| 19.4.2006 - 17:41 - Anonym | |
|
citace:
NASA uspesne vyzkousela LOX/Methan motor.
Odkaz se mi ted nechce hledat, ale myslim ze byl na SpaceRef.
Vypada to ze by se ten motor prece jen mohl nejak podilet na VSE. Casu je jeste stale vic nez dost.
http://www.nasa.gov/centers/marshall/news/news/releases/2006/06-053.html |
|
Ještě bych se vrátil k omezené posádce pro CEV a LSAM. Souhlasil bych s tím, že se bude létat buď ve třech na průzkumné výpravy, nebo ve čtyřech ke stanici. Při průzkumném letu není čas vytřídit vzorky a tak je potřeba toho s sebou nahoru i dolů brát víc. Při letech ke stanici ale většinu nákladu dolů dopraví nákladní jednosměrné lodě a nahoru berete jen to nejdůležitější - roztřídění provedete už na Měsíci.
Takže tady bych problém neviděl, CEV mi od začátku připadal nechutně velký, takže zmenšit ho je logické, při průměru 5 m je tam pořád místa dost.
Neuváděný problém při použití Lox/metanu je RCS - pro manévry budete montovat další systém na N2O4/MMH nebo jenom na hydrazin, nebo využijete metanové motorky a pro doparkování malé trysky na dusík/hydrazin ? |
|
CEV byl možná nechutně velký i proto, že se s ním počítalo při letu na Mars nebo to alespoň tak vyznělo z Bushova projektu. Nechme se překvapit co NASA vybere. Třeba to bude návrh firmy LM, tj. kříženec raketoplánu a kabinky:
http://www.popularmechanics.com/science/space/1534782.html |
|
Hawku, Lockheed Martin Vámi uváděný návrh stáhl, tudíž se realizovat nebude.
Současný návrh CEV od LM:
http://www.lockheedmartin.com/wms/findPage.do?dsp=fec&ci=17475&rsbci=0&fti=111&ti=0&sc=400
http://www.spacetoday.net/Summary/3303
|
|
Současný návrh CEVu týmu Northrop Grumman/Boeing:
http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=18022
|
|
| dakujem za vsetky odkazy na mikrovlnne pece.budem ich najblizsiu dobu studovat.rozmyslal niekto uz nad potrebou budovania zakladov pre vecsie celky obytneho alebo aj priemyselneho charakteru?nie su niekde o tom nejake studie?vdaka |
|
Nejak tuhle diskuzi moc nesleduji protoze na to nemam moc casu, ale rad bych se s vami podelil o nekolik mych zkusenosti s mikrovlnym tavenim, jelikoz jsem ho dost casto provozoval:
mikrovlny se chovaji o dost jinak nez rekneme tepelne zareni. Jak uz tady bylo poznamenano, materialy mohou mit zcela odlisnou absorbanci na viditelne svetlo, infra a mikrovlny. Voda je pruhledna pro viditelne, ale mikrovlny zere dost. Naopak treba korund muze byt neprusvitny pro normalni svetlo, ale je pruchozi pro mikrovlny. Pouziva se tedy jako material pro vyrobu nadob pri mikrovlnem taveni. Sam se jimi neohriva.
Zda se, ze mikrovlny ohrev je velice ekonomicky v porovnani s ohrevem plynem nebo odporovym. Mirkovlny totiz pronikaji primo do ohrivaneho materialu, aniz by ohrivaly obal (ten se pak samozrejme ale ohriva vedenim atd.) Kdyz jsem treba ohrival cedicovy sterk, nejintenzivneji se ohrival uprostred nadoby. Jinak absorbce mikrovln se zvysuje s rostouci teplotou. Obcas je tedy nutne material zahrat napriklad na 500C, aby se tzv. chytil a zacal v dostatecne mire absorbovat mikrovlny.
Zalezi take na velikosti castic. Sterk se zahriva dobre, stejne tak i jakekoliv jine masivni kusy. Naopak hornina rozemleta na prach se nezahriva temer vubec nebo jen ztezka a musi byt vzdy zahrata alespon na 600C.
Vykonove staci 2kW mikrovlnka na roztaveni 2kg horniny (cedice) za 1 hodinu. Hodne ale zalezi na hornine (maficita, obsah jednotlivych mineralu, jejich velikost a distribuce). Ale da se rict, ze si muzete kazdy doma roztavit sutrak v domaci mikrovlnce  |
|
Když jsem si pročetl tohle:
http://www.spacedaily.com/news/oped-apollo-2.doc myslím, že v mnohém má pan Bell pravdu. Na druhou stranu je asi škoda nevyužít technologie osvědčené pro STS. Takže je možná čas celý program zastavit a přepracovat. Postavit Shuttle C, který by využíval ET a SRB, místo orbiteru by měl blok se 3 SSME, které by se vracely s řídící systémem na Zem kryté jednorázovým štítem a s airbagy (brzdícími raketami) by přistávaly na poušti. Náklad by měl odhazovací aerodynamický kryt, posádka by měla záchrannou věžičku. CEV by byl stejně velký jako Apollo, pro dva-tři lidi na Měsíc by se zmenšil LSAM, k ISS by ho se 4 lidmi vynášel osvědčený Atlas 5. Stačil by jeden start, použil by se LOX/LH pro přistání na Měsíci a LOX/Metan pro start a návrat. Myšlenka je jednoduchá, je lehčí měnit počet startů k Měsíci od 1 do 4 ročně, než nemít ani na jeden. Odpadne většina vývoje (kromě motorů LOX/methan a J-2X), není žádný spěch pro druhý start, LOX a LH se skladují 4 dny místo 30, nadále se využívá nezměněný SRB, ET a SSME, takže vlastně zůstane man-rated status STS navíc se záchrannou věžičkou posádky. |
|
citace:
Když jsem si pročetl tohle:
http://www.spacedaily.com/news/oped-apollo-2.doc myslím, že v mnohém má pan Bell pravdu.
Hoch je mirne out of date. Ale kazdopadne mel v necem pravdu, protoze NASA dela zmeny presne tam, kde ji nejvice kritizoval. Viz napriklad zmenseni CEVu, pouze jeden typ SRB, jeden typ SSME, jeden typ J-2. Dulezite bude i to casovani se startem CLV a CaLV. Zejmena CLV musi startovat naprosto spolehlive jako napr. Sojuz, jinak to NASA muze zabalit.
citace:
Na druhou stranu je asi škoda nevyužít technologie osvědčené pro STS. Takže je možná čas celý program zastavit a přepracovat. Postavit Shuttle C
To jsem pred casem povazoval za idealni reseni. K Mesici by to stacilo pro minimalisticke vypravy k zakladne nebo dopravu vetsich robotickych dilu, coz stale osobne preferuju pred vypravami typu Apollo.
Na LEO by se zamozrejme letalo pomoci neceho jineho.
Musim rict ze taky moc neverim v pruznost personalu NASA a Shuttle C by bylo presne neco pro ne. Obavam se ale ze je to passe.
Ted jen bude zalezet na tom, jestli se NASA podari uhlidat rozumne naklady. Pokud se to nebude darit, tak to VSE pohrbi spolehliveji nez jakekoliv technicke problemy. |
|
| Pořád sem nikde nezjistil, proč by mělo být přistání na pólu Měsíce palivově (rychlostně) náročnější než v rovníkových oblastech. Pomocná rychlost rotace je u Měsíce 5 m/s, tím to být nemůže, kompletní CEV/LSAM se musí navézt na polární dráhu kolem Měsíce, ale to záleží na startu od Země a nemělo by to být o moc náročnější než klasický start Apolla, jde spíš o přesnost navedení. Samotný LSAM by tak žádný zvýšený impulz mít nemusel. Jak to tedy je ? |
|
| je tu niekto kto sa zaobera horninami?konkretne unosnostou mesacnej horniny pre pripad budovania mesacnej zakladne.da sa spolehat len na to ze ak sa niekam polozi modul (a prepoji sa s inym modulom tak ze ich tlak vyvijany na horninu pod nimi s roznou strukturou) ich neuvedie do nejakeho pohybu? |
|
| S nosnosti lunarnich hornin bych si starosti nedelal. Problemem by ale mohla byt nejaka vetsi vrstva regolitu, ktera by se zrejme musela odstranit, pokud by se jednalo o nejakou vetsi konstrukci. Ovsem nezapominejme take na sestinovou gravitaci. Pak by se to dalo postavit i na nem. |
|
citace:
Pořád sem nikde nezjistil, proč by mělo být přistání na pólu Měsíce palivově (rychlostně) náročnější než v rovníkových oblastech.
Nema to co do cineni s prechodem pres nizkou Lunarni orbitu a vyuziti vektoru rychlosti pri priletu k Mesici ziskani orbitalni rychlosti?
Kosmicka lod vzdy taky prirozene prileta k Mesici z obezne roviny Mesice-Zeme. Pokud bysme lod chteli vychylit z teto roviny, tak samozrejem spotrebuje palivo. Take pri odletu ze Zeme k Mesici musi lod provezt Earth departure manevr tak, aby se vpodstate nachazela v teto rovine - jinak by se na Mesic netrefila, nebo presla na vysokou lunarni drahu.
Ja myslim ze je to dano teda dano pouzitim nizke lunarni orbity pro parkovani CEVu a taky snahou o co nejrychlejsi cestu k Mesici. |
| 02.5.2006 - 18:45 - Adolf | |
|
Počítám, že únosnost stavebního pozemku na Měsíci nějakou dobu nebude problém i proto, že každé kilo, které tam přivezeme, bude pěkně drahé. Velmi těžká zařízení tam tedy asi dost dlouho nebudou. Vytvořit těžkou zemní stavbu z místního materiálu je velmi energeticky náročné. K zajištění energie zase musíme přinést nějaké to kilo paliva nebo velké a těžké solární panely, které na svůj kilogram neposkytnou zas tak moc Wattů. Pokud tam nebudou jaderné zdroje, tak bude každé kilo stavby příšerně drahé.
I veškerá práce, co tam chceme dělat, jednak stavební, ale i výzkumná je náročná na energii. Děláme-li tady na Zemi geologický výzkum, pořád něco hrabeme a vrtáme. Každý zajímavý šutr rozbijeme a vybrousíme na jemné plátky. Všechno to tu chce těžké a výkonné mechanismy. Pořádný geologický průzkum je vždy energeticky dost náročný. Počítám, že energetika se tam v první fázi stane významnou brzdou rozvoje výzkumných programů a každé zvýšení výkonu tamních zařízení prudce zvýší výnosy z kilogramu tam vyneseného materiálu.
Takové strojky ve stylu někdejších Lunochodů a současných marsích roverů to nevytrhnou.
____________________
Áda |
| 02.5.2006 - 19:12 - Vítězslav Novák | |
|
S únosností měsíčního regolitu bych si opravdu starosti nedělal. Když tam dokázal přistát LEM na těch malinkých talířcích, tak s tím problém nebude. Stejně pro velmi dlouhou dobu lze počítat jedině s dovezenými moduly uloženými buď přímo na povrch (tedy velká plocha ergo malý tlak) nebo na nějaké konstrukce. Regolit je slehlý, nikde mezi jeho zrny není kapalina ani plyn, který by mohl uniknout a vytvářet při tom tekoucí písky. Zaboření bude odpovídat stopám Armstronga a spol.
Jako zdroj větší energie pro začátek bych viděl sluneční pec. Zrcadlo může být z fólie, výztužná žebra buď z drátů jako na kolo nebo nafukovací. Není tam vzduch, tedy ani vítr, který by mohl takovou konstrukci deformovat a gravitace je šestinová. Konstrukce ála stan Gemma by mohla stačit - a to jsou kilogramy. Trochu těžší by byly nosníky pro samotnou pícku, kam musí přijít materiál. A ony ho musí udržet.
Hrabat a vrtat hluboko se zatím nemusí, větší hloubky by se daly sondovat pomocí umělých lunotřesení. Tady bude spíš limitující rozmístění jak zdrojů vln, tak seismografů. Mnohé z toho by mohly zastat nové Lunochody. A je tu výhoda, že se dají účinně řídit ze Země, tedy nemusí mít žádnou superinteligenci a dá se s nimi drandit podstatně rychleji než na Marsu. Opět - není vzduch, takže žádné prachové bouře, prášení od kol se dá spočítat a eliminovat blatníky (prašníky?), takže životnost by mohla být v podstatě nekonečná.
Každý kousek nákladu tam může zůstat dlouho a dlouhodobě použitelný. Nejsou potřeba žádné garáže, na to nejcitlivější snad zase fólie, která bude eliminovat denní vysoké teploty. Možná lehounká trubková konstrukce nebo z laminátových prutů se spojkami pod tu fólii. Zase kila, nic víc.
|
| 03.5.2006 - 00:34 - Adolf | |
|
Výborně pícka!  ____________________
Áda |
|
citace:
citace:
Proč by mělo být přistání na pólu Měsíce palivově (rychlostně) náročnější než v rovníkových oblastech.
Nema to co do cineni s prechodem pres nizkou Lunarni orbitu a vyuziti vektoru rychlosti pri priletu k Mesici ziskani orbitalni rychlosti?
Kosmicka lod vzdy taky prirozene prileta k Mesici z obezne roviny Mesice-Zeme. Pokud bysme lod chteli vychylit z teto roviny, tak samozrejem spotrebuje palivo. Take pri odletu ze Zeme k Mesici musi lod provezt Earth departure manevr tak, aby se vpodstate nachazela v teto rovine - jinak by se na Mesic netrefila, nebo presla na vysokou lunarni drahu.
Ja myslim ze je to dano teda dano pouzitim nizke lunarni orbity pro parkovani CEVu a taky snahou o co nejrychlejsi cestu k Mesici.
To vychýlení je minimální, Měsíc je 400 000 km daleko a navíc se letí mnohem delší cestou, stačí loď vychýlit z roviny o míň než čtvrt stupně. Vzhledem k tomu, že startujete z roviny se sklonem 29° (pro start z Mysu), tak by tohle neměl být hlavní důvod. |
|
Klasicka draha Apolla spociva v tom, ze lod leti tak, aby se nachazela kousek pred Mesicem v momente kdy Mesic leti kolem a pritahne si ji. Lod provede jen nejnutnejsi brzdici manevr a je na nizke obezne draze.
Z toho vyplyva ze pokud lod neprovede dalsi manevry, tak se nachazi vdy kolem Mesicniho rovniku. Proste nemuzete lod umistit pred Mesic tak, aby lod presla na drahu s velkym sklonem to neni mozne bez dalsich manevru.
Neco jineho by bylo primo ze Zeme se trefit na Mesic. Myslim, ze by slo vcelku klidne se trefit na kterekoliv misto na privracene strane. To ale mluvime o primem pristani.
Jinak pri odletu ze Zeme ma logiku uskutecnit tento manevr v obezne rovine Mesice, at uz je sklon puvodni obezne drahy kolem Zeme jakykoliv.
Pokud se pri priletu k Mesici trefite mimo tuto rovinu, tak to urcite lze, ale vzhledem k tomu ze pri Apollo manevru letite pred Mesic a dal za nej a pak cekate az vas dobehne a pritahne si vas, tak vysledna obezna draha nikdy nemuze mit hodne velky sklon. Pristani na polu zkratka neni s parkovanim na nizke obezne draze prilis efektivni. |
|
> Proč by mělo být přistání na pólu Měsíce palivově (rychlostně) náročnější než v rovníkových oblastech.
Podle údajů ze studie ESAS (v sekci 4.2.5.1.2) samotné přistání na pólu Měsíce v zásadě nevyžaduje vyšší delta_v ani pro LOI (navedení na dráhu kolem Měsíce) ani pro samotné přistání. Závisí to ale na konkrétních místech přistání a k tomu je v ESAS speciální mapa ze které plyne, že některá místa jsou přece jen náročnější na d_v (ne přímo na pólech, ale v určitých oblastech s vysokou zeměpisnou šířkou [kolem 80°]). [proč to tak je mi není jasné, ale NASA v tomto věřím]
Domnívám se ještě, že určitý problém s polárními oblastmi může být i při odletu zpět směrem k Zemi. Na polárních drahách možná dojde během doby, kterou CEV stráví u Měsíce, k většímu posunutí roviny dráhy vůči Zemi, než u drah s nižším sklonem. Tento rozdíl pak musí být kompenzován vyšší d_v při odletu k Zemi (TEI). Nic lepšího mne nenapadá. |
|
citace:
Podle údajů ze studie ESAS (v sekci 4.2.5.1.2) samotné přistání na pólu Měsíce v zásadě nevyžaduje vyšší delta_v ani pro LOI (navedení na dráhu kolem Měsíce) ani pro samotné přistání. Závisí to ale na konkrétních místech přistání a k tomu je v ESAS speciální mapa ze které plyne, že některá místa jsou přece jen náročnější na d_v (ne přímo na pólech, ale v určitých oblastech s vysokou zeměpisnou šířkou [kolem 80°]). [proč to tak je mi není jasné, ale NASA v tomto věřím]
Co presne ukazuje ta mapa? O jakych konkretnich mistech se tam mluvi? Predpokladal jsem ze potrebne dV zavisi na zemepisne sirce a tedy i odchylce LLO od roviny obezne drahy Zeme - Mesic. Tvrdis ze tato zavislost neexistuje? |
|
citace:
Co presne ukazuje ta mapa? O jakych konkretnich mistech se tam mluvi? Predpokladal jsem ze potrebne dV zavisi na zemepisne sirce a tedy i odchylce LLO od roviny obezne drahy Zeme - Mesic. Tvrdis ze tato zavislost neexistuje?
Přikládám mapu z ESAS a ještě jednu tabulku. Podle těchto zdrojů výše uvedená závislost dV pro LOI zdaleka není nějak jednoduše závislá na odchylce roviny LLO od roviny oběžné dráhy Země - Měsíc.
|
|
| Díky, tohle může pomoct, nevím ale, jestli to dobře chápu. Místa na -5 a 175 poledníku jsou těžko přístupná, rozdíl je dost velký, 260 m/s není málo. Je tam napsáno: 3 dny čekání, za tři dny se Měsíc pootočí, CEV musí mít takový skHon dráhy, aby i po pootočení Měsíce prolétal nad startujícím LSAMem. Když je ale LSAM na pólu a CEV na polární dráze, přelétá pokaždé nad LSAMem, bez ohledu na to, jak dlouho tam LSAM je. LSAM jenom mění azimut startu, ne velikost rychlosti. Ale proč je náročnější dostat CEV na dráhu se sklonem 60° než na dráhu se sklonem 90° sledující 60. poledník ? |
|
Nejdriv musime pochopit co ten obrazek vubec ukazuje. Je to delta V potrebne pro prechod na nizkou lunarni drahu (LOI-lunar orbit insertion) pri priletu k Mesici. Tato orbitalni draha je zrejme vzdy idealni pro pristani na konkretnim miste na Mesici, pricemz k pristani dojde nekdy v rozmezi 0-3dny od LOI.
LOI manevr je nejnarocnejsi pro mista na -10 a 170 poledniku v zemepisnych sirkach +70 a -70.
Doufam ze souhlasite s timto popisem.
Myslim ze to musi mit souvislost s tim, ze Mesicni rovnik neni presne v rovine obezne drahy Mesice kolem Zeme a taky s tim ze Mesic ma jisty polednik stale privraceny k Zemi (predpokladam 0 polednik). Ocekaval bych ze uvidim nejake pasy snadno dostupnych mist.
Ted me napada ze tam asi pas skutecne je. Uz ho vidim.
Nejnarocnejsi je polarni draha presne nad -10 a 170 polednikem. Ten pas je pretaty kolem rovniku, protoze je jasne ze pro pristani na rovniku je vyhodnejsi prejit na rovnikovou obeznou drahu a neobtezovat se s polarni drahou.
|
|
Myslím, že Jirkův popis obrázku je správný. Ty 3 dny čekání jsou skutečně od LOI do přistání. "Pásy snadno dostupných míst" jsou v obrázku nejsvětlejší barvou. V ESAS je i obrázek pro "0 dní čekání" (viz. dole), který se liší "výškou" extrémů (max. dV až 1313 m/s) a kupodivu i mírným posunem "špiček" v délce (tam je to cca +20° a -160°).
V ESAS je dále uvedeno, že:
- LOI je troj-impulzní sekvence pro minimalizaci dV na změny roviny dráhy
- TLI dV limit je 3150 m/s
Myslím, že ty špičky dV v obrázcích, skutečně nějak souvisejí s vázanou [a pomalou] rotací Měsíce (takže situace při letu od Země je vždy zhruba stejná) a zřejmě i s tím limitem dV pro TLI. Možná, že kdyby TLI mohlo být větší, šlo by snížit špičky dV při LOI. Nechápu ale taky tu nepravidelnost vrstevnic v obrázcích. Jak to že to nejsou pravidelné hladké křivky? Že by něco s gravitačními anomáliemi na Měsíci? Fakt nevím.
 |
|
http://www.space.com/adastra/adastra_isdc_rutan_060504.html
Myslim ze Rutanovi ruplo v bedne. To ze se drzi tech svych letadylek je naprosto v poradku, jen mi neni jasne jak by chtel letet na Mesic jeste za svyho zivota. Doufam ze k tomu nebude chtit pouzit svou supermoderni technologii ze SS1. |
|
Zatím většinu věcí dotáhl do konce a dostal se nejdál, tak uvidíme. Když se mu podaří dostat na oběžnou dráhu, tak Měsíc bude jen formalita .
Dostat se na oběžnou dráhu(nemyslím tím balistický skok) je důležitý mezník, pokud se to povede, tak Měsíc už není takový oříšek. |
|
To není pravda. Rozdíl mezi proudovým letadlem a Space Ship One je malý a ani zdaleka nedosahuje rozdílu mezi SSOne + White Knight a orbitální lodí + nosičem. Stejně obrovský rozdíl je pak mezi orbitální kabinou a lodí pro přistání na Měsíci a bezpečný návrat. NASA má malou efektivitu a utrácí spousty peněz, ale ani Rutan by to nedokázal udělat za výrazně míň.
Na CEVu se dá hodně kritizovat, ale je nezbytný, takže by spíš mohl navrhnout lepší řešení. Možná je ještě čas změnit CEV tak, aby byl efektivnější. |
|
quote:
. Když se mu podaří dostat na oběžnou dráhu, tak Měsíc bude jen formalita
____________________________________________________________________
Velice jsem skeptický, že let na Měsíc bude v nejbližších 20-ti letech formalitou. Program Apollo byl něco mimořádného, úplně vybočuje z řady všeho ostatního co pilotovaná kosmonautika dělá. Ta super klika, že nebyla žádná nehoda končící destrukcí lidí a CM či LEMu. Těch problémů co měli a všechny se vyřešili pár vteřin před krachem.
Apollo 1 (Grissom, White a Chafee) z toho vyjímám. |
| 11.5.2006 - 14:22 - J2930 | |
|
citace:
http://www.space.com/adastra/adastra_isdc_rutan_060504.html
Myslim ze Rutanovi ruplo v bedne. To ze se drzi tech svych letadylek je naprosto v poradku, jen mi neni jasne jak by chtel letet na Mesic jeste za svyho zivota. Doufam ze k tomu nebude chtit pouzit svou supermoderni technologii ze SS1.
Myslim, ze Rutan naprosto presne vi, ze SS1 a SS2 jsou pro let na Mesic nevhodny. Nebo myslite, ze to je nejaky idiot? Kdyz se podivam na jeho dilo tak o tom pochybuji. Mozna je silenec, ale to Kolumbus byl taky. Historie Falconu taky zacala velkohubym prohlasenim. A nic. To SS1 dokazala presne to k cemu byla urcena. SS2 to doufejme dokaze take. Na Mesic mozna Rutan nepoleti, ale nekde se zacit musi! alespon schanet sponzory. A jak zacne? Bude tise sedet v koutku a snit? Prohlasenim, ze chce letet na Mesic dal jasne najevo - potrebuju nekoho kdo bude financovat vyvoj - silence jakym je napr. R Branson, P. Allen hledajici zabavu a u Brasona asi i zviditelneni koncernu Virgin. Media se pak postaraji o inzerci zdarma na celem svete...
jo, jo. Chytraci Cesi |
|
//Velice jsem skeptický, že let na Měsíc bude v nejbližších 20-ti letech formalitou. Program Apollo byl něco mimořádného, úplně vybočuje z řady všeho ostatního co pilotovaná kosmonautika dělá. Ta super klika, že nebyla žádná nehoda končící destrukcí lidí a CM či LEMu. Těch problémů co měli a všechny se vyřešili pár vteřin před krachem.
Apollo 1 (Grissom, White a Chafee) z toho vyjímám. //
S tím samozřejmě souhlasím. Konečně za mým slovem formalita byl "tlemící" smajlík. Já jen beru jako nejrizikovější část mise ať už na LEO, tak na Měsíc start a přistání v zemské atmosféře. Start a přistání na Měsíci bych laicky pokládal za bezpečnější, jsou zde menší energetické nároky na vzlet a žádná atmosféra(tj. menší riziko exploze, např. hypoteticky pokud by měl lunární modul při startu z Měsíce podobnou závadu ,jako např. Challenger, tak by myslím neexplodovoval).
|
