|
| Myslím, že by se Parom mohl lišit od původní koncepce Klineru jen většími nádržemi pohonných hmot a snad i větším obytným prostorem. Za základ by mohl sloužit např. Breez-M ale ten je z jiné –„konkurenční“ kanceláře. Tu však před několika dny RKA postavilo do latě výměnou generálního ředitele. Přesto souhlasím, že finanční zdroje budou rozhodující pro realizaci této nové koncepce Kliperu |
|
Je možné že konzorcium Energia chce touto zmenou projektu Kliperu len presadiť aj stavbu Paromu .Energia má velké ambície , ktore bohužial nejdu ruka v ruke s finančnými možnosťami RKA .Na rozdiel od Klipru , ktorý sa Energii podarilo pretlačiť do federálneho kozmického programu, o Parom prejavili činitelia RKA len zdvorilostný záujem bez reálnej finančnej podpory.
Z technického hladiska je tento návrh velmi zaujímavý.Rieši niektoré klúčové problémy systému Kliper-najme hmotnosť a tým umožnuje použitie už viac menej vyvinutého nosiča Sojuz 2.Ale na druhej strane zvyšuje rizikovosť systému. Spojovací manéver nieje jednoduchá záležitosť a použitie tahača oberá samotnú kabinu o bezpečnostné zálohy najme v dlžke autonomneho letu a možnosti manévrovania na LEO . |
| 04.12.2005 - 12:39 - Luboš | |
|
citace:
Stránka s prezentacemi v PowerPointu z letošní konference Americké astronautické společnosti (AAS). Je tam např. přednáška Sevastjanova (nového ředitele RKK Energija) o vyhlídkách mezinárodní spolupráce v pilotované kosmonautice, a jiné.
http://astronautical.org/index.php?option=com_docman&task=cat_view&gid=22&Itemid=56
Doporučujem stiahnuť si prezentáciu od Alana Thirkettle z ESA o spolupráci na Klipperi - veľa pekných obrázkov, Parom,missia na mesiac a ďalej,... |
| 05.12.2005 - 17:06 - Vítězslav Novák | |
|
Kliper - tedy ta část s lidma - rozhodně nebude žádná ultraminimalistická kapsle, Archimede. Tedy ani ne levná. Bude to stroj schopný letět na orbitu, nějakou dobu tam létat a udržet životní podmínky posádky, manévrovat a připojit se k tahači a zaručit bezpečný návrat i v případě problémů.
Pokud si vzpomínám, tak něco podobného měl zabezpečovat raketoplán podle nápadů ze začátku 70.let. Výtah nahoru/dolů, znovupoužitelný, universální. A nahoře samostatně vynášená infrastruktura. Protože tahač nebude startovat s lidma, může být vynesen ne man-rated raketou, tedy jednodušší, tedy levnější. Vracíme se o víc než 30 let zpátky, ale zaplať pámbu za ty dary! TOHLE vypadá realisticky. STS to tenkrát zazdil dokonale. |
|
To, ze Kliper nebude i v pripade te tahacove verze zadny blbec, je mi naprosto jasne. Rusove maji skvele zmaknutou automatickou stykovku, byli by sami proti sobe toho nevyuzit
Ale napriklad autonomni let jen tri dny (aspon podle te aktualni prezentace) o urcite rozumne ocesanosti nekterych systemu svedci. |
|
Jako podklad pro jednání ESA na ministerské úrovni byl připraven obsáhlý dokument cílů a priorit ESA ve vesmíru. Jedním krátkým bodem je také možná spolupráce na Kliperu – viz dále. Je vidět, že zřejmě ESA nehodlá nijak spěchat, alespoň ne v nějaký blízkých finančních injekcí již přímo do vývoje Kliperu:
"An in-depth investigation of the content and modalities of such cooperation will be performed in a two-year (2006/2007) Clipper Preparatory Programme, with a view to preparing a decision on a joint development and future operations preparation programme at the Council meeting at Ministerial level in 2008. This phase will identify the mission and system requirements, establish a preliminary design, initiate technology demonstration, define the respective roles, responsibilities and rights of the partners, identify and quantify the cost and schedule for European participation and prepare the formal arrangements necessary for such a joint undertaking. The Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA) has expressed a wish to join ESA in this cooperation, with Roscosmos and other entities of the Russian Federation as may be required."
|
| 06.12.2005 - 14:35 - Ervé | |
|
Aha.....
takže můžeme rovnou zapomenout na Klipr letící v roce 2011. Jestli se teprve v roce 2008 bude rozhodovat o vydání peněz ESA na práce na Klipru, tak do té doby to bude jen projekt a pár modelů a zkoušek systémů. První pilotovaný start bude tak 2014 a to jsem optimista. |
|
Já nepředpokládám, že Kliper ani CEV nepoletí v termínech, které se dnes plánují. To by byl spíš zázrak.
Kliper je zahrnut v programu ruské kosmonautiky, takže peníze bude mít. Jenže ruská kosmonautika jich nedostává tolik, kolik by chtěla nebo i měla dostat podle těchto plánů. Takže Kliper poletí později, protože nedostane včas tolik peněz, kolik bylo naplánováno.
CEV je na tom trochu jinak. Ten dostane tolik peněz kolik bylo naplánováno, přesto poletí později, protože bude potřebovat víc peněz než bylo naplánovano:-). |
|
| Je zajímavé, že ačkoliv státní dotace Ruska do kosmonautiky jsou daleko nejmenší ze všech hlavních kosmických velmocí, Rusko stále vypouští nejvíce kosmických těles. Je to především zásluhou raketové techniky zkonstruované před desetiletími. Tento stav však nemůže trvat dlouho, pokud státní dotace zůstanou tak směšně nízké – řádově 200 mil. USD/rok. Právě bylo oznámeno, že Rusové vyřadili poslední ze svých 11 lodí kosmické flotily a prodali ji za 1 mil. USD. To jen dokresluje celkový obrázek, i když specialista RKK Leonid Vernigora tvrdí, že Rusko nepotřebuje kosmickou flotilu. Zajímavé je, že Čína jí buduje a USA mají sledovací základny a lodě po celém světě. |
|
| Treba se Rusko hodla venovat jen takovym aktivitam, kdy muze spolupracovat s ostatnimi. |
|
citace:
Já nepředpokládám, že Kliper ani CEV nepoletí v termínech, které se dnes plánují. To by byl spíš zázrak.
Duvod je prozaicky, zadny projekt nemuze byt dokoncen v terminu, pokud se setka s potizi, na ktere nemel zabudovane rezervy, nebo se neco neosidi.
Z tohoto duvodu bych spise fandil CEVu, protoze je to proslapnuta cesta, ktera by nemela cinit zasadni potize. Navic termin neni nijak sibenicni. To ale samozrejme neznamena, ze by byl zazrak pokud by byl CEV dokoncen v terminu, tedy v roce 2012.
Na opacnou stranu pokud dojde pristi rok ke zruseni programu STS a vrhnuti veskereho usili na CEV, tak klidne muze byt i o neco driv. |
|
citace:
Jako podklad pro jednání ESA na ministerské úrovni byl připraven obsáhlý dokument cílů a priorit ESA ve vesmíru. Jedním krátkým bodem je také možná spolupráce na Kliperu – viz dále. Je vidět, že zřejmě ESA nehodlá nijak spěchat, alespoň ne v nějaký blízkých finančních injekcí již přímo do vývoje Kliperu:
"An in-depth investigation of the content and modalities of such cooperation will be performed in a two-year (2006/2007) Clipper Preparatory Programme, with a view to preparing a decision on a joint development and future operations preparation programme at the Council meeting at Ministerial level in 2008. This phase will identify the mission and system requirements, establish a preliminary design, initiate technology demonstration, define the respective roles, responsibilities and rights of the partners, identify and quantify the cost and schedule for European participation and prepare the formal arrangements necessary for such a joint undertaking. The Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA) has expressed a wish to join ESA in this cooperation, with Roscosmos and other entities of the Russian Federation as may be required."
Tohle je citace z dokumentu pred setkanim ministru clenskych zemi ESA v Berline (konalo se 5. a 6. prosince 2005). Vysledek zmineneho setkani: ESA na zamyslenou dvouletou studii (plan cca 50 mil. euro) nedostane ani cent... Jinymi slovy: Evropa do Klipru nejde vubec (zmenit by se to teoreticky mohlo nejdrive v roce 2008 na dalsim setkani). ____________________
Tomas Pribyl |
|
| Ano, Je to tak. Byl to jediný navrhovaný program, který zatím nedostal financování. Nicméně oficiální mluvčí ESA Franco Bona řekl agentuře ITAR-TASS: ….“ Řešení o podpoře a financování tohoto projektu nemůže být přijato dnes. Přesto věříme, že v nejbližších týdnech budeme pokračovat v úsilí v tomto směru. … Vlak se rozjel a jede a my určitě nasedneme do tohoto vlaku, jenom ne dnes ale později. Snažíme se neopozdit se za ním. Dveře pro spolupráci a účasti ESA v projektu Kliper jsou otevřeny. Naši experti sledují vše, co od nich závisí pro urychlení tohoto procesu.“ |
|
citace:
Ano, Je to tak. Byl to jediný navrhovaný program, který zatím nedostal financování. Nicméně oficiální mluvčí ESA Franco Bona řekl agentuře ITAR-TASS: ….“ Řešení o podpoře a financování tohoto projektu nemůže být přijato dnes. Přesto věříme, že v nejbližších týdnech budeme pokračovat v úsilí v tomto směru. … Vlak se rozjel a jede a my určitě nasedneme do tohoto vlaku, jenom ne dnes ale později. Snažíme se neopozdit se za ním. Dveře pro spolupráci a účasti ESA v projektu Kliper jsou otevřeny. Naši experti sledují vše, co od nich závisí pro urychlení tohoto procesu.“
ITAR-TASSu pochopitelne nemuze tiskovy mluvci ESA rici "Kliper je pro nas mrtvy" (rozhodne nerekl, ze je zivy).
Pro redakci casopisu New Scientist zaujal Franco Bonacina jine stanovisko: "It is a pity. But in 2008 there is another ministerial meeting, so Kliper might pop up again." ("Je to skoda. Ale v roce 2008 bude dalsi ministerske setkani, takze otazka Klipru se muze objevit znovu.")
Abych rekl pravdu, vubec se ESA nedivim. Kdyz Rusko zverejnilo prvni plany o Klipru, tvrdilo, ze na vyvoj vcetne nosne rakety Onega bude potrebovat 300 mil. dolaru (coz jsou jeho zhruba plne dva rocni rozpocty na pilotovanou kosmonautiku). Ale po ESA pak chtelo "prispevek" po dobu sesti az osmi let ve vysi cca 100 mil. dolaru rocne (nepocitaje v to vlastni evropsky podil na projektu)...
Jsem zvedavy, jaky bude dalsi vyvoj Klipru - Rusko na nej dosud nevydalo ani rubl (a ani v kosmickem rozpoctu pro pristi rok se s nim nepocita). Rusko evidentne pocitalo s tim, ze program zaplati zahranicni partneri... ____________________
Tomas Pribyl |
|
| Většina velkých ruských projektů (včetně lodě Sojuz) by nebyla ze státních prostředků na kosmonautiku vůbec realizována, kdyby se vedoucím vývojových kanceláří nepodařilo přesvědčit ministerstvo obrany, že to má velký význam i pro ně. V tom byl zvláště schopný Koroljev. Byla by to teoreticky cesta i pro Kliper . Problém ale je v tom, že tentokrát v USA s CEV neplánují nějaké přímé vojenské využití (jako to bylo u Shuttle) a tak těžko bude Energia přesvědčovat vojáky. Putin jak se zdá věnuje všechno co může především na modernizaci armády, hlavně na nové balistické rakety TOPOL-M a BULAVA, případně mobilní protiraketové prostředky. Kosmonautika ho zřejmě nijak zvlášť neinteresuje. |
|
citace:
Abych rekl pravdu, vubec se ESA nedivim. Kdyz Rusko zverejnilo prvni plany o Klipru, tvrdilo, ze na vyvoj vcetne nosne rakety Onega bude potrebovat 300 mil. dolaru (coz jsou jeho zhruba plne dva rocni rozpocty na pilotovanou kosmonautiku). Ale po ESA pak chtelo "prispevek" po dobu sesti az osmi let ve vysi cca 100 mil. dolaru rocne (nepocitaje v to vlastni evropsky podil na projektu)...
No, je to asi dost nadsazena castka, ale tech puvodne uvedenych 300 mil. USD je zas trochu malo, ne? Navic neco z toho "baksise" co mela ESA platit se da brat jako opravneny poplatek za pristup k ruskym technologiim. |
|
| Kolik mimochodem stal dosud vyvoj ATV? Kolik se predtim proinvestovalo do studii o Hermesu? Abychom meli predstavu, jak moc je realne, ze by ESA za ty penize, co po ni chteli Rusove, vyvinula pilotovanou lod sama. Nemuzu se zbavit dojmu, ze i pri tom slusnem "podojeni" od Rusu by Kliper porad ESA prisel pomerne lacino... |
|
citace:
citace:
Abych rekl pravdu, vubec se ESA nedivim. Kdyz Rusko zverejnilo prvni plany o Klipru, tvrdilo, ze na vyvoj vcetne nosne rakety Onega bude potrebovat 300 mil. dolaru (coz jsou jeho zhruba plne dva rocni rozpocty na pilotovanou kosmonautiku). Ale po ESA pak chtelo "prispevek" po dobu sesti az osmi let ve vysi cca 100 mil. dolaru rocne (nepocitaje v to vlastni evropsky podil na projektu)...
No, je to asi dost nadsazena castka, ale tech puvodne uvedenych 300 mil. USD je zas trochu malo, ne?
Ja myslim, ze ne - znovu opakuji, ze jsou to zhruba dva cele rocni rozpocty na ruskou pilotovanou kosmonautiku. Je to Rusko a ruske ceny.(Treba vyvoj CEVu i nosne rakety bude rozhodne stat mene nez dva americke rocni rozpocty na pilotovanou kosmonautiku. Tady zase musime hodnotit americky rozpocet proti americkym cenam.)
citace:
Navic neco z toho "baksise" co mela ESA platit se da brat jako opravneny poplatek za pristup k ruskym technologiim.
Evidentne se Evrope "opravneny poplatek" platit nechtelo... Ani se ji nedivim - kdyz by mela platit dvoj- az trojnasobek ceny vyvoje a technologicky by beztak nic neziskala (uz tady mnoho diskutujicich psalo, ze z technologickeho hlediska je Kliper postaveny na dnesnich technologiich, tudiz nic noveho neprinasi). Pokud by Evropu Rusko vubec k technologiim pustilo... ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Kolik mimochodem stal dosud vyvoj ATV? Kolik se predtim proinvestovalo do studii o Hermesu? Abychom meli predstavu, jak moc je realne, ze by ESA za ty penize, co po ni chteli Rusove, vyvinula pilotovanou lod sama. Nemuzu se zbavit dojmu, ze i pri tom slusnem "podojeni" od Rusu by Kliper porad ESA prisel pomerne lacino...
To je sice pravda, ale kdyz zustaneme pouze u zjednodusenych kupeckych poctu: Rusko pozadovalo po ESA na Kliper asi 600 az 800 mil. USD. Za tuhle cenu si Evropa v Rusku ale take ciste teoreticky nakoupi 50 az 100 kratkodobych letu na palubach lodi Sojuz (ne vyvoj, ale skutecne lety!). (A to nepocitam naklady na vlastni provoz Kliperu.) Jinymi slovy: neni otazka, zdali by Evropa dokaze za podobne penize vyvinout vlastni lod (bezeporu nikoliv), ale zdali ji pri soucasne i planovane frekvenci pilotovanych startu rocne vubec potrebuje (kdyz nema zajem ani dnes o mista v sojuzech, ktera jsou ji prednostne nabizena). Takze Evropa dospela k nazoru, ze NOVOU ruskou pilotovanou lod nepotrebuje. ____________________
Tomas Pribyl |
|
Skoro se mi az chce rict ze Kliperu zadna skoda. Kdyby radsi prodlouzili zivotnost Sojuzu tak to prinese mnohem vetsi uzitek za par penez.
Jediny prinos Kliperu by byl asi v tom ze by mohl donest neco vetsiho zpet z orbity. Nevim jestli by to zduvodnilo prostredky na vyvoj. Rusove se zrejme nehodlaji pouste do zadnych velkych veci a tak je to treba brat.
Myslim ze aby nastala opravdova revoluce v poctech lidi dopravenych na LEO, tak je potreba dopravit 6 lidi nahoru za cenu nizsi nez Soujuz. Takovou lod by melo smysl stavet. Do te doby se proste bude letat v Soujuzech, CEVu a SZ. |
| 07.12.2005 - 11:52 - Vítězslav Novák | |
|
Ač tu bývám za skeptika, musím přiznat, že mě setkání ministrů EU zklamalo. Ale co se asi dá čekat, když Blair osekává rozpočet jak může...
No co, tak halt další zklamání. V kosmonautice a plánech na ni jich od 70. let bylo... |
|
citace:
Skoro se mi az chce rict ze Kliperu zadna skoda. Kdyby radsi prodlouzili zivotnost Sojuzu tak to prinese mnohem vetsi uzitek za par penez. Jediny prinos Kliperu by byl asi v tom ze by mohl donest neco vetsiho zpet z orbity. Nevim jestli by to zduvodnilo prostredky na vyvoj.
Ted jste trefil hrebicek na hlavicku! Rusove si totiz uvedomuji, ze po ukonceni provozu americkych raketoplanu prijdou o moznost dopravy nakladu z obezene drahy zpet na Zemi (tech par kilogramu "vedeckych vzorku" v Sojuzu je nevytrhne). Ja myslim, ze prave moznost dopravy vetsich nakladu z vesmiru je hlavnim duvodem ruskeho tlaku na vyvoj Klipru. Jenomze kterykoliv partner si spocita, ze Kliper nepotrbuje - ze mu staci stavajici sojuzy...
citace:
Rusove se zrejme nehodlaji pouste do zadnych velkych veci a tak je to treba brat. yslim ze aby nastala opravdova revoluce v poctech lidi dopravenych na LEO, tak je potreba dopravit 6 lidi nahoru za cenu nizsi nez Soujuz. Takovou lod by melo smysl stavet. Do te doby se proste bude letat v Soujuzech, CEVu a SZ.
Ja myslim, ze Sojuz (raketa+lod) je levny dost (podle nekterych vypoctu je cena sestavy pod 20 mil. dolaru!). Problem vidim spise v tom, ze neni (a nebude) masove vyrabeny a neni pohodlny (dost G pri startu a pretizeni - zvlaste v nouzovych rezimech) ani prostorny (pred verzi TMA pres sedesat procent clenu tymu americkych astronautu vubec nevyhovovalo svymi telesnymi proporcemi vnitrnimu usporadani Sojuzu). ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Ač tu bývám za skeptika, musím přiznat, že mě setkání ministrů EU zklamalo. Ale co se asi dá čekat, když Blair osekává rozpočet jak může...
No co, tak halt další zklamání. V kosmonautice a plánech na ni jich od 70. let bylo...
Me osobne setkani nezklamalo, ale mile prekvapilo... :-)
Vzdyt pozadovany rozpocet ESA byl naplnen z 97mi procent! Mnohe programy dokonce ziskaly prislib vetsich castek nez bylo pozadovano (treba ExoMars nebo inciativa Global Monitoring for Environment and Security). Zredukovan byl pouze financni pozadavek na ISS (asi o 13 procent). Jediny velky program, ktery dostal na frak, byl v podstate rusky Kliper. Ja osobne jsem od setkani ocekaval vyrazne mene...
(Kdybyste byl ve zklamanich konkretni, treba byste nebyl za skeptika... :-) ____________________
Tomas Pribyl |
| 07.12.2005 - 14:39 - Ervé | |
|
| Mě se Klipr nelíbil, protože má stejně úzký stykový uzel jako Sojuz (protože používá jeho orbitální sekci), takže se do něj dají dostat stejně malé věci jako do Sojuzu (jenom asi trochu delší), stejný problém ale bude mít i ATV. Nová ruská loď by měla mít nový velký stykový uzel. a je jasné, že pro ESA je lepší platit 10 mil. euro za krátký let nebo 20-30 mil. za dlouhý let, než cpát stamilióny do rusů. |
|
| 20mil USD za Sojuz je opravdu lace. Mozna by slo zavezt nove typy s delsi zivotnosti nebo nosnosti smerem dolu. Treba by Progress mohl mit navratovy modul. Jak je videt tak Sojuz s nami zustane jeste nejake to dalsi desetileti. Byla by skoda skoncit s tim nejlepsim co lidstvo ma. |
|
citace:
20mil USD za Sojuz je opravdu lace. Mozna by slo zavezt nove typy s delsi zivotnosti nebo nosnosti smerem dolu. Treba by Progress mohl mit navratovy modul. Jak je videt tak Sojuz s nami zustane jeste nejake to dalsi desetileti. Byla by skoda skoncit s tim nejlepsim co lidstvo ma.
Ja si osobne dokazu predstavit treba Sojuz s dosti zvetsenym navratovym modulem - treba pro ctyri nebo pet lidi a s vetsim nakladem. (A treba i vicenasobne pouzitelny.) To by umoznilo pouzivat porad stejny (stavajici) orbitalni modul i motorovou sekci. Bylo by to v moznostech dnesnich raket (treba Sojuz z Kourou), umoznilo by dopravu vetsiho nakladu nahoru i dolu... Ale mozna se na to divam prilis laicky a jsou tam problemy, ktere si neuvedomuji...
A k tomu uzkemu prulezu: Rusove nikdy vetsi nepotrebovali. Co chteli, tak ze Sojuzu na Saljut, Mir nebo ISS dostali. Pokud Amerika vymyslela vrata pro dopravu pristrojovych boxu, tak je to jen a jen jeji neprakticky pristup. ____________________
Tomas Pribyl |
|
Me to skoda pripada - a to kvuli ISS. Po skonceni provozu STS sice bude (doufejme) k dispozici CEV, ale ten bude pro ucely dopravy na LEO porad dost drahy, navic Americane se budou soustredit na Mesic. A bez solidniho vicemistneho stroje za rozumnou cenu ISS dlouhodobe skutecne ztraci smysl. Pokud to CEV vytrhne, budiz, ale zatim z nej ten dojem nemam. Co se tyka dopravy objemnych veci, port pro STS bude vyuzivat i HTV, takze nemoznost prevazet je v Kliperu by byla vedlejsi.
I kdyz se na ISS privezou zarizeni velka jako kredenc, budou k nicemu, pokud tam nebude posadka v adekvatnim poctu. |
|
citace:
Me to skoda pripada - a to kvuli ISS. Po skonceni provozu STS sice bude (doufejme) k dispozici CEV, ale ten bude pro ucely dopravy na LEO porad dost drahy, navic Americane se budou soustredit na Mesic. A bez solidniho vicemistneho stroje za rozumnou cenu ISS dlouhodobe skutecne ztraci smysl.
Je opravdu potreba vyvijet vicemistny stroj? Prodluzte zivotnost Sojuzu na rok (existovaly plany az na tri roky pripojeni ke stanici!) - a mate sesticlennou posadku se soucasnou frekvenci startu a se soucasnou technikou.
citace:
Pokud to CEV vytrhne, budiz, ale zatim z nej ten dojem nemam. Co se tyka dopravy objemnych veci, port pro STS bude vyuzivat i HTV, takze nemoznost prevazet je v Kliperu by byla vedlejsi.
Jakou kapacitu ma HTV pro NAVRAT z obezne drahy? ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Ja si osobne dokazu predstavit treba Sojuz s dosti zvetsenym navratovym modulem - treba pro ctyri nebo pet lidi a s vetsim nakladem. (A treba i vicenasobne pouzitelny.) To by umoznilo pouzivat porad stejny (stavajici) orbitalni modul i motorovou sekci.
No ale tohle, jen o neco vic je Kliper! Staci se podivat na prurez jeho navrhem a je v nem prakticky komplet "zazdeny" orbitalni modul Sojuzu. Motorova sekce je pochopitelne preskladana. A tvar navratoveho modulu je dany vetsi prepravni kapacitou a ma byt nekolikanasobne pouzitelny. Kliperu mi prijde skoda mj. proto ze ma (mel?) vyuzivat osvedcene veci ze Sojuzu a pritom vyrazne rozsirit jeho moznosti. Me osobne pripada jeho navrh jako velice, velice rozumny. |
|
citace:
Je opravdu potreba vyvijet vicemistny stroj? Prodluzte zivotnost Sojuzu na rok (existovaly plany az na tri roky pripojeni ke stanici!) - a mate sesticlennou posadku se soucasnou frekvenci startu a se soucasnou technikou.
Nojo, ale cloveka na obezne draze tri roky tezko muzem bezne nechat. Takze pri pouziti Sojuzu jako DOPRAVNIHO stroje je jejich nutny pocet dany potrebou rotace posadek, ne tim, jakou ma zivotnost jako ZACHRANNY stroj.
citace:
Jakou kapacitu ma HTV pro NAVRAT z obezne drahy?
Ech, ted jsem si nabehl :) Ale sam o par radku vys pises, ze kdyz se chce, i do ruskeho prulezu se veci vejdou ;) |
