|
Volně navazuji na téma Nová B-52 ...
Na KNP jsem se bavil s Radovanem Mášou a ten mi řekl, že amíci i rusové měli vyvinutou raketu vzduch-kosmos k sestřelování cizích družic. A právě tato technologie by mohla být zajímavá pro vynášení mini až mikro satelitů. Víte o tom něco víc, nebylo by vhodné tento výzkum oprášit a dále rozvíjet?
Véna |
|
http://www.fas.org/spp/military/program/asat/
http://www.nationmaster.com/encyclopedia/Anti_satellite-weapon
http://www.designation-systems.net/dusrm/m-135.html
http://www.ucsusa.org/global_security/space_weapons/page.cfm?pageID=1151 |
| 01.6.2005 - 14:17 - csaba | |
|
libi se mi ten projekt Notsnik z r.1958 - nekolik pokusu vynest 1kg druzici pomoci nerizene nekolikastupnove rakety shazovane z letounu F-4D Skyray, viz:
http://www.designation-systems.net/dusrm/app4/notsnik.html |
|
V současnosti probíhá vynášení mikrosatelitů ( řekněme družice do 10kg), jako využití volné kapacity při startech mnohem větších nákladů. I v případě že za start zaplatí, a například v rámci cubesatu jsou to opravdu vysoké částky za kilogram váhy, pohlíží se na ně pouze jako na balast který nesmí nijak ohrozit hlavní náklad.
Ve výsledku to znamená, že se družice vlastně nikdy nedostane na takovou dráhu na jakou by si její majitelé přáli, nedostane se jí žádné podpory ze strany nosné rakety, je striktně omezena její konstrukce a to co smí obsahovat, během startu musí být prakticky neaktivní a muže dojít k její kontaminaci hlavním nákladem. Následkem těchto podmínek jsou mikrosatelity pro spoustu úkolů nepoužitelné, i když jejich samotná konstrukce je technicky i ekonomicky zcela zvládnutelná.
Bylo by tedy možné představit si nosič který by vynášel mikrosatelit jako jediný náklad?
|
| 02.6.2005 - 08:12 - Csaba | |
|
citace:
Bylo by tedy možné představit si nosič který by vynášel mikrosatelit jako jediný náklad?
jsem presvedcen ze ano - problem je cena vypusteni. Tzn. napr.pri vyneseni 1kg by nosna raketa mela stat cca 10-20000dolaru...Prave proto by se mela podobat napr. tomu Notsniku(mensi pocet stupnu, balisticke vyvedeni-bez draheho ridiciho systemu).Dalsim prikladem muze byt japonsky nosic Lambda 4S.Pri vypusteni z letounu by se zvysila presnost vypusteni(GPS), ale taky cena vypusteni.Dalsi bude otazka bezpecnosti. |
|
| Problém je hlavně v tom, že cena takové malé rakety bude pořád kolem miliónu dolarů - takže cena za vynesení nákladu bude o několik řádů vyšší než u Cubesatu. |
| 02.6.2005 - 13:37 - csaba | |
|
| to je prave stejna vyzva, jak napr. Bigelow-prize... |
|
Podle me je nejjednodussim zbusobem jak vypoustet male satelity dovezt je na ISS a pak pri nejake prilezitosti vypustit rucne - proste se kosmonaut rozmachne a odhodi. Vzhledem k tomu ze stanice meni svou vysku, tak by to mohlo byt i docela bezpecne, ale nesmi jich byt moc.
To me privadi k myslence, ze zivotnost tech nanodruzic neni velka a tudiz se musi nachazet na co nejnizsi draze, aby taky brzo zanikly. V takovem pripade by mozna bylo nejlepsi upevnit na nejaky servisni stupen progresu jednoduche spinace, do nich pri EVA zachytit skupinu nanodruzic a ty pak pri sestupu postupne vypoustet. Jestli by to ale bylo levnejsi to netusim. Zrejme by to bylo ale jednodussi nez stavet zvlastni raketu. Navic progres pred odletem vetsinou zvysi drahu ISS, a pokud by po ceste druzici ztratil, tak by to mohl byt prusvich. Ta druzice by klesala pomaleji nez ISS, mohla by mit vystredni drahu a narazit do stanice nebo dopravniho prostredku |
| 02.6.2005 - 14:50 - csaba | |
|
citace:
Podle me je nejjednodussim zbusobem jak vypoustet male satelity dovezt je na ISS a pak pri nejake prilezitosti vypustit rucne - proste se kosmonaut rozmachne a odhodi. Vzhledem k tomu ze stanice meni svou vysku, tak by to mohlo byt i docela bezpecne, ale nesmi jich byt moc.
To bude mit sit NORAD radost - budou se nejdriv koukat kam to ten chlapek vrhne. Pak budou nekolik dni sledovat a pocitat s cim se to srazi...Kdyz myslim "balisticke vyvedeni" to jeste neznamena,ze se muze jenom tak strilet cokoliv a kamkoliv(cele vyvedeni bude sledovat bezp. dustojnik - kdyz se nektery stupen nosice odchyli vic, jak je zdravo, tak se znici, nebo jenom proste nezazehne - viz projekt SuperStrypi-podobne vyvedeni,jak Lambda 4S - prvni stupne jsou nerizene)! |
|
| Rucni vypousteni, to neni ono, ale treba ten progress vypoustejici druzici tesne pred vstupem do atmosfery by snad sel. |
|
>Rucni vypousteni, to neni ono, ale treba ten progress vypoustejici druzici tesne pred vstupem do atmosfery by snad sel.<
Tyto postupy se nijak podstatně neliší od dosavadní praxe vypouštění mikrosatelitů a mají všechny nedostatky uvedené výše. Pokud tyto nejsou na závadu není potřeba nic jiného vymýšlet, v opačném případě je to stejně nepoužitelné.
Raketa s nosností jednoho kilogramu mi připadá jen jako matematický model. Představme si něco jako desetinový Pegasus , startovní hmotnost do 1-1,5 tuny, 10kg na polární dráhu ve výšce 500km. V základní verzi tři stupně.
Díky startu z letadla odpadá pozemí odpalovací zařízení a problémy s jeho bezpečností, k tomu se získává flexibilní palebný sektor, takže družice je možné navádět na dráhy v podstatě libovolného sklonu.
Odpal možná při nadzvukové rychlosti, každopádně ve velké výšce za nízkého atmosférického tlaku, takže i motor prvního stupně může být nízkotlaký a přitom s dobrým expanzním poměrem trysky. Zážeh motoru, z bezpečnostních důvodů, se zpožděním po odhozu.
Vyhnout se použití řídícího systému mělo smysl v padesátých - šedesátých letech, kdy se jednalo o choulostivou, drahou a hlavně těžkou elektromechaniku. Dnes to je trocha elektroniky zanedbatelné váhy (kromě výkonových prvků), na které je drahý jen její vývoj, proto se mi výhody neřízené rakety zdají nepřesvědčivé.
Takováto raketa je, alespoň po technické stránce, určitě myslitelná. Vyjdeme-li ze 30 000 za kilo které si účtuje Cubesat, dokážete si představit start této rakety řekněme do půl miliónu?
|
|
[quote Představme si něco jako ..... 10kg na polární dráhu ve výšce 500km......
Jen tak teoreticky. Jak velka a tezka by byla raketa s touto nosnosti, kdyby startovala z plosiny ve vysce 55km? |
| 09.6.2005 - 09:28 - csaba | |
|
citace:
>
Odpal možná při nadzvukové rychlosti, .....
- to neni jen tak - spousta simulací, jak teoretických, tak v aerodyn.tunelu - nikdo se nedovoli ohrozit matersky letoun-spousta penez
Vyhnout se použití řídícího systému mělo smysl v padesátých - šedesátých letech, kdy se jednalo o choulostivou, drahou a hlavně těžkou elektromechaniku. Dnes to je trocha elektroniky zanedbatelné váhy (kromě výkonových prvků), na které je drahý jen její vývoj, proto se mi výhody neřízené rakety zdají nepřesvědčivé.
- vaha kompletni avioniky raket Taurus, nebo Pegasus je 23kg(bez vykonových prvků...!).I kdyz mozna nejakou tu elektroniku lze ozelet, ale stejne...je to nepomer.Vlastne zase chci transportovat 1 mobilni telefon nakladakem...
|
| 09.6.2005 - 10:00 - Vojta | |
|
| Problém nosiče, který by splňoval požadavky na vynášení družic této velikosti je v tom, že podaří-li se vám ho vyvinout a vyrobit a vyzkoušet na nadzvukovém letadle, tak jste právě vyvinul mezikontinentální střelu. A bude-li k tomu jěště dostatečně levný tak s tím bude mít většina vlád vážný problém. |
|
Já to vidím takhle:
- nosič s hmotností 1 t (10 kg nosnost) za 500000 USD si představit dokážu :)
- nosič z plošiny ve výši 55 km bude zhruba stejný jako z letadla ve výši 10 km (něco se získá výškou, ale chybí rychlost letadla)
- technologicky vyspělý a optimalizovaný nosič se vzdušným startem s nosností 10 kg by snad mohl vážit i dost pod 500 kg (teoreticky)
- problém s klasifikací jako mezikontinetální střela je vážný, ale příklad Space-X a Falconu ukazuje, že ho lze překonat |
|
| Tak me napadlo, co by se asi stalo, kdyby neco takoveho vyvinula treba KLDR nebo jiny "zlobivy" stat, to by asi bylo mezinarodni coro moro ;) Kdyz si clovek vezme, ze 10 kg na LEO muze byt 20kg na nekolik tisic km dlouhe balisticke draze, dostava se to prakticky hmotnost nejlehcich jadernych nalozi - pokud vim, kufrikove bomby vyvinute za studene valky maji pod 30kg (1kt TNT), nejmensi mozna kriticka naloz Pu 239 je neco pres 10kg (cca 20t TNT). To me privadi k otazce - je ten slibovany a porad polofunknci americky raketovy destnik staveny na tak male cile? |
| 09.6.2005 - 12:18 - csaba | |
|
| Prave to je ta sranda - takovyto nosic by stal hodne(technologicky i financne) - takze to kdokoliv neudela...myslim, ze amici delaji podobny nosic pro F-15. Nosnost nejakych 25kg pro male vojenske inspekcni druzice na LEO. |
|
citace:
Podle me je nejjednodussim zbusobem jak vypoustet male satelity dovezt je na ISS a pak pri nejake prilezitosti vypustit rucne - proste se kosmonaut rozmachne a odhodi. Vzhledem k tomu ze stanice meni svou vysku, tak by to mohlo byt i docela bezpecne, ale nesmi jich byt moc.
To me privadi k myslence, ze zivotnost tech nanodruzic neni velka a tudiz se musi nachazet na co nejnizsi draze, aby taky brzo zanikly. V takovem pripade by mozna bylo nejlepsi upevnit na nejaky servisni stupen progresu jednoduche spinace, do nich pri EVA zachytit skupinu nanodruzic a ty pak pri sestupu postupne vypoustet. Jestli by to ale bylo levnejsi to netusim. Zrejme by to bylo ale jednodussi nez stavet zvlastni raketu. Navic progres pred odletem vetsinou zvysi drahu ISS, a pokud by po ceste druzici ztratil, tak by to mohl byt prusvich. Ta druzice by klesala pomaleji nez ISS, mohla by mit vystredni drahu a narazit do stanice nebo dopravniho prostredku
Ze www.space.com
Old Spacesuit, New Satellite
In a space-saving move on the International Space Station (ISS), surplus Russian spacesuits may be turned into satellites.
Plans are being drawn up to shove off from the ISS an old Russian Orlan spacesuit. Tagged as a “SuitSat”, this Amateur Radio on the International Space Station (ARISS) project might be the most unusual Amateur Radio satellite ever orbited.
SuitSat is to be tossed overboard during a spacewalk and would carry a multi-language Amateur Radio transmitter, as well as a compact disk containing images of school artwork. A School Spacewalk effort is being promoted by the Radio Amateur Satellite Corporation (AMSAT) of Silver Spring, Maryland to gather art for the disk from around the globe.
The disk would be sent to Russia in late June. It would be sent to the ISS via a Progress supply vehicle being readied for liftoff this August.
With stowage space aboard the ISS at a premium, several Russian Orlan spacesuits used for spacewalks have been declared ready for an out-the-airlock launch. A second Orlan space suit is expected to become available for possible deployment as a temporary satellite in 2007.
A SuitSat would orbit for weeks before reentering the Earth’s atmosphere. Alas, another space collectible gone for good.
Pro ty co neumi anglicky se strucne jedna o vyhozeni stareho skafandru z ISS, ktery bude slouzit jako amaterska druzice s transmiterem. Pry mu bude trvat jen par tydnu nez vstoupi do atmosfery. To ho skutecne budou muset vyhodit kdyz bude stanice zrovna na extremne nizke draze.
|
