|
Stále platí má původní otázka - Co by mělo být nebo co bude po ISS?Svůj význam taková stanice má.
Naozaj velmi dobra tazka! Co by malo byt je vhodne hodnotit asi z pohladu koho, pre koho to ma byt. Bolo by priam romanticke, ak by doslo k dalsiemu technologickemu kroku vpred. Zrejme k tomu nedojde. Mna napadaju iba dva dovody:
1- zrusenie STS - ten je schopny vykonavat velmi specificke stavebne ulohy priamo na orbite, myslim ze tak skoro ich nenahradi ziaden CEV ani potencionalny Klipper
2- nedostatok medzinarodnej vole, ktora sa stala zakladnym stavebnym kamenom ISS. Bez americkej iniciativy by nebolo mozne zaclenit rusov do projektu ako partnerov, a ich vyznam je klucovy pre celu ISS.
Po ukonceni ISS zrejme dojde k vytvoreniu troch "kozmickych frakcii":
- prvou by mala byt americka, ktora zatial neplanuje ziadnu kozmicku stanicu a teda da sa predpokladat, ze sa americania vratia ku kozmickym staniciam az priamo v suvislosti s vystavbou stanice pre expediciu na Mars (na prelet od Zeme k Marsu a spat by mohli mat dostatok informacii ukonceni ISS + po skusenostiach s planovanou lunarnou zakladnou).
- druhej strane, teda rusom, bude zrejme vyhovovat ucast na akejkolvek kozmickej stanici. Kedze ich skusenosti su obrovske budu zrejme chciet participovat na projekte, ktory by svojim vyznamom a koncepciou nemal zaostavat za Mirom. Nebolo by ani trochu naivne sa domnievat, ze opat poskytnu zakladne a ine funkcionalne moduly, na ktore by sa mohol hocikedy a hocikto pridokovat. A prave tu narazam na alternativnu tretiu stranu
- cinska karta je zatial obrovsky otaznik, asi ako ta ruska. Ale zrejme s uspesnym ukoncenim vyvoja novej nosnej rakety (nosna trieda ako Proton a pod) budu mat zaujem na jej grandioznom predvedeni (apon v podobe vyskumneho mudulu). Preto by bolo realne uvazovat o ich participovani na spolocnom projekte s rusmi, zrejme pod ruskou zastitou (kedze maju viac skusenosti).
A to by mohla byt prave ona, ISS 2. K takemu projektu by sa zrejme pridal hocikto, kto by mal dost volnych prostriedkov a kto by zrejme nemal ucast na VSE, pretoze jeho koncepcia bude zrejme velmi vycerpavajuca pre vsetky zucastnene strany. Zrejme viec ako ISS, no nechajme sa prekvapit. A zatial nie celkom jasna sanca sa naskytuje pre sukromny sektor, ten sa moze zapojit hocikedy ked na to bude pripraveny a schopny daneho vykonu.
Mozno za zmienku stoji pokusit sa rozanalyzovat cinske snahy, ktore budu predchadzat pred sprevadzkovanim spominanej novej avsak zatial len planovanej rakety. Spajanie orbitalnych usekov lode Shen-zou a pripadne zaklopanie na vrata sucasnej ISS...kto vie co vsetko nas este caka (v dobe priamych internetovych prenosoch).
Dufam, ze niekoho moja mikroprednaska o alternativnej buducnosti kozmickych stanic zaujala a kto vie... |
|
citace:
Stále platí má původní otázka - Co by mělo být nebo co bude po ISS?Svůj význam taková stanice má.
Naozaj velmi dobra tazka! Co by malo byt je vhodne hodnotit asi z pohladu koho, pre koho to ma byt. Bolo by priam romanticke, ak by doslo k dalsiemu technologickemu kroku vpred. Zrejme k tomu nedojde. Mna napadaju iba dva dovody:
1- zrusenie STS - ten je schopny vykonavat velmi specificke stavebne ulohy priamo na orbite, myslim ze tak skoro ich nenahradi ziaden CEV ani potencionalny Klipper
2- nedostatok medzinarodnej vole, ktora sa stala zakladnym stavebnym kamenom ISS. Bez americkej iniciativy by nebolo mozne zaclenit rusov do projektu ako partnerov, a ich vyznam je klucovy pre celu ISS.
Po ukonceni ISS zrejme dojde k vytvoreniu troch "kozmickych frakcii":
- prvou by mala byt americka, ktora zatial neplanuje ziadnu kozmicku stanicu a teda da sa predpokladat, ze sa americania vratia ku kozmickym staniciam az priamo v suvislosti s vystavbou stanice pre expediciu na Mars (na prelet od Zeme k Marsu a spat by mohli mat dostatok informacii ukonceni ISS + po skusenostiach s planovanou lunarnou zakladnou).
- druhej strane, teda rusom, bude zrejme vyhovovat ucast na akejkolvek kozmickej stanici. Kedze ich skusenosti su obrovske budu zrejme chciet participovat na projekte, ktory by svojim vyznamom a koncepciou nemal zaostavat za Mirom. Nebolo by ani trochu naivne sa domnievat, ze opat poskytnu zakladne a ine funkcionalne moduly, na ktore by sa mohol hocikedy a hocikto pridokovat. A prave tu narazam na alternativnu tretiu stranu
- cinska karta je zatial obrovsky otaznik, asi ako ta ruska. Ale zrejme s uspesnym ukoncenim vyvoja novej nosnej rakety (nosna trieda ako Proton a pod) budu mat zaujem na jej grandioznom predvedeni (apon v podobe vyskumneho mudulu). Preto by bolo realne uvazovat o ich participovani na spolocnom projekte s rusmi, zrejme pod ruskou zastitou (kedze maju viac skusenosti).
A to by mohla byt prave ona, ISS 2. K takemu projektu by sa zrejme pridal hocikto, kto by mal dost volnych prostriedkov a kto by zrejme nemal ucast na VSE, pretoze jeho koncepcia bude zrejme velmi vycerpavajuca pre vsetky zucastnene strany. Zrejme viec ako ISS, no nechajme sa prekvapit. A zatial nie celkom jasna sanca sa naskytuje pre sukromny sektor, ten sa moze zapojit hocikedy ked na to bude pripraveny a schopny daneho vykonu.
Mozno za zmienku stoji pokusit sa rozanalyzovat cinske snahy, ktore budu predchadzat pred sprevadzkovanim spominanej novej avsak zatial len planovanej rakety. Spajanie orbitalnych usekov lode Shen-zou a pripadne zaklopanie na vrata sucasnej ISS...kto vie co vsetko nas este caka (v dobe priamych internetovych prenosoch).
Dufam, ze niekoho moja mikroprednaska o alternativnej buducnosti kozmickych stanic zaujala a kto vie...
Já osobně myslím,že Ares 5 nebo CEV jsou obrovský krok zpátky.Snad ještě ten Delta Clipper (pokud jste myslel on).Je to návrat ke klasické raketě,ale hlavně pořád ten starý známý a dost drahý pohon (bohužel zatím jediný reálný pro masové nasazení).To takový X-34 s Aerospiky by byl mnohem lepší.
Nehledě na tohle :
http://www.mwm.cz/clanek1.php?id=127&pjmeno=&kredit=&p1=
První část je zajímavá jak pro koho,ale druhá polovina článku a hlavně konec už je pro nás zajímavější.Pracuje se na takových projektech,ale jde do nich zoufale málo peněz.
Vzhledem k současnému vývoji je docela pravděpodobné,že kromě ESA asi nikdo s NASA nebude chtít mít moc co do činění (pokud se situace nezmění).Tzv. Šanghajská pětka funguje poměrně dobře a v rámci ní spolupráce Ruska,Číny,Iránu a Pakistánu vypadá asi docela nadějně.Pokud se Čína a Rusko nerozhodnou jet úplně solo.Takové Japonsko dává poměrně jasně najevo,že chce být soběstačné i v tomto směru.
Je to sice ještě daleko,ale stanice podobné nebo větší velikosti jako je ISS může být obrovskou výhodou při dalších průzkumech vesmíru (a z něj plynoucích věděckých a následně komerčních výhod pro Zemi).V podstatě není problém s financemi u současné ISS (spíše je problém s dopravními prostředky) a druhá stanice by měla být u měsíce.Myslím,že ten je mnohem důležitější než Mars (pro začátek).Pokud u něj bude stálá stanice a na povrchu základna tak bude mnohem více věcí snažší zkoušet a testovat i když se něco pokazí.Záchraná mise k Marsu je podstatně více problematická než k Měsíci.Umělé sondy jsou už teď na úžasné úrovni a vývoj pokračuje,výjdou o řády levněji než pilotovaný let a pokud se o ní přijde tak je to smůla,ale vyšlo to levněji a nikdo nezemře.Až dokonale ovládneme orbit Země a Měsíc (plus jeho povrch) tak pak by se mělo uvažovat o pilotované cestě na Mars nebo snad i někde jinde (Europa a další). |
|
Úvahy co bude v kosmonautice za 10 let jsou spekulacemi. Můžeme se opírat o současnost. A ta mi moc optimizmu nedodává.
ISS musí být dostavěna a doufám, že se to podaří a pak by mohla vydržet do roku 2020? Hlavně za ruské účasti a i ti budou muset dělat na nové kosmické lodi - náhrady Sojuzů. Peníze, nová technika, problémy!?
Američané budou mít plno práce aby se do roku 2025 dostali na Měsíc, tím více-méně oprášeným programem Apollo.
Čína asi navštíví svými lidmi ISS, ale bude si dělat na nějaké své obdobě stanice MOL či vojenské verze Saljutů. Nebude chtít aby jim do toho co dělají někdo koukal, což na ISS by nešlo utajit, jiné ambice (let lidí na Měsíc) projevuje jen ústně.
Ostatní státy mi připomínají kluka, který si koupí fotbalový dres s nápisem Nedvěd a cítí se být mistrem fotbalu.
Nějaké ty soukromé Space Ships One - inu proč ne, ale je to výlet na kole (na pár km) ve srovnání s tím co je automobil připravený pro Paříž-Dakar. Tam nic velkého nepřijde.
Nějaké další ISS-2? Dohodnou se státy vůbec?
Let lidí na Mars - to je velký sen. Až moc velký. Peníze na kosmonautiku poskytují vlády a parlamenty, tedy politici a ti reagují na mínění voličů. Ti o kosmonautiku mají zájem velmi malý a ona je tak zatraceně drahá a levnější nebude.
Generálové a politici dobře vědí, že Měsíc či Mars jim je k ničemu.
Sondy a družice půjdou dál, umí toho čím dál víc a přináší poměrně lacině získané informace. Tlak vědy jde tímto směrem, ne k letům člověka.
Ve hře je až moc neznámých veličin na to, aby se dalo něco předpovídat. |
|
myslel som na rusky pilotovany Kliper? ktory sa akosi nanestastie uplne zastavil
no a stala stanica na orbite Mesiaca sa javi skor ako koncepcna zbytocnost. bolo by trerba vyniest palivo na orbit zeme, aby sa kozmicke lode mohli dostat k mesiacu a potom naspat. a to su zbytocne naklady, pretoze stanica na orbite mesiaca by aj tak nepriniesla o moc vacsi uzitok ako ta na orbite zeme. s rovnakymi nakladmi by sme mohli mat pri zemi vacsiu stanicu ako pri mesiaci
|
|
citace:
myslel som na rusky pilotovany Kliper? ktory sa akosi nanestastie uplne zastavil
no a stala stanica na orbite Mesiaca sa javi skor ako koncepcna zbytocnost. bolo by trerba vyniest palivo na orbit zeme, aby sa kozmicke lode mohli dostat k mesiacu a potom naspat. a to su zbytocne naklady, pretoze stanica na orbite mesiaca by aj tak nepriniesla o moc vacsi uzitok ako ta na orbite zeme. s rovnakymi nakladmi by sme mohli mat pri zemi vacsiu stanicu ako pri mesiaci
Mezi orbitem Země a Měsíce by už se mohli používat zcela jiné druhy pohonu,které by neměli takové nároky na palivo jako je například Iontový pohon a další.Tím by se nemuseli zbytečně tahat takové obrovské nádrže.Užitek je jasný,zde je pořád dost velký vliv atmosféry a umělého "smetí".Tam zatím nic takového není a pro teleskopy nebo starty družic dál do vesmíru tam jsou lepší podmínky než když startují přímo ze Země. |
|
Mezi orbitem Země a Měsíce by už se mohli používat zcela jiné druhy pohonu,které by neměli takové nároky na palivo jako je například Iontový pohon a další.Tím by se nemuseli zbytečně tahat takové obrovské nádrže.
... no pri pouziti takych pohonov by pilotovanej lodi trvalo velmi dlho kym by sa tam dostala. myslim ze planovaci by to ohodnotili ako velmi neefektivne pre ludsku posadku, ale ine by to bolo v pripade nakladu...
Užitek je jasný,zde je pořád dost velký vliv atmosféry a umělého "smetí".
...no to azvisi od toho, cim tam chceme letiet s posadkou, komunikacnou druzicou, vyzvednou alebo s teleskopom (popripade v akom spektre ma pracovat) atd...
Tam zatím nic takového není a pro teleskopy nebo starty družic dál do vesmíru tam jsou lepší podmínky než když startují přímo ze Země.
...tak to by asi bolo lepsie posudzovat z hladiska gravitacnych zakonov, teda efektivnu cestu do medziplanetarneho priestoru pomocou "gravitacnych prakov" je mozne realizovat aj priamym startom zo zeme, chce to len dobreho filipa...
|
|
Konkrétně iontový pohon se velmi rychle zdokonaluje a není to samozřejmě jen on.
souhlasím,ale výhody to má
Ten princip znám :-) |
|
Ohledně budoucnosti ISS se domnívám, že není až tak velký technický, organizační a dokonce ani finanční problém postavit další, lepší nebo větší orbitální stanici (nebo výrazně prodloužit životnost ISS), ale za hlavní problém považuju otázku PROČ. Myslím, že do budoucna má smysl rozvíjet jen to, co prokázalo svoji užitečnost, výhodnost a smysluplnost. Prokázaly toto orbitální stanice během posledních více než 30 let experimentů a výzkumů? Opravdu orbitální stanice potřebujeme a opravdu je dostatečně výhodné je stavět a provozovat? Proč? Obávám se, že čistě vědecké, technologické a "mezinárodně politické" důvody jsou poměrně slabé a lze nalézt výhodnější alternativy k ISS (menší stanice, bez trvalé posádky, výzkum na Měsíci, ...). Chtělo by to využít nějaký nový, zatím nedominantní důvod pro orbitální stanice. Možná by to mohla být komerce (turistika, průmysl) nebo nějaký celosvětový zájem (kolonizace kosmu). Nevím, zatím neznám žádný dostatečně přesvědčivý důvod proč stavět "nástupce ISS".
Takže shrnuto: Myslím, že není problém stavět orbitální stanice, ale problém je udělat je užitečnými. |
|
Pokud nedojde ke zlevnění dopravy minimálně na LEO, tak kosmonautika se bude víceméně plácat na místě jak jsme toho svědky nyní.
Za předpokladu ,že bude doprava na LEO ekomomická ,tak budou mít smysl i kosmické stanice či velká bezobslužná zařízení pro různé účely:
-turistika
-zdravotnictví(pokud má stav beztíže pozitivní vliv na některé choroby , neduhy či provádění určitých operací)
-energetika(orbitální solární elektrárny)
-výzkumné laboratoře
-přestupní stanice ,sklady PHM a náhradních dílů, opravny pro meziplanetární dopravu
-masovější průmyslová výroba na orbitu by pravděpodobně rovněž vyžadovala nějakou přítomnost člověka. Co se týče flexibily a improvizace, tak se mu zatím žádný robot či dálkové řízený manipulátor nevyrovná.
-a jistě by se našla řada dalších využití
Bez snížení nákladu na dopravní systém se kosmonautika prostě dále nehne a velké projekty díky své nákladnosti budou záviset na rozmarech politiků. Je snažší prosadit kosmickou stanici za 10 mld$ než za 100 mld$.
Pokud zůstanou stávající podmínky nezměněny žádná ISS-2 "nehrozí" a "hrozit" nebude, pro každou zemi včetně USA by to byl drahý luxus. Navíc raketoplány půjdou do šrotu a NASA nemá zkušenosti se stavbou modulárních stanic pomocí klasických raket typu Ares. Rusko resp. někteří představitelé sice volají občas po stanici MIR-2(nebo spíše stanici J.A.Gagarina), ale vzhledem k rozpočtu na kosmonautiku jsou to úvahy hodné humoristických deníků. Čína nikam nespěcha a Evropa svůj pilotovaný program nemá.
Prostě kosmonautiku pravděpodobně čeká v blízké budoucnosti stejně šedivé období jakého jsme byli svědky cca posledních 20 let. To jest budeme rádí alespoň za ten lunární program, doufejme ,že se nebude realizovat stejně upoceně jako se realizuje projekt ISS.
|
|
citace:
Chtělo by to využít nějaký nový, zatím nedominantní důvod pro orbitální stanice. Možná by to mohla být komerce (turistika, průmysl) nebo nějaký celosvětový zájem (kolonizace kosmu). Nevím, zatím neznám žádný dostatečně přesvědčivý důvod proč stavět "nástupce ISS".
Takže shrnuto: Myslím, že není problém stavět orbitální stanice, ale problém je udělat je užitečnými.
Neni potreba nic vymyslet. Ke skokovemu rozvoji kosmonautiky muze dojit jen pokud to bude ekonomicky vyhodne pro soukrome subjekty. To muze nastat jen v pripade masove poptavky po nejakem kosmickem produktu. Tim muze byt jen a pouze turistika nebo prumysl. Velkou nadeji v tomto smeru vkladam do zhorseni zivotnich a podnikatelskych podminek na maticce Zemi.
Ja myslim ze muzeme jen doufat ze to nenastane jeste za naseho zivota. Do te doby se musime smirit s pomalym postupem solidniho vedce a sny o zbrklem uprku zlatokopa strcit do skatulky. |
|
citace:
...Myslím, že do budoucna má smysl rozvíjet jen to, co prokázalo svoji užitečnost, výhodnost a smysluplnost. Prokázaly toto orbitální stanice během posledních více než 30 let experimentů a výzkumů? Opravdu orbitální stanice potřebujeme a opravdu je dostatečně výhodné je stavět a provozovat? Proč?
Dufajme, ze v nasledujucich rokoch sa ISS zapise do historie trochu inac, nez ako sa zapisala v poslednych rokoch do vseobecneho povedomia ludi. Hned po dostavbe sa maju rozbehnut vedecke aktivity do plnej moznej miery, tak dufajme, ze to prinesie svoje zelane ovocie. |
|
citace:
Ohledně budoucnosti ISS se domnívám, že není až tak velký technický, organizační a dokonce ani finanční problém postavit další, lepší nebo větší orbitální stanici (nebo výrazně prodloužit životnost ISS), ale za hlavní problém považuju otázku PROČ. Myslím, že do budoucna má smysl rozvíjet jen to, co prokázalo svoji užitečnost, výhodnost a smysluplnost. Prokázaly toto orbitální stanice během posledních více než 30 let experimentů a výzkumů? Opravdu orbitální stanice potřebujeme a opravdu je dostatečně výhodné je stavět a provozovat? Proč? Obávám se, že čistě vědecké, technologické a "mezinárodně politické" důvody jsou poměrně slabé a lze nalézt výhodnější alternativy k ISS (menší stanice, bez trvalé posádky, výzkum na Měsíci, ...). Chtělo by to využít nějaký nový, zatím nedominantní důvod pro orbitální stanice. Možná by to mohla být komerce (turistika, průmysl) nebo nějaký celosvětový zájem (kolonizace kosmu). Nevím, zatím neznám žádný dostatečně přesvědčivý důvod proč stavět "nástupce ISS".
Takže shrnuto: Myslím, že není problém stavět orbitální stanice, ale problém je udělat je užitečnými.
To to vše platí i pro lety na Měsíc. Když pominu politický aspekt, tak není žádný rozumný důvod k letům na Měsíc. Vše co hovoří proti obitálním stanicím, lze zároveň použít i proti stálé měsíční základně. Ony samy pilotované lety do kosmu jsou (kromě lékařského a vojenského výzkumu)hodně diskutabilní a ekonomicky prodělečné. |
|
| Prece jen v tom nejaky rozdil je. Na orbitalni draze Zeme jsou stovky zarizeni, ktere tuto oblast intenzivne zkoumaji. Na Mesici neni skoro nic. Povrch Mesice je z jineho materialu nez se kterym se bezne setkavame na Zemi nebo na obezne draze. Tudiz cesta na Mesic neni jen o politice. Co plati o Mesici plati i o Marsu a dalsich obektech, s tim rozdilem ze na Mesic clovek muze doletet se soucasnou technikou, na Mars ne. |
| 06.7.2007 - 01:37 - Adolf | |
|
citace:
Takže shrnuto: Myslím, že není problém stavět orbitální stanice, ale problém je udělat je užitečnými.
To to vše platí i pro lety na Měsíc. Když pominu politický aspekt, tak není žádný rozumný důvod k letům na Měsíc. Vše co hovoří proti obitálním stanicím, lze zároveň použít i proti stálé měsíční základně. Ony samy pilotované lety do kosmu jsou (kromě lékařského a vojenského výzkumu)hodně diskutabilní a ekonomicky prodělečné.
To, co ještě v 80. letech nešlo získat jinak než pilotovaným letem, dnes zvládne kdejaká sonda vážící pár kilo s životností mnoha let za zlomek nákladů. Většina práce pilotovaných letů kromě medicínských výzkumů je dnes myslím ve vývoji nových postupů, které později po jejich automatizaci využijí družice. Úplných novinek se ale dnes už tak moc nedělá, tak je práce pro živé kosmonauty operátory vývojářů dost omezená.
Orbitální kosmonautika ale dělá až na výjimky dálkový výzkum Země a telekomunikace. Měsíční kosmonautika poskytuje ale možnosti, které na orbitě nejsou:
- geologii Měsíce a tedy některých stadií a apektů formování Sluneční soustavy a Země, které tady na Zemi nevyzkoumáme
- stopy zachyceného slunečního větru v měsíčním povrchu a tedy historie aktivity Slunce, kterou tady na Zemi přímo zkoumat nemůžeme
- erozními procesy nezamaskovanou informaci z dopadů kosmických těles a tedy o hmotě blízkého vesmíru, ať už ohledně materiálu nebo chronologie
- výzkum elektomagnetických polí nerušený vyzařováním, magnetismem atp. ať už ze Země nebo z elektrického zařízení, jakým je sonda.
- a mnohé další, která nás zatím ani nenapadnou, po zahájení výzkumů nás ale hodně překvapí a udiví.
|
|
| - velký dalekohled na Měsíci ____________________
--
MIZ |
| 06.7.2007 - 14:12 - Adolf | |
|
| Nebyl tu v příspěvku od MIZ odkaz na ten dalekohled? Kam se ztratil? |
|
Nebyl, ale četl jsem o něm zde:
Obří dalekohled na Měsíci?
http://www.astro.cz/clanek/2830 ____________________
--
MIZ |
|
| Velmi krasny a nesmierne ambiociozny projekt. Snad sa dozijeme jeho realizacie. |
|
Par noviniek ohladne noveho ruskeho modulu DCM (Docking Cargo Module) na ISS:
Startovat by mal v roku 2010 pomocou STS-131, startovna hmotnost cca 7,9 t , cista hmotnost cca 4,8 t a zvysok bude tvorit naklad. Ten rusky naklad by mal byt externy pre planovany MLM a tiez rameno ERA a ten interny naklad by mal byt americky. Modul bude zhotoveny z prekonstruovanych zakladov pre planovanu ale zrusenu plosinu Science Power Module.
Z nakladoveho priestora raketoplanu by mal byt vytiahnuty pomocou RMS a mal by ho vyzdvihnut SSRMS (podobne ako S3/4) - SSRMS by mal byt pri tejto operacii uchyteny na PMA-1, z kadial ma bezpecny pristup a operacne schopnosti aj na premiestnenie Pirsu na horny dok Zvezdy (ale Pirs by na to este potreboval nejaku tu kozmeticku upravu, aby ho SSRMS mal za co chytit). SSRMS potom umiestni DCM na spodny dok Zarije. Tak bude umoznene, aby sa na DCM mohli pripajat Progessy a (najpravdepodobnejsie) Sojuzy, pre ktore uz Node-3 nebude prekazkou. Tak bude definitiven urcene, ze MLM sa pripoji na spodny dock Zvezdy, hned ako ho uvolni Pirs.
Zopar fotografii:
fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=3137ad88e193&ft=37050750&ftv=1&ftid=17
fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=3137ad88e193&ft=37050751&ftv=1&ftid=18
fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=3137ad88e193&ft=37050752&ftv=1&ftid=19
fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=3137ad88e193&ft=37050753&ftv=1&ftid=20
fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=3137ad88e193&ft=37050754&ftv=1&ftid=21
fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=3137ad88e193&ft=37051117&ftv=1&ftid=22
fotky.azet.sk/jsFotka.phtml?i9=3137ad88e193&ft=37051118&ftv=1&ftid=23 |
| 10.7.2007 - 09:41 - Luděk | |
|
| http://technet.idnes.cz/nasa-utrati-400-milionu-korun-koupi-zachod-fpu-/tec_vesmir.asp?c=A070710_083100_tec_vesmir_vse |
|
citace:
http://technet.idnes.cz/nasa-utrati-400-milionu-korun-koupi-zachod-fpu-/tec_vesmir.asp?c=A070710_083100_tec_vesmir_vse
Ten článek v češtině je dost zmatený. Vždycky je lépe jít za originálními informacemi:
http://www.energia.ru/rus/news/news-2007/news_07-06.html (rusky)
http://www.energia.ru/eng/news/news-2007/news_07-06.html (anglicky)
Co se týče čištění vody z moče, tak příslušné zařízení už je z části na ISS, a je americké výroby. Rusové mají zatím nainstalován pouze systém regenerace vody z ovzduší (BRVK = blok regeneracii vody iz kondenzata).
"Proto je podle serveru Puplar Science tato voda používána v elektronové jednotce"
čti: "... používána v jednotce Elektron"
Tvrzení článku "Kdo použije záchod v ruské části stanice, musí donést nádržku do nákladní lodi, která po odpoutání od komplexu shoří v zemské atmosféře" je hodně zavádějící. Týká se pouze pevných fekálií a nedělá se to pokaždé. Moč se přečerpává bez přímého kontaktu posádky ze zásobníku moči (JeDV-U) do vyprázdněných nádrží na pitnou vodu (Rodnik) v Progressech.
"technickou podporu pro mechanismus, který umožňuje připojování raketoplánů ke stanici"
Čti:
Hlavní finanční položkou v nákupu jsou androgynní stykovací uzly, které NASA objednala pro CEVy, určené k letům na ISS.
____________________
Antonín Vítek |
|
| Jestli tomu dobře rozumím, v současnosti je na ISS jen jeden záchod v ruské Zvezdě, v případě dlouhé poruchy se dá použít toaleta v Sojuzu. Po rozšíření stanice přibyde druhý záchod. Bude společně s dalšími obytnými kójemi v Node 2? |
|
citace:
citace:
Jedna z možností, jak zlikvidovat stanici ISS - pomocí evropského ATV
http://www.flightglobal.com/articles/2007/07/03/215291/nasa-may-buy-esas-atv-to-de-orbit-iss-at-end-of-life.html
Překvapuje mne tam ten termín konce v roce 2016.To je za "rohem",ale už tam jsou úvahy o roce 2020.V článku zmiňovaný Orion vypadá dobře a využití principu Apolla může vývoj zjednodušit,ale pokud má být první let 2014 a 2020 už na měsíc tak se to hodně bije s koncem ISS a když nepůjde vše podle plánu tak to může být nakonec až 2030.
Američané i Rusové původně předpokládali 20-letý provoz stanice s navedením do atmosféry v roce 2018. V roce 2002 NASA informoval o prodloužení provozu ISS až do roku 2020, ale následně, v souvislosti se vznikem vize návratu na Měsíc, rozhodl o předčasném ukončení financování provozu stanice v roce 2016.
Ovšem FKA, vzhledem ke stále zřetelnějšímu faktu, že nová ruská stanice nebude k dispozici před koncem příštího desetiletí, na myšlenku ukončení provozu ruského segmentu ISS v roce 2016 nikdy nepřistoupila, a trvala minimálně na roce 2020. To je jeden z důvodů, proč letos v únoru NASA rozhodl, že i Oriony budou k ISS létat až do roku 2020.
Zatím je předčasné odhadovat nejen to, jak budou pokračovat přípravy k novým pilotovanýcm projektům jak na americké, tak na ruské straně, ale i to, v jakém technickém stavu se ISS bude koncem příštího desetiletí nacházet. |
|
| Mozno je to trosku odbocenie od temy, ale cital som na nete nejake clanky a boli tam (nie pozitivne) vyjadrenia americkych astro/kozmonautov na mieru hluku v moduloch ruskeho segmentu ISS. No velmi som to nepochopil. Nemohol by mi to niekto objasnit, aka je hlucnost na stanici v jenotlivych moduloch? Popripade to porovnat s predoslymi stanicami, alebo aka je hlucnost v raketoplane, Sojuze, Progresse a ATV? |
|
Včera, tj. 2007-07-11 byl v laboratorním modulu Destiny zprovozněn americký systém OGS (=Oxygen Generation System) pro výrobu kyslíku elektrolýzou vody (tedy obdoba ruského systému Elektron). Prozatím se bude zpracovávat voda získaná v americké klimatizační jednotce CCAA (=Common Cabin Air Assembly), později se bude používat i recyklovaná voda z moči v systému WRS (=Water Recovery System).
Ad Marcelino: Neúplná odpověď z paměti (ale musím dávat pozor na dr. A.): Američané požadovali, aby i v ruských modulech nepřevyšovala hladina hluku v období klidu (tedy "v noci") úroveň 60 dB. Ve skutečnosti to bylo překročeno o 5 až 10 dB, ale později se úroveň hluku snížila jednak použitím protihlukových izolací na největších zdrojích šumu, což jsou ventilátory nuceného oběhu atmosféry v modulech, odpruženými nosníky ventilátorů a později i výměnou ventilátorů samotných za tišší. Pravidelně (zhruba 1x měsíčně) se úroveň hluku měří (koukněte se např. do denních činností třeba ve SPACE-40 ma stránkách ISS). Kolik hluk teď dělá, jsem zatím nehledal, ale NASA si nestěžovala na to už dlouho.
____________________
Antonín Vítek |
|
Alexandr Bobreněv, tiskový mluvčí GKNPC Chruničeva, oznámil dne 2007-07-12, že modul MLM (Mnogofunkcionalnyj laboratornyj modul) bude dokončen a vypuštěn v roce 2009. Staví se na bázi záložního exempláře modulu FGB (Zarja). Podrobnosti (v ruštině) viz
http://armsshow.itar-tass.com/?page=article&aid=42456&cid=125
(Je tam i foto)
K 7. výročí vypuštění FGB viz
http://www.khrunichev.ru/khrunichev/live/full_rel.asp?id=21027 ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Ovšem FKA, vzhledem ke stále zřetelnějšímu faktu, že nová ruská stanice nebude k dispozici před koncem příštího desetiletí, na myšlenku ukončení provozu ruského segmentu ISS v roce 2016 nikdy nepřistoupila, a trvala minimálně na roce 2020. To je jeden z důvodů, proč letos v únoru NASA rozhodl, že i Oriony budou k ISS létat až do roku 2020.
Provoz stanice po roce 2016 může financovat Rusko, EU a další státy mající zájem na dalším provozu ISS. K údržení provozu stanice prostředky mají(ATV, Progress, Sojuz).
Nechápu proč NASA strká ruce do dalšího 4-letého chomoutu, když kolem roku 2020 by měla teoreticky mít plné ruce práce s lunárním programem. Tento závazek bude NASA svazovat ruce, ukrajovat finance, lidské i materiální zdroje.
P.S.: Jinak když se počíta s Oriony, tak to zřejmě se soukromými dopravci a jejich kosmodopravními pilotovanými systémy na LEO resp. k ISS nebude tak žhavé. |
|
citace:
strká ruce do dalšího 4-letého chomoutu,
Pochopitelně ne ruce, ale hlavu |
| 14.7.2007 - 17:02 - Martin Kolman | |
|
| No, delší závazek ze strany NASA na ISS zase pomůže programu COTS (komerční doprava nákladu na stanici viz. http://en.wikipedia.org/wiki/Commercial_Orbital_Transportation_Services ). Tomuhle programu celkem fandím, pokud se povede, může to mít pro lety do vesmíru velmi pozitivní vliv |
|
citace:
Provoz stanice po roce 2016 může financovat Rusko, EU a další státy mající zájem na dalším provozu ISS. K údržení provozu stanice prostředky mají(ATV, Progress, Sojuz).
Nechápu proč NASA strká ruce do dalšího 4-letého chomoutu, když kolem roku 2020 by měla teoreticky mít plné ruce práce s lunárním programem. Tento závazek bude NASA svazovat ruce, ukrajovat finance, lidské i materiální zdroje.
Předčasné opuštění stanice ze strany USA, tedy dřív než ostatní partneři, je pro spoustu vlivných osobností politicky naprosto nepřijatelné. |
|
