|
citace:
Az bude CEV, tak bude taky zapotrebi nejaka raketa a zatim to vse vypada na SDV. Vidim politicke i ekonomicke naznaky, ze Griffin to tak planuje.
Konecne jsem se dostal k podrobnejsimu precteni Griffinova prohlaseni z 18.5.. Casto tam zduraznuje potrebu zuzitkovat vedomosti, pracovni sily i infrastrukturu STS, zaroven chce, aby dobihajici Shuttle mohl fungovat soubezne s rozjizdenim CEVu. Tezke verze EELV sice taky jako moznost zminuje, ale celkove mi z toho vychazi derSTS jako jasny favorit. Kdybych si mel tipnout (uz vzhledem k tomu, ze byla v prohlaseni zvlast zminka o SRB): Pro CEV na LEO jako zaklad SRB (mozna paradoxni, ale jsou man-rated, od prepracovani po Challengeru i bezpecne, jsou vicenasobne pouzitelne, bylo by ale zrejme nutne trochu prepocitat profil horeni kvuli vyssimu zrychleni) + druhy stupen LOX/LH2 s jednim SSME. Zkousel jsem to pocitat, startovni hmotnost cca 700tun, uzitecna hnotnost na LEO skoro 20 tun, 15 tun urcite (i kdyby se pouzila nejaka ocesanejsi/levnejsi verze SSME). To je pro LEO-CEV myslim vic nez dost. Pro mesicni mise bych si vsadil na dva starty in-line konfigurace nejake hodne prime odvozeniny STS. Asi to neni nejefektivnejsi, ale muze to byt rychle, vyvoj nemusi stat moc, neni treba nijak velky pocet kvalifikacnich startu, pokud se odboura flotika velkych, drahych a neustale hromadou techniku oprasovavanych orbiteru, tak by to ani nemuselo byt extremne drahe na provoz. |
|
| Prepocital jsem tu LEO-CEV variantu i pro pouziti RS-68 z Delty IV v druhem stupni (je levnejsi, ale neni man-rated) - pri celkove startovni hmotnosti 760 tun vychazi nosnost prakticky stejna jako pri pouziti SSME. |
|
O tehle moznosti premyslim uz dlouho a je to i duvod proc porad vsude premlouvam vsechny o vyhodach SDV. Problem SSME je ze jsou pomerne drahe a pri kazdem startu bys o ne prisel. RS-68 by snad sel vylepsit pro vetsi ISP a pouzivat i jako EDS. Ikdyz na to je dost tezky.
Hlavni vyhodu SDV vydim v tom, ze infrastruktura existuje a umi s tim pracovat hromada lidi v NASA. Tim padam muze byt jakykoliv vyvoj pomerne levna a rychla zalezitost.
Moc sympaticke taky je, ze by to slo ruzne vylepsovat pro ruzne nosnosti. Griffin to moc dobre vi. |
|
After The Shuttle : http://www.spacedaily.com/news/spacetravel-05zl.html
Cituji Grifina: "The shuttle is inherently flawed," ……"I already have a heavy-lift vehicle,"
Těsně po ztrátě Columbie jsem uveřejnil na SpaceDaily Express článek, který vydavatel nazval:
Is The Shuttle Fatally Flawed? (můj originální název byl „Spece Shuttle Problems“) viz http://www.spacedaily.com/news/oped-03l.html . V něm jsem podrobně rozebíral, všechny problémy STS. Tehdy jsem měl na těchto stránkách mnoho oponentů. Dnes naopak já uznávám, že USA dnes mají na základě STS těžký nosič o základní nosnosti na LEO cca 80 tun, pokud zmenší ET a přidají další stupeň pak cca 110tun a pokud přidají další 2 ks SRB, dostanou nosič minimálně 150 tun na LEO. Je to nejkratší a nejekonomičtější cesta. Myslím, že Grifin je velmi realistický a pragmatický šéf a podaří se mu zkrátit nasazení CEV.
|
|
Mám jedinou obavu. Pokud budou zaměstnáni všichni stávající zaměstnanci okolo STS, bude vůbec CEV levnější? Nebude to tak, že za stejnou cenu dostanou amíci nahoru pětinovou loď s minimálním nákladem?
Furt se domnívám, že tady je zakopaný pes. Že proto je STS nedodělaný a drahý. Že problém je v systému řízení NASA a v její politice...  |
|
| Problem neni v konfiguraci SRB+ET, ale v orbiteru a lidskych posadkach. Tam je zakopan pes. Skrtni orbiter a kohortu mechaniku starajicich se o nej. Pouzij RS-68 misto SSME a 80 procent lidi muzes vyhodit. Ti samozrejme ve skutecnosti prejdou na projekt CEV. |
|
| Jestliže ale přejdou na CEV, tak to IMHO bude obdobně drahá záležitost jako je STS... |
|
| Nemyslim, ze by LEO-CEV permanentne zamestnaval tolik lidi, jako STS. Teprve az se zacne zkouset LLO-CEV, bude potreba vic lidi, ale kolik, si netroufam odhadnout. Kolik mela samotna NASA zamestnancu v dobe Apolla? |
|
| Nejaci lidi pujdou z NASA ven, spis to podle me ale bude souviset s omezovanim nekterych projektu a cinnosti. Jestli na derSTS zustane 20% lidi, 40% lidi pujde na CEV a 40%lidi na lunarni moduly, tak budou naklady na lidi stejne jako ted a bude za to mnohem vic muziky. Otazkou akorat zustava jak to stavajici lide zvladnou. Kazdopadne je zapotrebi zvysit motivaci jistou obmenou personalu. |
|
Martine, můžeš podrobněji specifikovat svoji obavu? Pokud má být zachován komplex 39 pro budoucí SDV, tak posazení CEV-LEO na 1 ks znovupoužitelného SRB nemusí být až takový nesmysl.
Nebo vidíš chybu v záměru využívat komplex 39 pro lunární program? |
|
Ne, to vůbec ne. Jestli se nepletu, tak jsem četl, nebo slyšel, že většina lidí z programu Apollo "zůstalo v práci" i po ukončení programu proto, že bylo politicky neprůchodné propustit tolik najednou nepotřebných lidí. Pokud je to pravda a historie se bude opakovat, tak opravdu CEV bude drahý, protože NASA bude stále trpět přezaměstnaností.
Snad to dopadne tak, jak si myslí Jirka - stejný počet lidí, ale "víc muziky". Snad. Ale u takové zkostnatělé organizace člověk nikdy neví... |
| 25.5.2005 - 17:18 - Vítězslav Novák | |
|
Že není kosmonautika pro Putina prioritní? No pochopitelně. Prioritní byla, je a bude armáda. Byla za Chruščova, za Brežněva, je i teď. Na americké straně ostatně taky. Ukažte mi zem, která se zabývá kosmonautikou prioritně před armádou.
Jenže armáda roli (super)velmoci udržuje, zatímco pilotovaná kosmonautika ji demonstruje. Těžko se nějak pyšnit čímsi, co je top secret a navíc slouží k zabíjení lidí. To dost dobře nejde. Zvednout životní úroveň v Rusku, to je na desetiletí. Ukázat, že dneska létají jenom oni, to je politické terno.
Ne že by Američani byli jiní. Když se podíváte na jakýkoli dokument, o hraných filmech nebo románech nemluvě, je veškerá kosmonautika americká, jo, byl nějaký Sputnik, to nás náhodou předstihli, ale pak je hned JFK a Měsíc a STS, nejlepší kosmická loď na světě. V jednom thrilleru, co se mi nedávno dostal do ruky, Sověti i Sojuz okopírovali od AMeričanů. A že to Američanům nelítalo? Sabotáž!
Ale tohle by asi patřilo do Politických souvislostí... Je to politika. Stejně jako Bushovo vyhlášení. |
| 25.5.2005 - 17:24 - Vítězslav Novák | |
|
| Na http://www.astro.cz/clanek/2019 je solidně popsáno, proč chce Evropa spolupracovat s Ruskem. Evropa, tedy i my. Vývoj Klipperu má stát 3G USD, tedy o něco méně v EURech. I kdyby se cena vyšplhala na 5G, žádný zbytečný optimismus, radši, tak EU vydá víc na nesmyslné větrné elektrárny, o zemědělské politice nemluvě. |
|
To by bylo fantasticky. Evropa s Ruskem Kliper, Rusko Sojuz, NASA CEV, Cina Shenzhou, a jeste do toho nejakeho soukromnika. To by byla pekna rodinka. Jen se obavam toho kolik z techto velkolepych planu zbyde. No kazdopadne je asi fakt, ze ekonomiky rostou a naklady se snizuji.
Presto mi je jasny ze se do kosmu nikdy nepodivam. Svoje tezce vydelany penize vdycky utratim nejak lip nez napriklad za pofiderni nekolikaminutovy vylet na suborbitu. Presto jim drzim palce. |
|
Ano zní to hezky, ale
citace:
kolem mnohonásobně použitelné kosmické lodě KLIPER bude nejen přeprava posádky na palubu Mezinárodní kosmické stanice ISS, ale i přepravu posádky na palubu meziplanetární kosmické lodě, parkující na oběžné dráze kolem Země, která se po "nalodění" kosmonautů vydá k Měsíci či k planetě Mars.
Doufám, že to je jen špatně formulováno. S Kliperem se snad počítá také jako s dopravním prostředkem k Měsíci. A co se týče nezávislosti ESA tak to bude jedině tehdy, když Klipper bude úzpůsoben k vynášení na LEO pomocí Ariane.
Na jak dlouho odhadujete vývoj, když Evropa odklepne spolupráci? |
|
citace:
Na jak dlouho odhadujete vývoj, když Evropa odklepne spolupráci?
Tři až čtyři roku do první bezpilotní mise (tedy 2008-2009), operační nassazení 2011.
|
|
V RKK Energija se rozpracovává kromě Klipperu také meziorbitální tahač Parom, pro který zakládám novou niť.
|
|
citace:
Tři až čtyři roku do první bezpilotní mise (tedy 2008-2009), operační nassazení 2011
Díky za odpověď, to vypadá velmi optimisticky. |
| 26.5.2005 - 15:52 - Luboš | |
|
| Pokiaľ je pravda, že Energija na tom potichu pracuje od roku 2000 a že využívajú systém tepelnej ochrany z Burana, ostatné systémy polovicu zo Sojuzu, že Zenit je certifikovaný na lety s ľudskou posádkou (mal nosiť malý raketoplána) a pokiaľ by boli i peniaze, potom sa mi to zdá aj dlho. |
|
| Vzhledem k tomu, ze vyvoj SS2 bude probihat cca 3 roky a je to jen zvetseni neceho co uz funguje a vyvoj CEVu bude trvat minimalne 5 let a zrejme to bude proverena kapsle, tak 6 let na Klipper neni zadna doba. |
| 14.6.2005 - 00:10 - Luboš | |
|
Na
http://www.thespacereview.com/gallery/11
sú obrázky mockup-u CXV lode od T-space. Skafandre a WC sú made in Sojuz. |
|
Tisková zpráva o výběru kontraktorů pro CEV:
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=17105
Pokud to dobře chápü, tak vybrali Lockheed Martin a Northrop/Boeing. A kvůli urychlení snad posunuli výběr hlavního dodavatele z roku 2008 už na rok 2006. |
|
Snad vyberou Northrop. Zdá se mě jednodušší a ne tak "divoký" jako návrh od LM.
Experimentovat můžou až budou mít funkční, bezpečný a relativně levný pilotovaný systém. |
|
| Přesně tak, navíc poprvé vidím jasně řečený počet astronautů pro vynášení - 6. Vzhledem k tomu, že Apollo by pro let k ISS uvezlo 4 osoby (až 5 zpět), tak ta kabina nemusí být o moc těžší. Pro let k Měsíci potom do kabiny naložíte 4 lidi a můžete provést kompletní misi s jedním startem DerSTS (85 t UZ). |
|
citace:
...navíc poprvé vidím jasně řečený počet astronautů pro vynášení - 6.
Neeeeee, sestimistnou nechci... :-) Vite, co to je shanet sest podpisu na jednu fotku, abyste meli kompletni posadku? Zlata era Mercury nebo Vostoku (no, jeste jsem ochoten tolerovat Gemini nebo dvoumistne sojuzy :-).
Ale vazne: moc drzim Griffinovi palce, aby dokazal vytvorit levny a bezpecny prostedek pro dopravu lidi do vesmiru (taky se mi vice libi Northrop, ale je to jen osobni nazor). Jakmile ho budeme mit, ostatni (zvyseni frekvence startu, let na Mesic atd.) prijde (skoro) samo - coz v pripade stavajiciho programu pozirajiciho plus minus tretinu rozpoctu NASA samozrejme nebylo myslitelne. ____________________
Tomas Pribyl |
|
| Reuters s odvoláním na Financial Times Deutschland uvádí, že v případě vítězství Lockheed Martin v tendru na CEV očekává European Aeronautic Defence and Space Company EADS až třetinový podíl na dodávkách uzlů a komponentů pro CEV. Tuto naději jim dává dohoda mezi EADS a Lockheed Martin o strategickém partnerství. |
|
| Snad bude CEV dimenzovan i na nepilotované mise např. zachrana astronautů, aby se při záchraně astrounautů na oběžné draze, Měsíci či jinde zbytečně neriskovali životy dalších lidí. |
|
Na adrese
http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1057
jsou informace o studovaném těžkém nosiči NASA koncepčně vycházejícím z STS |
|
No nevím, pokud vím tak obě havárie raketoplánu vlastně způsobily SRB motory a ET nádrž, jejiž izolaze poškodila orbiter. Vlastní orbiter neselhal nikdy.
Takže vlastně zavrhneme funkční bezproblémovou část a problémový zbytek necháme po úpravách v provozu a ještě možná i s variantou na "hřbetu".
|
|
"No nevím, pokud vím "
To se mně zase povedl slovní obrat  |
