|
citace:
Jakou dlouhodobou koncepci NASA myslíte?
Vývoj raketoplánu a jeho následníka - není nic hotovo - rozpočty se z x násobily, moduly ISS se vyzmizíkovaly...
Stačí se podívat, jak strmě roste finanční náročnost jednotlivých projektů od zadání. Kdyby NASA prováděla výběrová řízení mezi jednotlivými výrobci jako US armáda, ušetřila by. Stačí stanovit parametry a cílovou částku. Aha, to nejde, co kdyby vyhrála nějaká ruská firma...
Další věc - vzpomeňte na Saljut 6, jak NASA tlačila na Rusy, aby neinvestovala do prodloužení mise ale soustředili se na ISS. Další problém ISS je její dráha, která je pro Rusko nevýhodná - spálí mnoho paliva, nižší náklad (teď jim nemohli ani přivézt kaviár). Kdyby Rusové prohlásili, že na ISS nebudou létat, z jakýchkoliv důvodů, tak mi řekněte, jak by ji NASA udržela obydlenou a zásobenou. |
|
citace:
citace:
Jakou dlouhodobou koncepci NASA myslíte?
Vývoj raketoplánu a jeho následníka - není nic hotovo - rozpočty se z x násobily, moduly ISS se vyzmizíkovaly...
Stačí se podívat, jak strmě roste finanční náročnost jednotlivých projektů od zadání. Kdyby NASA prováděla výběrová řízení mezi jednotlivými výrobci jako US armáda, ušetřila by. Stačí stanovit parametry a cílovou částku. Aha, to nejde, co kdyby vyhrála nějaká ruská firma...
Další věc - vzpomeňte na Saljut 6, jak NASA tlačila na Rusy, aby neinvestovala do prodloužení mise ale soustředili se na ISS. Další problém ISS je její dráha, která je pro Rusko nevýhodná - spálí mnoho paliva, nižší náklad (teď jim nemohli ani přivézt kaviár). Kdyby Rusové prohlásili, že na ISS nebudou létat, z jakýchkoliv důvodů, tak mi řekněte, jak by ji NASA udržela obydlenou a zásobenou.
Myslím, že tu je pár chyb. Saljut 6 nemá nic společného s tlakem NASA na Rusko kvůli ISS. To byl MIR.
Dráha ISS je pro Rusko naopak výhodná. Původně měla být ISS na dráze odpovídající kosmodromu na Floridě(cca 28,5 stupně). Kvůli účasti Ruska se inklinace zvedla na 51,6 stupně. |
|
citace:
Myslím, že tu je pár chyb. Saljut 6 nemá nic společného s tlakem NASA na Rusko kvůli ISS. To byl MIR.
Dráha ISS je pro Rusko naopak výhodná. Původně měla být ISS na dráze odpovídající kosmodromu na Floridě(cca 28,5 stupně). Kvůli účasti Ruska se inklinace zvedla na 51,6 stupně.
Ano, díky, jednalo se o MIR. Jinak ohledně dráhy ISS jsem kdysi četl článek - tady je: http://pes.internet.cz/hyena2002/clanky/2003/02/28217_0_0_0.html
Jinak je zajímavé také plán na MIR2.
http://kosmos-news.kosmo.cz/kosmos42.htm |
|
citace:
Jinak je zajímavé také plán na MIR2.
http://kosmos-news.kosmo.cz/kosmos42.htm
Jestli myslíte to vyjádření Šatalova, tak to není plán. |
|
| Sorry, Sevasťjanova. |
|
citace:
Jestli myslíte to vyjádření Šatalova, tak to není plán.
No třeba to bylo jen řečnické gesto nebo to byl pokusný balonek o připraveném plánu.
Nevím, je to v podstatě jedno. Plány vznikají a zanikají a slovíčkařit o tom nemá význam.
Spíše má význam diskutovat o tom, co tedy má NASA, když jí bouchne ještě jeden raketoplán? Statistika je svinstvo, protože vychází.
A STS má pořád vyšší statistiku nehody než klasické raketové provedení. |
|
| To vlastně ne, rakety mají vyšší statistiku nehod, jenomže u STS dojde při nehodě k úmrtí posádky. Sojuzy mají míň startů než STS a z toho dva smrťáky, ale pokud budeme brát jen Sojuzy T, TM a TMA, tak už to je o něčem jiném. Zatím je plán takový, že STS bude létat jen tak dlouho, dokud statistika nezačne hrozit další katastrofou. Až skončí STS, pár let budou USA platit za Sojuzy a pak už budou mít CEV. Otázkou ale taky je, co se stane, když bouchne Sojuz. |
|
citace:
Spíše má význam diskutovat o tom, co tedy má NASA, když jí bouchne ještě jeden raketoplán?
Myslím, že by šlo o poslední let raketoplánu (vyjma případu, kdy by posádka havarovaného raketoplánu zůstala nouzově v ISS). |
|
citace:
Otázkou ale taky je, co se stane, když bouchne Sojuz.
V této souvislosti je zajímavé připomenout poslední dvě závažné nehody při startu (bez ztrát na životech).
Po nevydařeném startu Sojuzu-18A dne 5.4.1975 s Makarovem a Lazarevem letěli Klimuk a Sevasťjanov již 24.5.1975.
Po explozi nosné rakety dne 26.9.1983, kdy Titov a Strekalov unikli plamenům díky systému SAS, startoval pilotovaný Sojuz T-10 již 8.2.1984. |
|
citace:
26.9.1983, kdy Titov a Strekalov unikli plamenům díky systému SAS, startoval pilotovaný Sojuz T-10 již 8.2.1984.
Hm, to je více než dvacet let...
Nerad bych dával do souvislosti havárie Sojuzů v sedmdesátých letech a havárie STS v letech devadesátých a na přelomu století. Změnil se režim, technika...
Rusové mají vysoce kvalitní a levný dopravní prostředek, amíci drahý a nebezpečný ze kterého se v případě poruchy při startu stává letenka na onen svět.
A s tím CEV... No, od 3. 1. 2005 máme RFP, ze kterého není moc lidí moudrých. Odhadované náklady na vývoj CEV 25 mld $, to NASA se svým ročním rozpočtem 16 mld bude vyvíjet tak cca 10 let za 60 mld $. A lunární modul za 40 mld $ je jen zbožným snem či politickou úlitbou.
A to CEV je v podstatě jen modernizovaný raketoplán.
Kdyby tehdy tak netlačili na sundání MIR a vybudování ISS, mohli mít pár let náskok a hodně ušetřených mld $.
Rusové s desetinovým rozpočtem jsou mnohem dál, jejich nová loď pro vícečlenou posádku strčí celý CEV někam. Protože než ho Amíci vyvinou, Rusové už ho budou mít zavedený a cenově to bude nesrovnatelné - tj. budou levnější.
A dneska jde v první řadě o peníze, prestiž je až druhořadá. |
|
CEV není zmodernizovaný raketoplán. Požadavky jsou tak málo konkrétní proto, aby výrobci nemuseli omezovat své projekty. Kdyby USA v 90. letech nepodpořili provoz MIRu stovkami miliónů dolarů, tak Mir skončil v roce 1995. Nátlak na sundání Miru byl kvůli ročnímu zpoždění ze strany Rusů.
NASA nevyvíjí jenom raketoplán, ale i družice, podporuje letecký průmysl a hromadu dalších aktivit. |
|
citace:
Rusové s desetinovým rozpočtem jsou mnohem dál, jejich nová loď pro vícečlenou posádku strčí celý CEV někam. Protože než ho Amíci vyvinou, Rusové už ho budou mít zavedený a cenově to bude nesrovnatelné - tj. budou levnější.
A dneska jde v první řadě o peníze, prestiž je až druhořadá.
Clovece o cem to mluvis? Ve vyberovem rizeni o CEV jsme svedky souboje koncepci. Koncepce se povede a americani budou mit zakladnu na Mesici. Koncepce se nepovede, tak bude v Nasa zemetreseni a zelenou dostane soukromy prumysl. |
|
Já musím souhlasit s panem Pirochtou, Rusové jsou prostě efektivnější.
citace:
Clovece o cem to mluvis? Ve vyberovem rizeni o CEV jsme svedky souboje koncepci. Koncepce se povede a americani budou mit zakladnu na Mesici. Koncepce se nepovede, tak bude v Nasa zemetreseni a zelenou dostane soukromy prumysl.
Takto černobíle to přeci nestojí. Ve vývoji bylo mnoho různých koncepcí resp. projektů(ruzné Xplány, Venture star atd.), které skončily neúspěšně a nic se nestalo. S CEVem nic nezačíná ani nekončí, když se nepovede , tak bude jiný méně pompézní projekt. A na zelenou v soukromém průmyslu bych moc nesázel, kdyby byla pilotovaná kosmonautika rentabilní tak už by angažoval v mnohem vyšším měřítku než teď, kdy si soukromé firmy dělají především z NASA dojnou krávu. |
|
Jinak o CEVu založil téma pan Vítek zde:
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&page=1&tid=720#pid10872 |
|
citace:
Rusové mají vysoce kvalitní a levný dopravní prostředek, amíci drahý a nebezpečný ze kterého se v případě poruchy při startu stává letenka na onen svět.
Uz jsem napsal o porovnavani Soujuzu a STS jinde. Sojuz dopravuje 3 lidi bezpecne na ISS. Co dokaze STS a co dokazovalo pred tim nez bylo omezeno jen na stavbu ISS si prectete treba tady na kosmo webu
citace:
A s tím CEV... No, od 3. 1. 2005 máme RFP, ze kterého není moc lidí moudrých. Odhadované náklady na vývoj CEV 25 mld $, to NASA se svým ročním rozpočtem 16 mld bude vyvíjet tak cca 10 let za 60 mld $. A lunární modul za 40 mld $ je jen zbožným snem či politickou úlitbou.
A to CEV je v podstatě jen modernizovaný raketoplán.
Naopak vagni specifikace CEV je velice vyhodna, cely projekt ma zabezpecit americanum pristup na LEO, Mesic a Mars. To urcite nebude levny a neni to beh na kratkou trat, ale na nekolik desetileti. To ze CEV se vubec nebude podobat STS je naprosto jiste.
citace:
Kdyby tehdy tak netlačili na sundání MIR a vybudování ISS, mohli mít pár let náskok a hodně ušetřených mld $.
To jako nechat poflikovany MIR a hned se pustit do Mesice a Marsu? To ale jeste nebyl prezidentem GWB. Taky se vubec nemusel rusit SaturnV a stavet STS a Americani mohli byt klidne uz na Marsu.
citace:
Rusové s desetinovým rozpočtem jsou mnohem dál, jejich nová loď pro vícečlenou posádku strčí celý CEV někam. Protože než ho Amíci vyvinou, Rusové už ho budou mít zavedený a cenově to bude nesrovnatelné - tj. budou levnější.
To je snad sranda, porovnejte uz dnes cinnosti NASA a RKA - neporovnatelne. V budoucnu se NASA doufejme jeste vic specializuje na vyzkum a snad to nepokazi ani pilotovane akce u Mesice a Marsu. Porovnat napriklad se sojuzem nebo kliperem se da pouze cast budouciho CEV, ktery bude hotovy nekdy kolem 2014. To jsem zvedav kdy vzletne Klipr. Taky nechapu jak nekdo muze porovnavat neco o cem vubec nic nevi, nebo snad uz nejake konkretni informace o CEVu mate? :-)
citace:
A dneska jde v první řadě o peníze, prestiž je až druhořadá.
Omyl, jde to ruku v ruce. Americani potrebuji investovat do vyvoje technologii, protoze jejich ekonomika je na tom postavena, stejne jako Stalin kdysi vybudoval SSSR na oceli, arabie je na rope a Cina na levne pracovni sile.
Takze kdyz penize na vesmirnou iniciativu, ktera zase ukaze ze pouze Americani jsou schopni to dokazat, tak za tim musime videt platy pro nejlepsi inzenyry (i ty pretahnute z Ruska a Ceska) a hromadu patentu, ktery posypou. Navic kazdy takhle investovany dolar se okamzite ocitne v penzenkach spotrebychtivych obyvatel USA. |
|
| Pokud mi nekdo neveri s tema patentama, tak asi nema zkusenosti s vedou. Neexistuje oblast, kde by americani nebyli na absolutni spici. Protoze se proste specializuji na monitoring spickovych technologii a jakmile se neco objevi okamzite to koupi a pak zpenezi. Urcite znate ze sveho okoli spoustu uspesnych lidi, kteri jakmile zacali byt dobri, tak uz je zaplatil - hadejte kdo. Byl jsem na par vedeckych konferencich a nekdy mi prijde rozdil mezi Evropskou vedou a Americkou az smesny. Tim ale nichci rict, ze v Evrope se nedela dobra veda. Proste ji akorat vetsinou koupi americani a patentuji si to. Nezlobme se ale na ne. Oni to musi delat, protoze je to jejich zivobyti. |
|
