| 03.4.2006 - 00:35 - Adolf | |
|
Mé reakce na US měsíční program se jeví možná trochu nekonzistentní, ale nejde o kategorické soudy, nýbrž o projevy jisté míry metodicky zpracovávané zmatenosti. Nejde o to, že by snad NASA měla dosahovat rychlé a průhledné užitečnosti, jaké je dosahováno v komerčních projektech, jak to tu také bylo vyloženo.
Abych se přiznal k tomu, čemu v tomto programu fandím, je to avanturistický kurz Griffina, ač mě víc zajímají výsledky kosmického výzkumu než rakety, které pro mě mají spíš nádech půvabu kdysi úžasných technologií zašlých časů stejně jako krása parních lokomotiv. Snažím se proto jeho kurz analyzovat, pochopit jeho motivy – nejen technické, jak je zde zvykem – a předpoklady trvalé udržitelnosti tohoto kurzu i jeho slabiny a nebezpečí, kvůli nimž může tento kurz skončit. Právě o stabilitě a průchodnosti jeho kurzu je můj příspěvek.
V 60. letech kosmonautika nebyla schopná dodávat užitečné výstupy – případně jen v zárodečné formě – a tehdy v okamžitém dosahu své užitečnosti ohodnotitelná kosmonautika nic moc nepřinášela a motivem tehdejších programů bylo vytvořit potenciál pro užitky příští. Vytvářela hlavně dopravní kapacitu, jež v budoucnu přinesla možnost umístit do kosmu užitečné náklady. Dnes mi ani moc nepřijde, že když koukám na hledání fosílií na Sibiři, tak je to od mé kabelovky vlastně přes satelit, a půlka náhledů někam na net je také přes satelit. Dopravní technologie, která mi práci těchto užitečných zařízení umožnila, ale vznikla v 60. letech a moc vývoje ji během těch let mezi tím nepostihlo. Když ji vyvíjeli, neměli potuchy o mé kabelové televizi nebo mém internetu. Jen možná doufali ve zvítězí ve Studené válce. Kosmická doprava je podpůrná činnost – nikoliv užitkotvorná ohledně konečného efektu. Normální tedy je, že je zaměstnána těmi, kdo jejích služeb využijí – telekomunikací či výzkumem.
Jakmile se obory využití kosmických technologií rozvinuly, postaraly se o normalizaci ekonomických vztahů na orbitě. Už nebylo možné tlačit do kosmu pokrok. Musela odsud existovat zakázka od výzkumníků, vojáků, telekomunikací aj., která se sama uživila, aby mohla zaměstnat kosmickou dopravu. Pokrokotvorná kosmonautika byla velmi hrubě zničena jako neužitečné plýtvání veřejnými prostředky. Jakmile tedy začala být kosmonautika užitečná, začaly si konkurovat programy kosmickou dopravu zaměstnávajících kosmických činností s programy vytváření dalších dopravních kapacit. Vznikly z toho ostré spory, které dopadly u obou soupeřících kosmických velmocí stejně – porážkou bojovníků za pokrok v možnostech kosmické dopravy. Ta byla až devastující, vlastně se činila dokonce opatření, aby náhodou nebyly obnoveny kapacity pro cesty k Měsíci atp. Kosmická doprava napříště neměla být nikdy už vyvíjena jinak než jako podpůrná služba programů, které ji zaměstnají.
Takovýto vývoj by nás neměl moc překvapovat. Je v podstatě zákonitý. Už jsem tu uváděl, že obrovské investice do vývoje kosmonautiky i do urychlovačů atp. byly v 60. letech z velké části způsobeny poklesem výnosnosti investic do vývoje a výzkumu. Těmto monstrprojektům velké vědy nekonkurovalo moc projektů s rychlejší a průhlednější využitelností. Zrychlení vývoje v pozdější době a dokonce výsledky těchto výzkumů však zanedlouho těmto projektům vytvořily konkurenci. Najednou si např. konkurovaly projekty vojensky, výzkumně či telekomunikačně užitečných projektů za využití dosud již dosažených možností s projekty budování nových dopravních možností nejasné budoucí využitelnosti, jak se to činilo celá 60. léta. Tak se vývoj kosmonautiky pro pokrok stal nekonkurenceschopným s tím, čemu umožnil vzniknout.
Nyní jsme ale svědky naprosto opačného vývoje. Ruší se často pokročile rozpracované projekty, na jejichž výsledky toužebně čekají výzkumné týmy. Ruší se projekty třebas pro kosmickou robotiku, která by měla tvořit další složky mixu technologických možností, jež teprve dohromady vytvoří kapacitu budoucí užitečnosti na vyšším stupni, o který jde.
Možná dochází trochu k poklesu výnosnosti inVestic do kosmického výzkumu. Ale tak strašné to asi nebude a existuje spousta výzkumných projektů všude, kde lze utratit peníze za spolehlivě výnosný pokrok a obvykle v kratší perspektivě využitelnosti, než jakou slibují měsíční programy. NASA dostává velice stagnující až reálně se zužující objem prostředků, rozjíždí však programy pokroku jak v 60. letech, a to při ničení programů, které takovýto kurz v 70. letech zákonitě porazily.
Toto je možné jen s obrovskou a dlouhodobou politickou podporou. Dokonce i při ní by takovýto kurz byl stabilnější, kdyby došlo ke zvýšení objemu prostředků, kdyby do těchto programů začalo téci více peněz. Je to ale naopak a konflikty s konkurenty s nezpochybnitelnou užitečností proto budou ještě ostřejší. Snad by se to mohlo oslabit, pokud by vzniklo vícezdrojové financování – NASA by se za své peníze soustředila hlavně na zajišťování a budování kosmické dopravy, zatímco třebas kosmický výzkum by začal být více financován jinými agenturami, o což se možná nenápadně snaží.
Stabilita tohoto kurzu tedy závisí na výrazné a dlouhodobém politickém tlaku. Jenže panská láska po zajících skáče. Zdroje stability tohoto programu bych rád viděl i jinde než v politické přízni. Vidím však všude zdroje nestability a konfliktů, dokonce i nepříjemné poddimenzování programů, jejichž souběžnost by byla žádoucí pro vytvoření mixu technologických možností, v němž by nové dopravní kapacity měly být schopny vytvářet užitek. Je prostě moc důvodů se o nové vykročení kosmonautiky k pokroku jak v 60. letech hodně bát. Nevidím známky objektivní stability tohoto kurzu a vidím jeho ohrožení z důvodů, které nás už shodily z Měsíce před více než 30. lety. Věřím v jeho potřebnost stejně jako Aleš Holub a jistě mnozí další.
Hodně se bojím realisticky pesimistického scénáře Jana Bašteckého. Vidím ho jako techničtější vyjádření stejných obav, jaké tu projevuji já. Tento program je prozatím velice nestabilně založen!
 |
|
Takhle to nevidím. NASA nemůže opustit ISS, pokud to udělá, musí zrušit STS, který by ztratil jakékoliv opodstatnění, o následcích pro mezinárodní partnery nemluvě. Jenomže pokud chce NASA letět na Měsíc, musí udržet STS do roku 2010(2011), aby mohla lidi, motory a technologii využívat pro CaLV. V roce 2008 startuje LRO a dodatečně i malá průzkumná družice Měsíce, takže předběžný výzkum bude.
Jediný způsob, jak by NASA opustila STS do roku 2009 je, pokud dojde k havárii. V tom případě by CEV vynášel Atlas 5 nebo Delta IV, ale ani pak by nedošlo ke zrušení ISS, protože dvě fiaska velkých programů si NASA nemůže dovolit - patrně by pak sice skončila stavba ISS, ale v současné podobě by s tříčlennou posádkou fungovala dál, NASA by si kupovala Sojuzy (pro posádky a taky vykuchané pro návrat nákladu) a Progressy a urychlila by CEV. Protože jak jednou NASA zruší STS a ISS, sníží jí Kongres rozpočet o třetinu až polovinu a víc už nedostane. |
|
citace:
A co se děje ve skutečnosti?
- ISS se místo podpory bude opouštět (a jak a kde chtějí američani testovat zařízení?)
- raketoplán bude končit (a jak se bude dopravovat z LEO?)
- sondy se omezují (a kde seženou přesné informace o podmínkách a cílech cesty?)
- nové nosiče na LEO (... ty snad budou!!!)
- a rozvoj pozemního segmentu asi nebude (nejsou na to peníze a ani politická vůle)
Ja bych to videl trochu jinak, spise jako Erve:
-vyzkum v ramci Apolla, ISS a Miru uz mnohe naznacil. Obavam se ze pro Mesic uz toho nelze o moc vice vyzkoumat na nizke orbite kolem Zeme. Mars - to je jina pisnicka, ale to je jeste minimalne 20 let daleko.
- Fungujici raketoplany by byly mozna hezke, ale rozhodne to nemuze byt STS, ten je urcen do srotu a je to spravne rozhodnuti. Nasa se o novy raketoplan snazila minimalne poslednich 10 let a k nicemu to nevedlo.
- Sondy dulezite pro ziskani udaju o blizkych telesech maji slusny boom. Sondy zkoumajici dalsi planety ceste na Mesic moc nepomuzou.
- Nosice na LEO a jejich efektivita a akceschopnost je neco, co Americane dost postradaji. Nejdal je podle meho nazoru Sojuz, ktery je ve sve kategorii naprosto nedostizny. Rusove mozna budou mit i Klipr. V zadnem pripade jim NASA nemuze konkurovat v jejich vahove kategorii! Proto ten boj velice spravne vzdala a rozhodla se spise pro spolupraci (kupovat Sojuzy).
Kombinace CEV a LSAM by mela byt pouzivana v konecnem stadiu jen a pouze pro Mesic a tam je nedokaze dopravit nic jineho nez CaLV. Ta trojice neda jeden bez druheho ani ranu (skoro), tak jsem velice zvedav jak to dopadne. Zatim zabudovavani projektu probiha dobre. Uz jsme na par miliardach. Stale to vsak neni nic v porovnani s ISS a STS.
Pokud v tom NASA selze, tak tipuju, ze uz nikdy zadny nosic na LEO nepostavi a vzije se do role kupujiciho (jak je tomu pri vypousteni sond). Myslim ze vyhledove k tomu stejne musi dojit.
|
|
Adolf> ... čemu v tomto programu fandím, je avanturistický kurz Griffina ... Stabilita tohoto kurzu závisí na výrazném a dlouhodobém politickém tlaku ... Nevidím známky objektivní stability tohoto kurzu a vidím jeho ohrožení ...
V tomto s tebou Ádo souhlasím. Pilotovaný "návrat na Měsíc" mi v tuto chvíli připadá hodně jako politická akce, nebo možná něco jako "imperiální show" (zábavná demonstrace síly pro TV diváky). Vnitřní efektivitu, potřebnost a užitečnost v tom moc nevidím. Pro stabilitu tohoto programu to asi opravdu nic moc není.
Aby ale nevznikla mýlka tak ještě jednou opakuju. Zaměření NASA na "exploration" (průzkum) považuju za správné a logické. Podle mého vkusu by se to ale mělo projevit především rozšířením teleprezenčního průzkumu (pomocí družic a sond), a také snahou o nalézání nových metod tohoto průzkumu (např. lepší pohony v programu Prometheus). Nejsem tedy někým kdo "věří v potřebnost pilotovaného letu na Měsíc". Naopak ve "vození živého masa na Měsíc" nevidím z hlediska "exploration" nic moc přínosného ani efektivního (v dnešní době). Nepřipadá mi to logické. To "maso" se hodí pro "kolíkování parcel", "dobrodružství hrdinů", "přípravu na osídlení kosmu" nebo třeba pro tu "imperiální TV show" (na kterou se samozřejmě rád podívám). Nebo si mám "exploration" vyložit jako "settlement" (osídlení)?
Podle stávajících představ se "návrat na Měsíc" možná moc nehodí ani na "programy pokroku", protože hned na začátku bylo dost tvrdě definováno, že se počítá s využitím jen stávajících technologií (žádné nové technologie s potenciálním "vedlejším efektem" tedy není v plánu vyvinout [nejsou třeba]).
Berme to ale tak, že tu je ještě třeba ESA, Rusko, Japonsko ..., a v těchto agenturách možná vývoj půjde standardním (Ádou popsaným) "užitkovo/konkurenčně/ekonomickým" způsobem. Pokud by se to projevilo rozšířením teleprezenčního průzkumu, tak já bych byl pro. Uvidíme ... |
| 03.4.2006 - 16:35 - Adolf | |
|
citace:
Aleš>
Podle stávajících představ se "návrat na Měsíc" možná moc nehodí ani na "programy pokroku", protože hned na začátku bylo dost tvrdě definováno, že se počítá s využitím jen stávajících technologií (žádné nové technologie s potenciálním "vedlejším efektem" tedy není v plánu vyvinout [nejsou třeba]).
No právě, aby mělo cenu létat na Měsíc a dále, chce to určitý mix technologií, jehož jsou nosiče důležitou složkou, která však beze zbytku nenahradí ty složky další. Výzkum Měsíce a dál bude chtít roboty a energetiku. Když už něco draze doletí na Měsíc, tak bude škoda, když celým výsledkem bude zanechání několika šlápot - každá za miliardu v měsíčním prachu. Každá mise tam by měla přivézt něco, co tam bude schopno dlouhodobě pracovat a odvézt domů spoustu připravených přetříděných výbrusů hornin. Vozit tak drahý náklad s nízkou operační životností na místě, který je zas nutno vozit zpět, jako lidské maso, je krajně neefektivní. Jen snad občas na speciální údržbářské a montážní zásahy. Základ ale musí být trvalá a levná činnost automatů.
Na Měsíci, Marsu a dál bychom asi chtěli stroje, které budou usilovně dělat hloubkové vrty, možná štoly a budování podpovrchové základny. Velký objem prací při rychlém vožení vzorků, provádění obrovské spousty výbrusů. Potřebujeme, aby každé kilo velmi výkonně, trvanlivě, samostatně a komunikativně se zbytkem systému a Zemí dlouhodobě pracovalo. Tedy automatiku zahrnující i robotiku a energetiku, která se hodí jak pro činnost nákladů, tak třeba i pro pomocné iontové pohony. Stroječky s výkonem Spiritu a Opportunity na kilogram jejich draze dovezené hmotnosti moc skal v jiných světech nerozlámou, pod regolit se neprovrtaj a moc kilometrů nenajezdí. Tyto technologie myslím ještě nemáme a při rušení projektů jako Prométheus se k nim ani moc nepřibližujeme. Hrozí tedy, že dobytí Měsíce bude mít zase víc sportovní hodnotu než výzkumnou jako tehdy, když byl zrušen projekt Apollo.
 ____________________
Áda |
| 03.4.2006 - 18:13 - J2960 | |
|
citace:
........Hrozí tedy, že dobytí Měsíce bude mít zase víc sportovní hodnotu než výzkumnou jako tehdy, když byl zrušen projekt Apollo.
nekdy se i sport muze rozvijet prekvapive rychle a rychleji nebyt umelych omezeni z rad uredniku (bezpecnost, rovne podminky, tradice, ...). Napr. F1 nebo i cyklistika  |
|
citace:
citace:
........Hrozí tedy, že dobytí Měsíce bude mít zase víc sportovní hodnotu než výzkumnou jako tehdy, když byl zrušen projekt Apollo.
nekdy se i sport muze rozvijet prekvapive rychle a rychleji nebyt umelych omezeni z rad uredniku (bezpecnost, rovne podminky, tradice, ...). Napr. F1 nebo i cyklistika
Ano, ale F1 i cyklistika jsou silne ziskove v kratkem casovem horizontu (reklama a medialni bussines). Coz akce "druhy otisk boty" asi nebude. Ani kdyz na ni bude napsano ADDIDAS nebo dokonce BATA.
zdravim
Honza
|
| 04.4.2006 - 16:52 - J2930 | |
|
citace:
Ano, ale F1 i cyklistika jsou silne ziskove v kratkem casovem horizontu (reklama a medialni bussines). Coz akce "druhy otisk boty" asi nebude. Ani kdyz na ni bude napsano ADDIDAS nebo dokonce BATA.
zdravim
Honza
Souhlas, ale mohl by byt. Jen to spravne marketinkove pojmout a sehnat penize
Pak uz jen prodavat tricka, hracky, hrnecky, filmecky (nejlepe 3D), hry,... Takova reality show by byla mozna to prave. Kosmonaut na zachode, ... Je to urcite dobrodruzstvi a dobrodruzstvi je predevsim to co se spravne vypravi jako dobrodruzstvi, zabery kamery, komentar, vykriky vitezstvi, silna hesla. Dojeti a slzy radosti... |
|
Mě by nevadilo ,kdyby kosmonauti nosili na skafandrech loga Microsoftu , ČEZu či Vulkanu, je to dobrý zdroj dalších příjmů, ale managmentu NASA či ESA by se to asi nelíbilo.
Mimochodem všimli jste si jak se začíná rozjíždět kosmická turistika, letos poletí japonský podnikatel, do vesmíru se chystá i bývalý manager Microsoftu. Soyuz svojí spolehlivostí začíná získavat důvěru. Bohaté lidi spíše odrazuje bezpečnost než relativně vysoké náklady.20 mil.$ je pro řadu lidí zlomek ročních příjmů.
Když to takto půjde dál a ISS se dostaví, mohl by Souyz začít létat i vícekrát za rok, třeba s dvěma turisty na čistě komerční bázi. Musela by se však zvednout cena za kosmoletenku a něco by se ušetřilo na rozmělněnných fixních nákladech(více lodí a více raket). |
|
citace:
citace:
Ano, ale F1 i cyklistika jsou silne ziskove v kratkem casovem horizontu (reklama a medialni bussines). Coz akce "druhy otisk boty" asi nebude. Ani kdyz na ni bude napsano ADDIDAS nebo dokonce BATA.
zdravim
Honza
Souhlas, ale mohl by byt. Jen to spravne marketinkove pojmout a sehnat penize
Pak uz jen prodavat tricka, hracky, hrnecky, filmecky (nejlepe 3D), hry,... Takova reality show by byla mozna to prave. Kosmonaut na zachode, ... Je to urcite dobrodruzstvi a dobrodruzstvi je predevsim to co se spravne vypravi jako dobrodruzstvi, zabery kamery, komentar, vykriky vitezstvi, silna hesla. Dojeti a slzy radosti...
... obavám se, že to nepůjde. Ač se považuju za optimistu, tak na tohle bych si nevsadil. Připojím pár poznámek:
1) I přes největší mediální masáže neudrží veřejnost dodatečně dlouho pozornost.
Podle statistik i takové "bomby", schopné zaujmout všechny věkové, vzdělanostní a zájmové skupiny (třeba první "SuperStar", nebo "Vyvolení") zaznamenali propad mediálního zájmu po cca 4 měsících. Pak následovalo mírné oživení u vyhlášení výsledků a to je vše. Pokračování už jsou o třídu níž. (A přitom "prsatá poloodhalená blondýna" (**) má evidentně větší mediální potenciál než "neobvyklá krystalizace alfa-hematitu v Marsovských píscích").
Na kosmické projekty by bylo přitom potřeba udržet pozornost veřejnosti cca 30x déle a získat cca 500x víc prostředků. (prosím neberte uvedená čísla moc přesně - jsou to moje řádové odhady vycházející z předpokladu 10-ti letého vývoje a nákladů srovnatelných s vývojem SST).
2) Výrobci neradi spojí své jméno s něčím, co není jednoznačně kladné. A taková raketa může bouchnout ...
3) Marketingově můžete takto prodat jen časově-finančně-prostově menší projekt. Na takto velké projekty (100.000.000.000USD za člověka na MARSu) potřebujete hodně velkou motivaci (třeba studenou válku) a teprve pak Vám BATA přidá 3.000.000USD za "otisk podrážky BATA na MARSu".
3b) v PhotoShopu vyjde projekt "otisk podrážky BATA na MARSu" na 3USD a 10minut práce jednoho grafika. Reklamní dopad bude stejný.
(**) dotyčným děvám se předem omlouvám a ujišťuju je, že i u mne aktivují větší počet (nejen) nervových synapsí. ;-))
zdravím
Honza |
|
citace:
Mě by nevadilo ,kdyby kosmonauti nosili na skafandrech loga Microsoftu , ČEZu či Vulkanu, je to dobrý zdroj dalších příjmů, ale managmentu NASA či ESA by se to asi nelíbilo.
Mimochodem všimli jste si jak se začíná rozjíždět kosmická turistika, letos poletí japonský podnikatel, do vesmíru se chystá i bývalý manager Microsoftu. Soyuz svojí spolehlivostí začíná získavat důvěru. Bohaté lidi spíše odrazuje bezpečnost než relativně vysoké náklady.20 mil.$ je pro řadu lidí zlomek ročních příjmů.
Když to takto půjde dál a ISS se dostaví, mohl by Souyz začít létat i vícekrát za rok, třeba s dvěma turisty na čistě komerční bázi. Musela by se však zvednout cena za kosmoletenku a něco by se ušetřilo na rozmělněnných fixních nákladech(více lodí a více raket).
Problém vidím v tom, že reklamně barevný skafandr Vám zvyšuje rizika (znesnadnuje orientaci v případné krizové situaci, způsobuje nerovnoměrné zahřívání, zvyšuje váhu, znesnadňuje rozpoznání případných poškození, ...). A to vše se maximálně mihne 5 vteřin v noční zpravodajské relaci (vzpomenete si, kdy jste naposledy viděli v TV kosmonauta ve skafandru?). Takže reklamní potenciál ani zdaleka nevyváží náklady a rizika.
zdravím
Honza
|
|
quote:
----------------------------------
Problém vidím v tom, že reklamně barevný skafandr Vám zvyšuje rizika (znesnadnuje orientaci v případné krizové situaci, způsobuje nerovnoměrné zahřívání, zvyšuje váhu, znesnadňuje rozpoznání případných poškození, ...). A to vše se maximálně mihne 5 vteřin v noční zpravodajské relaci (vzpomenete si, kdy jste naposledy viděli v TV kosmonauta ve skafandru?). Takže reklamní potenciál ani zdaleka nevyváží náklady a rizika.
zdravím
Honza
----------------------------------
Nějak tomu nerozumím....... na kolik taková nášivka a nebo potisk interieru vadí-v jaké míře. Zvýšení rizika ve stížené orientaci ????Řekl bych ,že to samé by pak na člověka v krizové situaci působilo například v autě. Nezdá se mi ,že když člověk se učí cca 18 měsíců zvládat svůj stroj intenzívním tréningem, a je dost dobře připraven a trénován na různé situace za různých okolností ,by pak měl pochybit z důvodů barevné nášivky. Budu chápat jejich umístění....tedy asi by dost dobře něměly co dělat kolem přístrojů ,ovládání a podobně. V interieru Sojuzu je myslím dost místa kde uvedené reklamy budou kamerami zabírány a nebudou vadit nikomu a ničemu. Největší reklamou pro daný druh bych pak například viděl umístění barevného loga na padácích-velká plocha a je vidět a rozpoznat z dálky.
Také nevím na kolik by měla nášivka či logo nadměrně zahřát skafandr kosmonauta ???? No když kosmonaut je ventilován a temperován zevnitř z palubních zdrojů., nehovoříce o okolní atmosféře uvnitř lodě.
Pak pokud jse o význam......je reklama velkých gigantů pro kosmonautiku přínosem.,ano.,ano.,ano. Proš by nebyla vidět v záběrech kamer ???? Když si za to zaplatím......navíc report ze startu v zahraniční zpravodajství trvá déle a tedy cca nezřídka i 10 minut. Je viděna různými agenturami celého světa, včetně té naší četé. Jen v tom rozdílu ,že četé vidí jen samo sebe a zprávy ze světa jsou tak chabé na šoty ,že je kolikráte člověk nepostřehne.
Spasibo za vnimanie
Daniel
|
| 04.4.2006 - 20:22 - J2930 | |
|
citace:
... obavám se, že to nepůjde. Ač se považuju za optimistu, tak na tohle bych si nevsadil. Připojím pár poznámek:
1) I přes největší mediální masáže neudrží veřejnost dodatečně dlouho pozornost.
Podle statistik i takové "bomby", schopné zaujmout všechny věkové, vzdělanostní a zájmové skupiny (třeba první "SuperStar", nebo "Vyvolení") zaznamenali propad mediálního zájmu po cca 4 měsících. Pak následovalo mírné oživení u vyhlášení výsledků a to je vše. Pokračování už jsou o třídu níž. (A přitom "prsatá poloodhalená blondýna" (**) má evidentně větší mediální potenciál než "neobvyklá krystalizace alfa-hematitu v Marsovských píscích").
Na kosmické projekty by bylo přitom potřeba udržet pozornost veřejnosti cca 30x déle a získat cca 500x víc prostředků. (prosím neberte uvedená čísla moc přesně - jsou to moje řádové odhady vycházející z předpokladu 10-ti letého vývoje a nákladů srovnatelných s vývojem SST).
2) Výrobci neradi spojí své jméno s něčím, co není jednoznačně kladné. A taková raketa může bouchnout ...
3) Marketingově můžete takto prodat jen časově-finančně-prostově menší projekt. Na takto velké projekty (100.000.000.000USD za člověka na MARSu) potřebujete hodně velkou motivaci (třeba studenou válku) a teprve pak Vám BATA přidá 3.000.000USD za "otisk podrážky BATA na MARSu".
3b) v PhotoShopu vyjde projekt "otisk podrážky BATA na MARSu" na 3USD a 10minut práce jednoho grafika. Reklamní dopad bude stejný.
(**) dotyčným děvám se předem omlouvám a ujišťuju je, že i u mne aktivují větší počet (nejen) nervových synapsí. ;-))
zdravím
Honza
Jake to bylo s prvnim pristanim na mesici? A jake to bude pri tom druhem kole s napr. s HDTV? Pochybuji ze si NASA-USA a TV spolecnosti nechaji neco takoveho ujit. Problem vidim spise v pristupu NASA. No vlastne tezko chtit po statni organizaci aby se chovala trzne. To se ted teprve zacina ucit... jeee o tom, by se dalo psati. Bohuzel ja se trzne chovat musim. Takze kde jsem to skoncil pri priprave nove medialni kampane sveho klienta?  Cao |
|
citace:
Nějak tomu nerozumím....... na kolik taková nášivka a nebo potisk interieru vadí-v jaké míře. Zvýšení rizika ve stížené orientaci ???? Řekl bych ,že to samé by pak na člověka v krizové situaci působilo například v autě. Nezdá se mi ,že když člověk se učí cca 18 měsíců zvládat svůj stroj intenzívním tréningem, a je dost dobře připraven a trénován na různé situace za různých okolností ,by pak měl pochybit z důvodů barevné nášivky. Budu chápat jejich umístění....tedy asi by dost dobře něměly co dělat kolem přístrojů ,ovládání a podobně. V interieru Sojuzu je myslím dost místa kde uvedené reklamy budou kamerami zabírány a nebudou vadit nikomu a ničemu.
Ono se to nezdá, ale barevný zmatek hodně ztěžuje orientaci. Proto máte kokpity letadel, ovládání strojů (ale i palubní desku v autě) v neutrální nevýrazné barvě a funkční prvky jsou barevně aktivní. Jsou na to i normy (červená=problém vyžadující okamžitou akci, modrá=informační záležitost, ...). I semafor používá výrazné barvy.
Místa, která nejsou v zorném poli kosmonautů (třeba prostor pod sedačkou) je určitě možné "polepit reklamou", ale proč by se tam měla dívat kamera?
Eto vsjo vopros bezopasnosti ekipaža kosmičeskovo karablja, dorogie tavarišči. Spasibo za vnimanie. ;-)
Honza
|
|
citace:
Adolf> ... čemu v tomto programu fandím, je avanturistický kurz Griffina ... Stabilita tohoto kurzu závisí na výrazném a dlouhodobém politickém tlaku ... Nevidím známky objektivní stability tohoto kurzu a vidím jeho ohrožení ...
V tomto s tebou Ádo souhlasím. Pilotovaný "návrat na Měsíc" mi v tuto chvíli připadá hodně jako politická akce, nebo možná něco jako "imperiální show" (zábavná demonstrace síly pro TV diváky). Vnitřní efektivitu, potřebnost a užitečnost v tom moc nevidím. Pro stabilitu tohoto programu to asi opravdu nic moc není.
Z dobových zpráv z konce roku 2003 vyplývá, že zpráva o tom, že by prezident George Bush by mohl vyhlásit politickou podporu návratu USA na Měsíc, je z 29.10.2003. Tedy z období těsně po orbitálním letu prvního činského kosmonauta. Ze zpráv také vyplývá, že to byla americká odpověď na prohlášení, která zazněla z Číny v říjnu 2003, že jedním z dalších cílů jejich kosmického programu je pilotované dosažení Měsíce do roku 2020.
G.Bush to nepřímo potvrdil v projevu v lednu 2004, kdy řekl, že nechce, aby Američané přistáli na Měsíci a zjistili, že už tam někdo je.
Kdo chce, může v tom hledat paralelu s nepotvrzenými informacemi o ZHN v Iráku a následnou invazí.
Je ale zřejmé, že všechny spekulace a informace o ruském a čínském plánu na oblet či přistání na Měsíci hrají PRO návrat Američanů na Měsíc. |
|
Nevim jestli je to jen politicka hra ci ne, ale vim urcite, ze Mesic hraje klicovou ulohu pri budoucim osidlovani ci prumyslovem vyuzivani slunecni soustavy. Neni jine cesty nez pres Mesic. Je taky zrejme, ze na Mesici se da delat opravdu fantasticka veda, lze tam zjistit hodne jak o vyvoji Zeme, tak slunecni soustavy.
Nedokazu si predstavit, ze by roboti nebo lide letali k Marsu nebo Asteroidum a nebyli na Mesici.
Mozna ze se lidstvo jeste poradne neuchytilo ani na orbite, ale je jasny, ze az jednou bude chtit expandovat, tak to bude pres Mesic.
Je jedno jestli VSE vyjde nebo ne, stejne driv nebo pozdeji ten navrat na Mesic bude muset probehnout. Ale opravdovovy uzitek nenastane jen tim, ze bude splnen Bushuv prikaz. Opravdove Mesicni dobrodruzstvi nastane, az expanze do vesmiru bude holou nutnosti. Uz ted je videt, ze napriklad telekomunikacni firmy musi vypoustet satelity na orbitu jen aby udrzeli holou existenci.
Az lidstvo nebude mit jinou moznost nez expandovat svou cinnost na Mesic, tak se budou zdat vtipne nynejsi uvahy nad uzitecnosti vyprav na Mesic. |
|
Pro me jsou v kosmonautice dulezite tyhle milniky:
roky kolem a pozdeji
1940: Zaklad modernich raket
1950: Dosahnuti obezne drahy, pocatek budovani obrovskeho arzenalu vojenskych raket.
1960: Lze dosahnout jinych teles ve slunecni soustave
1970: Lze uspesne stavet superrakety
1980: Dlouhodoby pobyt na obezne draze
1990: Automaticke sondy vykazuji velkou uspesnost, rozvoj elektroniky
2000: Rusky Sojuz a nektere komercni rakety (Delta II) demonstruji temer absolutni bezpecnost pri startech na orbitu, vysoce spolehlive komunikacni satelity, miniaturizace
Od roku 2010 bych si sliboval ze nam ukaze rozvoj komercnich projektu na nizke obezne draze.
Z tohoto pohledu se zda, ze VSE opravdu moc noveho neprinasi. Leda ze by NASA alespon pro zacatek demostrovala, ze umi na orbitu taky letat bezpecne a rutinne (kdyz uz to nebude levne). |
|
Dobry vystup VSE iniciativy by mohl byt pristavaci stupen LSAM, ktery by mohl byt zakladem pro rutinni pristup na Mesicni povrch. Vzhledem ke koketovani s LHX/LOX motorem i pro navratovy stupen LSAM a pri pravdepodobnosti odkladu, problemu i ztraty mise (a z poznani neschopnosti NASA se s temato problemy vyporadat) je mozne, ze z VSE nakonec zbyde jakysi supernosic, stupen EDS a automaticky pristavaci stupen LSAM (CEV myslim bude dokoncen za jakoukoliv cenu).
I s temito komponentami vsak lze delat spousty uzitecnych veci. Napriklad dopravovat roboty a automaticke zakladny na Mesic, velke stanice na LEO a vypoustet obri sondy na pruzkum slunecni soustavy.
|
| 14.4.2006 - 18:46 - Vítězslav Novák | |
|
Bez ISS nebo jejího následovníka můžete na Mars zapomenout. Nikde jinde než na LEO se neodzkouší většina technologií pro dlouhodobé udržení životních podmínek a nikde jinde neotestujete skutečně dlouhodobý pobyt v beztíži a hlavně nápravu následků. Aby kosmonaut po roce nahoře (nebo cestou na Mars) nemusel být opečováván tlupou lékařů s vybavením. Na Marsu totiž nebudou.
A tohle rozhodně nemají zvládnuto ani Rusové.
Nezbývá mi než se vrátit k původnímu tvrzení - Busgův projev byl plácnutí do vody, které ani moc nevyšlo. Žádná velký zájem o jeho splnění není, peníze nejsou taky, takže tyhle velké plány jenom ohrožují to, co existuje a jakžtakž funguje. ISS mohla fungovat líp, kdyby Američani byli ochotní platit. Říkat dneska, že výsledky nic moc, je divné. Jaké by mohly být, když jede v nouzovém provozu? |
|
citace:
ISS mohla fungovat líp, kdyby Američani byli ochotní platit.
Tomu nerozumím. |
|
citace:
Helium v měsíčním regolitu zatím spekulativně tak trochu vidím jako naději, že skrze něj bude možno monitorovat chronologii minulých aktivit Slunce, což by mohlo mít nesmírný význam pro pozemskou klimatologii. Dostali bychom konečně pořádný nástroj k zjišťování příčin tak základních jevů minulosti a současnosti jako je globální oteplování a ochlazování, abychom o něm mohli uvažovat skutečně vědecky a ne jen ve stylu Zelených Nostradamů, líčících globální oteplení, hurikán Katrin a propadlé střechy supermarketů jako trest za nedostačnou poslušnost zeleným aktivistům, za který je nutno platit výpalné v podobě kvót a financovat tance deště.
No fakt teda nevím, kdo sem tahá víc ideologie (která sem vůbec nepatří, je v tomhle vlákně rozhodně offtopic...).
Klimatické změny jsou prostě fakt - ale samozřejmě: kdo si žádnou zodpovědnost nebude chtít připustit, toho nikdo nedonutí připustit si jí. Stejně tak zastavení zbytečného devastování planety by dávalo smysl i kdyby se souvislost klimatických změn s růstem obsahu CO2 v atmosféře nikdy neprokázala (alternativních mechanismů, kterými to lze vysvětlit ale neni zas tolik, a že za růst obshu CO2 může lidská aktivita, to asi lze spočítat zkombinováním znalosti objemu atmosféry a záznamy o celkové hmotnosti spálených fosilních paliv). Prostě daleko víc ideologie nám do hlavy tlačí ti, kdo se neustále snaží nějak dokázovat, že nic zásadního se neděje. I když třeba nevíme přesně co se děje a už vůbec ne co se bude dít dál, tak je myslím jasné, že "něco" se děje, a že to "něco" se zřejmě dá i určitým způsobem extrapolovat do budoucích desetiletí.
A co se týče navžené metody "vědeckého výzkumu", tak toho hélia-3 na Měsíci asi bude jen poměrně malá vrstva těsně pod povrchem. Něco staršího by mohlo být překryté na okrajích impaktních kráterů... ale prostě na Měsíci nejsou zjevně žádné "vrstvy sedimentů" (jako na Zemi nebo na Marsu), ve kterých by se šlo hrabat a hledat nějakou historii sluneční aktivity. A i kdyby se prokázalo, že zásadnější klimatické zmeny v geologické historii Země způsobily výkyvy ve sluneční aktivitě, tak to o charakteru dnešních klimatických změn nevypovídá vůbec nic - v horizontu našich životů se asi nedozvíme žádnou objektivní informaci, dokazující, že to zaručeně bylo tak a ne jinak. Budeme pozorovat stále rychlejší změny, ale nebudeme je schopni jakkoliv předvídat ani ovlivnit (viz též technologická singularita).
Samozřejmě se těším na návrat na Měsíc (i když zaměřit se rovnou na Mars by bylo nesrovnatelně větší dobrodružství), ale tolik ideologie jako Adolf bych do toho fakt raději netahal.
Já bych nopak mohl říct, že je pro dnešní dobu příznačné, že se jenom oprašuje již odzkoušená technologie - místo aby se začaly výrazněji financovat technologie "nového paradigmatu" - třeba solárně elektrický pohon i u pilotovaných misí nebo třeba i (moje oblíbené) sluneční plachty. Když už chce někdo vytahovat nějakou ideologii, tak bych si spíše rejpnul, že v 60. letech byla díky investicím do kosmonautiky vyvinuta nebo zdokonalena řada zajímavých technologií - zatímco dnešní koncepce spíše než vývoj technologií radikálně nových připomíná jakousi "kosmonautickou archeologii" - prostě se z dostupných "kostek lega" postaví něco nového, ale šance, že se přitom objeví něco zásadního a převratného bude docela malá. Tak či onak progresivní koncepce se neustále zasekávaly na mrtvých bodech - tak na ně NASA rezignovala, a vrací se "ke kořenům". Taková práce ale přitáhne úplně jiný typ lidí, než jaký přitáhl projekt Apollo v 60. letech...
Pokud by se Měsíc skutečně letělo pro čistě ideologický argument, který by měl nějak popřít rizika globálního oteplování, a dokázat, že není potřeba tady na Zemi nic měnit, není potřeba cokoliv dělat jinak - jak to navrhuje Adolf - tak by to bylo nesmírně smutné.
Apollo bylo možné chápat jako dejme-tomu určité vítězství svobodného a podnikavého lidského ducha nad temnou centralistickou ideologií - ale dnešní koncepce celého toho letu není projevem hravého soutěžení, spíše je to jakási okázalá demonstrace ekonomické síly - není v tom žádné soutěžení s kýmkoliv, a není to ani převratná technologie. To je na jednu stranu dobře - všichni chceme, aby se do vesmíru létalo - ale na druhou stranu to zpochybňuje tradiční (moderní) argumentaci (na rozdíl od dnešního postmoderního pohledu): tzn. že kosmický výzkum vede k vývoji hi-tech, který pak zlepší i kvalitu života tady na Zemi. Ostatně viz též předchozí odstavec.
Vůbec bych se nedivil, kdyby nakonec Američani zjistili, že levnější bude prostě poslepovat to z technologie zakoupené v Číně :-) stejně to tak v poslední době dělají se vším. Nosná raketa i loď nakonec bude Made in China, a Amíci na to dají jen nálepku NASA(TM) - protože s ní se to bude lépe prodávat americkým daňovým poplatníkům - NASA(TM) je totiž zavedená ochranná známka, která má už tradičně dobrý zvuk, a zákazníci si za ní rádi připlatí... :-)
|
|
citace:
Bez ISS nebo jejího následovníka můžete na Mars zapomenout.
[\quote]
Bez VSE muzete na Mars zapomenout tim spis. Zadny Mesic, zadny Mars.
citace:
Nezbývá mi než se vrátit k původnímu tvrzení - Busgův projev byl plácnutí do vody, které ani moc nevyšlo. Žádná velký zájem o jeho splnění není, peníze nejsou taky
[\quote]
To placnuti ale docela rozvirilo stojate vody. Stavi se sondy k Mesici, vybira se dodavatel CEVu, dodavatele moznych bodoucich komponent se muzou pretrhnout.
citace:
takže tyhle velké plány jenom ohrožují to, co existuje a jakžtakž funguje. ISS mohla fungovat líp, kdyby Američani byli ochotní platit.
[\quote]
Ja myslim ze zrovna na ISS nema VSE minimalne do roku 2012 absolutne zadny vliv.
citace:
Říkat dneska, že výsledky nic moc, je divné. Jaké by mohly být, když jede v nouzovém provozu?
Ze jsou vysledky v radu nekolika procent oproti ocekavani je proste fakt. Pokud bude mit STS stale takove problemy, tak do roku 2012 je mozne pocitat maximalne tak se triclenou posadkou. NASA, Rusove a Evropane po jednom cloveku. Tedy za ty penize vysledek pro NASA nic moc. Samozrejme ze by bylo hezke, kdyby STS fungoval na 100%, ale tomu uz pomalu prestavam verit. Poslednich testy ET nedopadly dobre, takze pristi start je opet ohrozen. |
| 15.4.2006 - 18:29 - Adolf | |
|
citace:
No fakt teda nevím, kdo sem tahá víc ideologie (která sem vůbec nepatří, je v tomhle vlákně rozhodně offtopic...).
Smyslem cesty na Měsíc by určitě nemělo být ideologického zdůvodnění přehlížení rizika globálního oteplování!
Asi jednou z nejdůležitějších povinností vědy naší epochy je porozumět systému globální podpory života, jakou globální systém naší planety poskytuje. Tedy z velké části jde o to porozumět klimatu, jeho stabilitě a mechanismům vývoje jeho změn a v důsledku toho k vývoji adekvátních reakcí. Právě k takovéto možnosti, jsme svým vývojem dospěli, a to z velké části díky kosmonautice. Jen díky ní jsme mohli začít zkoumat třeba ozónové díry. Jen díky ní můžeme efektivně začínat se zkoumáním skutečné funkce mechanismu, který rozhoduje o teplotních a srážkových poměrech našeho prostředí – mořských proudů. Jen díky ní je šance skutečně zkoumat vztah mezi sluneční aktivitou a zemským životním prostředím. Slunce je esenciálně důležitým prvkem našeho životního prostředí a naše počasí a klima je z větší části odrazem počasí a klimatu, jaké panuje na Slunci. Bohužel nám to dosud nestojí ani za to, abychom monitorovali např. vývoj slunečních skvrn a erupcí na odvrácené straně naší hvězdy, která je také neopominutelnou součástí našeho životního prostředí.
Dosud umíme docela dobře sledovat teplotní a srážkové podmínky v geologické minulosti. Od dob vypočtení Milankovičova cyklu docela dobře rozumíme vlivům planetární trajektorie a precese na zemské klima a tento cyklus se stal hlavním mechanismem standardní teorie ledových a meziledových dob. Nicméně existují v tom v poslední době zjištěné obrovské fluktuace, které Milankovičův cyklus nevysvětlí. Dle velice spolehlivých záznamů, probíhaly během dob ledových a meziledových neustále gigantické fluktuace teploty a srážek. Naše současné během historie naší civilizace jistě rychlé oteplování, je pozvolnou hlemýždí změnou proti tomu, co tu běžně probíhalo v oteplování a v ochlazování během celého kvartéru, a to samozřejmě bez průmyslové civilizace. Moc to nesedí dohromady se současným Zeleným mýtem o dnešním oteplování. Jen ta poslední doba meziledová je dosti nenormálně extrémně stabilní. Někteří lidé kvůli tomu dokonce tvrdí, že homo sapiens možná měl intelektuálně na vývoj civilizace dřív, ale nemohlo k tomu dojít, dokud nedošlo k tak nenormální stabilizaci klimatu, jakou přinesla tahle úchylná meziledová doba. Jestli však budeme chtít přežít návrat klimatického vývoje do normálu klimatických fluktuací, k němuž se možná pozvolna vracíme, tak by bylo dobře mu přiměřeně porozumět.
Podle některých existují i zajímavé korelace mezi sociálními otřesy ve společenstvech pravěkých zemědělců a starověkých civilizací a stavem oběhu Slunce a dokonce celé sluneční soustavy kolem společného těžiště. Mnoho těch, co se zabývají Sluncem, tvrdí, že vývoj současného oteplování je zcela vysvětlen změnami sluneční aktivity, která je v posledních desetiletích také extrémní a je také v oblasti vrcholu dlouhodobého cyklu. Na druhou stranu hledají záznamy o vývoji na slunci od astronomů ranného novověku, aby vysvětlili na tehdejších skvrnách vznik tzv. malé doby ledové v tehdejší době. Ovšem existují i jiné zajímavé teorie vývoje klimatu. Viz nová hypotéza, že nějaký CO2 nás moc nevytrhne, když hlavním skleníkovým faktorem naší atmosféry jsou ve skutečnosti drobné ledové krystalky ve vysoké atmosféře. Posledním brutálním zásahem do stavu těchto krystalů byl vpád Tunguzského meteoritu, který tyto poměry tak úděsně promíchal, že nám z toho vzniklo současné globální oteplování.
Nevím, proč bych kteroukoliv z těchto hypotéz měl považovat za méně pravděpodobnou než Zelený mýtus o antropickém zapříčinění globálního oteplování ve stylu: hodná stabilní příroda byla narušena zlým industriálně hamižným člověkem, který musí být donucen ke globálnímu tanci deště, aby zastavil klimatický vývoj, a to za cenu zpomalení vývoje energetických technologií a za cenu zpomalení dalších adekvátních adaptací na klimatický vývoj.
Tvrzení, že He3 na Měsíci by v blízké době mohl znamenat něco jako surovinovou základnu pro nějakou sci-fi energetiku vnímám zatím spíš úsměvně. Dělám si však naději, že by mohlo být významným faktorem ke zjišťování minulé sluneční aktivity. Na Zemi hledat její doklady je velmi nesnadné. Měsíc by snad ale mohl být záznamníkem minulých slunečních aktivit a He3 a kdo ví co dalšího možná inkoustem, kterým je to zapsáno. Nevím, ale moc bych se divil, kdyby po čase vědátoři na způsob, jak hledat záznam této aktivity na Měsíci. Dokud takový záznamník nenajdeme, těžko budeme hledat vysvětlující mechanismy podivných klimatických oscilací v kvartéru. Vystačit si se Zelenými mýty, jimiž se zdůvodňuje současný klimatický vývoj a výběr Zeleného výpalného, dlouhodobě nemůžeme. Já se dokonce přiznám, že si mou největší nadějí, kterou upínám v krátkodobé perspektivě k povrchovému výzkumu Měsíce, je možnost najít záznam minulého vývoje sluneční aktivity. Zapadá to plně do mého stylu starosti o životní prostředí a do mého názoru na vývoj vědy a kosmonautiky. Doufám tedy také pochopitelně, že vývoj skutečně vědeckých modelů klimatogeneze povede k odstranění takových překážek vývoje vědy a adekvátní adaptace na globální vývoj, jakou je Zelená mytologická dogmatika.
Vývoj Apolla byl dost těžko vítězstvím nějaké badatelské a technologické hravosti nad centralistickým oficiálním kurzem. Apollo bylo hlavním výhonkem centralistického mocenského ovládání vědy a technologií. Bylo také ukončením určité éry pionýrské kosmonautiky. Na počátku jejího vývoje se chtělo, aby vznikaly technologie kosmické dopravy, aniž by se očekávalo, že tato doprava je servisem pro nějakou skutečně smysluplnou aktivitu. Předpokládalo se, že tím se vytvoří kapacita, která nějaké smysluplné aktivity umožní. Tak se také stalo. Najednou tu byly úplně nové možnosti vojenského zpravodajství, předpovědí počasí, monitorování porostů, telekomunikace aj. Vývoj kosmické dopravy se tedy dostal do určitého konfliktu o investiční prostředky s vývojem nějak smysluplných a ocenitelných kosmických aktivit. Věci tedy skočily docela zákonitě tak, že kosmické dopravy je jen tolik, kolik si jí ocenitelné kosmické aktivity objednají. Vývoj kapacit kosmické dopravy jen proto, že doufáme, že tato jednou k něčemu bude, už nebyl ospravedlnitelný. Apollo byl poslední relikt vývoje kosmonautika ve směru ještě dál, však smysl se pro to najde. Když se našel smysl pro dopravu na orbitu, tak orbitální investoři začali křičet, že jim nemají ubírat prostředky ze smysluplných programů k tvorbě dopravních kapacit za hranice využitelného světa.
Kosmonautika je od té doby velice investičně přísné odvětví. Není zde už místo pro rizikové projekty s nejasnou perspektivou návratnosti. Kosmonautika sloužící zkoumání vzdálených světů je jen okrajovka, které spadne jen pár drobtů pod hodovní stůl orbitálního průmyslu. Jakékoliv riziko spojené s vývojem nových technologií, jako je třebas sluneční plachta, je pro ni teď těžko přijatelné. Návrat na Měsíc je pokusem zase vytvořit vývoj, kdy půjde o vytváření nových kapacit, pro které se nějak najde využití. Orbita je sice čím dál plnější ekonomicky smysluplných činností, ale vzhledem ke vzrůstu jednotkové efektivity kosmického nákladu čím dál menším zaměstnavatelem kosmických nosičů. Doufají tedy, že když se opět začne létat na Měsíc, tak se objeví, že to přeci jen k něčemu může být. Rád bych tomu věřil, ačkoliv nedostatečný vývoj kosmické robotiky a kosmicky využitelné nukleární energetiky mě děsí, že by to zas mohlo skončit jen zanecháním miliardových ťápot v prachu.
Na kosmonautiku, která nebude výsledkem centralistických snah mocenských center, nýbrž soukromým dobrodružstvím potrhlých podnikatelů a vědátorů si ještě chvilku počkáme. Myslím, že tím hlavním, co to doufejme jednou umožní, bude vývoj levných a snadno dostupných maličkých jaderných zdrojů, které zrevolucionizují kosmonautiku. Bohužel jaderná energetika strádá ve stavu technologického skansenu 60. let v důsledku otravy současného politického klimatu Zelenou atomofobií, a tak se pořádného vývoje k technologickému a kosmonautickému pokroku tak rychle nedočkáme. |
|
| Nechci psát dlouhý traktát. Souhlasím s Adolfem, že přehnaný odpor k jaderné energetice jak na Zemi tak v průzkumu Vesmíru spíše poškozuje, než chrání naše životní prostředí. Stejně tak souhlasím s tím, že vliv dlouhodobých změn sluneční aktivity i dráhy a sklonu osy naší Země vůči ekliptice byl až dosud ve vývoji klimatu Země rozhodující a zřejmě bude rozhodující i v budoucnu. Nicméně nelze popřít obrovský vliv činnosti člověka na přírodu. Stačí se dlouhodobém letu letadlem pozorovat, co všechno na téměř každém místě Zeměkoule člověk vytvořil, jak naprosto dominuje ostatním formám života, neboli do značné míry porušil přirozenou rovnováhu přírody. Jeho činnost má v současné době rozhodně větší vliv na přírodu, než přirozené dlouhodobé změny a tyto změny přírody mohou skutečně vézt k takovým změnám klimatu, které budou samo-akcelerující a to je myslím největší nebezpečí současného vývoje. Proto rozumná regulace činnosti člověka na Zemi je na místě a Zelení se snaží toto prosadit, byť někdy přehnanými argumenty a snahami. |
|
Rozhodně je dobře, že tu Zelení jsou , už jenom z důvodů že fungují v otázkách ŽP jako protiváha průmyslové lobby. Bohužel jejich postoj k jaderné energetice je za současného stavu silně iracionální.
V této souvislosti ale není pravdou ,že jaderné technologie jsou v nějakém skanzenu 60tých, vznikají nové generace jaderných reaktorů to že nejsou z různých pohnutek využity je jiná věc.
Co se týče globálního klimatu, těžko lze přičítat márust přírodních katastrof, teplotních extrému během tak krátkého časového období nějakému přírozenému vývoji. Vliv člověka na na naši planetu se stáva, vlastně už stal, dominantním prvkem.
Pilotované "dobývání" vesmíru zažije expanzi až první soukromá kosmická loď začně rutině za přijatelných cenových a bezpečnostních podmínek létat s lidmi na LEO. Pak NASA či jiné agentury nebude muset živit armády techniků jednoho monopolního dodavatele dopravního prostředku, ale prostě si koupí letenku pro určitý počet lidí či nákladů u příslušné dopravní firmy.Vývoj nových generací kosmických lodí z velké části převezme soukromý sektor. Jako to je v případě civilního letectví. A superčerstvé technologie zůstanou na armádě ,která si bude vyvíjet kosmické stíhačky a kosmokřížníky .
|
| 17.4.2006 - 00:04 - Adolf | |
|
Pro Pinkas a Hawk z Měsíce:
Smyslem mých posledních příspěvků o Měsíci bylo hlavně osvětlit, že právě zde by se mohl nalézat klíč k jednomu z hlavních problémů v pochopení minulosti a budoucnosti našeho životního prostředí a skoncování s érou, kdy se o životním prostředí rozhoduje převážně na základě politicky vlivných mýtů. Jelikož diskuse se posouvá víc od využití kosmických technologií na Měsíci pro tyto účely, odpovídám raději v této rubrice.
V současnosti prožíváme na poměry naší geologické epochy neobvykle rychlé oteplení klimatu. Zároveň žijeme v epoše industriální civilizace, která vypouští obrovské množství CO2 a dalších skleníkových plynů. Je tedy na místě hypotéza, že tato činnost může přispět ke globálnímu oteplení v budoucnu nebo k němu už dokonce přispívá. Stav současné vědy je ovšem takový, že naprosto nejsme schopni modelovat dopad vypouštění těchto exhalací a jejich případného podílu na současném klimatickém vývoji. To však nebrání těm, kteří bohužel úspěšně zneužívají k politickým manipulacím mytologii o životním prostředí. Jedním z nejnebezpečnějších mýtů o životním prostředí je bohužel v současnosti silně rozšířené tvrzení, že tak rychlé oteplování a s tím spojené turbulence prostředí musí být důsledkem industriální činnosti.
Argumentace pro toto tvrzení zpravidla vychází z předpokladu, že v předindustriální éře k tak rychlým klimatickým změnám nedocházelo. Souběh expanze industriální civilizace se zřetelnou klimatickou změnou by se za platnosti tohoto předpokladu mohl zdát velmi silnou podporou takovéto hypotézy i bez reálného kvantitativního modelu a rigorózního ověření hypotézy. Tento předpoklad však neplatí.
Na základě výzkumů vývoje klimatu v kvartéru – zejména pak v posledních několika set tisíců let – které byly prováděny převážně v grónských ledovcích, víme, že naopak velmi rychlá ochlazování a oteplování byly v nedávné geologické minulosti pravidlem. Daleko rychlejší a větší změny byly ve skutečnosti donedávna naprostým normálem. Nenormálním se naopak jeví vysoká klimatická stabilita této meziledové doby, ve které momentálně žijeme. Ale ani během našeho interglaciálu nežijeme v době bez klimatických výkyvů – viz např. tzv. Malá doba ledová před několika staletími, kterou někteří badatelé spojují s pozorováními dávných astronomů v anomáliích sluneční činnosti i ve vypočtení slunečního cyklu. V posledních desítkách a stovkách tisících letech dávno před industriální érou docházelo velice často k velmi rychlým klimatickým změnám. Dokonce až do tohoto interglaciálu tyto klimatické turbulence probíhaly prakticky neustále. Jejich příčina není dosud spolehlivě známa, činnost industriální civilizace však příčinou být nemohla. Jednoho z hlavních podezřelých faktorů – sluneční aktivitu do minulosti proměřovat neumíme.
V současné době víme, že sluneční aktivita je už dlouho vysoká. Existují důvody, proč této změně přičíst současné změně ve sluneční aktivitě. Ovšem bohužel naše porozumění klimatu nestačí ani na to, abychom nějak rozumně modelovali dopady nedávných a současných změn ve sluneční aktivitě na změnu klimatu. Právě tak jako nevíme jak se současné změny v množství uvolňovaných skleníkových plynů mohou podílet na skleníkovém efektu, nevíme nic moc o tomto efektu samotném. Nejspíš je hlavním skleníkovým činitelem v naší atmosféře H2O. Hlavně drobné ledové krystalky ve vysoké atmosféře. Je dost důvodů myslet si, že klimatické změny, které probíhají, jsou stejně přirozené, jako byly ty v minulosti a náš vliv na ně je zanedbatelný. Sice dovedeme udělat dost environmentální neplechy, ale myslet, že dovedeme byť nechtěně způsobit klimatickou změnu je domýšlivost. Pochopitelně i takováto tvrzení jsou jen hypotézou, pro jejíž ověření zdaleka nemáme skutečný vědecký aparát. Nikdo v současnosti nemůže potvrdit ani vyvrátit žádnou tuto hypotézu ani např. precizně vědecky formulovanou hypotézu ruského akademika, která tvrdí, že za současné oteplování může Tunguzský meteorit.
Jednu z hlavních výzev vědě 21. století vidím právě v klimatologii. Jedno z hlavních využití kosmických technologií vědu s velkým praktickým dopadem pro naši společnost je právě využití pro klimatologii. Klimatologii vidím jako jednu z hlavních sil, jíž je možné čelit novoapokalyptické mytologii pseudoenvironementalistických sekt Zelené magie a jejich dogmatice, která zneužívá absenci vědeckých odpovědí na tyto existenciální otázky způsobem hodným tak Vesmírných lidí. Asi bychom mohli i Vesmírné lidi považovat za neškodné buditele našeho svědomí, jimž je možné odpustit nesmyslné oblbování, když za takové považujeme Zelené. Asi bychom i jim také měli dát možnost spolurozhodovat o našich projektech, třebas projektu letu na Měsíc.
|
|
Přiznám se neznám studii, který by na základě výzkumů ledovců dokázala ,že v minulosti docházelo k oteplení o několik desetin stupně během pár desetiletí. Ano došlo k náhlým k teplotním výkyvům, např. po výbuchu sopky Krakatoa,byly následující tři roky chladnější. Ale to naopak dokazuje, že exhalace v relativně malém nožství má vliv na globální klima.
Nepokládám za nebezpečný mýtus, že souvislost globálního oteplování a industriální činnosti je nebezpečný. Naopak je velmi užitečný, protože brání drancování životního prostředí a napomáhá racionálnějšímu nastavení parametrů ekonomického systému. Systém kde obnovitelný zdroj je dražší než neobnovitelný je z principu špatný. Pak dochází k iracionálnímu chování, kdy krátko a střednědobě neobnovitelné zdroje jaKo ropa a uhlí se pak zbůchdarma spaluje pro energerické či dopravní potřeby místo toho, aby byly průmyslově použity pro výrobu zboží s vyšší přidanou hodnotou.
TO ŽE NEJSME SCHOPNI MODELOVAT VLIV NAŠEHO CHOVÁNÍ NA PLANETU BY NÁS PRÁVĚ NAOPAK MĚLO VÉST K MNOHEM VYŠŠÍ OPATRNOSTI V NAŠEM CHOVÁNÍ K PLANETĚ. |
|
citace:
Nepokládám za nebezpečný mýtus, že souvislost globálního oteplování a industriální činnosti je nebezpečný. Naopak je velmi užitečný, protože brání drancování životního prostředí a napomáhá racionálnějšímu nastavení parametrů ekonomického systému. Systém kde obnovitelný zdroj je dražší než neobnovitelný je z principu špatný. Pak dochází k iracionálnímu chování, kdy krátko a střednědobě neobnovitelné zdroje jaKo ropa a uhlí se pak zbůchdarma spaluje pro energerické či dopravní potřeby místo toho, aby byly průmyslově použity pro výrobu zboží s vyšší přidanou hodnotou.
TO ŽE NEJSME SCHOPNI MODELOVAT VLIV NAŠEHO CHOVÁNÍ NA PLANETU BY NÁS PRÁVĚ NAOPAK MĚLO VÉST K MNOHEM VYŠŠÍ OPATRNOSTI V NAŠEM CHOVÁNÍ K PLANETĚ.
Neco na tom pravdy je. Na opacnou stranu jsem svedkem toho, ze abychom se zavdecili zelenym vynakladame miliony na zanedbatelne zlepseni prkotiny a pak se nekde potopi tanker, tebo zacne horet skladka, coz zpusobi miliardkrat vetsi skody. |
|
citace:
Systém kde obnovitelný zdroj je dražší než neobnovitelný je z principu špatný.
A co s tím? Omezit trh a uměle zvýšit ceny ropy a uhlí?
citace:
TO ŽE NEJSME SCHOPNI MODELOVAT VLIV NAŠEHO CHOVÁNÍ NA PLANETU BY NÁS PRÁVĚ NAOPAK MĚLO VÉST K MNOHEM VYŠŠÍ OPATRNOSTI V NAŠEM CHOVÁNÍ K PLANETĚ.
Ano, asi by mělo. Ale nevede. A zelené tažení proti jaderné energetice k tomu nevede už vůbec.
A direktvní určování EU, kolik % elektřiny musí být vyráběno z obnovitelných zdrojů [stůj co stůj, bez ohledu na cenu] k tomu - obávám se - taky nepovede.
Takže: Kudy 100hoven? ____________________
--
MIZ |
|
// quote: Systém kde obnovitelný zdroj je dražší než neobnovitelný je z principu špatný.
A co s tím? Omezit trh a uměle zvýšit ceny ropy a uhlí? //
Proč uměle? Stačí, když budou ve spotřební či ekologické dani zahrnuty zhruba náklady na rekultivaci krajiny po těžbě a na odstranění škod na životním prostředí. Je přeci fér, aby tyto náklady platil ten ,kdo je vytváří a ne celá společnost ze státního rozpočtu. Proč by je měli např. hradit i daňoví poplatníci, kteří uhlím netopí.
// quote:TO ŽE NEJSME SCHOPNI MODELOVAT VLIV NAŠEHO CHOVÁNÍ NA PLANETU BY NÁS PRÁVĚ NAOPAK MĚLO VÉST K MNOHEM VYŠŠÍ OPATRNOSTI V NAŠEM CHOVÁNÍ K PLANETĚ.
Ano, asi by mělo. Ale nevede. A zelené tažení proti jaderné energetice k tomu nevede už vůbec. //
Co se týče jaderné energetiky, tak se podle mě jedná o iracionální postoj, protože jaderná energetika je nutná na překlenutí doby do zvládnutí fůze a poškození ŽP z jaderné elektrárny je navíc minimální. Ale ani Zelené nelze házet paušálně do jednoho pytle, např. už samotní zakladatelé Greenpeace kritizují ekologické organizace za odmítání jaderné energetiky:
http://www.volny.cz/casopis.energetika/e_1105_5.html |
|
