|
Tohle už opravdu vypadá jako slušný návrh, jenom aby na vývoj Rusové uvolnili dost peněz. Kolik se ušetří použitím skořápky orbitální sekce ze Sojuzu, když všechno ostatní je nově navržené a z původního vybavení v orbitální sekce toho moc nezůstane ? Bez finanční pomoci ESA se podle mně Klipr neudělá, ESA zatím moc velký zájem neprojevila, takže počkáme a uvidíme.
Jinak X-38 vycházela z návrhů vztlakových těles X-24 a H2?? ze 60. a začátku 70. let, které vypouštěli z B-52, taky myslím, že při rozjezdu STS se dělali zkoušky i s jinými tvary. |
|
No stejne je zajimavy shodny zpusob pristani na podobnych riditelnych padacich a napadna podobnost X-38 a Klipperu. Tim nechci rict, ze Rusove jen kopiruji, proste je to zrejme nejlepsi reseni pro kompaktni vztlakova telesa. Ten tepelny stit a trysky na jedno pouziti dava smysl. A je moc dobre, ze americky CEV bude mit zrejme jinou koncepci. Osobne si CEV predstavuju jako velky hyperbolicky tepely stit o prumeru 5m na jedno pouziti, za nim dost nizky siroky valec, nebo komoly jehlan (prumer skoro 5m, vyska cca3) pro 3-4cl posadku, ktera bude vpodstate "lezet" na dne valce (ikdyz mezi posadkou a stitem budou kvuli tezisti zrejme ty nejtezsi pristroje) Posadka by mohla byt rozmistena paprskovite od rotacni osy hlavama k sobe, ale zrejme po dvojicich pro snazsi komunikaci. Dale bude CEV obsahovat zarizeni na podporu ziv funkci posadky, vicenasobne pouz let systemy a primo pred ocima posadky v rotacni ose bude prechodova komora, nebo v lehcich verzich jen spojovaci uzel, kolemz neho budou rozmisteny pristavaci padaky. Nesmime taky zapomenout na motorovou sekci ne druhe strane tepelneho stitu. Ta bude samozrejme na jedno pouziti.
Pri startu bude spojovaci prulez kryt zrejme zahranna vezicka, ale motorova sekce asi bude muset mit aerodyn kryt. Trochu nemam jasno jestli musi byt manevrovaci motorky i vepredu u spojovaciho prulezu, nebo se to zvladne od motorove sekce.
Tohle je moje predstava CEV, vse ostatni potrebne se muze napojit pres spojovaci uzel.
Teky by bylo vhodne zapracovat na ruznych vychytavkach, jako jsou skladaci kresla, vysunovaci obrazovky a ovladaci panely, ktere se na orbite slozi a posadka bude mit vic mista se trochu protahnout. |
|
| Celkova vyska toho valce pro posadku zrejme vyjde az ze simulaci stability pri navratu atmosferou, takze to muze byt klidne i min nez 3 metry, coz ale nemusi vadit. CEV proste musi akorat umoznit posadce prezit vystup do a navrat z vesmiru, na zbytek muzou byt prece dalsi moduly. Takze muze byt klidne lehci nez onech 13t Klipperu. Pak to mozna ale nema smysl nazyvat CEV. Spis to by to byl jen zaklad CEVu. |
|
...ktera bude vpodstate "lezet" na dne valce (ikdyz mezi posadkou a stitem budou kvuli tezisti zrejme ty nejtezsi pristroje) Posadka by mohla byt rozmistena paprskovite od rotacni osy hlavama k sobe, ale zrejme po dvojicich pro snazsi komunikaci. Dale bude CEV obsahovat zarizeni na podporu ziv funkci posadky, vicenasobne pouz let systemy a primo pred ocima posadky v rotacni ose bude prechodova komora, nebo v lehcich verzich jen spojovaci uzel,...
pekne jsi to rozstipnul, jsou nekde i nejake nakresy, navrhy, modely? Existuji nejake odhady hmotnosti pro toto? |
|
citace:
pekne jsi to rozstipnul, jsou nekde i nejake nakresy, navrhy, modely? Existuji nejake odhady hmotnosti pro toto?
To jsem si prave vymyslel (lepe receno uz mi to nejaky cas lezi v hlave) a nakresky jsem si nacmaral na papir lezici pod hromadou dalsich papiru. Nic jineho neexistuje  |
|
hmm... tak to chvalim jeste jednou, nechce se ti to treba scannout a poslat ke me na mail pet8@atlas.cz
PS: zaujaly me zejmena ty zatahovaci/skladci sedacky, hvezdicove usporadani sedacek, zatahovovaci displaye... |
|
| fajn, zitra to zkusim naskenovat a poslat, snad to zvladnu, kdyz tak me urguj. |
| 07.2.2005 - 19:46 - Karel | |
|
| Nějaké vstupní dveře pro posádku ale na Klipru být musí, pokud bude na špici rakety, asi tam nepolezou přes zadní stykovací port. |
|
| nepochybne tam vstupné dvere byť musia.Myslím si však že obdľžnikový tvar dverí prináša problémy s tesnením počas dynamického namáhania. Iste niesu neriešiteľné ale u ruskej konštrukcie by ma to dosť prekvapilo.Stačí si všimnúť tie "ponorkové "okienka.Proste bezpečnosť na prvom mieste. Navyše pri nastupovaní posádky do Klipreu umiestnenému na nosnej rakete by takto osadené dvere boli v nepatričnej-vodorovnej polohe. |
|
Perminov dnes dal vyhlásenie že FKA chce vystavovať na tohoročnom aerosalone v LE Bourget maketu KLIPERU ako novú loď pre ku ISS tak pre lety na Mesiac.
www.spacenews.ru |
|
Pokud na LeBourget Kliper bude,což považuji za dost pravděpodobné, pak snímky přivezu a budu publikovat.Stánek Chruniščevových závodů je na Bourget vždy velmi bohatě a zajímavě oživen, co více je hned naproti vchodu na výstaviště-tím poutá jak první.
Dan
|
|
| Určitě tam bude. Rusové budou chtít peníze ESA. Co se týká dveří a oken - zatím jde jen o maketu vyrobenou z plechu a hezky natřenou - není to ani technologický demnostrátor, spíš jen rozměrově přibližně odpovídající model. |
|
Posláno 10.2.2005 - 15:07
Určitě tam bude. Rusové budou chtít peníze ESA. Co se týká dveří a oken - zatím jde jen o maketu vyrobenou z plechu a hezky natřenou - není to ani technologický demnostrátor, spíš jen rozměrově přibližně odpovídající model.
---------------------------------------------
Ano tomu se vskutku říká maketa, tak tomu bylo v případě Angary ,Bajkalu co jsem již stačil vyfotit......stajně tak jsem zachytil i Fregat a jiné exponáty. Pokud si pamatuji pak za skutečné exponáty ,které byly na výstavišti(nepočítám museum)byl v roce 2003 EAP pomocný startovací booster ,a pak v 99 roce ARD. Ono se to vesměs tak děje na takových akcích. Maketu prozradí pokud jste někdo zámečník.....její rukodělné zpracování,ale jinak splnuje svůj účel. Co více takováto maketa je pak k vidění i na jiných akcích podobných charakterů. Jen se bojím aby v důsledku nedostatku peněz neskončil i KLIPER jako jediná maketa
Dan
|
|
Skutečně je již potvrzeno a to dneškem ,že se Chruniščevovy závody pochlubí plnou maketou 1:1 KLIPERU na LeBourget.
Byly nominovány posedky pro lety STS 116 a 117.
STS 116:
Mark Pollansky.,William Oefelein.,Robert Curbeam.,Joan Higginbotham.,Nicholas Patrick.,Christer Fuglesang
STS-117:
Frederick Sturckow.,Lee Archambault.,James Reilly II., Richard Mastracchio.,Patrick Forrester.,Steven Swanson
Dan
|
|
| Mám dotaz ohledně ruské kosmonautiky. Dost jsem se zajímal o americký systém družic včasné výstrahy DSP a rád bych věděl, který systém plnil v SSSR / Rusku stejný úkol a v jakém je dneska stavu. |
| 08.4.2005 - 13:28 - Peter Janeka | |
|
Tu je súčasný stav :
http://www.russianforces.org/eng/defense/ |
| 10.4.2005 - 11:32 - Luboš | |
|
Na:
http://home.earthlink.net/~markreiff/gsc/gsc_projects.html
je zaujímavá verzia Sojuzu s inflatable modulom na cestu k Mesiacu |
| 11.6.2005 - 09:16 - Luboš | |
|
Klipper najneskôr v roku 2011 ?
http://www.federalspace.ru/NewsDoSele.asp?NEWSID=977 |
| 13.6.2005 - 08:29 - Peter Janeka | |
|
Už je to vycapené aj na
http://www.russianspaceweb.com/kliper.html
Tam sú uvedené dátumy 2011, najneskôr 2012. |
|
Vtom clanku ctu, ze ESA uz prislibila podporu vyvoje Kliperu:
"On June 10, 2005, the head of manned space program of the European Space Agency, ESA (...) said that his agency would support the Kliper project"
Kde se o tom da docist vic? Na strankach ESA jsem nic nenasel. (Ne, ze by me to prekvapovalo, stranky ESA nebyvaji aktualizovane tak casto, jak by mely).
Kazdopadne rok 2011 je velice blizko roku 2010, kdy chce mit Griffin hotovy CEV, tak by z toho mohlo byt hezke tiche soupereni
Dal by se vyhledove Kliper pouzit i jako rusko-evropsky CEV, tj. i pro navrat od Mesice? Jde hlavne o prodlouzeni doby autonomniho letu a tepelnou ochranu pro navrat vyssi rychlosti. |
| 13.6.2005 - 11:26 - Peter Janeka | |
|
http://www.tsenki.com/NewsDoSeleFed.asp?NEWSID=977
V piatom odstavci od konca - tento projekt bude slúžiť v programoch ISS a osvojovaní Mesiaca a Marsu.(voľný preklad)
Ale mňa viac zaujala možnosť štartu Klipru z Guajany, v tejto súvislosti nevie niekto akú nosnosť na LEO bude mať Sojuz 2 ke´d bude štartovať z tohto francúzkeho kozmodromu ? Bude to stačiť na Kliper, alebo sa bude musieť zase prerobiť infraštruktúra pre vypúšťanie Angary? Prípadne man-rated Ariane 5 ?? No asi sa nechám prekvapiť. |
|
| Myslím že na Sojuz 2 bude Klipr moc těžký pro vynesení k ISS. Ale přece není takový problém postavit v Kourou novou rampu pro Zenit a/nebo Angaru, času je dost. Ariane 5 je zase zbytečně velká, ATV váží 18 t ?? Spíš jde o to, že vzhledem k počtu startů (2-3 ročně) je zbytečné mít dvě rampy, takže pokud ESA půjde do Klipru, může trvat na startech z Kourou, myslím že Rusko by nemělo až tak velké námitky, v Kourou je mnohem lepší klima než v Tjuratamu :-). |
|
citace:
Ariane 5 je zase zbytečně velká
Rusové už před rokem navrhli Ariane 5 jako jednu z možností.
citace:
pokud ESA půjde do Klipru
Po setkání šéfa japonské kosmické agentury JAXA Tačikawy se šéfem Roskosmosu Perminovem to vypadá, že by do Klipru mohlo jít i Japonsko. |
|
ESA právě zatím pouze příslibila podporu, definitivní rozhodnutí o spolupráci na projektu má padnout snad až koncem roku a to bude pro další vývoj události klíčové.
Ale těžko odhadovat zda spolupráce ESA-Rusko bude mít na urychlení vývoje Klipperu výrazný vliv. Je dost možné, že by Klipper Rusko zrealizovalo do roku 2010/2011 samo. |
|
citace:
Ale těžko odhadovat zda spolupráce ESA-Rusko bude mít na urychlení vývoje Klipperu výrazný vliv. Je dost možné, že by Klipper Rusko zrealizovalo do roku 2010/2011 samo.
viz modul FGB-2:
1999: Modul hotov ze 70%, dosud plně financován výrobcem - Chruničevovými závody.
2005: Modul hotov ze 70%, termín hoří (11/2007), Roskosmos hledá finanční podporu u ESA.
|
| 16.6.2005 - 07:40 - CD-RW | |
|
| Kliper moze mat udajne problem s nosicom. Na Soyuz-2 moze byt prilis tazky, na Ariane je prilis lahky...udajne s Protonom by to financne nebolo vyhodne a cely projekt by sa vyrazne predrazil a asi casom isiel do kyticiek, Zenit sa vyraba na Ukrajine a po oranzovej revolucii udajne Rusi tento nosic odpisali...o Angare sa taktne mlci a asi aj mlzi...tak som tiez zvedavy, co za nosic to bude a ci sa bude nejak menit hmotnost Kliperu. Dnes ma 13 ton, ak sa nemylim, aby bol vyneseny Soyuzom, musel by mat okolo 8 ton max., ak bude mat 8 ton, asi mozme zabudnut na 6-clennu posadku... |
| 17.6.2005 - 17:00 - Vítězslav Novák | |
|
Angara má být hotová z 50%, třeba nádrže jsou údajně hotové zcela. Staví se rampa v Plesecku a Kazachstán se tak vyděsil, že by mohl vypadnout z kosmického programu (kterému nemá co nabídnout), že slíbil spolufinancovat rampu pro Angaru - komplex Bajterek - na Bajkonuru. Takže přinejmenším počítá s tím, že se mu ty peníze vrátí v poplatcích za starty.
A na Ukrajině Juščenko sice vykládal, jak bude hlavně spolupracovat s EU, ale první cesta vedla za Putinem. Průmyslový je jih a východ země, tam Juščenko nijak oblíbený není a nikdo tam neoranžověl. Pokud nemá padnout až příliš brzo, bude ten jih a východ potřebovat - bez nich nemá elektřinu, uhlí, nic. Může leda mávat šálou.
Takže spolupráce bude. A Zenit je jedna z mála věcí, co má Ukrajina co nabídnout. |
| 17.6.2005 - 17:15 - Vítězslav Novák | |
|
Díval jsem se na spacenews.ru - předběžně se pro Kliper počítá se Sojuzem 2, ale není to rozhodnuto. Sevasťjanov říká, že Sojuz 2 by umožnil starty z Plesecka, Bajkonuru a později z Kourou. Na Kourou je hotová stavební základna pro rampu.
http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=13687
Ukrajinská premiérka Timošenko podporuje spolupráci Ukrajiny s Ruskem v kosmickém programu
http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=13650
Ale musíte znát bukvičky... |
| 20.6.2005 - 10:42 - Peter Janeka | |
|
http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=13733
Sojuz 2-3 - nosnosť na LEO z Guajany 12,7 t |
|
| Problém je asi spíš na jak vysokou LEO a pod jakým úhlem - pokud budete Klipr vysílat k ISS, tak ta nosnost klidně může klesnout na 10,5 t a potom už by Klipr těžko létal. Já pořád věřím Zenitu - Ukrajina a rusko budou vždy spolupracovat a Klipr stejně bude projekt s ESA. jenom mně naštvali, že maketu nedovezli do Paříže, kamoš co tam jel byl pečlivě instruován co a jak fotit a ono nic. |
