|
| Já osobně nepochybuji, že kšeft s Poláky byl velmi „výhodný“ a naprosto čistý (alespoň ideologicky), jako všechno, co (roz)prodala ODS. |
| 09.9.2005 - 17:49 - Vítězslav Novák | |
|
Platby v USD... No, to jsme si přece vymysleli my, že se bude platit v dolarech. Ještě si vzpomínám na Dlouhýho, jak nadšeně v televizi vykládal, že se mu podařilo zrušit barterové obchody. A asi tak za půl roku, když zjistili, že Rusové když teda za dolary, tak za dolary, ovšem taky za světové ceny, ne za RVHPácké, tak opět vítězoslavně (ovšem už méně hlasitě) oznamoval, že se podařilo dohodnout dodávky ropy a plynu výměnou za zboží. Kdepak barter!
Z jiného soudku - do ESA bylo přijato Řecko a Lucembursko. Naše vlaječka na portálu ESA, bohužel, stále chybí. I když Buzková udělala aspoň první krok a jsme přidružený stát. INTERKOSMOS, vzpomíná si ještě někdo? Remek... Na stránce evropských kosmonautů není. NDRák Jähn je... |
|
citace:
No, ikare, ono by to bez ruského příspěvku nešlo od začátku. Co je základ ISS? Co v ní zabezpečuje životní podmínky a dělá servis? Moduly Zarja a Zvezda, že? Zarja je "americká", protože ji USA zaplatily, zaplať pámbu za to. Ale technicky je ruská. Zvezda je ruská i teoreticky. NASA nedokázala za ty roky (a miliardy USD) vyprodukovat ničehož nic.
Stanice Alpha měla být budovaná tak, že napřed měla být na oběžnou dráhu vynesena část příhradového nosníku včetně solárních panelů a pak laboratorní modul Destiny.
Destiny má např.:
-řídicí, naváděcí a navigační systém včetně silových setrvačníků
-spojový a sledovací systém
-klimatizační systém
-systém tepelné regulace
-systém kontroly složení atmosféry včetně ventilačního systému, zařízení pro odstraňování oxidu uhličitého CO2 z atmosféry, systém doplňování kyslíku a dusíku do atmosféry
atd., podrobně viz http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=kosmo&file=index&fil=/s/1998/../ISS/DESTINY.HTM
Připojením modulu Destiny měla být stanice krátkodobě obyvatelná po dobu připojení raketoplánu. Posádky měly být samozřejmě ubytovány v raketoplánu. Samozřejmě by tato sestava byla závislá na raketoplánu úplně stejně jako teleskop Hubble. Stanice se pak měla postupně rozrůstat.
Jen jsem to chtěl připomenout po přečtení vět "Co v ní zabezpečuje životní podmínky a dělá servis? Moduly Zarja a Zvezda, že?" |
|
Tak si to řekněme na rovinu - chyběli nám nějak v posledních 10 letech Migy 29 ? Kromě předvádění na leteckých dnech a abychom se mohli kasat tím, jaké máme špičkové stroje ? Do války v Jugoslávii / Afghánistánu bychom je stejně neposlali, neměli bychom na to. Myslím že nám nechyběli. Pro ochranu vzdušného prostoru stačili MiGy 23 a od roku 1999 horko-těžko Migy-21, jenomže v té době už jsme měli mít nové stroje. Mig-29 měl mnohem dražší provoz než Su-22 i Mig-23. MiGy-29 prvních sérií, které jsem dostali, už ve většině států nelétají, protože je to šrot, Slováci z nich modifikovali jenom dvoumístnou mašinu, která byla nejnovější a na které se nemusela měnit prošlá bojová avionika, protože ji neměla. Sokoly zachránili desítky, možná stovky životů, jak při povodních, tak při LZS a nehuntovali armádní rozpočet takovým způsobem, jak to se slovenským dělali migy-29. U nás tuto funkci zastali L-159, ale to byla alespoň podpora domácích výrobců.
Zpátky k STS - nemá smysl nadávat na Rusy ani na Nasa - každý dělá to, co za daných podmínek může. Faktem je, že bez ruských Sojuzů a Progressů by stanice nemohla fungovat, ale Amíci by se do stavby nepustili, dokud by neměli vyřešený záložní systém dopravy - nezapomeňte, že Rusové slibovali 20 t nákladní loď a přitom v současnosti je na ISS ze 185 t asi 30 t ruských (Zvezda a Pirs). Rusové by taky neposlali Sojuz, když by nevěděli, jestli posádka přežije návrat. Bez amerických peněz by žádná stanice nebyla, rusové by na to neměli a ESA by jim těžko mohla významněji pomoct. |
| 12.9.2005 - 18:29 - Vítězslav Novák | |
|
Dobrá, tak tedy "co z ní dělá dlouhodobě obyvatelnou stanici?". Je to takhle dobře? Kosmická stanice, která je funkční, jen když je k ní připojen raketoplán a ten má velmi omezenou dobu pobytu na orbitě, to jsou 70. léta. Promiňte, to pro mě není orbitální stanice v době posaljutové a pomirové.
MiGy nám nechyběly a nechyběly by nám ani Gripeny. Jako nám ještě začátkem 30. let nechyběly stíhačky, když ty naše dvojplošníky taky dokázaly letět. To až ve 38. se najednou ukázalo, že naše stíhačky jsou o 10km/hod pomalejší než německý bombardéry a tudíž to nejsou stíhačky, ale nejvejš vstřícňačky. A ty naše pevnosti, na něž jsou mnozí iracionálně hrdí ještě teď, byly tudíž na dvě věci, když Němci je nemuseli překonávat ani obcházet, stačilo je v klidu přeletět. Na tři věci - ještě k smíchu.
Původně jsem ale reagoval na tvrzení, že kdyby ruská technika vyla tak dobrá, kupovali bychom ji. Ne. Kupujeme to, co nám NATO dovolí. A jaký byl jekot, že jsme nešli na olítané F18 nebo léta zakonzervované F16, ale na švédské Gripeny.
Kypr si chtěl před pár lety koupit ruský komplex S300. Bylo mu dáno najevo, že to si teda v blízkosti člena NATO Turecka dovolit nesmí... |
|
Nezapomeňte že pro efektivní udržení Miru byly nezbytné lety raketoplánů v 90. letech, bez peněz z NASA by Rusko nedokončilo a nevypustilo Spektr ani Prirodu, ani by nemohlo vypouštět tolik Progressů a Sojuzů. O nákladech dopravených na Mir raketoplány nemluvě. Zkrátka od roku 1992 jsou na sobě NASA a RKA/FKA závislé, ani jedna by toho moc nedokázala bez druhé.
Zpět k politice: trošku nechápete to, jak NATO funguje. NATO může jen doporučit, ostatní je na vládách států - Kypr nekoupil S-300 kvůli jeho ceně, ne že by mu to někdo zakázal. My jsme taky nakoupili ruské vrtulníky Mi-24 a Mi-17.
A rok 38 ? Ju-52 bez kluzáků nebyl schopný výsadkové operace, která by neskončila katastrofou, teréní podmínky ČSR neumožňovali jiný způsob obrany, než pevnostmi. Luftwaffe nebyla zdaleka tak silná, jak se předváděla, navíc podzimní počasí (konec září, k válce by došlo v říjnu) výrazně snižovalo její účinnost. Ještě o rok později byli mnohem slabší poláci schopni s pomalejšími letouny způsobit Německu dost velké ztráty. |
|
Je fakt že v polovine 90-tych rokov bola ruská kozmonautika finančne na dne a američani ich vtedy dosť podržali. Aj keď na tom v podstate zarobili -získali takmer neobmedzený prístup ku ruským technológiám a skúsenostiam.
NATO naozaj nediktuje kto si aké zbrane nakúpi . Tým diktátorom je amerika. Počas histórie NATO je viac príkladov tvrdého presadzovania americkej techniky. Krásny príklad je F 104 starfighter. Hoci v británii prebiehal vývoj Lightingu, USA tvrdými obchodnými a politickými tlakmi presadila do úlohy hlavného stihacieho stroj NATO svoju stíhočku, o ktorá americké letectvo neprejavilo záujem.Ale to je len prejav americkej šikovnosti a obraz vládnej podpory vlastných výrobcov.
Hraničné pevnosti boli v roku 38 takticky prekonáné rovnako ako bitevné lode. Hoci mohutne vyzbrojené, nemohli sa postaviť letectvu , ktoré nabralo v druhej vojne strategický význam.Nemci nevíťazili len kvalitou svojich zbraní ale hlavne revolučnou taktikou bleskovej vojny.Polská armáda bola početne silnejša ako Československá a vydržala 6 týždňov. A údajne najmodernejšia armáda sveda- francúzka- si neviedla o nič lepšie. |
|
citace:
Dobrá, tak tedy "co z ní dělá dlouhodobě obyvatelnou stanici?". Je to takhle dobře?
ISS je dlouhodobě obyvatelnou stanicí nepochybně díky ruskému příspěvku.
citace:
Kosmická stanice, která je funkční, jen když je k ní připojen raketoplán a ten má velmi omezenou dobu pobytu na orbitě, to jsou 70. léta. Promiňte, to pro mě není orbitální stanice v době posaljutové a pomirové.
Možná, že právě funkčnost moderních orbitálních stanic by neměla být omezena jen na dobu, kdy v nich pracují posádky. Podívejte se na návrh obyvatelného průmyslového zařízení Industrial Space Facility http://www.astronautix.com/craft/indility.htm , které měla mít NASA v pronájmu od počátku 90. let. Zde měly experimenty a výroba materiálů probíhat zcela automatizovaně; raketoplán měl vždy jen přiletět pro výsledky a kvůli údržbě. Není právě takovýto přístup vysoce efektivní a žádoucí pro budoucí rozvoj komerčního kosmického průmyslu? Na tuto otázku nemám odpověď, a proto uvítám jakýkoliv komentář. NASA nakonec od uvažovaného pronájmu upustila, ale jen proto, aby tato laboratoř nekonkurovala její vlastní plánované kosmické stanici. Ta slova o konkurenci - nemá to samo o sobě určitou vypovídací hodnotu? |
|
Podle mě návratem na Měsíc skončí na dlouhou dobu(20,30,50let) éra velkých modulárních stanic a vrátíme se do éry malých saljutovských stanic.
ISS pokryje vědecké požadavky západního světa a Čína si uvědomí, že takového modulárního otesánka ani vlastně nepotřebuje a zaměří se rovněž na Lunu. Oběžná dráha nemá pro člověka jako kosmonauta moc co nabídnout. Výzkum a výrobu ve stavu beztíže lze provádět automaticky či pomocí telemetrie.
|
|
| S tím souhlasím, budoucnost podle mně patří menším stanicím o váze 40-60 t ze 2-4 bloků, které budou mít posádku jen na několik týdnů, zbytek doby v automatickém režimu s obsluhou např. dálkově ovládanými roborameny apod. Spíš větší počet specializovaných stanic (výrobní, materiály, biolaby) než jedna univerzální. Pro dlouhodobé pobyty lidí (např. pro Mars) je lepší použít zkušební Marsovskou loď v blízkosti Země - vyzkouší se všechno najednou. |
|
No jestli NASA plánuje návrat na Měsíc až za nějakých 13 let, čemuž(rozuměj dodržení ternínu 2018) nemůže na základě zkušeností věřit ani ten největší optimista, tak doufám, že se přehodnotí i zastavení letů do roku 2010.
Za těchto okolností by se měla ISS dostavět v původní podobě, ty dva roky navíc včetně pár miliard navíc na prodloužení provozu STS už vážně nehrajou roli.
Pokud se nemýlím, tak Bush ve svém prvním projevu mluvil o návratu lidí na Měsíc v roce 2015. Nechápu proč se tedy z roku 2010 pro zastavení STS udělal fetiš a z tohoto data ne. Pokud se návrat lidí na Měsíc posunul o 3 roky, tak alespoň je na dostavbu ISS časová rezerva(3 roky). |
|
citace:
Pokud se nemýlím, tak Bush ve svém prvním projevu mluvil o návratu lidí na Měsíc v roce 2015. Nechápu proč se tedy z roku 2010 pro zastavení STS udělal fetiš a z tohoto data ne. Pokud se návrat lidí na Měsíc posunul o 3 roky, tak alespoň je na dostavbu ISS časová rezerva(3 roky).
Mylite se. Bush vyhlasil navrat lidi na Mesic PRED ROKEM 2020. (Doslova "Our third goal is to return to the moon by 2020, as the launching point for missions beyond.") ____________________
Tomas Pribyl |
| 20.9.2005 - 17:42 - Vítězslav Novák | |
|
Stanice fungující většinou v automatickém režimu s občasnou návštěvou nejspíš je cesta ke kosmickému průmyslu. Pro práci v mikrogravitaci určitě - člověk je zatraceně rušivý živel. Jenže nejdřív musíme mít taková zařízení, musíme mít vyvinuté a otestované postupy atd. Takže výzkum ve stanici typu ISS a opakovanou výrobu, případně opakované dlouhodobé výzkumy na automatických stanicích.
Tu "konkurenci" bych chápal spíš ve smyslu odčerpávání prostředků, kterých nebylo dost ani na Freedom, natož na dvoukolejný vývoj.
Ale jsem poněkud optimističtější než před rokem. Zdá se, že Griffin objevil ruský způsob "co máme, to vytěžíme do mrtě", mohlo by to fungovat. Hlavně to není takové to grófovské rozmáchnutí ze 70. let "Apollo je zastaralé, rakety jsou zastaralé, vymyslíme něco fungl nového a to budete čumět!". Čili jsem mírný optimista. Ovšem všechno závisí na tom, jaký bude přístup příštího presidenta a dalšího a možná dalšího (2008, 2012 možná, 2016 určitě - to jsou 2-3 presidenti po Bushovi) k Bushovu projektu. Teď vidíme, že jedna válka s rozvojovou zemí a jeden hurikán - a prachy tečou proudem jinam. Někteří kongresmani už tvrdí, že na takový projekt USA nemají. Irák, to je miliarda USD TÝDNĚ. Katrina má stát (pokud Bushovi spolustraníci schválí odklon od "malého státu") 200G. Možná i víc.
Ale to jsou externí vlivy, přímo v samotném plánu žádnou zradu zakomponovanou nevidím. Žádné "co není vyvinuté dnes, bude nejpozději pozítří". Třeba hmota na spolehlivý tepelný štít, že...
Třeba se toho dalšího člověka na Měsíci ještě dočkám. A když to nebude John, tak možná Teng... |
|
Pravda ,mýlil jsem se :
Third, America will return to the Moon as early as 2015 and no later than 2020 and use it as a stepping stone for more ambitious missions.
http://www.whitehouse.gov/news/releases/2004/01/20040114-1.html
Když už jsme u těch lunárních sci-fi scénářů a programů:
http://www.astro.cz/clanek/2157
|
|
citace:
J.Hošek: NASA nakonec od uvažovaného pronájmu [Industrial Space Facility]upustila, ale jen proto, aby tato laboratoř nekonkurovala její vlastní plánované kosmické stanici.
V.Novák:Tu "konkurenci" bych chápal spíš ve smyslu odčerpávání prostředků, kterých nebylo dost ani na Freedom, natož na dvoukolejný vývoj.
NASA měla mít ISF v pronájmu. Nakonec se rozhodla místo ISF pronajmout čtyři moduly Spacehabu (to také odčerpávalo finanční prostředky).
citace:
Když už jsme u těch lunárních sci-fi scénářů a programů:
http://www.astro.cz/clanek/2157
No, snad ten, kdo navštěvuje server kosmo.cz, rozpozná, co v tom článku odpovídá skutečnosti a co ne. |
|
citace:
Nechápu proč se tedy z roku 2010 pro zastavení STS udělal fetiš
Řekl bych, že vysvětlení je zde:
The plan owes at least part of its heritage to the Columbia Accident Investigation Board, which concluded NASA could not safely fly the space shuttle beyond 2010 without a major recertification review. |
|
| Podľa článku http://www.space.com/news/050921_senate_soyuz.html povolil americký senát NASA nakupovat od Ruska Sojuzy a další nevyhnutný hardware a služby do roku 2012. |
|
| Podla http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=14999 americký senát odhlasoval výnimku z tzv. Iránskeho zákona pre pladby vybranám ruským firmám za služby pri prevádzke ISS. |
|
| NASA uzatvorí JSC pre hurikán RITA ktory sa má v piatk v noci dostať nad TEXAS.Riadenie letu ISS na čas preberá ruský Kaliningrad. |
|
citace:
The plan owes at least part of its heritage to the Columbia Accident Investigation Board, which concluded NASA could not safely fly the space shuttle beyond 2010 without a major recertification review.
Stáří jednotlivých raketoplánů je rozdílné, proč ten paušální požadavek? |
|
| Atlantis a Discovery skončí těsně po sobě a udržovat Endeavour dalších 7 let už je k ničemu. |
|
Podle Griffina se uskuteční následující start raketoplánu nejdříve v květnu 2006. Na dokončení stanice se plánuje uskutečnit do roku 2010 celkem 17 startů a ještě 1 start bude k HST.
Pět nejbližších startů podle Pietrobona :
121 3 May 06 Dis-32 ISS-18-ULF1.1
115 30 Jun 06 Atl-27 ISS-19-12A
116 28 Sep 06 Dis-33 ISS-20-12A.1
117 7 Dec 06 Atl-28 ISS-21-13A
118 8 Mar 07 End-20 ISS-22-13A.1
http://www.spacenews.ru/spacenews/live/full_news.asp?id=15006
|
|
Tak ono stejně už o nic nejde, klidně ať to posunou na rok 2007. Je jen škoda, že na tyto už celkém úsměvné peripetie s raketoplánem doplácí smysluplné projekty typu Prometheus,SCRAMJET apod.
Řekl bych, že po zrušení pilotovaného programu STS by se výzkum tímto směrem zintenzivnil díky většímu přísunu finančních prostředků.
|
| 24.9.2005 - 11:16 - Adolf | |
|
Mám takové nepříjemné tušení, že historikové věci vyhodnotí následovně:
Nejen, že Číňané měli svůj Velký skok, nejen, že Rusové měli svůj Lysenkismus, v němž skutečné vědecké úspěchy obětovali neověřené fabulaci zázračného superpokroku, ale Američané mají také svůj produkt technologického Lysenkismu, který měl provést Velký skok do vesmíru – STS. Jeho účinek na kosmonautiku byl zhruba stejný jako u těch prve zmíněných produktů nepřípustné ideologizace rozhodování.
Neodpustím si poznámku, že si myslím, že je docela příznačné, že ta lysenkovská chiméra raketoletadla se stala koulí na noze kosmického vývoje ve stejné době, kdy Ameriku zamořilo Political Correctness, různé ty Gender Studies a další produkty ideologických katechismů, které brání normálnímu rozvoji sociálního a politického systému.
Áda |
| 04.10.2005 - 15:26 - Ervé | |
|
| Nevíte někdo, kolik opravdu zaplatil Olsen za let na ISS ? Někde tvrdili, že 20 mil. dolarů, ale to se mi moc nezdá. Vzhledem k předchozím letům bych řekl tak kolem 15 mil. |
|
citace:
Nevíte někdo, kolik opravdu zaplatil Olsen za let na ISS ? Někde tvrdili, že 20 mil. dolarů, ale to se mi moc nezdá. Vzhledem k předchozím letům bych řekl tak kolem 15 mil.
Zrovna vcera jsem se to snazil zjistit... :-)
Hovori se o castce 14 mil. USD plus nejake dalsi vydaje (poplatek Space Adventures za zprostredkovani, take vycvik se platil samostatne apod.), takze tech 15 mil. USD je asi velmi realisticky odhad. ____________________
Tomas Pribyl |
| 07.10.2005 - 10:23 - Hawk | |
|
Počítá Rusko po dokončení vývoje Clipperu s ukončením provozu spolehlivého Soyuzu nebo bude Soyuz dále létat spolu s Cliperem k ISS.
Já jen aby se s Clipperem neopakovala podobná historie jako s STS. |
|
| Teraz nemozem vypatrat ten clanok ale tak mesiac dozadu bolo na spacenews.ru uvedené ze okolo roku 2010 chcú zvýsit počet startov sojuzu na 4 ročne a neskôr chcú využivat Sojuz súbežne s Kliperom na lacnejšie misie vyžadujúce menej kozmonautov. |
| 07.10.2005 - 11:19 - Vítězslav Novák | |
|
| Taky jsem četl něco podobného, byla tam i data ukončení Sojuzu (dost futuristická) - ale Rusové hlavně nedělají tu chybu, kterou udělali Američani hned na začátku - neukončují Sojuz dávno před Kliperem. Pokud bude Kliper spolehlivý a laciný, což se zjistí až za provozu, proč Sojuz neukončit. Nakonec - start Kliperu by nemusel být o tolik dražší - ale to je furt hádání. Podstatné je, že kdyby se nepovedlo, tak je kam se vrátit. |
|
citace:
Počítá Rusko po dokončení vývoje Clipperu s ukončením provozu spolehlivého Soyuzu nebo bude Soyuz dále létat spolu s Cliperem k ISS.
Já jen aby se s Clipperem neopakovala podobná historie jako s STS.
Sojuz by mel letat do roku 2014, pokud bude Kliper letat od roku 2011. Jenomze Kliper je s VELKYM otaznikem: ne jeho termin startu, ale vubec prosta existence. Je sice zahrnuty v desetiletem planu ruske kosmonautiky (2006-2015), ale zatim na jeho vyvoj nebyl uvolnen ani rubl (nemluvim jen o case minulem, ale i o case budoucim - proste neni zafinancovan do budoucna). Takze (jak rikal pri nasem setkani pred nekolika tydny kosmonaut Jurij Baturin) "Kliper je v současnosti jen projekt. Jen projekt a maketa. Nechci popisovat nějakými velkými slovy jeho budoucnost, protože nevím, odkud vezmou [jeho tvurci] peníze na jeho vytvoření." ____________________
Tomas Pribyl |
|
