|
citace:
Je docela možné, že při lepším spec. impulu dnešních a budoucích motorů oproti r. 1969 by i těch celkem 2x 55 = 110 tun na LEO postačilo k realisaci letu jen s dvěma starty.
To ovsem mluvite o Apollu bez Saturnu, coz nevim jestli muze fungovat. CEV proste nemuze byt jen kopie projektu Apollo. SM musi byt mnohem mene hmotne a musi mit motory LO/metan, nebo neco podobneho, nebo to proste muzou zabalit. CEV muze mit hmotnost kolem 6t, SM musi byt lehci nez 23t a LM musi byt mnohem lehci nez 15t. Pak muzete vystacit se dvema starty stredniho nosice, nebo jednim tezsim cca 80t na LEO. |
| 24.2.2005 - 17:34 - Tomáš Černák | |
|
| děkuji pane Vítku. Je ostuda, že jsem tento zákon nebral v úvahu. |
|
| Pro Jirku: Při vámi uváděných hmotách máte pravdu, ale proč od počátku tak hmotnostně limitovat takový perspektivní projekt? Vždyť by měl sloužit později i pro budování nějaké základny na Měsíci. Myslím, že těch 110-120 tun na LEO by mohlo být rozumné a lepší materiály a motory by umožily něco více, než dosáhlo Apollo. Myslím, že už nebude takový technický a cenový rozdíl, jestli se použije 3-modulový nebo 5-modulový Atlas 5. Apollo a jeho profil dráhy jsem uváděl jen pro váhové srovnání. Samozřejmě, že CEV nemůže být nějaká kopie kabiny Apollo. |
|
citace:
Pro Jirku: Při vámi uváděných hmotách máte pravdu, ale proč od počátku tak hmotnostně limitovat takový perspektivní projekt? Vždyť by měl sloužit později i pro budování nějaké základny na Měsíci.
Chtel bych si vzit pouceni z apolla a z STS. Vzdyt je to porad o tom samem. Striktne oddelit posadku, ktera se vraci zpet a jednosmerny naklad. Cestovani posadky z nakladem je priserne neekonomicke. Na Mesic a zpet chcete dopravit pouze posadku a nejaky ten drahoceny naklad. S 80t nosicem a jednim translunarnim stupnem LO/LH (doba od startu do pristani muze byt cca 4-5 dny) ktery bude slouzit zaroven i jako mesicni pristavaci stp. tam muzete dopravit kolik nakladu? Urcite pres 20t, mozna 30t i s nadrzemi a motorem, ktere se budou taky hodit. A to uz je prece slusna vybava na slusnou praci. Navic na takovy stupen by naprosto stacil RL-10 a na 80t nosic der STS. A nemusite vyvijet novy supertezky nosic 
Takze na Mesic pristanou jen tri lide ve skafandrech na "primitivni plosine" a pak pouze prestoupi do jiz pripraveneho habitatu se spoustou robotu. Na dotankovane primitivni plosine potom taky odleti, pokud se jim to nahodou neporoucha a nebudou muset pouzit pristavenou zalozni plosinu. |
|
| Translunarni stupen navic muze byt ten samy cirkularizacni stupen ktery potrebuje derSTS. Neni to nadhera? Pouzit jeden stupen ze suborbity az na lunarni povrch? A ja jsem presvedcen ze je to technicky vcelku snadno proveditelne. |
|
Quote Jirka: RL-10 a na 80t nosic der STS. A nemusite vyvijet novy supertezky nosic
-----------------------------------------------------------------------------------------------------
Souhlasím s Vámi, že opravdu úsporná verse dopravy lidské posádky na Měsíc a zpět by byla nejjednodušeji realisovtelná pomocí der STS s nosností 80 tun na LEO. Také se mi nelíbí spojovat dopravu nákladů s dopravou posádky a měl jsem na mysli čistě dopravní systém posádky.
Vycházel jsem z této úvahy: Vzhledem k bezpečnosti by měl takový systém být plně autonomní a zaručit posádce i návrat z Měsíce a nespoléhat na nějaké dotankování na povrchu nebo přestoupení do jiného, již připraveného návratového modulu. To by snad mohlo sloužit jako bezpečnostní reserva. Nyní mně promiňte, že se zase vracím do historie:
Při jakémkoliv profilu dráhy na Měsíc a zpět lze plně autonomní dopravní systém posuzovat podle celkové referenční schopnosti dopravy nákladu na LEO.
Saturn 5 byl schopen vynést vynést 120 tun. Projekt Apollo se setkáním u Měsíce představoval nejúspornější variantu. Ne náhodu s ní počítali i Rusové. Dopravil na povrch tedy jen 2 astronauty. Umožnil dopravit na Měsíc i pomocné měsíční vozidlo, ale samotná kabina Apolla i LM měly s váhových důvodů kyslíkovou atmosféru (nízký přetlak – tenčí stěny). Dokonce ani po uhoření posádky v takové atmosféře ji nebylo možné změnit. Přestože translunární stupeň byl pokrokový s LOX/LH2, nebyly při nosnosti 120 tun na LEO žádné velké reservy ale na druhé straně solidní provedení všech částí.
Ruská N1 po různých zlepšeních počítala jen s 90 tun na LEO. Vše bylo absolutně kritické, tam kde se normálně počítá na kg se muselo počítat na gramy. Ovšem, translunární stupeň nebyl LOX/LH2, takže tam měla být určitá reserva do budoucna. Počítalo že v LK přistane na Měsíci jen 1 kosmonaut, váha LK byla jen třetinou váhy amerického LM, vše muselo být očesáno.
Konkurenční ruská UR700 měla mít nosnost na LEO 150 tun, což umožnilo řešit systém elegantně s přímým letem a přistáním celé posádky na Měsíci a jejím návratem. Raketa UR 700 nikdy neletěla (Koroljov prosadil její zrušení) a přistávací kabina z LK-700 nakonec létala jako kabina TKS.
Proto se domnívám, že autonomní systém s nosností na LEO jen 80tun bude příliš napjatý, bez podstatného zálohování , s malu reservou paliva při přistání na Měsíci a ještě bude muset použít setkání u Měsíce jako Apollo a tedy přistání jen 2 lidí. Pokrok v materiálech a motorech nebude dostatečný, aby tak velký hmotnostní rozdíl vyrovnal. Jestli ovšem předpokládáte, že bude závislý na něčem, co bude předem na Měsíci, tak je to něco jiného. Já to nepovažuji za bezpečné.
|
| 25.2.2005 - 16:10 - Vítězslav Novák | |
|
Ten sovětský program byl skutečně příliš očesaný a i na Sověty příliš nebezpečný. Dneska by to určitě neprošlo ani v Rusku.
Ostatně nejsem si jistý, jestli by dneska prošel program Apollo. Bylo tam až moc kdyby.
Tenkrát šlo o to, kdo bude první - na obou stranách. A na obou stranách se podle toho jednalo. Dělali to vojáci, lítali vojáci, byla to bitva studené války. U vojáků a v bitvě se snese leccos. Veřejné mínění snese leccos. Pokud se poletí na Měsíc teď, bude to muset být mnohem líp zabezpečený. A hlavně - jenom tam a zase zpátky je na nic. |
|
citace:
Jestli ovšem předpokládáte, že bude závislý na něčem, co bude předem na Měsíci, tak je to něco jiného. Já to nepovažuji za bezpečné.
Presne tak, predpokladam pristani cele posadky 3 lidi pomoci pristavaci plosiny, obsahujici pouze nejnutnejsi letove systemy, nadrze na palivo, motor a popripade zalozni motor. Palivo predpokladam kapalny kyslik + metan nebo kerosen v lepsim pripade, nebo klasicke jako apollo v horsim. Vyhoda prvniho pripadu by byla ta, ze by bylo mozno predvyrobit na mesici kapalny kyslik a ten pak dotankovat. V opacnem pripade by bylo mozno alespon docerpat neco ze zasobniku dopraveneho nepilotovane, nebo si vsechno palivo dovezt sebou. To uz by vsak skutecne bylo na hrane s omezenim hmotnosti 80t na LEO. To je samozrejme nutno peclive zvazit. Problem by mohl byt s bezpecnosti sestupu k Mesici, kdy by nutne nastal okamzik, kdyby by se posadka nemohla vratit k CEVu (resp CM). To by bylo kriticke jen tehdy, pokud by selhala navigace a hrozilo by pristani mimo zakladnu. V takovem pripade je nutno rici, ze posadka by to asi neprezila. Na opacnou stranu by to pravdepodobne neprezili ani v LM Apolla. Taky je nutno podotknout ze pri predpokladanem vyuzivani Mesice nebo Marsu je dotankovani naprostou nezbytnosti. Bez toho se ta vize proste uskutecnit neda. Lze tam pristat, ale ne byt trvale pritomen. V tom je ten rozdil oproti Apollu. Bezpecnost posadky bude zajistena na Lunarni zakladne, ne v orbitalnim modulu. Ocekavam ze timto postupem by to bylo bezpecne minimalne stejne jako projekt Apollo. Setkani na LLO s CEV nebude limitujici kvuli nizke hmotnosti LM a dotankovani. Neni tedy duvod proc by nekdo zustaval v CEV. Jsou zde i dalsi nebezpeci jako radiace nebo mikrometeority, ale nemyslim si, ze by to mel byt zasadni problem, spis na tom bude posadka lepe kvuli Lunarni zakladne. A pristani na otevrene plosine bude proste jen "normalni" EVA. |
|
Quote: A pristani na otevrene plosine bude proste jen "normalni" EVA.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nezbývá nám než čekat, jak to skutečně bude. Doufám, že se toho dožiju. Na těchto stránkách se psalo, že vypsání technická specifikace CEV trvá příliš dlouho. Domnívám se, že tuto věc nelze uspěchat. Technickou specifikaci na dílčí část systému lze vypsat, až bude jasný celý systém a všechny jeho funkce a parametry. Bude to ještě složitější než u Apolla, neboť půjde jak o dopravu lidí tak zřejmě i bezpilotní dopravu nákladů. CEV není OSP, kde bylo od počátku jasné, co ho bude vynášet, kam bude létat a jak se bude připojovat. Úspěch Apolla byl do značné míry proto, že dost dlouho důkladně analysovali všechny možné cesty na Měsíc. Když vybrali nejlepší, opět dostatečně dlouho pečlivě zpracovávali technické specifikace podsystémů a pak prakticky nemuseli nic měnit. Bylo to v ostrém kontrastu se zmatečním postupem sovětského měsíčního programu, jeho a neustálými změnami, duplicitou a absencí centrálního kvalifikovaného řízení.
|
| 26.2.2005 - 09:00 - Lomax | |
|
citace:
Quote: A pristani na otevrene plosine bude proste jen "normalni" EVA.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nezbývá nám než čekat, jak to skutečně bude. Doufám, že se toho dožiju. Na těchto stránkách se psalo, že vypsání technická specifikace CEV trvá příliš dlouho. Domnívám se, že tuto věc nelze uspěchat. Technickou specifikaci na dílčí část systému lze vypsat, až bude jasný celý systém a všechny jeho funkce a parametry. Bude to ještě složitější než u Apolla, neboť půjde jak o dopravu lidí tak zřejmě i bezpilotní dopravu nákladů. CEV není OSP, kde bylo od počátku jasné, co ho bude vynášet, kam bude létat a jak se bude připojovat. Úspěch Apolla byl do značné míry proto, že dost dlouho důkladně analysovali všechny možné cesty na Měsíc. Když vybrali nejlepší, opět dostatečně dlouho pečlivě zpracovávali technické specifikace podsystémů a pak prakticky nemuseli nic měnit. Bylo to v ostrém kontrastu se zmatečním postupem sovětského měsíčního programu, jeho a neustálými změnami, duplicitou a absencí centrálního kvalifikovaného řízení.
Skoda ze nejde srovnat rychlost s jakou se pracovalo v 60 a 70tych letech na vyvoji cehokoli,protoze tempo jakym jde vse dnes je obdivuhodne.Mylim ze timto tempem by byli pri vyvoji Apolla ve stadiu letajici makety.Pristani na Mesici by bylo vzdaleno jeste nekolik desitek let.Mozna je to opravdu tim ze do vseho vsichni kecaji,NASA,ESA,DASA,CHASA a kdo vi kdo jeste a rychla dohoda je prakticky nemozna,ISSje toho dukazem.Snad nejaky centralni organ by vec vyresil ale pri dnesni byrokracii by s toho asi vznikl totalne neovladatelny moloch,ktery by jenom ukusoval obrovske penize bez vetsiho vysledku.
-Kyslik v lodi Apollo byl z duvodu jednoduchosti.I kdyz u cloveka dochazi k otrave kyslikem pri normalnim tlaku do 5dnu vse vyresili tehdy brilantne.Posadka dychala kyslik pri tretinovem tlaku a kyslikova otrava se posunula na 30dni.Zivotnost mesicni verse Apollo byla max 15dni coz byla reserva vice nez dostatecna,navic pri neplanovane dekompresi by byla lepsi reakcni doba posadky absencí kesonove nemoci.Kyslik pri prurazu steny kabiny do velikosti dvou lidskych pesti byl schopen udrzet tlak po dobu max 10min.coz melo stacit na obleceni skafandru.Jednoduche jak facka. |
|
citace:
A pristani na otevrene plosine bude proste jen "normalni" EVA.
A co bezpečnost posádky? Například náhlý pokles tlaku ve skafandru astronauta během přistávání na Měsíci.
citace:
Zivotnost mesicni verse Apollo byla max 15dni coz byla reserva vice nez dostatecna,navic pri neplanovane dekompresi by byla lepsi reakcni doba posadky absencí kesonove nemoci.Kyslik pri prurazu steny kabiny do velikosti dvou lidskych pesti byl schopen udrzet tlak po dobu max 10min.coz melo stacit na obleceni skafandru.Jednoduche jak facka.
10 minut nebo 10 sekund? |
|
citace:
citace:
A pristani na otevrene plosine bude proste jen "normalni" EVA.
A co bezpečnost posádky? Například náhlý pokles tlaku ve skafandru astronauta během přistávání na Měsíci.
citace:
Zivotnost mesicni verse Apollo byla max 15dni coz byla reserva vice nez dostatecna,navic pri neplanovane dekompresi by byla lepsi reakcni doba posadky absencí kesonove nemoci.Kyslik pri prurazu steny kabiny do velikosti dvou lidskych pesti byl schopen udrzet tlak po dobu max 10min.coz melo stacit na obleceni skafandru.Jednoduche jak facka.
10 minut nebo 10 sekund?
Co udelaji kosmonauti ted pri nahlem poklesu tlaku? Pokud to neni nic vazneho tak stihnou zalezt. Na plosine by to slo treba vyresit nouzovou flaskou a nejakym flastrem. To bude ostatne stejny problem jako u jakekoliv vaznejsi lidske prace na Mesici.
S tim cistym kyslikem v Apollu to bylo IMHO spis kvuli udrzovani nizsiho tlaku ve skafandrech a tedy tlaku v LM a prenesene tedy i CM. Navic to bylo konstrukcne "jednodussi??" Co by se muselo stat aby vznikla vetsi nez mikroskopicka trhlina a jaky by to melo vliv nedokazu odhadnout, ale musela by to byt poradna slupka. Pokud vim tak se to stalo na Miru pri srazce s progresem. Ale aby "kyslik" udrzel tlak po dobu 10min? Spis by doplnovali unikajici atmosferu z flasky, pricemz tlak by se udrzoval na naprostem minimu. Tady by mela 100proc kyslikova atmosfera jisty vliv, protoze by ke kesonove nemoci (uvolnovani rozpustenych plynu) a uduseni doslo o neco pozdeji. |
|
Osobně si myslím, že je čas pro návrat ke kyslíkové atmosféře.
Při pobytu na Měsíci přece budou vycházky každou chvíli a kvůli tomu pokaždé snižovat tlak a dýchat čistý kyslík po několik hodin mi přijde nesmyslné. Jak to vlastně Rusové chtěli řešit při svém programu letu na Měsíc ? Navíc úspora hmotnosti kvůli snížení tlaku a odstranění nádrží s dusíkem, regulačních a směšovacích ventilů.
Většině rizik se dá zabránit prostě tak, že při startu (zkouškách) kabinu natlakujem héliem, to nemá žádné špatné vlastnosti kromě "řeči kačera Donalda".
A s tou otevřenou plošinou bych moc nepočítal, na 99% to bude přetlakovaný modul srovnatelný s LEMem, hlavně z bezpečnostních důvodů. |
|
citace:
Osobně si myslím, že je čas pro návrat ke kyslíkové atmosféře.
Při pobytu na Měsíci přece budou vycházky každou chvíli a kvůli tomu pokaždé snižovat tlak a dýchat čistý kyslík po několik hodin mi přijde nesmyslné. Jak to vlastně Rusové chtěli řešit při svém programu letu na Měsíc ? Navíc úspora hmotnosti kvůli snížení tlaku a odstranění nádrží s dusíkem, regulačních a směšovacích ventilů.
Většině rizik se dá zabránit prostě tak, že při startu (zkouškách) kabinu natlakujem héliem, to nemá žádné špatné vlastnosti kromě "řeči kačera Donalda".
Na kyslik nemam vyhraneny nazor, ale Rusove takovy problem nemaji, protoze pouzivaji ve skafandrech "normalni" atmosferu i s dusikem. Neco hmotnosti se da asi usetrit, ale nejvetsi vyznam podle me mely pohyblivejsi skafandry a uspora hmotnosti u LM. Novejsi tesne skafandry - ne nafukovaci a otevreny lehky LM s tim muzou trochu zamichat. Jinak podle me tlak nema na konstrukci obytnych modulu zvlastni vyznam, protoze ty museji byt staveny beztak bytelne.
citace:
A s tou otevřenou plošinou bych moc nepočítal, na 99% to bude přetlakovaný modul srovnatelný s LEMem, hlavně z bezpečnostních důvodů.
Nejak nevidim vyhodu pristavat v LM oproti pristavani pouze ve skafandrech. Jsou zde vpodstate jen tri duvody proc byl pouzit tlakovy LM - opocinek posadky pri pobytu na mesici a jako pracovni prostor. To lepe splni lunarni zakladna. Tretim duvodem asi bylo ovladani pristavaciho manevru, ale v dnesni dobe bych stejne pocital spis s automatikou, nebo hitech ovladanim primo ve skafandru pilota. Co se tyce bezpecnosti tak to vyresi backup podpory ziv funkci skafandru umisteny na plosine. Tak dostanete minimalne stejnou uroven bezpecnosti pro cestu na povrch Mesice.
Co se nakonec zvoli bude zalezet na vaze. Takze ja favorizuju otevrenou plosinu.
|
|
Hadanka:
co myslite ze by se stalo kosmonautovi, kdyby si vysvlekl v otevrenem kosm. prostoru rukavice a mel dobre utesnene rukavy?
Muj tip je ze vubec nic, ale mohla mu byt zima, nebo naopak horko, takze by si je musel zase nasadit. |
| 01.3.2005 - 18:05 - Csaba | |
|
citace:
Hadanka:
co myslite ze by se stalo kosmonautovi, kdyby si vysvlekl v otevrenem kosm. prostoru rukavice a mel dobre utesnene rukavy?
Muj tip je ze vubec nic, ale mohla mu byt zima, nebo naopak horko, takze by si je musel zase nasadit.
No, dlouho by to nevydržel. I když relativní přetlak je malý - na průřez předloktí ruky a tlak zhruba 0.1MPa to vychází koLem 500N na jednu ruku(tato síla bude tlačit ruku ven ze skafandru)...jenomže tělní tkán není homogenní, je v ní spousta tekutin, takže výsledkem by byli jatka, když by asi astronaut doslova vytekl přes rukávy skafandru do prostoru...analogii lze nalézt u starších skafandrových těžkých potápěčů s kovovou přílbou, se zásobením vzduchem z vodní hladiny - při urvání hadice potápěč padal do hloubky(olověné boty) a byl doslova zamáčknut do vlastní přilby, která je jediná nestlačitelná část výstroje... |
|
citace:
byl doslova zamáčknut do vlastní přilby, která je jediná nestlačitelná část výstroje...
No dobre, ale tam je mnohem vetsi rozdil tlaku. Mozna ze by se kosmonautovi nahrnula krev do ruky, ale pokud by nebyla porusena tkan, tak by to pokozka mela vydrzet. Pokud nepocitame zrychlene vyparovani pres pory. A vyteceni kosmonauta pres rukavy mi prijde spis ve stylu sci-fi filmu. |
| 01.3.2005 - 19:26 - Csaba | |
|
Jak myslíte... Každopádně lidské tělo obsahuje 73% vody...podle čeho si myslíte, že kůže vydrží? A co nechty? Podle mne se ruka naduje během několika vteřin a určitě si rukavici zpátky nestihne dát...  |
| 01.3.2005 - 19:47 - Csaba | |
|
O.K. mozna trochu jsem to prehnal...asi to bude mezi tim... 
Mozna, kdyz to poradne stahneme kolem zapesti, tak to mozna nebude tak zle...chce to vyzkouset !!! |
|
| Nerad desim optimistov ale elementárna fyzika nepustí. Spolu so znižovaním tlaku klesá bod varu kvapalín, preto by sa takto postihnutý astronaut z vnútra pekne uvaril . Krutá a zdľhavá smrť. |
| 01.3.2005 - 21:11 - Adolf | |
|
| Každá buňka včetně buňky kůže je měchýřek vodných roztoků v jemných membránách. Kůže by se nechovala jak kus vydělané pevné a pružné usně. Při poklesu tlaku by směrem od povrchu kůže se ty měchýřky začaly nadýmat a trhala by je pára v nich se odpařující vody. Kůže by se proměnila v jakousi rychle šumící pěnu. Vroucí kapalina by z ní rychle vyšuměla a zůstala by po ní porézní, potrhaná, síťkovitá sušina, skrze níž už by se tlačily výtrysky z milionů mikroexplozí nižší vrstvy buněk hlubší tkáně. On by skrze tu ruku vyšuměl, při čemž šumák by vzal nějakou tu sušinu, ne však všechnu. Nějaký zrvrdlý porézní vyschlík na ještě nějakou dobu dýmajících kostech by ve skafandru zůstal. |
| 02.3.2005 - 08:22 - Csaba | |
|
Jasně, takže byl by tu jeden kompromis - zapěstí stáhneme až na kost - ruka vezme za své, tkan s telnými tekutinami se nahrne v skafandru k zapesti a telo na chvili přežije...Takže ten astronaut si z toho vezme nějaké ponaučení a příště to neudělá (jestli pak nedostane nějaký šok + infekci)...stejně je to všechno pitomost...  |
|
| Myslím že Rusové určitě takové vystavení vakuu testovali na zvířatech - potkanech, opicích nebo třeba i prasatech (ta jsou člověku nejpodobnější), takže by to jenom chtělo zjistit, jak to testování dopadlo. Jinak je lidská kůže velmi pevná a myslím že sama o sobě dokáže v ruce udržet dostatečný tlak, patrně by jenom mírně otekla. Ruka by si udržela dostatečnou teplotu, přece jenom tepelný tok z ruky do vakua není nijak velký, takže i ta zima nemusí být problém - vždyť vakuum je nejlepší tepelný izolátor. Nejhorší by mělo být vystavení Slunci - kůže by se spálila a popraskala, takže by člověk začal ztrácet hodně krve. Problém je, že každý spisovatel / režisér ve svých dílech líčí účinky vakua jinak a důvěryhodné informace nejsou. |
|
| Zakladni fakta: Parcialni tlak vodni pary pri 36 stC je kolem 6kPa, parcialni tlak pri 0 st je pod 1kPa zatim zanedbejme uvolnovani rozpustenych plynu v bunce. Predpokladejme taky pruznost bunecne membrany a moznost rozepnuti membrany, takze tlak v bunce nebude ani tlak okoli, ani puvodni atmosfericky tlak. Navic bunky jsou kryte kuzi, ktera je na povrchu skutecne vice mrtva nez ziva a neobsahuje tolik vody. (Zvlaste mozolnate ruce vesmirneho montera). Voda obsazena na povrchu pokozky se vypari a tim snizi teplotu povrchove vrstvy az k 0 stp C, coz neni nic neobvykle. (Po odpareni vody muze teplota zase vzrust) Vevnitr dlane bude pusobit zbytkovy tlak dany elasticitou kuze. Pokud tento tlak bude 6kPa ci vice, kosmonaut se bude citit vcelku v pohode a krome neobvykleho napnuti kuze bude citit akorat chlad. Vzhledem k tomu ze bunecna stena muze byt zevnitr namahana pouze vyparujici se vodou, nebo uvolnovanim rozpustenych plynu, tak je jasne, ze zalezi pouze na elasticite membrany a teplote bunky. Pri teplote 36 stp muze byt membrana namahana max vnitrnim pretlakem kolem 6kpa + plus trocha rozpustenych plynu, coz by mohlo mit vliv pouze v cevach, jejichz steny jsou vsak velice pevne. Rozpustnost plynu v kapalinach navic rychle klesa s tlakem, takze kesonuv efekt je u nizsich tlaku mnohem!!! slabsi. Rec fyziky je jasna, co rika biologie by bylo zajimave zjistit. |
| 02.3.2005 - 12:19 - Vítězslav Novák | |
|
Heleďte, pánové, nedumali jsme původně o cestách na Měsíc?
Neměly by po tý době být přece jenom o něco bezpečnější, než když se trumfovaly supervelmoci USA a SSSR, kdo koho předežene, takže nějaká bezpečnost šla poněkud stranou (v SSSR víc)?
Má-li se lidsto vrátit na Měsíc a případně se vydat někam dál, akce ve stylu kamikadze by to být neměly. Nemusíme tam letět. Nic nás nenutí. Takže takové zbytečné riskování je neomluvitelné. Buď budeme mít prostředek, jak se tam dostat bezpečně a v rámci možností pohodlně, nebo tam nemáme co dělat. Akce ve stylu "Za ródinu!", případně "For my country!" nebo "Für Gott, Kaiser und Vaterland!" patří do jiných podmínek než je kosmický výzkum. |
|
citace:
Neměly by po tý době být přece jenom o něco bezpečnější,
Naprosto souhlasim, ale nejake riziko se bude vzdycky podstupovat. Jaka jsou rizika kyslikove atmosfery, nebo dekomprese? To jsou otazky uzce spojene s cestou na Mesic. Nejvetim rizikem je vdycky start a pristani v Zemske atmosfere. Pri startu pak selhani motoru nebo separace stupnu. Pokud bude jednostupnovy LM, tak zbyva jen selhani motoru. Pokud budete mit zalozni motor, coz pri startu za Zeme neni jednoduche, tak by pristani na Mesici melo byt pomerne bezpecne. |
|
Dovoluji si poznamenat, ze otazka cloveka ve vakuu se uz resila v diskusi "Bez skafandru na Marsu?"
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=526
Ve zminovane situaci s odepnutou rukavici by asi pomerne rychle doslo k otoku ruky spolu se zpomalenim az zastaveni krevniho obehu, po chvili by se zrejme pridaly i ucinky v podobe mistni embolie. Ale pri hodne kratkodobe expozici vakuu by to ruka dost mozna prezila. |
|
citace:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=526
Tak se mi zda ze vse uz bylo receno. |
|
http://www.sff.net/people/Geoffrey.Landis/vacuum.html
Co se tyce te ruky, tak by se asi nic katastrofalniho nestalo, presto je ale lepsi si rukavice nezapomenout doma.
On the subject of partial-body vacuum exposure, the results are not quite as serious. In 1960, during a high-altitude balloon parachute-jump, a partial-body vacuum exposure incident occurred when Joe Kittinger, Jr. lost pressurization in his right glove during an ascent to 103,000 ft (19.5 miles) in an unpressurized balloon gondola, Despite the depressurization, he continued the mission, and although the hand became painful and useless, after he returned to the ground, his hand returned to normal. Kittinger wrote in National Geographic (November 1960):
"At 43,000 feet I find out [what can go wrong]. My right hand does not feel normal. I examine the pressure glove; its air bladder is not inflating. The prospect of exposing the hand to the near-vacuum of peak altitude causes me some concern. From my previous experiences, I know that the hand will swell, lose most of its circulation, and cause extreme pain.... I decide to continue the ascent, without notifying ground control of my difficulty."
at 103,000 feet, he writes:
"Circulation has almost stopped in my unpressurized right hand, which feels stiff and painful."
But at the landing:
"Dick looks at the swollen hand with concern. Three hours later the swelling will have disappeared with no ill effect."
The decompression incident on Kittinger's balloon jump is discussed further in Shayler's Disasters and Accidents in Manned Spaceflight:
[When Kittinger reached his peak altitude] "his right hand was twice the normal size... He tried to release some of his equipment prior to landing, but was not able to as his right hand was still in great pain. He hit the ground 13 min. 45 sec. after leaving Excelsior. Three hours after landing his swollen hand and his circulation were back to normal."
See also from Leonard Gordon, Aviation Week, February 13th 1996.
Finally, posting to sci.space, Gregory Bennett discussed an actual space incident:
"Incidentally, we have had one experience with a suit puncture on the Shuttle flights. On STS-37, during one of my flight experiments, the palm restraint in one of the astronaut's gloves came loose and migrated until it punched a hole in the pressure bladder between his thumb and forefinger. It was not explosive decompression, just a little 1/8 inch hole, but it was exciting down here in the swamp because it was the first injury we've ever head from a suit incident. Amazingly, the astronaut in question didn't even know the puncture had occured; he was so hopped on adrenalin it wasn't until after he got back in that he even noticed there was a painful red mark on his hand. He figured his glove was chafing and didn't worry about it.... What happened: when the metal bar punctured the glove, the skin of the astronaut's hand partially sealed the opening. He bled into space, and at the s e time his coagulating blood sealed the opening enough that the bar was retained inside the hole."
|
|
citace:
http://www.sff.net/people/Geoffrey.Landis/vacuum.html
By sa to oplatilo prelozit ... bo je to dost tazke na citanie ...
... ale podla mojich informacii sa ani celemu cloveku v dekompresii nic vela nestane po dobu minimalne 60s. Pred rokmi sme sa o tom rozpravali s kamaratom ktory cital studiu nasa ktora to testovala na zvieratach ... rusi(2rusi + jeden rumun) mali v asi 5-6min dekompresii troch kozmonautov ale neprezili to ... mali smolu ... bolo to na Sojuz11 - Salut1? ... asi v 120km sa im otvoril odvetravaci ventil ktory sa mal otvorit az v 7km ... okamzite bolo snimi stratene spojenie ... nemali na sebe tazke skafandre (potom to bol rozkaz mat na sebe pri pristavani tazky skafander ... uff nepohodlne)... po otvoreni kabiny sa zistilo ze jeden z nich sa ten ventil pokusal zavret rucne ale neslo to neviem preco ... dekopresia trvala viac ako 5min. Jeden z americanou sa tiez dostal do nechcenej dekompresii ked sa mu roztrhol skafander vo vakuovej komore ... upadol do 15s do bezvedomia .. do 90s od T0 mal takmer normalny tlak ... prebrali ho a bez problemov bol funkcny .. len mal popaleniny v mieste kde doslo k naruseniu skafandra a pluzgiere v miestach kde je rozsiahla plocha koze (chrbat, brucho ...) .. horsie sa mi zda ze dopadol pracovnik co mu bol napomoc ... neviem co sa mu stalo ale to si nepametam .. mozno teraz trepem bludy ... tak snimi skoncim. Jo a este ked sa prebral tak hovoril ze posledne co si pamata je ze mu na jazyku vrela voda zo slin:) a potom uz len komu. Jo inak vo vakuu funguju pluca presne opacne ... ale k nejakej zavaznej destrukcii telesnej schranky tam nedochadza ... a toboznie k niecomu takemu ako bolo v total recal...
... jo inu na JOJke (slovenska TV) davali armagedon... taky bull **** film ... videl som to prvy a posleny krat asiq ... ani jediny jeden naozajstny fakt alebo cislo tam nebolo. |
|
