|
Pardon, ale všiml jsem si, že se tahle diskuse jmenuje "Plány pro návrat na Měsíc" a zatím tu je na několik stránek rozhovor historiků. A tomu taky spousta skepse z USA a Obamy. Té se nemůžu divit, ale asi by tu mělo spíš být něco o misích. Nějaké podrobnosti co se kde povedlo vyšťourat a tak.
Třeba o testech skafandrů, robotů a jiných vehiků:
http://www.nasa.gov/multimedia/nasatv/on_demand_video.html?param=http://mfile.akamai.com/18566/wmv/etouchsyst2.download.akamai.com/18355/wm.nasa-global/Moses_Lake/MosesLake.asx|http://mfile.akamai.com/18565/rm/etouchsyst2.download.akamai.com/18355/real.nasa-global/Moses_Lake/MosesLake.ram&_id=128908&_title=Rover%20and%20Spacesuit%20Testing&_tnimage=246670main_moseslake_video_100x75.jpg
|
|
Kdyžtak to předchozí smažte, tady je tiny:
http://tinyurl.com/6ona6f |
|
Rok 2020 je ještě daleko, ale NASA už testuje různé koncepty vybavení pro pilotované mise na povrchu Měsíce. Testy probíhaly 2. - 13. června 2008 poblíž Moses Lake v USA.
http://www.nasa.gov/home/hqnews/2008/jun/HQ_08149_Moses_Lake.html
http://www.nasa.gov/externalflash/moseslake/
 |
|
| Zajímavá je ta věc s přidělanou radlicí - znamená to možná, že tam chtějí Američané něco skutečně stavět zarovnávat shrnovat a tak... |
|
citace:
Zajímavá je ta věc s přidělanou radlicí - znamená to možná, že tam chtějí Američané něco skutečně stavět zarovnávat shrnovat a tak...
Jasná věc!
Měsíční základna by se polní lopatkou stavěla dost dlouho :-)
Taky ATHLETE to umí trochu s radlicí. A dva ATHLETi už dokážou pořádně máknout 
http://www-robotics.jpl.nasa.gov/systems/systemVideos.cfm?System=11 |
|
Trocha historie z dobývání Měsíce:
Surveyor Lunar Rover Vehicle (SLRV) - Absolutně fantastická "brodivost" kamenitým terénem z roku 1964!
http://www-robotics.jpl.nasa.gov/videos/allVideo.cfm?Video=97 |
| 21.6.2008 - 09:23 - David | |
|
Souhlasím s názorem, že let na Měsíc není jen v nosné raketě. Je též nutné mít letuschopnou řiditelnou loď a vycvičené astronauty.
Obé má NASA, ale nikdo jiný.
Příkladem je " balistický" sestup Sojuzů. Tedy neřízený, nechápu proč po téměř padesáti letech po projektu Mercury nejsou rusové schopni řídit kosmickou loď ručně během přistávání, vždyť toto dokázali již USA při projektu MERCURY - příkladně Cooper.
Vždyť při tzv. balistickém sestupu Sojuzu tam kosmonauti jen čekají jak to dopadne, aniž by mohli cokoli dělat - s takovou technikou nelze letět ani K Měsíci natož NA Měsíc. |
|
Právě skončil na ČT2 dokument BBC: Měsíc na prodej. Mapoval současné plány kosmických velmocí na nadcházející kolonizaci Měsíce a úmysly těžit z jeho povrchu He3 jako palivo budoucnosti pro jadernou fůzi.
Jako litemotiv 2 se pořadem nesla klíčová otázka:
Máme (my, jako pozemšťané) právo těžit - měnit - devastovat jiná kosmická tělesa, planety, měsíce, asteroidy, komety?
Pokud ano, múže to dělat kdokoli, kdo to dokáže?
Zajímal by mně názor Vás všech, kdo o tom máte chuť diskutovat.
Díky
|
|
To David:
- k ručnému riadeniu pristátia: Nepletieš si ručné navedenie na zostupnú dráhu do atmosféry s ručným riadením kabíny počas zostupu atmosférou? To nie je to isté.
- aké preťaženia znášali pri pristátiach astronauti lietajúci na lodiach Mercury? Nebolo to čiste náhodou 7-9G zodpovedajúce balistickému zostupu?
- špecializácia kozmonautov v Mercury bola trochu iného rázu, než v dnešných Sojuzoch. Prvý boli pôvodom skúšobní piloti, často so stovkami až tisícami letových hodín a teda náležitým pilotným výcvikom na "všetkom, čo môže lietať". Jedinými dnešnými kozmonautami s výcvikom primerane vhodným pre ručné riadenie zostupu sú (možno) piloti raketoplánu.
To Mirek Pospíšil
Právo ťažiť... Komu patria iné nebeské telesá? To je otázka, od ktorej sa musí začať. Myslím, že skôr či neskôr ťažba začne, či už dovolene alebo nedovolene.
Otázka potom znie: čo s nedovolenou ťažbou, ako ju sankcionovať. Stačí sa pozrieť na drancovanie prírodných zdrojov na Zemi - ničenie pralesov, lov velerýb, drancovanie lovíšť rýb...
|
| 21.6.2008 - 18:37 - David | |
|
| Alchymistovi - L.G.Cooper vskutku po CELOU dobu sestupu udržoval kabinu Mercury ve správné poloze a přistál přesněji než přístroje, paradoxem k tomu je přistání Voschodu-2, kdy Běljajev měl jen zapálit brzdící rakety a " povedlo" se mu to s přesností na 650 km. |
| 21.6.2008 - 18:41 - Slávek | |
|
Těžit nerosty na vesmírných tělesech je zatím nesmysl, daleko více surovin by se neskonale levněji dalo využít z odpadů a ušetřit třeba úpravou kovů proti korozi.
Pokud to ovšem bude potřebné žádní " zelení" tomu nezabrání. |
|
citace:
Komu patria iné nebeské telesá? To je otázka, od ktorej sa musí začať. Myslím, že skôr či neskôr ťažba začne, či už dovolene alebo nedovolene.
To je přesně ono! Kosmonautika se opět dostává k základním otázkám:
- Kde začíná kosmický prostor? (viz diskuze na vlákně o kosmickém smetí)
- Máme právo (morální, vesmírné, nebo jiné) kosmická tělesa měnit, využívat, nebo je smíme jen zkoumat a snažit se pochopit tajemství a zákony, které ukrývají? Pro pochopení našeho pozemského života?
- Pokud se my, jako obyvatelé a uživatelé Země nějak shodneme, že kosmická tělesa využívat - měnit budeme, kdo bude toto využívání hlídat, regulovat, omezovat, aby to nemělo jakékoli nevratné následky?
Nemyslím si, že by jsme byli my jako lidstvo třeba i za několik málo sto let schopní vytěžit - přeměnit - "zdevastovat" třeba Měsíc natolik, že by to mohlo mít vliv na další kosmická tělesa, třeba na Zemi. Ale nikdy neříkej nikdy.
A co třeba terraformace Marsu? |
|
viz: "přistání Voschodu-2, kdy Běljajev měl jen zapálit brzdící rakety a " povedlo" se mu to s přesností na 650 km."
Je o mylné pochopení či spíše mylnou představu způsobu přistání Voschodu 2. Důvod, proč bylo místo přistání dál, než původní, byl dán především tím, že "sedali" na jiném obletu, než měli atd. atd. Není dobré dělat kategorické soudy na základě povrchního pohledu a povrchních znalostí věci. Např. Carpenter přistál o zhruba 450 km dál. Takže porovnává se neporovnatelné. |
| 22.6.2008 - 11:03 - David | |
|
Pirxovi - Carpenter přistál nepřesně protože se choval, cituji " jako potrhlý turista " , při fotografování spotřeboval většinu paliva pro manévrovací motorky a téměř nic mu nezbylo na návrat, když to zjistil reagoval zmateně a pozdě zapnul brzdící rakety obdobně jako Běljajev.Cooperovi vysadila automatika a tak celý sestup řídil ručně, t.j. zapálil brzdící rakety a po celou dobu sestupu udržoval kabinu v optimální poloze, výsledkem bylo, že přistál 800m slovy : Osmset metrů od vypočteného místa. Smyslem mého příspěvku je, že cca padesát let poté ruské Sojuzy když selže automatika přistávají neřízeně, jen pomocí balastem posunutého těžiště a kosmonauti jsou zcela pasivní.
Místo přistání se nestanoví před kosmickým letem, ale těsně před brzdícím manévrem a Běljajev se opozdil cca o 20 vteřin se zapálením, proto byl posléze " dlouhý ", dokonce se obával vstupu do čínského vzdušného prostoru. |
|
citace:
Mirek Pospíšil
- Kde začíná kosmický prostor?
nikde, aj planéta zem je totiž vesmírne teleso, a keď sa na to pozrieme takto, môžeme ju prirovnať k veľkej kozmickej lodi.
citace:
- Máme právo (morální, vesmírné, nebo jiné) kosmická tělesa měnit, využívat, nebo je smíme jen zkoumat a snažit se pochopit
tajemství a zákony, které ukrývají? Pro pochopení našeho pozemského života?
to je klasický prípad zle položenej otázky, mala znieť inak. tak dajme tomu že sa niekto... zle, dajme tomu
že sa rozhodnem (stav technológie ignorujme) odsťahovať sa na iné vesmírne teleso, žiť tam, pracovať tam
a nakoniec tam aj umrieť... kto a z akých dôvodov mi v tom má možnosti a právo brániť? (do pr...háje)
citace:
- Pokud se my, jako obyvatelé a uživatelé Země nějak shodneme, že kosmická tělesa využívat - měnit budeme, kdo bude toto využívání
hlídat, regulovat, omezovat, aby to nemělo jakékoli nevratné následky?
nikto, presnejšie bude to ten, koho budú rešpektovať tý ľudia ktorí tam budú žiť, kto si ten ich rešpekt nezíska, ten sa môže zahrabať.
jedno je isté, pretože skutočná kolonizácia (a možno vôbec ako taká) sa začne, až keď budú kolonisti mať možnosť, získať všetko
čo pre život a rozvoj potrebujú, zo svojho okolia, a sami si to vyrobiť. čiže nebudú závislí na obchode s ničím, alebo dovoze alebo vývoze ničoho.
nebudú mať, žiadne pozemské organizácie (osn, nato) alebo vlády, žiadne slovo ani rešpekt.
ale práve ma napadla oveľa zaujímavejšia otázka - zničia vesmírne lety zem?
dajme tomu že v ľudskej spoločnosti, reálny pokrok vytvára a spoločenský nekľud a pohyb vyvoláva len mizivé percento "indivíduí".
dajme tomu že týto jedinci budú nespokojný, zo stálymi prekážkami ktoré musia pri svojich snahách prekonávať,
a dokonca prenasledovaním ktoré musia za svoje názory a snahy trpieť (a tiež daňami ktoré musia platiť - to len tak na okraj a veľmi osobne)
a teraz si predstavte že jedného dňa všetci týto nekľudný duchovia, dostanú možnosť, odsťahovať sa inam a žiť si po svojom.
čo to spraví, so spoločnosťou?
ako chutí polievka, ktorú nikto nesolil ani nekorenil?
aj keď na druhú stranu keby sa taký adi hitler, včas odsťahoval niekam za pluto, bolo by to možno aj prínosné :p [Upraveno 22.6.2008 poslal alamo] [Upraveno 22.6.2008 poslal alamo] [Upraveno 22.6.2008 poslal alamo] |
|
Chcete na Měsíc?
Teda aspoň tam poslat své jméno?
Ještě máte šanci se zapojit do "projektu" Send Your Name to the Moon!
Vložit jméno, příjmení, dostat certifikát.
Zatím je registrováno víc než milion a půl jmen and counting!
Všechna došlá jména budou uložená na čipu a poletí se sondou LRO k Měsíci ještě tento rok.
Uzávěrka je už tento pátek 27.6.2008!
Tak si pospěšte.
http://lro.jhuapl.edu/NameToMoon/index.php
[Upraveno 24.6.2008 poslal pospa] |
|
| I na Zemi platí, že jen vyjímečná místa se chrání - pro Měsíc a jiné tělesa by to asi byly místa s unikátní geologií a památky - místa přistání LM a sond. U zbytku povrchu se dá ztěží mluvit o nějakém ničení, když je to tam důkladně přeorané meteority. Takže každý, kdo tam bude, v rámci uspokojení OSN a zelených vyhlásí některou část (nejlíp hodně vzdálenou a nevyužitelnou) za geologickou rezervaci a zbytek využije. Vždyť i na Everestu se o řešení odpadů začalo mluvit až když tam ty hromady začali vadit samotným horolezcům. |
|
citace:
... Vždyť i na Everestu se o řešení odpadů začalo mluvit až když tam ty hromady začali vadit samotným horolezcům.
To je právě ta otázka volby přístupu.
Jedna možnost je řešit problém až když nastane - ze začátku je to velmi pohodlné a levné.
A druhý přístup je prevence, tzn. poučeni z předchozích případů podobné povahy stanovit dopředu jistá základní pravidla a omezit vznik problémů na minimum.
Krásný příklad volby prvního přístupu je kosmické smetí (srovnejte s odpadky na Everestu).
Zdá se mi, že jako lidstvo jsme nepoučitelní a každá generace si musí prožít vlastní zkušenost a pak se z toho pracně a draze hrabat ven...  |
|
To je zvlastna otazka, ze ci mame pravo tazit a vyuzivat prirodne zdroje na inych planetach. A mame pravo to robit na zemi? Kto nam ho dal? Zem je pri tom podstatne citlivejsi a vzacnejsi, zivy svet. Naproti tomu Mesiac je len mrtva pust...
Ono je to tak ze pravo ako take su urcite normy spravania, na ktorych sa ludia dohodli a ktore moze stat vynutit silou. Ak sa ludia dohodnu, ze maju pravo tazit na mesiaci, tak to pravo budu mat a nikto im ho nezobere. Ak sa dohodnu ze je to z nejakeho dovodu nepripustne, a nejaka organizacia bude schopna vynutit plnenie tohoto zakazu, tak pravo nebudu mat. Je to jednoduche.
Ak sa na vec pozrieme z filozofickeho hladiska, nevidim dovod preco by sme nemali vesmirne telesa vyuzivat. Sme technologicka spolocnost a na svoje "prezitie" potrebujeme zdroje. Vyuzivali sme tisice rokov pozemske zdroje, a stale ich vyuzivame, a je to ok. Vyuzivat ine planety uz neni ok? Preco? Da sa napr. tazbou kovov zdevastovat mrtva pust, akou je Mars? Asi tazko... |
|
citace:
To je zvlastna otazka, ze ci mame pravo tazit a vyuzivat prirodne zdroje na inych planetach. ... Preco? Da sa napr. tazbou kovov zdevastovat mrtva pust, akou je Mars? Asi tazko...
Tak se zeptám jinak. Jste si tak jistý, že Mars je totálně mrtvá poušť? I pod povrchem, i v polárních ledových čepičkách, atd?
Nejsem žádný zelený aktivista, ani skeptik, a jsem nadšenec pro kosmonautiku a dobývání vesmíru. Jen mě zajímá, jestli se veškerému dobývání nechá volný průběh téměř bez omezení, ať si kdo chce dělá co chce, anebo se pokusíme dohodnout na nějakých pravidlech hry. Co se může a co už ne.
Pochopil jste můj příklad s kosmickým smetím v předchozím příspěvku?
Zatím byly jediným limitujícím faktorem finance a přístup k pokročilým technologiím. To stále trvá, ale okruh kosmických velmocí se pomalu ale jistě rozrůstá. A kdo dnes ví kde budou za 10-20 let Čína, Indie, Rusko, ESA, NASA, nebo Brazílie, co já vím?
Znovu. Chceme nechat všemu volný průběh, jako při obsazování Amerických kontinentů evropany?
Nejsem proti kolonizaci kosmických těles, jen nemám rád anarchii. Ta nikdy nemůže přinést kladný výsledek, toť vše. |
|
| Volný přístup je nejlepší, protože neomezuje úvodní, nejtěžší etapu, pro Mars a Evropu ale platí a budou platit mnohem přísnější požadavky na ochranu proti zavlečení pozemského života. Pokud se na Marsu nalezne život, bude nutná přísná kontrola misí na Mars a podrobný průzkum důkladně sterilizovanými roboty - určí, zda je to život zavlečený ze Země v poslední době, potom ochrana není nutná. Pokud by to byl život hluboko pod povrchem, budou možné pilotované lety a kolonizace povrchu, protože je malá šance na jeho zničení. U Evropy je to jednodušší díky radiaci Jupitera a době letu - všechny sondy jsou důkladně sterilizovány jak před startem, tak v průběhu letu a pobytu u Jupitera. |
|
citace:
citace:
To je zvlastna otazka, ze ci mame pravo tazit a vyuzivat prirodne zdroje na inych planetach. ... Preco? Da sa napr. tazbou kovov zdevastovat mrtva pust, akou je Mars? Asi tazko...
Tak se zeptám jinak. Jste si tak jistý, že Mars je totálně mrtvá poušť? I pod povrchem, i v polárních ledových čepičkách, atd?
Nejsem žádný zelený aktivista, ani skeptik, a jsem nadšenec pro kosmonautiku a dobývání vesmíru. Jen mě zajímá, jestli se veškerému dobývání nechá volný průběh téměř bez omezení, ať si kdo chce dělá co chce, anebo se pokusíme dohodnout na nějakých pravidlech hry. Co se může a co už ne.
Pochopil jste můj příklad s kosmickým smetím v předchozím příspěvku?
Zatím byly jediným limitujícím faktorem finance a přístup k pokročilým technologiím. To stále trvá, ale okruh kosmických velmocí se pomalu ale jistě rozrůstá. A kdo dnes ví kde budou za 10-20 let Čína, Indie, Rusko, ESA, NASA, nebo Brazílie, co já vím?
Znovu. Chceme nechat všemu volný průběh, jako při obsazování Amerických kontinentů evropany?
Nejsem proti kolonizaci kosmických těles, jen nemám rád anarchii. Ta nikdy nemůže přinést kladný výsledek, toť vše.
Cize samotnu tazbu pripustame, ide o to ako sa bude tazit. Vsetky zakony su robene na to, aby chranili ludsku spolocnost a jednotlivca, pripadne ine hodnoty. Zivot, aj ten mimozemsky, nepochybne hodnotou je, a ak maju mocipani tohoto sveta aspon stipku rozumu a moralky, budu sa snazit ho chranit. Teda tazba nebude anarchicka, skor viac menej regulovana, v pripade potvrdenia vyskytu zivota bude regulovana velmi prisne, pripadne aj zakazana. Totalnu anarchiu si nedokazem predstavit ani na mrtvych telesach, nakolko su nositelmi vzacnych vedeckych informacii, teda opat hodnot ktore treba chranit. Kazda tazba teda pravdepodobne pojde ruku v ruke s vedeckym vyskumom, podobne ako ked sa napr. pri vykopovych pracach na stavbe robi archeologicky prieskum... |
|
Uvědomujete si vubec že i když jsou sondy v posledních par letech poměrně pečlivě dezinfikovány jedná se pořád jen o desinfikaci v řádu 10-100 mikroorganismu na ctvereční decimetr - dokonce i lopatka phoneixu je s maximální dostupnou snahou desinfikována "jen" na 0-1mikrob !! - je v podstatě nereálné nezavléct spóry mikroorganismu všude kam se podívá lidský výtvor - plocha veškeré elektroniky je ohromná- spousta zákoutí, pokojová teplota po celou dobu letu, ochrana před přímým světlem - a to vůbec nemluvím o neuspěšných přistáních kdy se kus sondy ještě zaryje pod zem do bezpečí - podle mně je mikrobiálním životem vesmír doslova prošpikován už jenom proto co všechno vydrží a pokud ne už dlouho tak od doby kosmických sond určitě - a to nejen na marsu . kolik asi bylo mikrobů na padácích věněr- nebo padácích phoneixu ? mohli se uvolnít a přežít v husté atmosféře ve výškách? - třeba ne ale kdoví...
ve všech použitelných prostředích už cekají semínka života na příležitost ale ono to je v podstatě jedno protože život na většině míst už dávno je i bez nás.
Můj názor : špatný je jen úhel pohledu - to ne půdní organismy živící se sírou, metanem a jinými "exotickými" látkami jsou exotické ale my, složití a zranitelní živoćichové žijící naprosto v rozporu s logikou a strategii dlouhodobého přežití na povrchu planety bez ochrany kilometru země nebo ledu a vystaveni náhodě a měnícím se podmínkám nepřátelské planety a vesmíru , možna to je utopie a naivní představa ale poušť jako mars i když na něm skromný život nepochybně je je oproti třeba europě nebo titanu (myslím jeho podpovrchový oceán) úplnou pustinou - z pohledu baktérii jsme my jen sliz na povrchu a hlavní civilizace je prvních 10km pod povrchem takhle je třeba se dívat na hledání života |
| 26.6.2008 - 06:52 - Slávek | |
|
Aby zavlečené bakterie mohli přežít, tím myslím rozmnožit se potřebují optimální podmínky a ty na jiných kosmických tělesech nejsou. Evolučně se přizpůsobit také nemohou, na to potřebují dlouhý čas a pozvolna se měnící podmínky.
Sterilizace sond je možná zcela zbytečná neboť se letí do prostředí v němž jsou podmínky srovnalné s prostředím v němž probíhá sterilizace a z hlediska dlouhodobého působení možná i daleko tvrdší. |
|
| Otázkou zůstává reálnost přežití bakterií po několika měsících nebo letech ve vesmíru. Bakterie na kameře Surveyoru přivezené Apollem 12 jsou teď zpochybňovány. Na sondách není radiace odstíněna tak jako na pilotovaných lodích, navíc i když je přístrojový úsek klimatizovaný, nebude tam moc živin a bakterie prostě zemřou hladem, nemůžou hibernovat za pokojových teplot. Je jisté, že na Mars i Venuši už jsme spoustu bakterií poslali, schopnost jejich rychlé adaptace na diametrálně odlišné podmínky je mizivá. Pro extrémně odolné bakterie zase platí, že i když přežijí, nejsou schopny se šířit nijak rychle, takže budou jen v nejbližším okolí trosek nebo sond. U podzemních jezer snad i na Marsu, určitě na Europě ale bude nutné mít lepší techniky sterilizace. Pilotované lety jinam než na Měsíc jsou tak vzdálené, že je čas to řešit. Nevěřím ale, že na Titanu je život, nejsou a nikdy tam nebyly vhodné podmínky. Při pilotovaných letech ale není možné zabránit kontaminaci, takže než se poletí na Mars, bude muset ověřit, že při povrchu není nic, co bychom zničili. Odolné podzemní bakterie ztěží ohrozíme, takže zákaz letu na Mars nebude nutný. Pro podrobný průzkum ale nebude stačit 1 MSL. Riziko je v tom, že nejsme schopni zjistit marťanský život, dokud tam nedoletí lidé i s velkou laboratoří a tím ho neohrozí - klasický paradox. |
| 27.6.2008 - 14:11 - Slávek | |
|
Otázku života na Marsu nelze oddělovat od otázky možnosti VZNIKU života na Marsu ve více či méně vzdálené minulosti. Vznik života zústává stále záhadou, překročení hranice mezi živým a neživým se spolehlivě daří pouze v okamžiku smrti, naopak to nejde. POměrně spolehlivě víme z čeho se živá buňka skládá, vezmeme-li jednotlivé komponenty nedokážeme z nich složit živou buňku i když virus HIV vypadá zatraceně uměle.
Jak se zdá z posledních výzkumů život na Marsu není proto, že tam nejsou vhodné podmínky pro jeho přežití, ale proto, že vhodné podmínky, pokud ovšem vhodné byly, nabyly na Marsu po dostatečně dlouhou dobu. |
|
citace:
... Jak se zdá z posledních výzkumů život na Marsu není proto, že tam nejsou vhodné podmínky pro jeho přežití, ale proto, že vhodné podmínky, pokud ovšem vhodné byly, nabyly na Marsu po dostatečně dlouhou dobu.
Se vší úctou, toto je dost předčasné tvrzení. Myslím, že s hledáním jakýchkoli forem života na Marsu jsme teprve na začátku a s závěrem, že tam nic živého není bych ještě pěknou řádku úspěšných expedic počkal.  [Upraveno 27.6.2008 poslal pospa] |
| 27.6.2008 - 14:21 - Ohara | |
|
| Toto neni pravda Craigu Vernerovi (prvni precteni lidskeho genomu) se podarilo tusim vloni slozit bakterii ktera byla ziva a rozmnozuje se , navic cast DNA je zcela umela, tudiz se dana bakterie v prirode vubec normalne nevyskytuje, velka cast je z puvodni Mykoplasmy tusim, nicmene byla slozena z jednotlivych komponent> da se o tom najit cela rada odpornych clanku na internetu. |
| 27.6.2008 - 14:29 - Ohara | |
|
| Jinak receno, dneska dovedem sestavit z nezivych komponent ruznych bakterii postavit bakterii novou, ktera bude ziva. Broblem spciva v tom ze i tyto komponenty jsou velmi slozite, k porozumeni tomu jak zivot vznik bychom spis potrebovali najit nejake bakterialni fosilie, nejspis archea, problem je v tom ze za prve je velmi tezke je najit (jeste nedavno se ani nevedelo ze nejaka archea existuji) a hlavne ze tyto fosilie primitivnich organismy byly uz davno spotrebovany jejich mladsimi potomky. |
| 27.6.2008 - 16:32 - David | |
|
| Tak to by mne také zajímalo, kdo a kde sestavil bekterii z NEŽIVÝCH komponent. |
|
