Kosmonautika (úvodní strana)
Kosmonautika@kosmo.cz
  Nepřihlášen (přihlásit)
  Hledat:   
Aktuality Základy Rakety Kosmodromy Tělesa Sondy Pilotované lety V Česku Zájmy Diskuse Odkazy

Obsah > Diskuse > XForum

Fórum
Nejste přihlášen

< Předchozí téma   Další téma ><<  50    51    52    53    54    55    56  >>
Téma: MER - Spirit a Opportunity
14.7.2011 - 13:51 - 
Po jiných nebeských tělesech se zatím pohybovalo jen 8 motorizovaných kolových vozítek (ručně tažené lunární bryčky nepočítaje).
Není bez zajímavosti si připomenout, kde se mezi jejich výkony aktuálně pohybuje Opportunity:

Celková ujetá vzdálenost
1. Lunochod 2 / 37,00 km
2. Apollo 17 rover / 35,89 km
3. Opportunity (sol 2654) / 32,00 km
4. Apollo 15 rover / 27,76 km
5. Apollo 16 rover / 26,55 km
6. Lunochod 1 / 10,50 km
7. Spirit / 7,73 km
8. Sojourner / 0,085 km

Maximální vzdálenost od místa přistání
1. Opportunity (sol 2654) / 18,05 km
2. Lunochod 2 / 14,39 km
3. Apollo 17 rover / 7,2 km
4. Apollo 15 rover / 5,0 km
5. Apollo 16 rover / 4,6 km
6. Spirit / 3,62 km
7. Lunochod 1 / 2,26 km
8. Sojourner / 0,01 km
 
15.7.2011 - 08:11 - 
Je podstatný rozdíl od práce na "blízkém Měsíci" a na Marsu.U MER-B je ovšem udivující " nekonečná"životnost přesahující o několik řádů prognózovanou.
To ovšem není nic nového, je to znakem technologické vyspělosti.Již první minisatelity made in USA udivovaly svojí životností,příkladně 1,5 kg Vanguard-l pracoval několik let, přitom to byla UDZ č.4.Z dalších vynikají Vikingy na POVRCHU a

orbitě Marsu a Voyagery na okraji Sluneční soustavy.
Vtomto měřítku jsou " výkony " ostatních kosmických států zanedbatelné, nevyjímaje Rusko,potažmo SSSR.
 
15.7.2011 - 12:21 - 
opportunity sice jede, ale má nějaký větší význam nežli jako pohyblivá kamera s meteostanicí? 
15.7.2011 - 12:37 - 
citace:
opportunity sice jede, ale má nějaký větší význam nežli jako pohyblivá kamera s meteostanicí?
MER je robotický geolog.
Pokud si přečtete pár příspěvků dozadu, zjistíte, že se blíží k velmi zajímavému studijnímu cíli Cape York na okraji největšího kráteru, ke kterému se kdy lidský výtvor na Marsu přiblížil.
To je ten "větší význam".
 
15.7.2011 - 15:08 - 
Díky, vrták je již tupý, ale aalespoň přijede k maxikráteru.


citace:
citace:
opportunity sice jede, ale má nějaký větší význam nežli jako pohyblivá kamera s meteostanicí?
MER je robotický geolog.
Pokud si přečtete pár příspěvků dozadu, zjistíte, že se blíží k velmi zajímavému studijnímu cíli Cape York na okraji největšího kráteru, ke kterému se kdy lidský výtvor na Marsu přiblížil.
To je ten "větší význam".
 
15.7.2011 - 17:32 - 
Je třeba vidět i inženýrské hledisko,vždyť nikomu krom NASA se nepodařilo dopravit na Mars fungující přístroj, natož pohyblivý,chrlící téměř desetiletí tisíce kvalitních fotografií.
Krom toho fotodokumentace i bez "vrtačky"má nesmírnou cenu pro planetology, resp.geology z hlediska utváření planetárních povrchů.
Vrták byl konstruován na práci v řádu týdnů, nikoli let, což ani tvůrci nepředpokládali.Celá akce si zaslouží maximální obdiv, nikoli jakékoli bagatelizování.
 
15.7.2011 - 18:23 - 
Opportunity má celou sadu přístrojů, nejen kameru (když už, tak má mnoho kamer). Naopak jako meteorolog moc dobrá není.
Ve výbavě je například IR spektrometr, mikroskop, alfa-protonový spektrometr kombinovaný s rentgenovým a Mössbauerův spektrometr. Pravda, tyto spektrometry pracují s radioaktivním zdrojem, který časem slábne, takže nyní pořádná analýza chemického složení vzorku trvá několik dní!
 
15.7.2011 - 21:04 - 
Každopádně, i kdyby to byla jenom jezdící kamera, tak to pořád stojí za to! A to i z vědeckého hlediska.
 
15.7.2011 - 22:03 - 
petrpetr: achjo doufam, ze se naucis nejprve cist texty ve vlakne nez do nej zacnes neco psat. Jinak to tady s tebou bude k nevydrzeni.

Spirit a Opportunity poskytuje lidstvu neuveritelnou sluzbu. Nejen ze z konstrukcniho hlediska se diky nemu ucime stavbe dalsich sond, tak opportunity nam pomaha pochopit otazky zivota, vesmiru a vubec.
Vedecke nastroje ktere jsou stale v relativne dobre kondici nam behem nekolika dalsich mesicu (doufejme ze i let) prinesou mnoho novych informaci. Mimochodem i ten tebou zmineny "vrtak" je stale pouzitelny napriklad k ocisteni povrchu.
 
15.7.2011 - 22:56 - 
díky za odpověď, přeji hezký večer... 
22.7.2011 - 08:25 - 
Již jsou krásně vidět valy suprkráteru.Zdá se tedy že tam konečně dorazil, což se před pěti léty, zdálo nepravděpodobné, viz osud Spiritu. 
22.7.2011 - 10:15 - 
citace:
Již jsou krásně vidět valy suprkráteru.Zdá se tedy že tam konečně dorazil, což se před pěti léty, zdálo nepravděpodobné, viz osud Spiritu.
Jen připomínám, že kopce co vidíme před sebou, jsou vnitřní stěna kráteru na jeho protilehlém/vzdálenějším západním okraji, tedy cca 22 km od Opportunity.
Severovýchodní okraj Endeavouru, ke kterému se Oppy blíží (ta tmavá linka horizontu v popředí), je bez kopců a poměrně pozvolný přechod z okolní planiny dovnitř kráteru. Ani vyvýšenina Cape York zatím není vidět. Je to jen velmi malý hrbolek na vnitřní straně kráteru, stále schovaný za nejbližším horizontem. Ale už jsme velmi blízko!



http://www.db-prods.net/marsroversimages/Opportunity/2011/Sol2661-pancam.jpg


Jako obvykle, pěkně aktuální situaci popisuje Emily na blogu Planetary Society http://www.planetary.org/blog/article/00003112/

[Upraveno 22.7.2011 pospa]
 
22.7.2011 - 17:58 - 
Dík, hned jsem si přídal "E" mezi oblíbené. 
25.7.2011 - 15:48 - 
Celebrating Spirit on Mars http://youtu.be/GkHyBzOjvjg

Více než hodinový záznam z JPL, rekapitulující historii a výkony Spiritu.
Zajímavé informace o počátku projektu, vývoji různých částí konstrukce, stavbě, testování, provozu roveru, vědeckých objevech a celkovém přínosu mise.
 
28.7.2011 - 15:04 - 
Cape York na dohled



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=24990




[Upraveno 28.7.2011 pospa]
 
29.7.2011 - 08:48 - 
citace:
Celebrating Spirit on Mars http://youtu.be/GkHyBzOjvjg

Více než hodinový záznam z JPL, rekapitulující historii a výkony Spiritu.
Zajímavé informace o počátku projektu, vývoji různých částí konstrukce, stavbě, testování, provozu roveru, vědeckých objevech a celkovém přínosu mise.


Jestli jsem pochopil spravne, tak prvni co odeslo byli NiCD AKU, maj malou zivotnost, asi by bylo lepsi do budoucna pouzivat nanofosfatove Li-Fe4 AKU (co se pouzivaj do bezproblemovejsich elektromobilu, dela je i Slany).
Takze jizda/vysilani atd. probiha jen pres den kdy je Slunce.
Dalsi problem je udrzeni tepla pomoci Plutoniovych tycinek.
Bejt tam RTG jako na MSL, tak to vyresi elektriku na 20let a taky teplotu na 20let a dele.
Mozna by bylo dobre mimo RTG davat skladaci VF panel pro dobu, az skonci RTG, tak aby z roveru byla stacionarni trochu omezena sonda.
 
29.7.2011 - 20:06 - 
Při kritice nezapomínejme na plánovanou životnost sond, 90 dní/slovyevadesát dní a 300 metrů, slovy Třista metrů a porovnat to ke skutečnosti.Ani největší optimista nepředpokládal, že MERy budou pracovat na Marsu v létech a jezdit v kilometrech, v případě MERu B v desítkách kilometrů !Zcela je přehlížen fakt, že dostat fungující přístroj na povrch Marsu je již samo o sobě obrovským technickým zázrakem, viz neúspěšné ruské/sovětské mise a v poslední době i misi Evropy, a to Evropa vlastně kopírovala technologii NASA a přesto při pokusu o přistání neuspěla. 
29.7.2011 - 21:02 - 
Teda Rysi ja se nechci vest flame ale nejsou prave NiCD akumulatory velmi vhodne pro dlouhodobe mise za obtiznych podminek? Maji pomerne vysoky pocet nabiti a vybiti + jejich pametovy efekt neni problem protoze je u nich mozne se bez problemu soustredit na spravne provozni rezimy?
Mam pocit ze NiCd akumulátory mají i velmi velkou zivotnost a pokud je dostatecne kvalitni a celou dobu se k nemu dobre chovas tak muzes dosahnout zivotnosti v desitkach let?
 
29.7.2011 - 21:07 - 
citace:
Teda Rysi ja se nechci vest flame ale nejsou prave NiCD akumulatory velmi vhodne pro dlouhodobe mise za obtiznych podminek? Maji pomerne vysoky pocet nabiti a vybiti + jejich pametovy efekt neni problem protoze je u nich mozne se bez problemu soustredit na spravne provozni rezimy?
Mam pocit ze NiCd akumulátory mají i velmi velkou zivotnost a pokud je dostatecne kvalitni a celou dobu se k nemu dobre chovas tak muzes dosahnout zivotnosti v desitkach let?


Hmotnost je jednoznacne velmi spatna na kapacitu ve W - proste male W/kg a to mate na mysli ty nezapouzdrene s hydroxidem draselnym - kam se dolava - tak ty jsou nepouzitelne a ty zapouzdrene rozhodne tak dlouho nevydrzi.
 
30.7.2011 - 07:59 - 
NiCD maji problem v hmotnosti a par dalsich vecech.
Avsak je tu problem i s teplotou.
Cim nizsi teplota tim vetsi zmena v kapacite a zmene zpusobu dobijeni, je to dost problematicke.
Rekl bych, ze ty nejnovejsi nanofosfatky nebo trochu starsi Lion-Sodikove jsou minimalne lepsi v tom, ze jim "nevadi" nizke-vysoke teploty (nemeni se kapacita, pocet cyklu, charakteristika) a jsou lehoucke.
Napriklad ty sodikove se pouzivaj v letectvi (velka era...Boeing atd..). Mel jsem jednou 12V blok, 6 valcu se "sodikem" vazilo asi 1.4kg, ale pri velikosti bezne autoaku mela kapacitu 210Ah...narozdil od 65Ah co mam ve Formanovi. Nevadi ji velke nabijeci proudy (vhodne pro elektromobily...rychlonabijeni).

Je faktem, ze treba nekolik poslednich CubeSatu a HAM satu melo uz jen Lionky kvuli vaze a teplote.

Pokud by s tim do budoucna pocitali, tak by se pri naslednych robonautickych povrchovych misi mohlo delat to, ze by robonauti vymenovali blok AKU (AKU+nabijeci-udrzovaci-dobijeci-vybijeci elektronika) za nove typy bloku AKU s nanofosfatovejma Lionkama.
To same druzice, vymena NiCD za Lionky-nanofosfat-Feritove.

 
31.7.2011 - 11:23 - 
Opportunity, Sol 2670 : 33 km

Cape York zhruba 200 m daleko, jeho jižní cíp s místem Spirit Point 350 m



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=25032

[Upraveno 31.7.2011 pospa]
 
01.8.2011 - 08:41 - 
Oppy v sobotu 30.7. pořídila panorama západního okraje kráteru Endeavour.
Nejbližší vrchol je Cape Tribulation, za ním Cape Byron a Cape Dromedary.
Světlá linie kopců v dálce je vzdálenější okraj kráteru Iazu.
V levé části snímku se dá tušit vykukující pahorek Cape york.
(sestaveno a kolorováno ručně, credit Stuart Atkinson)



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=25045
 
01.8.2011 - 12:36 - 
Oba MERy pouzivaji LiON baterie, viz treba zde :
http://hobbiton.thisside.net/rovermanual/
 
02.8.2011 - 09:45 - 
citace:
Oba MERy pouzivaji LiON baterie, viz treba zde :
http://hobbiton.thisside.net/rovermanual/


Dik za info, byl jsem presvedcenej, ze tam jsou NiCD...jelikoz NiCD JPL dava do sond jeste dnes. Nevim proc, mozna nejakej zvlastni duvod, ci pro duvod vedecky...nejake mereni ubytku po zasazich gama zareni ci co... .

Jen mi jeste neni jasna jedna vec.
V textu se pise, ze jsou tam 3x5Ah 14.5Vdc Li-Ion AKU, ale na obrazku je Li-SO2 AKU (Lithium-Dioxid Sirove, 2.8Vdc na clanek, -40stC az +71stC ... http://shop.battex.cz/vyrobky/BA-5078-RBS70.php).

Io-Ionky se mi nezdaj, dlouho nevydrzej a jsou "haklivejsi na teploty" (nevim, ze by AKU paky v MERech byli vytapene. Jen jsem nekde cetl, ze elektronickej blok ma mi nekolik Plutoniovych tycinek pro vytapeni).

Ale Li-SO2 jsou drzaky i v extremnich teplotach, jen jsou drazsi.
A maji vetsi vykon nez Li-Ionky.

Michaeli, muzete nekde zjistit, jaky typ Lionek tam je?

 
02.8.2011 - 10:30 - 
To RYS:

Li-SOCl2 baterie obsahoval rover Sojourner mise Mars Pathfinder 1997

MERy obsahují 2 ks Li-ion baterií s rozsahem pracovních teplot -20° až +30°C.

Teplotní komfort jim zajišťuje 5 prvků konstrukce:
- tepelněizolační vrstva křemičitého aerogelu kolem všech stěn WAB (warm electronic box)
- 8 ks RHU - rarioizotopové topné tablety (8 x 1 W)
- 4 ks elektrických topných těles
- topení ostatním elektronickým vybavením WAB (2-4 W)
- 2 ks externích tepelných radiátorů


viz.
http://trs-new.jpl.nasa.gov/dspace/bitstream/2014/11862/1/02-0545.pdf
http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/20080015793_2008015877.pdf
 
03.8.2011 - 15:46 - 
Jsme skoro tam.
Myslím tím okraj Endeavouru, konkrétně Botany Bay se Spirit point vedle, odkud se nám otevře plné panorama interiéru 22 km kráteru.
Chybí už jen jedna denní jízda, dnes, nebo zítra a Oppy splní svůj několikaletý úkol dostat se od kráteru Victoria až sem.

Btw. od Victorie Opportunity vyjela během solu 1683. Dnes je sol 2675, takže ta dlouhá anabáze trvala skoro 1000 solů.



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=25065

... škoda, že je hodnota Tau zatím kolem 1,1 - poměrně prašno a výhled do dálky není jasnější.

[Upraveno 03.8.2011 pospa]
 
03.8.2011 - 17:40 - 
Koukam na ty steny, na zimu muze najet na svah, aby Slunce dobijelo pres zimu via FV AKU a tim padem nescipl jako Spirit, kterej to nestihl.

Pokud se nic nepokazi, tak by Oppy mohl fungovat jeste dlouho.
Na te prijezdove rovine jsem nevidel zadnej hrbol na kterem by se nahnul FV proti Slunci.

 
03.8.2011 - 21:14 - 
Opportunity to nepotřebuje. Na rozdíl od Spiritu se pohybuje mnohem blíž rovníku, a tak má i v "zimním" období dostatek energie.
 
04.8.2011 - 12:30 - 
citace:
Opportunity to nepotřebuje. Na rozdíl od Spiritu se pohybuje mnohem blíž rovníku, a tak má i v "zimním" období dostatek energie.



Kdyz by mohl robonaut v budoucnosti dojet ke Spiritu. Stranou ho nahnout a vmest pisek pod kola tak, aby byl po posazeni naklonen FV panelama ke Slunicku, tak by se behem Martanskeho leta mohl ozivit. Plutonium mu teplo davat bude jeste asi 20 let.
Jenze i u MSL schazi robonauti ruce.

 
05.8.2011 - 15:59 - 
JSME TAM !!!

Opportunity dojela do cíle - dosáhla okraje kráteru Endeavour a její kamery z lokality Botany Bay nahlédly na plochou pánev jeho dna.

Gratuluju, MER týme !
A díky !



http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?act=attach&type=post&id=25103
 
<<  50    51    52    53    54    55    56  >>  


Stránka byla vygenerována za 0.076720 vteřiny.