|
citace:
Sice na tom naprosto nezalezi, ale mel jsem na mysli tento snimek:
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/1/m/222/1M147892861EFF35CCP2977M2M1.HTML
Výborně kolego. Snímek bychom tedy měli.
citace:
... na tom samem snimku jsem nasel velmi pekny otisk mikroskopicke lodni kotvy, skleneneho kalichu, komiksove postavicky a tri krasne otisky zubnich protez...
A ještě jednou vás ocituji:
citace:
Ted zcela vazne. ...
abych se vzápětí zeptal ... kde se na tom snímku nachází mikroskopické lodní kotvy, skleněný kalich, komiksové postavičky a tri krasne otisky zubnich protez... ?
|
|
Pritelkyne tam videla vedle jednoho zubniho otisku i nejakou mikrolebku, ale to se mi zdalo malo odvazne 
 |
| 06.5.2006 - 19:03 - Adolf | |
|
citace:
Pritelkyne tam videla vedle jednoho zubniho otisku i nejakou mikrolebku, ale to se mi zdalo malo odvazne
Lebku vidím také. Nejdřív jsem ji tedy viděl jako ovčí hlavu, pak jsem ji ale na základě zde uvedeného doporučení reklasifikoval na lebku na kamenné podložce. 
Potřeboval bych vydělat ňáký prachy. Asi napíšu knížku, v níž přirozeně nenásilně vysvětlím vznik fosilií pozemského typu působením silurského parku na Marsu, který si tam zřídila civilizace inteligentních jurských dinosaurů. To tu pak budou otázky! A páni vědátoři, nebudete mít nejmenší šanci to zpochybnit. |
|
citace:
Pritelkyne tam videla vedle jednoho zubniho otisku i nejakou mikrolebku, ale to se mi zdalo malo odvazne
Vážený kolego,
pomalu tomu přicházíme na kloub. Vámi uvedený pohár ve skutečnosti není žádný pohár, nýbrž dvě tváře proti sobě nebo na sebe se dívající. Podívejte se pozorněji a jistě je uvidíte.
Psychologie tuto iluzi zná již od dob tzv. tvarové psychologie a do dějin psychologie vešla jako Rubinův pohár. Zde několik odkazů ne iluze
http://cat.rulez.cz/k-not2.htm
a konečně vámi uvedený Rubinův pohár
http://kryl.info/iluze-obrazkove.html
Jak se takovým iluzím bránit? Zůstaňme u Rubinova poháru. Jestliže něco vnímám a vzápětí na tomtéž obrázku nebo výseku mohu vidět něco jiného, musím si být vědom toho, že vnímám něco, kdy se může vytvořit iluze. Do téže kategorie patří i ona komiksová figurka. Když dovolíte, budeme ji říkat Pinoccio.
Současné teorie vysvětlují tento jev poměrně složitě. Mohl bych vás odkázat na American Scientist, September-October, 1995, The Attentive Brain od Stephena Grossberga. Věnuje se tam jevu, kterému se říká Ehrensteinova figura. V podstatě se jedná o vidění světlého disku, který neexistuje. Asi podobně jako když vidíte trojúhelník, který neexistuje
http://www.afrodita.name/klamy/tisk.php?klam=65 .
Iluzi velmi snadno propadáme při pozorování globálních snímků Marsu. Na některých snímcích vidíme kráter a po chvíli se z kráteru vyklube vyboulenina. Nebo naopak. Vidíme jen samé vybouleniny a marně hledáme krátery a rokle. Je to způsobeno tím, že se na snímek díváme z neobvyklé perspektivy. Na něco, na co náš mozek není zvyklý. Poslední věta nás vede k pojmu očekávání. Na tomto pojmu je vyrobena celá řada teorii a dokonce i chodící programy, které lze použít na automatické vyhodnocování - dejme tomu oblohy, nebo nových objektů na obloze nebo vyhodnocování erythrocytů nebo trubců atp. Iluze patrně vznikají již někde od thalamu.
Různými filmy z Hollywoodu jsme natolik nacvičeni, že z Vesmíru očekáváme pouze příšerky - např. Alien. Jsme potom ale velmi překvapeni, když na planetě Mars nacházíme tytéž živočichy jako tady na Zemi.
Mars je proto červený, protože na něm byl kyslík ve velkém množství. Je tam voda. Je tam CO2. S největší pravděpodobností tam je i ropa. Ropa totiž s největší pravděpodobností nevznikla jako produkt rozpadu živočichů, ale v průběhu vzniku planet. Z metanu a za velkého tlaku. Na Marsu byly nalezeny poukazy na stromatolity. To znamená, že tam byly bakterie. Nalezly se již poukazy i na další druhy. Na Marsu existoval život. S největší pravděpodobností asi tak dlouho, jako na Zemi do doby druhohorní. To jest několik stovek milionů let. Je celkem pravděpodobné, že život na Marsu a na Zemi probíhal v minulosti v určité fázi vývoje paralelně. Bylu tu dvě planety, na kterých byl život. V Sluneční soustavě tedy minimálně dvě.
Ale ještě jste mi neodpověděl na onen pentagonální objekt. Co by to mohlo být? Máte tak dobrou fantazii. Pinoccio tam skutečně vidět je. Usmívá se a kolem krku má šálu. A pod bradou drží skořápku mořského ježka. Na jiných obrázcích opět uvidíte mořského ježka, ale marně by jste tam hledal Pinoccia. Čím to? Jestliže podléhám iluzi na jednom obrázku a vidím tam mořského ježka a Pinociia, musel bych přece vidět stejnou iluzi i na jiných fotkách z Marsu. Jestliže by se jednalo o různé tvary na různých fotkách a proto na jedné fotce Pinoccia vidím, zatímco na jiné nikoli, jak to, že na celé řadě fotek vidím stále mořské ježky? Za různých světelných podmínek, úhlech focení, vzdálenostech, atp.? A to ne jen na Opportunity, ale také na Spiritu?
A také jste mi stále neodpověděl, kam jít uklízet?
|
|
| Pro IT: Viz Volna energie. |
|
citace:
Pro IT: Viz Volna energie.
Charakter objektů identifikovaných jako biologické není projekční. Např. Shultsem nedávno nalezený pentagonální objekt. Naproti tomu jiné výřezy fotek ze Spiritu nebo Opportunity projekce umožňují.
(Hermann Rorschach byl švýcarský psychiatr, který vymyslel projekční test na diagnostiku osobnosti - spočívá v tom, že udělal inkoustové skrvny na papír a lidi potom měli hádat co tam vidí. Obrázky, jako např. „nález“ Pinoccia, dvou tváří nebo poháru, atd. atd. naznačují něco o originální a tvůrčí osobnosti. )
Svého času zde identifkovaný objekt jako bryozoa (údajně ectoprocta archimedes) může mít i jiný původ. Z mého pohledu to nějaké bryozoa být nemusí. Může to být také nějaký úkrýt (vyhynulého) živočicha. Viz následující útvar:
http://www.envs.emory.edu/ichnology/Gyrolithes.htm
V těchto případech, bryozoa nebo gyrolith, pentagonální objekt a mořský ježek, se ale většina geologů snad přikloní k biologickému a nikoliv geologickému původu těchto objektů.
Údajně byly tyto objekty nalezeny na Marsu. A údajně byl na Marsu nalezen i hematit. Pokud se nemýlím, jeho chemická značka je Fe3O3. Údajně to bylo fyzikálně zjištěno. Dovolte mi, abych o tom zapochyboval. Nějaká křivka není vůbec žádný důkaz. Pokud jde o fotky od spolupracovníků NASA pod krycími jmény Spirit a Opportunity, jedná se o fotky vyrobené na Sahaře v oblasti pracovně nazvané Mars. Je tedy celkem logické, že i skořápky podobající se mořskému ježkovi jsou skořápky mořských ježků, protože nedaleko je Středozemní moře, odkud je tito spolupracovníci donesli, zabalili do sádry a vyfotografovali.
Ale to jsem jenom odbočil. Často přehlíženým faktem bývá červenonědá barva údajných hematitů v údajné oblasti Mars (část saharské pouště). Zcela zmatená tvrzení některých jedinců, že oxidace železa vedla k hematitu je nesprávná. Odkud by se ten kyslík vzal? Produkcí cyanobakterii (stromatolity)? Vyloučeno. To by jich muselo být takové množství a museli by působit po stamiliony let než by se železo na Marsu (časti Sahary) nasytilo a ještě aby vznikl přebytek, který by umožnil vznik tzv. kambrické revoluce, tj. obrovského rozmnožení živočichů. Pro to by musely existovat úplně jiné předpoklady. Zcela určitě se to vysvětli nějakým přirozeným, nebiologickým procesem. Podobně jako my nejsme biologického původu. Já vím o čem mluvím. V neděli to vždy pěkně vykládá pan farář.
Já se přidržuji známého kraje Hory Doly Černý Les. U nás v Písku je lom, který je také částečně červenohnědý. Ale když si představím, že ten celý kopec by měl být zoxidované železo – to ne, to by toho bylo moc. Já vím o čem mluvím. Já to na vlastní oči u nás v Písku viděl. A pokud jde o ty stromatolity, v Písku něco takového není. Pochybuji, že něco takového jako
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/press/spirit/20040615a.html
existuje. Kameny, které se „uvnitř“ rozpadají a mají pevnou „kůru“? Jak se nás NASA snaží zmást (viz vpravo)? Kdo to jakživa viděl? Následující fotografie je naproti tomu správná:
http://marsrovers.jpl.nasa.gov/gallery/all/2/p/158/2P140388061ESF6800P2594R2M1.JPG
Sahara je šedá. Takových fotek mám v Písku po babičce a dědečkovi celou řadu.
|
|
citace:
( ... Obrázky, jako např. „nález“ Pinoccia, dvou tváří nebo poháru, atd. atd. naznačují něco o originální a tvůrčí osobnosti. )
citace:
V těchto případech, bryozoa nebo gyrolith, pentagonální objekt a mořský ježek, se ale většina geologů snad přikloní k biologickému a nikoliv geologickému původu těchto objektů.
Já doufám, že se nikdo nebude k nějaké variantě přiklánět a nebude při vyhodnocování snímků svou tvůrčí osobnost uplatňovat. Že zůstane vědcem.
citace:
Pokud jde o fotky od spolupracovníků NASA pod krycími jmény Spirit a Opportunity, jedná se o fotky vyrobené na Sahaře v oblasti pracovně nazvané Mars. Je tedy celkem logické, že i skořápky podobající se mořskému ježkovi jsou skořápky mořských ježků, protože nedaleko je Středozemní moře, odkud je tito spolupracovníci donesli, zabalili do sádry a vyfotografovali.
Co kdybyste nějak označoval, co myslíte vážně, co je pokus o humor a co citace z oblíbené literatury? Třeba by to pak bylo srozumitelnější. ____________________
--
MIZ |
|
Vážený kolego MIZ,
považujete se za vědce? Za někoho, kdo se cítí v této části diskuse něco věcného přinést? Proč jste tedy nepřispěl svou troškou a nezodpověděl mou otázku, co by to mohlo být ten pentagonální objekt? Já jsem napsal, že by to mohl být nějaký echinoderm, protože ti jsou často pentamerní.
Poněvadž odmítáte jak biologickou, tak geologickou interpretaci - viz vaše slova -
Já doufám, že se nikdo nebude k nějaké variantě přiklánět a nebude při vyhodnocování snímků svou tvůrčí osobnost uplatňovat. Že zůstane vědcem.
- předpokládám, že tedy Váš příspěvek je vědecký. Když jsem tedy důkladně prostudoval Váš příspěvek, zjistil jsem, že jsou to kecy. Tedy okecávání. Uvažoval jste někdy o učinkování v opeře?
|
|
citace:
Vážený kolego MIZ ... považujete se za vědce?
Nemyslim si, ze by bylo cilem vedy, vytvaret hypotezy za kazdou cenu. Naopak, zdrzenlivost a opatrnost je rozhodne na miste. Sebevedoma slabe podlozena tvrzeni nemaji ve vede co delat. |
|
| Že něco na jedné fotce vypadá jako pětiúhelník, neznamená, že je to pozůstatek po echinodermu. Já geolog nejsem, ale vím stejně jako ostatní, že kameny (díky stínům, rozdílům v materiálu a rozpadu) se můžou podobat téměř čemukoliv, a pořád to jsou kameny. Jenom paleontolog dokáže rozeznat, co je zkamenělina a co ne, ale nedokáže to z fotky, musí ten nález mít v ruce. Z fotky může jen říct, na tohle bych se měl podívat, co to vlastně je, snad by to něco mohlo být. Rozhodně ale nezačne vykřikovat, že našel na fotce mořského ježka. Počkejme si na MSL a nebo zahajte sbírku nebo rozjeďte projekt na vyslání dalšího lépe vybaveného roveru (např. vypracováním podrobného projektu a jeho odesláním do ESA). Vaším stylem argumentace ale moc vzdělaných lidí nepřesvědčíte. |
| 11.5.2006 - 00:02 - Adolf | |
|
Pokud vím, tak ložiska železných rud jsou produkty dávných baktérií. Nicméně jen proto, že to tak proběhlo neznamená, že nevzniká i jinak a jeho novější vznik zpravidla tímto způsobem není. Ve velice bouřlivých časech počátku této diskuse, když tu byla ještě Patricie, která mě vlastně do této diskuse dotáhla z lehčích témat, jsme to také probírali. Já tehdy vytáhl biotický původ většiny pozemského hematitu a jak je to s nebiotickým původem tohoto minerálu. Tehdy mi odpověděl Sulinar:
„Hematit a magnetit na Zemi samozrejme prevazne vznika abioticky, at uz pri ruznych metamorfozach (vysokoteplotnich, nizkoteplotnich, hydrotermalnich...), tak jako produkt srazeni z hydrotermalnich vod..„
Velká část tehdejších diskusí probrala řadu aspektů toho, jestli ty útvary mohou být fosíliemi nebo ne a vůbec, jak je to s možností minulého nebo současného života. Možná by stálo za to se do ní opět podívat, abychom tu neprobírali něco dávno diskutovaného úplně stejně a alespoň to trochu obměnili.
Já bych hrozně rád, aby tam zkamenělé příšerky byly. Dokonce při občas, když se ukájím nadějí na Marťanský život, tak mírně přimhuřuji kritický rozum a hledám nepravděpodobné zákruty možného vývoje, které by to umožnily. Např. ta asi dost šíleně vyhlížející hypotéza, že na Marsu moha mít svou zahrádku geologicky dávná pozemská civilizace – třebas inteligentních jurských dinosaurů či dokonce silurských hlavonožců. Pokud by se to snad někomu zdá hodně potrhlé, tak musím připomenout, že vývojová vzdálenost mezi tupým sauropodem nebo slizkým měkkýšem a bytostí s inteligencí potřebnou k spřádání praštěných hypotéz je velice těsná v porovnání s evoluční vzdáleností mezi jednobuněčným a mnohobuněčným. A i tato vzdálenost je jen krůček v porovnání s vývojem od standardní baktérie k eukaryontu. Praštěná hypotéza pravěké inteligentní příšery provozující terraforming Marsu je podle současných vědomostí o zákonitostech evoluce života na Zemi a průběhu geologického vývoje je taková šílenost tisíckrát pravděpodobnější než autochtonní vznik makroskopického života během kratičkého období s tekoucí vodou a hustou atmosféru na povrchu.
Myslím, že hypotéza života na Marsu by měla obsahovat i nějakou alespoň jen potrhle šílenou legendu o tom, jak k tomu životu došlo. (Jen potrhlou, ne schizofrenní.)
Jinak u těch hypotéz., znovu zdůrazňuji, že je nutno rozlišovat vědeckou hypotézu od hypotézy spekulativní. Se spekulativní hypotézou může být velká legrace. Může být vědeckými metodami vymyšlená a může jí takto vymyslet třebas špičkový vědec, přesto však není vědecká. Může být dokonce vytvořená tak dobře a zároveň šťastně, že je pravdivá, přesto však není vědecká. Vědecká je pouze tehdy, když je předložena spolu s průchodnou metodou svého potvrzení či vyvrácení. Vymýšlet, jak něco ohledně vážného zjišťování stop makroskopického života potvrzovat či vyvracet jen z fotek nebo dokonce i s možnostmi pozemských technologií tam vyslaných je dost oříšek. Bez jeho rozlousknutí není žádná hypotéza, ať jakkoliv podmanivá či dokonce později zjištěná jako pravdivá, vědecká, ale je jen spekulativní. Správně dopracovaná hypotéza má metodu ověření, k níž lze připravit realistický rozpočet.
S jistým posílením stupně vědeckosti bychom dokonce mohli říci, že hypotéza bez rozpočtu není hotovou vědeckou hypotézou. Nevím, jak sestavil rozpočet nalezení inteligentního dinosaura či belemnita, ani rozpočet na rozeznání fosílie od „šutrosamorostu“ na fotce. Kdo tvoří hypotézy bez cíle, aby skončily rozpočtem, nezkouší dělat vědu. Můžou být i moc chytré, ale jsou to spekulace.
Celá tahle diskuse je spekulativní hra. Občas je i zábavná a stojí za to se k ní přidat. Občas je poučná. Např. poučná v tom, jak se hraje na vědeckou metodu nekorektně nebo korektně a jaké jsou motivy hráčů takhle hrát.
 ____________________
Áda |
|
citace:
Nemyslim si, ze by bylo cilem vedy, vytvaret hypotezy za kazdou cenu. Naopak, zdrzenlivost a opatrnost je rozhodne na miste. Sebevedoma slabe podlozena tvrzeni nemaji ve vede co delat.
Kam vás vede slepá vášeň kolego. Věda v žádném případě nevytváří hypotézy, ani v náznaku. Ovšem, je vyše hypotéza, že věda nevytváří hypotézy hypotézou nebo vědeckým faktem? Nakolik je vaše tvrzení podložené? Víte, také se domnívám, že sebevědomá, slabě podložená tvrzení nemají ve vědě co dělat. |
|
citace:
Vaším stylem argumentace ale moc vzdělaných lidí nepřesvědčíte.
Vážený pane, považujete se za vzdělaného člověka? Kterého nelze přesvědčit? Ostatně odpověděl jste si sám
"Já geolog nejse, ..."
Komunita Vám děkuje za vaše upřímná slova. Ale nejste sám. Znám příběh člověka, který chtěl být hospodským, i když jím nikdy nebyl a ani nevěděl co takový hospodský dělá. A lidi ho štvali. A tak se odstěhoval do lesů ... a zas ho našli.
Pokud jde o fotky tak touto vědeckou komunitou "KOSMO" bylo zjištěno, že mořští ježci na Marsu nejsou, nýbrž mikrohumanoidi, kteří svými mikroparními válci tesají do skal kotvy.
|
|
Vážený pane Adolfe,
děkuji Vám za obsáhlý přípěvek. Mimo jiné jste napsal
"Tehdy mi odpověděl Sulinar:
„Hematit a magnetit na Zemi samozrejme prevazne vznika abioticky, at uz pri ruznych metamorfozach (vysokoteplotnich, nizkoteplotnich, hydrotermalnich...), tak jako produkt srazeni z hydrotermalnich vod..„"
Vískal jste při tomto rozhovoru Sulinarovi, alias Dědovi Vševědovi, vlasy? Anebo jste si, podobně jako váš předřečník ("Rozhodně ale nezačne vykřikovat, že našel na fotce mořského ježka.) spletl ypsilon s měkkým i a spíše jste výskal?
Pokud jste se prohraboval v jeho vlasech a poslouchal jeho moudrosti, tak se jistě zmínil i o tom, kde se v tom hematitu vzal kyslík. Já jsem tu chemickou značku neuvedl jen tak. A také jsem jen tak nehovořil o červeném Marsu. Jeho červenost je dokonce vidět i z Mostu, neboť tam podle vašeho údaje bydlíte. Ovšem jak se říká, chytrému napověz, hloupého trkni. A tak bych byl rád kdyby jste nám prozradil, odkud se na Marsu vzal kyslík?
Povězte nám také ještě několik takových moudrostí jako např.
"Nicméně jen proto, že to tak proběhlo neznamená, že nevzniká i jinak ..."
A nezapomeťe pro tyto moudrosti začít sbírku před Národním divadlem Dal bych Vám hned také návod, jak to navléci. Mezi Národním divadlem a Vltavou je na vozovce dekl od vchodu do kanalizace. Odstraňte jej, spusťe do kanálu vlasec a všem kolemjdoucím vysvětlujte, že chytáte kanální kapry. Jsem si zcela jist, že na tyhle vaše kecy nachytáte hodně lidí.
|
| 11.5.2006 - 12:01 - Anonym | |
|
citace:
A tak bych byl rád kdyby jste nám prozradil, odkud se na Marsu vzal kyslík?
Ze se do toho pletu ale - nedavno tady byla fotka krateru na Marsu plneho vody a to je kyslik + vodik a ve vesmiru je spousta vody v kometacha jinych telesech, ktera se vlivem zareni rozpada na kyslik a vodik.....
martalien |
|
citace:
citace:
A tak bych byl rád kdyby jste nám prozradil, odkud se na Marsu vzal kyslík?
Ze se do toho pletu ale - nedavno tady byla fotka krateru na Marsu plneho vody a to je kyslik + vodik a ve vesmiru je spousta vody v kometacha jinych telesech, ktera se vlivem zareni rozpada na kyslik a vodik.....
martalien
Výborně, to je věcná poznámka. Takže máme záření, vodík a kyslík. A jak dál? Myslím, že na Marsu mohl být i metan ... |
| 11.5.2006 - 13:37 - J2930 | |
|
citace:
Myslím, že hypotéza života na Marsu by měla obsahovat i nějakou alespoň jen potrhle šílenou legendu o tom, jak k tomu životu došlo. (Jen potrhlou, ne schizofrenní.)
Byla jednou jedna planeta. Byla velika, tak velika jak jen to slo. Byla zhava, velmi zhava, vsim moznym i nemoznym zmitane peklo. I jednoho dne se na nasi mile planete uvaril zivot jmenem Sagan. Sagan se mnozil a zalejzal vsude tam kde se jen vesel. Zvetsujici se planeta na povrchu chladla. I prispusobil se mily Sagan. Vsechny prozitky zapisoval do samoopravne idealni struktury informacniho prostoru, pozneji nazvane DNA. Vnitrni tlak stale zhaveho jadra v planete rostl a jednoho dne pretlak unikl mohutnou explozi. Vybuch rozdelil planetu na nekolik obrovskych kusu a urychlil je v pohybu vesmirnymi nesmirnymi dalavami. Jednoho dne jeden s kusu planety potkal jinou planetu ve vzdalene Slunecni soustave. Planetu mezi dnesnim Marsem a Jupiterem. Setkani nedopadlo dobre....mnozstvi vsemi smery vrzeneho materialu zaplavilo planety okolo Slunce. I tu pristal tvorecek Sagan na Zemi, tu pristal na Marsu...pristal vsude kde se dalo. I pocal novy zivot ve svem vyhnanstvi. K zivotu uzil vse co se jiz naucil pred neskutecnou radkou let na domovske planete. Nehostinne prostredi novych domovu vsak utocilo na jeho DNA knihovnu a postupne ji degenerovalo a degenerovalo az uplne vygenerovalo. Avsak na jedne planetce v idealni vzdalenosti od Slunce mu vyvoj prostredi umoznil degeneraci castecne spomalit. Ba co vic Sagani se naucily rychleji se delit a rust ve specializovane bunky, jejich rodiny tvorily cele nove bytosti. Nektere bytosti jsou lehce degenerovane, castecne dementni avsak sebevedome a presvedcene o sve nadrazenosti nad bytostmi ostatnimi. Skoda jen ze nadale degeneruji a jejich DNA se zjenodusuje a zjenodusuje...prispusobujic se okolnostem meniciho se zivotniho prostredi. Doufejme jen mile deti, ze Sagani v jinych soustavach dopadli lepe...
I kdyz ti z rodu Sagan-Mars vypadaji celkem k svetu. Viz Obr.:
Tak co Adolfe, mam Bohnice jiste? Skoda jen, ze nespadam do jejich spadove oblasti... |
|
citace:
Vážený kolego MIZ,
považujete se za vědce? Za někoho, kdo se cítí v této části diskuse něco věcného přinést? Proč jste tedy nepřispěl svou troškou a nezodpověděl mou otázku, co by to mohlo být ten pentagonální objekt?
Protože spekulace o tom, co by to mohlo být mě moc nezajímají.
Mě zajímá, co to je.
citace:
- předpokládám, že tedy Váš příspěvek je vědecký. Když jsem tedy důkladně prostudoval Váš příspěvek, zjistil jsem, že jsou to kecy. Tedy okecávání. Uvažoval jste někdy o učinkování v opeře?
IT, nádherný projev! Můžu se zeptat na věk? ____________________
--
MIZ |
| 11.5.2006 - 19:01 - Adolf | |
|
IT:
Tipnul jsem si vás na studenta, možná i náctiletého. Skoro by měl zajímalo, co studujete. Ne zas tak moc, ale zajímalo by mě to do následující míry, kterou trochu vysvětlím:
Jsou obory, kde studijní látka je převážně vědou nebo na vědeckých postupech ukotvenou praxí, kde se předpokládají jako výstupy skutečná řešení. Pak jsou obory, kde obsahem nauky je převážně katechismus s neotřesitelnou fabulační pravdou, která má postavení dogmatické posvátnosti, jejichž neodmyslitelnou součástí je jejich konfliktní metodika a vyvracející střet s naukami konkurenčními. Tyto obory jsou dnes převážně obsahem humanitních „věd“. Vaše opovržení vědeckou metodikou, která se aspoň formálně učí i v těch katechických oborech, a střetné návyky školených katechetů podporují mou spekulativní hypotézu, že studujete na nějakého katechetu. Má hypotéza vědecká není, protože není spojena s metodou prověření a vyvrácení.
Sulinar není Vševěd, ale je to geolog, který ví, o čem mluví, a všechny geochemické i biotické způsoby vzniku hematitů jsou pro jednoduchou mateřinkou jeho oboru i se znalostí zjišťování, kterým mechanismem které ložisko vzniklo. Geologie je tvrdá věda a tyto své poznatky má hodně fest ověřené, ne vyspekulované od stolu.
Možná by stálo za to se do nějaké geologie někdy kouknout, pokud se chcete zabývat historií vesmírných těles. Vlastně se bez jejích základů aspoň v náznaku nelze obejít i pokud někdo chce jen trochu seriózně uvažovat o minulosti života tady na Zemi i kdekoliv jinde. Mezi takové základní poznatky geologie ale také patří, že pevné povrchové vrstvy hornin těles, která prošla planetárním vývojem a mají pevný povrch, jsou vždy z velké části tvořeny minerály vytvořenými velmi signifikatně chemicky vázaným kyslíkem. Kdybychom našli tuhé těleso, jež prošlo přetavením při vzniku sluneční soustavy, kde by povrch nebyl tvořen do velké míry kyslíkem, vznikla by pěkná vědecká záhada. Spíš je normální, že kyslík je hlavní složkou hmotnosti povrchových hornin. (Proč to tak je si lze přečíst i v kdejaké dobré encyklopedii pro mládež.)
Právě tak, jako by byl problém, kdyby chemicky vázaný kyslík nebyl, je tu záhada, když se někde objeví volný kyslík jako na Zemi. Kyslík je prvek velice reaktivní a jako volný nemá šanci vydržet po geologické věky stabilní, aniž by se s něčím nesloučil. Kde se objeví volný kyslík, tam je důvod hledat aktivní proces, který vychyluje složení místního prostředí z normálních chemických rovnovah, v nichž se stabilizují. Tady na Zemi je takovým procesem život. Pokud by někdo přiletěl z vesmíru a spatřil by planetu koupající se ve volném kyslíku, počítal by asi, že je tam skoro jistě život.
Jsou i jiné chemické složky, jejichž výskyt je spolehlivě projevem zajímavého procesu, neboť se trvale na povrchu planety nemohou udržet. V podmínkách Marsu jsou to např. uhlovodíky. Ačkoliv zmrzlé světy měsíců vzdálených planet jsou zhusta plné nebioticky vzniklých uhlovodíků a i podporou hypotézy nebiotického původu zemských uhlovodíků, v mnohem chemicky aktivnějším prostředí povrchu Marsu nemohou uhlovodíky trvale existovat. Přesto ale metan v tamní atmosféře je. Vyskytuje se ho tam dokonce tolik, že si ho občas všimneme ve spektrálních čarách pozemských teleskopů. Ne třeba o tom jen spekulovat, metan je na Marsu pozitivně zjištěn. Je tedy jisté, že musí být doplňován. Hlavními kandidáty na zdroj jsou vulkanismus vypuzující uhlovodíky z hlubin, kde mohou i trvale být, nebo život. Takto vypadají skutečně zajímavé indicie dosud trvajícího života na Marsu. Standardní kyslíkaté složení minerálů povrchu planety to určitě není. Mikrobiální život tam podle mě může být a nejspíš dosud je. I kdyby se tam nevyvinul, neměl by být problém, aby se tam ze Země přenesl. Přenést trilobita bez inteligentního zásahu by asi bylo problematičtější. Potřebnou dovednost k tomu nemáme zatím ani my. Není asi moc pravděpodobné, že nějaká dávná příšerka tu dovednost tady měla. Je to ale pravděpodobnější, než průběh celého vývoje od baktérie až k mnohabuněčnosti během krátké doby, kdy byl Mars pro život přívětivou planetou, pokud nejsou naše představy o geologickém vývoji této planety úplně špatně. Možná, že špatně jsou. Geologie Marsu je dosud v plenkách. Možná byl nějaký racionodont chytřejší než my a pěstoval si tam chobotničky v umělém rybníčku, kde měl pohozenou kotvu. Můžeme o tom spekulovat. Vytváření takových hypotéze ale vědecké není, i kdyby to byla pravda, protože k takové hypotéze neumíme vytvářet metodiky ověření či vyvrácení.
Sbírky na metodologii vědy dělat nemusím. Pokud bude chodit do pořádné školy, tak vám tam v rámci školních osnov základy metodologie vědy vysvětlí za školní rozpočet. K poučení o rozložení chemických prvků (třebas kyslíku) v tělesech sluneční soustavy se můžete dostat daleko levněji než k té úžasné knize „převracející“ fyziku. (Jen na okraj na Zemi tvoří kyslík 46,6% hmotnosti zemské kůry a v kůře ostatních malých kamenných planet jako Mars to není moc odlišné.) Pokud se o tom poučíte, vzbudí vaše pohoršené překvapení na zákonitým výskytem kyslíku vázaného v marsích horninách u lidí s přírodovědným minimem méně pobaveného úžasu.
____________________
Áda |
| 11.5.2006 - 19:04 - Adolf | |
|
citace:
Tak co Adolfe, mam Bohnice jiste? Skoda jen, ze nespadam do jejich spadove oblasti...
Náhodou dobrý. Rozveď to šířeji a napiš o tom sci-fi. Pas sem budou chodit i takoví, kteří to budou považovat za bernou minci, všude pro to uvidí důkazy a nebude síly jim to vyvrátit. ____________________
Áda |
| 11.5.2006 - 20:30 - J2930 | |
|
citace:
Náhodou dobrý. Rozveď to šířeji a napiš o tom sci-fi. Pas sem budou chodit i takoví, kteří to budou považovat za bernou minci, všude pro to uvidí důkazy a nebude síly jim to vyvrátit.
Dik. Pred 10-15 lety bych asi neco napsal, ted uz ale muj sloh neni co bejval...a tech pravopisnych chyb co tam vzdycky nasekam! Jinak to vlastne zadna sci-fi neni, predpokladame-li ze na vyvoj dokonale DNA je i Zeme prilis mlada. A dokonala DNA jiste nekdy musela byt, protoze ted uz jenom degeneruje. Informace se ztraceji. Puvodni funkce jsou pozapominany. Mozna nahrazovany necim lepsim...nevim. Tam kde je nejaka informace, predpokladam vyvoj informace ktera nabyva schopnost ovlivnit nebo vyuzit informace z okoli. Cesta muze byt dlouha... Taky jsem si vzpomel na kmenovou bunku ziveho tvora a jeji moznosti, ktere ted nejen laicka verejnost objevuje. Opakovani vyvojovych retezcu. Odolnost jednodusich organizmu (viz Cernobyl) Atd. Atd. Vlastne nic z toho nejsou me puvodni myslenky. Jen zplacane soucasne poznatky a teorie dohromady. Puvodni je mozna jen ten mix. Copyright-mixer 2006 J2930.
Jako dogma to ale nevnimam, je to jen zabavna hra na sci-fi. Proc Sagan, je snad jasne...  |
|
"Expert" Adolf publikuje. To se pobavíte: Na Marsu vidí lebky, pak ovčí hlavy, pak pro změnu inteligentní jurské dinosaury ....
citace:
citace:
Pritelkyne tam videla vedle jednoho zubniho otisku i nejakou mikrolebku, ale to se mi zdalo malo odvazne
Lebku vidím také. Nejdřív jsem ji tedy viděl jako ovčí hlavu, pak jsem ji ale na základě zde uvedeného doporučení reklasifikoval na lebku na kamenné podložce.
Potřeboval bych vydělat ňáký prachy. Asi napíšu knížku, v níž přirozeně nenásilně vysvětlím vznik fosilií pozemského typu působením silurského parku na Marsu, který si tam zřídila civilizace inteligentních jurských dinosaurů. To tu pak budou otázky! A páni vědátoři, nebudete mít nejmenší šanci to zpochybnit.
|
|
Vážený MIZe,
považujete se za vědce? Za někoho, kdo se cítí v této části diskuse něco věcného přinést? Jak Vás tak sleduji, tak je to stále kolem horké kaše: že vás "by" nezajímá? Nýbrž "co". Pokud tuto otázku kladete mně, pak jsem Vám již odpověděl.
Když jsem důkladně prostudoval Váš druhý bpříspěvek, zjistil jsem, že jsou to stále kecy. Tedy okecávání. Ptal jsem se Vás také, zda uvažujete učinkovat jako Kecal. Uvažoval jste někdy o učinkování v opeře? A stále také žádná odpověď.
Kecal MIZ: "IT, nádherný projev!" Děkuji.
Kecal MIZ: "Můžu se zeptat na věk?" Můžeš.
|
|
Adolf zase publikoval:
"Já bych hrozně rád, aby tam zkamenělé příšerky byly. Dokonce při občas, když se ukájím nadějí na Marťanský život, tak mírně přimhuřuji kritický rozum a hledám nepravděpodobné zákruty možného vývoje, které by to umožnily. Např. ta asi dost šíleně vyhlížející hypotéza, že na Marsu moha mít svou zahrádku geologicky dávná pozemská civilizace – třebas inteligentních jurských dinosaurů či dokonce silurských hlavonožců."
Já bych si také hrozně přál, aby tam ty fosilie byly, ale když ony tam jsou skleněné poháry!
Konečně nám Adolf také prozradil jak se to má s vývojem. Mořští ježci se vyvinuli z jurských dinosaurů a hlavonožců. Což je pro druhohory jistě velmi pikantní sexuální život. A k tomu ještě inteligentní.
Co se tu člověk nedozví.
Udivuje mě, kde všichni ti, kteří tu publikují berou čas. Já jako dítko školou povinné mám odpoledne, když táta není doma a já si mohu hrát s počítečem, času habaděj. Ctihodní vědátoři -:) |
| 12.5.2006 - 07:14 - Adolf | |
|
 |
|
> Co se tu člověk nedozví.
Vážení diskutující, mám dojem, že některé části textu posledních příspěvků v tomto tématu byly myšleny jako žert, ale jiní přispěvatelé je berou jako vážně míněné názory a reagují na ně (případně je dokonce ještě překrucují [snad z nepochopení]), což asi nemůže spět ke konstruktivnímu výsledku.
Navrhuju shrnout (znovu) tuto diskusi a možná ji tím i (prozatím) uzavřít.
Dosavadní výsledky diskuse vidím takto:
- p. Tureček je přesvědčen, že na některých fotografiích z MERů jsou vidět fosilie živých tvorů na Marsu (vyhynulých?)
- někteří jiní diskutující tu vyjadřují své obavy, že podklady pro takovéto přesvědčení jsou zatím příliš slabé a nezřetelné
- oba názory mají myslím právo na existenci a při diskusi nejsou třeba osobní výpady
- za současného stavu poznání zřejmě ani jedna strana nedokáže přesvědčit tu druhou "o své pravdě"
- obávám se, že ve zdejší diskusi se zatím nemůžeme dobrat pravdy (nemáme k tomu znalosti ani prostředky)
- za rozumné řešení považuju evidovat "hypotézu o viditelných fosiliích na Marsu" a navrhnout, aby se i na ni bral ohled při budoucím výzkumu
Proto mám ještě tyto dotazy (nejspíš na p. Turečka):
- napsal už někdo do NASA upozornění na "hypotézu o fosiliích na Marsu"?
- došla z NASA nějaká odpověď? pokud ano, tak jaká?
- jakým způsobem navrhujete prověřit (potvrdit nebo vyvrátit) diskutovanou "hypotézu"? |
|
| Mě život na Marsu tak "nebere". Eventuální existence života byť i na jednobuněčné či virové formě na Marsu jen zkomplikuje případnou pilotovanou misi na Mars, třeba z důvodu rizika zanesení marťanských mikroorganismů na Zemi. |
|
Adolf zase publikoval:
"Tipnul jsem si vás na studenta, možná i náctiletého."
To muselo stát času než to sepsal ... Je Adolf důchodce nebo nezaměstnaný, rozvedený a zatrpklý? Nebo náctiletý student? Je ale pěkné, že se doučuje a všem nám tu sděluje, kam až dospěl. Výborně. |
|
Pan Aleš Holub se ozval:
"- jakým způsobem navrhujete prověřit (potvrdit nebo vyvrátit) diskutovanou "hypotézu"? "
Konečně rozumný hlas. O metodě není pochyb. Je nutno vzít na Mars ovčí hlavu - nebo lebku ... o tom ještě budou spory - a porovnat ji s originálem ... tedy s nálezem pana Archimeda na Marsu. Nejlépe českou amatérskou družicí, která by ještě prošla Nanotechnologickou komisí Akademie Všechvědů. |
|
citace:
Pan Aleš Holub se ozval:
"- jakým způsobem navrhujete prověřit (potvrdit nebo vyvrátit) diskutovanou "hypotézu"? "
Konečně rozumný hlas. O metodě není pochyb. Je nutno vzít na Mars ovčí hlavu - nebo lebku ... o tom ještě budou spory - a porovnat ji s originálem ... tedy s nálezem pana Archimeda na Marsu. Nejlépe českou amatérskou družicí, která by ještě prošla Nanotechnologickou komisí Akademie Všechvědů.
Na ovčí hlavu tady věříte maximálně Vy, pane IT. A varuji Vás, toto je diskusní fórum, ne statek, kde můžete kydat svůj hnůj! Na tyhle Vaše výlevy tu nikdo není zvědavý. Zatím jste tu nepředvedl, na rozdíl od jiných, žádný výkon, jen urážky. |
|
