|
V tématu "Problémy výpočtu drah" (a v podobných tématech) jsme se pokoušeli udělat si názornou představu o tom, jak optimálně manévrovat v kosmu.
Dospěli jsme k pravidlu "Manévruj co nejníž", tedy v místě, kde potenciální energie dráhy je nejnižší a naopak rychlost a kinetická energie je nejvyšší.
Chtěl bych si ještě ujasnit, "čím" je nejvhodnější manévrovat, tedy jakým druhem "pohonu".
Pravidlo "Manévruj co nejníž" platí pro "reaktivní pohon", který má schopnost zvyšovat rychlost poháněného tělesa nezávisle na absolutní velikosti dodané kinetické energie.
Řečeno s Wartexem, prvotní je u těchto pohonů "síla" (nezávislá na absolutní rychlosti a přírůstcích kinetické energie), zatímco u jiných pohonů (elektromotor, spalovací motor, turbína, ...) je prvotní "výkon", a příslušná vyvolaná "síla" u nich závisí na absolutní rychlosti (přírůstcích kinetické energie).
Pokud je to pravda (ještě o tom mám jisté pochybnosti), pak je "reaktivní pohon" dost speciální a výjimečný "fyzikální stroj".
Jenže co všechno lze považovat za "reaktivní pohon" a co už nikoliv. Raketový motor je jasný, tam je přímo vidět urychlovaná pohonná látka a pohon jejím "odhozením" vysokou rychlostí.
Ale co sluneční plachetnice? Nenese žádnou pohonnou látku a fotony jí "automaticky" předávají stále větší energii při vyšších rychlostech tím, jak "rudnou". Je to "reaktivní pohon"?
A co třeba elektromagnetický pohon v geomagnetickém poli? Vhodně uspořádaným dlouhým vodičem (tetherem) a průchodem el. proudu, je možno v geomagnetickém poli vyvolat solidní urychlovací "sílu". Má ale vlastnosti "reaktivního pohonu" (prvotní je "síla"), nebo spíš "lineárního elekromotoru" (prvotní je "výkon")?
V tuto chvíli si nejsem jist. Pomůžete mi někdo s vysvětlením? Zajímá mne samozřejmě nejen jak to je, ale také "proč" to tak je :-) |
|
Pravidlo Manevruj co nejniz je, myslim si, dano predevsim tim, ze "nejniz" nastava (v konzervativnim gravitacnim poli) situace, ze nejvetsi podil celkove energie telesa (ktera zustava bez beziciho pohonu konstantni) pripada na kinetickou energii. Reaktivni pohon je vyjimecny pouze tim, ze urychlovani dosahuje "odhazovanim hmoty" dozadu. Jak uz jsem rikal drive, cim rychleji se palivo spolu s raketou pohybuje, tim vetsi objem energie z nej vytezime, kdyz ho "odhodime dozadu".
"Raketa" pohanena tahem navijaku a elektromotorem umistenym uvnitr a napajenym z lana se takto chovat nebude. Pritok energie bude cim dale mene "zhodnocovat" na prirustek rychlosti.
Slunecni plachetnice je zalozena take na "hybnosti", resp. zmene hybnosti odrazenych fotonu. Zrcadlova odrazna plocha plachty se chova vlastne jako motor, kteremu nekdo neustale dodava palivo zvenci. Odhazovanou hmotou jsou fotony (samozrejme s tim, jak rudnou, ztraceji energii a tim i prirazenou hmotnost a efektivita plachetnice klesa).
Pohon tetherem ala Slunecnice musim jeste nastudovat ;-)
|
|
