|
citace:
- proč vůbec pro těžbu na Měsíci uvažovat s častými pilotovanými lety? mě to připadá zbytečné (měla by stačit pokročilá teleprezence a případně dlouhodobé pobyty)
Tady mluvime o budoucnosti vzdalene 20, 30 let. Je tezke cokoliv predpovidat. Cesty na LEO snad uz budou tou dobou rutinni, takze vozit cokoliv na LEO z Mesice nema smysl. Dovazet nejake suroviny na Zemi bude jeste drazsi, takze by se muselo jednat skutecne o neco extra.
Pokud dojde k rozvoji cest do vzdalenejsiho vesmiru, tak zrejme bude platit jednoducha ekonomika - porovnat naklady na vyrobu na Mesici a na Zemi s naklady na dopravu do L1 ze Zeme a z Mesice.
Dnes je to cteni z kristalove koule.
Taky bych se docela branil tomu uvazovat o dopravovani nakladu na Mesic pomoci CaLV (o soucasny prostredcich nemluve). Pochybuju ze Nasa bude nekdy schopna startovat vickrat nez 2xrocne a to bude stacit jen pro zakladni potreby. Taky se nebude jednat o zadnou levnou a komercne vyuzitelnou raketu.
Dokud Mesic nebude mozno vyuzit komercne (nebo vojensky), tak se vubec s vetsim rozvojem dopravy tam muzeme rozloucit.
|
| 23.1.2006 - 16:05 - dodor | |
|
Jinými slovy pokud nebude existovat vesmírný výtah na zemi a ne měsici aspon elmag dělo (když ne výtah) tak se můžeme s komerci rozloučit.
|
| 25.1.2006 - 00:21 - Adolf | |
|
citace:
Ale tehdy měli nadšení, Von Brauna a málo ekonomů a právníků
Tento výrok a mnoho dalších, např. ty o konkurenci, jsou jak ze sbírek obecně oblíbených ekonomických omylů, o kterých se v poslední době dokonce pořádají přednášky na mezinárodních ekonomických konferencích. Ovšem konkrétně k tomuhle:
Apollo nebyl technologický úspěch. Byl to úspěch realizace technologického PODNIKU, jehož byla technologie jen partikulární částí. Vnesl lidstvu možná víc do dovednosti něco podniknout organizačně metodicky, finančně, evidenčně, právně a účetně než technologicky. Takové evidenční koncepty, jako je kusovník, vznikly v rámci téměř neřešitelných logistických problémů projektu Apollo. Základy konceptů procesního řízení, projektového rozpočtování a controllingu, které nakonec vedly až k metodám účetnictví založeného na procesech a aktivitách, aj. vznikaly právě tehdy. Takové ty koncepty vnitropodnikových smluvních institutů, jimiž se řídí moderní pokročilý podnik, jako jsou service level agreement, začínaly vznikat právě při procesech jako bylo Apollo. Bez organizační, právní a finanční obsluhy na hraně tehdejších možností by tento projekt nevznikl anebo by se potýkal s daleko většími potížemi a nesmírně navýšeným rozpočtem. V moderním podniku, pokud zrovna nepracujeme v kosmických technologiích, se tak moc nepotkáme s technologickým dědictvím projektu Apollo (i když také), management jakosti, logistiky, rozpočtování a controllingu či ve způsobu konstrukce vnitropodnikových smluv v sobě ale nesou evoluční dědictví Apolla.
Apollo mohlo být úspěšné a efektivní jen proto, že se ho účastnilo dost ekonomů a právníků. Technici mohou být úspěšní jedině v rámci úspěšného PODNIKU. A Apollo pomohlo lidstvu možná víc s logistikou než technikou. Největší úspěch Apolla nebylo přistání na Měsíci, nýbrž realizace takového PODNIKU a vytvoření dovedností k tomu potřebných, včetně dovedností ekonomických a právních, bez nichž by technologie současné úrovně vůbec neměly šanci vzniknout.
S takovýmto technologickým partikularismem tu technokracii nevybudujeme.  ____________________
Áda |
|
citace:
Technici mohou být úspěšní jedině v rámci úspěšného PODNIKU ...
Adolfe, nechtel bys organizacne prispet projektu naseho CubeSatu ? Osobne se s temito tvymi nazory plne ztotoznuji.
Potrebovali bychom nejakeho spravce sitoveho grafu :-)
|
|
citace:
Apollo mohlo být úspěšné a efektivní jen proto, že se ho účastnilo dost ekonomů a právníků. Technici mohou být úspěšní jedině v rámci úspěšného PODNIKU. A Apollo pomohlo lidstvu možná víc s logistikou než technikou. Největší úspěch Apolla nebylo přistání na Měsíci, nýbrž realizace takového PODNIKU a vytvoření dovedností k tomu potřebných, včetně dovedností ekonomických a právních, bez nichž by technologie současné úrovně vůbec neměly šanci vzniknout.
S takovýmto technologickým partikularismem tu technokracii nevybudujeme.
Nechce se mi to zjišťovat a také nevím kde bych to zjistil.
Ale vsadím se že v NASA bylo v letech 1963-1973 zaměstnáno mnohem méně lidí (v administratívě) než dnes.
Podle výše zmíněné analogie znamené že čím více lidí v aministratívě tím výkonější a uspěšnější firma.
Tak proč to není na dnešní NASA vidět? Proč počet startů ať už pilotovených nebo ne stále klesá?
Dále pokud tuto analogii převedeme na stát. Tak jí právě vidíme v České republice kdy počty úředníku stále rostou a systém je stále více výkoný že? Asi ne když ho každý kritizuje.
Přesně naopak v jednoduchosti je síla v systému kde na všechno stačí minimum jednoduchých pouček či rovnic. Potom nepotřebujete bandu ekonomů a pravníků aby hledali kličky v zákonech a finty na konkurenci.
|
|
Prominte doublpost ale neni tu EDIT.
Toto je krásný graf jak jde kosmonautika ke světlým zítřkům.
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/telesa/index.htm |
|
| Ten graf odpovídá realitě. Jednak se výrazně prodlužuje životnost všech družic, takže počet potřebných těles klesá, jednak už rusko nevypouští kvanta sond s vojenským posláním. Jediný velký systém, který se bude budovat, je Galileo, a to bude až za několik let. Současná situace na západě je stabilní, v rusku vzroste počet startů vojenských družic (spojových, průzkumných i navigačních) až na to budou mít. Dokud nedojde k revolučnímu snížení ceny za start, ale taky za stavbu a vybavení družic, žádný velký nárůst nečekejte. |
|
| Nejsem pesimista - to je dobrý vývoj, nejde o množství ale o kvalitu. A ta stoupá. |
| 25.1.2006 - 22:46 - Adolf | |
|
citace:
Adolfe, nechtel bys organizacne prispet projektu naseho CubeSatu ? Osobne se s temito tvymi nazory plne ztotoznuji.
Potrebovali bychom nejakeho spravce sitoveho grafu :-)
Vážím si té nabídky! Ovšem je tu pár překážek. V poslední době spím tak 4 až 5 hodin denně, odřekl jsem všechna přilepšování u překladatatelských agentur a stejně nestíhám co musím. Omezil jsem i své ukecané příspěvky sem. Nemělo by to trvat věčně. Projekt, který způsobuje značné doplňkové zatížení, by měl skončit v létě. Z jeho předpokládaného průběhu si dělám naděje, že i v jeho v březnu a květnu bych mohl mít víc času než teď.
Až ten projekt skončí, tak mi ale hrozí, že dostanu na hrb vývoj metodiky a technologické podpory controllingu vývojových a nákupních projektů. Tím bych spadl zrovna do těch síťových harmonogramů, kterým se prozatím radši vyhýbám. Ne vždy to ale jde.
Přiznávám se, že bych se za vámi docela rád někdy dostal do planetária, ale ačkoliv pracuji v Praze, ten čas na to prostě nemám. Nedostávám se ani na všechny víkendy domů (do Mostu). Projekty žijí také na spoustě porad aj., je s tím spojena spousta komunikace atp.
Je s tím spojena spousta metodiky, jak to vést, evidovat, standardně komunikovat aj. Naprosto nevím, jak metodicky řídíte a dokumentujete projekt.
Možná bych se k vám mohl přidat, ale bylo by šílenství do toho jít dřív než za pár měsíců, jestli by to nebylo s křížkem po funuse, a i tak nevím, do čeho bych šel a jestli bych byl slučitelný s vaším vedením projektu. Potřeboval bych toho v tom případě vědět spoustu věcí, abych o tom mohl uvažovat.
____________________
Áda |
| 26.1.2006 - 01:05 - Adolf | |
|
citace:
Toto je krásný graf jak jde kosmonautika ke světlým zítřkům.
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/m/telesa/index.htm
Tedy opravdu by se tyhle věci zjišťovaly podle počtu pracovníků v „administrativě“. Z takového zjišťování by nejspíš vyšlo, že počty sekretářek, pracovníků v podatelně aj. je naprosto zlomkový v porovnání se stavem před 30 lety a při tom počet položek, které vyřizují astronomicky vzrostl. Že by někdo mohl považovat vedoucího projektu či controllera za administrativní sílu, by je v NASA asi nenapadlo.
Počty různých profesí, které dělají věci, které dříve ani dělat nešly či se dělaly v naprosto zanedbatelném rozsahu, vzrostly. V 60. a 70. letech probíhaly v podnicích dobře zavedené procesy, které se dlouze a složitě zaváděly. Dnes je skupina pracovníků či jediný pracovník, zasazován do úplně jiného procesu v rámci úplně jiného projektu, který je metodicky, smluvně, komunikačně, účetně aj. obsloužen zhruba stejně rozsáhle, jako býval v tehdejších časech celý podnik, leč za měsíc se všechno změní, protože jde o jiný na míru určité potřebě šitý projekt.
Ovšem v takové výrobní a kooperační složitosti, leč v kusové výrobě, se už takhle museli začít chovat tímto dnes běžným způsobech v různých Apollech aj. Jednoduchost, intuitivnost, tradiční zavedenost aj. už nestačily tehdy.
Podnik, který to dnes umí, poráží konkurenci. Kdyby to takto nebylo efektivnější, tak ji neporazí. Není to určitě tak, že čím více má právníků, účetních aj., tím je výkonnější. Podnik přeci nechce mít moc specialistů, kapitálu, pozemků a vůbec zdrojů. Ty znamenají náklady. Čím má méně drahých zdrojů jestli je to právník, technik nebo soustruh, tím má nižší náklady. Nepříjemné ale je, že výnosy bez nákladů nevznikají. Podnik zajímá rentabilita nákladů. Oni ale lidé nejsou rentabilní bez strojů a stroje bez lidí. Ani technici bez dělníků, právníci bez techniků či technici bez účetních. Kolik jich má být? Přesně tolik, že poslední koruna vydaná za účetní, je stejně rentabilní, jako poslední koruna vydaná za soustruh, či výnos vyvolaný přírůstkem nákladů za techniky – zákon rovných mezních výnosů známý od konce předminulého století. Tajemství efektivity tedy netkví v tom, že někdo bude mít hodně někoho, nýbrž v tom, že všeho bude mít akorát tolik, aby výnos z poslední koruny na každý z výrobních faktorů bude stejný. Podniky to tak zpravidla umí.
NASA není zrovna klasický podnik. Je to chimérická organizace s hnusnou úřední hlavou, skoro podnikovým tělem a žijící na skutečném podnikovém podrostu. S našimi úřady bych to ale nesrovnával, to je jiná kapitola.
Ten krásný graf vývoje startů kosmických nosičů neříká nic ošklivého. Možná to tu zní kacířsky, ale vypovídá to o skutečnosti, že kosmonautika se v základu vyvíjí zdravě. Sice startuje daleko méně nosičů než před 30 lety, ale tyhle písmenka si dost možná vyměňujeme přes družici a na jinou televizi se už snad ani nekoukáme aj. Satelitní snímky, které by stály před 30 lety miliardu a jako přísně tajné by je dostali jen zpravodajští analytici jsou dnes levnější než pornografie. Kosmonautika na tom tedy není hůř. Zemědělství nám dnes také poskytuje hojnost levných potravin na rozdíl od stavu před sto lety a skutečnost, že sedláků je dnes daleko méně než před sto lety, znepokojuje jen ty sedláky.
Jestliže se efektivita nákladů vyvíjí rychleji než efektivita nosičů, tak je rozvoj výkonnosti kosmonautiky tažen hlavně vzrůstem efektivity nákladů a rozsah investic do nosičů se omezuje. Dnešní družice má nesrovnatelně delší životnost než tehdejší a kilogram její hmotnosti tam vykoná průzkumného, telekomunikačního aj. výkonu než tehdy. Je tedy logické, že se investuje růstu efektivity nákladů a spoří se na nosičích. Nosičů se uživí jen tolik, kolik jich zaměstnají čím dál na nosiče méně náročné náklady.
Chceme-li víc letů a vynášených tun, musíme chtít nové úkoly pro náklady, které zaměstnají nové nosiče. Potřebujeme třeba, aby stálo za to vysílat náklady dál a když se chytnou náklady se svou užitečností ve vzdálenějším kosmu, na nějakou dobu stoupnou přepravní výkony, pak nás ale čeká stejný vývoj jako u přízemní kosmonautiky – růst výkonnosti nákladů vyvolá pokles objemu objednávek pro nosiče, neboť budou nejspíš zase náklady, co se bude vyvíjet k vyšší efektivitě rychleji než nosiče. Tak ale cesta k světlým zítřkům vypadá.
____________________
Áda |
| 26.1.2006 - 09:37 - DODOR | |
|
Nevím zdá se mi že tu popisujete firmu která podlehla velkému bratru jménem (ISO, SAP atd.)
Jedná se o firmy které mají jednotvárnou výrobu a prakticky bez aplikovaného výzkumu o základním ani nemluvě. Pokud ho ovšem mají. Tak je zásadně oddělen od výroby a neplatí pro něj žádné potupné postupy.
Ten systém co tu popisujete se zřejmě týká direm jako MAKRO, TESCO, ASUS, TOYOTA atd. Tzn. je sprostá otrocká práce s přesně danými postupy. Dle lavního hesla " hlavně nevystrkovat hlavu ze stáda ovcí".
Příklad: Mám bratrance ten dělá v novéch firmách a za 4 roky po vysoké škole již vystřídal 5 takových super firem.
Tak a zkuste se sami zeptat chtěl bych tam opravdu pracovat?
Opravdu je firma kde je obrovská fluktuace zaměstnanců (proto má detailní popisy práce). Kde i uklízečka má honosný název Technik pro úklid. A kde samostatný člověk nemůže ovlivnit výši své odměny protože je normován pracovní náplní.
Zkuste tu malé hlasování kdo z vás by chtěl pracovat v těchto nových firmách ?
Na druhé straně já pracuji ve střední firmě okolo 100 zaměstnanců. Kde samostatně řeším celé nebo části projektů. A od základu mohu svým úspěchem nebo neúspěchem ovlivnit velikost své odměny.
Proč by firma která dokáže vymyslet, projektovat a provést realizaci velkých výrobních celků (elektrárny, spalovny atd.) měla být horší než firma která montuje vstřikovače do aut? Pokud jde o zisk jen těžko výrobou ostřikovačů dosáhnete 40% zisku ze zakázky
Pokud jde o ten graf letů do vesmíru. Co z nej lze vyčíst?
Počet startů bez lidské posádky i sní klesá.
Hmm nevím zeptám se vás starších kteří pamatují Apollo už v dospělém věku.
Kdyby vám někdo v roce 1969 řekl že v roce 2005 bude ve vesmíru 10lidí ročně že všechny státy realizují nějakých 60startů proti 110 (v roce 1969) Jak by jste nazvali takového prognostika?
Myslím že pesimista je slabé slovo.
Odvoláváte se na vzrůstkvality atd. Hlavně že tvoří zisk. No myslím že kosmonautika nikdy zisková nebyla. Ale jinak víte jak, dle mého názoru, poznáte že kosmonautika roste?
Jednoduše pokud mají příslušné divize Boeingu atd. vyšší obrat než v roce 1969. A to aspoň 5,8x (růst 5% ročne, bez započtené inflace. Pak říkám že kosmický průmysl neroste nijak úžasným tempem )jako třeba biotechnologie, informatika atd.) Ale aspoň má jakousi kladnou tendenci jako většina průmyslových oborů.
PS: promiňte gramatické chyby ale nejde na toto forum vložit dokument např. v WORDu a ani nejde edit.  . Podruhé už se mi to kontrolovat nechtělo.
|
|
Protoze jsem uz taky prostridal dost firem (firmy ve kterych ISO jen predstiraly, ve kterych o nem jen slyseli, kde mysleli ze ho potrebuji), tak jsem nakonec skoncil jsem ve firme, kde ISO opravdu pouzivaji.
A vite co? Docela se mi to zalibilo. Jedna se o globalni inzenyrskou firmu, ktera nema sidlo v CR.
Co se tyce zamestnancu, tak fluktuace je tu obrovska. 80% pracovniku jsou kontraktori, kteri bud vlastni svoje male firmicky, nebo se nechavaji najimat pres agentury. Kontrakt muze byt ukoncet behem tydne. Socialni zabezpeceni zadne, plat minimalne dvojnasobny. Nicmene nevim o nikom kdo by byl vyhozen. Vetsinou odchazeji kvuli tomu ze jim nekde nabidli vic.
Tim nechci pomlouvat tradicni firmy, rozdil neni v lidech, ale v organizaci prace. Lide v Human Resources a vedouci projektu jsou vubec jedni z nejdulezitejsich tady.
Nicmene hlavni vyhoda ISO je, ze neexistuje slozite vyhledavani informaci. Pokud me zajima nejaky udaj o projektu, nebo nejaka technicka informace ci dokument, tak neni problem ho behem chvilky vydolovat z naseho informacniho systemu, nebo systemu zakaznika (pres internet).
Mozna je problem, ze NASA je takovy hybryd, ktery si teprve ted dela poradek v uctech.
Mozna ze vedeni projektu a ucetnictvi pro ne nic neznamenalo – jsou to prece astronauti a hosi od raket.
Kosmonautika je maly obor s nedovyvinutym konkurencnim prostredim.
Doufejme se z NASA casem stane jen jeden z mnoha provozovatelu kosmickych prostredku, kteri si jen budou kupovat sluzby od soukromych firem a provozovat aplikovany vyzkum.
To ze pocet startů bez lidské posádky i sní klesá je fakt, ktery nikdo pred 40 lety nepredpokladal. Duvod je ale jednoduchy. Jaky je smysl letu lidi do vesmiru?
Vezmeme jednoduchou analogii. Jaky je smysl tezby ropy? Lide chteji jezdit auty, aby se dostali na mista kam nepotrebuji a kupovat veci, ktere nepotrebuji. Chteji se koukat na televizi ktera jim nic nedava a dozvidat se veci ktere jim nejsou k uzitku. Tezba ropy zaziva obrovsky boom (ikdyz celkovy objem tezby neroste).
Zpet ke kosmonautice. Az lide budou chtit letat do vesmiru a platit za to premrstene castky a to bez jakehokoliv rozumneho duvodu, pak dojde k bourlivemu rozvoji kosmonautiky (doufejme ze vzroste i objem prepraveneho nakladu).
|
|
Přesunul jsem některé příspěvky do tématu "souvislostí" a také se vyjádřím k vývoji kosmonautiky a ke grafu startů. Je to subjektivní věc.
Záleží na tom, kdo co od kosmonautiky očekává. Většině asi stačí to, že sondy zkoumají nová místa (vybraná někým jiným) a že pár vyvolených kosmonautů se do kosmu podívá. Nic proti tomu nemám, rád se na to také dívám, a v tomto smyslu možná kosmonautika spěje standardně "ke světlým zítřkům".
Já ovšem od kosmonautiky očekávám, že mi umožní se podívat (teleprezenčně) na MNOU vybraná místa ve Sluneční soustavě a později že mi umožní se tam dostat i OSOBNĚ. A pro tato očekávání se kosmonautika pro mne vyvíjí příliš pomalu a "nevhodně" (i když přece jen alespoň trochu).
Přirovnal bych to možná (nepřesně) k vývoji v telefonování. Skoro sto let se telefonie rozvíjela přesně podle Ádou popisovaných ekonomických zákonů. Pak dozrála doba na mobilní telefony a vývoj se trochu změnil (přestože šlo pořád o "telefonování"). Došlo k boomu mobilních telefonů, až k dnešnímu "nasycení" (ve vyspělých zemích). Kosmonautika má svůj první boom už skoro 40 let za sebou a teď se udržuje rovnováha nabídky a poptávky, která ovšem nenaplňuje moje očekávání (od kosmonautiky). Já prostě věřím tomu, že kosmonautika může zažít ještě další boom, který ji více zpřístupní "nemilionářům" (tedy i pro mne), a právě tenhle boom v tom grafu startů pravděpodobně bude vidět (a proto ten graf dělám). Hledám možnosti, jak by k takovému vývoji mohlo dojít ještě za mého života a účastí na pokusu o stavbu nanodružice se k tomu pokouším i osobně (a přitom zábavně) přispět (není to o tom, že bych žádal přesunutí dalších státních peněz do kosmonautiky, spíš naopak).
[Upraveno 26.1.2006 poslal ales] |
|
citace:
Já ovšem od kosmonautiky očekávám, že mi umožní se podívat (teleprezenčně) na MNOU vybraná místa ve Sluneční soustavě a později že mi umožní se tam dostat i OSOBNĚ.
...Pak dozrála doba na mobilní telefony a vývoj se trochu změnil. Došlo k boomu mobilních telefonů, až k dnešnímu "nasycení" (ve vyspělých zemích).
Ano, tady je videt ta naprosta iracionalita.
Telefony maji alespon nejake vyuziti. Lide jsou proste zvykli toho spoustu placat (viz moje prispevky).
Pokud ale nadseni vesmirem bude sdilet dostatecne mnozstvi lidi, tak nas ty svetle kosmonauticke zitrky prece jen cekaji. Ja ale myslim ze my se dozijeme maximalne toho, ze bohaci misto vyletu do antarktidy nebo do Himalaji poleti na obeznou drahu - vlastne uz ta doba zacala.
Ale jinak je vesmir zajimave misto a slibuje mnoho vyzev. |
|
Od kosmonautiky se dá v tomto století očekávat stagnace nebo "mírný pokrok v mezích zákona". Nepředpokládám, že příštích 50 let se bude příliš lišit od minulých 50ti let. Na obzoru nejsou žádné radikální technologie, které by kosmonautiku výrazně zlevnily a tím otevřely dveře dokořán masivnímu rozvoji pilotované kosmonautiky. Prostě blouznění o velkých orbitálních komplexech na oběžné dráze a základnách na jiných planetách je konec. Voličí jsou ochotny akceptovat jen přiměřené výdaje na kosmonautiku. Vyjimkou by možná byla renesance Studené války a zbrojení v kosmu.
Nepilotovaná kosmonautika odpovídá více než dostatečné komerčním potřebám a vojenským potřebám, navíc je otázka zda její další rozmach v letech na oběžnou dráhu Země je žádoucí, protože tam vzniká pěkné smetiště.Rezervy jsou ve vědeckém výzkumu jiných planet Solárního systému a kosmické astronomii ,ale to je zase otázka státních výdajů.
Osobně bych rád viděl jak Evropa má svůj vlastní pilotovaný systém a je v tomto ohledu nezávislá na jiných velmocech. Také doufám, že bude pokračovat v již započatém výzkumu planet naší Sluneční soustavy stejným tempem.
|
| 26.1.2006 - 18:33 - dodor | |
|
citace:
Od kosmonautiky se dá v tomto století očekávat stagnace nebo "mírný pokrok v mezích zákona". Nepředpokládám, že příštích 50 let se bude příliš lišit od minulých 50ti let.
Toto si dost protiřečí když uvážím že kosmonautika nemá ani 50let. |
|
//Toto si dost protiřečí když uvážím že kosmonautika nemá ani 50let
Nevím v čem si protiřečím. Navíc mně nepřipadá košér počitat začátek éry kosmonautiky vynesením Sputniku v roce 1957 a ignorovat vše co tomu předcházelo.
Každopádně pokud někomu vadí ta 50tka a start Sputniku je pro něj rokem nula, tak opravuju svoji větu na následujíci znění:
Od kosmonautiky se dá v tomto století očekávat stagnace nebo "mírný pokrok v mezích zákona". Nepředpokládám, že příštích 49 let se bude příliš lišit od minulých 49ti let.
|
| 26.1.2006 - 19:10 - dodor | |
|
Ne myslel jsem to jinak když počítáme rok 0 Sputník. Známe přece letopočet před Sputníkem a po Spurtníku ne.
Tak od roku 1957 uplynulo 20let. A vynesli jsme člověka do vesmiru, udělal si tam procházku, byl na měsíci a založil první stanici na oběžné dráze.
Tomu se da docela řící úspěch. Ale co bylo pak?
Tzn bych to přepsal.
Za dalších 50let se opravdu můžeme dočkat jen prvního člověka na Marsu či planetce. Max. ale opravdu max. výlet k Jupiteru (merkuru) ale to bych byl velký optimista.
Tyká se jen pilotované kosmonautiky.
|
|
Odhadovat, že příších sto let bude v kosmonaitice stát za prd je asi stejné jako v roce 1906 prohlásit, že v nejbližším století dění ve světě počítačů nebude stát zanic. Rozhodně si nikdo ani v roce 1966 netypoval, že budem dnes surfovat po internetu.
Změny budou probíhat jak je obvyklé skokově nikoliv přímou cestou k zářným zítřkům, které bychom po celou dobu cesty viděli na konci.
Významným skokem, který bychom mohli očekávat, by mohl být nástup soukromě provozované a financované pilotované kosmonautiky. Pak by mohlo dojít k podobně bouřlivému rozvoji pilotvaných letů jako se odehrál v první desetiletí pilotované kosmonautiky |
|
citace:
Za dalších 50let se opravdu můžeme dočkat jen prvního člověka na Marsu či planetce. Max. ale opravdu max. výlet k Jupiteru (merkuru) ale to bych byl velký optimista.
S tim souhlasim, za 50 let bude skuhrani vypadat asi takto:
Vystavba zakladny na Marsu se nehorazne protahuje a tezba surovin na Mesici roste uz paty rok po sobe mensim tempem. K Jupiteru poleti opet roboti misto lidi. Peru si stezovalo, ze jejich zemedelsky satelit byl obtezovan cinskymi turisty. |
| 26.1.2006 - 22:31 - Adolf | |
|
Díky, Jirko, za tu ilustraci toho, co pokročilá firma opravdu je. Tyto metody opravdu nejsou jen o pracovním dead endu v hypermarketu, kde řízení lidských zdrojů má charakter jisté formy antropozootechniky. Ale i zde to vnáší do pracovního procesu vyšší efektivnost (i když zootechnickou). Úplně ze všeho nejvíc jde o složité a v čase rychle a často proměnlivé kooperační vazby různých týmů, jak je tomu při složité kusové výrobě, vývoji a logistice. Nejlépe tam, kde se všechno řeší na míru přesně podle momentálních okolností a potřeb, při tom kooperačně složitě v případově poskládaném realizačním týmu, při tom však pracujícím hladce, precizně, robustně s obrovskou tolerancí k narušujícím chybám. Právní řešení těchto záležitostí je pak vlastně implementací kódu programování sociálního systému. Dobře řešený sociální systém může mít algoritmickou kvalitu full tolerant software pro leteckou kontrolu. V pořádném technickém systému je dnes všude samá měřící sonda, signálový převodník a spousta vylaďujících aktuátorů podléhajících řídícímu systému. V dobrém sociálním systému vše měří účetnictví a z jeho hodnot vypočítává odchylku od žádoucí trajektorie vývoje controlling, který navíc vyhodnocuje reálné hodnoty rizik, aby šlo rozhodovat vážně na základě znalosti.
Dnešní pokročilé technologické systémy jsou universální, programovatelné, silně adaptativní na přesnou situaci, aktivně samostabilizující, s automatickým laděním úspornosti a efektivnosti. Vše to je možné proto, že takový systém pomalu víc měří, přenáší a vyhodnocuje signály, optimalizuje odpovědi, než opravu hýbe nějakým hejbletem. U těch nejpokročilejších systémů je často větší cena v software než v hardware. Nic však nedělají samy technologické systémy. Všechno dělají sociálně technologické systémy - podniky, domácnosti aj. Ovšem ty sociální systémy nabývají ve svých pokročilých formách nabývají obdobných charakteristik jako pokročilé technologie – samá jemná procesní regulace a samý sociální software – právo, ekonomie, dokumentace.
NASA v tomto směru dávno není na špičce – stejně jako v technologiích. Nicméně právě tak, jako zárodky mnohých současných technologiích vznikaly právě tam, tak právě tyhle výše uváděné věci v zárodku vznikaly v projektech jako Apollo.
A není to nic nového pod sluncem. V lidské evoluci probíhaly obrovské úseky, často celých statisíců let, kdy se podle paleontologických dokladů tvary nástrojů představujících technologii vůbec neměnily, zatímco hominidům obrovsky rostl mozek, složitěji se strukturovala centra zodpovědná za sociální a komunikační chování, a úspěšnost jejich populací výrazně rostla. Zapomeňme na technologicky partikularistický pokrok. To je úchylka krátké epizody našeho vývoje. Usilujme o technokratizaci humanity!
Ovšem, nebuďme partikularisty ani v té kosmonautice! Kosmonautika to není jen kosmická doprava. Kosmonautika je činnost těch nákladů, které nosiče nosí. To střílení raket je podpůrný systém kosmonautiky a existuje jen v takovém rozsahu, jaký kosmonautika (představovaná vynášenými náklady) potřebuje. Když moderní kosmická zařízení jsou efektivní, tak nespotřebují moc práce drahých nosičů či dokonce kosmonautů. Kosmonautika se vlastně rychle vyvíjí tím, že teď spotřebuje jen málo podpůrných složek, takže vzestup objemu poskytovaných kosmických služeb v komunikaci, průzkumu, navigaci atp. při znatelném poklesu objemu podpůrných aktivit je projevem rychlého vývoje kosmonautiky. Fakt, že dnešní zemědělství nechává půl výměry půdy ladem, potřebuje čím dál míň pracovní síly a při tom zahlcuje svět nadprodukcí potravin je projevem úspěšného vývoje zemědělství. Tím není výměra rozoraných celin a vzrůst objemu vázané pracovní síly. Nebuďme jak ti zemědělci a nezačněme toužit po společné zemědělské politice jak EU, abychom snížili efektivnost k zachování neefektivního objemu nadměrných vstupů zbytečné sedlácké práce. Sedláky by v roce 1906 také nenapadlo, že zemědělství jednou tak „upadne“, že v něm nebude pracovat ani desetina někdejší pracovní síly a nechá dokonce ladem ležet i pole.
Fakt je ten, že mluvíme pořád o kosmonautice minulých desetiletí. Ty úkoly, které jsme chtěli po nákladech, plní na jedničku s prudce rostoucím objemem výkonů za s potřeby čím dál menšího objemu podpůrných činností jako je doprava pomocí raketových nosičů. Doufejme, že pro náklady se najdou i jiné užitečné úkoly. Nebude to snadné. Působí proti tomu spousta faktorů jako např. vědecký a inovativní pokrok. Zatímco v 60. a 70. letech dočasně poklesla výnosnost investic do výzkumu a vývoje, takže kosmonautika čelila jen slabé konkurenci jiných výnosných projektů vědy a vývoje, dnes je to horší. Za prachy, za které lze doletět k Měsíci či Marsu, lze dost pořídit v biomedicínckém výzkumu. Kolik z toho bude nových patentů a jaké výnosy pro farmakologický a medicínský průmysl! Přinesou šutry z Měsíce stejný objem vzestupu výkonů v průmyslových oborech spojených s geologií? Bylo by hezké, kdyby jo. Zatím je to ale pro většinu – možná i pro místní geology – ukázka, že vznik nové kosmonautiky, která zaměstná víc podpůrných činností jako je kosmická doprava, nebude mít v této konkurenci na růžích ustláno.
Ovšem prostor pro novou kosmonautiku se jistě vytvoří. Mj. si lze všimnout např. obrovských mezer ve zkoumání životního prostředí. Např. v naprostých plenkách je výzkum toho nejdůležitějšího mechanismu pro stabilitu zemského klimatu vůbec – mořských proudů. Dynamika chemicky významných plynů a prachu přes svou fundamentální důležitost zůstává skoro neznámá. Nikdo nemá pořádné ponětí o sedimentační dynamice moří – např. v souvislosti s odbourávání skleníkových plynů. Politici se hádají o různá Kjóta a další tance deště, při tom se však ignoruje fakt, že hypotéza o podílu emisí skleníkových plynů na současném klimatickém vývoji má prozatím pořád spekulativní charakter a podíl změn ve sluneční aktivitě není pořádně osahán ani spekulativně, ačkoliv jde o fundamentální otázku adaptace našeho druhu na výzvy životního prostředí. Je jasné, že výskyt slunečních skvrn aj. je fundamentální pro charakter zemského klimatu, nikdo pořádně ani neví, jak a moc se to zatím nezkoumá. Takové věci jako je skvrna na odvrácené straně Slunce pro nás zatím nejsou zajímavé natolik, abychom je sledovali, ačkoliv fundamentální dynamickou složkou našeho životního prostředí je právě Slunce. Právě z něj lze možná vyčíst, jak se věci mají s možných nadcházejícím klimatickým zvratem. Možná, že z měsíčního regolitu půjde vyčíst, historii sluneční aktivity tak, aby ji šlo korelovat s doklady o klimatickém vývoji na Zemi tak, abychom konečně své prostředí dovedli gramotně číst a nebyli jen hříčkou věšteb Zelených Nostradamů s jejich apokalyptickými vizemi, z nichž lze vytřískat i výnosný obchod z mafiánského výpalného v obchodu s kvótami skleníkových plynů, mezi něž se v současné době započítávají i pšouky hospodářských zvířat. (Lze čekat, že eurokomisaři touto ekologickou daní vbrzku zatíží i naše anály.) Jak se asi tito výběrčí výpalného z pšouků zachovají po současném objevu, že rostliny zahlcují naši planetu obrovským množstvím metanu. Asi na výsadbu lesů, která byla dosud brána jako protiskleníková aktivita, uvalí také toto výpalné. A je divné, že přes všechny ty údajné výzkumy uzavřených malých ekosystémů pro účely kosmonautiky, tento fakt badatelé dosud přehlíželi.
Kosmonautika má určitě šanci narůst do objemů, které zvýší potřebu podpůrných činností jako kosmická doprava!
Co se týče zlevnění kosmických pohonů, mě osobně děsně štve ta stagnace. Ovšem prolomitelné to je jen novými průlomy v technické bázi energetiky. Ten hořák, na kterém už homo pekl bůček, když byl k člověku krůček, má jako kosmický nosič svá omezení. Současná nukleofobní politická korektnost perspektivě pokroku v této oblasti moc nepomáhá. Ale elektrikář z předtranzistorové éry si nedovedl představit perspektivu svého oboru nyní, za éry jeho vnuků. Doufejme, že budeme mít s energetickou bází techniky a následně i s kosmickými nosiči stejné štěstí jako děda elektrikář.
____________________
Áda |
| 27.1.2006 - 06:18 - DODOR | |
|
ehm o čem to vlastně bylo.
No dobrá beru zpět PEACE.  |
| 27.1.2006 - 21:43 - Adolf | |
|
citace:
ehm o čem to vlastně bylo.
Jak u koho. U mě o touze po nastolení technokracie. ____________________
Áda |
| 29.1.2006 - 13:50 - Anonym | |
|
citace:
Jen ke vztahu cena ropy a jejímu vlivu na kosmonautiku.
Mimochodem mně také nevadí růst cen ropy a doufám, že povede jednak k přechodu na ekologičtější druhy dopravy např. železnici resp. kombinovanou dopravu a k rychlejšímu rozvoji alternativních pohonů automobilů.
Z růstu cen ropy by mohla těžit ruská kosmonautika. Rusko jako velký vývozce ropy na tom významně vydělá a mohlo by něco kápnout i ruské kosmické agentuře. Jinak snad Rusko plánuje zvýšit výdaje na kosmonautiku vzhledem k vývoji Clipperu.
Na americkou kosmonautiku velký vliv nevidím, jedině snad urychlení vývoje termonukleární fůze a v té souvislosti uvahách o těžbě HE3 na Měsíci.
|
|
Vážení přátelé,
řekl bych, že je zde opomíjena jedna pro lidstvo životně důležitá skutečnost. A to ochrana před nebezpečnými asteroidy a kometami. Dle mého názoru pro tuto agendu bude třeba vyvinout nosné prostředky, které bude možné současně využít pro lunární akce (velké základny) i pro cesty na Mars. Tím, že bude tato aktivita rozprostřena mezi více projektů bude umožněno jednotkové zlevnění nosných prostředků. V případě, že by se dané antisystémy vypouštěly z Měsíce došlo by k měrnému zlevnění stavby lunárních stanic, protože by byly využity pro více účelů (včetně současného hitu He3) a případně i k letům k Marsu abychom ušetřili překonání zemské přitažlivosti. V důsledku toho, že v případě antiasteroidových systémů by šlo o věc obrany celého lidstva měly by se na financování této akce podílet všechny země dle svých možností (% z HDP) a tyto peníze by měly být vynakládány mimo stavajících prostředků na kosmonautiku. Zhodnocením a zpětným získáním těchto prostředků zpět by bylo využití technologií i v jiných oblastech (za úplatu) pořád by to vyšlo levněji než samostatný vývoj.
S pozdravem,
Jirka Dlouhý |
|
Cena války v Iráku? 2 biliony dolarů
http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=47515
Škoda ,za cca 1/5 této částky by byla slušná základna na Měsíci. |
|
citace:
Cena války v Iráku? 2 biliony dolarů
http://aktualne.centrum.cz/clanek.phtml?id=47515
Škoda ,za cca 1/5 této částky by byla slušná základna na Měsíci.
Ne Hawku. To není cena války v Iráku. Nelži.
"Do dnešního dne tak Washington zaplatil více než 173 miliard dolarů." |
| 29.1.2006 - 19:33 - dodor | |
|
Dokud budou představitelé státu přemýšlet jen v ramci 4let (volební období). Tak se žádně obrany proti planetkám nedočkáte.
Jde to krásně demostrovat na systému penzí a dohody o něm
Bohužel v těch to věcech neni zrovna demokracie nejleší způsob vlády.
Oprava ne demokracie ale zastupitelská demokracie.
|
|
citace:
Ne Hawku. To není cena války v Iráku. Nelži.
"Do dnešního dne tak Washington zaplatil více než 173 miliard dolarů."
Kdyby jsi se namáhal kliknout na ten můj odkaz, tak zjistíš, že se jedná o název článku a o ekonomický odhad. Ale chápu, že někteří plamenní zastánci americké politiky na Středním východě radějí rovnou "střílí od boku"(zřejmě podle svých vzorů), než aby si předtím zjistili pravý stav věcí. |
|
citace:
citace:
Ne Hawku. To není cena války v Iráku. Nelži.
"Do dnešního dne tak Washington zaplatil více než 173 miliard dolarů."
Kdyby jsi se namáhal kliknout na ten můj odkaz, tak zjistíš, že se jedná o název článku a o ekonomický odhad. Ale chápu, že někteří plamenní zastánci americké politiky na Středním východě radějí rovnou "střílí od boku"(zřejmě podle svých vzorů), než aby si předtím zjistili pravý stav věcí.
Ten ekonomický odhad jsem slyšel také. Počítalo se do něj léčení a penze zraněných náhrady za padlé rodinám apod.. Těch 174 miliard byly pouze současné přímé náklady. |
|
