| 23.8.2005 - 13:22 - Peter Janeka | |
|
http://www.laspace.ru/rus/ptu_launches.php
Tu je to pekne popísané, ale v bukvičkách....
|
|
Prvý pokus byl uskutečněn již 9.února 2000 za účelem prověření speciálních nafukovacích prostředků s průžnou tepelnou ochranou „DEmonstrátor 2“ pro spuštění nákladů z LEO na Zem. Měl se vrátit celý prázdný poslední stupeň FREGAT + experimentální aparatura, což i s padáky mělo hmotu 1820 kg. V důsledku chyby v brzdění se našel jen silně poškozený blok aparatury, Fregat se vůbec nenašel (zřejmě shořel).
Druhý pokus byl uskutečněn 20.června 2001 ale poslední stupeň se neoddělil od rakety Bolna (vypouštěné z ponorky) a úlomky dopadly na Kamčatku.
Třetí pokus se uskutečnil 12.června 2002 ale došlo k neplánovanému oddělení Demonstrátoru a jeho ztrátě. Další pokus se má uskutečnit jak píše pan Holub v září t.r.
Systém má být schopný fungovat pro záchranu lidí ale i spuštění z LEO těžkých až vícetunových kontejnérů a perspektivně i pro Mars.
|
|
Moje závěry z diskuse o kosmoplánu (Shuttle2):
- smyslem a určením je efektivní, bezpečná a komfortní doprava lidí a (nebo) nákladů na LEO i zpět
- zatím není dost vhodných nákladů, proto musí být univerzálně použitelný (i pro družice)
- pokud nebude efektivnější, než jednorázové systémy, nepřežije (viz. STS)
- základem úspěchu je snad nízká cena (dosažená pokud možno mnohonásobnou použitelností)
- jde spíš o konstrukci mnohonásobně použitelného nosiče (RLV) než jen o kosmoplán
- jednotlivé díly by měly mít co největší alternativní komerční využití (např. proudový letoun)
- zatím optimálním principem je asi dvoustupňová koncepce (aby se zbytečně neurychloval "přízemní" pohon)
-- první stupeň musí co nejefektivněji dostat druhý stupeň co nejvýše a do co nejvyšší rychlosti
--- možnosti: proudový letoun, hypersonik, levná nebo mnohonásobně použitelná raketa (SRB, Bajkal), snad i katapult
-- druhý stupeň už by měl pokud možno dosáhnout LEO (pro snížení složitosti systému) a vrátit se z ní k místu startu
--- možnosti: raketoplán s ET nebo integrovanou nádrží, kluzák na klasické raketě, návratový raketový stupeň nebo alespoň s návratem motoru a řízení
- "exotické" možnosti: SSTO, iontová urychlovadla, univerzální motory (proudové/raketové), výroba okysličovadla za letu, nafukovací tepelné štíty
- nejreálnější projekty: stávající STS, Kliper, CEV pro LEO? systém Eněrgia/Buran, MAKS (jednotková cena snad pod 1000 USD/kg)
- perspektivní projekty (ale zatím bohužel nereálné): VentureStar, Hotol, Skylon, SHARP, Sänger, ...
- vytoužené alternativy: kosmický výtah nebo "lifter" na novém principu (Slunečnice, projekt Petra B.)
- možnosti vylepšení STS: soustředění infrastruktury, modernizace dílů, "kontejnerizace", reorganizace NASA
- nepříznivé faktory: tlak na snížení ceny kosmické dopravy je zatím malý (družice jsou dražší), vícenásobná použitelnost se vyplatí jen při častém využití
Můj celkový dojem: Doba se mi nezdá být pro kosmoplán příznivá a supervýhodné řešení jsem zatím v diskusi nenašel. Mám obavu, že v příštím desetiletí budeme nostalgicky vzpomínat na krásný STS jako dnes na Apollo, Saturn 5, Skylab nebo Eněrgiu/Buran. Snad už brzy dostanou kosmoplány nějaký nový impulz (komercionalizace, nové řešení, nový objev).
[Upraveno 25.8.2005 poslal ales] |
|
| Když jsem hulvátsky spočítal cenu za start Maks ve formě návratového motobloku, tak se optimisticky můžeme dostat někam k 7 mil. USD za start bez užitečného zatížení, pokud bude reálná cena 10 mil. dolarů za start, při 10 t družici je cena 1000 USD za kg. Náklad v kontejneru k ISS za 2000 USD za kg (5 t nákladu, ale zvýší ho cena kontejneru, spojovacího vybavení atd. snad jen na 5000 USD za kg). To už by se dost vyplatilo. |
|
| Myslím si, že pro ekonomiku kosmoplánu by postačovalo, aby alespoň jeden stupeň – první měl výdrž v řádu obvyklém pro letadla – minimálně 1000 vzletů a u druhého už by příliš neovlivnilo ekonomiku celku, jestli by motor a nádrž druhého stupně musely být vyráběny vždy nové, nebo vráceny a opravovány. Kdyby míst nich se vracel na Zem ve stejné hmotě užitečný náklad z kosmu, asi by to vyšlo finančně stejně. Dále by se vracel celý raketoplán s vybavením a naváděcím systémem a už by také nebylo rozhodující, zda celý tepelný štít se musí dělat nový, nebo opravovat podvozek. |
|
