|
jen neco malo o budoucnosti mesicniho vyzkumu (ne vsechno se uskutecni, ale alespon neco snad jo) podle ucastniku konference v indickem Udaipuru:
ESA
- ma zrovna ted sondu SMART-1 u Mesice, prave ted prisly prvni fotky http://www.esa.int/esaCP/SEMY5JO3E4E_index_0.html a jestli se naplni optimisticka ocekavani, tak zbylo dost paliva na korekci drahy po pul roce, takze by tam mohla pracovat skoro rok v kuse
- dalsi misi planuje kolem roku 2008 a pak pristavaci modul 2009-2010 na odber vzorku v zajimave lokaci
NASA
- Lunar Reconnaissance Orbiter taky 2008
- MoonRise Mission 2010 - 2 pristavaci roboty na odber vzorku v oblasti jizniho polu a dopravu zpet na Zemi
JAXA (Japonsko)
- (snad) 2006 Lunar-A melo byt letos, ale pry to musi predelat a chybi jim penize, takze kdo vi - jinak ale velmi zajimava mise s dvema penetratory urcenymi k mj. k seismickemu pruzkumu Mesice
- (snad) 2006 SELENE-1 komplexni mise na pruzkum mesice obsahujici i dva spojove subsatelity k pruzkumu odvracene strany Mesice
(jsem ale trochu skeptik, jestli se jim podari zrealizovat alespon jednu misi)
Indie a Cina
- kolem roku 2007 ci 2008 chteji vyslat kazda svou sondu, pokud se zadari, tak by meli nasledovat do 5-10 let dalsi ... |
|
citace:
jen neco malo o budoucnosti mesicniho vyzkumu (ne vsechno se uskutecni, ale alespon neco snad jo) podle ucastniku konference v indickem Udaipuru:
...
jeste jsem zapomnel dodat, ze ESA trejme prisla s jakymsi napadem na "robotickou vesnicku na Mesici" (at uz to znamena cokoliv) kolem roku 2014, kde by jednotlive zucastnene kosmicke mocnosti mohli spolupracovat a spolecne si vymenovat zkusenosti a informace ... nevim, nevim  |
| 26.1.2005 - 19:13 - Vítězslav Novák | |
|
Můžeme rovnou počítat s tím, že informace a zkušenosti si budou vyměňovat ti, kteří budou mít co nabídnout. A nebude to žádné volné hození do prostoru, ale něco za něco, přičemž se bude na lékárnických vážkach posuzovat, co je jak důležité.
Zejména pokud se ukáže, že by se tam dalo něco smysluplně těžit, vyrábět nebo jinak využívat.
K robotům jsem skeptický, ale Lunochody tam fungovaly už před 30 lety - a dlouho. Robotický jeřáb, vrták, bagr, možná v kombinaci... No, proč ne. Je to za rohem a zpoždění jsou 3 sekundy, to se ukočíruje mnohem snáz než na Mars. |
|
| Pokud se na Mesici bude neco tezit, tak je na to zapotrebi spousta infrastruktury. Solarni pece, nadrze, ruzni roboti (s bagry a ruznymi presunovaci regolitu budou problemi kvuli male trakci), udrzbarsti roboti, nejaky ten habitat pro lidskou navstevu. Pred tim je take nutny geologicky pruzkum... Placneme treba 100 t. To by mohlo vychazet dopravit by voko 400t na LEO coz cini pri optimistickych nakladech 5000USD/kg (pro cca 80t nosic, ktery by byl do deseti let realny) 2mld USD. Cili naklady za samotnou dopravu materialu jednim smerem nijak zavratne. Jenomze vyvoj muze stat mnohem vic (cca10mld) a vlastni zarizeni jednou tolik (dalsi 10mld). Otazka je jestli je vubec realne ocekavat, ze se nekomu tyhle naklady vrati zpatky. Odpoved je ze nevrati. NASA ma rocni rozpocet 16 mld, mozna kdyby sla ctvrtina zdroju na vyvoj tehle infrastruktury (4mld) tak behem deseti let by ta zakladna byt mohla. Ale co dal? Zrejme nema smysl se hnat za nejakou chimerou za kazdou cenu a dopadnout jak program Apollo. Takze nechme si deset dvacet let na poradny pruzkum a pak se uvidi. Smula, jeste si nejakou dobu budem muset pockat. A to je jen Mesic, Mars bude nekolikanasobne narocnejsi. |
|
citace:
Můžeme rovnou počítat s tím, že informace a zkušenosti si budou vyměňovat ti, kteří budou mít co nabídnout. A nebude to žádné volné hození do prostoru, ale něco za něco, přičemž se bude na lékárnických vážkach posuzovat, co je jak důležité.
Zejména pokud se ukáže, že by se tam dalo něco smysluplně těžit, vyrábět nebo jinak využívat.
K robotům jsem skeptický, ale Lunochody tam fungovaly už před 30 lety - a dlouho. Robotický jeřáb, vrták, bagr, možná v kombinaci... No, proč ne. Je to za rohem a zpoždění jsou 3 sekundy, to se ukočíruje mnohem snáz než na Mars.
Vezmeme si takovou jednu moznou variantu.Pri nekterem pristim startu raketoplanu dojde k havarii.Astronaute se zachrani ale raketoplan je definitivne znicen.V teto chvili se americane ocitaji v pilotovanych letech na urovni konce 60tych let.Ten posledni raketoplan by uz nic nevytrhl,musel by se roztrhat aby dokoncil alespon ISS.Co pak,mozna by se vyvoj pohl ku predu.Mozna v ramci prestize USA by se zraky opet uprely k Mesici,a dalsi rozvoj by sel jinou cestou,treba vice smery.Vse je samozdrejme o penezich. |
|
| Pri dalsi havarii raketoplanu by to znamenalo zrejme 'jen' nedostaveni ISS, definitivni konec STS a o neco mene pychy pro Americany. Tem by tak zbylo aspon o neco vice zdroju na neco jineho - treba roboticky vyzkum. Mozna ze by rezignovali na pilotovane mise uplne - podle toho jak se povede CEV. BTW americanum zbyvaji jeste tri raketoplany. Ikdyz po dalsi havarii by asi zrusili i zbyvajici dva. Na urovni konce 60. let by nebyli, protoze maji DeltuIV a AtlasV, kteryma kdykoliv muzou spolehlive (tyhle rakety povazuju za spolehlive) vynaset tezsi naklady (i CEV) do vesmiru. Navic si muzou proste zaplatit nejakou jinou raketu, nebo koupit soujuz :-) Jsou na tom teda mnohem lip nez napriklad po havarii Chalengeru, kdy krome STS meli jen par lehcich raket, Titan 3 a studenou valku na krku. |
|
Tak tak docela presne jste to popsal... dovedu si predstavit, ze treba bude k dispozici i neco co by tu dopravu zlevnilo o vice nez 5000 usd za kg... tj. ty 2 miliardy by slo zrejme jeste srazit, ale vzhledem k nehostinosti tamniho prostredi a lidske nepripravenosti na ne jsou naklady za dopravu, zrejme jenom zlomkem potrebnych nakladu.
Vetsina nakladu pujde do nejake roboticke infrastruktury, modularnich habitatu, systemu podpory zivota atp. ktere budou ve smysluplne "1. Mesicni" nezbytne. Prijde mi, ze v tehle oblasti se zrovna moc nebada... tak abychom necekali treba 20 let na lod, ktera nas tam levne doveze a pak dalsich 20 let na cenove dostupne habitaty... to uz je 40 let... to uz se toho take, jak tady jsme nemusime dozit... |
|
| No doufejme, ze si NASA (a ostatni agentury planujici navrat na Mesic) uvedomuji, ze bude nutno systematicky prozkoumat povrch Mesice a zacit pracovat na experimentech umoznujicich zpracovani Regolitu. Myslim ze si to uvedomuji. Planuje se napriklad vyroba umeleho Mesicniho regolitu za ucelem simulovani podminek na Mesici. Pro poradnej vyzkum Mesice se vsak zatim moc neudelalo. Na to jak je to blizko, tak momentalne je u Mesice jedna ne moc dobre vybavnena sondicka SMART a na rozdil od Marsu zadna laborator. Co napriklad brani tomu tam vyslat poradnou chemickou a geologickou pojizdnou laborator? Nejlip hned nekolik identickych na ruznych mistech Mesice. Pokud je mesic na rade do roku 2020, tak by se melo uz zacit. Moon rise mise bude snad jen zacatek. Protoze bez toho bude navrat na Mesic zase jen takovy hopsani v sestinovy gravitaci, jako bylo Apollo. |
|
Dokud nebude na Mesici poradna trvala napr. 100 chlapova zakladna, na ktere se vse PORADNE vyzkousi tj. treba 10 let nepretrziteho pobytu ... tak je posilani lidi kamkoliv dal vylozeny hazard.
A aby i takovahle Mesicni zakladna mohla fungovat bez vetsich problemu, je potreba vse opet poradne vyzkouset... tj. musi se neco v meritku 1:1 postavit treba na dne oceanu, nebo v Antarktide nekde pobliz jizniho polu ... a pokud tam kosmonauti nebudou v ramci treningu zavreni nejmene rok a nebude vse bezvadne fungovat - tak je i budovani infrastruktury na mesici hazard... Vzpomente si napriklad na Biosferu II, ze ... uz se o tom vubec nemluvi ... obavam se, ze vubec neumime postavit uzavreny ekosystem se vsim vsudy jako takovy. Tak pokud chce NASA trvalou zakladnu, mel by se timto prinejmensim zabyvat...
Vubec mi to cele prijde nejak na vode stojici - chteji stavet zakladnu a nemaji se tam:
1. cim levne a rychle dostat... a nevim ze by se intenzivne na necem pracovalo.
2. neexistuji ani zaklady infrastruktury ve ktere by se tam dalo bydlet -""-
3. neexistuji stroje ani zarizeni - ktere by tam mohly fungovat -""-
4. neni vyzkouseno jak dlouhodobe kooexistovat s rostlinami v uzavrenem prostoru dlouhodobe -""-
5. nejsou zkusenosti s vystavbou rozsahlych vakuu odolnych staveb -""-
...
vetsina z techto veci, lze simulovat a testovat na Zemi...
utratit rocne 16 miliard dolaru, coz je 3 x vic nez maji k dispozici vsechny ostatni kosmicke agentury dohromady a pritom se nicim z vyse uvedenych temat nezabyvat je opravdu "umeni" |
|
S tema 100 chlapamas to prehnal, proc hned tolik? A proc ne driv je posilat dal?
Nesouhlasim, ze by toho bylo potreba tolik stavet a abz muselo bzt tolik lidi zavreno, to vsechno se zkouselo uz xkrat, na Zemi i treba na ISS.
O Biosfere bych v tehle souvislosti nemluvil, protoze co ja vim, stejne se v dohledne dobe nepocitala s uyavrenym systeme, ale nejmene polouzavrenym a to buhvi jestli ten by se vyplatil. Myslim, ze se to prehani dopravovat se polde meho toho bude muset tolik, ze jidlo uz nebude hrat takovou roli. Vzduch pripravit a vycistit a to same u vody neni takovej problem.
Mel sem za to, ze na CEVu se ma zacit brzo pracovat, ne?
Pro vetsi naklady co treba iontovej motor co dopravi naklad napred /podobne jako Smart/ clovek uz tam pak muze letet jen nakym lepsim Apollem.
Zakladna bude urcite mala, ze zactaku, o jiny se sotva vazne uvazuje, tam se se dosavadnima zkusenostma podle meho da docela vystacit, i kdyz toho taky uricte hodne chybi,a le neni to buhvijak katastroficke.
Ty stroje v mesicnich podminakch je asi ten nejvetsi problem...
Zajimali by me odkazy o tech penezich, je v tom zapoctena napr. Cina? A ona je vuibec vzdycky otayka, co vse se tam kde zapocitava.
Neni pravda, ze by se nic nedelalo /nemecky/
http://www.wissenschaft.de/sixcms/detail.php?id=248415
Americanum se podarilo z mesicnicho prachu sestrjit komponenty mesichnich clanku, ktere by pak mohly byt delany automaticky roboty. Ucinnost by byla 1%, coz ale nevadi, kdyz jich bude dost.
jeste prekopriovavam, du se najist a jeste se mozna vratim )
21.01.2005 - Technik
Wie der Strom auf den Mond kommt
Plan: Staubsauger-Roboter soll Mondoberfläche mit vor Ort produzierten Solarzellen pflastern
Amerikanischen Forschern ist es gelungen, Komponenten von Solarzellen aus Mondstaub herzustellen. Damit ist ihre Vision näher gerückt, Solarzellen direkt auf dem Mond zu produzieren. Diese sollen die Energieversorgung einer dauerhaft bewohnten Mondstation sicherstellen. In ihren irdischen Labors simulierten die Wissenschaftler um Planetenforscher David Williams von der amerikanischen Raumfahrtagentur Nasa nun erfolgreich die Herstellung der Trägersubstrate für Solarzellen, berichtet das Wissenschaftsmagazin New Scientist (Ausg. vom 22. Januar).
Irdischer Sand und Mondstaub haben manche Gemeinsamkeiten. Beide bestehen überwiegend aus Siliziumdioxid, das beim Mondstaub rund die Hälfte des Materials ausmacht. Eine Mixtur aus 12 verschiedenen Metalloxiden kommt noch hinzu, darunter Aluminium, Magnesium und Eisen. "Das ist genau der Mix, den wir zum Herstellen von Solarzellen brauchen", meint Williams. Das soll direkt auf dem Mond geschehen, denn alles hochzubringen sei viel zu teuer, ergänzt der Forscher. In seiner Vorstellung rollt dazu ein Roboter wie ein Staubsauger über die Mondoberfläche, nimmt den Staub auf und schmilzt ihn, um die einzelnen Elemente zu trennen. In verschiedenen Apparaturen stellt das Roboterfahrzeug dann Solarzellen her, mit denen es seine Fahrtspur pflastert.
Einen ersten Schritt dorthin haben die Forscher im Labor auf der Erde bereits geschafft: Sie schmolzen ein Granulat mit dem Namen "JSC-1" zu einem glatten, glasartigen Plättchen. Die chemische Zusammensetzung des Granulats war dabei identisch mit dem Mondstaub, den Apollo-Astronauten direkt vom Mond mitgebracht hatten. Auf die Plättchen brachten die Wissenschaftler dann die verschiedenen Halbleiterschichten für eine funktionsfähige Solarzelle auf. Dabei achteten die Forscher auf "Mondbedingungen" und ließen die Prozesse zum Beispiels im Vakuum ablaufen, wie es auf dem Mond herrscht. Dabei blieb jedoch die Effizienz auf der Strecke: Während konventionelle Solarzellen einen Wirkungsgrad von 20 Prozent haben, kommt die Mond-Solarzelle nur auf rund ein Prozent. Das macht den Visionären aber nicht viel aus – schließlich sei auf dem Mond genug Platz.
ddp/wissenschaft.de - Martin Schäfer
Weitere Meldungen zum Thema - Mond -
finden Sie im Archiv von wissenschaft.de
ANZEIGE
Surftipps
|
|
tak fajn proc tech 100 chlapu je na 1. Mesicni podle meho nazoru potreba -
napriklad kdyz se vyrobi nova skodovka, tak jedna z prvnich veci, nez se pusti do provozu je, ze se s 20 skodovkama - prototypama udelaji crashove testy, aby v budoucnu nenastal prusvih. No a stejne tak bude potreba otestovat spoustu hardwaru ... buldozery, jeraby, bagry, tahace, nakladaky, auta... mnoho druhu budov, montaznich postupu, vsechno co se tyce vyroby elektriny... neco pujde predbezne vyzkouset na Zemi ale hodne veci se bude dat vyzkouset az tam... si to tam ti chlapi budou muset poradne osahat a nez to bude poradne overene a spolehlive tak budou muset byt veskere systemy zdvojene a ztrojene aby mohla zakladna bezpecne fungovat jako celek, tak budou muset byt odbornici na vicero oboru specialisti...
no a tak mi prijde predstava ze se to vejde do 100 tun materialu (cca 3 velke kamiony) a ze se to zvladne ve 3 - 5 chlapech docela naivni / 100 tun materialu a 5 chlapu z toho by mohlo byt asi tak neco jako Apolo II nebo treba nejaka rozsirena geologicka pruzkumna mise ale rozhodne ne trvala zakladna. |
|
| Nebudme naivni. 100 chlapu - tim asi myslis poradnych delnasu, tam nejblizsich 50 let nebude. Protoze takovej jeden chlap na mesici bude stat asi tolik jako tisic na Zemi. 100t na Mesici (400t na LEO) materialu jsem myslel samozrejme jednosmerna cesta s nakladem a bez lidi. Byla by to automaticka stanice a testovaci zakladna pro roboty. Jednou za cas by tam priletela posadka a zkontrolovala, opravila, namonotovala. Tam by se teprve pochopilo, co je mozne na Mesici udelat a co ne. Uzavreny system s rostlinama nema smysl zatim delat, protoze zbavit se CO2 (CO) a vyrobit kyslik jde mnohem jednoduseji. Testovat roboty tak aby fungovali jde mnohem jednoduseji i na Zemi. Jde o to otestovat jejich principialni vhodnost do danych podminek. A to se otestuje jednoduse tak, ze tam toho robota poslete a pak ho budete rok pozorovat jak si vede a za dalsich par let tam poslete vylepsenej typ. 100 chlapu tam na ne nemusi cumet. Ja si totiz myslim, ze trvala posadka na Mesici bude mozna nejdriv tak za 50 let. |
|
Jediné, zatím rozumné využití Měsíce, které vidím je:
a) astronomická měření ... zde má pevná základna nesporné výhody, krásně stíněná od Země a jiných vlivů na stabilním tělese (?je Měsíc opravdu tak stabilní). Nutnou součástí je ovšem být na odvrácené straně Měsíce.
Dají se zpřesnit polohy, resp. vzdálenosti k jednotlivým hvězdám, současná pozorování z dostatečně vzdálených míst /interforemetrická, gravitační vlny atd.)
b) testy přežití člověka ... co vše je třeba, aby člověk přežíval, opravdové pracování v kosmu, testy strojů ... dlouhodobý výzkum snížené gravitace (trochu něco jiného, než bez gravitace ...)
c) ukázat, že na to mám ... prestiž daného státu
Přijde mi, že to je zatím hodně málo. Nevím, zda se dá kvantifikovat význam měsíční hvězdárny, ale když to vezmu sumasumárum, kolik stál Hubble a kolik stojí ISS? Kolik tun materiálu dopravovaných na ISS souvisí s provozem na orbitě a kolik s pobytem lidí? O kolik méně by se muselo vozit materiálu, pokud by ISS "ležela" na Měsíci?
Řekl bych, že tak významně to méně nebude, takže z toho mi vyplývá, že minimálně dalších 50 let na Měsíci naneštěstí nikdo nebude, neb je to naprosto zbytné ...
Véna |
|
citace:
Dokud nebude na Mesici poradna trvala napr. 100 chlapova zakladna, na ktere se vse PORADNE vyzkousi tj. treba 10 let nepretrziteho pobytu ... tak je posilani lidi kamkoliv dal vylozeny hazard.
A aby i takovahle Mesicni zakladna mohla fungovat bez vetsich problemu, je potreba vse opet poradne vyzkouset... tj. musi se neco v meritku 1:1 postavit treba na dne oceanu, nebo v Antarktide nekde pobliz jizniho polu ... a pokud tam kosmonauti nebudou v ramci treningu zavreni nejmene rok a nebude vse bezvadne fungovat - tak je i budovani infrastruktury na mesici hazard... Vzpomente si napriklad na Biosferu II, ze ... uz se o tom vubec nemluvi ... obavam se, ze vubec neumime postavit uzavreny ekosystem se vsim vsudy jako takovy. Tak pokud chce NASA trvalou zakladnu, mel by se timto prinejmensim zabyvat...
Vubec mi to cele prijde nejak na vode stojici - chteji stavet zakladnu a nemaji se tam:
1. cim levne a rychle dostat... a nevim ze by se intenzivne na necem pracovalo.
2. neexistuji ani zaklady infrastruktury ve ktere by se tam dalo bydlet -""-
3. neexistuji stroje ani zarizeni - ktere by tam mohly fungovat -""-
4. neni vyzkouseno jak dlouhodobe kooexistovat s rostlinami v uzavrenem prostoru dlouhodobe -""-
5. nejsou zkusenosti s vystavbou rozsahlych vakuu odolnych staveb -""-
...
vetsina z techto veci, lze simulovat a testovat na Zemi...
utratit rocne 16 miliard dolaru, coz je 3 x vic nez maji k dispozici vsechny ostatni kosmicke agentury dohromady a pritom se nicim z vyse uvedenych temat nezabyvat je opravdu "umeni"
Takze poporade. Posilani lidi kamkoliv mimo Zemi je vylozenej hazard. Pokud to neni nutne, tak by tam lezt nemeli.
1. pracuje se na CEVu. Nic zasadne levnejsiho a lepsi ho nebude dalsich dalsich cca 30 let.
2. Zakladni moduly (habitaty) napriklad pro pobyt na Marsu se testuji uz ted. Dokonce v nich bydli geologove a vyrazeji na opravdove geologicke pruzkumy do okolni pouste. Jmeno projektu mi vypadlo
3. Pokud myslis stroje a zar na tezbu regolitu, tak to je prave zapotrebi otestovat.
4. Uzavreny bio system neni mozne na Mesici min nejblizzsich 100 let postavit.
5. Pokud tam budou 3 lidi, tak nic rozsahleho stavet nemusis.
6. NASA se zabyva spoustou vyse zminenych temat a aktivne ze zucastnuje a podporuje vyzkum na universitach |
|
http://www.translunar.org
Na teto adrese je par zajimavych napadu. Budu to muset vic projit. Vzdycky jsem se branil spolehat se jen na vodu z polu, ale vypada to, ze je tam tech vyhod vic. Pry tam existuji mista, ktera jsou ozarena porad, hned kousek od krateru, kde slunce nesviti nikdy. To uz je vyhod prilis na to, aby tomu slo odolat. Navic se pry zabyvaji motory na LO2/CH4, ktery muzou mit svy opodstatneni, ikdyz me zadny momentalne nenapada :-) Snad jen ze budou levnejsi a jednodussi pro start na LEO nez LH2 a bude mensi problem s odparovanim a kryogenizaci na Mesici. |
|
| Nejdůležitější je vůbec začít. Jedna stanice na pólu, jedna na odvrácené straně, v každé kromě robotů a systémů jen dva obytné zasypané moduly velikosti Spacehabu, s dlouhodobým automatickým/robotickým provozem a jednou dvakrát ročně 10denní pobyt 2-3 členné posádky. Pokud na polární základnu bude svítit Slunce trvale, pobyty budou klidně delší. Tak se dá vyzkoušet všechno. Výhodou LOX/LCH motorů je vysoký impulz při vyšší hustotě paliva - menší nádrže než LH, nižší požadavky na chlazení. |
|
Nevyhodou CH4 motoru muze byt slozitejsi vyroba CH4 ve slozitejsim zarizeni na Mesici, bude vubec k dispozici dostatek uhliku? Motory nejsou tolik vyzkousene. Ale zase neni potreba kryogenizovat LH2. To neni nikdo schopen rozlousknout od pozemskeho stolu. Taky je mozno pouzit napriklad motory na LO2 a Al, coz uplne vynechava nutnost H2  |
|
citace:
http://www.translunar.org
Nevite kdo za touhle organizaci stoji? Krome fotky s dvouma lidma v cernych kalhotach a trickach tam neni ani jedine jmeno. Jinak je mi jejich pristup veskrze sympaticky ... bez okolku pekne hezky primo na vec ... na mesic
S takovymi organizacemi by mohl zkusit navazat spolupraci nas kosmo klub. |
|
zatim to na me pusobi velmi neverohodne, prave pro to, ze tam nikde neni napsano jmeno. coz by mi ted anevadilo, kdyby se hned nesnazili vnutit tricka ke koupi a listkuy na loterii o cestu do Vesmiru, kterou samozrejme obdrzite, az se ty komercni cesty budou konat... takovych uz tady bylo.
Jen me prekvapuje, ze to na tech strankach vubec je /loterie/, s loteriema to nikd neni jednoduchy, loterie nemuze vyhlasovat kazdej jen tak.
Pripomina mi to uz probirany prodej Mesice, co se tu probiral pred casem. |
|
citace:
citace:
http://www.translunar.org
Nevite kdo za touhle organizaci stoji? Krome fotky s dvouma lidma v cernych kalhotach a trickach tam neni ani jedine jmeno. Jinak je mi jejich pristup veskrze sympaticky ... bez okolku pekne hezky primo na vec ... na mesic
S takovymi organizacemi by mohl zkusit navazat spolupraci nas kosmo klub.
Skus taky napriklad Artemis www.asi.org , kteri to meli vic vymakany a taky se to nehybe. Nejsou na to proste prasule, tak se snazi aspon neco vydelat prodejem suveniru.
Nebo dalsi linky. Profesionalove, nadsenci, vyzirkove, snilci, vsechno pekne po hromade.
Links to the current 14 members of SPACE EXPLORATION ALLIANCE (SEA)
Aerospace Industries Association - http://www.aia-aerospace.org/
Aerospace States Association - http://www.aerostates.org/
American Astronautical Society - http://www.astronautical.org/
American Institute of Aeronautics and Astronautics - http://www.aiaa.org/
California Space Authority - http://www.californiaspaceauthority.org/
Florida Space Authority - http://www.floridaspaceauthority.com/
the Mars Society - http://www.marssociety.com/
the Moon Society - http://www.moonsociety.org/
National Coalition of Spaceport States - http://www.spaceportstates.org/
National Space Society - http://www.nss.org/
the Planetary Society - http://www.planetary.org/
ProSpace - http://www.prospace.org/
Space Access Society - http://www.space-access.org/
Space Frontier Foundation - http://www.space-frontier.org/
|
| 01.2.2005 - 17:05 - Vítězslav Novák | |
|
Vydělat na kosmický výzkum prodejem suvenýrů a loterií?
Tak si vzpomínám, že Sazka má problém s pár miliardama za Sazka Arénu... "Korun, residente!"
Obávám se, že skeptici mají pravdu. Není tam co dělat, taková darda jako v 69. to už taky není, já už tam tu základnu nezažiju... Což mě mrzí.
Jediné, co tam je v rozumném množství a je na Zemi drahé, je titan v TiO2. Je ho tam od 1% do 8% podle místa. Ovšem obávám se, že těžba na Zemi bude pořád levnější než celý ten cirkus kolem Měsíce. Hliník, železo, mangan, chrom - to základnu nezaplatí. |
| 01.2.2005 - 17:18 - Vítězslav Novák | |
|
Rusové chtějí simulovat 500-denní let na Mars na Zemi, někdy touhle dobou by měly vyjít přesnější informace. Mělo by to být v uzavřeném prostoru s omezenými zásobami kyslíku, potravin a vody, dokonce snad i s radiací (no nevím, tohle si snad nemůžou dovolit ani Rusové...) s východem jen za skutečně mimořádné situace typu ůposádka se dusí" nebo "vraždící maniak".
Taková minimální biosféra II. Tu americkou pravděpodobně zabila právě velikost. V tak komplexním systému se "něco" podělalo - a kvůli komplexnosti se nedalo dostatečně rychle určit, co konkrétně. Je nesmysl simulovat deštné pralesy a mangrove a oceán a brakickou vodu a poušť a... co já vím co všechno tam měli. Nakonec to vyšlo tak veliký, že prostý sluneční ohřev by jim vysklil okna, tak tam museli vybudovat velikou místnost s membránou na vyrovnávání tlaku.
http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=11549
http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=11551 |
|
citace:
Vydělat na kosmický výzkum prodejem suvenýrů a loterií?
Tak si vzpomínám, že Sazka má problém s pár miliardama za Sazka Arénu... "Korun, residente!"
Jestli to mela byt poznamka na me, tak jsem to myslel v tom duchu ze se snazi neco vydelat na provoz webovskych stranek (tyka se to moonsociety).
Taky si rozhodne nemyslim ze Mesic muze konkurovat prumyslu tady na Zemi (pokud se neco fakt hodne moc nepodela, nebo se greenpeace uplne nesfanatizuje).
Proc by ale v budoucnu nemohly meziplanetarni sondy (jejich kick stages) dotankovavat prave u mesice? Proce se vlastne nevyuziva napriklad gravitacniho pusobeni Mesice pro meziplanetarni cesty. To je to tak zanedbatelne? Nejspis asi jo a pak me taky napada, ze normalne meziplanetarni sondy akceleruji bud ve smeru (tecna) obezne drahy Zeme, nebo proti smeru. A tam by nejspis Mesic tak akorat prekazel. Nema k tomu nekdo vic podrobnosti? Co se tyce cesty lidi na Mars, tak me to osobne moc nezajima, protoze je to budoucnost opravdu hodne vzdalena. |
|
No, co ja vim, tak NASA poslala pomoci gravitacni manevru koleme Mesice sondu k Halleyove komete, ktera dokonce puvodne mela zustat na obezne draze kolem Zeme, ale pri startu zbylo nahodou dost paliva, nemuzu si vzpomenout, jak se menovala, nevite to nekdo?
K Marsu letela * lem Mesice taky tusim japonska NOzomi. O dlasich sondach taky nevim.
Vubec bych tisckrat uvital nejake tabulky moznych startovacich oken k ruznym paknetam, hlavne s moznostma pruletu kolem jinejch. Jen se pamatuju, ze treba okno po kterym leteli Voayagery se otevira kazdych 179 let... |
|
| S tim tankovanim u Mesice by asi bylo lepsi tankovat v L1 mezi Zemi a Mesicem kvuli mensi spotrebe paliva na manevry. Taky rozdil mezi kruhovou rychlosti Mesice a rychlosti v apogeu translunarni drahy by mel byt cca 1km/s, coz by se prave dalo vyuzit pri gravitacni asistenci. Proc se to nevyuziva bude mit nejspis neco spolecneho s konstrukci urychlovacich stupnu. Z hlavy odhaduju potrebne deltaV k Marsu na 5.5 km/s. K Mesici je zapotrebi 3.2 km/s, 1 km/s se ziska od Mesice a zbyva jeste 1.3km/s. Pripoctemeli nejake neideality, tak zacinam tusit ze se to nevyplati. Vzhledem k tomu ze jsem tyhle cisla jen tak nastrelil, tak se rad necham poucit. |
|
1. Biosféra II musela být tak komplexní, protože by to jinak vůbec nefungovalo - vybíraly se nejúčinnější systémy. Jinak by to totiž byl trapný skleník a ne uzavřený systém. Případná Biosféra III patrně bude muset být mnohem větší, protože ve II nebyly dostatečné rezervy pro nečekané události a patrně lidstvo pořád ještě některé přírodní procesy špatně chápe. Nečetl jsem podrobné vyhodnocení ani vědecké práce vycházející z tohoto pokusu, pokud vy ano, rád bych se o tom něco dozvěděl.
2. Využití Měsíce není vzhledem k jeho malé hmotnosti ani zdaleka tak efektivní jako Venuše nebo Země, o Jupiteru nemluvě - Jupiter oběhne Slunce za 12 let, takže pro let Země - Jupiter - Cíl je to slušně využitelné. Voyagery využili vzájemné pozice Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu, ke které opravdu dochází jenom jednou za 179 let. |
| 02.2.2005 - 11:52 - Vítězslav Novák | |
|
Přesné výsledky Bisféry II neznám. Přece jenom je to na mě příliš biologické. Viděl jsem nějaké dokumenty na Spektru nebo Discovery. Z nich vyplynulo, že věnovali obrovskou snahu technickému zabezpečení, menší už samotné biologii - v podstatě přenesli kus deštného pralesa i s půdou a neznámou (tedy nedostatečně definovanou) mikroflórou a řekli "to bude dobrý". A totéž s ostatními biotopy. Výsledkem byl deštný prales vedle pouště, nikdo netušil, jak se budou ovlivňovat organismy, které se normálně vůbec nesetkají a tak. Hlavně nikdo netušil co všecko tam mají.
A už vůbec nevěnovali pozornost "posádce", která se pak při prvních problémeh rozhádala a celé se to muselo ukončit. Dávno před tím, než by začali mít skutečné problémy s vymíráním druhů a případně s nedostatkem kyslíku.
Závěr byl poměrně optimistický, celá ta stavba dnes (tedy v době natáčení) slouží jako obrovský skleník se skvělým zázemím a biologové z nějaké university se můžou uslintat blahem.
Jak to je se skutečným vědecký vyhodnocením, nevím. Působilo to na mě ale dojmem, že vědecké zázemí bylo natolik mizerné, že se pořádná data ani nemohla získat. Takový Disneyland se speciálním zaměřením a hraní si s kytičkama. To je zase nebezpečí, když se do věci pustí miliardář, který neví co s penězi, ale samotné věci moc nerozumí.
Pokud mají Rusové uspět, a já věřím, že vědí do čeho jdou, musí naopak vytvořit naprosto definované, a tedy i minimalizované prostředí. Ne že jim tam pronikne nezmar a sežere rybičky v akváriu. Nebo nějaká plíseň rajčata. |
|
citace:
Vzdycky jsem se branil spolehat se jen na vodu z polu, ale vypada to, ze je tam tech vyhod vic. Pry tam existuji mista, ktera jsou ozarena porad, hned kousek od krateru, kde slunce nesviti nikdy. To uz je vyhod prilis na to, aby tomu slo odolat.
Foto jižního pólu s vyznačenými nejdéle osvětlenými místy A, B, C a kráterem Shackleton:
http://news.bbc.co.uk/1/hi/sci/tech/297783.stm
Po kabelovém spojení mezi kopci A a B lze dosáhnout pouze 10 hodin (tj. cca 1,5% lunárního dne) bez energie ze solárních panelů!
Site A is on the rim of Shackleton crater, and B is about six miles away on a ridge originating from that rim. Site C is on the rim of another nearby crater.
During the Moon's 708-hour day, A is in sunlight 80 percent of the time, B is lighted 70 percent of the time and C about 65 percent of the time.
"There is only a period of 10 hours when neither A nor B are in sunlight," the researchers added. Therefore if solar arrays were placed in both areas and connected by a link (either microwave or cable) then a base at either site would receive near constant solar energy.
viz:
http://www.chron.com/cgi-bin/auth/story.mpl/content/interactive/space/news/99/990504.html |
|
| -64F skoro konstantni teplota je -53 C, celkem komfort. Ovsem nizsi nez jsem cekal, zrejme kvuli sikmo dopadajicim paprskum. Solarni panely by musely byt postavene na nejakem vrcholku - ne polozene a to znamena, ze by byly ve vetsi vysce nad terenem a tudiz osvetlene delsi dobu - stacilo by aby byly otocne. |
|
| Jinak dik za odkaz. |
|
