|
zlato,zlato,zlato,zlato
správny kov, čo stojí za to  |
|
| Kdyby se na Mesic poslala raketa z automatickou navratovou schrankou za 280mil USD, tak by stacilo aby se pri soucasnych cenach zpatky dovezlo vice jak 180kg zlata a je mise zaplacena i ze ziskem |
|
citace:
Kdyby se na Mesic poslala raketa z automatickou navratovou schrankou za 280mil USD, tak by stacilo aby se pri soucasnych cenach zpatky dovezlo vice jak 180kg zlata a je mise zaplacena i ze ziskem
což ovšem předpokládá, že se to zlato na Měsíci nachází ve formě ingotů, které jsou naskládané na jednom místě |
|
Nedavno jsem cetl clanky, ze kterych jsem nabyl nasledujiciho pocitu:
Loziska surovin se vytvareji pusobenim:
- geologickych procesu
- pusobenim vody nebo jinych transportnich mechanismu (voda, vitr)
- pusobenim biologickych procesu (hluboka biosfera)
- lozisko, zpusobene moznym dopadem telesa (takovy zlaty meteorit vypada hezky, ale dle meho se jedna spise o SCI-FI)
Pokud dojde k tezbe, je otazkou jak co nejlepe odseparovat jednotlive prvky, pripadne slouceniny. Vetsina metod je fyzikalnich:
- elektrostaticke
- odstredive
- tepelnou separaci slozek dle hmotnosti nebo teplot tani/varu
Chemicke metody (napriklad louzeni) jsou v podminkach vakua tezko pouzitelne a dochazelo by k neustalym ztratam tezebnich surovin (voda, kyseliny ...) Jedinym resenim je pak stavba zpracovatelskeho zavodu, do ktereho se dopravi natezena potencialni surovina. To znamena dalsi naklady a zpomaleni tezby.
Tak jako tak je tezba energeticky narocna. Tezba plynu a kapalin ma v tuto chvili nejmensi naroky a je realizovatelna uz dnes za soucasnych znalosti, vysledne produkty pak mohou byt pouzity pro pohon. Obdobne na tom jsou kovy s nizkou teplotou tani.
Elektrostaticka tezba ma svoje vyhody, ale osobne spise verim tezbe pomoci nataveni a fyzikalni separace. |
| 12.10.2011 - 10:27 - Tlama | |
|
Pěkná sci-fi. Mohl by se jí někdo chytit.  |
| 12.10.2011 - 10:29 - Tlama | |
|
citace:
Pěkná sci-fi. Mohl by se jí někdo chytit.
Pardon, zapomněl jsem na odkaz:
http://osel.cz/index.php?clanek=5924
|
|
citace:
citace:
Pěkná sci-fi. Mohl by se jí někdo chytit.
Pardon, zapomněl jsem na odkaz:
http://osel.cz/index.php?clanek=5924
No, jedine co si nedokazu dat dohromady, jak by "zlaty meteor" mohl vzniknout (na to neodpovedel ani Jules Verne). Navic, honba za zlatym asteroidem by mohla mit vyznam v startu a financovani projektu pro automatickou tezbu.
Na druhou stranu, tezba surovin v blizkosti Zeme, de facto v kontrolovatelnych podminkach by mohl byt dobry test pred ostrym vypustenim nejakych tezebnich robotu. |
|
no, ked moze byt diamantova planeta...
http://www.itnews.sk/spravy/technologie/2011-09-02/c142830-v-mliecnej-drahe-je-planeta-z-diamantu |
|
citace:
Kdyby se na Mesic poslala raketa z automatickou navratovou schrankou za 280mil USD, ......což ovšem předpokládá, že se to zlato na Měsíci nachází ve formě ingotů, které jsou naskládané na jednom místě
Ani ne. Takovy FALCON 9 to zvladne za nejakych 30mil USD - vynest navratovou sondu. Ta by se dala splichtit za 10mil. Zbyva 240mil USD. Za ty muzete vyslat dalsich 4-5 raket s pristavacimi moduly, ktere dopravi armadu (tak 20-30)celkem jednoduchych robotu urcenych pro hledani zlata a nalozeni navratove sondy. No a zbyva asi 40mil USD na vlastni provoz a pozemni ridici stanici....  |
| 13.10.2011 - 06:55 - Ervé | |
|
| Až na to, že Falcon IX stojí 50 miliónů USD a návratovou sondu postaví rusové tak za 100 MUSD (je to přece 3stupňová raketa), ta ale zpět donese pár kilo nákladu. Zlato by jste sice prodali dráž, ale stejně se to nevyplatí - potřebujete nejmíň 3 další starty pro vynesení příslušenství - elektrárna, zpracovatelský závod a těžní roboti. S 1 mld. by se dalo něco dělat. |
|
| plus falcon 9 v sucasnej konfiguracii (horny stupen) nedostane na mesiac takmer nic, ak vobec nieco... ak by som pouzil prepocet pomocou saturnu v, tak mi pre f9 vyslo 830kg na povrch mesiaca (ale saturn v je 3stupnovy, a navyse horne stupne boli lh2/lox, cize ovela vyhodnejsie pre tli)... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
Až na to, že Falcon IX stojí 50 miliónů USD ...
ja si nasel ceny, kde se bez rampy udava cena za falcon9 15mil USD |
|
citace:
citace:
Až na to, že Falcon IX stojí 50 miliónů USD ...
ja si nasel ceny, kde se bez rampy udava cena za falcon9 15mil USD
navic me nezajima za kolik sondu udelaji rusove ale za kolik by se dala postavit skutecne komercne... |
|
citace:
citace:
Až na to, že Falcon IX stojí 50 miliónů USD ...
ja si nasel ceny, kde se bez rampy udava cena za falcon9 15mil USD
http://www.spacex.com/falcon9.php#pricing_and_performance
Price* $54M - $59.5M
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
a navic vubec nepotrebuju dostat naklad primo na cestu k Mesici. Staci mi jen LEO a pak to pomoci iontaku dostrkat k mesici a pristat. Nevezete nic ziviho a tak se muzete courat...
|
|
treba mysliet trochu "out of the box". Mesiac je blizko. Drahe kovy su nezive, necitlive, je to hlupy, prakticky neznicitelny material. Staci mi teda dopravit na povrch rypadlo, nejaky separator, ktory oddeli kov od regolitu, a solarnu pec s formickou, v ktorej zapecem vytazeny material do regolitovej schranky. Nasledne sa to posadi na elmag kanon, ktory mi to vystreli ako projektil na zem. Speceny regolit bude fungovat ako tepelny stit, radarovym sledovanim urcim presne miesto dopadu, a potom uz len vylovit z oceanu. Ak by som vedel spekat regolit aj s nejakymi kapsulami plynu, tak by mi to mozno aj plavalo na hladine
Kazdopadne naklady mam len s jednorazovou dopravou zariadenia na mesiac, a s jeho obcasnou udrzbou. |
|
citace:
Kazdopadne naklady mam len s jednorazovou dopravou zariadenia na mesiac, a s jeho obcasnou udrzbou.
sls? [Edited on 13.10.2011 Agamemnon] ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
Price* $54M - $59.5M
Falcon sem/tam, stejne tak SLS ... bavime se o drozce, ale problem je JAK tezit. Neexistuje automaticky ani poloautomaticky test, nejsou testy ve vakuu ci v nizkotlake atmosfere, neexistuje test tezby regolitu a separace jednotlivych prvku delany jinde nez v laboratori. Tomu se rika porcovat medveda co beha po lese. Zatim tu jsou pouze teoreticke modely.
To je presne jako problem v NASA. Resi hlouposti (dopravu) misto teoretickeho nebo aplikacniho vyvoje pripadne projektoveho zastreseni. Pokud nezname naklady na vyvoj, nezname cenu zarizeni, jeho hmotnost, tak jakekoliv debaty na tema ekonomickeho rozvoje jsou pase. Naco je nam SLS, pokud neni tezebni zarizeni, pokud nejsou pripraveny a otestovany koncepty laboratori, pokud nejsou zavazne urceny dalsi cile tak, aby je nejaky populisticky janek okamzite nezmenil? |
| 13.10.2011 - 13:12 - Ervé | |
|
| Radši Falcon. Falcon IX na GTO 4,5 t - start z LEO ionťákem není moc vhodný - dlouho to trvá a narůstá šance na srážku se smetím a degradaci radiací VApásů. Z GTO odlet k Měsíci, zachycení a snížení dráhy cca 2 km/s iontama, takže 250 kg plynu. Přistání s N2O4/hydr (2,3 km/s) máme 2000 kg na povrchu, z toho cca 500 kg podvozek, ionťák, prázdné nádrže a motorky. Dalších 300-400 kg solární panely původně použité pro ionťák a 1100-1200 kg užitečná váha - to není málo pro základní výzkum. |
|
| erve, bavime sa o komercnej tazbe. Akonahle by sa ukazalo ze na mesacnych poloch je zlato alebo iny vzacny kov v koncentracii vyssej nez malej, tak sa rozbehne take projektovanie a testovanie a skusanie ze to sme este nezazili |
|
Clovek by az brecel.
Kdyz by USA nezahodilo Saturn5, ale naopak ho postupne modernizovala (posledni stupen LOX-LH), tak by na Mesic mohla letet automatizovana samopohybujici se tezebne-rafinacni plosina o vaze odhadem 30tun (+ 5tun za pristavaci-manevrovaci motory).
Nechat par takovych velkych tezebnich robotu na Mesici z kterych na druhe strane stroje by vypadavali uz ingoty do sberneho kose na valniku...
Zkratka ted nam ten Saturn5-new type schazi.
Pro tezbu na Mesici i asteroidech ci kometach.
Pomoci takoveho nosice by slo zrealizovat LEO lodenici.
Na povrchu Mesice by byla Maglev kolejnice co by strilela na LEO ingoty. Na LEO se zachytej a jako prvni misto by sly na zpracovani, aby se z toho kovu vyrabely stanice/planetolety/sondy .... plechy, prihradove obvodove konstrukce... .
Ono vytezit "regolit", zpracovat ho do ingotu a poslat na LEO (mozna by ingoty mohli mit pomocne motory, mohli by byt dute pro palivo/vodu [vodu z Mesice/komet] je jedna vec a i zvladnutelna soucasnyma prostredkama.
Problem je ta druha vec, aby na LEO byl zpracovatelsky zavod co by v prostredi vakua/nulove gravitace zpracovaval tepelne v pecich/valcovnach atd ingoty z iridia, zeleza, niklu, kobaltu, molybdenu, zlata atd.. . Tepelne michal spravne pomery kovu do taveniny z ktere se postavi planetolety/nadrze/stanice/sondy.
Asi to bude chtit ze zacatku unifikovat velikosti a tvary konstrukci/ingotu/vyrobenych dilu pro planetolety/nadrze/stanice... .
Protoze ze zacatku to bude dost draha investice.
Ale je fakt, ze se to casem zaplati.
[Upraveno 13.10.2011 -=RYS=-] |
|
citace:
Clovek by az brecel.
... Problem je ta druha vec, aby na LEO byl zpracovatelsky zavod co by v prostredi vakua/nulove gravitace zpracovaval tepelne v pecich/valcovnach atd ingoty z iridia, zeleza, niklu, kobaltu, molybdenu, zlata atd.. . Tepelne michal spravne pomery kovu do taveniny z ktere se postavi planetolety/nadrze/stanice/sondy.
...
Ono je to trochu slozitejsi.
Ve vakuu je mozne vyrobit odlitky, ale pro spravny rust krystalu (ferit, cementit atd.) je lepsi prave gravitace nebo alespon mikrogravitace. Navic, pevnost je znacne zavisla i na necem, ceho si tu nevsimame. To je atmosfericky tlak. Zhutnovani na obezne draze znamena i novou konstrukci tvarecich stroju, napriklad bucharu, soustruhu, frez i vrtacek. Vsechny totiz vyuzivaji gravitaci (odvod odpadoveho materialu, odvod chladicich tekutin, obcas i obrobku).
To co se patrne nezmeni bude zhutnovani materialu vybuchem, to je vec vcelku nezavisla na gravitacnim poli.
Slevarina na obezne draze bude take problem ... bude potreba alespon odstrediva sila. |
|
citace:
...Ono je to trochu slozitejsi.
Ve vakuu je mozne vyrobit odlitky, ale pro spravny rust krystalu (ferit, cementit atd.) je lepsi prave gravitace nebo alespon mikrogravitace. Navic, ...
1/ mikrogravitacia a vakum nie je vseliek. Specificke vyhody je nutne pouzit v specifickych pripadoch.
2/ je mozne vyrabat vyrobky na Mesiaci. (Opat ked to je vhodne) |
|
citace:
citace:
...Ono je to trochu slozitejsi.
Ve vakuu je mozne vyrobit odlitky, ale pro spravny rust krystalu (ferit, cementit atd.) je lepsi prave gravitace nebo alespon mikrogravitace. Navic, ...
1/ mikrogravitacia a vakum nie je vseliek. Specificke vyhody je nutne pouzit v specifickych pripadoch.
2/ je mozne vyrabat vyrobky na Mesiaci. (Opat ked to je vhodne)
S tim bych i souhlasil, ze tavby budou prevazne na Mesici v nulove atmosfere a nizke gravitaci.
Asi tam bude i nasledne zpracovani...vyroba kovovych profilu/plechu atd..
A nakonec i montovna zakladnich dilu-bloku. Tyto bloky by se pak vynaseli na LLO/L kde by mohla byt orbitalni lodenice.
Na Zem by se asi dopravoval opravdu vzacny material, treba platina pro PEM clanky elektromobilu (jednou ta ropa fakt dojde a platiny moc neni a je draha) nebo lithium pro AKU.
A samozrejme i to zlato jako "Anunaki".
|
|
citace:
...S tim bych i souhlasil, ze tavby budou prevazne na Mesici v nulove atmosfere a nizke gravitaci.
...
Problemem je to co nevidime. Pri vytvareni materialu na zemi je bez naseho vedomi vzdy pouzit pro "zakladni zhutneni" jak atmosfericky tlak tak gravitacni pritazlivost Zeme. To ma vliv na pevnost materialu. Kvuli tomu bych dodnes rad vedel, zda by pro vesmirny vytah na Mesici bylo mozne pouzit i ocelove lano vytvorene na Mesici (minim tim pevnost materialu ale i vliv poruch vytvorenych mechanickym zhutnovanim, napr. valcovani atd.). |
|
Cozpak se uz davno netestovalo taveni a vyroba taveniny v ramci experimentů na ISS?
Pokud ne, tak by bylo zahodno tlacit na ESA skrze ruzna diskuzni fora a mailovani na vedeni ESA.
Ciste teoreticky, pokud by to neslo nejak vyresit (mechanicky/elektrostaticky atd..), tak by snad slo do horni casti koliky vytvorit hermeticky uzaver a naplnit to atmosferou lokalne ziskatelnou....helium/vodik ci jinej mistne ziskatelnej netecnej plyn.
Ono stejne nasledne v Mesicni fabrice na zpracovani ingotu dojde k "lisovani".
Takovej ingot bude v polotekutem stavu zrejme prohanen skrz sadu valcu pri valcovani ci v lisu.
A prave o tohle vseobecne jde.
Nejde tady o nosic....ty tak nejak mame.
Jde tady o to, jestli uz zname moznosti jak vyrabet kovy v prostredi vesmiru/Mesice. Pripadne jestli se na ISS/MIRu/Saljutu/SpaceLabu nedelali experimenty se zpracovanim rud a kovu.
Tohle by se na ISS melo otestovat jako prvni, vcetne schopnosti svaret kovove casti k sobe v prostredi vakua (vyroba planetoletu v orbitalni lodenici) atd... .
|
|
citace:
... je bez naseho vedomi vzdy pouzit pro "zakladni zhutneni" jak atmosfericky tlak tak gravitacni pritazlivost Zeme. To ma vliv na ...
Urcite mas pravdu, ale ja hovorim o vyuziti novych prilezitosti a nie smutenim za nedosiahnutelnymi.
Takze urcite postupy sice nebudu realne a realizovatelne na Mesiaci, ci v L2, ale ine byt mozu a dokonca vyhodne.
Napr. priprava pasok rychlym ochladenim taveniny gravitaciu asi nepotrebuje... kap. 3.1.1
http://www.upjs.sk/public/media/0830/autoreferat%20Kolesar.pdf
neviem teraz najst pracu o ich moznych extremnych pevnostiach, ale nieco podobne lanu by sa z nich vyrobit dalo.
(este jeden odkaz, ale ani tento som nehladal, kto vie o com hovorim, mozno najde lepsi.)
http://uef.saske.sk/ofk/zameranie/ [Editoval 13.10.2011 martinjediny] |
|
citace:
...Napr. priprava pasok rychlym ochladenim taveniny gravitaciu asi nepotrebuje... kap. 3.1.1
http://www.upjs.sk/public/media/0830/autoreferat%20Kolesar.pdf
neviem teraz najst pracu o ich moznych extremnych pevnostiach, ale nieco podobne lanu by sa z nich vyrobit dalo.
(este jeden odkaz, ale ani tento som nehladal, kto vie o com hovorim, mozno najde lepsi.)
http://uef.saske.sk/ofk/zameranie/ [Editoval 13.10.2011 martinjediny]
Martine, kovova skla jsou dobra napriklad do transformatoru. Ale amorfni slouceniny maji proti krystalickym obecne nizsi hodnoty pri namahani. Kazdopadne ten material je zajimavy, jdu si ho precist. |
| 14.10.2011 - 06:55 - Ervé | |
|
Se Saturnem 5 bychom se daleko nedostali kvůli ceně. Nadějí je Falcon Heavy. Pro základní výzkum těžby a zpracování musí stačit klasický Falcon, jinak tu základní fázi nikdo nezaplatí a bez základní fáze zapomeňte na velké investice. Výhodu ionťáku je, že solární panely potřebné pro přelet pak na povrchu Měsíce využijeme jako zdroj energie pro rafinérii.
Střílet z Měsíce ingoty na LEO je nesmysl, potřebné štíty a řídící systémy pro zbrždění o atmosféru by všechno řádově zdražili a zkomplikovali - buď orbita Měsíce, nebo povrch Země. |
|
citace:
Se Saturnem 5 bychom se daleko nedostali kvůli ceně. Nadějí je Falcon Heavy. Pro základní výzkum těžby a zpracování musí stačit klasický Falcon, jinak tu základní fázi nikdo nezaplatí a bez základní fáze zapomeňte na velké investice. Výhodu ionťáku je, že solární panely potřebné pro přelet pak na povrchu Měsíce využijeme jako zdroj energie pro rafinérii.
Střílet z Měsíce ingoty na LEO je nesmysl, potřebné štíty a řídící systémy pro zbrždění o atmosféru by všechno řádově zdražili a zkomplikovali - buď orbita Měsíce, nebo povrch Země.
myslite si ze nie je mozne umelym "mesacnym meteorom" trafit tichy ocean? podla mna to mozne je. A ohladom stitov - na sklo speceny mesacny regolit s dostatocnou hrubkou by mohol co-to vydrzat |
