|
| Na www.hw.cz jsem se to pokusil poslat už 13.4.2004 ale bez odezvy. |
|
| Ahoj Panove, jsem velice rad ze snazite potsvait nejaky maly satelit. Momentalne po poruse AO40,UO-14, a ruskych druzic RS uz neni skoro pres co komunikovat takze nejaky maly satelit by se hodil. Chci se zeptat co presne planujete za transponder jne FM prevadec nebo linearni transponder ?? Pokud by se pro rizeni druzice pouzili amaterske kmitocty tak to nebude s CTU tak slozite protoze tam jsou presne segemnty vyhrazene pro sat komunikaci a bylo to vyhodne i z toho pohledu ze na satelitni komunikaci je vybavena spousta lidi po svete a dal by se sestavit command team po cele zemekouli jak to maji ostatni druzice. Jinak docela zajimavy odkaz http://www.qsl.net/pe1rah ma vyvinuty linarni transponder pro mod B nebo J a poleti ted na VUSATu pokud vim. Dalsi otazka co vyneseni testy a vyneseni druzice, vse neco stoji uz mate nekoho kdo to zafiancuje a vynese ?? to si myslim je klicova zalezitost udelat druzici neni az takovy problem ale jak ji dostat nahoru ?? diky za odpoved a satelitum zdar Ondra OK1CDJ |
|
citace:
Ke schematu Marian Vani:
Sice do radiotechniky hloubeji nevidim, ale nezda se mi, ze radiomajak je zavisly na funkci Trx II. Pokud ten totiz z nejakeho duvodu selze a zustane v poloze "prijem", nebude fungovat ani radiomajak. IMHO by radiomajak mela byt ta uplne posledni soucast satelitu, ktera by selhala - i kdyby vypadly cidla, akumulatory, stabilizace, pocitac...mel by byt schopen a radiomajak alespon omezene vysilat. Proto se mi taky libi myslenka napajeni radiomajaku pres kondenzator - pokud bude stavy (napeti) v akumulatorech dost, bude brat svych nabijecich "0.00nic" ze spolecne sbernice, pokud by i akumulatory odesly (coz je zda se casta bolest jednoduchych satelitu) bral by primo ze solarnich panelu, coz by porad jeste stacilo k tomu, aby aspon jednou za x desitek sekund (a treba i jen ve dne) poslal signal s informacemi nebo aspon znacku. Ja chapu radiomajak jako "mluvici pijavku", ktera se veze na zbytku satelitu a dela tupe svou praci, dokud ma aspon trosku teple krve pod prisavkou
Dal jsem na PHP projekt upravené schéma komunikační části. Prosím o další připomínky. |
|
citace:
ISM pásmo 2.4 Ghz pokládám pro kosmickou komunikaci za zcela nevhodné - útlum na molekulách vody v troposféře by byl naprosto masivní, a navíc je ti zarušené (i mnou :-). 2.3 Ghz používaly tuším např. analogové televizní přenosové vozy, a je určitě licenční a vyžaduje směrové antény.
Pokud vím tak vlny v pásmu 2.3 GHz se směrem do kosmu a z kosmu šíří jen s minimálním útlumem. Tabulkově to vychází že spolehlivě projde atmosférou více než 95 procent výkonu. To s těmi molekulami vody platí zřejmě pro šíření vlny rovnoběžně se zemským povrchem. |
|
| Mě to nejde stáhnout, resp. to stáhnu, ale po rozbalení je to jen celá černá plocha bez schématu ... Je probém u mě nebo v tom souboru? |
|
ještě v rekaci na Ondru OK1CDJ a Mariana Vanu posílám přehled pásem i s tím, kde je možnost radioamatérské družice
http://www.crk.cz/CZ/KMITOCC.HTM |
|
citace:
Mě to nejde stáhnout, resp. to stáhnu, ale po rozbalení je to jen celá černá plocha bez schématu ... Je probém u mě nebo v tom souboru?
Ten obrazek je strasne veliky Davam na projekt jeho zmensenou kopii.
Ten navrh je ted urcite robustnejsi (coz mi prijde podstatne). Otazka je, kolik prida na vaze ten treti zesilovac a antena a organizacne ziskani treti frekvence.
Dalsi vec, nad kterou jsme se moc nezamysleli, je pouziti druzice jako radioamaterske retranslacni. Ale to by snad mohl vyresit software, na schematu to nic nemeni, ne? (cast pameti by byla vyhrazena pro hlasova data) |
|
citace:
Ten navrh je ted urcite robustnejsi (coz mi prijde podstatne). Otazka je, kolik prida na vaze ten treti zesilovac a antena a organizacne ziskani treti frekvence.
Dalsi vec, nad kterou jsme se moc nezamysleli, je pouziti druzice jako radioamaterske retranslacni. Ale to by snad mohl vyresit software, na schematu to nic nemeni, ne? (cast pameti by byla vyhrazena pro hlasova data)
Díky, už jsem to také zkoukl. Já k tomu mám obecně jednu připomínku. Měli by tam asi být oddělovače. Protože pokud by došlo ke zkratu v jednom modulu, tak je konec s celou družicí. Ale jen nevím, jak ty oddělovače řešit ... Komparátor+spínač? Nebo galvanické oddělení?
A k Archimedově připomínce - koncipovat to jako kompletní retranslátor, hmm, mě by se to moc líbilo, ale bojím se, že je to a) nad naše síly b) je to naprosto jiný druh modulace (jiné obvodové řešení) c) v podstatě to nepotřebujeme a tlačit to do mikrosatelitu mi přijde zbytečné. V této první verzi vidím jako zajímavý pro radioamatéry právě radiomaják! Pokud bychom ale nakonec rozhodli pro větší satelit, tak budu jen pro  ) jak poznamenal Ondra Ok1CDJ většina radioamatérských a lehce dostupných satelitů je mrtvá ... |
|
Reaguji také ještě na Ondru OK1CDJ. To, co teď potřebujeme, je rádio pro základní povelování satelitu a přenos telemetrie (teplota, napětí, ...). Případný radioamatérský transpondér by tam mohl být jako užitečné zatížení, nebo "experiment". Kandidátů na "experiment" ale zatím máme více (digifoťák, COTS componenty, sluneční plachtu, tether, supravodiče, ...) :-)
Financování testů a vypuštění do kosmu zatím nemáme zajištěno, ale osobně chci prostě postupovat tak, že nejprve bych rád měl funkční družici (alespoň jádro), nedotovanou z externích zdrojů, a pak teprve jednat o vypuštění. Myslím, že to je lepší (čestnější) pozice, než jednat jen o "papírovém" (nejistém) záměru :-)
Dnes jsem se také díval na stránky Cosmos Sail 1 a zdá se, že neodstartuje dříve, než v září 2004. Tak máme pořád ještě šanci být se sluneční plachetnicí opravdu první :-) |
|
citace:
citace:
Ten navrh je ted urcite robustnejsi (coz mi prijde podstatne). Otazka je, kolik prida na vaze ten treti zesilovac a antena a organizacne ziskani treti frekvence.
DaA k Archimedově připomínce - koncipovat to jako kompletní retranslátor, hmm, mě by se to moc líbilo, ale bojím se, že je to a) nad naše síly b) je to naprosto jiný druh modulace (jiné obvodové řešení) c) v podstatě to nepotřebujeme a tlačit to do mikrosatelitu mi přijde zbytečné. V této první verzi vidím jako zajímavý pro radioamatéry právě radiomaják! Pokud bychom ale nakonec rozhodli pro větší satelit, tak budu jen pro ) jak poznamenal Ondra Ok1CDJ většina radioamatérských a lehce dostupných satelitů je mrtvá ...
Jako majak je to blbost takovejch satelitu je milion ktery vysilaj jenom telemetrii, pokud to ma mit nejky ucel musi tam by transponder
do pikosatlietu se da dat transponder viz treba http://www.stensat.org/stensat/StenSat.htm
i pres nej se delali spojeni... Technologicky udelat transponder neni problem vykonu je potreba par miliwatu..
Muze mi nekdo objasnit jeste to vyneseni jak je to zarizene ?? Aby se neudelal druzice a pak nelezela nekde ve vytrine...
Ondra |
|
citace:
a) nad naše síly b) je to naprosto jiný druh modulace (jiné obvodové řešení) c) v podstatě to nepotřebujeme a tlačit to do mikrosatelitu mi přijde zbytečné.
Melo to byt spis nadhozeni moznosti - radioamateri asi obvykle mluvi v FM modulaci, ale snad by pro lecktere z nich mohl byt zajimavy i digitalni prenos (v tom formatu, ktery bude satelit normalne pouzivat). Na druzici by se v pameti vyhradilo x kb pro "uzivatelska data" (data,zvuk,obrazek), ktera by si mohl kdokoliv ulozit nebo vytahnout (mozna by se dalo uvazovat i o nejakem "heslovani", aby zprava dosla je adresatum). Asi by to nebylo moc vhodne pro primy rozhovor, ale byla by to IMHO zajimava "hracka", jednoducha na implementaci a mohlo by to myslim dost radioamateru zaujmout.
Ale to je spis otazka pro Ondru OK1CDJ |
|
Tak jsme se s Ondrou v příspěvcích málem "srazili" :-)
K vypuštění ještě doplňuji, že původně jsem chtěl čekat až na vhodnou příležitost k levnému vypuštění, ale později jsem se rozhodl pokusit se postavit družici do určitého finančního limitu (cca 1000 Euro, tedy 30000 Kč). Ten nízký limit zajišťuje, že nebude až tak hrozné, pokud družice bude čekat na vypuštění třeba i dlouho. |
|
citace:
Reaguji také ještě na Ondru OK1CDJ. To, co teď potřebujeme, je rádio pro základní povelování satelitu a přenos telemetrie (teplota, napětí, ...). Případný radioamatérský transpondér by tam mohl být jako užitečné zatížení, nebo "experiment". Kandidátů na "experiment" ale zatím máme více (digifoťák, COTS componenty, sluneční plachtu, tether, supravodiče, ...) :-)
Financování testů a vypuštění do kosmu zatím nemáme zajištěno, ale osobně chci prostě postupovat tak, že nejprve bych rád měl funkční družici (alespoň jádro), nedotovanou z externích zdrojů, a pak teprve jednat o vypuštění. Myslím, že to je lepší (čestnější) pozice, než jednat jen o "papírovém" (nejistém) záměru :-)
Dnes jsem se také díval na stránky Cosmos Sail 1 a zdá se, že neodstartuje dříve, než v září 2004. Tak máme pořád ještě šanci být se sluneční plachetnicí opravdu první :-)
tohele podle me neni spraveny postup, spravny postup co vim jak se delali jine amaterske druzice: musi se udelat komplet elektronika a otestovat treba v drevenem modelu pak se musi zajistit kdo to ponese ( je rozdil jestli to ponese ariane nebo rusove) a jake ma pozadavky na mechanicke provedeni a jake musi druzice splnovat podminky co se tyka mechanickych a zatezovyh testu. Pozor nektere firmy co vim pozaduji aby nektere komponety byli tzv. ISC - "In space certified" a ty sou velmi velmi drahe.. vetsinou sou to komponety tykjici se pohonu ale predpokladam ze tahle druzice zadny pohon mit nebude.. Posjistuji se tim proto aby jim to nemohlo poskodit neco co de nahoru s tim...
Ondra |
|
citace:
Myslím, že to je lepší (čestnější) pozice, než jednat jen o "papírovém" (nejistém) záměru :-)
Dnes jsem se také díval na stránky Cosmos Sail 1 a zdá se, že neodstartuje dříve, než v září 2004. Tak máme pořád ještě šanci být se sluneční plachetnicí opravdu první :-)
To bychom si museli a)setsakra pospisit b) mit strycka v NASA nebo RKA 
Myslim, ze je nacase alespon predbezne zjistovat volne terminy pro vypusteni jako vedlejsi naklad, moznosti "rezervace", zpusoby a terminy plateb apod. Co jsem sledoval, bezne je i pro vedlejsi naklad cekaci doba jeden az dva roky.
|
|
citace:
do pikosatlietu se da dat transponder viz treba http://www.stensat.org/stensat/StenSat.htm
i pres nej se delali spojeni... Ondra
Rejpavá ... doposud se dle nich ale neozval, takže asi někde byla chyba a asi to zase až tak jednoduché nebude Ne, ale vážně. To co navrhoval Archimedes je v podstatě nějaká forma Packet Radia (něco podobného bylo i na ISS). Ale u takhle otevřeného systému je vhodné mít řízení družice posazené na jiném pásmu, ať se to netluče a ať se tam i dostaneš ...
Vypuštění, s tím má Ondra pravdu, každá společnost má jiné usazení atd. Ale pokud se nepletu, tak stále uvažujeme o formátu CubeSat a tam je to jasně definované ... |
|
citace:
spravny postup co vim jak se delali jine amaterske druzice: musi se udelat komplet elektronika a otestovat treba v drevenem modelu pak se musi zajistit kdo to ponese ( je rozdil jestli to ponese ariane nebo rusove) a jake ma pozadavky na mechanicke provedeni a jake musi druzice splnovat podminky co se tyka mechanickych a zatezovyh testu.
Ale vždyť to je skoro totéž, jak to píšu já. Tedy nejprve "jádro" družice a pak teprve jednání o vypuštění.
V každém případě chci, aby naše družice byla z hlediska nosiče zcela bezpečná (nevýbušná), pasivní (bez potřeby externího napájení, nebo čehokoliv jiného), a aby byla tak robustní, aby mohla projít libovolnými zátěžovými testy (a dala se tedy v principu vypustit libovolným nosičem). |
|
Omlouvám se za to obří schéma, asi jsem si v programu nastavil příliš velké měřítko. Děkuji také za připomínky k tomuto zapojení, ozvu se za pár dní s novými úpravami. U antén předpokládáme použití jedné konstrukce pro všechna tři kmitočtová pásma, na váhu antén by to mělo mít nepatrný vliv. Předpokládám že přesnou konstrukci antén budeme mít ujasněnu do setkání Kosmos News, případně budeme mít i vzorek s sebou. U výkonových zesilovačů předpokládáme že budou tepelně vhodně spojeny s pláštěm sondy, jelikož jsou to on-chip bipolární zesilovače a jeden čip váží zlomek gramu, bude jejich vliv na celkový přírůstek hmotnosti opět nepatrný.
Ještě k teplotni regulaci sondy. Myslim že se vyhneme bimetalu a chladicí kapalině. Podle prvních přibližných výpočtů se to jeví že elektronika, tedy zejména řídící část a transceivery, pokud bude uvnitř družice tepelně dobře odizolována od pláště sondy a rovněž tak akumulátory, bude vydávat alespoň jednou tolik tepla směrem ven než bude dostávat z venčí za plného slunečního svitu. Pak ze Stefan-Boltz. zákona plyne že při rozdílu výkonů vyzařovaných z elektronické části směrem ven k plášti družice 3:2 (za plného slun. svitu a ve stínu Země) je rozdíl teplot uvnitř jen 10%, tj. lze elektronickou část uvnitř družice udržovat v teplotním rozmezí plusminus 15 stupňů. To ale za předpokladu že výstupní výkonové zesilovače rádia budou spojeny vhodným tepelným mostem s povrchem družice a budou i tepelně odizolovány od ostatní elektroniky.
Ke knize Satellite Thermal Control Handbook: objednával jsem ji někdy v březnu a měla by dorazit každým dnem.
Bylo by asi opravdu vhodné začít zjišťovat možnost vypuštění družice a požadavky na její konstrukci. Začal bych třeba u Cubesat. Hlásí se někdo dobrovolně že s vyjednáváním začne, myslím že XChaos to zde již dříve naznačoval.
Co se týče nákladů na vypuštění družice, již jsem zde říkal že EMP-Centauri je připravena se na tom podílet. Mým prvotním záměrem je ale mít možnost testovat na sondě pohon "Slunečnice", pak jsme ochotni a připraveni se podílet na vypuštění třeba 50% nákladů, případně i více když selžou jiné způsoby financování. Předpokládám ovšem že první sonda nebude žádný obr, počítám s hmotností někde okolo 1kg. Osobně dávám přednost možnosti vypustit během řekněme příštích 4 až 7 let 2 až 3 sondy o hmotnosti 1 kg než-li jednu jedinou a výrazně hmotnější, už třeba z důvodu že jedna sonda může selhat.
V případě že se nepodaří pohon slunečnice na družici dostat třeba z důvodu že bude vybrán pohon jiný a slunečnice úplně zamítnuta, nemůžu ovšem zaručit že náklady na vypuštění budou ze strany firmy uvolněny.
Naše nabídka na dodání dalších dílů družice (zdroj, rádio) pak ovšem samozřejmě platí dál.
Jinak si myslím že pohon družice by měl být pro tento projekt každopádně prioritou a určitě se pro něj nějakých 200 až 300 gramů na družici najde.
Co se týče sondy Cosmos Sail 1, bylo by dobré kdyby se jim to podařilo vypustit a odzkoušet během roku. Byly bychom bohatší o jejich zkušenosti a výsledky při stavbě našeho pohonu. |
|
Tak teď jsem si všiml že se i o mne píše v oddílu "zájmy" na těchto stránkách, mám na mysli ty stránky věnované projektu Cubesail. Myslím že je tam na mne až moc chvály, bylo by asi dobré kdybych představil hlavní osoby které se mnou spolupracují nebo budou spolupracovat ohledně účasti EMP-Centauri na tomto projektu:
Petr Hajčiar-vedoucí našeho vývojového týmu, elektronik, specialista na složité distribuční a přepínací systémy v pásmu RF, jeho koníčkem je meteorologie a netradiční zdroje energie
Václav Turjanica-elektronik, nedávno dostudoval, jeho specialitou jsou mikrokontroléry a řízení a regulace, koníčka má alternativní zdroje enegie
Pavel Mochura- radiotechnik a elektronik, je to zkušený radioamatér
Michal Pokorný - ještě studuje ale je to jasný talent, jeho oborem je šíření vln v prostředí (hlavně v kosmu), mikrovlná technika a fyzika, specializuje se na kmitočty 10GHz a výše. Největším jeho koníčkem je jeho práce.
Miroslav Trávníček- technik elektronik, není nic co by nedokázal opravit
a Já - já to vlastně jen koordinuji |
|
Som tymto projektom nadseny. tiez sa chcem zapojit. ak bude tento projekt uspesny, som za vytvorenie vlasnej rakety
na dopravovanie satelitov a potom modulov s cielom mesiac a mars...
Tuto odnoz(nosna raketa) by som zalozil hned, paralene a formovala by sa podla uspechov z druzic. bez vlasnej dopravy toho do vesmiru moc nevynesieme(cena za kilogram je riadne mastna).
Navrhujem vytvorit komunikativne centrum(web,news..), kde by sa kazdy zaregistroval, napisal cim dokaze do projektu prispiet a pod. co vy nato? |
|
Tak inzerát je už i na www.crk.cz (aktuality z domova). A měl jsem i předběžné jednání s dvěma členy rady ČRK. Byla mi v případě realizace projektu přislíbena i "morální" podpora, tj. možná cosi jako štěmpl ČRK. To by nám tedy mohlo otevřít dveře směrem a) radioamatérská pásma, b) směr amsat a jejich zdroje pro vypouštění družice ...
Dokonce jsme se letmo bavili o vytvoření skupiny radioamatérů, kteří by se zabývali definicí radií pro družici.
Další krok směřuje k prosazení inzerátu do tištěné formy zpravodaje radioklubu = tj. časopisu Radioamatér. Zde je ale doba delší (myslím, že tak měsíc a půl). Je tedy otázka, zda je to stále zajímavé.
Véna |
|
Než jsem to stihl domyslet, tak jsem to poslal. Ta skupina by neměla křížit práci Mariana a jeho "lidí", ale spíše doplnit o ty druhy provozu, které jsou pro radioamatéry opravdu zajímavější (už pro tuto (?), nebo další družice). Míním tím, FM převaděče, repeatery (CW, fonie, ATV, SSTV), cw roboty, BBSky a kdoví co je/nás ještě napadne ...
Véna |
|
citace:
Jako majak je to blbost takovejch satelitu je milion ktery vysilaj jenom telemetrii, pokud to ma mit nejky ucel musi tam by transponder
do pikosatlietu se da dat transponder viz treba http://www.stensat.org/stensat/StenSat.htm
i pres nej se delali spojeni... Technologicky udelat transponder neni problem vykonu je potreba par miliwatu..
Muze mi nekdo objasnit jeste to vyneseni jak je to zarizene ?? Aby se neudelal druzice a pak nelezela nekde ve vytrine...
Myslim ze si zaciname rozumet. Skutecne nechceme primarne vysilat telemetrii. Primarnim cilem druzice je technologicky test - test "lacinych" pozemnich elektronickych systemu, a technologicky test pohonu s niskym ISP - at uz se rozhodneme pro tether, solarni plachtu, nebo pro iontovy pohon. Prenos obrazu z digitalniho fotoapartu bude potreba do monitoring rozvinuti a fukcnosti plachty (pokud plachta) a pro navigaci, manevrovani a stabilizaci (diky snimkovani hvezdne oblohy snadno ziskame informace o orientaci druzice); fotografovani Zeme z obezne drahy samozrejme neprinese nic prevratne noveho, snad jen ze to bude "hezke" mit vlastni snimky a povesit si je doma na zed... vite kolik lide investuji do MILIONU stale stejnych fotografii ze stale stejnych mist, kam jich MILIONY jezdi na dovolenou ? proto tomu je fotak v kosmu porad jeste "experiment"...
Krome dat z digitalniho fotoaparatu a povelu pro ovladani pohonu te telemetrie nebude potreba prenaset moc. Pokud bude na palube embedded platforma s OS Linux, v podstate vse resi moznost prihlasit se do palubniho pocitace napr. prostrednictvim konzole pres seriovy port a radiomedem (nebo radiove tunelovat ethernet a normalne se prihlasit pres TCP/IP a SSH - nedavno jsem neco takoveho videl uvnitr Asus WL 500 AP - je to levne, da se to flashnout, ma to 4 MB RAM tusim, a je to jednochip bez chladice... levne by to resilo i redundaci ridicich pocitacu !!)
Pokud tedy na palube bude radioamatersky transponder, ktery bude splnovat podminky funkce jako komunikacni subsystem - tzn. bude schopny se chovat treba i jako nejaky ten 19200 bps radiomodem a nechat nas "protunelovat" ten seriovy port na konzoli palubniho pocitace a prenaset "nase" data - tak muze cely transponder byt primarnim telekomunikacnim zarizenim cele druzice, a ne jen "experimentem".
Co ostatni; souhlasite ?
|
|
citace:
Bylo by asi opravdu vhodné začít zjišťovat možnost vypuštění družice a požadavky na její konstrukci. Začal bych třeba u Cubesat. Hlásí se někdo dobrovolně že s vyjednáváním začne, myslím že XChaos to zde již dříve naznačoval.
Co se týče nákladů na vypuštění družice, již jsem zde říkal že EMP-Centauri je připravena se na tom podílet. Mým prvotním záměrem je ale mít možnost testovat na sondě pohon "Slunečnice", pak jsme ochotni a připraveni se podílet na vypuštění třeba 50% nákladů, případně i více když selžou jiné způsoby financování.
Co se týče vyjednávání, navrhuji rozjet to na několika frontách. Mám absolutně nulovou schopnost vyjednávat s českou byrokracií, a politiky, jak si opakovaně ověřuji. Komunikaci s novináři umím tak na 20% - vím co od nich mohu čekat, ale neznám recept, jak "dostat něco do médií". (Poslední dobou mi připadá, že mainstramová média jsou z 50% bulvár a z 50% téma "mezinárodní terorismus"). Navrhuji proto lidem, co se v našem domáckém prostředí umí pohybovat, aby
rozhodili sítě na vysokých školách, na ministerstvech, v tématicky zaměřených časopisech (L & K, časopisy pro děti a mládež), u českého kosmického průmyslu (Mimosa ...) a zkoumali, co se dá získat na téhle frontě, případně na frontě přímého jednání s nějakými ruskými firmami nebo třeba s Arianespace (varianta "balast při komerčním letu na GTO", apod.) - ani na to si v nejmenším netroufám.
Já bych využil svých znalostí angličtiny a (bohužel jen velice okrajových) obchodně-podnikatelsko-pracovních zkušeností se západními firmami, a zkusil bych začít opatrně sondovat jménem našeho neoformálního týmu samotnou organizaci CubeSAT.org, která je mi v ledasčems sympatická a blízká (samotný nápad není nepodobný montování 1U serverů do telekomunikačních racků, čímž se v podstatě také živím... ;-) (Osobně také pokládám za zajímavou možnost, že by CubeSAT ještě levněji outsourcoval starty např. do Indie, kde to je ještě levnější než v Rusku...zeptám se jich na to...)
Říkám "opatrně sondovat" - nerad bych hned na začátku působil jako zvědavý břídil, a raději bych hned na začátku předložil konkrétní projekt - aby se nevyjednal start, a my neměli nic konkétního v ruce!
Navrhuji tento postup:
1. "konkrétní hardware v ruce", minimální kritérium: když to pustím z malé výšky volně na tvrdou zem, bude to pořád solárně dobíjet, telekomunikovat (aspoň drátově), fotit, krokově motořit, apod.
2. mít jasný model fund raisingu - tzn. nějaké sdružení s nějkým účtem v bance, apod.
3. začít konat (viděl bych to nejdřív tak za půl roku..)
Moje základní představa o fund raisingu - EMP Centauri sice nejsem, ale moje Arachne Labs se musí jednoho dne postavit na nohy - a chceme se pak prezentovat jak high-tech firma - ne jako přeprodejci (či ještě hůře - nájemci!) taiwanského křemíku (což také ve skutečnosti jsme :-( ) a dovedu si představit nákup určité inzertní plochy na družici za cenu celostránkového inzerátu v časopise - tzn. desítky až stovky tisíc Kč (neříkám že jsem toho schopný teď ! ;-) ale časem ano). Efektu celostránkového inzerátu tím stejně dosaženo bude - fotky českého nanosatelitu snad tisk zaujmou, Česká superstar to sice nebude, ale něco.... Jedinou podmínkou je jakákoliv spojitost s open source a Linuxem (nejlépe Linux na palubě; ale v nejhorším alespoň v pozemních řídících systémech - tam stejně nic lepšího neseženem ;-) A dovedu si představit, že bychom dokázali "vyžebrat" pár Kč i od jiných českých firem, které by chtěly mít "kosmický image"....
Ještě jedna věc - myslíte, že by na palubě šlo mít tether i plachtu ? Byl by to geniální způsob, jak zvyšit dráhu nad těch 1000 km potřebných pro rozvinutí plachty... a kdyby byl tether odhoditelný, tak by po dosažení potřebné dráhy došlo k snižení hmotnosti i pod 1 kg -> plocha plachty by stačila menší - a dostáváme se hned i k lepším konstrukčním číslům, k menším nárokům na na vlastnosti materiálu, apod.
Totiž ten kilogram je hrozný overkill.... vezměte si, kolik elektroniky i mechanických součástek je v běžném notbooku, a kolik z toho je potřeba v minimalistickém satelitu...
|
|
| Napadlo me jeste jedno vyuziti satelitu - Vypusteni cloveka na obeznou drahu. Samozrejme ne celeho cloveka, ale treba kapky krve, par vlasu, odvaznejsi povahy by mohly zkusit treba ucho nebo oko . Ona je to blbost, ale myslim si, ze nekteri blazni by mohli dat i nejake penize za to, aby pak mohli rict: "Moje DNA se dostalo i do vesmiru". A kapka suche krve nebo vlas nic nevazi. |
|
citace:
Než jsem to stihl domyslet, tak jsem to poslal. Ta skupina by neměla křížit práci Mariana a jeho "lidí", ale spíše doplnit o ty druhy provozu, které jsou pro radioamatéry opravdu zajímavější (už pro tuto (?), nebo další družice). Míním tím, FM převaděče, repeatery (CW, fonie, ATV, SSTV), cw roboty, BBSky a kdoví co je/nás ještě napadne ...
Véna
Podle mne se ty práce mohou i křížit. My jsme se přihlásili ke konstrukci rádia mj. i proto že se nezdálo že by se do toho někdo hrnul. Z naší firmy ovšem nikdo nemá nějakou výraznější zkušenost s radioamatérskou družicovou komunikací, takže si také myslím že nejlepší by byla nějaká těsnější spolupráce několika týmů i jednotlivců. Není třeba možné oddělit nějak výrazněji práce na řídící části a komunikační části družice, řídící část musí pomocí sběrnice navazovat na komunikační část a být umístěny (kromě výkonové části) na jednom tištěném spoji, resp. je to tak nejvýhodnější kvůli zpoždění, přeslechům, teplotním parametrům apod.
Uvědomuji si dobře že rádio na družici může být asi největší bumerang proti tomu kdo ho stvořil. Když selže rádio, selže celá družice. Podle mne by se nějaký ten FM převaděč, CW robot nebo repeater na družici mohl vejít ale muselo by se jít s vysílacím výkonem do antény odhaduji tak někam na okolo 0.05 až 0.1Watt maximálně, jinak to může výrazně zkrátit životnost akumulátorů.
|
|
citace:
EMP Centauri sice nejsem, ale moje Arachne Labs se musí jednoho dne postavit na nohy
Ještě jedna věc - myslíte, že by na palubě šlo mít tether i plachtu ?
Nemyslím že by EMP bylo něco víc než Arachne. Budu jenom rád když se sežene co nejvíce financí i z jiných zdrojů
tether a plachtu dohromady-myslím že jsem tu již zmiňoval že to samozřejmě jde. U tetheru není problém použít místo lana nebo drátu tenkou a dlohou folii s dobrou odrazivou schopností pro sluneční záření - hmotnostně to vyjde úplně stejně. A použití plazmového kontaktoru u sluneční plachty může zase ubrat problémy s elektr. nabíjením. |
|
| Velmi sa my projekt paci. Drzim vam palce. Ale mam k tomu paru vyhrad. Prva sonda by podla mna mala vyskusat stabilizaciu, pohon, prenos dat, regulaciu teploty atd. Letiet na mesiac by bolo dost riskantne na prvy pokus. A urcite by do projektu trebalo zapojit nejakeho fyzika. Najme takeho co sa vyzna v pocitani drahy sondy a jej navigaciu. A suhlasim s navrhom poslat za peniaze krv, vlasy atd. nejakych zaujemcov do vesmiru. Takze sa drzte a ja sa este ozvem. |
|
xChaosovi příspěvky jsou pro mne "rajskou hudbou". Souhlasím se vším, co píše, a podporuju to.
Jeho popis souvislostí je perfektní. Myslím, že si je musíme pořád uvědomovat a připomínat, abychom na ně brali ohled i při detailech jednotlivých dílů a všechno do sebe dobře zapadalo.
K vlastnostem tohoto fóra patří, že při psaní odpovědi připojí pod formulář ještě "revizi témat", obsahující kompletně všechny příspěvky příslušného tématu. U tohoto tématu už to začíná být příliš objemné a proto se zřejmě pokusím založit speciální témata k jednotlivým částem projektu (tentokrát už ale do fóra "Česká kosmonautika").
Zatím stručné shrnutí:
- v novém tématu se ještě vrátím k celkové koncepci, abychom to měli stále na očích
- myslím, že pokročilejší technologické experimenty by na družici neměly chybět
- kombinaci tetheru a solární plachty považuji za možnou a přínosnou
- hmotnostní "overkill" bych zatím omezil na CubeSat "trojkostku", tedy 3 kg a 10x10x30 cm
- jedna "kostka" by byla pro (fotografující) družici, jedna pro tether a jedna pro plachtu :-)
- osobně začnu intenzivněji prověřovat možnosti vypuštění až "s konkrétním HW v ruce", ale pokud se do toho někdo pustí už teď, budu jedině rád
- financování startu je obtížnější, než financování stavby, a proto vítám jakýkoliv nápad a pomoc při provedení (sdružení, "biologické vzorky", sponzoring, ...)
- technické detaily dílů nechám na zkušenějších lidech, já se jen budu snažit udržet to v souvislostech
Jak družici "oficiálně" pojmenujeme? Mám se držet původního CubeSAIL? Navrhuju ještě možnost s "nano" (nebo jen "n") v předponě, protože tak se obecně označují družice s hmotností 1 až 10 kg a mohli bychom tak propojit názvy případných budoucích "nanomisí" (např. nanoSat, nSat, nGeo, nEye, nSail, nTug, nMoon, nMars, ... :-))
Preferujete nějaký určitý název, nebo to není podstatné? (po volbě jména družice založím ta slibovaná nová témata) |
|
Já jsem osobně pro uvedení Česka v názvu družice
Takže aby to bylo celosvětové, tak mě se líbí italský výraz čeko...
Takže já navrhuji CzecoCube a nCzeco ... |
|
A co treba:
ČENDA - ČEska Nano Družice Amatérská
CZESTMIR - CZEch Space Technological MIcro Robot (taky pamatujete "Letajiciho Cestmira?"
Ale co kolegove ze Slovenska, kdyz se pridaji? |
|
