Hlava mi nebere proč pořád hledáte v sestavě kosmické lodi " orbitální " úsek. Je třeba vidět, že loď Sojuz jej má jen proto, že její nosná raketa sicě měla kalacitu cca 6 tun na LEO, tedy o 50% větší než Vostok, ale průměr rakety se nezměnil a tehdy nebyly v " módě" nadrážové hlavice, navíc při sovětské koncepci , kdy celá loď je v aerodymamickém krytu a ten je navíc nosný / v případě havarie- a také to tak probíhalo, vynese záchranná raketa loď zabalenou v aerodynamickém krytu/, by nadrážová hlavice spolkla celý přírůstek nosnosti.Hlavní úsek Sojuzu je tak mrňavý, že jsou tam kosmonauti jako sardinky a tak mají v orbitálním alespoň trochu prostoru.
Ergo kladívku orbitální úsek Sojuzu je z nouze ctnost a je zcela scestné jej obdivovat a dále propagovat.Prostor v kosmické lodi něco stojí a kdo na něj nemá, tak se musí uskrovnit.
Orbitální úsek je základní možnost, jak při omezené nosnosti nosné rakety zajistit pro život únosný prostor posádky při delších letech. Orbitální úsek může být postaven z lehké konstrukce (i nafukovací). Čistý obytný prostor v Orionu bude 10 m3 (celkový tlakovaný 19,5 m3) , tedy při šesti kosmonautech na jednoho méně, než v Sojuzu. Ten má 6.5 m3 čistého obytného prostoru na 3 kosmonauty (9m3 tlakovaného). Proto pro delší lety, zvláště pak nějaká stanice na lunární dráze je orbitální modul nezbytný, o letech k Marsu nemluvě. Nevím proč by byl orbitální modul zcestná nouze ctnost a proč je nutno v tom hledat nějaký rozpor. Celá ISS je stavěna z orbitálních modulů. Tam, kde to bude nutné, bude používán, pro kratší přelety (jako na ISS) se může loď bez něho dobře obejít.
Pre zostavu návratový modul + orbitálny modul hovorí aj skutočnosť, že konštrukcia orbitálneho modulu bude výrazne ľahšia ako konštrukcia návratového modulu a cena aparatúry v ňom umiestnenej nebude vyvážená cenou za vynesenie masívnejšej konštrukcie, ktorá by zabezpečila jej návrat a opätovné použitie.
Podľa http://www.astronautix.com/craft/soyuztma.htm je pre Sojuz TMA hmotnosť BO 1370kg a obývateľný priestor 5m3, SA má hmotnosť 2950kg a obývateľný priestor 3,5m3, pre Orion uvádza hmotnosť CM 9570kg (iný zdroj ale len 8450kg) a obývateľný priestor 10,23m3, pre Apollo CM je hmotnosť 5806kg a obývateľný priestor 6,17m3.
Pre Sojuz vychádza pomer hmotnosti a obývateľného priestoru návratovej kabíny 842kg/m3, pre Orion 945 alebo 826kg/m3, pre Apollo 941kg/m3.
Ako vidieť, hodnoty pomeru hmotnosti návratového modulu a jeho objemu sa príliš nelíšia - u Apolla sa to dá odôvodniť potrebou masívnejšieho a ťažšieho tepelného štítu pre vyššie rýchlosti vstupu do atmosféry, podobne zrejme aj pre vyššiu z udávaných hmotností Orionu.
Pre orbitálny modul Sojuzu je tento pomer len 274kg/m3, teda asi tretina hodnoty pre návratové kabíny. Pri použití orbitálneho modulu sa teda za rovnakú cenu za vynesenie 1 kilogramu nákladu získa zhruba 3x väčší obytný priestor.
Pre lety na orbitálnu stanicu nemá orbitálny modul príliš veľký význam, predstavuje viacmenej "prívesný vozík" na dopravu nákladu (a umožňuje efektívnejšie využiť nosnosť rakety), veľký význam ale má pri samostatných letoch lode, pri letoch k Mesiacu a podobne.
Naopak - pre samostatné a dlhodobejšie lety sa u Orionu i u plánovanej novej ruskej lode počíta so znížením počtu kozmonautov zo šiestich na štyroch alebo dokonca na troch.
A zobrané do dôsledkov - Sojuzy by v podstate na ISS mohli lietať, keby k tomu existoval nejaký dostatočne dobrý dôvod, aj bez orbitálneho modulu, len so spojovacím adaptérom na návratovej kabíne. Nie je tomu tak.
zajímalo by mne, kolik váží jednotlivé části sestavy Sojuz. Na W. jsem našel pouze celkovou váhu /7,2 t/ a váhu návratové sekce /3 t/, což je v řádu Vostoku.Není tam uvedena váha záchranného systému, orbitální a servisní sekce a hlavně by mne zajímala váha aerodynamického krytu.
Díky.
Davide, trochu snahy... časť údajov je v linku na astronautix.com, sú tam údaje i pre ostatné typy Sojuzov.
Sojuz TMA 11F732 (zostava)
dĺžka: 6,98 m
max. priemer: 2,72 m
obytný priestor: 9,00 m3 (8,5m3 ???)
hmotnosť: 7220 kg
BO (bytovoj otsek = orbitálny blok)
dĺžka: 2.98 m
max. priemer: 2,26 m
obytný priestor: 5,00 m3
hmotnosť: 1370 kg
SA (spuskaemyj apparat = návratová kabína)
dĺžjka: 2,24 m
max. priemer: 2,17 m
obytný priestor: 3,50 m3
hmotnosť: 2950 kg
PAO (priborno-agregatnyj otsek = prístrojový blok)
dĺžka: 2,26 m
max. priemer: 2,72 m
hmotnosť: 2900 kg
rozpätie panelov: 10,6m
Záchranný systém a aerodynamický kryt nie sú súčasťou lode, ale nosnej rakety a narýchlo som údaje nenašiel. Celý záchranný systém a aerodynamický kryt bude vážiť najmenej štyri tony, skôr viac (len palivo v hlavnom motore SAS váži 1 tonu)
SAS Sojuz "v akcii"(film je o Sokolovskom, sú tam zábery z havárie i z testov)
Mimochodom, pri hľadaní som sa dozvedel, že povel k spusteniu SAS museli vydať dvaja ľudia na dvoch rôznych miestach a dostávali k tomu povel od iných dvoch ľudí...
Jen připomínám, že SA Sojuzu má sice celkový přetlakovaný objem 3,5 m3, z toho ale využitelný posádkou je jen 2,5 m3, celkově tak Sojuz dává 7-7,5 m3 pro posádku, u Apolla je 6,3 m3 prostor plně využitelný posádkou (ložnice pod sedadly). Ale to už jsme řešili.
Údaje o celkově využitelném prostoru pro posádku se u Sojuzu liší podle zdroje a typu Sojuzu. Já jsem uváděl 6,5 m3 podle původního Sojuzu, pan Ervé uvádí 7-7,5 m3, někde se uvádí 9 m3. Závisí, co se do využitelného prostoru počítá. V každém případě návratová kabina má malý objem, ale v té jsou 3 kosmonauti jen krátce před a při startu a při přistání, v podstatě v klidu leží v sedadlech. Celkově má Sojuz díky orbitální sekci na kosmonauta více prostoru než Apollo i Orion při značně nižším výkonu nosné rakety.
citace:Údaje o celkově využitelném prostoru pro posádku se u Sojuzu liší podle zdroje a typu Sojuzu. Já jsem uváděl 6,5 m3 podle původního Sojuzu, pan Ervé uvádí 7-7,5 m3, někde se uvádí 9 m3. Závisí, co se do využitelného prostoru počítá. V každém případě návratová kabina má malý objem, ale v té jsou 3 kosmonauti jen krátce před a při startu a při přistání, v podstatě v klidu leží v sedadlech.
...
Predpokladal bych ze tam jsou i pri vsech manevrech a dokovani. Nebot Sojuz nyni vpodstate leta pouze k ISS, coz mu trva necele tri dny, tak by me zajimalo kolik casu tedy stravi vsichni tri zaroven v sedackach urcite to neni zanedbatelny cas. Zrejme tam i spi. V orbitalnim modulu je zachod, kam asi dost casto zavitaji. Taky jsou vsichni obleceni pri startu ve skafandrech. Sundavaji si je jeste v prubehu letu v Sojuzu, nebo az po priletu k ISS? Jestli si je sundavaji, tak kde je skladuji? Tri prazdne skafandry by zabraly urcite spoustu prostoru v orbitalnim modulu. Zrejme neni mozne je jen tak nekde zmuchlat. Kde je skladuji pri pobytu na ISS? Predpokladam ze opet v orbitalnim modulu Sojuzu.
Dík za odpověď Alchymistovi, na svoji obranu přiznávám, že jsem se nikdy o sovětské kosmické lodi nezajímal protože mi připadaly poněkud " jednoduché". Pokud skutečně aerodynamický kryt Sojuzu váži spolu se záchranným systémem 5,5 tuny připadá mi to jako plýtvání nosností rakety.Někde jsem četl, že aerodynamický kryt měsíční sestavy na N-1 vážil 25 tun, je to vůbec možné ? Také by mne zajímalo, kolik vážil týž kryt na Vostoku a proč šli sověti cestou takovýchto konstrukcí, vždyť NASA nic takového nepoužívala, snad s vyjímkou LEMu, ale tam jeho kryt byl současně nutnou mezistupňouvou nosnou konstrukcí a vážil několik málo tun / 3 nebo 5/.
Posádka Sojuzu si skafandr sundává hned po navedení na oběžnou dráhu, znovu si ho oblékají až před spojením s ISS. Teď ale nevím jestli ho natlačí do prostoru pod sedadla nebo mají skříňku v BO.
Posádka spí v orbitálním modulu - spacáky přivázané ke stěně, když chce někdo na záchod (v orbitální úseku) v noci, tak asi ostatní nebudí, ale v tichosti ho použije. Pochybuju že by člen posádky budil uprostřed noci ostatní, ať se pakují do přistávací kabiny, protože se jemu/jí chce čůrat.
Co se týče záchranného systému Sojuzu + aerodyn. štítu o váze 5,5 tuny, závisí hodně na uspořádání celé lodi při startu. Pokud je možno záchranným systémem vyzvednout pouze návratovou kabinu, bez servisní případně orbitální sekce, záchranný systém vychází lehčí. Tak např. u Orionu, kde návratová kabina CM má hmotu 8485 kg, má kryt a záchranný systém a LAS hmotu 6176 kg, servisní modul se při abortu odděluje od CM a zůstává na raketě. U Sojuzu je aerod. kryt rozdělen na 2 části, spodní chrání servisní modul, horní návratovou a orbitální kabinu, je tedy dost dlouhý, neboť orbitální sekce je nahoře a nelze oddělit jen CM. Při abortu explodují šrouby spojující SM a jeho kryt se zbytkem lodi. Pak je zažehnuta záchranná raketa, vynese OM + CM s krytem a teprve ve výši 650 m se oddělí kryt a OM od CM a CM s posádkou přistane na padácích již bez krytu. U Sojuzu OM + CM má hmotu cca 4300 kg a vzhledem k dlouhému krytu je možné, že celý LAS váží 5,5 tuny (nikde jsem to nenašel). Nosnost rakety to významně neovlivní, protože LAS se odděluje poměrně brzy a raketa dále stoupá bez něho.
Celá zostava Apollo LES vážila spolu 4170kg, pozostávala z aerodynamického krytu kabíny (Boost Protective Cover - cca 320kg), zostavy raketových motorov (hlavný a najväčší je Launch Escape Motor - váži 2130kg, Tower Jettison Motor - 240kg a Pitch Control Motor - niečo cez 20kg), aerodynamických plôch, aerodynamickej centrály so snímačmi a rámovej konštrukcie konštrukcie veže.
Oddelovala sa v 40 sekunde letu Saturn I alebo v 30 sekunde letu Saturn V.
Ďalším dielom, ktorý možno považovať za aerodynamický kryt je zostava Apollo Spacecraft/LM Adapter - kryt LM - tá vážila niečo cez 1800kg a pozostávala zo 4 segmentov a základne na vrchole posledného stupňa rakety Saturn V.
Čo sa týka Vostoku - v jednomiestnej verzii mal skutočne masívne a celkom výkonné vystrelovacie sedadlo, ktoré malo teoreticky doletieť do vzdialenosti okolo 300 metrov od rampy, čo sa považovalo za dostatočné, SAS dopraví kabínu Sojuzu do výšky cca 650 metrov a okolo 500 metrov bokom, LES Apollo je výkonnejší a dopraví kabínu do vzdialenosti asi 1,5-2 km (jednej míle). Výkon LES musí byť väčší už aj preto, že Saturn V je podstatne mohutnejší ako rakety Sojuz a používa KPH, ktoré spolu reagujú výbuchom, takže ohrozený priestor je výrazne väčší. Mercury používala záchrannú vežu s ťažným raketovým motorom, Gemini mala vystrelovacie kreslá.
[Upraveno 21.4.2009 poslal Alchymista]
Alchymista samozřejmě myslí odhození ve 40. a 30. sekundě chodu druhého stupně, ne celého letu. Aerodynamický kryt a SAS Sojuzu je komplikovanější kvůli orbitální sekci Sojuzu, to snižuje nosnost.
