|
| Souhlasím s Jirkovým rozborem. V současné době je 5seg SRB jediné rozumná cesta. Řešení s DeltaIVH by bylo rozměrově příliš monstrózní a je otázka, zda tato raketa bude vůbec jako EELV využívána. Použití RD 180 by vyžadovalo mnoho motorů, to by byl mnohem lepší RD 170/171 s dvojnásobným tahem, na ten ale NASA nemá dokumentaci ani certifikaci, musela by ho kupovat. Úpravy F1 aby měl Isp srovnatelný s RD 170 nebo RD 180 by však znamenaly konstruovat vlastně zcela nový motor a to by trvalo řadu roků. Proto myslím, že NASA určitě zůstane u SRB. |
|
Pro info posílám odkaz na oficiální zprávu NASA podle které byl plánovaný nosič CLV pojmenován "Ares I" (Ares 1) a místo CaLV už bychom měli říkat "Ares V" (Ares 5).
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2006/jun/HQ_06270_NASA_Announces_Ares.html |
| 10.7.2006 - 14:55 - J2930 | |
|
citace:
Ares I" (Ares 1) a místo CaLV už bychom měli říkat "Ares V" (Ares 5).
Ano. Videa, JPG ve velkem rozliseni, PDF, atd. na webu:
http://www.nasa.gov/mission_pages/exploration/spacecraft/index.html |
| 08.8.2006 - 09:45 - Adolf | |
|
Byl tu zmíněn ten divný paradox, že si prohlížíme jezírka na Titanu a obdivujeme Mars, zatímco Měsíc za humny ignorujeme.
Mám trochu jednu obavu. Mise na Měsíc s návratem vzorků je přeci jen o kus víc technicky a finančně náročná než očíhnutí Titanu, ačkoliv je Měsíc blíž. Jednou se už na Měsíci bylo a obě supervelmoci tento program velmi drasticky ukončily. Přesněji doslova spálily mosty k návratu na Měsíc. Asi vyděšené z toho, aby za pár let nějaký potrhlý vědátor nepřesvědčil politiky, že mají oživit nějaké Apollo a zruinovat kosmický rozpočet za zcela neužitečný výlet zajímavý jen pro pár dost potrhlých badatelů, jež si tím ukájí své koníčky. Apollo ukázalo, že pilotovaný let na Měsíc jde. Byl to úžasný technický úspěch, kam až sahá technický potenciál dané doby. Všechny prachy se utratily za tento technický úspěch. Moc ale asi nejsou daleko pravdy ti, kdo tvrdí, že to byl sice technický úspěch ale vědecká katastrofa. Tak moc užitečného z toho nikdo nedostal.
Když se letí k Titanu či Marsu, vymyslí se program, který někdo potřebuje, a k tomu programu se dodělá let, který ho zabezpečí. Stojí-li to za to, realizuje se mise. Má to svého objednatele a konzumenta užitku. Počátkem kosmické éry vznikala řada projektů, kdy se tvořila nová dopravní aj. kapacita, a teprve poté vznikly objednávky, jak tuto kapacitu využít. U orbitálních technologií objednávky přišly. Když se ale vytvořila měsíční kapacita, objednávky nevznikly a projekt tedy zanikl. Pak už se téměř nikdy netvořily projekty, které by jen vytvářely kapacity. Skoro vždy se vymyslel nejdříve užitek, a pak se mu poskytla podpora kosmickou dopravou. Nějak moc předjímat, co by uživatelé kosmických technologií potřebovali do budoucna, se pak už nevyplácelo. Jednou z chyb předjímatelů byla také asi raketoplán. Mezi jeho hlavní předpoklady asi patřilo, že uživatelé budou potřebovat pořád vozit spoustu těžkých nákladů z orbity, pro což vytvořil kapacitu. Ta však moc využitá není a za poskytnutí této nepotřebné funkčnosti zdražil a výrazným rizikem zatížil samotné vynášení nákladů.
Teď, když se chystají letět k Měsíci, se ale zase částečně vracejí ke starému konceptu z pionýrských časů kosmonautiky. Netvoří se užitečný program, k němuž se doplní podpora nosiči aj. Tvoří se kapacity, při čemž nejsou peníze moc na programy. Za ty peníze možná nelze vytvořit dopravní aj. technologie plus programy, proto se programy omezí. Může z toho pak ale vzniknout něco jako kdybyste koupili superatraktivní pozemek pro vilu nějaké hvězdy někde v Hollywoodu a postavili na něj unimobuňku. Pak byste nejspíš usoudili, že tohle bydlení za těch 100 m$ nestojí a prachy za pozemek jsou vyhozené. Projekt by tedy mohl čelit stejnému ohrožení jako počátkem 70. let. Pokud budu mít pocit, že program aktivit na Měsíci je podinvestovaný, budu se o návrat na Měsíc dost bát.
 ____________________
Áda |
|
S tim naprosto souhlasim. Myslim ze resenim by bylo, kdyby do projektu Mesic vstoupily i ostatni narody. Nasa by mela mit velice uzitecny CaLV a LSAM. To je ostatne hlavni vystup programu. Zadny CEV nebo CLV.
Klidne je mozne ze pilotovana cast projektu bude drhnout, ale povazte jen co vse lze udelat s CaLV. Vyhoda CaLV by mela byt v nizkych nakladech na 1kg nakladu a jeho doprava v jednom kuse. Montaz na orbite je neskutecne draha a zustane draha jeste desitky let.
S CaLV lze dopravovat cca 20t na Mesic, ale realnym by se staly i opravdu komplexni sondy na pruzkum Asteroidu a vnejsich i vnitrnich planet.
Samozrejme ze takove sondy neco stoji a v soucasne dobe je NASA dojena programem ISS a STS.
Pokud bude na Mesici neco uzitecneho, tak tam NASA muze zacit stavet zakladnu. Pokud tam nic zajimaveho nebude, tak se na Mesic muze v klidu vykaslat a nasmerovat se dal.
To rozhodnuti by ale melo prijit az kolem roku 2020. Tou dobou uz muzou letat na orbitu rocne desitky ci stovky turistu a pro NASA uz tam moc mista nebude. Jedina cesta pro NASA vede k Mesici a dal. |
|
> Netvoří se užitečný program, k němuž se doplní podpora nosiči aj. ... Projekt by tedy mohl čelit stejnému ohrožení jako počátkem 70. let. Pokud budu mít pocit, že program aktivit na Měsíci je podinvestovaný, budu se o návrat na Měsíc dost bát.
Bohužel to tak vypadá. K podobnému závěru jsme došli i v tématu "Proč létat na Měsíc?". Také mám dojem, že plány pilotovaného návratu na Měsíc nevyplynuly přímo z "vědeckých důvodů" ani z "užitečných přínosů" ani z jiné jasné "nutnosti". Připomíná mi to spíš volné rozhodnutí ve stylu "zkusme se posunout někam dál", "můžeme si to dovolit", "nikdo jiný to nedokáže", "posílí to naše vedoucí postavení ve světě", "může se to hodit" (zkušenosti, technologie, pro Zemi i pro Mars a dál). To jistě není ta nejstabilnější základna pro celý program.
Přesto si myslím, že toto směřování NASA je obecně správné, tedy ve smyslu "My (NASA a další státní kosmonautické agentury včetně ESA) budeme zkoumat nové oblasti, možnosti a hranice, na ostatních lidech je pak rozhodnutí o aplikačním využití výsledků a infrastruktury". Rozumný je asi i přístup typu "Nelíbí se vám náš raketoplán pro lety na LEO? Tak si navrhněte, postavte a používejte něco jiného (na komerční bázi)". Nechť je NASA průkopníkem a komerce ať se stará o aplikace. To mi dává smysl.
Věřím, že NASA ještě dokáže "návratu lidí na Měsíc" dodat smysluplný vědecký i technický obsah. Už k tomu vyhlásila poptávku a výsledky budou snad už brzo zveřejněny (ve formě vědeckého programu). Doufám ale taky, že v rámci "zkoumání obzorů" se nezapomene ani na nepilotované formy průzkumu. (Ani případné omezení pilotovaného průzkumu pak z tohoto pohledu nemusí být nutně "ztrátou", pokud "průzkum" bude pokračovat jinými adekvátními formami.)
Souhlasím tedy s Ádovo i Jirkovo pohledem na věc. Možnost ohrožení "návratu na Měsíc" určitě existuje, ale rozhodně bude zajímavé sledovat další vývoj. Těším se na to. |
|
Ja myslim ze o Mesici nevime takrka nic. Vzdycky plati ze cim vic clovek vi, zjistuje ze mnohem vic veci stale jeste nevi. To ocekavam i na Mesici.
Pod regolitem tam musi byt pohrbeny miliony tun sutru ze vsech koncu slunecni soustavy. Treba se podari rozlustit historicke zaznamy napsane v regolitu - viz Adolfuv slunecni vitr.
Jedno je jiste. Apollo melo tak mizerne vedecke vysledky, protoze o ne tehdy nikdo nestal. Slo o to se tam jen dostat a v momente kdy na radu meli prijit konecne vedci, tak projekt byl zrusen. Na Mesic se vlastne krome pilotu dostal jen jeden vedec - geolog. A to jen na par hodin. Myslim ze toho nemohl moc vyzkoumat.
Pilotovane vypravy na LEO jsou dobre jen pro turisty a pozorovani Zeme ci dalkovy pruzkum. Pokud se skutecne chceme neco dozvedet o Mesici, musime tam znovu pristat. To je bez diskuze.
Pokud dokazeme pristat na Mesici, pujde to i k asteroidum, ktere povazuju za logicky dalsi krok.
NASA budto pujde cestou VSE, nebo by meli pilotovane lety uplne zrusit a zamerit se na roboty. |
|
| takto vyzera ze sa nam uz chysta orion13 na december2019 jupiiii |
| 30.11.2006 - 22:08 - Anonym | |
|
citace:
takto vyzera ze sa nam uz chysta orion13 na december2019 jupiiii
A kdes to vzal! ?  |
|
>> takto vyzera ze sa nam uz chysta orion13 na december2019 jupiiii
> A kdes to vzal! ?
Tyhle informace jsou zatím z hodně neoficiálních zdrojů, ale na některých webech o tom píší dost suverénně - např.:
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Constellation_missions
http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=4859
Uvidíme, co NASA oficiálně oznámí na tiskové konferenci 4.12.2006 (od 20:00 našeho času) - viz. http://www.nasa.gov/home/hqnews/2006/nov/HQ_M06181_exploration_briefing.html (Exploration Strategy and Lunar Architecture). V každém případě je prosinec 2019 ještě 13 roků daleko a bude to ještě dlouhá cesta k realizaci nového přistání američanů na Měsíci, ale doufejme, že to bude cesta zajímavá a úspěšná. |
| 01.12.2006 - 08:46 - Hawk | |
|
citace:
http://www.nasaspaceflight.com/content/?cid=4859
Porcují medvěda, který ještě běhá po lesích. Nemají ještě funkční piltovaný systém, ale už pro něj mají pravděpodobně letový kalendář s přesností na měsíc . |
|
| Planovani je dobra vec. Je ale dulezite si uvedomit ze tenhle plan se jeste mnohokrat zmeni. |
| 01.12.2006 - 13:00 - J2930 | |
|
citace:
takto vyzera ze sa nam uz chysta orion13 na december2019 jupiiii
ja v tom zadne jupiii nevidim. Kolipak to je let? Jima mne z toho spis hruza...v te dobe uz nejspis budu mit tesne po svem prvnim infartu.... |
| 01.12.2006 - 14:09 - Hawk | |
|
citace:
ja v tom zadne jupiii nevidim. Kolipak to je let? Jima mne z toho spis hruza...v te dobe uz nejspis budu mit tesne po svem prvnim infartu....
To je ten pokrok. Od vyhlášení Apolla JFK se první člověk procházel po Měsíci za 9 let. Od vyhlášení lunárního programu GWB se k první misi dostaneme za cca 15 let(možná) a nejsem si jist jestli by to větší rozpočet NASA urychlil. |
|
citace:
citace:
ja v tom zadne jupiii nevidim. Kolipak to je let? Jima mne z toho spis hruza...v te dobe uz nejspis budu mit tesne po svem prvnim infartu....
To je ten pokrok. Od vyhlášení Apolla JFK se první člověk procházel po Měsíci za 9 let. Od vyhlášení lunárního programu GWB se k první misi dostaneme za cca 15 let(možná) a nejsem si jist jestli by to větší rozpočet NASA urychlil.
... to neřešte! To je jen taková úlidba těm, kteří si myslí, že věci lze rozložit v čase a tak ušetřit. Ve skutečnosti budou narůstat fixní náklady (což jsou skoro všechny náklady) a celé se to jen prodraží.
Takže příští americký prezident to buď řádově urychlí (pokud bude důvod - třeba rusové obletí měsíc, nebo čína zaklepe na průlez ISS), nebo pohřbí.
Chci být optimista ...
zdravím
Honza |
| 03.12.2006 - 00:11 - Adolf | |
|
citace:
... to neřešte! To je jen taková úlidba těm, kteří si myslí, že věci lze rozložit v čase a tak ušetřit. Ve skutečnosti budou narůstat fixní náklady (což jsou skoro všechny náklady) a celé se to jen prodraží.
Člověk by si mohl myslet, že první komponenty vybudované pro program budou v době jeho spuštění přinejmenšímm účetně odepsané, aniž by přispěly k jakémukoliv výnosu, určitě koncepčně trochu vyčpělé a skoro i rezivé, nákladně skladované a mazané vazelínou. Peníze vydané k nějakému účelu o deset let dříve mají daleko větší cenu než peníze vydané před rokem, neboť by těch 10 let měly nést úroky či jiné výnosy, o něž jsme přišli. Rozložení nákladů na delší dobu je ve skutečnosti zvýšení nákladů.
To ale v NASA i v Bílém domě jistě ví. Ale je to doufám taky finta. Otevře se program tak, aby se vešel do rozpočtu. Ten v jeho rámci však skomírá. Je však po oživení natolik slibný, že jen kvůli němu se do něj nalijí další prostředky, neboť jinak je děsně neefektivní. Dokus se nerozeběhne a nezačne budit naději a strach z jeho ostudného uvíznutí, neprojde ve své realistické finanční podobě.
Tak také doufám. ____________________
Áda |
| 03.12.2006 - 01:00 - Anonym | |
|
citace:
http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_Constellation_missions
Myslím, že maj v tom plánu šíleně málo času na odzkoušení arese5, 2 roky by nebyly reálný ani za apolla můj odhad je že se to protáhne aspon na 4 roky (2021?). Myslím, že právě u 5tky bude vývoj nejnáročnější, nevím proč tomu nedaj víc času nebo nezredukujou starty arese1.
Nakaždej pád, pokud se začnou za 13 let psát nový dějny (jak jinak než zas v usa  už musím pracovat v usa a mít jejich občanství, to se stihnout dá |
|
citace:
Myslím, že maj v tom plánu šíleně málo času na odzkoušení arese5, 2 roky by nebyly reálný ani za apolla můj odhad je že se to protáhne aspon na 4 roky (2021?). Myslím, že právě u 5tky bude vývoj nejnáročnější, nevím proč tomu nedaj víc času nebo nezredukujou starty arese1.
Arese V asi nebude takovy problem. 5 seg SRB, motory, avionika software budou vyzkouseny takze nove bude jen jadro a nadrze EDS.
Problem bych ocekaval u LSAM, coz je kriticky element pro mesicni mise. Tam bude nutne rozsahle testovani.
Zprovozneni Arese 1 bude mozna dokonce slozitejsi nez Ares V.
citace:
Nakaždej pád, pokud se začnou za 13 let psát nový dějny (jak jinak než zas v usa už musím pracovat v usa a mít jejich občanství, to se stihnout dá
Podle toho v jakym oboru chces pracovat. Zakladni vyvoj nosicu a LSAM by mel byt ukoncen a vetsi prostor pujde na Mesicni infrastrukturu a mesicni aplikace. Tam budou hrat hodne velkou roli mezinarodni partneri.
|
|
citace:
citace:
Myslím, že maj v tom plánu šíleně málo času na odzkoušení arese5, 2 roky by nebyly reálný ani za apolla můj odhad je že se to protáhne aspon na 4 roky (2021?). Myslím, že právě u 5tky bude vývoj nejnáročnější, nevím proč tomu nedaj víc času nebo nezredukujou starty arese1.
Arese V asi nebude takovy problem. 5 seg SRB, motory, avionika software budou vyzkouseny takze nove bude jen jadro a nadrze EDS.
Problem bych ocekaval u LSAM, coz je kriticky element pro mesicni mise. Tam bude nutne rozsahle testovani.
Zprovozneni Arese 1 bude mozna dokonce slozitejsi nez Ares V.
Já vsadím krk, že s Aresy jako celek budou obrovské problémy. celý tento projekt se mi ale VŮBEC nezdá- už z finančního hlediska. Tak obrovská raketa jako je Ares V bude něco stát ( a co ještě, když testovací lety zkončí katastrofou?). A Ares I nebude zas tak problém finanční ( i když kdo ví) jako technický------nechme se překvapit co jim ten slavný návrat na měsíc nadělá problémů. |
|
citace:
citace:
To je ten pokrok. Od vyhlášení Apolla JFK se první člověk procházel po Měsíci za 9 let. Od vyhlášení lunárního programu GWB se k první misi dostaneme za cca 15 let(možná) a nejsem si jist jestli by to větší rozpočet NASA urychlil.
... to neřešte!
To neřešte. JFK byl nasr... kvůli Gagarinovi. |
|
citace:
Já vsadím krk, že s Aresy jako celek budou obrovské problémy. celý tento projekt se mi ale VŮBEC nezdá- už z finančního hlediska. Tak obrovská raketa jako je Ares V bude něco stát ( a co ještě, když testovací lety zkončí katastrofou?). A Ares I nebude zas tak problém finanční ( i když kdo ví) jako technický------nechme se překvapit co jim ten slavný návrat na měsíc nadělá problémů.
To je myslim omyl. Ares V neni zase az tak slozity system. Pri startu se sice zazehne 5 motoru, ale jadro ma jen dve nadrze na LOX a LHX. Priprava na start a zazehnuti SRB neni moc slozita
a navic uz je to rutinni zalezitost. EDS je proste jen normalni horni stupen, ktery bude velice podobny hornimu stupni Aresu 1, ktery by mel tou dobou rutinne letat. Problem bude s LSAM, coz bude komplikovany system.
Ares 1 je naopak hlavne financni problem a hlavne novy system, takze pri prvnim startu lze ocekavat bezne problemy doprovazejici starty vsech novych raket, ale technicky to proste neni o nic slozitejsi nez u jinych raket. Dokonce bych rekl ze to bude o neco jednodussi nez u vetsiny z nich. Opet ale Ares 1 ponese Orion, coz je komplikovany system s lidmi. Takze se to rozhodne neda podcenit.
Pokud je NASA schopna letat s tak sozitym systemem jako je STS a dokonce s nim vypustit i komplikovane satelity, tak nevidim duvod proc by mel Ares delat zavazne problemy.
Osobne si delam starosti jen o cinnost LSAM, ktery bude slozite dostatecne vyzkouset pouze behem jednoho automatickeho letu. |
|
citace:
To je ten pokrok. Od vyhlášení Apolla JFK se první člověk procházel po Měsíci za 9 let. Od vyhlášení lunárního programu GWB se k první misi dostaneme za cca 15 let(možná) a nejsem si jist jestli by to větší rozpočet NASA urychlil.
Ja problem vidim v nekolika vecech. Jednak to tenkrat byl pro USA hlavni vojensky a kosmicky program, coz ted neplati. Tenkrat se cela amerika soustredila jen na tento jeden program, nyni je v soubehu programu mnohem vice. Vojaci tento program ignoruji naprosto a samotna NASA ma jeste navic ISS, STS, spoustu atomatickych sond atd. Dalsim vyznamnym rozdilem asi bude nadseni lidi pracujicich na programu. Myslim ze to nadseni je tak trochu pryc a spusta lidi se bude vice koukat na to jestli dostanou proplaceny prescasy. Take odborniku bude asi vseobecne nedostatek, protoze rakety uz nejsou neco co by chtel kazdy delat a je zde mnohem vetsi poptavka po odbornich i ze soukromeho sektoru. Za casu Apolla chtel kazdy odbornik pracovat pro NASA, nyni to nekteri berou spise jako jako teple mistecko pred duchodem.
|
| 05.12.2006 - 10:50 - Hawk | |
|
Již zde někdo poukázal na článek Marcela Gruna. Tak jen jeden dobrý postřeh.
"Není to však příliš málo?
Čím dál víc je zřejmé, že dvakrát do téže řeky už nevkročíme. Nedílnou součástí projektu Apollo byla zbrusu nová raketa Saturn V; ta nyní v amerických plánech chybí. Američani se rozhodli pro účelné, avšak z hlediska technického vývoje budoucích raketových nosičů nepříliš perspektivní řešení: rozdělit kosmickou loď na dvě části.
Lehčí určenou i pro lety jen na dráhu kolem Země bude vynášet menší raketa Ares I. Těžší náklad, určený jen pro výpravy na Měsíc, bude úkolem rakety Ares V a na oběžné dráze kolem Země se obě části spojí…
Z ryze racionálního hlediska by nejvýhodnější bylo využít jediné velké rakety, která nyní reziví v hangáru. Dovedla by dopravit na oběžnou dráhu kolem Země rozměrný 80 tunový náklad – a lze odhadnout, že její modifikace i výroba by byly nesrovnatelně levnější, než cokoliv, co nyní vymyslíme. Potíž zřejmě nepřekonatelná je v tom, že jde o ruskou Eněrgiji a „zas tak vážně“ to se spoluprácí žádný z nynějších partnerů nemyslí. Ve složité kosmické strategii totiž nejde jen o racionální dosažení cílů, ale i o národní prestiž a průmyslové zakázky. "
http://technet.idnes.cz/uz-je-cas-vratit-se-na-mesic-marcel-grun-exkluzivne-pro-technet-cz-p9d-/tec_vesmir.asp?c=A061128_174228_tec_vesmir_NYV |
| 05.12.2006 - 12:01 - Ervé | |
|
| Energia se nedá použít pro americké lety na Měsíc - v USA by musely vyházet tisíce zaměstnanců pracujících na systému STS, s tím, že z Ruska to bude levnější - to politicky nikdy neprojde. Systém Ares 1 a 5 je navržen tak, aby nutnost postavit Ares 1 (protože NASA nemůže zrušit pilotované lety) zároveň výrazně usnadnila realizaci Aresu 5 (protože většina systémů už bude vyvinuta - 5seg SRB, J-2X, RS-68). |
| 05.12.2006 - 21:09 - Hawk | |
|
Co se týče pilotovaných cest na Měsíc s dvěma starty , bude to zřejmě drahé a komplikované. Nejvíce problémů bývá právě při startu -počasí, technické problémy. I když se povede první start, tak nebude vyhráno, protože úspěch mise samozřejmě bude vyžadovat i úspěšný druhý start.
Ten šot o lunární základně, jak dnes běžel skoroa na všech kanálech, bude díky tomu ještě nějaké to desetiletí fikcí, alespoň v americkém podání.
|
| 06.12.2006 - 07:43 - Ervé | |
|
| Já bych to viděl spíš naopak. Jediná nefiktivní stanice je americká, protože je na rozdíl od ostatních podložena technikou a částečně i penězi. Problémy s odklady měl hlavně raketoplán, muselo být zajištěno bezpečné přistání v nouzových situacích po startu - díky špatné aerodynamice. U Aresu by limity měly být měkčí. Dalším důvodem byla přílišná technická složitost systému STS (neměl žádný záchranný systém, takže všechno muselo být 100%, navíc po každém větším problému docházelo k dalšímu zpřísnění požadavků. Ares by měl být jednodušší a spolehlivější. |
| 06.12.2006 - 08:25 - Hawk | |
|
//Jediná nefiktivní stanice je americká, protože je na rozdíl od ostatních podložena technikou a částečně i penězi.
Předtím zase byla nefiktivní stanice ruská. Těžká nosná raketa nemusí znamenat automaticky složitý systém náročný na údržbu a její univerzálnost se dá zvýšit stavebnicovou koncepcí. V řípadě Aresu bohužel ani ta nejnadupanější sestava nebude stačit k vyslání pilotované expedice na Měsíc v rámci jednoho startu.
Peníze jsou další slabinou, v těch včerejších šotech bylo řečeno ,že se NASA spoléhá na finanční spolupráci dalších států a soukromého sektoru. Zřejmě už zjistila, že projekt bude v budoucnu podfinancovaný.Dle mého názoru by vedení nestátní americké společnosti muselo hromadně upadnout na hlavu, aby významnějším způsobem sponzorovalo podobný moloch, který stejně tak jako tak sponzoruje ze svých daní.
Čas ekonomického využívaní Měsíc(snad s vyjímkou turistiky) ještě nenadešel. Kromě zapíchnutí vlaječky s Coca-Colou ,"Mekáčem", Microsoftem atd. nevidím jinou motivaci k nalití většího peněz do lunárního programu ze strany podnikatelského sektoru. |
|
Rozhodnutí o rozdělení na nákladní a pilotovaný let bylo učiněno z důvodu zajištění bezpečnosti pro posádku. Počítá se s tím, že první start bude vždy ten dražší a komplikovanější (Ares V), a druhý jednodušší (Ares I).
Samozřejmě nelze vyloučit, že se druhý start nepovede. V tomto případě se zdá být logické, že by k Měsíci letěl samotný LSAM, který by poté sloužil na lunárním povrchu jako rezervní záchranná loď (přece jej nenechají shořet v zemské atmosféře).
Nebylo by však lepší mít na kosmodromu Kourou rezervní kosmickou loď pro případ výpadku Orionu? (Sojuz, Kliper).
Dalším efektem rozhodnutí o rozdělení letů na nákladní a pilotované je, že mohou být uskutečňovány i čistě nákladní mise, aniž by pro ně byl nosič Ares V naddimenzovaný (doprava dílů lunární základny). |
|
citace:
Rozhodnutí o rozdělení na nákladní a pilotovaný let bylo učiněno z důvodu zajištění bezpečnosti pro posádku. Počítá se s tím, že první start bude vždy ten dražší a komplikovanější (Ares V), a druhý jednodušší (Ares I).
Samozřejmě nelze vyloučit, že se druhý start nepovede. V tomto případě se zdá být logické, že by k Měsíci letěl samotný LSAM, který by poté sloužil na lunárním povrchu jako rezervní záchranná loď (přece jej nenechají shořet v zemské atmosféře).
Souhlas
citace:
Nebylo by však lepší mít na kosmodromu Kourou rezervní kosmickou loď pro případ výpadku Orionu? (Sojuz, Kliper).
To je nemozne. Az Kliper bude startovat 20x rocne a mise na Mesic 10xrocne tak snad ano, ale do te doby proste neni mozne stavet univerzalni LSAM.
|
|
citace:
Co se týče pilotovaných cest na Měsíc s dvěma starty , bude to zřejmě drahé a komplikované. Nejvíce problémů bývá právě při startu -počasí, technické problémy.
To resi Ares 1, ktery by mel by schopen startovat do jednoho tydne od opusteni VABu. Navic Ares 1 je systemove pomerne jednoducha a realizovatelna raketa.
citace:
I když se povede první start, tak nebude vyhráno, protože úspěch mise samozřejmě bude vyžadovat i úspěšný druhý start.
Ten šot o lunární základně, jak dnes běžel skoroa na všech kanálech, bude díky tomu ještě nějaké to desetiletí fikcí, alespoň v americkém podání.
Neprehanej. Diky nosnosti Ares V si dokazu predstavit postaveni funkcni zakladny pri 4 letech behem dvou let. Prvni Ares V s robotickym LSAM by umistil na Mesic servisni cast zakladny, druhy Ares V mobilni habitat a treti Ares V/LSAM + Ares 1/Orion by dopravil posadku, ktera by tu zakladnu dala dohromady.
Myslim ze samotny Ares V/roboticky LSAM by mohly dopravit na Mesic hodne pres 20t uzitecneho nakladu. |
