|
| Jak Rusko, tak i samostatně Evropa a Čína jsou schopni postavit loď pro lety na Měsíc včetně přistávacího modulu a po náročných zkouškách vyslat člověka na Měsíc, ani jeden z nich ale není ochoten na to vyčlenit obrovské finance a lidské zdroje po dobu nejmíň 10, spíše však 15 let. SSSR dokázal postavit raketu i loď pro Měsíc, a dokázal už začátkem 70. let přistát na Měsíci a bezpečně se vrátit se vzorky. Pokud by zůstala podpora a zvedlo se financování po Apollu 11, kosmonauti by se procházeli po Měsíci tak v roce 1973-74. |
|
citace:
Jak Rusko, tak i samostatně Evropa a Čína jsou schopni postavit loď pro lety na Měsíc včetně přistávacího modulu a po náročných zkouškách vyslat člověka na Měsíc, ani jeden z nich ale není ochoten na to vyčlenit obrovské finance a lidské zdroje po dobu nejmíň 10, spíše však 15 let. SSSR dokázal postavit raketu i loď pro Měsíc, a dokázal už začátkem 70. let přistát na Měsíci a bezpečně se vrátit se vzorky. Pokud by zůstala podpora a zvedlo se financování po Apollu 11, kosmonauti by se procházeli po Měsíci tak v roce 1973-74.
V roce 1973 určitě ne a nejspíš ani v roce 1974, protože další zkouška rakety N-1 byla plánovaná až ke konci roku 1974.
Tehdejší Sovětský svaz neměl nosnou raketu, která by je dopravila v polovině sedmdesátých let na Měsíc.
|
|
citace:
Let na Měsíc není jen v nosných raketách. Znamená to postavit složitou a spolehlivou kosmickou loď.Zdá se však, že rusové a potažmo i ostatní " kandidáti" na le t k Měsíci nedosáhli dosud ani úrovně americké techniky z dob Apolla, tím myslím, že nedokážou postavit loď k Měsíci se 40 let starými parametry Apolla.
To je odvazne tvrdenie, ked porovnam ATV alebo sojuzy, ktore sa navedu k ISS uplne automaticky, s Apollom, ktore na vsetko potrebovalo posadku... Nejde o to ze by ostatni kandidati nemali techniku alebo schopnosti, oni len nemaju Kennedyho, ktory by povedal ze to treba urobit. Kazdy ambicioznejsi projekt skonci v kosi skor nez sa s nim zacne, lebo je to "prilis drahe", takze europa a rusko maju "minimalisticke" vesmirne plavidla ktore okrem pendlovania k iss nezvladnu nic ine. Obzvlast v pripade europy, ktora si zije v luxuse, stedro dotuje neefektivnych polnohospodarov a sucasne chce byt technologickou velmocou, je argument o "prilisnej nakladnosti" takychto projektov velmi usmevny |
| 10.6.2008 - 12:48 - Slávek | |
|
| Nejnovějším verzím Sojuzů dělá problém přistání z nízké oběžné dráhy. Tzv. " balistický" sestup je vlastně NEŘÍZENÝ. Nic takového se američanům nestalo nejen v projektu Apollo, ale ani v Gemini , či Mercury.Proto pochybuji o tom, že by byli schopni postavit spolehlivou loď přistávající přímo z příletové dráhy od Měsíce. Jejich pokusy před 30 lety byly natolik neuspokojivé, že se neodvážili poslat kosmonauta.To jsou fakta a žádná " vladovina". |
|
| Posledna verzia sojuzu ma problemy s navratom, to nikto nepopiera. Avsak predchadzajuce verzie zvladali navrat celkom spolahlivo, takze ide skor o nejaku skrytu konstrukcnu zavadu, nie o celkovy nedostatok technickej urovne. Zondy mali problemy, ale to bolo pred 30 rokmi, pocas vesmirnych pretekov, ked rusi posielali do vesmiru plavidla bez poriadneho odskusania, len aby to bolo co najrychlejsie (Komarov by vedel rozpravat...) Pokial viem pri Mercury a Gemini tiez mali nejake "neplanovane" navraty, prve apollo zhorelo uz na rampe, 13tka sa vratila len vdaka neskutocnemu umu pozemneho personalu a astronautov, skylab bol uz od zaciatku mierny "kripel", challenger explodoval pri starte, columbia zhorela pri navrate... Takze ten rozdiel v urovni techniky nebude nejaky zasadny. Ide skor o to ze americania povedali ze pojdu na mesiac, a sustredili na tento jeden ciel vsetky svoje kapacity. Rusi povedali ze pojdu na mesiac, a nasledne sa zacal hadat jeden sefkonstrukter s druhym, kazda konstrukcna kancelaria sa hrala na vlastnom piesocku, k tomu bezalo este x inych programov, navyse museli prosit aparatcikov v politbyre o kazdy rubel... No a europa, ta sa do nicoho takeho radsej ani nepusta, lebo to stoji eura, a tie treba cpat do zaludkov nepracujucich a dotacii pre polnohospodarov za to ze nic nevyrabaju... |
|
citace:
Nejde o to ze by ostatni kandidati nemali techniku alebo schopnosti, oni len nemaju Kennedyho, ktory by povedal ze to treba urobit.
... Obzvlast v pripade europy, ktora si zije v luxuse, stedro dotuje neefektivnych polnohospodarov a sucasne chce byt technologickou velmocou, je argument o "prilisnej nakladnosti" takychto projektov velmi usmevny
Moje řeč!
Pokud by uvnitř EU existovala donekonečna omílaná "politická shoda" jít za jasně stanovweným kosmickým cílem, pak si myslím, že by se dalo podniknout téměř cokoli. ATV je toho "malým" důkazem.
Ovšem to je reálné asi tak, jako že se Francie vzdá obrovských dotací svého zemědělství na úkor spravedlivějšího rozdělování v rámci EU.
Na rozsáhlejší spolupráci s Ruskem bych byl opatrný - počáteční problémy s výstavbou ISS budiž všem jasným varováním.
Jejich ohromné zkušenosti s pilotovanými lety, stavbou a provozem kosmických lodí a stanic samozřejmě nelze popírat, ale na větší mezinárodní spolupráci jsou teď podle mně velmi nespolehlivým partnerem. |
|
citace:
citace:
Nejde o to ze by ostatni kandidati nemali techniku alebo schopnosti, oni len nemaju Kennedyho, ktory by povedal ze to treba urobit.
... Obzvlast v pripade europy, ktora si zije v luxuse, stedro dotuje neefektivnych polnohospodarov a sucasne chce byt technologickou velmocou, je argument o "prilisnej nakladnosti" takychto projektov velmi usmevny
Moje řeč!
Pokud by uvnitř EU existovala donekonečna omílaná "politická shoda" jít za jasně stanovweným kosmickým cílem, pak si myslím, že by se dalo podniknout téměř cokoli. ATV je toho "malým" důkazem.
Taky souhlasím, i podle našeho Prezidenta V.Klause který řekl," socializmu jsme se zbavily a do nového direktivně plánované EU vstupujeme." Teď ještě aby se demokrati v USA chopili moci a krácení peněz výzkum bude pokračovat.
Ovšem to je reálné asi tak, jako že se Francie vzdá obrovských dotací svého zemědělství na úkor spravedlivějšího rozdělování v rámci EU.
Na rozsáhlejší spolupráci s Ruskem bych byl opatrný - počáteční problémy s výstavbou ISS budiž všem jasným varováním.
Jejich ohromné zkušenosti s pilotovanými lety, stavbou a provozem kosmických lodí a stanic samozřejmě nelze popírat, ale na větší mezinárodní spolupráci jsou teď podle mně velmi nespolehlivým partnerem.
|
|
citace:
Let na Měsíc není jen v nosných raketách. Znamená to postavit složitou a spolehlivou kosmickou loď.........myslím, že nedokážou postavit loď k Měsíci se 40 let starými parametry Apolla.
Rusové mají Sojuz a v úvahách něco jako Kliper. Sojuz obletí Měsíc a pravděpodobně je schopný vrátit i posádku na zem. To ovšem pro lety na Měsíc nestačí. Myslím, že něco jako Apollo by dokázali postavit, ovšem nemají peníze a zřejmě do 10 let mít nebudou.Navíc by museli začínat znovu a tak za 20let by to mohli mít.
Americký Orion nepůjde tak rychle,jak je proklamováno. Je ještě mnoho neznámého ve hře. Kdyby NASA měla na starosti jen tohle a Aresy a ne sondy,ISS, financování rusu atp, pak by to byl "cvrkot". Pomalu to posouvají v čase, přes prohlášení jak vše urychlit. Přitáhne-li Obama kohoutky, bude to hodně pomalé. Jsem moc zvědav jak to vše bude vypadat za rok.!!!???  |
|
citace:
Posledna verzia sojuzu ma problemy s navratom, to nikto nepopiera. Avsak predchadzajuce verzie zvladali navrat celkom spolahlivo, takze ide skor o nejaku skrytu konstrukcnu zavadu, nie o celkovy nedostatok technickej urovne. Zondy mali problemy, ale to bolo pred 30 rokmi, pocas vesmirnych pretekov, ked rusi posielali do vesmiru plavidla bez poriadneho odskusania, len aby to bolo co najrychlejsie (Komarov by vedel rozpravat...) Pokial viem pri Mercury a Gemini tiez mali nejake "neplanovane" navraty, prve apollo zhorelo uz na rampe, 13tka sa vratila len vdaka neskutocnemu umu pozemneho personalu a astronautov, skylab bol uz od zaciatku mierny "kripel", challenger explodoval pri starte, columbia zhorela pri navrate... Takze ten rozdiel v urovni techniky nebude nejaky zasadny. Ide skor o to ze americania povedali ze pojdu na mesiac, a sustredili na tento jeden ciel vsetky svoje kapacity. Rusi povedali ze pojdu na mesiac, a nasledne sa zacal hadat jeden sefkonstrukter s druhym, kazda konstrukcna kancelaria sa hrala na vlastnom piesocku, k tomu bezalo este x inych programov, navyse museli prosit aparatcikov v politbyre o kazdy rubel... No a europa, ta sa do nicoho takeho radsej ani nepusta, lebo to stoji eura, a tie treba cpat do zaludkov nepracujucich a dotacii pre polnohospodarov za to ze nic nevyrabaju...
Proto ze, to vetsina volicu v Evope nepovazuje za potrebne - potrebnejsi jsou pro ne naopak dotace pro ty zemedelce a to je vse. |
|
| Dotacie boli vymyslene na to aby sa zabezpecila potravinova bezpecnost europy a nizke ceny potravin. Posledny vyvoj cien potravin poukazuje na to, ze dotacie sa minuli ucinku, tak ako vsetky ostatne socialisticke snahy oklamat trhovy mechanizmus... Ten isty mechanizmus, ktory z kazdeho eura investovaneho do vyskumu, urobi v priebehu desatroci desiatky, mozno stovky eur zisku |
|
| Bohužel zemědělci díky svým traktorům (blokády) a primárním instinktům (nedostatek potravy) mají velmi silnou politickou pozici (něco jako železničáři). Díky tomu si mohou prosadit věci, nad kterými normální člověk žasne a závidí. Klíčové projekty Evropy jsou ITER, LHC a Galileo, takže s čistě Evropskou misí na Měsíc počítat nemůžeme, spolupráce s Ruskem je problematická - pokud bude ESA dávat víc peněz než Rusko, povolí Rusové, aby první vystoupil na Měsíc Evropan? |
|
citace:
... pokud bude ESA dávat víc peněz než Rusko, povolí Rusové, aby první vystoupil na Měsíc Evropan?
nebo si po přistání zahrajou ruskou ruletu, tu s tou bouchačkou a jedním nábojem... :-) [Upraveno 10.6.2008 poslal pospa] |
| 11.6.2008 - 08:29 - Slávek | |
|
| Pohádka o tom jak se hádali dva konstruktéři v bolševickém Rusku je vskutku dojemná, autoři však zcela zapomínají na prostředí v němž se měla odehrát. Totalitní režim se s nikým nemazlil a pokud by někdo odmítl pracovat na zakázce nejvyššího státního zájmu zcela jistě by skončil v GULAGU. Pravda je asi taková, že se Gluškovi nepodařilo včas zkonstruovat silné motory pro N-l - a že na nich pracoval dokazuje Eněrgia" a tak " zaskočil Kuzněcov, jelikož Koroljov nemohl déle čekat. Připomínám, že amíci F-1 vyvíjeli 10 let ! |
|
| O tej pohadke sa hovori vo vsetkych materialoch ktore k tejto teme mam. Glusko proste neveril ze N-1 moze byt uspesna, a akonahle prevzal opraty, cely program zrusil, aj ked v tej dobe uz sa zacali dostavovat prve uspechy. Keby mal cely program jasne stanovenu koncepciu, na ktorej spolupracuje cely priemysel, tak ako apollo, mohli byt uspesni. |
| 11.6.2008 - 14:43 - Slávek | |
|
| Já jsem v totalitě žil a zažil jsem že i nesmyslné úkoly se přijímaly s nadšením a kdo se odvážil odmítnout byl prostě odepsán a při úkolu státního významu by zcela jistě skončil ve vězení. Prostě se mi nezdá, že by Koroljov a Gluško měli své jakoby vlastní podniky a nikdo jim již nevelel, to prostě neodpovídá duchu totality.Navíc pro sověty bylo zcela jistě přijatelnější " svést" vše na jakési lidské selhání, či selhání mezilidských vztahů, než připustit, že prostě na let na Měsíc a zpět neměli a to ani techniku, ani technologii ani peníze, prostě byli v troubě, jak říkala ta husa kohoutovi o posvícení, když ten si myslel, že jsou v sauně. |
|
citace:
. Keby mal cely program jasne stanovenu koncepciu, na ktorej spolupracuje cely priemysel, tak ako apollo, mohli byt uspesni.
K čemu by ta "správná koncepce" byla když N-1 startovala 4x a 4x havarovala?. Saturny měly navíc téměř 100% výsledky testů(snad nejlepší ze všech nosičů) a množství peněz, které NASA na vývoj a testování nosiče a vůbec celého projektu investoval bylo naprosto nesrovnatelné s druhou stranou. Ta z těchto důvodů nemohla uspět. Snad lze konstatovat, že s funkčním nosičem by se tam dostali. Nosič ovšem funkční nebyl. |
|
no ved to nikto nenamieta, rusi proste nemali funkcny tazky nosic, a bez neho to nejde. Ja hovorim o tom, ze N-1 sa zrusila, hoci jej zavady sa darilo uspesne odstranovat. Bud ju mali dotiahnut do konca, alebo s nou nemali ani zacinat. Lenze na to treba jednotnu koncepciu, ktoru oni nemali. Najprv Koroljov presadil N-1, potom ju Glusko zrusil a presadil vlastny projekt, z ktoreho bola neskor energija.
O tom ze nemali dost penazi sa hadat nemusime, vsetci vieme ze nemali, a ani dnes nemaju... |
|
Proč neuspěl SSSR při závodě na Měsíc bylo mnohokrát popsáno v pamětech přímých účastníků – Kameněva, Mišina, Gluška, Čertoka, Čeloměje a dalších a to není nějaké oficiální svalování viny jeden na druhého a zastírání technických problémů. Shrnuje to dobře Mark Wade v článku „Why did the Soviet Union lose the Moon Race?
Jen krátké úryvky důvodů:
- No qualified Soviet government leadership in space research (Ustinov and Smirnov are a parody of proper management). They operate without rhyme or reason or plan. The entire record of the leadership was one of hundreds of failed decisions.
- There is no single direction, no disciplined execution when a decision is finally made.
- Korolev, Keldysh, Mishin, and Feoktistov are all dedicated to automated spacecraft - 'over-automation'
- Korolev and Mishin's rejection of Glushko's engines, and the leadership's rejection of the UR-700 as an alternative.
- Lack of organization/authority - 500 organizations in 28 departments had to produce equipment for N1, but only nine took orders from VPK (Vojensko-průmyslová komise). Without direction from above many factories refused to complete necessary components.
- In Glushko 1961 offered - if Korolev would use the 'packet' scheme for the N1 as on the R-7, Glushko would develop needed 600 tf engines. Korolev rejected after consulting Mishin. Led to use of Kuznetsov engines , but Kuznetsov was a turbine engine designer with no experience in rocket technology.
Tady vůbec nešlo o nějaké neplnění příkazů, za které by byl Gulag, žádné takové příkazy v pravou chvíli nebyly. Nebyla žádná centrální organizace jako NASA, která by technicky vybrala nejlepší řešení a to pak tvrdě a organisovaně prosazovala. Jednotliví vedoucí konstruktéři, kteří řídili obrovské výrobní a vývojové komplexy se několik let snažili přes různé vazby na vedení a členy politbyra prosadit své názory a konstrukční řešení a hlavně své organizace. Takže teprve téměř 4 roky po USA politbyro přijalo rozhodnutí o měsíčním programu a to stále nebylo zcela jasné, jaká raketa se použije. Byla sice nakonec schválena N1 ale Gluško dostal souhlas pokračovat s vývojem svého motoru RD270 pro konkurenční UR 700, ale na té se pracovat nesmělo, ačkoliv byla nesrovnatelně technicky lepší než N1, ovšem měla N2O4 jako okysličovadlo. Přesto byl motor RD270 odzkoušen včas. K tvrzení, že Gluško nebyl schopen vyvinout výkonný motor, uvádím, co o tomto motoru píše Mark Wade a také uvádím porovnání parametrů s motorem F1 Saturnu:
No design bureau would attempt anything like it today. It was the maximum possible power from the design: gas and gas mixture in the combustion chamber; two gas generators in the combustion chamber; one oxidiser rich and one fuel rich; closed cycle; staged burning; very high pressure in the combustion chamber (266 bar compared to about 80 bar in many today, except the SSME). Thrust was 640,000 kgf. Hot fire tests had started (with 40 done) and some units had been proved. Engine head testing had started. The peak of problems had almost been surmounted when all the N-1 lunar program was closed down and efforts had to stop.
Srovnání parametrů:
F1: Tah (vac): 789 tun, Isp: 304/265 s, tlak v komoře: 70 bar, hmota: 8391 kg
RD 270: Tah (vac): 685 tun, Isp: 322/301 s, tlak v komoře: 261 bar, hmota: 4470 kg
Ovšem v USA dohnali horší Isp motoru F1 nasazením LOX/LH2 motorů v druhém a třetím stupni.
Pravděpodobně kdyby někdo ve stejné době jako v USA rozhodl o měsíčním programu a jednoznačně zvolil raketu UR700 s motory RD 270 jako nejlepší řešení, výsledek závodu by byl zcela jiný. Raketa N1 byla vynuceným technickým anachronismem a na ní ztroskotal ruský měsíční program.
|
|
UR-700 přišla příliš pozdě. Čeloměj ji ke schválení předložil až v září 1964, kdy neuspěl, propracovaný projekt předložil 16. listopadu 1966 a příkaz k vývoji vydán až v červenci a září 1967. Koncepce se 6 odhazovacími bloky 1. stupně, 3 bloky 2. stupně, 3. stupněm se 3 bočními nádržemi a 4. stupněm je příliš komplikovaná. Přepojování přívodu paliva motorů 2.stupně z nádrží 1. a potom 2.stupně je hloupost, která nikdy u žádné rakety nebyla realizována a v reálu by jistě způsobila velké problémy. Nespolehlivost Protonu by se v mnohem větší míře projevila i u UR-700 a způsobila by posun 1.startu na mnohem později než plánovaný květen 1972. Absence stendu pro kompletní test 1. a 2. stupně (při startu hořelo všech 9 motorů) by vedla k haváriím při zkušebních letech a to by způsobilo další zpoždění letu na Měsíc.
Když byl v roce 1964 vybrán projekt N-1, měly všeho ostatního nechat a soustředit se na ni. UR-700 a RD-270 jenom brzdily. Byly dva způsoby, jak celý Měsíční program řešit (ale rozhodnutí by muselo padnout nejpozději v roce 1964):
1. Přiznat si, že výkonný motor a la F-1 nemůžou vyrobit včas a proto postavit N-1 s menší nosností a méně motory 1. stupně - na Měsíc letět dvěma starty N-1.
2. Nařídit použití RD-270 v 1. stupni N-1, omezit Proton jen pro zkoušky vybavení N-1 a pozastavit ostatní programy nepodporující lety na Měsíc, soustředit se pouze na N-1 s RD-270, LK, nestavět Zond ani Sojuz, pouze Sojuz-LOK (pro úvodní zkoušky vynášet raketou Sojuz). |
|
citace:
Pravděpodobně kdyby někdo ve stejné době jako v USA rozhodl o měsíčním programu a jednoznačně zvolil raketu UR700 s motory RD 270 jako nejlepší řešení, výsledek závodu by byl zcela jiný.
Tady naopak souhlasím s předchozím příspěvkem v tom smyslu, že to nebylo jen o nosiči , ale o ohromných investicích(Rusové evidentně nemohli do měsíčního projektu nacpat srovnatelné množství peněz), precizním přístupu a o rozsáhlém testování, takže si naopak myslím, že ani s jiným nosičem by neuspěli. A abychom nebyli OT tak mě zajímá co nás ohledně Měsíce a pilotovaných letů k němu čeká. V případě Obamova zvolení se obávám,že zhola nic....  |
| 12.6.2008 - 12:03 - Jirka Salek | |
|
citace:
A abychom nebyli OT tak mě zajímá co nás ohledně Měsíce a pilotovaných letů k němu čeká. V případě Obamova zvolení se obávám,že zhola nic....
To bude zalezet na tom jaky prezident by to byl. Na me pusobi spise jen jako neskodny mluvka, ktery bude ve vleku lobystu. Pokud tomu tak bude, tak vetsi vliv bude mit kongres, ktery vcelku podporuje VSE.
Meze byt ale take velice aktivni prezident, ktery bude prosazovat svoje socialisticke nazory a vize. To by pak mohlo mit negativni vliv na NASA.
|
|
| Constellation Spacesuit: http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/main/spacesuit.html |
| 14.6.2008 - 07:59 - Slávek | |
|
| Doufám že zvítězí zdravý rozum a toho " Obamu" nezvolí. |
| 14.6.2008 - 08:03 - Slávek | |
|
| Že sověti neměli funkční nosnou raketu je jasné, ale já tvrdím, že neměli ani funkční kosmickou loď pro let na Měsíc, jejich výtvor mi připadá jako improvizace 5O/5O, zejména v kombinaci se Sojuzem. |
|
citace:
Meze byt ale take velice aktivni prezident, ktery bude prosazovat svoje socialisticke nazory a vize. To by pak mohlo mit negativni vliv na NASA
Proč? NASA je živa z přerozdělování. |
|
citace:
citace:
Meze byt ale take velice aktivni prezident, ktery bude prosazovat svoje socialisticke nazory a vize. To by pak mohlo mit negativni vliv na NASA
Proč? NASA je živa z přerozdělování.
Právě proto, to podle Vás bude muset posádka ISS vstoupit do odborů aby NASA dostala větší příděl, že. |
| 14.6.2008 - 12:13 - Lojza | |
|
| Kdyby ten Obama byl "jen" socialista bylo by to dobré, ale lze oprávněn předpokládat že je infikovaný muslismem,jeho financování je též nejasné, vůbec bych se nedivil, kdyby byl v pozadí Bin. |
|
citace:
Kdyby ten Obama byl "jen" socialista bylo by to dobré, ale lze oprávněn předpokládat že je infikovaný muslismem,jeho financování je též nejasné, vůbec bych se nedivil, kdyby byl v pozadí Bin.
To by byla rána, poznáme to podle toho že bude povoleno mnohoženství.
|
|
citace:
Proč? NASA je živa z přerozdělování.
Jedním z hlavních úkolů každé vlády už od dob palácového přerozdělovacího hospodářství raně starověkých státečků počátkem doby bronzové až do dnešních dnů je přerozdělování - jestli je to vláda levicová či pravicová případně jakýmkoliv jiným atributem charakterizovaná. Přes ideologickou propagandu je to ale tak, že levice a pravice se více než rozsahem přerozdělování liší jeho zaměřením. Pravice více preferuje tvorbu veřejných statků a služeb z veřejných fondů, které vytváří přitažlivé investiční prostředí, levice, tvorbu veřejných statků a služeb, které vytváří přívětivé sociální prostředí, a to často zvláště pro ty méně úspěšné složky populace.
Supercollider také měl žít z přerozdělení prostředků a Clinton ho okamžitě přímo lačně po takové možnosti zabil a tvrdě utlumil NASA.
Za prý superpravicového Reagena bylo vlastně přerozdělování ve vyšším rozsahu než za Clintona, které mělo i časový faktor, bylo tu obrovské státní zadlužování - tedy přerozděloval i budoucí daňové výnosy, zatímco řekněme socialista Clinton během snah o vyšší přerozdělování ve prospěch chudiny státní dluh snižoval. Bush starší byl u moci, když teze o tom, že levice přerozděluje a pravice to omezuje, nakonec v omezení přerozdělování selhal a musel přenechat úřad Clintonovi.
Takže nakonec pokud Obamu zvolí a nezastřelí, tak nebude přerozdělovat o moc víc než Bush, ale místo tvorby veřejných statků tvořících investiční prostředí, bude krmit ty, do kterých investova se nevyplatí. Možná je bude zkoušet zgramotnit na úkor grantů pro doktoranty.
Ti, kdo si užívají pozitivních externalit z kosmického výzkumu, jsou ale prý příliš životaschopní, než aby si zasloužili podporu US Moralese a naopak mají přispívat na životní perspektivu méně do perspektivy svých dětí investujících amerických kmenů.
Áda |
| 16.6.2008 - 17:33 - Slávek | |
|
Otevřená americká společnost investice do kosmického výzkumu dokáže na rozdíl od ostatních ekonomik ihned využívat v pozemské praxi. Je třeba vidět, že peníze vynaložené v USA na kosmický výzkum v případě Apolla se několikrát vrátily, totéž platí pro meteo, spojové adt dužice. Vyjímkou je snad jen ISS, ale tam se nechaly USA " nachytat" sověty, nyní rusy a jedná se politický více než vědecký či perspektivní projekt.
Z toho plyne, že USA peníze určené na nový let k Měsíci " neutrácejí, ale INVESTUJÍ a zcela jistě se jim aplikací v něm vyvynutých technologii vrátí a to několikanásobně.
Proto jsem přesvědčen že nový " závod" na Měsíc nezastaví ani muslim pokud bude zvolen.
NASA v americké společnosti je podnik jako každý jiný, pokud by na něj měli američané doplácet, zcela klidně jej zavřou, pověsí zámek na vrata a svoje peníze dají na něco jiného ,užitečného.
Od samého počátku kosmické éry každá americká družice měla pevný a perspektivní úkol- viz spojové, meteo a další družice za nimiž ostatní svět pokulhával a pokulhává o několik / někdy i desítek / let a to nehovořím o jejich životnosti. Pokud by tomu tak nebylo Kongres by peníze nedal ! |
|
