| 02.2.2005 - 18:48 - Jaroslav Kukuča | |
|
Nasiel som zaujimavy clanok popisujuci osudy Biosfery II, udajne ju uz prestala vyuzivat Kolumbijska univerzita a teraz je na predaj. Nevylucuje sa, ze ju odkupi Mars Society.
O vedeckych vysledkoch projektu Biosfery II sa pise:
Despite all the praise and enthusiasm in space activist circles, there had long been warning signs that Biosphere 2 was not a serious operation. The management group operating Biosphere 2 refused to submit their work to independent scientific review, instead creating a sham “review” process that the scientific community laughed at. Instead of publishing papers in peer-reviewed scientific journals, the group copyrighted everything they produced and released it themselves, which largely ensured that it would be ignored by environmental, atmospheric, and space scientists. The project’s participation in scientific circles was essentially nonexistent.
http://www.thespacereview.com/article/305/1 |
|
citace:
-64F skoro konstantni teplota je -53 C, celkem komfort. Ovsem nizsi nez jsem cekal, zrejme kvuli sikmo dopadajicim paprskum. Solarni panely by musely byt postavene na nejakem vrcholku - ne polozene a to znamena, ze by byly ve vetsi vysce nad terenem a tudiz osvetlene delsi dobu - stacilo by aby byly otocne.
Prece neni mozne aby vybudovani zakladny na Mesici byl,krome penez,
nareku politiku a financniku takovy problem.Atomove ponorky se plavi neomezene pod vodou krome posadky pry nic jineho pro svou neomezenou potrebu nepotrebuji.Tak nahradme reaktor slunecni elektrarnou,vody je na Mesici dost,pohybu na i mimo zakladny taky.Odpadne beztizny stav,neustale udrzovani polohy prostoru,kolize a co ja vim.Novodoby prospektori by se urcite nasli.Ale chybi prvni krok.Kdo ho udela je otazka ale v tomto stoleti to nebude a bohuzel my mame holt smulu.
Neverim ze vse je hazard,dneska staci vyjit na ulici nebo si sednout do auta na D1 a hazard je slabe slovo.Bez hazardu a risku dodnes skaceme po stromech.Ale sranda a prochazka to opravdu nebude. |
|
To misto na jiznim polu vedle krateru Stiipltn vubec neni spatny napad. Ucinnost slunecnich clanku je ale porad dost mala. Vzhledem k tomu, ze tam blizko sebe existuji obrovske teplotni rozdily nebylo by mozna od veci zkonstruovat nejake tepelne cerpadlo s velkym teplotnim spadem a jeho ucinnost/hmotnost by mohla byt v porovnani se slunecnimi clanky/hmotnost obrovska.
S tema atomovyma ponorkama vyvstavaji minimalne 2 problemy:
Za prve i kdyz jich maji amici minimalne 80 - urcite to z duvodu vojenskeho utajeni neprepusi "nejakym civilum" takoveto technologie byt i americkym civilum s idealma, nerkuli nejakemu cizimu statu - to uz vubec nehrozi.
Za druhe nejlehci takova ponorka ma vytlak minimalne 2000 t, takze dostat ji tam, byt i po kouskach by byl prepravni problem. Celkova hmotnost vzhledem k cene za vyneseny kilogram musi byt co nejmensi - to je to oc se tady hraje.
Nekdo tady drive rikal ze se to da uhrat na 100 tun - to jsou tri kamiony materialu a na to se to podle me uhrat neda ... 2000 vazi ponorka i s pancerovanim, torpedama, raketama... - zkracene se spoustou nepotrebneho balastu. Odtud plyne muj odhad ze na prvni stalou zakladnu, pokud to bude dobre promyslene, by melo stacit nejakych 1000 t.
A i tech 1000 tun pri soucasne technologii dopravy je problem - myslim ale, ze pri dobre vuli resitelny. Druha vec je treba ten atomovy reaktor - systemy podpory zivota - vojaci to maji ve skladech ale nedaji a nedaji ... budou na tom radeji sedet jako slepice na vejcich ... jinymi slovy nejvetsi problem je v lidech samotnych a proto jsem skeptik.
Jinak predpokladam ze za 100 let tam bude nejen stala zakladna ale cele pristavy, mesta a rozvinuty prumysl... v tomhle jsem optimista. |
|
Myslim si, ze zminene systemy podpory zivota na ponorkach nepatri mezi nejak zvlast utajovane nebo chranene technologie. Neni na nich nic vyjimecneho a pouzivaji je temer vsechny staty s ponorkovou flotilou. Vcetne Ruska, ktere dnes za penize proda kdeco.
Nevic jeste je tu jeden problem - jak vlastne na ponorkach funguje vyroba kysliku z vody? Neni to treba jenom filtrace vzduchu, ktery je ve vode rozpusteny (princip zaber)? Pokud ano, pak takova vec nema na Mesici vyuziti.
No a nakonec vsichni zname jeden zpusob, jak vyrabet vzduch z vody a neni vubec tajny. Je to elektrolyza . |
|
Mel jsem na mysli zejmena "kapaesni" jaderne reaktory coz je bedna - ke ktere pripojis draty a sosas z ni elektrinu 2 roky aniz by jsi se o neco nejek moc staral... elektrolyza se uci na zakladni skole v 6 tride ze?
Kdyby jsi ale dobre poslouchal, tak by jsi vedel, ze je to energeticky velmi narocna reakce.
Jedna vec je take udelat demonstrativni pokus se zkumavkama pro zaky (pripadne navrhnou powerpointovou prezentaci takovych slozitych a rozsahlych systemu, jako ruzne virtualni internetove organizace, ktere podle svych prezentacu uz nejmene jednou nohou na mesici jsou... ale porad jenom ve snu) a druha vec mit fungujici odladeny a vyzkouseny uzavreny system 1000 tun tezky ... aby vse fungovalo spolehlive budes to zkouset desitky let. A bude te to stat miliardy ... a to je prave to co to americke namornictvo udelalo.
|
|
Nejmenší jaderný reaktor je na ponorce NR-1 o výtlaku 400 t.
100 t stanice je reálná. Lehká varianta: 2 obytné moduly - zahrabané - 2 x 10 t, laboratorní modul - 10 t, elektrárna 8 t, zásoby 8 t, základní vybavení 4 t (rover vážil jen 250 kg, Spacehab o 4,2x3,4x2,8 m má 4,2 t). Kompletní zahrabávací stroj může vážit jen tunu. Speciální vybavení například pro výrobu paliva, vědecké měření atd. bych viděl kolem 9 tun, aby celková hmotnost byla 60 t. A máme slušnou základnu pro tříčlennou posádku. Samozřejmě rezervní návratový modul, další vědecké vybavení a zásoby pro další expedice by byla váha navíc. Co se týká toho, že vojáci hlídají 30 let staré tajemství, hlavní je pro ně nešíření jaderné technologie - s tím souvisí bezpečnostní prohlídky a s těmi mají vědci často problémy. Jenom vojáci si mohou dovolit stavět a hlavně provozovat takhle drahou techniku. |
|
| Mluvime kazdy o necem jinem ... mel jsem na mysli sobestacnou zakladnu se schopnosti dale rust a rozsirovat se. Ty mluvis o pruzkumne stanici ze 2-3 modulu ktera by musela byt zasobovana zvenci... u pruzkumne stanice neni ani ten at. reaktor nutny - pokud by byla pobliz krateru "Stipltn" a mohla by se vejit do jednoho kontejneru - mohla by vazit << 30 tun, kdyz by se to poradne promyslelo. |
|
| Jenomže taková soběstačná základna je opravdu zatím sci-fi, zatímco já mluvím o tom, co tady snad za 20 let bude. |
|
| Smysl diskuze o tech ponorkach mi nejak unika. Pokud tim smyslem melo byt udrzovani dychatelne atmosfery, tak kyslik lze vyrobit z vody nebo dovezt v nadrzich a CO2 lze (i regenerativne) zachycovat v chemikaliich. Kdyz pridate par filtru, tak mate v pohode dychatelny vzduch. Na ISS to sice pry ponekud smrdi, no ale posadka si po nekolika dnech zvykne. Jinak tepelne cerpadlo je od toho aby spotrebovavalo elektrinu a vyrabelo teplo levneji nez to jde napriklad ze zemniho plnynu. Takze jsem prirovnani s fotoel. clankama taky nepochopil. Pokud to mela byt spis vyroba elektriny pomoci male turbiny a generatoru a smycky s vymeniky tepla, tak problem by byl v obrovske nekompaktnosti, hmotnosti a komplikovanosti (na Mesicni pomery samozrejme). To by lehce vyresil jaderny reaktor (o vaze 4-8t), ktery narpiklad NASA uz vyvijela v 60. letech, bohuzel se to jaksi pozastavilo kvuli strachu z atomu. Pritom by mohl slouzit jak pro vytapeni, vyrobu elektriny, tak jako super pohon s ISP=800/s. Myslim tim temoexpanzni jaderny pohon (nebo tak nejak, spravny nazev mi vypadl). Bohuzel me nenapada jediny obor ve kterem by mohli byt vojaci prospesni, krome vojenskych pozorovacich satelitu (nebo treba uz maji AI nebo nejake sikovne roboty?) |
|
citace:
Jenomže taková soběstačná základna je opravdu zatím sci-fi, zatímco já mluvím o tom, co tady snad za 20 let bude.
No to o cem mluvis Ty by mohlo byt i podstatne drive - to je jenom otazka dopravy, dopravni problem. Tou "maringotkou" k zahrabani pod povrch by mohl byt treba nejaky modul z ISS. Dopravit ho nejak na Mesic, zahrnout regolitem - pripojit slunecni clanky aby byla energie a zakladni labolator k provadeni treba geologickeho pruzkumu je hotova.
Ja jsem ale ten Bushuv program pochopil jinak, jeho slovum "Amerika chce ziskat a ziska trvalou zakladnu na Mesici, kde vyzkousi nezbytne technologie a odkud bude pronikat dale ..." jsem rozumel tak, ze mluvi prave o nejake takove rozsahlejsi sobestacne sci fi zakladne pro niz tipuji startovaci hmotnost, tj. hmotnost nutnou dopravit ze zeme tech cca 1000 t. Doufam ze jsem si z toho neprebral to co "chci slyset" ale ze to tak skutecne myslel. |
|
citace:
Jedna vec je take udelat demonstrativni pokus se zkumavkama pro zaky (pripadne navrhnou powerpointovou prezentaci takovych slozitych a rozsahlych systemu, jako ruzne virtualni internetove organizace, ktere podle svych prezentacu uz nejmene jednou nohou na mesici jsou... ale porad jenom ve snu) a druha vec mit fungujici odladeny a vyzkouseny uzavreny system 1000 tun tezky ... aby vse fungovalo spolehlive budes to zkouset desitky let. A bude te to stat miliardy ... a to je prave to co to americke namornictvo udelalo.
No ja myslim ze vojaci nevrazeli miliardy a desitky let do udrzovani dychatelne atmosfery na ponorkach a nemusi to delat nikdo. Jediny opravdovy problem bude proste postavit kompaktni spolehlive zarizeni fungujici ve stavu nizke gravitace. Ve stavu beztize jsou daleko vetsi problemy. To zarizeni ti postavi na kazde lepsi universite za par desitek max stovek tisic dolaru (jsou zapotrebi soucastky na miru). Drahy bude vyzkouseni. Jeste jsem nepochopil to s temi rozsahlymi a slozitymi systemy. Byls nekdy v rafinerii? |
|
citace:
No to o cem mluvis Ty by mohlo byt i podstatne drive - to je jenom otazka dopravy, dopravni problem. Tou "maringotkou" k zahrabani pod povrch by mohl byt treba nejaky modul z ISS. Dopravit ho nejak na Mesic, zahrnout regolitem - pripojit slunecni clanky aby byla energie a zakladni labolator k provadeni treba geologickeho pruzkumu je hotova.
Ja jsem ale ten Bushuv program pochopil jinak, jeho slovum "Amerika chce ziskat a ziska trvalou zakladnu na Mesici, kde vyzkousi nezbytne technologie a odkud bude pronikat dale ..." jsem rozumel tak, ze mluvi prave o nejake takove rozsahlejsi sobestacne sci fi zakladne pro niz tipuji startovaci hmotnost, tj. hmotnost nutnou dopravit ze zeme tech cca 1000 t. Doufam ze jsem si z toho neprebral to co "chci slyset" ale ze to tak skutecne myslel.
Obavam se, ze jsi rozumel spatne jak Bushovi, tak Ervemu. Jakykoliv modul ISS na Mesici v zadnem pripade nelze pouzit aniz bys ho vpodstate kompletne nepredelal. A jak jsem Bushe pochopil ja, tak chce predevsim testovat technologii a ziskavani Mesicnich zdroju. Co se tam nakonec postavi nemuze v tehle fazi nikdo vedet a nebude se to vedet driv nez budou rozumne vysledky tohoto testovani. |
|
citace:
NASA
- Lunar Reconnaissance Orbiter 2008
- MoonRise Mission 2010 - 2 pristavaci roboty na odber vzorku v oblasti jizniho polu a dopravu zpet na Zemi
Jen doplňuji, že Moonrise Mission je jedním ze dvou návrhů na druhou misi programu New Frontiers. Vítěz bude vybrán v květnu.
http://www.astro.cz/cz/news/show.php?id=1709
citace:
ESA
- dalsi misi planuje kolem roku 2008 a pak pristavaci modul 2009-2010 na odber vzorku v zajimave lokaci
Je to ve stádiu návrhu, nebo je to už vážnější? |
|
| V souvislosti s návratem na měsíc máte nějaké informace (odkazy) o koncepcích CEV? ____________________
Martin Hakel
© SHPP |
|
No ja myslim ze vojaci nevrazeli miliardy a desitky let do udrzovani dychatelne atmosfery na ponorkach a nemusi to delat nikdo. Jediny opravdovy problem bude proste postavit kompaktni spolehlive zarizeni fungujici ve stavu nizke gravitace. Ve stavu beztize jsou daleko vetsi problemy. To zarizeni ti postavi na kazde lepsi universite za par desitek max stovek tisic dolaru (jsou zapotrebi soucastky na miru). Drahy bude vyzkouseni. Jeste jsem nepochopil to s temi rozsahlymi a slozitymi systemy. Byls nekdy v rafinerii?
======================
no to urcite nevrazeli ale vzhledem k tomu ze jsou to jedini lidi na zemi krome ISS kteri jsou schopni vydrzet v uzavrenem prostoru i 2 roky a nejsou tam 3 ale jich je na ponorce treba take 120 tak se mi zda ze by se z toho mohlo dat poucit. Nevim take jestli vis z jakych systemu se sklada atomova ponorka. Netvrdim ze se da pouzit vse i s chlupama ... ale napr. chlazeni reaktoru - klimatizace - el. rozvody ... vse modularni, snadno opravitelne, spolehlive, mnohonasobne jistene a hlavne odzkousene a proverene... jestli v tomhle a moon base nevidis paralely tak ja uz vazne nevim jak to lepe vysvetlit.
Co se tyce rafinerie - predstavi si ze jsem cca pred 10 lety psal sw pro rafinerii pro separacni linky spojenou s hlinikarnu v Iranskem Busehru ... no a i kdyz nejsem geolog, tak pri psani sw jsem minimalne "koukal okolo" tak zhruba vim o co jde... postavit rafinerii na plose par ctverecnich kilometru je jedna vec. Vyrobit nejake lehke a nejlepe i mobilni zarizeni je vec druha ... s tou nam ale vojaci asi nepomuzou... to je ukol pro particku inzenyru jako z partesu vystrizenych. |
|
Ku jadrovému reaktoru- Rusi vyvinuli koncom 80.tych rokov kompaktný jadrový reaktor pre prácu v kozme . Nedotiahli to však do konca a ako prvý zo svojich pokrokových technológi predali dokončený prototyp američanom . Pracovný názov bol myslím Topaz.Parametre si nepametám -nebol to žiadny zázrak .Ale pre další vývoj dobrý základ.
V kombinácii s klasickými solárnymi zdrojmi by pre malý habitat vyhovoval.
|
|
citace:
no to urcite nevrazeli ale vzhledem k tomu ze jsou to jedini lidi na zemi krome ISS kteri jsou schopni vydrzet v uzavrenem prostoru i 2 roky a nejsou tam 3 ale jich je na ponorce treba take 120 tak se mi zda ze by se z toho mohlo dat poucit. Nevim take jestli vis z jakych systemu se sklada atomova ponorka. Netvrdim ze se da pouzit vse i s chlupama ... ale napr. chlazeni reaktoru - klimatizace - el. rozvody ... vse modularni, snadno opravitelne, spolehlive, mnohonasobne jistene a hlavne odzkousene a proverene... jestli v tomhle a moon base nevidis paralely tak ja uz vazne nevim jak to lepe vysvetlit.
Co se tyce rafinerie - predstavi si ze jsem cca pred 10 lety psal sw pro rafinerii pro separacni linky spojenou s hlinikarnu v Iranskem Busehru ... no a i kdyz nejsem geolog, tak pri psani sw jsem minimalne "koukal okolo" tak zhruba vim o co jde... postavit rafinerii na plose par ctverecnich kilometru je jedna vec. Vyrobit nejake lehke a nejlepe i mobilni zarizeni je vec druha ... s tou nam ale vojaci asi nepomuzou... to je ukol pro particku inzenyru jako z partesu vystrizenych.
|
|
| ku chladeniu reaktora na Jadrovej ponorke sa v sekundárnom okruhu použiva morská voda-najdostupnejšie médium v okolí plavidla .Mesačný regolit nemožno porovnávať.Ale je fakt že oproti potrebám lunárnej základne je konštrukcia jadrovej ponorky výrazne sofistikovanejšia .Je totiž vystavená neporovnatelne väčšej fyzikálnej zátaži. A je aj adekvátne drahá . Ale pre armádu miliarda to,čo pre NASA milion. Keby pentagon potreboval Lunárnu základňu , už by stála 20rokov. |
|
citace:
no to urcite nevrazeli ale vzhledem k tomu ze jsou to jedini lidi na zemi krome ISS kteri jsou schopni vydrzet v uzavrenem prostoru i 2 roky a nejsou tam 3 ale jich je na ponorce treba take 120 tak se mi zda ze by se z toho mohlo dat poucit. Nevim take jestli vis z jakych systemu se sklada atomova ponorka. Netvrdim ze se da pouzit vse i s chlupama ... ale napr. chlazeni reaktoru - klimatizace - el. rozvody ... vse modularni, snadno opravitelne, spolehlive, mnohonasobne jistene a hlavne odzkousene a proverene... jestli v tomhle a moon base nevidis paralely tak ja uz vazne nevim jak to lepe vysvetlit.
Co se tyce rafinerie - predstavi si ze jsem cca pred 10 lety psal sw pro rafinerii pro separacni linky spojenou s hlinikarnu v Iranskem Busehru ... no a i kdyz nejsem geolog, tak pri psani sw jsem minimalne "koukal okolo" tak zhruba vim o co jde... postavit rafinerii na plose par ctverecnich kilometru je jedna vec. Vyrobit nejake lehke a nejlepe i mobilni zarizeni je vec druha ... s tou nam ale vojaci asi nepomuzou... to je ukol pro particku inzenyru jako z partesu vystrizenych.
Souhlasim s tim, ze vojaci maji zkusenosti s udrzovanim dych. atmosfery v ponorkach ikdyz nejsou jedini a ikdyz to neni slozite reporodukovatelna technologie, tak kazda rada dobra. Problem je s tim, ze nic z ponorky se jednoduse neda pouzit na mesicni zakladne. Je to logicke, protoze zdroje a podminky jsou uplne jine. Nerikam ze zde nejsou paralely, ale je to proste neco jineho. To s tou rafinerii jsem rekl schvalne, protoze pokud jsi videl nejake zarizeni v rafinerii, tak na to honem rychle zapomen. Ja jsem procesni inzenyr a vim, ze zpusob vyroby ve velkem se dost tezce lisi od vyroby v malem. A ze neco tak komplexniho jako chemicka tovarna (nebo jaderna ponorka)na Mesici zatim (v pristich 100 letech) nelze provozovat. Jinak to s tim SW me zajima. Jen jsem nepochopil jestli to bylo pro rafinerii nebo hlinikarnu. Separacni procesy jsou zrejme i pri vyrobe hliniku elektrolyzou, ale nenapada me zadne spojeni mezi rafinerii a hlinikarnou. Ikdyz v Busheru mozna nejaka rafinerie bude, tak tenhle region pro me neni momentalne aktualni. Presto jestli mi muzes podat vic informaci tak budu vdecnej. |
|
citace:
ku chladeniu reaktora na Jadrovej ponorke sa v sekundárnom okruhu použiva morská voda-najdostupnejšie médium v okolí plavidla .Mesačný regolit nemožno porovnávať.Ale je fakt že oproti potrebám lunárnej základne je konštrukcia jadrovej ponorky výrazne sofistikovanejšia .Je totiž vystavená neporovnatelne väčšej fyzikálnej zátaži. A je aj adekvátne drahá . Ale pre armádu miliarda to,čo pre NASA milion. Keby pentagon potreboval Lunárnu základňu , už by stála 20rokov.
Mluvis mi ze srdce Ikare. BTW ta chladici morska voda je i spolehlivy zpusob jak atomovou ponorku detekovat. Kvuli tomu se taky jako utocne ponorky (na likvidaci atomovych a na pruzkum) vyuzivaji ponorky s jinym pohonem, ktere jsou mnohem mensi. Navic opravdu utajovana technologie je uplne nekde jinde nez jsou atomove reaktory a podpora zivotnich funkci posadky. |
|
Jinak to s tim SW me zajima. Jen jsem nepochopil jestli to bylo pro rafinerii nebo hlinikarnu. Separacni procesy jsou zrejme i pri vyrobe hliniku elektrolyzou, ale nenapada me zadne spojeni mezi rafinerii a hlinikarnou. Ikdyz v Busheru mozna nejaka rafinerie bude, tak tenhle region pro me neni momentalne aktualni. Presto jestli mi muzes podat vic informaci tak budu vdecnej.
No cele to souvisi s tim, ze Iran se snazi dlouhodobe shanet vojenske technologie a budovat vse tak aby byl sobestacny a "odolny" treba i proti pripadnemu embargu. V Busehru jsou velka loziska bauxitu, takze se pred temi deseti lety snazily vybudovat povrchovy dul, rafinerii i hlinikarnu - megakomplex vse pohromade. Proc chteli asi hlinikarnu a ne tovarnu a parky je jasne jako facka - hlinik => dural => soucaskty raket a letadel... delal jsem na tom sw pro rafinerii tehdy jako na subdodavce pro Chepos - ktery v te dobe obchazel embargo ... nakupoval ve statech tehdy embargovane 4 procesorove stanice HP... a prebalene a se sw to posilal do Busehru do Iranu. To ze to tam zustalo v krabicich nevybalene lezet nejmene 2 roky i s tim sw na kterem jsem pred tim pracoval, a ze na montazi toho tovarniho komlexu pracovali na svarece preskoleni pastevci do slova a do pismene, je vec druha. Dale moje informace nesahaji protoze uz jsem pak v te firm nepracoval. V jakem je stavu ten komplex ted take nevim uz jsem se o to pak dale nezajimal. To ze se Iran uz leta vyzbrojuje a ze u moci jsou tam fanatici je fakt. Ze se par lidi prizivuje na tom, ze jim tam posila embargovane veci vime. A dojedeme na to dle meho nazoru casem vsichni, protoze i napr. Praha je v dosahu jejich raket uz ted... zatim zrejme nemaji co na ty rakety namontovat - zatim... ale na tom zase bohuzel pilne pracuji nasi velci bratri z vychodu... jak je vseobecne znamo. |
|
| Dik za info. Ja driv delal v Brne, takze znam radu Brnenskych Cheposaku, kteri se na techhle akcich podileli osobne a primo na miste. Ja jsem ale prilis mlady abych si pamatoval doby Cheposu. Ted maji vsechno pod palcem borci z UK a US a nejlepsi firmy v CR delaji neco v Rusku, max nejaky paberky v Iraku nebo Alziru. |
|
citace:
V souvislosti s návratem na měsíc máte nějaké informace (odkazy) o koncepcích CEV?
http://www.projectconstellation.us/articles/concept-gallery/ |
|
| to je hodne dobre ... navic jeden obrazek za tisic slov ze - je z toho take videt, ze vize Boeingu a Lockeedu jsou zamereny spise na vyvoj dopravnich prostredku a vize NASA spise na habitaty a zarize a stroje na Mesicnim povrchu, tohle prave prezident Bush NASA vytykal, ze se NASA zabyva vsim moznym ale nevyviji nic namisto raketoplanu - jak to tak vypada NASA asi opravdu ztretila schopnost nejaky takovy prostredek vyvinout a casem koupi neco od externich dodavatelu. |
|
| NASA nikdy žádný pilotovaný prostředek nevyvinula, vždycky to byly firmy jako Rockwell (Orbiter STS), North American (Apollo, Gemini) nebo Grumman (LEM). NASA jen dává požadavky, peníze a kontrolu. Dokud NASA od Kongresu nedostala peníze na vývoj náhrady STS, tak mohla dělat jen studie - ale dost práce odvedla - Venture Star, X-38 (jestli se nepletu, byl to záchranný člun pro ISS - vztlakové těleso). Taky je vidět, že CEV asi bude kapsle a la Apollo. Asi to považují za jistější, než vyvíjet vztlakové/okřídlené těleso. |
|
K obrázkům studií NASA:
Ta ambiciózní lunární koncepce NASA vznikla jako reakce na projev prezidenta G.Bushe st. v roce 1989, ale poté, co byly spočítány finanční náklady, byla politická podpora stažena. Marsovská koncepce NASA vznikla v reakci na nadšení B.Clintona z přistání sondy Pathfinder na Marsu v roce 1997, ale protože by byla dražší než prezidentův limit 20(!!) miliard dolarů, měla smůlu. Nejsou to tedy koncepce CEVu (slovo CEV u těch obrázků od NASA není).
Jak zde napsal Ervé: CEV bude nejspíš kabinou á la Apollo, a pokud bude cca za 20 let na jižním pólu Měsíce stanice, bude malá a jen krátkodobě obydlená s dlouhými přestávkami. |
|
Tou krátkodobou obyvatelností stanice myslím maximálně tříměsíční pobyty.
V projevu G.Bushe z 14.1.2004 nejsou slova o trvalé základně, která psal Petr Blau: "Amerika chce ziskat a ziska trvalou zakladnu na Mesici, kde vyzkousi nezbytne technologie a odkud bude pronikat dale ..."
http://www.nasa.gov/pdf/54868main_bush_trans.pdf
|
|
| hmm ... jak jsem psal asi jsem to chtel tak moc slyset, ze jsem slysel i neco co nebylo receno ... ale mluvilo se tam o tom, ze startovani z Mesice je mnohem levnejsi nez ze Zeme ... z cehoz jsem dedukoval ze by tam treba v budoucnu radi vyrabeli, kdyz ne cele rakety tak alespon palivo do nich a to by asi tezko delali v te maringotce ze... on je ten projev tak, jak bych to rekl - hodne metamorfujici - hodne lidi si v nem je schopno najit presne to co potrebuje a chce slyset ... Bush je veliky statnik ... i kdyz s timhle projevem, napsanym tak, aby vsechy uspokojil a nikoho neurazil mu zrejme nekdo pomahal, vsak na to take ma svoje lidi ze. |
|
| Tech par (desitek) tun paliva za nekolik mesicu se da vyrobit klidne v zarizeni o hmotnosti nekolik set kg. Pricti nejake zazemi pro obcasnou posadku, presunovace regolitu, vyrobu energie, sklady nadrze atd a dostanes se na 100t. Ty obrazky kapsli jsou evidentne celkem stare, nakonec to muze byt uplne jinak - jsou to studie. Osobne si myslim ze NASA dela dobrou praci, ale nekdo ji musi vzdycky nakopnout tim spravnym smerem a mit spravnou vizi. Tim nechci rict, ze Bushova cesta je jedina spravna, vsak ono z toho Marsu moc nezustane, nebo se to bude odkladat zase nekolik desetileti. |
| 04.2.2005 - 11:19 - Anonym | |
|
Docela me napadla jedna vtipna poznamka:Jiste uz jste slyseli o prodavani pozemku na mesici,tak to aby si NASA davala pozor a peclive vybirala kam pristane,aby nemusela platit poplatky za pronajem prostavaci plochy ) ,v Americe je mozny soudit a vysoudit vsechno... no nebylo to primo k diskuzi,ale i to se muze stat... |
