| 15.7.2005 - 19:45 - Helca | |
|
citace:
Tomáš Přibyl není můj pseudonym, je to můj kolega a přítel z Brna, o generaci mladší (je mladší než moje děti). Chcete-li ho vidět na vlastní oči, tak přijeďte koncem listopadu do Valašského Meziříčí na hvězdárnu, pravidelně se tam koná "Astronautický seminář", kde oba přednášíme.
Další možnost je Kosmos party 06, ale ta bude až koncem května 2006!
Mockrat dekuji, hmm, bojim se,ze ja jsem zase aspon dvakrat mladsi nez pan Pribyl a jsem taky z Brna |
|
Děkuji a pozdravuji pana Vítka.
Nákres senzorů hodně prozrazuje.Uvidíme, zda se pokusí senzor opravit na místě. Jen si nedovedu dost dobře představit kdo a jak se dostane dovnitř a čidlo ,které stávkuje vymění.
Dan
|
|
| Dneska (pátek) zasedali manažeři a rozhodli se start odložit na konec příštího týdne. Píčina hzávady stále ještě není známa. |
| 16.7.2005 - 16:55 - Helca | |
|
citace:
Dneska (pátek) zasedali manažeři a rozhodli se start odložit na konec příštího týdne. Píčina hzávady stále ještě není známa.
Podle predpovedi bude ke konci pristiho tydne na mysu Canaveral celkem zatazeno a mozna i zaprsi.. |
|
No ono stejně něco zase upadne, nebo se nerozsvítí ,počasí ,nepočasí.
|
| 17.7.2005 - 06:56 - Martin Gembec | |
|
1)Zaujala mně úvaha, že by možná mohli zvážit, zda nestačí odstartovat jen se třemi senzory. Není náhodou pravda, že k bezpečnému letu stačí dva ze čtyř?
2)Dále se chci zeptat jak obtížné je otevřít dole ET, jak bylo naznačeno v odkazu pana Vítka, senzory jsou tam někde dole.
3)Je možná ta vada elektroniky na spodku raketoplánu, o které se psalo někde na webu? Že prý byla příčinou problémů s čidly už někdy v minulosti a mohla by stačit výměna. |
|
Měl bych nějaké dotazy k letu STS-114:
1) Jestli někdo nevíte jakou povrchovou úpravu-vrchní nátěr má pěnové obložení na nové nádrži ET na současné sestavě STS-114? Na různých fotkách z příprav tohoto startu na mysu je rozdílný barevný odstín, hlavně horní části ET, od oranžové po tmavohnědou. Jakoby byla na povrchu nějaká fosforeskující barva.
2) Také se chci zeptat na dlaždice náběžných hran křídel Discovery.
Proč má každá jiný odstín šedé barvy. Přitom nejsou dlaždice stejné barvy na obou náběžných hranách křídel pravidelně uspořádány. Je to snad způsobeno tím, že některé byly vyměněny za nové v rámci RTF? Potom by mě zajímalo, jak je u dlaždic tepelné ochrany které jsou v průběhu času vyměněny, zajištěno stejně pevné přilepení (vzhledem ke stárnutí a vytvrzení ,,lepidla,,atd.)?
Tento rozdíl v barvě je vidět dobře např.na obrázku v Lidovkách ze 13.7. na str.3.
3) Dotaz na A.Vítka nebo K.Pacnera, kteří píšou do deníků : Proč v běžném zpravodajství a v tisku (deníky atd.) se téměř nevyskytuje u popisů-zpravodajství letů raketoplánů označení dle NASA např.STS-114. Ale píše se zde jen o Discovery nebo Columbii atd.?
4) V Lidovkách z 13.7. je též zmíněno, i řešení v případě potíží např.s dlaždicemi tepelné ochrany, které by nešly opravit: ....
Posádce budou samozřejmě k dispozici odborníci na Zemi, kteří vyhodnotí fotografie a videozáznamy startu pořízené z více než sta kamer rozmístěných v okruhu 65 kilometrů kolem startovacího pole Discovery. Tento raketoplán tak má být vůbec nejfotografovanějším v historii letů do vesmíru. Kontrolou také po dopadu do moře projde přídavná nádrž, zejména pěnová izolace, jejíž úlomek byl příčinou neštěstí Columbie. Pokud fotografie odhalí, že při startu došlo k nějaké poruše, raketoplán by měl zůstat na ISS. Posádka na stanici počká, až ji "vyzvedne" vesmírná loď, kterou NASA pošle ze Země. Takovou záchrannou operaci, tedy za předpokladu, že by k ní skutečně došlo, ještě NASA nikdy neprovedla. Discovery by poté měl být odtažen a zničen v moři....
Nikde jsem se však nedozvěděl, jak se bude postupovat i v případě stejných potíží záchranné mise raketoplánem(které jsou v tomto případě víc než pravděpodobné): jednak kam bude druhý raketoplán k ISS připojen?
A pak zda by bylo možné vyslat k ISS v tomto případě až 4 záchranné Sojuzy?
Nebylo počítáno např.s variantou v případě záchrany posádky STS-114 z ISS ruskými Sojuzy, než posílat nahoru další raketoplán?
Může vůbec současný ruský Sojuz startovat v bezpilotní variantě jako Progress?
Díky za případné odpovědi
MF
|
|
Pokusim se na nektere veci odpovedet.
citace:
Potom by mě zajímalo, jak je u dlaždic tepelné ochrany které jsou v průběhu času vyměněny, zajištěno stejně pevné přilepení (vzhledem ke stárnutí a vytvrzení ,,lepidla,,atd.)?
Tento rozdíl v barvě je vidět dobře např.na obrázku v Lidovkách ze 13.7. na str.3.
Osobne myslim, ze vsechny dlazdice nemusi drzte uplne stejne, staci kdyz drzi (resp. kdyz vydrzi predepsane namahani).
citace:
Dotaz na A.Vítka nebo K.Pacnera, kteří píšou do deníků : Proč v běžném zpravodajství a v tisku (deníky atd.) se téměř nevyskytuje u popisů-zpravodajství letů raketoplánů označení dle NASA např.STS-114. Ale píše se zde jen o Discovery nebo Columbii atd.?
Taky pisu do deniku, tak si dovolim odpovedet: protoze pro 99,9999 procenta ctenaru je to absolutne nepodstatna informace. Pro vetsinu ctenaru je zajimave, ze "neco" poleti. Ale nejaka designace letu uz ne. Ostatne zkuste se na ulici zeptat deseti nahodnych kolemjdoucich na to, jake mel oznaceni Remkuv Sojuz...
citace:
Nikde jsem se však nedozvěděl, jak se bude postupovat i v případě stejných potíží záchranné mise raketoplánem(které jsou v tomto případě víc než pravděpodobné): jednak kam bude druhý raketoplán k ISS připojen?
Prvni bude "odhozen", druhy se pripoji.
Podobne potize jsou u druheho raketoplanu mozne, ale nikoliv pravdepodobne. Na zaklade teto logiky bychom mohli zpochybnit jakoukoliv (nejen zachrannou) vypravu - posadky treba deseti raketoplanu by zustaly na ISS uveznene. Kosmicke lety proste nebyly, nejsou a hned tak nebudou bezpecne a ti, kdo je podstupuji, jdou vedome do rizika. Nelze se pripravit na vsechny teoreticke varianty. Ostatne, jak bys to chtel resit? (Proste bud budou opatreni po Columbii fungovat nebo ne. To, ze nebudou fungovat neznamena automaticky havarii, protoze pres sto raketoplanu letelo uspesne bez techto opatreni. Pokud ale k havarii dojde, je to konec raketoplanu a pravdepodobne i ISS.)
citace:
A pak zda by bylo možné vyslat k ISS v tomto případě až 4 záchranné Sojuzy?
Teoreticky ano, ale kde je tak najedou vzit? K dispozici muze byt v dohledne dobe jeden, druhy ne drive nez za pul roku (a to jsem jeste hodne velky optimista). Dalsi podobne - sice by sly urychlit, ale nikoliv vyrazne (tezko pred polovinou pristiho roku). Do te doby dojdou zasoby, protoze se zasobovanim pomoci progressu by to bylo podobne jako se Sojuzy: proste jich tolik (v dohledne dobe) neni.
citace:
Nebylo počítáno např.s variantou v případě záchrany posádky STS-114 z ISS ruskými Sojuzy, než posílat nahoru další raketoplán?
Může vůbec současný ruský Sojuz startovat v bezpilotní variantě jako Progress?
Teoreticky ano, ale prakticky si troufam tvrdit, ze je to nerealne. Mj. kdo by s nimi pristaval? Posadka STS-114 na to neni trenovana. Navic jsem videl jen scenare pocitajici s minimalne jednim kosmonautem na palube - proste proto, ze Rusko ocesalo z ekonomickych duvodu palubni pristroje na minimum, takze pritomnost cloveka je nutna (jinak z tech ctyr jeden az dva kusy ztratis). Krom toho statni americke organizace nemohou v Rusku stale nakupovat. ____________________
Tomas Pribyl |
| 18.7.2005 - 12:23 - Vítězslav Novák | |
|
citace:
1)Zaujala mně úvaha, že by možná mohli zvážit, zda nestačí odstartovat jen se třemi senzory. Není náhodou pravda, že k bezpečnému letu stačí dva ze čtyř?
Ty senzory jsou tam 4, aby byla 100% záloha. To máte jako u mostů - počítá se tak, aby vydržel x* víc, než na co je projektován. Koeficient bezpečnosti. Ovšem silně se nedoporučuje využívat koeficient bezpečnosti pro běžný provoz.
Takže kdyby bylo naprosto nutné odstartovat, třeba na už neodkladnou záchrannou misi, nebo kdyby se už blížily nepřátelské rakety, tak by určitě mohl odstartovat i se 2 senzory. Ve druhém případě možná i bez, halt by se to risklo. Není důvod riskovat kvůli... čemu vlastně? Dodržení plánu? Turistům, aby viděli, že to hezky startuje?
Jen ať se pěkně snaží a hlavně nic nepodcenit! Do konce okna času dost, když nevyjde tohle okno, bude/ou další. Nebezpečí z prodlení nehrozí, jediné, co můžou způsobit, je ztráta bezmezné důvěry v US techniku.
Kdyby se něco podělalo, můžeme si být jistí, že žádný další let raketoplánu nebude. ISS se nedostaví, pokud bude pokračovat, tak jedině v omezeném režimu, co utáhnou Rusové (a snad EU).
Jen opatrně, v sázce je víc než jeden raketoplán a pár životů astronautů. V podstatě celý americký kosmický program na léta dopředu.
Festina lente, jak říkali staří Římani (a mladí ji to sichr vytýkali). |
|
citace:
Ne, skutečně je tomu tak. Atlantis je připravován sice v zásadě pro let STS-121 (další zásobovací let na ISS), ale v případě potřeby (kdyby Discovery byla neopravitelně poškozena), zůstane posádka Discovery na ISS se stále připojeným raketoplánem maximálně 90 dní (na to zásoby včetně těch, které tam teď přiveze stačí). Předpokládá se, že by se Atlantis připravila ke startu nejpozději do 30 až 45 dní (s možností protahovat start dalších 15 dní např z povětrnostních důvodů) a letěla by na stanici bez nákladu, jen se 4člennou posádkou (dolů by letělo celkem 11 osob). Tento let by nesl označení STS-300. Samozřejmě před příletem Atlantisu by se raketoplán Discovery odpojil a shodil by se do Tichého oceánu. Sám se o přistání nemůže pokusit.
Ak bude musieť posádka Discovery čakať na záchranný let, zostane tam zároveň aj stála posádka so Sojuzom? Nebude tam plno?
B. Chrenko |
|
citace:
citace:
Ne, skutečně je tomu tak. Atlantis je připravován sice v zásadě pro let STS-121 (další zásobovací let na ISS), ale v případě potřeby (kdyby Discovery byla neopravitelně poškozena), zůstane posádka Discovery na ISS se stále připojeným raketoplánem maximálně 90 dní (na to zásoby včetně těch, které tam teď přiveze stačí). Předpokládá se, že by se Atlantis připravila ke startu nejpozději do 30 až 45 dní (s možností protahovat start dalších 15 dní např z povětrnostních důvodů) a letěla by na stanici bez nákladu, jen se 4člennou posádkou (dolů by letělo celkem 11 osob). Tento let by nesl označení STS-300. Samozřejmě před příletem Atlantisu by se raketoplán Discovery odpojil a shodil by se do Tichého oceánu. Sám se o přistání nemůže pokusit.
Ak bude musieť posádka Discovery čakať na záchranný let, zostane tam zároveň aj stála posádka so Sojuzom? Nebude tam plno?
B. Chrenko
přece tam bude i ten raketoplán, v tom je taky něco místa. |
|
| Myslím že nejde o prostor, ale o schopnost klimatizačních systémů udržovat životní podmínky pro takový počet lidí a zásoby, STS má prostředky na 19 dní, potom už bude muset být vypnutý - nevyužitelný. Bude asi nutné poslat část posádky rychle dolů v Sojuzu - jeden člen stálé (s výcvikem na přistání v Sojuzu) a dvě osoby z STS. |
| 19.7.2005 - 09:53 - Charvat | |
|
citace:
citace:
1)Zaujala mně úvaha, že by možná mohli zvážit, zda nestačí odstartovat jen se třemi senzory. Není náhodou pravda, že k bezpečnému letu stačí dva ze čtyř?
Ty senzory jsou tam 4, aby byla 100% záloha. To máte jako u mostů - počítá se tak, aby vydržel x* víc, než na co je projektován. Koeficient bezpečnosti. Ovšem silně se nedoporučuje využívat koeficient bezpečnosti pro běžný provoz.
Takže kdyby bylo naprosto nutné odstartovat, třeba na už neodkladnou záchrannou misi, nebo kdyby se už blížily nepřátelské rakety, tak by určitě mohl odstartovat i se 2 senzory. Ve druhém případě možná i bez, halt by se to risklo. Není důvod riskovat kvůli... čemu vlastně? Dodržení plánu? Turistům, aby viděli, že to hezky startuje?
Jen ať se pěkně snaží a hlavně nic nepodcenit! Do konce okna času dost, když nevyjde tohle okno, bude/ou další. Nebezpečí z prodlení nehrozí, jediné, co můžou způsobit, je ztráta bezmezné důvěry v US techniku.
Kdyby se něco podělalo, můžeme si být jistí, že žádný další let raketoplánu nebude. ISS se nedostaví, pokud bude pokračovat, tak jedině v omezeném režimu, co utáhnou Rusové (a snad EU).
Jen opatrně, v sázce je víc než jeden raketoplán a pár životů astronautů. V podstatě celý americký kosmický program na léta dopředu.
Festina lente, jak říkali staří Římani (a mladí ji to sichr vytýkali).
|
|
citace:
Ty senzory jsou tam 4, aby byla 100% záloha. To máte jako u mostů - počítá se tak, aby vydržel x* víc, než na co je projektován. Koeficient bezpečnosti. Ovšem silně se nedoporučuje využívat koeficient bezpečnosti pro běžný provoz.
Takže kdyby bylo naprosto nutné odstartovat, třeba na už neodkladnou záchrannou misi, nebo kdyby se už blížily nepřátelské rakety, tak by určitě mohl odstartovat i se 2 senzory. Ve druhém případě možná i bez, halt by se to risklo. Není důvod riskovat kvůli... čemu vlastně? Dodržení plánu? Turistům, aby viděli, že to hezky startuje?
Ale ty senzory se za normalniho letu vubec nepouziji, tak proc museji bej v poradku vsechny a navic odklad na dalsi okno stejne bude znamenat dalsi omezeni stavby stanice, podle nasa je rok 2010 koncem a NASA to asi jen tak neprodlouzi. A navic budou muset dodat novou posadku, jinak to bude ISS bez americana na palube |
|
citace:
Ale ty senzory se za normalniho letu vubec nepouziji, tak proc museji bej v poradku vsechny
To je vicemene pravda, ale kdo zaruci, ze let bude "normalni"? Ja taky v aute airbagy pri normalni jizde nepouzivam...
Prehlizeni "drobnych" zavad se v historii kosmonautiky uz nejednou krute vymstilo (jen v pripade raketoplanu dvakrat).
citace:
a navic odklad na dalsi okno stejne bude znamenat dalsi omezeni stavby stanice, podle nasa je rok 2010 koncem a NASA to asi jen tak neprodlouzi.
A potrebuje to prodlouzit? I Griffin prohlasil, ze co se stihne, to se stihne (to prosim neni doslovna citace). ISS zkratka neni pro NASA prioritou. A u raketoplanu je prioritou bezpecnost - ostatne jakykoliv vazny problem u STS-114 znamena konec raketoplanu i ISS, opakujeme to porad dokola.
citace:
A navic budou muset dodat novou posadku, jinak to bude ISS bez americana na palube
Nikolivek. Na pristim Sojuzu poleti opet American a na prespristim taky. A troufam si tvrdit, ze i na prespristim. Rusko totiz vymenilo misto na Sojuzu TMA-8 za misto v STS-121 a obratem ho za 30 mil. Euro prodalo ESA (dlouhodoby let Thomase Reitera). A tak to nejspis bude fungovat i nadale.
Navic se s raketoplanem jako s hlavnim prostedkem pro stridani posadek nepocita - tim ma byt nadale Sojuz (ktery beztak nema nahradu v roli zachranneho clunu), na raketoplanu se ma stridat jen treti clen posadky.
Mimochodem: pristi dlouhodoba posadka ISS (dvanacta zakladni) ma skoro neuveritelny letovy rad:
* Tokarev: start i pristani Sojuzem TMA-7.
* Reiter: start STS-121, pristani Sojuz TMA-7.
* McArthur: start Sojuz TMA-7, pristani STS-116. ____________________
Tomas Pribyl |
|
| Tak už NASA oznámila, že nejbližší možný termín startu je 26. července. Konec startovacího období je 31., snad to vyjde. |
|
citace:
Tak už NASA oznámila, že nejbližší možný termín startu je 26. července. Konec startovacího období je 31., snad to vyjde.
Co je zajimave, NASA zacala uvazovat o PRODLOUZENI soucasneho startovaciho okna az do 4. srpna. Problemem je, ze k oddeleni nadrze ET a k jejimu naslednemu snimkovani z raketoplanu pak dojde uz v zemskem stinu (cemuz se NASA chtela vyhnout), ale pry by to nemuselo (najednou) vadit.
Jinak NASA pripravuje zkusebni tankovani ET, kdy prohodi kablaz vedouci ke dvema senzorum ECO. Pokud se zavada bude opakovat na konkretnim senzoru, tak je vadny on a bud se pojede zpatky do hangaru anebo se poleti jen se tremi.
Je videt, ze NASA je pod velkym tlakem, aby raketoplan vypustila a ze je dokonce u tohoto kritickeho letu ochotna udelat i drobne bezpecnostni ustupky (prodlouzeni okna, ktere jeste nedavno bylo svate, ci start bez jednoho senzoru ECO).
Dodavam: chapu, ze to dokonale nikdy nebude, ale protoze zlobily senzory ECO uz u predchozi nadrze ET (sestava ET-120, ktera byla na prelomu kvetna a cervna vymenena za ET-121) a i u nynejsi, tak si myslim, ze by bylo zatracene dobre znat presnou pricinu problemu. Selhani senzoru ECO za letu muze znamenat treba predcasne vypnuti motoru - a tim riskantni manevr RTLS, TAL nebo AOA. Nepochybuji, ze to Eileen (Collinsova) zvladne, ale kdypak bychom se asi dockali dalsiho startu raketoplanu? ____________________
Tomas Pribyl |
| 19.7.2005 - 15:20 - Vítězslav Novák | |
|
Co je "normální let"?
Když jedete v autě, potřebujete nutně stěrače? Jenom když bude pršet, že...
Potřebujete rezervu? Dokud neprorazíte duši, zbytečnost. Pak průser.
Hever, lékárnička, náhradní žárovky,... Buzerace od Kryštofů. Dokud to nepotřebujete.
Každý odklad je lepší než jakýkoli větší problém. Ani by to nemusela být havárie jako u Columbie. Cokoliv, co nebude veřejnost v USA ochotná vzít jako drobnou lapálii (a nejlépe brilantní úspěch) odloží start tak, že už další nebudou. Jeden malér - a zbývající shuttly jdou do muzea. V tom případě, i kdyby zašolichali ten zákon kvůli Bušehru a mohli Rusům platit, bude provoz ISS silně omezen a Rusové taky nevyrobí nové Sojuzy za měsíc.
Opravdu, každé přehlédnutí, každé "To je v kraji, to se vybrousí", se může nejen americké, ale světové kosmonautice šeredně nevyplatit! |
|
citace:
Opravdu, každé přehlédnutí, každé "To je v kraji, to se vybrousí", se může nejen americké, ale světové kosmonautice šeredně nevyplatit!
No, možná by konečně přineslo svěží průvan do NASA a skutečnou mezinárodní spolupráci, hlavně s Ruskem.
Ohledně Búšehru - palivo se má posílat na přepracování do Ruska, nevím proč by to nedokázala MAAE ohlídat... Asi v tom bude ještě něco více, než jen politika...
The reactors were then damaged by multiple Iraqi air strikes between February 1985 and 1988. Iran subsequently requested that Siemens finish construction, but Siemens declined because of diplomatic pressure from the United States. Shortly afterwards Iraq invaded Iran and the nuclear programme was stopped until the end of the war.
In 1995, Russia signed a contract to supply a light water reactor for the plant. Although the agreements calls for the spent fuel rods to be sent back to Russia for reprocessing, the US has expressed concern that Iran would reprocess the rods itself, in order to obtain plutonium for atomic bombs.
|
|
citace:
No, možná by konečně přineslo svěží průvan do NASA a skutečnou mezinárodní spolupráci, hlavně s Ruskem.
Budu se opet rouhat: ja osobne nechci spolupraci, ja chci, aby spolu USA a Rusko zase zacaly ve vesmiru souperit. Kdyz ani jedna strana neciti odnikud zadny tlak, tak se jaksi uz mnoho let nedostavuji vysledky... Ostatne, neni nic horsiho a nudnejsiho nez treba fotbalova liga, kde jednotliva muzstva "spolupracuji". ____________________
Tomas Pribyl |
| 20.7.2005 - 12:15 - spook | |
|
citace:
citace:
No, možná by konečně přineslo svěží průvan do NASA a skutečnou mezinárodní spolupráci, hlavně s Ruskem.
Budu se opet rouhat: ja osobne nechci spolupraci, ja chci, aby spolu USA a Rusko zase zacaly ve vesmiru souperit. Kdyz ani jedna strana neciti odnikud zadny tlak, tak se jaksi uz mnoho let nedostavuji vysledky... Ostatne, neni nic horsiho a nudnejsiho nez treba fotbalova liga, kde jednotliva muzstva "spolupracuji".
na tom neco bude |
|
Myslím, že nemáte pravdu. Soupeřit se má na bázi výrobců, ne investorů. Problémem je, že je málo peněz a vyvíjí se identické systémy, či přesněji se investují peníze do zastaralých systémů, jako je raketoplán. Balík peněz určený na kosmonautiku nelze nafouknout z armádních zdrojů jako v minulosti (+ strategická nutnost), kdy kosmonautika byla zástěrkou pro testování balistických raket a jejich dlouhodobé spolehlivosti + nosiče a technologie pro nejrůznější špionážní-obrané-útočné-komunikační-systémy.
Během pěti let můžete soupeřit s Čínou, pro kterou je to prestižní záležitost, když o to tak stojíte.  |
|
Myslim, ze je to tema do diskuse - tak proc nediskutovat.
citace:
Myslím, že nemáte pravdu. Soupeřit se má na bázi výrobců, ne investorů.
Proc by prave kosmonautika mela byt vyjimkou? Ve vsech sferach normalniho zivota bezne souperi i investori - zajimavejsi, atraktivnejsi apod. programy.
Spoluprace umoznila prodlouzit zivotnost Miru a pomalicku realizovat ISS. Ale nevidim v tom zadny krok dopredu. Proste se stavi na tom, co uz mame. (V ramci objektivity dodavam, ze jsem rad alespon za to.)
citace:
Problémem je, že je málo peněz a vyvíjí se identické systémy, či přesněji se investují peníze do zastaralých systémů, jako je raketoplán.
Vyvijeni identickych systemu je podle me v poradku - ostatne, nikdy nevytvorite identicke systemy ("kdyz dva delaji totez, neni to totez"). Viz situace treba v oblasti automobiloveho prumyslu - myslim, ze diky konkurenci je z ceho vybirat.
citace:
Balík peněz určený na kosmonautiku nelze nafouknout z armádních zdrojů jako v minulosti (+ strategická nutnost), kdy kosmonautika byla zástěrkou pro testování balistických raket a jejich dlouhodobé spolehlivosti + nosiče a technologie pro nejrůznější špionážní-obrané-útočné-komunikační-systémy.
S timhle vicemene souhlasim. (Nicmene domnivam se, ze az zase na Mesici zavlaje ruska nebo americka vlajka, tak tu druhou stranu to bude drazdit stejne jako pred triceti lety.) O duvod vic, aby se kosmonautika snazila najit a obhajit sve misto na Slunci. Ale osobne si myslim, ze spoluprace je brzdou, nikoliv katalyzatorem.
citace:
Během pěti let můžete soupeřit s Čínou, pro kterou je to prestižní záležitost, když o to tak stojíte.
Dycky se mi otevira kudla v kapse, kdyz slysim o soupereni s Cinou... Jeden pilotovany start kazde dva roky, do budoucna snad zvyseni frekvence na jeden kazdorocne atd. Cina je technologicky vyspela, ale na vybudovani dlouhodobe udrzovane orbitalni stanice nebo cestu na Mesic pristich dvacet let mit nebude. Nehlede na to, ze nerealizuje nic noveho (ted nemyslim nekonecne hloupe omilani podoby SZ a Sojuzu, ale proste neprinasi vubec nic noveho - v technologiich, napadech, konstrukci apod.). Podivejte se, jak pomalu a opatrne testovala treba lod SZ - tohle nema v historii kosmonautiky obdoby (i tolikrat zatracovany raketoplan letel hned poprve s posadkou - a uspesne). Pokud by se Cina rozhodla do kosmonautiky najedou napumpovat mnozstvi penez, muze behem peti let uskutecnovat kvantitativne vice programu, ale velmi pochybuji, ze kvalitativne. ____________________
Tomas Pribyl |
|
Pomalost Číny mně taky znechucuje, předpokládal jsem, že když už rozjedou pilotovaný program, tak to bude program, ne jeden start za dva roky. Co se týká vojenských družic, taky to není žádná sláva - asi opravdu těch peněz moc nemají.
Mezinárodní spolupráce je podle mně dobrá, ale musí probíhat na obchodním, ne politickém principu - tím myslím, že zakázku získá nejlepší nabídka, ne ten, jehož vláda nejvíc dupe nebo vyhrožuje odstoupením od smlouvy. |
|
Jeste doplnim: predne si musime stanovit, CO od kosmonautiky ocekavame a pozadujeme.
Pokud chceme, aby se stala symbolem mezinarodni spoluprace, pak je zcela v poradku jakakoliv spoluprace (i pomala, neplodna, plna hadek a obvinovani).
Pokud chceme, aby se pro nas kosmonautika stala zdrojem novych technologii, tak nas asi nejaka spoluprace zajimat nebude (resp. partnerstvi budeme uzavirat jen v ramci jednotlivych projektu, kdyz to prave bude vyhodne).
Pokud chceme, aby kosmonautika poslouzila k rozsireni naseho zivotniho prostoru, tak si taky spolupraci nedovedu predstavit - opakovane ruske vyhrozovani Americe ohledne ISS nebo naopak americke nedodrzovani prakticky vsech moznych zavazku vuci vsem partnerum.
A takto bych mohl pokracovat. Proste musime nejdriv vedet CO CHCEME - a pak k tomu muzeme hledat cestu.
(Pro uplnost: ja vychazim z toho, ze kosmonautika by nam mela prinaset neco noveho ve vsech moznych oblastech a ne porad opakovani toho, co jsme uz nekdy udelali. I kdyz to treba jeste neumime dokonale.) ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Pomalost Číny mně taky znechucuje, předpokládal jsem, že když už rozjedou pilotovaný program, tak to bude program, ne jeden start za dva roky. Co se týká vojenských družic, taky to není žádná sláva - asi opravdu těch peněz moc nemají.
A to je o tom, co Cina POTREBUJE. Ona potrebuje pilotovany program coby dukaz sveho velmocenskeho postaveni. Ona potrebuje uspesne starty - a treba malo. Mrtvy kosmonaut nebo posadka by ji v ocich svetove verejnosti i vlastniho obyvatelstva nepomohl. Ona potrebuje ukazovat ikonu/ikony.
citace:
Mezinárodní spolupráce je podle mně dobrá, ale musí probíhat na obchodním, ne politickém principu - tím myslím, že zakázku získá nejlepší nabídka, ne ten, jehož vláda nejvíc dupe nebo vyhrožuje odstoupením od smlouvy.
Ja osobne proti mezinarodni spolupraci nic nemam, ale kazdy obchod musi byt vyhodny pro obe strany. Uvedomte si, ze kazda zakazka v zahranici znamena odliv penez z domaci ekonomiky - musime tak pocitat nejen s realnou cenou, ale i s dalsimi naklady (vyssi nezamestnanost, mensi danove odvody domacich firem, jejcih mensi konkurenceschopnost na svetovem trhu, "konkurence" ziskava prostredky a technologie, penize se "netoci" v domaci ekonomice apod.).
A zadavani strategickych zakazek do zahranici na urovni velmoci proste neprichazi v uvahu. Tam to neni o zadne nejlepsi nabidce. Americke jaderne bomby se proste nikdy nebudou montovat na Sibiri nebo v Severni Koreji. (Jinak s Vami souhlasim, ale proste politicky princip z toho nemuzete mavnutim kouzelneho proutku odstranit. Zkratka zijeme v takovem svete.) ____________________
Tomas Pribyl |
| 20.7.2005 - 14:47 - Vítězslav Novák | |
|
Jsem všemi deseti pro spolupráci. Jenže - když se podívám do historie, a stačí ta kterou jsem zažil - kosmonautika se nejvíc rozvíjela v 60. letech, když byla bojištěm studené války. A nebyla zástěrkou pro vývoj vojenských technologií - ona byla jejich výkladní skříní! Obě mocnosti na sebe cenily zuby a vrčely "My máme tohle a tohle a tohle, kam vy se na nás hrabete, sralbotkové! Ať vás ani nenapadne na nás zaútočit!! Vrrr!!!". Výsledkem byl Gagarin a sondy k Měsíci a planetám, Apollo a Sojuz.
Pak se Američani uzemnili (a nikdo mě nepřesvědčí, že to nebyla blbost), Sověti viděli, že závod o Měsíc prohráli, tak ho odpískali, resp. se tvářili, že nikdy nebyli na hřišti. Celá 70. léta USA nebyla soupeřem v pilotované kosmonautice, politicky je oslabil Watergate, Vietnam a neslavné vycouvání, Carter se usmiřoval. Sověti si v klídku, pomalu a opatrně prodlužovali mise, stavěli Saljuty, neměli kam spěchat.
V 80. zase začalo přituhovat po Afghánistánu a s nástupem Reagana - a hned byl Buran, Eněrgija, Mir... Buran lepší než STS, proti Miru nebylo vůbec co postavit.
Pak se SSSR rozpadl, Jelcin dovedl Rusko k propadu (a málem rozpadu) - a zase, není s kým soutěžit, kdo by se snažil. Bushův projev přišel až po úspěšném letu Číňana.
Je to divný, vůbec se mi to nelíbí, kooperace by měla být lepší a účinnější než konkurence - ale není. No, ono plánovité hospodářství mělo být taky úspěšnější než chaotický kapitalismus. A nebylo. A jsou optimalizační úlohy, na které nestačí ty nejvymakanější algoritmy - nejlíp vyjde simulace náhodných mutací, "přírodního" výběru a křížení nejúspěšnějších. Nejprimitivnější darwinismus.
Což mě - racionála - štve. Ale je to tak.
Ta Čína - kam by spěchala? A proč? Je třetí na světě. To jí nikdo nevezme. Navíc není nikde na obzoru nikdo, kdo by se reálně ucházel o bramborovou medaili. USA a Rusko nepředstihnou, svoje místo v klubu mají jisté, není důvod spěchat a riskovat. Velmocenský statut nevelmocenský, postupují tak, jak se jim to hodí. |
|
Nechcem sa odkloniť od témy, možno to patrí do iného priečinka:
My sme tu kozmonautický nadšenci. Ak by dnes večer bol priamy prenos z pristátia kozmonautov na Marse, stále sa nám bude zdať vývoj strašne pomalý. Už budeme rozmýšľať o turistovi na Marse, alebo lete k Jupiteru. Vždy budeme veľmi zaujatí v prospech veci a netrpezlivý.
V paťdesiatich a šesťdesiatych rokoch toho bolo v krátkom čase veľa Sputnik, Gagarin, Apollo. Ale na tom sa intenzívne pracovalo dlho predtým. Od rakety A4 a jej predchodcov / 30. roky/ prešlo k Apollu 35 rokov.
Dá sa objektívne zmerať rýchlosť pokroku v kozmonautike? Kedy to šlo rýchlo a kedy pomaly?
|
|
citace:
V paťdesiatich a šesťdesiatych rokoch toho bolo v krátkom čase veľa Sputnik, Gagarin, Apollo. Ale na tom sa intenzívne pracovalo dlho predtým. Od rakety A4 a jej predchodcov / 30. roky/ prešlo k Apollu 35 rokov.
To si troufam tvrdit, ze je trochu zavadejici - Sputnik byl pripraveny za nekolik tydnu jako nouzova varianta. Raketa A4 nemela s letem na Mesic VUBEC nic spolecne - je pravda, ze se ziskavaly zkusenosti s raketovou technikou, ale to je asi tak vsechno. Takto bychom mohli jit do historie az k okamziku, kdy clovek slezl ze stromu a prohlasit ho za krucek k Mesici. Kazdy program ma nejaky termin zacatku a termin realizace. A ze se vyuzivaji predchozi zkusenosti, je zcela normalni.
Ale souhlasim s vami, ze toho bylo v padesatych a sedesatych letech hodne. Kdyz predtim nebylo nic, tak samozrejme cokoliv predstavovalo nejakou novinku.
citace:
Dá sa objektívne zmerať rýchlosť pokroku v kozmonautike? Kedy to šlo rýchlo a kedy pomaly?
Objektivne tezko (pokud nekdo nejake objektivni meritko ma, sem s nim). Treba klesajici pocet startu je zavadejici udaj pokud se vezme v uvahu vyrazne prodlouzena zivotnost druzic oproti sedesatym letum (proste tolik startu neni potreba).
Pro me osobne znamena pokrok neopakovat jiz hotove veci, ale proste jit dal - prikladem budiz postupne prodluzovani pobytu posadek na sovetskych orbitalnich stanicich. To je pokrok. A rychlost? Mezi jednotlivymi kroky musi byt rozumne mezery, aby byl cas kroky vyhodnotit, poucit se, ev. budou upravit. (Z tohoto duvodu se mi treba libi cinsky program SZ, ktery je sice pomaly, ale systematicky. To v sedesatych letech u Mercury, Gemini nebo Vostoku nebylo - prodlevy mezi starty proste byly minimalni a zatimco jedna lod uz byla na rampe, dalsi tri se dokoncovaly v hangaru. Tezko pak slo ziskane zkusenosti uplatit pri pristim letu, resp. jen v omezene mire.) ____________________
Tomas Pribyl |
| 20.7.2005 - 18:03 - Vítězslav Novák | |
|
Nechtěl bych se tvářit, že to dokážu zhodnotit objektivně. Můj pohled byl čistě subjektivní - prostě MNĚ PŘIPADÁ, že když se během 10 let dostanete od žádného člověka v kosmu ke dvěma na Měsíci, je to pokrok.
Když se během dalších 10 let dostanete z Měsíce nikam a druhá strana ke stále delším pobytům na orbitě, je to tak trochu kombinace regresu s progresem, ovšem nijak revolučním.
Pak tedy znovupoužitelný prostředek - na obou stranách - plus modulární stanice a stálá přítomnost v kosmu, je to zase rychlejší pokrok.
Od té doby pomalé pokračování, v podstatě opakování a využívání dosaženého. Pokud se podaří ISS dostat do plného provozu, tak snad i konečně nějaké praktické výstupy, jichž pilotovaná kosmonautika zatím moc nepředvedla. Pokud... |
|
