|
Mimochodem, všimli jste si, že méně úspěšných kosmických startů v jednom roce kosmické éry, než v 2004. (53 startů), bylo již jen na počátku v letech 1957 až 1961?
A dva pilotované starty byly naposled v roce 1986, kdy havaroval americký raketoplán a ruský Mir se začínal stavět.
Předtím bylo po dvou pilotovaných letech v 1979., 1972., 1970. a 1961. Jeden pilotovaný start byl v 1967. a 1964.
Důvodem se zdají být, stále vysoké ceny startů a poměrná nespolehlivost nosných raket i satelitů a v pilotovaných letech vlastně i kromě výše uvedeného též stále neskutečně vzdálený další cíl, jakým byl kdysi Měsíc. S ISS to zatím vypadá tak na její nákladné udržování na dráze, neboť ve dvou tam toho kosmonauti moc nevytvoří.
Nevíte někdo kolik tak stojí den provozu ISS?
|
|
| Počet startů je nízký hlavně díky tomu, že západ vypouští GEO satelity s 10-15 letou životností a omezuje jejich počet - satTV už tak netáhnou, nové kom.saty mají vyšší kapacitu, výzkumných sond ubylo vzhledem k jejich velkým nákladům. Vesmírných sond je ale relativně dost. Hlavní důvod je ale to, že Rusko a Čína moc nevypouští vlastní satelity, Indie a Japonsko jsou s vesmírem víte kde. Na ISS se toho děje celkem dost, posádka má čas i na nějaké experimenty (určitě stejně, jako třeba Mir na začátku a na konci své práce) a tento rok by se to mělo výrazně zlepšit. |
|
Myslím, že současný stav kosmonautiky odpovídá celosvětové poptávce po ní. Nám, nadšencům, se to zdá být málo, ale většině lidí se to zdá až dost :)
Snad se už brzy někde objeví nějaký impuls, který povede k rozvoji kosmonautiky a udělá radost i nám :)
Přikládám svůj graf vývoje kosmických startů a věřím, že křivka bude za pár let vypadat veseleji :)
 |
|
Od 4.10.1957 do 31.12.2004 bylo těch tzv.,,úspěšných,, startů 4363.
Což je v průměru kolem 93 startů za rok. Takže uvidíme v budoucnu....jaký impuls kosmonautiku oživí. Snad snížení cen a soukromé aktivity v oblasti pilotovaných letů.
Ostatně v období 60. až 80.let tvořily polovinu startů za rok ruské vojenské Kosmosy a americké výzvědné satelity DoD a USAF. |
|
| Myslím že startů výrazně víc nebude, nezapomeňte, že extrémy v 70. a 80. letech způsoboval SSSR svými neustálými starty špionážních satelitů, protože měli hodně omezenou životnost díky posílání fotek v návratových pouzdrech. Taky byl obrovský boom ve vysílání družic na GEO. Dnes je situace klidná a stabilizovaná, Rusové ale obnovují Glonass a taky komunikační a špionážní síť. Čína plánuje budovat vojenskou síť satelitů. Budou ale mít mnohem vyšší nároky na životnost než dřív a tak počet startů nebude nijak dramaticky růst. |
|
| Taky si myslím, že počet startů ještě dlouho nijak zvlášť rychle neporoste, ale snad už se alespoň zastaví ten pokles a do kosmu bude létat dostatek zajímavých a užitečných družic a sond. Vzhledem ke stabilnímu (a dokonce mírně rostoucímu) rozpočtu státních kosmických agentur by to bylo logické :) |
|
| Ja jsem s poctem startu vcelku spokojeny. Pribyde STS, turisti na suborbite, neco mele komerce. A hlavne zijeme v dobe space exploration. Online muzeme pozorovat saturn, mars, sem tam nejakou kometu ci asteroid, hezke obrazky z vesmiru, bude Mesic. To se da srovnavat leda s obdobim Apolla. |
|
| Přesně tak, ono i to "období útlumu" v 70. letech přineslo obrovské úspěchy v nepilotovaných letech - Pioneer 10 a 11, sonda u Merkuru, Vikungy, Velká cesta Voyagerů atd. Rusové kromě Interkosmu (Magion) navíc po dlouhém škobrtání rozjeli Saljuty k veleúspěšnému Saljutu 6. |
|
