|
citace:
Egypt neměl po většinu své existence v dosahu rovnocenného soupeře. Když se takový vyskytl, podařilo se horko-těžko uhrát plichtu (s Chetity) nebo Egypt dostal na prdel (s Hyksósy).
To ano, nicmene to nebranilo tomu, aby se dynastie stridaly a Egypt vesele prosperoval. A to trva vpodstate do dneska. Z toho jde videt, ze Egyptanum valceni nikdy neslo (zrejme meli jine myslenky). Adolfovy teorie se to vsak nijak nedotklo.
citace:
Katedrály v Čechách nejvíc stavěl Karel IV... Žádný stimul ekonomiky se ale nekonal. Naopak upadla tak, až to vedlo k husitům...
To je pro me zajimava informace. Spis jsem myslel ze zlaty vek skoncil kdyz se po smrti Rimskeho cisare centrum deni presunulo jinam. Upadek byl zavinen spise nabozenskymi rozkoly a nejednotnosti.
citace:
Jenže počítat bude, neb si dovoluje jiné blbosti, jako je třeba válka v Iráku a připravovaná agrese vůči Íránu.
Opet nova informace. Na kosmonautiku to nicmene nema negativni vliv. Naopak se aspon DARPA aspon vic snazi. |
|
"Vesmírná" astronomie dostává v rozpočtových výhledech NASA pěkně na pr*el.  .
http://www.spacedaily.com/reports/NASA_Postpones_Or_Kills_Several_Major_Projects.html |
|
| Bohužel je to hlavně kvůli ISS a STS. S tím se nic dělat nedá, leda že by ESA část programů podpořila a částečně zafinancovala. |
| 16.2.2006 - 22:00 - Adolf | |
|
citace:
Bohužel je to hlavně kvůli ISS a STS. S tím se nic dělat nedá, leda že by ESA část programů podpořila a částečně zafinancovala.
Ač je to spolupříčinou, mám podezření, že tady fungují i příčiny jiné. Pozemská astronomie dovede některé fígle, kterými nákladným monstrům typu Hubble velice úspěšně konkuruje, např. softwarově odfiltrovat difrakci a mihotání atmosféry, sladit snímky více teleskopů aj. Dost věcí, pro které se nedávno nákladná kosmická zařízení jevila být nezbytností, jsou nyní dosažitelné levněji i bez STS, ISS aj. ____________________
Áda |
|
Číňané ve svých ambicích silně ochladli:
http://www.astro.cz/clanek/2318
Co se týče pozemské astronomie, tak si jaksi nedokážu představit, jak pozemský dalekohled díky rotaci Země dokáže udělat několikahodinovou expozici vzdáleného objektu. |
| 17.2.2006 - 17:23 - Miloš Hůla | |
|
| pánové, astronomie je základní výzkum a na základní výzkum jde vpodstatě fixní procento peněz. Také se od základního výzkumu neočekávají přímé výsledky nebo se měří trochu jinak než přímo ekonomicky. Gró peněz, které mají dnes přitéct do kosmonautiky, je z oblasti technologického a aplikovaného výzkumu. Cesta na Měsíc je osvojení si nové techologie, nikoliv její vynalezení, a potom expanze do nového prostoru. Pokud cesta na Měsíc bude prezentována a chápana jako základní výzkum, tak bude také tak financována a ufinacovat jí prostě při dnešních cenách kosmonautiky nepůjde. |
|
citace:
...
Co se týče pozemské astronomie, tak si jaksi nedokážu představit, jak pozemský dalekohled díky rotaci Země dokáže udělat několikahodinovou expozici vzdáleného objektu.
Dalekohled je ustaven na montáži, která jím otáčí tak, aby vyrovnala rotaci Země a dalekohled stále sledoval totéž. ____________________
--
MIZ |
|
quote:
----------------------------------------------------------------------
Co se týče pozemské astronomie, tak si jaksi nedokážu představit, jak pozemský dalekohled díky rotaci Země dokáže udělat několikahodinovou expozici vzdáleného objektu.
___________________________________________________________________
Kolega MIZ to napsal dobře, jen dodám:
onomu vedení dalekohledu,fotografické komory nebo radioteleskopu za fotografovaným či jinak sledovaným tělesem na obloze se říká POINTACE.
Může být ruční nebo automatická. Při ruční astronom sleduje pozorovaný objekt v menším dalekohledu (pointer) s vláknovým křížem a ručně a jemně mění rektascenzi a deklinaci celé sestavy.
Automatická pointace spočívá ve vedení sestavy hodinovým strojkem, či motorkem s elektronickým řízením. Pro malé časy (minuty) stačí přesnost strojku, pro větší časy (ručně je to makačka) je nutná kontrola člověkem anebo je nutné mít úplné automatické pointování.
Např. fotočlánky sledující pozorovaný objekt, či případně nějaký blízký jasnější a vyrovnávají se montáže odchylky elektromotorky.
Je k neuvěření, že přesné pointování ovlivnují různé průhyby tubusu dalekohledu (mění polohu a něco to váží, drobné nepřesnosti v převodech montáže atp. Dá se udělat (montáž) kvalitní, ale je drahá a těžká. Jako u všeho i tady se hledá kompromis. A aby to nebylo tak lehké, tak pro pozorovaný objekt u obzoru se k těm chybám připojí i diferenciální refrakce (lom světla v atmosféře)pozorovaného objektu. |
|
| No a co objekty niz nad obzorem? Jak moc je tam ucinna adaptivni optika? Urcite mnohem mene nez v nadhlavniku. Znamena to ze pozemske dalekohledy proste pozorujou jen objekty vysoko na obloze? |
|
| Vzhledem k tomu, že jsou observatoře rozesety od jižního Chile až po Norsko - od jižního polárního kruhu k severnímu, je dostatečně pokryta celá obloha, nebo-li vždy je někde observatoř, která má cíl přímo nad hlavou. |
|
//Vzhledem k tomu, že jsou observatoře rozesety od jižního Chile až po Norsko - od jižního polárního kruhu k severnímu, je dostatečně pokryta celá obloha, nebo-li vždy je někde observatoř, která má cíl přímo nad hlavou.//
Bohužel ne všude mají stejně silné dalekohledy s podobnými parametry.
//Dalekohled je ustaven na montáži, která jím otáčí tak, aby vyrovnala rotaci Země a dalekohled stále sledoval totéž.//
Natáčení to samozřejmě částečně řeší, nicméně vám do expozice můžou vstupovat např. umělé družice.
Další věcí je fakt, že ideální pozorovací podmínky jsou pouze ,když je Měsíc v novu.
Navíc se domnívám, že vesmírný dalekohled zabere větší část "oblohy" než pozemský. |
| 20.2.2006 - 16:16 - Adolf | |
|
Oni, když stříleli svého času Hubbla na orbitu, tak vykřikovali, že to znamená stejnou revoluci v astronomii jako kdysi objev dalekohledu, neboť možnosti vesmírné astronomie jsou naprosto nesrovnatelné s pozemskou. Jenže ten čas je už pryč. Pozemskou astronomii řadou metodických a softwarových fíglů (ani ne moc optickým hardware) vylepšili natolik, že Hubble a jeho případní následovníci už tak moc nenahraditelně pro vědu nevypadají.  ____________________
Áda |
| 20.2.2006 - 16:18 - dodor | |
|
Ale ano jen se stejne figle musi použít i na těch dalekohledech ve vesmiru.
Viz chystane dalekohledy na hledání exoplanet.
|
| 20.2.2006 - 16:38 - Adolf | |
|
| Ty fígle však možná mohou komplikovat nasazení do kosmu. Pokud zrovna astronomie prožívá rychlý fígl-vývoj, tak je možná trochu problém udělat orbitální teleskop, který by nebyl v okamžiku vystřelení už zastaralý a který by byl s přiměřenými náklady pořád upgradovatelný na aktuální technologickou úroveň. Rychlý rozvoj oboru může být třebas překážkou jeho umisťování do kosmu, neboť umístění zařízení do kosmu může znamenat předplatné na spolehlivé technické zaostávání. Konstrukce Hubbla byla dělaná pro STS. Dnes by požadavky na nosič, který to zabezpečí, musely být daleko skromnější. Také, kdo ví jak se tvoří rozpočtové priority. Když řeknou pozemským astronomům: „Chcete ten balík peněz, co dostáváte, dát zčásti NASA na orbitální observatoř v nejisté budoucnosti nebo na rychlé vylepšení vašich oblíbených observatoří v horách?“ tak si myslím, že moc nadšení pro budoucího Hubbla nevyvolají. Chtěli by ho, kdyby jim ho dal někdo mimo současné rozpočty na jejich obor. ____________________
Áda |
|
Izrael bude vypouštět vojenské družice z letadla
http://www.astro.cz/clanek/2326
Je to zřejmě další alternativa systému Pegasus. Navíc pro starty se počítá i s relativně malým letadlem F15.
//V současné době se izraelský projekt blíží do stadia zkoušek. Záštitu nad ním převzalo Ministerstvo obrany Izraele, které má zájem na vypouštění malých špionážních družic. Součástí kosmického dopravního systému by mohla být například raketa třídy vzduch-země Black Sparrow. K jejímu vypouštění by mohly sloužit například letouny F-15, F-4, F-111 či B-52.//
Je to další krok jak přiblížit kosmonautiku státům ,které si třeba nemůžou dovolit kosmodrom(i když Izrael třeba v tomto případě kosmodrom má). |
|
Astronomie pozoruje, dělá spektra, fotí hlavně když je objekt zájmu v nadhlavníku. K tomu na obzoru dělá neplechu atmosféra Země. Jo to to známé "blikání" - scintilace hvězd. Jsme díky atmosféře velmi omezeni.
Teleskop na orbitě to také nemá lehké. Překáží tam samože sama Země, Slunce a Měsíc. Takže se dá fotit jen v částech oblohy. Nejlépe je-li teleskop nad noční stranou planety a Měsíc v novu - to je směrem ke Slunci.
Přelet družice může skutečně pokazit snímek. Pár roků nazpět jsem zažil kouzlo nechtěného. Fotografoval jsem teleskopem s CCD kamerou M13 (kulová hvězdokupa v Herkulu), expozice 3 min. A výsledný obrázek byl ze dvou třetin bílý, hrklo ve mě, co jsem potento a kolega dívající se na M13 malým dalekohledem mi řekl: " Co se dívíš, "jela" ti přes M13 slabá družice". |
| 21.2.2006 - 11:51 - Csaba | |
|
citace:
Izrael bude vypouštět vojenské družice z letadla
http://www.astro.cz/clanek/2326
Je to zřejmě další alternativa systému Pegasus. Navíc pro starty se počítá i s relativně malým letadlem F15.
//V současné době se izraelský projekt blíží do stadia zkoušek. Záštitu nad ním převzalo Ministerstvo obrany Izraele, které má zájem na vypouštění malých špionážních družic. Součástí kosmického dopravního systému by mohla být například raketa třídy vzduch-země Black Sparrow. K jejímu vypouštění by mohly sloužit například letouny F-15, F-4, F-111 či B-52.//
Je to další krok jak přiblížit kosmonautiku státům ,které si třeba nemůžou dovolit kosmodrom(i když Izrael třeba v tomto případě kosmodrom má).
Další podobny projekt z Kanady:
http://www.stk.com/downloads/corporate/partners/edu/Carleton_Exec_summary_final.pdf |
| 21.2.2006 - 12:09 - Ohara | |
|
K tem teleskopum, bohuzel neni pravda ze je vsechno mozne pozorovat ze zeme.
1) velmi vdaleny objekty jsou diky hublovu posunu tak cerveny, ze je mozny je pozorovat jen v infracerveny casti spektra a to ze Zeme nejde.
2) Vysoce energeticky zareni nastesti atmosferou neprojde, takze i tady je nutny pozorovani z vesmiru.
3)Pro slaby objekty je nutna velmi dlouha expozice, radove stovky hodin (treba snimky Hubblova hlubokyho pole HDF), to diky rotaci Zeme a pocasi taky neni mozny delat ze Zeme. |
|
| Křídelní závěs F-15 unese takových 2200 kg, při použití TPH je nosnost na LEO 20-40 kg, a to jen pokud blok řízení odhodíme před zážehem třetího stupně, takže přesnost vyvedení na dráhu je dost malá. Pro Izrael je to ale výhodné, raketu může odpalovat z F-15 po několika tankováních za letu až nad Indickým oceánem ve východním směru, pro experimentální družice nosnost stačí, Izrael má zkušenosti s motory na TPH a konstrukcí raket, takže je velká pravděpodobnost úspěšnéHo vývoje. |
| 22.2.2006 - 18:00 - Adolf | |
|
U té pozemské astronomie určitě existuje řada omezení, jako nemožnost sledování určitých spekter, která atomosféra odfiltruje. Vesmírná astronomie má ovšem také svá nepříjemná omezení. Vývojový posun v technologiích pozemské astronomie je však v poslední době dost výrazný, takže dochází k výrazné ztrátě nevýhod pozemských pozorování, zatímco u vesmírné astronomie k takovému vývoji bohužel nedochází, a tak nadšení pro ni poněkud chladne. Asi by měla nabídnout více než Hubble.
Ta scintace je právě jedním z fenoménů, proto kterému pozemská astronomie pokud vím už docela úspěšně umí bojovat, podle proměřování referenčních scintací v atmosféře mihotáním deformovaný obraz přepočítávají na nemihotající. Takovéto postupy jsou velice potěšující, ale na druhou stranu snižují potřebu vesmírné astronomie a ztěžují možnosti její konkurenční nabídky. ____________________
Áda |
|
"Vize" ma svoji dalsi obet - sondu Dawn planetce Ceres, ackoliv sonda je hotova a prakticky cekala jen na vypusteni...
http://www.spaceflightnow.com/news/n0603/03dawn/ |
|
http://www.space.com/news/060303_dawn_cancelled.html
Jiny zdroj o Dawn.
Mluvi se tam o nimimalne 14 mesicnim odkladu a jistych potizich s misi a minimalne 20% prekrocenim rozpoctu. Clanek vyzniva ponekud jinak nez ten odkaz na spaceflight.com
Kazdopadne je nutne si stanovit preference co je dulezitejsi. Mise k asteroidum, nebo napr. hledani exoplanet?
Ja osobne v tom vidim spise zakulisni boj o finance mezi ruznymi vedeckymi skupinami. Tedy nic zvlastniho a nevidaneho.
Ja osobne bych si vybral asteroidy, ale spise zalezi na tom ktera skupina ma lepsi kontakty. Treba byl projekt Dawn opravdu jen spatne rizen a dojeni NASA se tentokrat nepodarilo. |
|
Oproti jinym projektum je 14 mesicu odklad a 20% navyseni rozpoctu naprosto k smichu.
Me to spis pripomina vec, kterou NASA dela systematicky od sameho pocatku sve existence: neco se vymysli, rozpracuje, casto i postavi a testuje. Objevi se nejaky zadrhel, ukaze se, ze to nejde tak snadno a lacino. Nekdo navrhne nejaky lepsi vzdusny zamek, stavajici rozpracovany (a uz patricne zafinancovany) projekt se zrusi a zacne se pracovat na tom novem perwollovem, co nezridka potka nejaky zadrhel...a tak dokola.
V urcite mire to delaji asi vsechny agentury, ale pripada mi, ze NASA se v tom primo vyziva
Jestli se techle manyru nezbavi, tak muzem vsadit boty, ze i soucasny mesicni program bude jen vykrik do tmy. |
|
citace:
Oproti jinym projektum je 14 mesicu odklad a 20% navyseni rozpoctu naprosto k smichu.
Je to tak bezne, ze kazdy projekt ma takove navyseni? Potom je jasne ze pokud NASA nema na kazdy projekt rezervy, musi se minimalne 20% projektu zrusit a uplne vsechny opozdit. To byl nesvar minuleho vedeni NASA, nyni se snad prikroci k tomu, ze kazdy projekt bude mit dostatecne rezervy a pokud bude mit vazne problemy, bude se vazne uvazovat o zruseni.
citace:
Me to spis pripomina vec, kterou NASA dela systematicky od sameho pocatku sve existence: neco se vymysli, rozpracuje, casto i postavi a testuje. Objevi se nejaky zadrhel, ukaze se, ze to nejde tak snadno a lacino. Nekdo navrhne nejaky lepsi vzdusny zamek
Me to prijde jako jediny zpusob, jak si alespon realne udrzet trochu poradek. Pokud soukromy investor neni schopna dokoncit projekt ve stanovenem case a financich, tak musi predelat finananci plan a v konecnem dusledku zdrazit vyrobek, nebo to nejak dotovat ze svych aktiv.
NASA mela v tomto pripade jen tu moznost, ze omezi jine projekty. Vzhledem k nizke priorite projektu vsak sonda byla zrusena.
citace:
Jestli se techle manyru nezbavi, tak muzem vsadit boty, ze i soucasny mesicni program bude jen vykrik do tmy.
NASA ma hlavni strednedobou prioritu dokoncit ISS a vyrobit nastupce STS. Tyhle projekty jsou ty nejdulezitejsi a dostanou prednost pred vsim ostatnim. Ikdyby se mely vsechny ostatni sondy odpojit (snad az na ty nejdulezitejsi jako napriklad Cassini atd.).
Tak to proste je a ja osobne to povazuju za spravnou cestu. Vsechno ostatni totiz snadno pocka. Je uplne jedno jestli poleti nejaka sonda k planetkam ted, nebo za deset let. Pokud se vsak nepodari dostavit ISS ted, tak uz potom asi nikdy. Pokud nastupce STS nebude brzo, pak si celou ISS budou moci strcit za klobouk a penize byly vyhozeny zbytecne.
|
|
| Plně souhlasím, přednost mají neodkladné programy, Dawn byl sice zajímavý projekt, ale holt má smůlu a NASA musela zvážila, jestli je lepší projekt ukončit. Peníze jsou jejich a mají na to právo. Je to taky gesto ostatním, že NASA nebude tolerovat zkreslování ceny a nezvládnutí projektů. |
|
//Pokud nastupce STS nebude brzo, pak si celou ISS budou moci strcit za klobouk a penize byly vyhozeny zbytecne.//
Tak to zcela není, jak je vidět Rusko dokáže udržovat ISS samotné pomocí Sojuzů a Progressů. A větší náhradní díly např. gyroskopy dokáže snad dopravit na stanici ATV popř. HTV.
Konečně toho budeme opět svědky i v budoucnu po zrušení letů raketoplánu v roce 2010 eventuelně dříve.
Jen předpokládám, že pokud bude stanice dostavěna v roce 2010, tak v přestávce mezi STS a CEVem, bude muset Evropa stavět více ATV než jenom jedno za rok. 6 lidí a naplno zahájenou výzkumnou činnost by asi jen Progressy neutáhly.
|
|
To by se NASA i americkym poplatnikum urcite libilo. Budou platit vystavbu ISS a pak budou koukat jak tam jini litaji. Nebo si zaplati vic jak trzni ceny aby je tam nekdo vzal.
Ne ne. Pokud neco neklapne s STS, tak americane ISS proste odepisou. Pokud se situace nebude vyvijet dobre s CEVem, tak bud NASA prodlouzi lety STS, nebo stopne vsechny ostatni projekty jen aby CEV dokoncila. Tohle se uz ostatne deje. |
|
citace:
To by se NASA i americkym poplatnikum urcite libilo. Budou platit vystavbu ISS a pak budou koukat jak tam jini litaji. Nebo si zaplati vic jak trzni ceny aby je tam nekdo vzal.
Toho bych se neobával, je vidět, že americký poplatník je velice odolný tvor, když je ochoten zacvakat více jak půl miliardy za jeden start raketoplánu.
Navíc stejně jim nic po ukončení provozu STS nezbude, ať se jim to líbí nebo ne ,když první rutiní pilotovaný let CEVu má být asi v roce 2013. Mimochodem v té době už budou základní moduly ISS(1998-2013) staré jako základní modul MIRu(1986-2001).
|
|
Pokud raketoplan skutecne prestane letat na konci roku 2010, tak behem dalsich dvou let budou vrcholit pripravy a zkusebni lety CEVu, behem nichz by Amici vyuzivali zrejme Sojuzy. To je samozrejme neco jineho nez trvala zavislost na nekom jinem.
Je to i neco jineho, nez pokud se podari behem pristich deseti, dvaceti let vyvinout nejakou komercni nahradu letu k ISS, pricemz si NASA stale podrzi alternativu (drazsi), jak se k ISS dostat.
Sam jsem zvedavy kolik nakonec CEV bude stat, ale myslim, ze pokud da NASA za CEV miliardu rocne (za dva starty), tak to budu povazovat za uspech. Nesmime zapominat ze zivi pocetnou bandu astronautu, monteru a infrastruktury. Ta miliarda je ale na americke pomery opravdu za pusu. Navic taky nesmime zapominat ze ta miliarda se zpetne investuje do americke ekonomiky a vrati se na danich. Pokud se to ovsem spis neprozere na "socialnich davkach" pro zamestnance NASA.
Idealni by samozrejme bylo pokud by nezavisly pristup na orbitu mela i Evropa a dalsi. |
|
K sonde Dawn:
Nemuzu se hadat o jednu konkretni misi, nevim toho o Dawn tolik. Jen mi to prilis pripomina pisnicku, kterou NASA ve sve historii zpivala na muj vkus az moc casto. Zrusit nebo odlozit projekt, ktery je teprve na papire, chapu. Ve chvili, kdy mi neco temer hotoveho fyzicky stoji v hangaru a technologicke problemy nejsou neresitelne (aby me nekdo nechytal za slovo treba s X-33), uz mam urcity problem to pochopit 
Treba se pletu a je to skutecne znak, ze se NASA po delsi dobe pevne rozhodla nejaky zajimavy a obtizny pilotovany program dotahnout do konce. Ale jestli cela slavna Vize skonci par vypravami ala Apollo a nebude to mit pokracovani v podobe alespon male stale prevazne roboticke zakladny na Mesici, nebudu vedet jestli se smat nebo brecet... Moc, moc, MOC si preju, abych maloval certy na zed zbytecne.
Omlouvam se za tento skepticky vylev, ale strasne nerad bych se ve Vizi a jejich dusledcich zklamal. |
|
