|
k tematu "co by mohl iran udelat" je pomerne zajimave cteni zde http://neviditelnypes.zpravy.cz/p_zahranici.asp?r=p_zahranici&c=A060314_120846_p_zahranici_wag
a k tomu rovnou pridam dnesni prohlaseni ryze "iran je hlavnim bankerem teroristu" http://zpravy.idnes.cz/zahranicni.asp?r=zahranicni&c=A060316_071318_zahranicni_miz nebyl predtim hlavni oporou teroristu irak? tim nechci rict, ze jsem saddamovi fandil, jsem rad, ze mu po tech letech nekdo vymaloval, jen poukazuji na retoriku americkych cinitelu... |
|
citace:
Většina kritiků americké ekonomiky vybírá jenom jednotlivé body a jejich účinek zveličuje...
ja teda nevim, ale jake jednotlive body vybira a zvelicuje tvrzeni, ze americky FED prestava skoro po 50 letech publikovat zpravu o objemu dolaroveho obeziva??? samozrejme, ze lze s kritiky polemizovat, ale myslim, ze nektera fakta jsou vcelku vymluvna. netvrdim, ze se proto zhrouti americka ekonomika, jen rikam, ze to muze signalizovat zacatek problemu. |
|
citace:
k tematu "co by mohl iran udelat" je pomerne zajimave cteni zde http://neviditelnypes.zpravy.cz/p_zahranici.asp?r=p_zahranici&c=A060314_120846_p_zahranici_wag
Je to hezke cteni, nicmene si myslim ze skutecnost je jeste komplikovanejsi. Myslim ze Americane s uderem na Iran prece jen jeste pockaji. Bush to ma "za par" a bude zalezet kdo bude dalsim prezidentem.
Myslim ze behem par let situace v Iraku umozni Americanum se plne koncentrovat jen na lapani nepohodlnych, popripade na Iran.
Taky Mexicky zaliv jeste neni v plne kondici po Katrine a vyvoj jaderne bomby v Iranu asi nepokrocil tak daleko.
Stejne bych si tipnul na minimalne par mesicu az rok. Krize jeste negraduje. |
|
citace:
Je to hezke cteni, nicmene si myslim ze skutecnost je jeste komplikovanejsi. Myslim ze Americane s uderem na Iran prece jen jeste pockaji. Bush to ma "za par" a bude zalezet kdo bude dalsim prezidentem.
Myslim ze behem par let situace v Iraku umozni Americanum se plne koncentrovat jen na lapani nepohodlnych, popripade na Iran.
Taky Mexicky zaliv jeste neni v plne kondici po Katrine a vyvoj jaderne bomby v Iranu asi nepokrocil tak daleko.
Stejne bych si tipnul na minimalne par mesicu az rok. Krize jeste negraduje.
no, jen behem dneska se objevili uz tri agenturni zpravy tykajici se iranu, krom vyjadreni o teroristickem bankovnictvi zverejnil bily dum i zpravu o tom, ze iran je nejvetsi ohrozeni USA http://www.novinky.cz/zahranicni/80182-usa-nevylucuji-dalsi-udery--v-ohrozeni-je-iran.html a na angazovanost iranu v iraku reagovaly americane slovy, ze iran podporuje povstalce v iraku...
ale zpatky k souvislostem s kosmonautikou - osobne si myslim, ze bush je ted i v samotnych statech tak nepopularni, ze dalsim prezidentem bude demokrat (podle me hillary, ale jeste uvidime). jedine, co by to mohlo zmenit, by byla nejaka krize, ktera by bushe ukazala zase jako vudce... a popravde i vzhledem k financnim problemu, o kterych se tu psalo vyse, mam pocit, ze prvni, co demokraticky prezident udela bude, ze prehodnoti republikanskou vizi dobyvani vesmiru  |
|
Stejne jeste Iranska krize negraduje.
Nicmene co se tyce financi USA j$ pravda, ze NASA bude muset neco predvest. Zatim jsou prakticke vysledky financne nejnarocnejsiho pilotovaneho programu k placi. STS se hrouti, ISS drzi Rusove a CEV nebude to, co jsme cekali.
Uz po tri roky nad STS visi stin okamziteho zruseni a zadny pokrok nejde videt. NASA je presne tam co pred tremi roky. Je to az neuveritelne, ale je to tak.
Pokud NASA nebude mit novemu prezidentovi co predlozit, tak ji zrejme cekaji opravdu zavazne zmeny.
Myslim ze kosmonautiku cekaji upravdu zajimave roky. Uz ted je to napinavejsi nez samotne prochazky po Mesici. |
| 16.3.2006 - 18:14 - Adolf | |
|
To se nám to tu hezky rozpovídalo o Iránu!
Co se týče Iránu, on toho sice tak moc udělat nemůže, co by ovlivnilo svět a nepoškodilo víc jeho než zbytek světa či jeho nepřátele, ale bohužel fakt je, že v případě útoku na něj řada z těchto potíží vznikne, aniž by je Irán musel příliš úmyslně eskalovat. Vzestup cen ropy a vzestup nákladů na zajištění bezpečnosti zdrojů ropy a jejích cest v oblasti Perského zálivu spolu s tím přijde tak jako tak. Prozatím myslím, že náklady vzestupu cen ropy chrání Irán líp, než by to mohla zvládnout jeho armáda a všechny další možnosti úmyslně škodit, které má Irán k dispozici. Je to dost silná ochrana.
Zatímco při útoku na Irák vznikly nemalé výnosy z této války ve snížení světových cen ropy v důsledku ukončení embarga na Irák, vzestupu poptávky po investičním zboží, protože Irák je zainvestován pytli petrodolarů od šejků ze Zálivu skrze US dodávky. Investiční příležitost – to nejcennější, o co v kapitalismu jde a o co se třebas vedou i války – a Irák je obrovská investiční příležitost. Ten pokles cen ropy v důsledku ukončení embarga nebyl absolutní na časové škále. Ceny naopak vzrostly taženy gigantickým nárůstem poptávky v Číně a Indii, jež zvyšují poptávku neuvěřitelným tempem. Nicméně proti tomu, jaké by byly nebýt ukončení embarga, které mj. nárůst poptávky asijských obrů vynutil, jsou dnešní ceny dost nízké. Z útoku na Irán však žádný takovýto rychlý ekonomický výnos pro svět nebude. Veškerý výnos by měl spočívat ve snížení budoucích rizik konfliktů ohrožujících dosažitelnost zdrojů ze Zálivu. Případný výnos tedy tímto vznikne v budoucnu, momentálně však z toho mohou být jen náklady.
Co se týče iránských Scudů, asi s nimi nic moc nenadělá, ale víc než přímé škody mohou být ty nepřímé ve vzestupu cen ropy. Dnes by nejspíš mohly být i kapacity dělat něco proti Scudům aspoň v Izraeli. Nicméně Patrioty to určitě nebudou. Žádný Patriot nikdy Scuda nesestřelil. To byl jen propagandistický trik v době 1. války v Zálivu. Už tehdy byl Patriot stejný šrot jako Scud. Dnes by to však bylo doufejme jiné, ovšem s jinými systémy než s Patrioty.
Úder na Irán je naléhavější pro Izrael než pro US. Bush to má za pár, a tak toho zas nemá tolik co ztratit. Pokud se plánuje úder na Irán, tak se čeká na určitý pokles cen ropy, aby se minimalizovaly ztráty z jejího vzestupu, na vyjasnění izraelské politické situace aj., ale jsou tu i faktory, které mohou zvýšit náklady z čekání. Irán nakupuje ruské protiletecké systémy. Rusové nejsou sice příliš uneseni ze současné Iránské politiky, ale prachy potřebují ještě víc než globální bezpečnost a jsou jednou z mála zemí Atlantické civilizace, které na jen mírně eskalovaném konfliktu na Blízkém východě mohou finančně rychle vydělat. Ty systémy mají být zprovozněny na podzim. Úder poté bude muset být daleko dražší a mít daleko větší rozsah. Úder ve vhodném načasování před tím by naopak mohl zabít dvě mouchy jednou ranou. Snad by tedy šlo s dost velkou pravděpodobností očekávat právě toto načasování.
Přerušení publikování měnových agregátů FEDem, neznamená bohužel, že by se něco neblahého v ekonomickém světě mohlo dít. Znamená, že už se děje!
Ztráta této informace je pochopitelně pro celou světovou ekonomiku včetně US běžných komerčních subjektů je velice drahá. Významně tím rostou náklady finančních rizik celému světu, náklady kapitálu a zprostředkovaně náklady úplně všeho. Uvalení tohoto nákladného informačního embarga na svět je jistou formou válečného aktu a přináší nepříjemné konfliktní náklady i tomu, kdo toto embargo uvalil. Ospravedlnit to lze jen zabráněním ztrát ještě větším – aspoň pro US – nebo mimořádnou válečnou kořistí, kterou by to nějak možná mohlo přinést. (Nevím jak.) Války se v dnešní době vedou čím dál více i na finančních trzích. Víceméně je to podobný ukazatel, jako když vulkanická hora najednou přes noc o metr vyroste.
Nevím, co přinese úpadek Bushovy popularity na hodnoty tak extrémně nízké, jaké by u nás znamenaly naopak extrémně vysokou popularitu politika. Všechno se může velice významně i velmi rychle změnit. Třeba je nachystán už neodolatelně švarný stážista pro Hilary. 
Ovšem její manžel jedno z prvních velkých rozhodnutí, které učinil, bylo převedení výstavby supercollideru na pěstírnu žampiónů a US od té doby hrají ve fyzice vysokých energií druhé housle. Třebas se sníží výměra KSC ve prospěch aligátořích farem. Albrightová zase vezme věci pevně do svých rukou. Propustí všechny vězně z Guantanáma s tučným odškodněním, nařídí EU přijetí Turecka pod hrozbou bombardování jako vnutila Srbsku Mnichovsko-Kosovskou „dohodu“ z Rambouex a nařídí NATOu zničit a etnicky vyčistit zbytek Srbska ve prospěch kalífátní provincie Velká Albánie se zaručeným nerušeným přístupem na evropské trhy drog a bílého masa. ____________________
Áda |
| 16.3.2006 - 19:15 - dodor | |
|
K patriotum
http://www.designation-systems.net/dusrm/m-104.html
During Operation Desert Storm (ODS) in 1991, PAC-1 and PAC-2 systems were used against Iraqi "Al-Hussein" (modified SS-1 Scud) SRBMs. In most of the ODS engagements, two missiles were automatically fired at an incoming target. The success rate was not bad, but not as overwhelmingly good as the first reports suggested. Furthermore, the "Al-Hussein" was far from the state-of-the-art in missile and countermeasures technology.
české stránky
http://www.military.cz/usa/sam/patriot/patriot.htm
řeknu k tomu asi toto je to asi nejlepší anti-air systém ověřený ve válce. Ostatní jsou jen dle spec. výrobce. Ovšem nepopírám že ruské S300 nemohou byt lepši ovšem praktické výsledky nemají .
|
| 16.3.2006 - 19:19 - dodor | |
|
Jo asi nová moda pojmenovat novou americkou kanoi podle představitele právě vladnouci prezidenské rodiny.
http://www.military.cz/usa/navy/uss/carriers/CVN77/CVN77.htm
To nemají dost lepších jmen v historii?
|
|
Celkem nechápu co tady řešíte. USA je světová velmoc, která si může defacto dělat beztrestně co se jí zachce(pro skalní amerikofili, není to kritika ,ale konstatování). Každopádně USA je ze všech úhlu pohledu nejlepší světový četník, pokud by tuto roli nedělalo USA, bude tuto úlohu dělat časem někdo jiný, akorát pravděpodobně mnohem brutálnějším způsobem. Stačí se podívat do historie na tehdejší z evropského pohledu zájmový svět, (Římská říše,Španělské králoství, Britské impérium, bipolární světovláda SSSR-USA). Pokud se USA dostane do úzkých ,tak žhavým nástupcem na světového četníka je Čína a že toto případné vakuum vyplní, si není třeba dělat iluze.
Je blbost se domnívat, že USA šlo do Iráku kvůli ropě, prachy nalíté do invaze a do obnovy Iráku těžko mohou vyvážit výnosy z případného poklesu cen ropy a zakázek pro americké firmy. Pokud by se okupace cizích zemí v zájmu surovin ekonomicky vyplatila, tak by nikdy nedošlo k rozpadu koloniálních říši. Pravdou je, že pacifikace místního obyvatelstva si vyžaduje enormní náklady na pořádkové síly, které číní okupaci z hospodářských důvodů ekonomickým nesmyslem. Bezpečnostní důvody a obavy z případného útoku ZHN, který napáchá velké hospodářské škody jsou argumenty pro preventivní válku a následnou okupaci, která je politicky a ekonomicky obájitelná pro místní voliče agresora resp. preventivního útočníka. Pochybný díktátor vlastnící technologie pro ZHN a balistické rakety je dost vražedná kombinace a pro světového četníka je otázka zda je lepší ho nechat na pokoji či ne.
|
|
To Hawk:
No vicemene souhlasim. Nicmene mas tam par "chybek". Ne opravdu nejde o chyby v rpavem slova smyslu, spise by se nektere veci daly vylozit jinak. Za prve, zisky neplynou z mozneho zlevneni ropy, nybrz z jejiho zdrazeni. Jisteze se kolonizace a a obsazovani jinych zeme za ucelem vyuziti prirodnich zdroju nevyplati...statu. Ovsem muze se vyplatit urcitym skupinam. V pripade USA je to cerny prumysl, tedy ropny a zbrojni konglomerat. Ten ma pomerne uzke vazby jak na Bushovic rodinu, tak take na Rumsfelda a dalsi. Tudiz nemusi to byt tak, ze jedinym duvodem byla ropa, jak si blahove a zhloupe nekteri mysli a tvrdi. Ale byl tu problem Saddama, mozne nebezpeci ZHN (jo kluci v CIA maji tkay sve zname u dodavatelu zbrani), no a mame tu ony zname. Kucii u CIA nadnesou zpravy o hrozbe ZHn (treba i diky znamostem v dane prumyslove lobby), politici si to prectou, pridaji to, ze ze Saddamem by se melo neco delat a navic rozmahajici se terorismus. Nu coz, reknou si. Melo by se s tim neco delat. Kdyz ho sesadime, znicime ZHN, vyresime hrozby, navic ziskame zakladny primo v arabskem svete (bez omezeni jako je tomu pri normalnim hostovani v jine zemi). V teto chvili s epres poradce a dalsi dostanou ke slovu opet nasi znami kamosi z cerneho a zbrojniho prumyslu, kteri vi, ze si kapsu namasti na drazsi rope, programech obnovy poniceneho irackeho ropneho prumyslu, energeticke sosutavy apod. No a zbrojari hadejte na cem. A mame tady pomerne jasnou rovnici, kde na to sice dopalti USA, ovsem ne politici, ci firmy, ale danovi poplatnici, postatni se napakuji. Nejsem zastance konspiracnich teorii a ani si nemyslim, ze by bylo vse dokonale naplanovane, naopak dnesni situace v Iraku svedci spise o zbrabrnai cele oprace a hura pristupu. Proste jen nekolik skupin vyuzilo vyhodne situace, vse se nakupilo a mozna zbytecna valka (je velmi sporadicke zda bylo pro USA vyhodne vymenit pomerne citelneho a kontrolovatelneho diktatora za chaos, narust moci mistnich mocipanu, zvyseni nabozenskeho fundamentalismu a hlavne enormni naklady, vlastni mrtve a zvyseni nebezpeci vzniku obcanske valky a tim padem mnohem vetsi nebezpeci zneuziti jakychkoliv ZHN) velmi draha je tu. Proste pro nekoho to bylo vyhodne, nekteri to dobre neodhadli, tak funguje svet, zadne velke konspirace, jen vyuziti prilezitosti. Ja osobne jsem byl pro valku v Iraku a sesazeni Saddama, nicmene jsem presvedcen, ze zpusob jakym to bylo provedeno byl spatny, nedokonale pripraveny a ciste populisticky. Coz je podle me ta chybka. No a zamrzi to zvlast, kdyz si clovek predstavi tu hromadu penez, kdyby se cela vrazila do vesmirnych programu, tak muzeme letet na Mars. Nicmene to je nerealne, ale i pouha desetina tech penez by byla velmi mocnou injekci a klidne by mohla jit kompletne do vedy, vyzkumu (nejen do vesmirnych programu). |
|
BTW: Jak nekdo vyse zminil tech par Iranskych Scudu, tak byt vami vsemi, tak nepodcenuji iransky raketovy program. Po severokorejskem je to druhy nejvyspelejsi z nebezpecnych i "obycejnych" bezpecnych zemi. Navic cile vymenuje tehcnolgie skymkoliv kdo je aspon trosku ochoten (dolarku na to ma pomerne dost). Stejne tak jaderny program na tom neni spatne ( i kdyz Izraelci sveho casu udelali bombardovanim zasluzny cin). Iran ziskaval jaderne technologie z JAR, jizni ameriky, koketoval s Pakistanem a namlouval si Severni Koreu, Cinu a Rusko. Dale velmi rad sponzoruje presuny ruskych odborniku a vesele nakupy jakychkoliv relevantnich materialu, navodu, proste know-how. Otazka bomby je u Iranu otazka let. Od chvile kdy se pevne rozhodne ji postavit a vrhne do toho finance a vse ostatni ve velkem, tak nebude trvat vice jak pet let a bude ji mit. Nicmene takovato snaha se nebude dat ukryt a tudiz bude dost casu na vcasny zasah. Horsi varianta je snaha pomalu, polehoucku si vse potrebne ruznymi uskoky pripravit, aby pak ta zaverecna faze mohla byt co nejkratsi.
Co se tyce raketoveho programu, tak ma velmi dobre naslapnuto. Behem deseti let muze mit i mezikontinentalni nosice. Ale opet se da predpokladat dostatecne mnozstvi "varovnych" indicii. |
|
| Iránský raketový program samozřejmě nepodceňujem, ale vyvinout spolehlivou raketu většího doletu není nic lehkého, SSSR to trvalo 10 let. Iránské rakety jsou na úrovni iráckých Scudů, zatímco velké úpravy na Patriotech probíhaly posledních 10 let (hlavně dokončení vývoje verze PAC-2 včetně jejich vyzkoušení ve válce s Irákem 2003 - zkušenosti byly jistě neprodleně předány Izraeli). Osobně počítám s tím, že pokud nedojde k průlomu v jednáních (největší vliv na to má Putin), Izraelci provedou letecký úder, moc dlouho čekat nebudou - odhaduju to na 50% duben, 40% květen. USA rozhodně do války s Iránem nepůjdou, přínos by ani zdaleka nevyvážil náklady, hlavní hrozbu embarga si USA musí nechat až na dobu po úderu, kdy bude Irán zuřit. Navíc ozbrojené síly potřebují oddych a dokončit rekonstrukci. |
|
Trochu senzachtivý článek o světě po ropném krachu:
http://www.mwm.cz/CD/c1224.htm
|
|
Co kdyz se to vyresi samo?
Nejvetsimi spotrebiteli ropy jsou USA. Pokud budou mit hospodarske problemy, tak se vyrazne snizi jejich spotreba a nasledne i spotreba Ciny a zrejme vubec i celeho sveta.
Samozrejme by se snizila produkce, ale byl by i vetsi tlak na uspory.
Denne jsem napriklad svedkem, ze lide jezdi kazdy svym autem do prace proste proto ze maji dost penez a je to pohodlne.
Tak budou proste jezdit na kole, nebo MHD.
V rozvojovych statech to tak delaji. (V CR to tak donedavna pry delali taky).
|
|
no ono s tou ropou je to slozitejsi, jak uvadi spravne ten "senzachtivy" clanek, ropa se pouziva i v chemickem prumyslu a mnoha dalsich oborech, nez jen jako pohonna latka. tu zalezitost s vyvrcholenim tezby jsem uz taky videl, na druhou stranu je pravdou, ze spis nez pokles zdroju v soucasnosti (a podle me v poslednich 5 letech) byl mnohem vice limitujici politcko-vojensky neklid v perskem zalivu. mozna, ze i to byl jeden z duvodu, proc amici sli do iraku... jinak pokud si pomatuju, bush prohlasil neco jako, ze do 20 let musi usa prejit na vodik misto ropy.
nejsem zastance stinnych zitrku, takze neverim ze vymre 90% obyvatel planety zeme, ale myslim, ze usa, cina i indie (mozna i EU, ale mam pocit, ze tady ten odber ropy neni az zas tak sileny) budou mit asi velke problemy, jak bude ropa postupne zdrazovat. cimz se vracime zpatky k tomu, co nas zajima - bude mit NASA dost prostredku na to, aby doletela k mesici? natozpak k marsu? a pokud to nezvladne NASA, bude tu nekdo, kdo to zvladne? ESA ve spolupraci s ruskem? nebo cina - ta asi tezko, je na rope nejzavislejsi hned po usa... |
| 19.3.2006 - 11:38 - dodor | |
|
| Spíše je tam zajímavá jedna věc. V tom článku se píše že dolar je prakticky podložen ropou. Což ale znamená že když roste cena ropy taky by měla rust i hodnota dolaru což se všek neděje spíše naopak jediné vysvětlení je že USA s rostoucí cenou emitují stále více měny do oběhu. Ale co se pak stane když některé státy nebudou chtít používat dolar viz. iran a rusko nebo když cena ropy rychle klesne? V oběhu pak bude velké množství dolarů ktéré nebudou podloženy. |
|
Dolar je podložen ekonomikou USA, vývoj cen ropy ale bude dlouhodobý s přímými následky - vzrůst ceny ropy dříve postihne chudší státy jako Čína, Indie a rozvojová polovina světa - zatímco vyspělý svět sníží spotřebu ropy prostým uplatněním úsporných systémů : místo Hummeru pojedou Passatem nebo Golfem nebo Smartem (případně novou generací úsporných vozidel (osobních i nákladních) s lepší aerodynamikou, sníženou cestovní rychlostí a hmotností, diesel-elektrickým pohonem a třeba i nižší bezpečností např. u městských vozítek, spotřeba paliva klesne i snížením rychlosti na dálnicích a silnicích. Rozšíří se geneticky modifikované plodiny, kterým stačí jeden postřik a jedno hnojení místo pěti, dehydrované potraviny místo mražených, místní zdroje budou levnější než dovoz, zdražená ropná energie povzbudí obnovitelné zdroje a úspory. Samozřejmě taky vyspělé státy omezí humanitární pomoc - od jídla až po léky. Afrika a část Asie tak skončí ve válce o zdroje - vyspělé státy ale zasáhnou až při ohrožení vlastních nezbytných zdrojů. Úsporné budou i válečné technologie - místo tanků, nadzvukových stíhaček a těžkých bitevních vrtulníků lehké a úsporné robotizované OT a letadla, místo vlastních vojáků budou levnější místní žoldnéři.
Úspory se dotknou i NASA - největší pokles postihne "nepraktický" výzkum - tedy hlavně astronomii. Omezení ale postihne všechny - budou se omezovat nákladné mise - proto má větší šanci robotizace - a taky se výrazně sníží administrativa - efektivita bude klíčová. |
|
citace:
V tom článku se píše že dolar je prakticky podložen ropou. Což ale znamená že když roste cena ropy taky by měla rust i hodnota dolaru což se všek neděje spíše naopak jediné vysvětlení je že USA s rostoucí cenou emitují stále více měny do oběhu. Ale co se pak stane když některé státy nebudou chtít používat dolar viz. iran a rusko nebo když cena ropy rychle klesne? V oběhu pak bude velké množství dolarů ktéré nebudou podloženy.
Nejsem zadny financni expert, ale dolar devalvuje a zrejme devalvovat bude a pro US ekonomiku je to vpodstate pozitivni. Jednak to pomaha krotit jejich deficit zahr. obchodu a bude take snazsi splacet zahr. dluhy v dolarech. Ovsem vzhledem ke slabsimu dolaru neni narust ceny ropy pro ostatni staty tak dramaticky. Ropa se tedy hlavne zdrazuje pro americany a zrejme i rozvojove zeme vazane na dolar.
Pokud jsou Cinani ochotni kupovat obligace v dolarech a drzet tak dolar nahore a zaroven je moznost nadhodnocene dolary vyhodne investovat napriklad v Cine, byli by americti financnici hloupi toho nevyuzivat.
Pokud dolar klesne jeste vice, zdrazi se vyrazne dovoz surovin, ale i vyrobku do USA a bude na case vybirat zisky ze zahranici a investovat je opet v USA.
Je otazka co to udela se zivotnim standartem americanu, ale nemcouri se museli taky ukaznit, tak co by ne amici. Americani maji navic i pri nadhodnocenem dolaru a horde ilegalu mizivou nezamestnanost.
Mozna ze se americani budou muset krotit ve vladnich vydajich a zvysi se inflace, ale neni to nic s cim bychom v rozvojovych zemich nemeli bohate zkusenosti. Uvidime jak si s tim poradi tam. Aspon maji vyhodu v tom, ze je tolik netizi socialni davky. |
|
citace:
...vzrůst ceny ropy dříve postihne chudší státy jako Čína, Indie a rozvojová polovina světa - zatímco vyspělý svět sníží spotřebu ropy prostým uplatněním úsporných systémů...
Rozšíří se geneticky modifikované plodiny...
...zdražená ropná energie povzbudí obnovitelné zdroje a úspory ...Afrika a část Asie tak skončí ve válce o zdroje - vyspělé státy ale zasáhnou až při ohrožení vlastních nezbytných zdrojů...
To ze vzrust cen surovin nejvic postihne rozvojove staty je asi zrejme. Taky verim tomu, ze je stale dost casu preorientovat ekonomiky z ropne zavislosti. Treba Cina se o to snazi opravdu vehementne. Kazdy tyden stavi jednu uhelnou kogeneracni jednotku a 30 jadernych bloku je na ceste. Ovsem jsou jine staty, na ktere kocovina dolehne dost tezce. Napriklad UK ma nestastne nacasovane dozivajici jaderne elektrarny s poklesem tezby ropy z vlastnich zdroju. Sice ropny prumysl v UK zaziva obrovsky boom, ten vsak prinejlepsim pokles tezby pouze zmirni.
Zatim se zmohli na staveni vetrnych elektraren (protoze to ve Skotsku opravdu fouka - vyuziti je nad 24%) a zachytavani CO2 ze spalovani zemniho plynu (coz je pouze ulitba zelenym). Vzhledem k tomu ze ze zemniho plynu vyrabi 40% energie a uz nyni musi plyn dovazet, tak ma UK naslapnuto stat se varovanim pro vsechny ostatni.
Spravne sice nekdo poznamenal ze ropa neni jen energeticky prumysl, ale i (petro)chemie je take o energii. |
| 20.3.2006 - 18:20 - Vítězslav Novák | |
|
Dolar je podložen ekonomikou USA - tou ekonomikou, která produkuje každoročně rekordní schodek platební bilance a jinak hlavně dluhy? Skoro mám dojem, že dnes je dolar podložen hlavně těmi dluhy. Nikdo, kdo má měnové rezervy v USD si nemůže dovolit nechat USD padnout. Ledaže by se soudruzi v Číně rozhodli, že jim ta sranda za to stojí...
vzrůst ceny ropy dříve postihne chudší státy jako Čína, Indie a rozvojová polovina světa - možná. Ale tak moc bych na to nespoléhal. Bohatý svět si pomůže spíš tím, že po nějakou (dost dlouhou) dobu zvládne vykupovat ropu, na kterou ten třetí svět nedosáhne. Pokud se neobjeví více Chavézů, kterému jde víc o ťafku USA než o maximální zisk, nebo Íránů, kde se lze téhož nadít ještě spíš. Výměna levnější ropy za podporu v RB OSN... Nemusel by to být špatný kšeft ani pro jednoho. Čína ropu potřebuje a Írán zase podporu a možná i krytí. Obě země víc než kriticky.
Ideologické spory (třeba potlačování čínských muslimských separatistů) půjdou stranou.
Rozvojové země zvládnou ropný šok - bude-li to šok - snáz. Pomřou tam milióny lidí, které pomřou stejně - donekonečna je Evropa a Amerika živit nemohou. Čím později, tím víc lidí pomře. A zbytek se vrátí k tomu, co dělal staletí.
Ale zvládli byste vy orat hákem jak Přemysl Oráč? Už jenom zapřáhnozt volky? Vyžít s trojnásobnou sklizní oproti setbě?
Šok prostě nesmíme dopustit. A jestli dopustíme - budeme mít, co si zasloužíme.
Možná i sen našich tmavozelených - fyzicky náročné zahradničení v samostatných komunách. Ale to nás bude smět (z)být jak za toho Přemysla. |
| 20.3.2006 - 21:44 - Adolf | |
|
Myslíte si, že výdaje na válku v nějakém Iráku jsou opravdu tak extrémní, že je nemohou zaplatit ani výnosy ze změny cenové hladiny ropy, která je vpravdě astronomická, ani cena investičních příležitostí při infrastrukturální přestavbě Iráku? Jejich minulá současná i budoucí hodnota je obrovská, ale proti budoucí hodnotě snížení cenové hladiny ropy ani proti budoucí hodnotě iráckých investičních příležitostí tu není předmět sporu. Válka v Iráku se nevyplácí jen ve strategickém horizontu, v němž supervelmoci určují své ultimátní cíle a výnosy. Dosažení těchto cílů dosahuje samofinancováním výnosů v krátkém horizontu. Pro ProAmi by to měla být dobrá zpráva – Strýček Sam není hrdina, není to tedy průšvih, o kterém je vždycky hrdinství. O té válce se předpokládá, že čisté současné hodnoty bude dosaženo už z výnosů blízkých let.
Současná spotřeba ropy ani její nárůst nepředstavuje fatální problém. Geologicky je svět plný ropy. Zpřístupnění jejích zdrojů je ale vždy velice nákladné. Nejnákladnější z toho je vybudování infrastruktur kolem zdrojů. Ropáci současnosti jsou velice flegmatičtí. Takových krizí už zažili. Kdyby věřili vzácnosti své suroviny, jaká je světu vnucována, tak jsme vysmátí a benzín je levný. Spustili by projekty třebas se současnou kalkulovanou cenou barelu ropy, při kterých se tato investice vyplatí. To ale znuděně nad problémy světa neudělají, protože od ropné krize 70. let získali dost zkušeností, aby jejich přístup ke skutečnosti nebyl sebevražedně politicky korektní, nýbrž skutečně funkčně realistický. Vědí, kolik je na světě s naší technologií dosažitelné ropy a za kolik i v jakém časovém horizontu je. Všechny současné ropné projekty proto jsou s kalkulací možná překvapivě 25-30 $ za barel. Taková už roky není aktuální cena, ale ropné projekty jsou delší než několik let a soulad potřeb a zdrojů v příslušném časovém horizontu prostě jinak nevypadá. Fakt ovšem je, že tento průmysl, který musí investovat s horizontem delším než generaci, a dělá to už po mnoho generací, kdy je kolem něj dost geopolitiky a válek, a při rozpočtech, kterými disponuje, věci odhaduje lépe, než kdokoliv z nás nebo nějací novináři a jiní extrémističtí aktivisté žijící z rychlých emocí, kterým je jejich propaganda adresována.
V ničem nenajdete reálný odhad založený na reálné znalosti a rozpočtech, které netrpí ani nedostatkem financí ani ideologickou úchylkou, protože i promile úchylky od realismu je tu dost miliard, jako v kalkulačních cenách ropných projektů. Těžko kdo může navigovat vývoj lidstva k průchodné budoucnosti v dlouhodobém horizontu než ropáci. Kalkulační cena barelu ropy při investičních projektech je tedy možnost nakouknout do kotle, v němž ropáci vaří globální budoucnost. V tomhle se s námi dělí o podstatný ukazatel svého vidění světa, jaký získaly za obrovský rozpočet na své analytiky.
Nepříjemným problémem v tomto je střet lokálních a koncesovaných místních těžařských společností s nedostatečným kapitálem a nadnárodních obrů, kteří mají na potřebný rozsah investic a mohly by tento business převzít, překáží jim v tom ale poziční síť privilegovaných lokálních skupin, které mají koncese a místní politické zakořenění. V tom může být zdroj budoucích konfliktů.
Jinak, nedomnívejte se, že v US lze uspět s nějakým partikularismem, při kterém nějaká okrajová skupina průmyslníků – jakou jsou zbrojaři – může vytunelovat hospodářský přebytek ostatním. Takové nesmysly se učívaly na politických školeních a takovou praxi jsme zažili počátkem 90. let, kdy tu „kapitalismus“ budovali odchovanci VUMLu, kteří zde počali budovat nikoliv skutečný kapitalismus, který by kdy kde fungoval, nýbrž tu zrůdnou obludu, která se učila na komunistických školeních jako strašák. To by ve skutečném kapitalismu, kde jde hlavně o věrohodnost a investiční bezpečnost, není možné. Přes politickou kontrolu získat profit z celkové ztráty národní ekonomiky, to lze v kleptokraciích afrického typu jako Zaire, Nigérie či ČR, ne v US. Zbrojní průmysl, který představuje jen zlomek moci a hospodářské síly třebas průmyslu kosmetického, pak už vůbec moc na svůj vliv spoléhat nemůže. Myslíte, že ropáci, bankéři aj. by vůbec v principu mohli profitovat na situaci, kdy by došlo k zvolnění hospodářského růstu, stouply by v důsledku vládního zadlužení náklady kapitálu a poklesl tedy objem investičních příležitostí? Rozhodující hospodářské skupiny v zásadě nemohou mít čistě partikularistické zájmy. Není to samozřejmě zas tak úplně pravda, ale v rozhodující míře ano. Nejvíce partikularismu a politických manipulací se v moderní době objevuje hlavně v pojišťovnictví, a to i v US. Bush představuje trochu posun od moci pojistného kapitálu ve prospěch průmyslového.
Co se týče „vodíkové“ energetiku, už jsem ji tu svého času probíral. To je sen ropáků, proto ji také Bush tak usilovně prosazuje. Deskriptivnější by asi bylo nazývat to nikoliv vodíkovou energetickou, nýbrž totální petrochemizací energetiky a celého průmyslu. Znamená to daleko větší toky vytěžených uhlovodíků, ač víc z plynu a hydrátů, daleko větší hmotnost vytěžených uhlovodíků na joule energie vyprodukovaný v našich motorech, daleko větší rozsah sdružené chemické výroby, jejíž produkce zcela nezbytně zaplavuje svět petrochemickými produkty, které vedle těch joulů v motorech vznikají. Oxidy uhlíku, kterých při tom vzniká obrovské množství, se transformují v produkty chemických syntéz.
Jinak samozřejmě velkých potíží v turbulentním hospodářství našeho světa a jeho prchavých rovnováhách vzniknout může hodně a dolar sám je také zdroj rizika. Nejvíc možných potíží vidím hlavně v koordinačním chaosu typu zhroucení akciových trhů v roce 87 než krizi typu 70. let nebo typu 30. let.
Ovšem všimněte si, že jedním ze základních cílů US měnové politiky je dostatečné podhodnocení dolaru. Také proto pořád zkouší donutit Čínu, aby uměle nedržela svou měnu také velice podhonocenou. Obě země mají z podobných důvodů svou měnu záměrně podhodnocenou. Povšimněte si např. jak vypadá parita kupní síly jednoho dolaru a jednoho eura a porovnejte ji se směnným kurzem obou těchto měn. Dolar je výrazně podhodnocen.
Podívejme se ale na tento plán jinak. Není to jen technický záměr. Je to vyhlášení velice komplexní průmyslové politiky. Nikoliv jen o záměr techniků a investorů. Je tu představa národního a globálního investičního a technického programu. Podle tohoto programu se vede i zahraniční politika. Není to jen invaze do Iráku v předvečer cenové exploze ropy. Je to např. politika k Indii. Na tu předchozí vláda vyhlásila určité sankce. Bushova vláda agresivně usiluje, aby Kongres Indii dal zbrojní pas na atomovku a to dokonce až tak, že US vstoupí se svou pomocí a technologií do indického jaderného průmyslu, který už vyrábí asi 6 jaderným pum ročně a má jich nyní asi 17. Ovšem indický jaderný průmysl není jen zbrojení, ale i jaderná energetika, která má potenciál snížit cenu uhlovodíků blíže k tržnímu optimu, jak ho vidí US.
Největší prioritou se v US stává průmyslová politika. Nikoliv jen tržní stabilizace finančních rovnovah, makroekonomických agregátů aj., nýbrž národním zájmem se stávají určité technologické směry a investiční záměry do nich, ačkoliv nejde o zbrojní technologie, či něco jinak standardního v referátu státu. Děje se tak dokonce ze strany Republikánů, kteří standardně právě k podobnému jednání byli velice zdrženliví.
Politici si řekli, že nelze už jen trpně čekat, aby se věci hýbaly jen setrvačností a živelností. Politici zkouší přímo do rukou brát technologický vývoj a všude, kde ho mají na dosah, jej zkouší rozhýbat a vyhnat z pohodlných útulků, od nichž nelze čekat rychlé výsledky. Nezdá se vám, že Griffinovy aktivity – ač jen částečně úspěšné – do tohoto zapadají? Nezdá se vám, že opuštění zákopů na orbitě a útok vpřed na Měsíc, do tohoto zapadá?
|
|
| NASA zverejnila zmenu sveho postoje k zruseni mise DAWN - mise je obnovena v plnem rozsahu a predpokladany start je leto pristiho roku. vice na http://www.nasa.gov/pdf/145511main_Dawn_letter.pdf |
|
Musim rict ze mam radost. Vypada to, ze staci kdyz si par senatoru dupne a penizky se hnedle najdou. Dokonce i v reseni problemu se stavbou sondy se nahle pokrocilo.
Zatim utratili 50% penez. Myslim ze kdyz utrati 80% penez, tak uz tu sondu nezrusi a budou calovat dal.
Takhle nejak probiha zabudovavani projektu do vesmiru. |
|
| Ono těch 50 % jsou náklady na stavbu sondy, 5% za předletové testy, 30% je za start a 15% za provoz. Stalo se to, že došli peníze na stavbu a sondě k dokončení ještě hodně chybí. Ale taky jsem rád, že se Dawn dokončí. Firmě stavějící Dawn bych příští zakázku nedal. |
|
citace:
Ono těch 50 % jsou náklady na stavbu sondy, 5% za předletové testy, 30% je za start a 15% za provoz. Stalo se to, že došli peníze na stavbu a sondě k dokončení ještě hodně chybí. Ale taky jsem rád, že se Dawn dokončí. Firmě stavějící Dawn bych příští zakázku nedal.
opravte me, jestli se mylim, ale mam pocit, ze Dawn stavi proslule JPL mam spis pocit, ze tam doslo k tzv. hurakosmonautice, kdy se reklo: "zvladnem to za tyhle minimalni penize, hlavne je nam dejte." z osobniho rozhovoru s dr. Squyresem (ten co sefuje vyzkumu MERu na Marsu) mam pocit, ze prave tohle je velmi nebezpecny, nebot snaha udrzet rozpocet v limitu vede treba k nedostatecnemu testovani ap. zrejme to byl i duvod v pozadi neuspechu MCO a MPL  |
| 01.4.2006 - 03:00 - Adolf | |
|
Kdysi v jakési diskusi plné pláče nad úpadkem kosmonautiky měřené objemem startů nosičů jsem provokativně vyslovil tezi, že kosmonautika je to, co dělají v kosmu kosmické náklady, a ta činnost raket kolem toho je jen pomocná dopravní služba kosmonautiky. Skutečnost, že startů a vynášených nákladů je čím dál méně, ačkoliv služeb, které nám poskytují satelity i sondy dalekého průzkumu, je čím dál více, musíme považovat naopak za bouřlivý rozvoj kosmonautiky. Současná kosmonautika dosahuje prostě takových pokroků, že potřebuje čím dál méně jednotkových nákladů na kosmickou dopravu na jednotku užitečných kosmických výkonů.
Nyní jsme však svědky podivuhodného jevu. Jsou tu projekty jako Měsíc, CEV aj. Tedy projekty zvýšení potenciálu kosmické dopravy, které mají v USA vrcholnou prioritu při omezeném rozpočtu na kosmonautiku jako celek. Současné vedení NASA vidí jediné východisko v omezení rozpočtů na aktivity kosmických nákladů, zatímco rozpočty zvýšení potenciálu pomocných dopravních služeb pro vynášení těchto nákladů vzrostou. Standardní by měl být procesní řetězec: prioritní je činnost, která uspokojuje koncového uživatele, práce vynášení kosmických nákladů představuje tedy sekundární objednávku a tyto náklady pak v nezbytném měřítku zaměstnávají kosmickou dopravu.
Z hlediska priorit kosmonautiky jsme tedy opět někde v 60. letech, kdy se budoval dopravní potenciál, aniž by pro něj byla objednávka od reálných procesů využití. Budovalo se cosi, co se považovalo za pokrok, bez jistoty zaměstnání od toho, co tvoří skutečnou užitečnost, ve víře, že pokrok, je-li vybudován, si svou užitečnost dotáhne. Tehdy to vyšlo. Od 70. let, kdy je kosmonautika skutečně užitečným průmyslem, však byl tento postup hrubě zavržen. Od té doby věci v kosmu ekonomicky fungují standardně jako na Zemi a kosmická doprava je tedy zaměstnancem podniků užitečných kosmických nákladů. Všechno, co existovalo ve jménu pokroku bez objednávky skutečného tvůrce užitku, skončilo – jako projekty zanechání stop na Měsíci, jejichž užitečnost žádný ekonomický analytik nedovedl vyčíslit.
Nyní jsme ale opět v době, která by se měla líbit vyznavačům vynášení kosmických nákladů, ať je jejich pokrok tvořící důvod jakýkoliv. Poletí se zase na Měsíc jak za časů, kdy supervýpočetní středisko počítající trajektorii Apolla ještě nedosahovalo programové propustnsti umaštěné kalkulačky vašeho dítěte, kterou má přibalenou ke svačině. Podstatnější ale než let, který pro naši technologii zas tak moc neznamená, je divný fakt, že se tak děje bez objednávky užitečných kosmických nákladů, o nichž se předpokládá, že si je toto nabídkové řízení podpůrných služeb tvořících pokrok dotáhne. Nejen to, tyhle přísliby nejasně zářných zítřků si ve jménu mlhavých příslibů pokroku na úkor schválených, s měřitelnou užitečností připravených programů, přebírají kosmické nosiče programů neexistujících programů které by měla přinést pokroková budoucnost. To je dokonce posílení tohoto přístupu za hranici 60. let. Nyní se ruší toužebně užitečné kosmické náklady, aby se dosáhlo užitků kosmické dopravy, kterou ještě nikdo neobjednal.
Vypadá to tak, že v 60. letech lidé dosáhli toho úžasného technického úspěchu, při němž zanechali stopy v měsíčním prachu, který přes technickou úžasnost ty technické náklady nezaplatil, proto zcela programově tenhle hrdinský, progresivistický nestandardní přístup zavrhli a nasadili zde standard – užitek objednává službu, jako je třeba kosmická doprava.
Nyní se ale půjčují prostředky od výnosných programů jejich zrušením pro budování podpůrné kapacity neexistujících programů. Chtějí asi zanechat stopy na Měsíci, za cenu rozpočtu na užitek toho, kdo tam ty stopy zanechá, doufajíc, že užitek k jejich službě vznikne, a to i bez jejich rozpočtu.
Co to asi znamená? Kdysi jsem tu uváděl, že v 60. letech došlo k poklesu výnosu z investic do výzkumných a vývojových činností, proto bylo možno konkurenceschopně utratit státní prachy za výzkum s nižší návratností v krátkém časovém horizontu. Dnes se kosmonautika tváří, že je v podobné situaci. Ruší dokonce i v rámci sebe programy jasného užitku, aby vyvíjela dopravu pro zanechání stop na Měsíci, pro přípravu jejichž užitku odmítá cokoliv uvolnit. Nevypadá to při tom, že jsme v krizi využitelnosti užitků ze současných programů ani ve výnosnosti výzkumu celkem – i mimo kosmický. Tohle počínání je tedy divné. Napadá mě tedy trocha možností, proč tomu tak je, ale žádné prozatím kvalitně doložená.
|
|
Adolf: Když považuješ filozofii současného lunárního programu za dinosaura z let 60tých, tak co by mělo být podle tebe náplní amerického pilotovaného programu v následujících 10-20 letech.
P.S.: Doporučuji rozlišovat vědecko-technickou instituci a obchodní společnost. NASA není akciovka ani sróčko a ekonomický prospěch z jejích projektů není prioritní. |
|
Do souteze NASA o servisni lety k ISS doslo cca 20 prihlasek. ISS a STS Nasa totalne financne vysava a uzitek je zatim maly. Spousty utracenych miliard za jeden let STS je naprosto tragicke a nikdo nema jistotu, ze STS vubec poleti vickrat nez jednou.
V dobe kdy Sojuz lita do vesmiru naprosto rutinne, americane tvrde trpi uskutecnit nejaky ten let vlastniho dinosaura. Po desetileti pokusu o alternativu se NASA rozhodla ze to vzda a pokusi se zamerit nekam jinam. Takze prisla trosku s necim jinym, co neprinese mozna moc velky uzitek, ale co se nikomu jinemu nevyplati.
Mozna ze CEV nebude o moc levnejsi nez STS ve svych nejlepsich letech, ale aspon by mohl byt trosku operativnejsi a bezpecnejsi.
|
|
Adolf> Nyní se ruší toužebně užitečné kosmické náklady, aby se dosáhlo užitků kosmické dopravy, kterou ještě nikdo neobjednal. ...
Ádo, jak mám poznat, jestli tvoje myšlenkové konstrukce ohledně minulosti, současnosti i budoucnosti kosmonautiky jsou správné, nebo jestli to náhodou nejsou spíš něco jako tvoje oblíbené "astroláby" (tedy konstrukce které docela dobře popisují pozorované skutečnosti, ale nejsou založeny na reálně podstatě systému)? Přiznám se, že já to opravdu nedokážu rozpoznat, ale pocitově prostě mám k tvým tezím někdy výhrady a jiné pochybnosti.
Před nedávnem jsi tu nadšeně psal o "opouštění zákopů na orbitě a o přechodu k útoku na Měsíc" a teď se pozastavuješ nad "ekonomickými" nejasnostmi kroků, které z toho vyplývají. Osobně se na to dívám zřejmě z jiného pohledu. Doufám, že v NASA jde o změnu orientace. Ze snahy o "aplikovaný výzkum" zpět k "základnímu výzkumu". "Zákopy na orbitě" nechce NASA jen tak opustit, ale přenechat je komerčním subjektům a aktivitám. Uvolněné peníze (protože celková suma pro NASA je dlouhodobě poměrně stabilní) pak chce věnovat více na "základní výzkum" a "průzkum" (protože kdo jiný by měl tyto ekonomicky bezprostředně nevýhodné věci dělat). V tomto směru se mi změna orientace NASA zdá vhodná a logická. Konkrétní zaměření "základního výzkumu" na Měsíc a dokonce "pilotovaným" způsobem (navíc ještě orientovaným tvrdě na stávající technologie) už mi tak logické nepřipadá (protože si dovedu představit i jiné možnosti, především ty teleprezenční), ale budiž, jsou to peníze Američanů, tak si s nimi mohou dělat co chtějí.
Pokud se pak na to podívám tak, že bych měl CEV a LSAM, ale neměl k nim příslušné nosiče, tak už mi připadá zcela logické, že vývoj těchto "užitečných kosmických nákladů" musím spojit i s vývojem odpovídajících nosičů. Věřím, že CEV a LSAM nejsou až tak "neexistující" programy, jak naznačuješ, takže CLV a CaLV musí teď být "na pořadu dne".
Pro svoje výše uvedené úvahy v zásadě nepotřebuju komplikované "ekonomické" analýzy ale opravdu nevím, který z pohledů je blíž realitě (kdo to posoudí?). Snad tu spolu nalezneme model, který nám umožní se ve vývoji kosmonautiky lépe orientovat.
Na závěr ještě dodávám, že sice patřím mezi "vyznavače vynášení kosmických nákladů" ale rozhodně mě zajímá i užitek z těchto nákladů. Je mi jasné, že "jednotková užitečnost" družic a sond roste (stejně jako všech ostatních nových zařízení kolem nás). Domnívám se ovšem, že ve spojení s poklesem počtu startů je "celková užitečnost" všech ročně vynesených "kosmických nákladů" dlouhodobě vyrovnaná a proto uvažuju o "stagnaci kosmonautiky" (nikoliv "úpadku"). Jako jednu z možných příčin vidím něco jako "dosažení hranice užitečnosti kosmonautiky" (nedaří se nám už [zatím] nalézat další ekonomicky výhodné přínosy kosmonautiky). Snažím se proto (mimo jiné) hledat směry, které by tuto "hranici" mohly posunout výš a přiblížit kosmonautiku mě i ostatním ještě blíž než teď. A baví mě to :) |
|
Adolfe, po stránce technické logiky je tvá úvaha v pořádku, ale ...
... ale kosmonautika (jako průmyslové odvětví) takhle nefunguje. Obrovský vliv mají národní zájmy a priority, různé politické tlaky (a následně vytvářené rozpočtové kotvy). Důležitá je i mediální atraktivita jednotlivých projektů.
Reálná výkonost kosmonautiky (tj. družice komunikační, meteorologické, ...) je z hlediska mediálního v podstatě nezajímavá a tedy opomíjená.
Pokud by jsi popsal technicky vzdělanému člověku například stav americké kosmonautiky a nechal ho přečíst VIZI amerického prezidenta, tak ti navrhne několik logických kroků:
- je nutné vyvinout spoustu dlouhodobě kosmicky spolehlivých a otestovaných technologií -> nejlépe je lze otestovat na LEO -> takže musíme podpořit výzkum na ISS (nebo na jiné stanici, ale ISS už máme) a musíme mít efektivní obousměrnou dopravu na/z LEO (takže je nutné podporovat a modernizovat raketoplány)
- musím mít detailnější informace o průběhu a cíli mé cesty (tedy musím podpořit sondy zkoumající planety i kosmický prostor - radiaci, mikrometeority, ...)
- potřebujeme nosiče na LEO (ty můžeme odvodit z SST - jak bylo navrženo)
- hlavně musíme být schopni fungovat deterministicky, tedy vypouštět náklady v přesném čase na přesně dané dráhy (tedy musím výrazně zefektivnit celý pozemní segment kosmického programu). Tedy pozemní segment musí přejít z fáze experimentů do normálního průmyslového fungování. pozn: tohle pro kosmickou turistiku není nutné, ale profesionálně jít dál bez toho nejde.
A co se děje ve skutečnosti?
- ISS se místo podpory bude opouštět (a jak a kde chtějí američani testovat zařízení?)
- raketoplán bude končit (a jak se bude dopravovat z LEO?)
- sondy se omezují (a kde seženou přesné informace o podmínkách a cílech cesty?)
- nové nosiče na LEO (... ty snad budou!!!)
- a rozvoj pozemního segmentu asi nebude (nejsou na to peníze a ani politická vůle)
---- shrnuto a podtrženo:
1) Nejspíš nic nebude (ale to se dozvíme až přespříští volební období), a to i přesto, že si NASA dělá rozpočtovou a mediální "kotvu".
2) A pokud bude (což by mne potěšilo), pak to bude zase jen demonstrativní otisk boty od skafandru.
3) Vedlejší přínosy podpůrných výzkumů potěší normální lidi ... (pokud je vůbec napadne, že jde o věc odvozenou z kosmické technologie)
zdravím
Honza
|
|
