|
citace:
No jen nevim jestli je/byl TKS skutecne tak pokrocily. Pracovat se na nem zacalo nekdy kolem roku 74 s tim ze bude pilotovany, coz bylo moc i na rusky hura styl.
Jenom malá poznámka na okraj. Vývoj TKS se sice neobešel bez problémů, ale byla to promyšlená konstrukce. Návratová kabina byla znovupoužitelná, což bylo prakticky ověřeno v provozu někdy v r. 79 (http://www.astronautix.com/craft/tks.htm) S jistou nadsázkou by se tedy dalo říci, že první vícenásobně použitelný (alespoň částečně) kosmický dopravní prostředek byl TKS a nikoli STS.
TKS byl sice používán jen v nepilotovaném režimu, ale osvědčil se jak ve spojení se někdejším Saljutem 7, tak i Mirem. Jenom jsme tehdy nevěděli, že něco takového vůbec existuje, protože se pro něj používalo krycí označení Kosmos s číslem (U Saljutu 7 to byl Kosmos 1686). Původně byl totiž TKS navrhován pro vojenskou orbitální stanici Almaz.
|
|
Jenom pár připomínek. Atlasy a Titany se používaly celá 60., 70., 80. a 90. léta - v podstatě prošly stejným vývojem jako R-7. Takže tvrdit že R-7 je jim nadřazena je nesmysl, když Titan vynesl sondu Cassini, tak rozhodně nebyl v propadlišti dějin.
Apollo amíci opustili kvůli STS, ne proto, že by byl horší než Sojuz. Amíci potřebovali spojovat LEM s Apollem a hromadu manévrování, takže upřednostnili výhled pilota, Rusové pak měli na rozdíl od Američanů 10 let problémy se spojováním.
Co se týká ruských ICBM na kapalný pohon, u pozemních raket to pro obsluhu bylo spíš peklo na zemi než úspěch a pro posádky atomových ponorek to byla katastrofa. Ruské ponorky třídy Alfa s reaktorem na kapalný kov byl OMYL a všechny byly velice rychle vyřazeny (po několika nehodách s ozářením většiny posádky a pěknou řádkou úmrtí). Teprve po fiasku téhle třídy rusové postavili špičkové ponorky tříd Akula a Oskar.
Množství vyřazovaných vojenských raket skutečně přestavěných na nosič je malé. Většina vojenských raket se vyřadí v době, kdy už jejich využití na nosič není možné kvůli stáří a nízké spolehlivosti. Pokud se někdy používají, jde víceméně o nově vyrobené rakety.
příště bych prosil více uvažování a méně emocí. |
|
Quote: No jen nevim jestli je/byl TKS skutecne tak pokrocily. Pracovat se na nem zacalo nekdy kolem roku 74
----------------------------------------------------------------------
Na systému TKS-ALMAZ (civilní označení Salyut) se začalo pracovat mnohem dříve – Chelomei obdržel povolení vyvíjet vojenskou stanici Alamz již 12.října 1964 ale vývoj se vlekl kvůli měsíčnímu programu. K vývoji TKS byl dán souhlas 16 června 1970
Co uvádí Mark Wade v Encyclopedia Astronautica o skutečných letech TKS:
TKS capsules (VA is the Russian acronym) flew 13 times between 1976 and 1983, ten times in capsule tests, three times as part of complete TKS spacecraft which docked with Salyut space stations. They were never flown manned.
17 July 1977 Launch Site: Baikonur . Launch Vehicle: Proton 8K82K .
Cosmos 929 Program: Almaz. Mass: 19,000 kg. Perigee: 226 km. Apogee: 260 km. Inclination: 51.6 deg. Duration: 199.62 days.
First test of TKS manned shuttle. Maneuvered extensively. TKS-VA capsule returned to earth August 16, 1977. Deorbited February 2, 1978.
Maneuver Summary:
214 km X 261 km orbit to 215 km X 279 km orbit. Delta V: 5 m/s
207 km X 261 km orbit to 208 km X 264 km orbit. Delta V: 1 m/s
208 km X 260 km orbit to 209 km X 267 km orbit. Delta V: 2 m/s
192 km X 222 km orbit to 219 km X 232 km orbit. Delta V: 9 m/s
219 km X 232 km orbit to 303 km X 327 km orbit. Delta V: 51 m/s
303 km X 327 km orbit to 312 km X 318 km orbit. Delta V: 4 m/s
312 km X 319 km orbit to 314 km X 325 km orbit. Delta V: 1 m/s
284 km X 294 km orbit to 290 km X 301 km orbit. Delta V: 3 m/s
288 km X 300 km orbit to 286 km X 305 km orbit. Delta V: 1 m/s
285 km X 303 km orbit to 439 km X 447 km orbit. Delta V: 84 m/s
437 km X 448 km orbit to 335 km X 437 km orbit. Delta V: 31 m/s
335 km X 437 km orbit to 337 km X 438 km orbit. Delta V: 1 m/s
337 km X 438 km orbit to 90 km X 337 km orbit. Delta V: 100 m/s
Total Delta V: 193/293 m/s
Officially: Investigation of the upper atmosphere and outer space. More details
Takové lety s rozsáhlým manévrováním a spojením se Salyutem byly tři.
To, že se nezačaly používat TKS s lidmi bylo z důvodů, že na jejich vynesení byla třeba drahá raketa Proton a ukázalo se, že dosavadní Soyuzy ve spojení s Progresy dopravované raketou Sozyuz na zásobování a střídání civilních posádek stanic stačí, jsou levnější a mnohem operativnější. Hlavním důvodem ale bylo, že po zrušení projektu USAF MOL (Manned Orbiting Laboratory) se vojáci odklonili od stálých posádek a dali přednost plně automatizované půzkumné a bojové versi (bylo vyzkoušeno i zničení satelitu). Cituji Mark Wade:
The stations that flew were equipped with an unprecedented array of sensors for ‘man-in-the-loop’ observation and targeting of mobile ground units. Combat equipment included a space-to-space gun, which was tested in orbit. In the end the station officially proved that manned systems were not a cost-effective method for space reconnaissance and targeting.
|
|
citace:
Quote: No jen nevim jestli je/byl TKS skutecne tak pokrocily. Pracovat se na nem zacalo nekdy kolem roku 74
To datum jsem skutecne jen nastrelil podle nejakeho rozhodnuti politbyra ci co. Kdyz jsem se o TKS zajimal, tak to bylo spis z duvodu vyuzitelnosti pro dnesek. No a to teoreticky nejspis spociva prave ve vyuzitelnosti pro komercni trh. Slysel jsem ze zbyl nedostaveny zalozni modul pro Zarju, tak ten by nejspis bylo mozno pouzit. No kazdopadne od zapoceti vyvoje do vzletnuti Zaryi uplynulo cca 30 let a spousta letu, takze to je urcite vychytana konstrukce. Nevite nekdo kolik zaplatil Boeing za Zaryu, nebo kolik chce za ten nedostaveny modul, nebo kde to zjistit? |
|
Quote Ervé: příště bych prosil více uvažování a méně emocí.
----------------------------------------------------------------------
Nepsal jsem článek s emocemi a věřím, že ani ty ne. Na každou věc se lze dívat z různých pohledů a na všech bude něco pravdy: Na př:
Sozuz – Apollo: Máš pravdu ty i pan Mark Wade, každý v jiném směru. Apollo by se příliš nehodilo pro dopravu posádek, náladu a záchranný člun jako Sozuz a Progres, už i proto, že mělo kyslíkovou atmosféru a z více dalších důvodů.
Ponorky třídy Alfa: Ty ani já nevíme přesně o skutečných problémech u jakýchkoliv ruských ponorek. Vyřazen byl kdysi (nebo měl havárii) prototyp Alfy, na kterém se pracovalo mnoho roků a kde byly značné problémy jako na každém extrémně náročném, nikdy před tím nevyzkoušeném řešení. Ale že to byl OMYL, k tomu znovu cituji z Defence Electronics:
The most important Soviet nuclear attack submarine development was Alfa –class. In spite of severe problems with the original Alfa hull and power plant, six more of these submarines were built between 1974 and 1983. Knowledge gained through Alfa program represents a pervasive influence in modern Soviet submarine design. These submarines were extremely expensive to build, but the lessons lerned were apparently worth the price.
Nevím, zda jsou již tyto Alfy vyřazeny, byla to třída malých útočných ponorek, bez balistických raket a bylo jich vyrobeno jen 7 ks i s prototypem.Rusové měli mnoho tříd ponorek a Okula, Oskar a Taifun patří do jiné kategorie.
Titan: Psal jsem o raketě Titan 1, to je o základní kapalinové raketě. Když přiřadíš k raketě další vyšší stupeň , který má tah řádově 10 x menší než první nebo druhý, pak se může mluvit o modifikaci, jak je tomu u rakety Soyuz. Když k raketě přidáš SRBs , které mají na př. 6 x větší tah než její prvý stupeň (jako tomu bylo na př. u Titan 4), pak jde o zcela jinou raketu a nemohu ji srovnávat. Kapalinová raketa Sozuz je nesporně lepší, než kapalinová raketa Titan, už i proto, že používá LOX/RP pohoné hmoty, má větší nosnos a lepší spec. impuls motorů.
|
|
V Rusku se vedl dlouho spor o tom, zda-li Proton použít jako nosič pro lidské posádky. Hlavní námitka spočívala v tom, že narozdíl od derivací R-7 u Protonu se používaly skladovatelné pohonné látky, konkrétně asymetrický dimethylhydrazin a oxid dusičitý (podobné jako u amerických Titanů 2; mimochodem, tato raketa se používala v ZÁKLADNÍ VARIANTĚ Titan 23G jako kosmický nosič donedávna, jestli se nepletu, tak poslední start v r. 2003). Prvním bojovníkem proti používání těchto pohonných látek pro pilotovanou kosmonautiku byl svého času Koroljov.
Američané naproti tomu vcelku bez zaváhání sáhli po Titanu 2 s podobnými KPL pro projekt Gemini.
Pokud akceptujete stuipeň Centaur jako vyšší stupeň splňující Vaše podmínky "modifikačního stupně" (ne jen např stupně třídy Agena), tak ve variantě Atlas 2 byly deriváty původní balistické rakety vyvíjené v padesátých létech minulého století Američany užívány v původní koncepci (tj. 1 1/2 stupňový základ, plus přetlakem zpevněné nádrže) do letoška.
Nicméně s p. Pinkasem souhlasím v tom, že Rusové (nebo chcete-li historicky sověti) využívali jednou vyvinutých systémů s téměř nepostřehnutelnými stálým změnami a vylepšeními mnohem efektivněji. než Američané. Také udržování dlouhodobých tradic firem a vývojových kanceláří bylo zřetelně lepší, než v USA. Na druhé straně i v SSSR panovala velká řevnivost mezi jednotlivými konstrukčními kancelářemi, resp. jejich vedením a mnohem více se používalo zákulisních politických triků k prosazení vlastních koncepcí. Nejkřiklavějším případem je i katastrofální výsledek N-1 a měsíčního programu SSSR vůbec.
Neříkám, že v USA neexistuje zákulisní lobování pro získání lukrativních zakázek. To je nakonec běžné všude na světě. V Rusko to bylo ale podstatně drsnější a nechutnější.
Vraťme se k Rusum: V čem před nimi smekám klobouk a klaním se k zemi, to jsou bezesporu jejich kapalinové raketové motory. V těch dodnes ani v USA, ani v západní Evropě, ani jinde na světě nemají konkurenci. Samo za sebe hovoří i to, že dnes Američané kupují licence na jejich výrobu a stejně tak Indové pro své vyšší stupně kupují technologie od Rusů. Číňanům konec konců taky Rusové pomohli rozběhnout jejich vlastní vývoj raketových motorů, než došlo k politické roztržce mezi SSSR a ČLR. A kde je dnes Čína? Vypustila vlastního kosmonauta. I za tento úspěch je do jisté míry odpovědný SSSR.
[Upraveno 21.2.2005 poslal avitek] |
| 21.2.2005 - 23:25 - Tomáš Černák | |
|
Pane Ervé, držte se Vašeho vyhraněného okruhu americké kosmonautiky a nepište o tom, čemu vůbec nerozumíte nebo rozumět nechcete. A už vůbec ne o ponorkách, mezikontinentálních nosičů a kosmonautických technologií SSSR/Ruska. Sedněte si do kouta, a v duchu si představujte, jaké to bude, až první americká superloď přistane s prvním američanem na Marsu. Protože bez Rusů v to můžete jen doufat, rozhodně se toho nedožijete...
Omlouvám se všem za emotivní příspěvek, ale zatímco pan Pinkas vypsal bez emocí ruské přínosy pro kosmonautiku, pan Ervé jen emotivně zkuchal Sověty/Rusy z očividně osobních důvodů... |
|
Plně souhlasím s příspěvkem pana Vítka.
Když už jsem zabruslil do odzkoušeného sytému TKS, je zajímavé uvézt, že v polovině 80-tých let začaly v SSSR práce na dalším pilotovaném a znvupoužitelném systému – Zarya. Byl o něco lehčí než TKS – 15 tun, aby ho mohl vynést Zenit. Podmínkou zadání byla i možnost vynesení v Buranu. Neměl takové transportní a manévrovací možnosti jako TKS, ale byl všestranější:
- Pro záchranné operace měl mít možnost odvézt ze stanice na Zem až 12 kosmonautů, z toho 4 na prvém patře 8 na druhém patře návratového modulu
- V běžném využití byl pro 2 až 4 kosmonauty a 2 tuny nákladu, nebo 3,75 tuny nákladu v bezpilotní versi
- V bezpilotní versi měl mít možnost zásobovat palivem a nákladem stanice až do geostacionární výšky 36.000 km
- Přistávací modul měl být 30-50 x znovupoužitelný, s tepelným štítem obložený dlaždicemi jako u Buranu
V roce 1989 byl projekt z finančních důvodů zastaven, ale zdá se, že Klipper částečně vychází z tohoto projektu. Nebýt rozpadu SSSR , asi by nástupce Sozuzu už nějaký rok létal, stejně tak MASK, Angara a možnná by byl využíván i Buran.
|
|
| Pripada mi to tady jako studena valka. Opevovat uspechy sovetske kosmonautiky :-) Je hezke znat historii a oprasit kdejakou studii, ale urcite by se dalo najit dost studii a nedotahnutych velkolepych planu nejen v SSSR. Vymluva na nedostatek penez a malou podporu od kde koho je vsudypritomna. Tak se podivejme realisticky na moznosti jak pristat a udrzet se na Mesici. Od Rusu me vychazi jen raketa Energia a mozna nejaky ten element orbitalni stanice. Od Americanu snad upgrade Atlasu nebo Delty, derSTS, spaceHab?, jaderny motor?. Mozna by slo vyuzit kdejakej kus zeleza, nebo upravit sojuzy, kliper, ale tomu bych osobne moc neduveroval. Zkusenosti jsou moc hezka vec, ale v pripade navratu na Mesic je vyhoda na Americke strane. Ja bych jim rozhodne nedoporucil, aby se primo spolehali i na nekoho jineho (viz Energia, nebo zasobovani napr od ESA). Takze bud na to technologicky a financne maji, nebo se dozvime, ze ne a dalsich 30 let si budeme hrat na obezne draze a posilat roboty. |
| 22.2.2005 - 11:01 - Landa | |
|
A proč neopěvovat co si opěvování zaslouží, prostě sovětská kosmonautika byla dobrá a komu vadí ,že to bylo za soudruhů, tak to je jeho problém.
Ale jinak souhlasím, Američané by se neměli při návratu na Měsíc spoléhat na někoho jiného. Spolupráce jen věci zdržuje a prodražuje jako v případě ISS.
//Takze bud na to technologicky a financne maji, nebo se dozvime, ze ne a dalsich 30 let si budeme hrat na obezne draze a posilat roboty.//
Vadilo by to něčemu? Co na Měsíci(Marsu) chcete s lidma dělat a co by to přineslo. Proč někam posílat za X desítek miliard $ lidi, když to samé za X desítek nebo stovek miliónů $ zvládnou roboti. |
|
| Me by to zase az tak nevadilo, hlavne at jsou prostredky vynakladany efektivne. At uz na vyzkum vesmiru, nebo na "osidlovani". Jinak opevujme a oslavujme co to da. Ale jak skutecne muze Ruska kosmonautika dnes prispet? Umi klasicke orbitalni stanice, dopravu zasobovani, rakety a pri tom taky zustavaji v ramci pokroku v "mezich zakona". Na tom nevidim nic spatneho. Ale bez nejake "iniciativy" exponencialniho rustu kosmonautiky neni mozne dosahnout. Rusky Klipper, nebo nejaky novy zpusob transportu muze znamenat prinejlepsim pozvolny linearni narust, zadna revoluce. Tu revoluci nevidim ani v Bushove iniciative, ale spis v tuhe konkurenci dopravy na LEO a (sub)orbitalnich operaci. Do toho Rusove taky vyzname promlouvaji. Takze ja fandim kazdemu kosmickemu pocinu, ktery ma sanci na uspech a nejaky vedecky a technologicky prinos a neni jen snahou si lecit mindrak. A je mi uplne jedno pokud by byl od Mongolu nebo Polaku. |
|
| Nechci nikoho oslavovat ani hanit. Na projktu Zarya jsem chtěl ukázat, že Klipper nespadl s nebe ale z něčeho vychází. Co se týče nedotažených a dotažených projektů, tak v Rusku vzhledem k chaotickému vývoji 60-tých let a rozpadu SSSR bych to odhadoval na 3 nedotažené k 1 dotaženému. V USA ten poměr bude lepší ale procento nedotažených je také velké. Hitorie ruské kosmonautiky je zajímavá proto, že řadu důležitých projektů jsme v té době znali jako nic neříkající Kosmos xxx, který prováděl „výzum horních vrstev atmosféry a kosmického prostoru“ |
|
citace:
Slysel jsem ze zbyl nedostaveny zalozni modul pro Zarju, tak ten by nejspis bylo mozno pouzit.....Nevite nekdo kolik zaplatil Boeing za Zaryu, nebo kolik chce za ten nedostaveny modul, nebo kde to zjistit?
Myslím, že to bylo přibližně 180-190 miliónů dolarů za výrobu a podobná částka za start.
Ten záložní modul FGB-2 vyrobily Chruničevovy závody ve vlastní režii. Perminov mluvil v létě 2004 o tom, že nechtějí přijít o spodní uzel modulu Zarja, na který se po připojení sousedního amerického modulu Node 3 k Unity nesmí z bezpečnostních důvodů nic připojovat (je to hned vedle sebe), a proto chtějí v roce 2007 k tomu volnému uzlu Zarji připojit FGB-2, který nyní nazývají MLM (a k němu se již Sojuzy a Progressy budou moci připojovat). Modul MLM (Mnohoúčelový laboratorní modul) ale nestihnou v tak krátké době vybavit zařízením (nejsou na to peníze), tak to tam chtějí posílat postupně v dalších letech. |
|
citace:
MASK
Jenom pro méně zasvěcené (p. Pinkasi, není to míněno ve zlém, taky dělám spoustu překlepů ve svých příspěvcích) správně "MAKS", což je zkratka z Mnogocelevaja aviacionno-kosmičeskaja sistema (=Mnohoúčelový letecko-kosmický systém).
Nákresy jsou např. na
http://www.space.hobby.ru/projects/maks.html
Pro tento projekt byla v r. 1994 ustavena akciová společnost, která nejméně ještě v roce 2000 existovala, viz
http://www.buran.ru/htm/busiorg.htm
|
|
| Cestina ma jeden pekny dar a totiz schoponost vyborne transkripce. A to hlavne a prirozene ze slovanskych jazyku. Takze zadne krkolomne anglicke Chelomei a Zarya, ale pekne Čeloměj a Zarja. |
|
citace:
Cestina ma jeden pekny dar a totiz schoponost vyborne transkripce. A to hlavne a prirozene ze slovanskych jazyku. Takze zadne krkolomne anglicke Chelomei a Zarya, ale pekne Čeloměj a Zarja.
Nechtěl jsem sám na to upozorňovat (abych nebyl povážován za šťourala), ale taky bych doporučoval používat českou transkripci nebo transliteraci (to jsou dvě různé metody přepisu textů v jiném písmu než v latince; první z nich se snaží co nejvíce přiblížit výslovnost, druhá pak prepsat znaky /litery/ do latinky tak, aby byl možný jednoznačný převod zpět do původního jazyka). Pro zájemce je tabulka trnaskripce a transliterace azbuky jak do češtiny, tak do angličtiny připojena ke SPACE-40, URL
http://www.lib.cas.cz/www/space.40/CYRILLIC/RU-EN-T3.HTM
(potřebuje mít možnost zobnrazení UTF-8).
Podstatně komplikovanější je situace s přepisem čínštiny; doporučuji podívat se na tabulky
http://www.lib.cas.cz/www/space.40/PCHINJIN/CINA.HTM
|
|
citace:
Myslím, že to bylo přibližně 180-190 miliónů dolarů za výrobu a podobná částka za start.
Ten záložní modul FGB-2 vyrobily Chruničevovy závody ve vlastní režii. Perminov mluvil v létě 2004 o tom, že nechtějí přijít o spodní uzel modulu Zarja, na který se po připojení sousedního amerického modulu Node 3 k Unity nesmí z bezpečnostních důvodů nic připojovat (je to hned vedle sebe), a proto chtějí v roce 2007 k tomu volnému uzlu Zarji připojit FGB-2, který nyní nazývají MLM (a k němu se již Sojuzy a Progressy budou moci připojovat). Modul MLM (Mnohoúčelový laboratorní modul) ale nestihnou v tak krátké době vybavit zařízením (nejsou na to peníze), tak to tam chtějí posílat postupně v dalších letech.
http://www.russianspaceweb.com/iss_fgb2.html
Tak podle tehle stranky chteji FGB vyuzit misto Universal Docking Module na ktery nejsou prasule. Pripojil by se na Zvezdu. Na zarju by zbyl Enterprise modul. Kazdopadne se to muze jeste nekolikrat zmenit  |
|
Dobře mi tak, psal jsem o emocích a hned jsem to schytal.
O ruských ponorkách a vojenských raketách toho vím dost na to, abych poznal nepravdivou zprávu, ale to sem nepatří.
Nekritizoval jsem ruskou kosmonautiku jako takovou, naopak si myslím, že za daných podmínek dokázali maximum možného. Jenom se mi nelíbí povyšování jednoho přístupu nad druhý a překrucování faktů na základě jednoho zdroje informací.
Pokud jde o Apollo a například dlouhodobé lety, Apollo vydrželo u Skylabu 59 dní s řešitelnými problémy a 84 dní téměř bez problémů v době, kdy Sojuz měl nejdelší let 30 dní. Je myslím logické odhadovat, že další evolucí, úpravami, možná i výměnou palivových článků (nejdřív třeba jen jednoho) za solární panely by se dalo dosáhnout stejných výkonů jako u Sojuzu. To je ale jen spekulace, Apollo američané opustili (jak jsme se shodli předčasně a zbytečně) a vyvíjeli STS.
Co se týká současných plánů ruské kosmonautiky, rusové už teď nemohou vyvinout něco za desetinu ceny, jak tomu bylo před lety. Musí udržet inženýry, dostatečně zkoušet a prosadit se, takže musí zaplatit dost. Rusko už je teď někde jinde. Proto považuju za nejdůležitější, aby se ESA dohodla s Ruskem na společných dlouhodobých programech, které by pomáhala financovat. Správně sepsané smlouvy dokážou odstranit většinu problémů, které způsobovali zdržení a hádky na ISS. |
| 24.2.2005 - 06:05 - Tomáš Černák | |
|
Dobře pane Ervé, uznávám, že jsem trochu ujel. Pan Pinkas však nepovyšoval ruský přístup nad americkým(i když by na to mezi námi měl právo, ruský přístup je očividně lepší). K vlastní lodi Soyuz neřekl ani slovo, jen přidal citaci.
Dále bych pak podotkl, že apollo se soyuzem nesnese srovnání. Zejména proto, že na jeho vynesení bylo třeba nepoměrně většího nosiče. Jsou to jiné třídy lodí(apollo je podle mne dokonce "meziplanetární" kosmická loď).
Co se týče spojování, tak vyjma Miru snad nikdy aut. spojení neselhalo. Je to to samé tvrdit, že američané vlastně automatické přistání nepotřebují a že Rusové jej u buranu vyvíjeli zbytečně, čemuž určitě ani vy sám nevěříte.
Ruské ICBM na kapalný pohon sice omyl byl, ale jen částečný. Potřebovali je kvůli jejich výkonu. Ruské rakety a hlavice byly poměrně těžké. Mimochodem, nová generace ruských ICBM bude mít buď opět pohon na KPH nebo nějaký hybrid. Spekuluje se tak kvůli nesporným výhodám těchto motorů při úhybných manévrech.
Co se týče ponorek třídy Alfa. Byli to první ponorky svého druhu a problémy měly, nicméně sloužily 1967-92. Byly hlučné, avšak vyřazeny byly až po zavedení MK-50 u USN(kterým již nebyla schopna uniknout).
Co se týče kovového reaktoru: díky mnoha operačním nasazením dovedli tento typ k dokonalosti, včetně schopnosti restartu. S ohledem na fakt, že lze na tomto typu reaktoru dosáhnout mimořádných účinností, tak to je žhavý kandidát na meziplanetární lety.
No a taky jsem už podrážděný, jak se poměrně často haní sovětský/ruský výzkum/zbraně/ekonomika. Nemyslím, že by si to Rusové něčím zasloužili. Takže ještě jednou SORRY, že jsem vyjel. |
| 24.2.2005 - 06:22 - Tomáš Černák | |
|
btw. potřeboval bych pomoci s elementární fyzikou. Mám-li reaktivní pohon a udělím pracovní látce energii E. Jakou kinetickou energii bude mít? A jakou energii bude mít "loď". Zajímají mně hlavně vzorce.
Jde mi o to, jestli mohu tvrdit, že budu-li mít loď s hmotností 100 000 tun s anihilačním pohonem a anihilují v ní 1kg hmoty, který bezezbytku půjde "ven", že rychlost na kterou bude urychlena bude zhruba 45km/s(tedy m1*C^2=1/2*m2*v^2)? |
|
Při výpočtu zisku rychlosti při reaktivním pohybu je podstatný impuls vyvrhované pracovní látky (u fyzikálních pohonů) resp. spalných plynů (u chemických pohonů). Vychází se ze zákona zachování impulsu, tj.
m1.dv1 - dm2.v2 = 0
kde index 1 odpovídá raketě a index 2 vyvržené hmotě.
dv1 je změna rychlosti rakety, v2 je rychlost vytékajících plynů nebo pracovní látky. dm2 je množství vyvržené látky za uvažovaný (infinitesimální) časový okamžik (dt). Integrací dostanete Ciolkovského rovnici.
[Upraveno 24.2.2005 poslal avitek][Upraveno 24.2.2005 poslal avitek] |
|
Zajímavé úvahy o CEV pro použití k letu na Měsíc a nutnosti nebo zbytečnosti vývoje supertěžkého nosiče zveřejnil Robert Zubrin z Mars Society. Doporučuji přečíst.
http://www.space.com/spacenews/pdf/zubrin.pdf
How to Build a Lunar Base:
Part 1: The Launch Issue
Robert Zubrin
Pokračování (Part 2) jsem zatím nenašel.
|
|
citace:
btw. potřeboval bych pomoci s elementární fyzikou. Mám-li reaktivní pohon a udělím pracovní látce energii E. Jakou kinetickou energii bude mít? A jakou energii bude mít "loď". Zajímají mně hlavně vzorce.
Jde mi o to, jestli mohu tvrdit, že budu-li mít loď s hmotností 100 000 tun s anihilačním pohonem a anihilují v ní 1kg hmoty, který bezezbytku půjde "ven", že rychlost na kterou bude urychlena bude zhruba 45km/s(tedy m1*C^2=1/2*m2*v^2)?
Nemel bys nahodou problem s usmernenim gamma zareni? Obavam se, ze by ti to proslo behem chvilky skrz cokoliv. Vyroba 1kg antihmoty je bohuzel taky pohadkou vzdalene budoucnosti. To uz budeme davno litat s iontovymi motory o tahu dnesnich chemickych motoru. No ale uznavam ze vylepseni by to bylo. Kdyz jsme u fyzikalnich pohonu zkus si taky najit pohon pomoci mikroatomovych nalozi, to je realizovatelne vpodstate ihned. |
|
citace:
http://www.space.com/spacenews/pdf/zubrin.pdf
To je muj clovek, ale ztrhal ty stredni nosice vic nez je opravnene. Prece by to slo udelat i trochu lip pokud bys na Mesici mel veskerou infrastrukturu donesenou nepilotovane a lunarni modul by byl maximalne jednoduchy - napriklad pouze otevrena plosina s nadrzemi a motory, ktera by se dala dotankovat a znovu pouzit pro start z mesice. Na CEV, lunarni modul a TEI a servisni modul by pak stacil mozna i jeden (40t na LEO, cca25t na TLO) EELV.
Presto jsou to rozumne argumenty (zvlaste pro me jako priznivce derSTS). |
|
citace:
http://www.russianspaceweb.com/iss_fgb2.html
Tak podle tehle stranky chteji FGB vyuzit misto Universal Docking Module na ktery nejsou prasule. Pripojil by se na Zvezdu. Na zarju by zbyl Enterprise modul. Kazdopadne se to muze jeste nekolikrat zmenit
Už se to změnilo a modul Enterprise tam nefiguruje. Příspěvek na russianspaceweb je z roku 2001, já jsem psal o současných plánech. |
|
citace:
Nemel bys nahodou problem s usmernenim gamma zareni? Obavam se, ze by ti to proslo behem chvilky skrz cokoliv. Vyroba 1kg antihmoty je bohuzel taky pohadkou vzdalene budoucnosti.
No s tim gamma zarenim by se to asi dalo vyresit nejakou naplni pracovni komory, ktera by se ohrivala a unikala ven, ale pak by to bylo stejne jako termalni atomovy reaktor. |
|
citace:
Už se to změnilo a modul Enterprise tam nefiguruje. Příspěvek na russianspaceweb je z roku 2001, já jsem psal o současných plánech.
Takze FGB - 2 jako dok pro sojuzy a zaroven dalsi skladiste, nebo laboratorni modul ala Mir. Uz je stanoveny nejaky realny termin? |
|
Quote A. Vítek: Zajímavé úvahy o CEV pro použití k letu na Měsíc a nutnosti nebo zbytečnosti vývoje supertěžkého nosiče zveřejnil Robert Zubrin z Mars Society.
--------------------------------------------------------------------------------------------
Článek Roberta Zubrina přináší velmi serózní rozbor, ale je zároveň dobrou ukázkou, jak se lze dívat na stejnou věc s různých pohledů a na všech je něco pravdy. Osobně bych také upřednosťoval těžký nosič a jednorázový start, jako měl Apollo. Je třeba si však uvědomit, že Saturn 5 měl nosnost na LEO min. 120 tun a na translunární dráhu dostal 40 tun. Úprava STS by tedy vyžadovala další LOX/LH2 stupeň, ale to vše je řešitelné a je to relativně nejsnažší cesta.
Na druhé straně, pokud by bylo opět použito stejné schema přistání jako u Apollo, pak věřím, že by pětimodulový Atlas 5 dokázal dostat někdy za 10 roků na LEO cca 55 tun translunárního motorového bloku s palivem, druhý stejný Atlas 5 by připojil dalších 55 tun servisního modulu s LEM, přičemž servisní modul by byl větší než u Apolla a musel by doplnit krátkým zážehem to, co by chybělo translunárnímu bloku k dosažení translunární treaktorie. Třetí EELV by pak na LEO vyneslo kabinu podobnou Apollu s hmotou do 10 MT. Po spojení by další schema letu bylo obdobné jako u Apolla. vytvoří navíc dostatečnou výkonnovou reservu. Nemyslím, že by to bylo více rizikové, než systém odvozený z STS s SRBs. Start lidí s posádkou by byl až poslední, když prvé dva bloky budou spojeny a pak je riziko pro posádku stejné, jaké bylo u přímého startu Saturnu 5. Největší problém je samozřejmě sequence startů, která musí být přesná a časově krátká.
Je docela možné, že při lepším spec. impulu dnešních a budoucích motorů oproti r. 1969 by i těch celkem 2x 55 = 110 tun na LEO postačilo k realisaci letu jen s dvěma starty.
|
|
citace:
Takze FGB - 2 jako dok pro sojuzy a zaroven dalsi skladiste, nebo laboratorni modul ala Mir. Uz je stanoveny nejaky realny termin?
Podle http://195.117.109.25/issmont3.htm listopad 2007.
Konfigurace ruského segmentu ISS: http://195.117.109.25/sat/iss-rus1.jpg |
|
| Pokud na tom obr. budete hledat modul Pirs, tak je přemístěný (objekt č.3) |
|
