| 18.1.2006 - 14:46 - Anonym | |
|
| No tak na CT1 a CT2 ted bezi ctyrdilny serial o fiktivnich vypravach s lidskou posadkou k planetam (od BBC). A ja bohuzel prosvihl prvni dil, jak sobotni premieru, tak dnesni opacko. Nema to prosim nekdo nahrane na kazete, nebo v pocitaci? Moc bych o to stal, ostatni dily si pohlidam (snad), ale ten prvni me utekl definitivne. Diky vsem za reakce. Jo klidne kecejte i o tom poradu, pripadne apson kdo to videl shrnte co tma bylo. |
| 18.1.2006 - 14:51 - Anonym | |
|
| BTW" To jsem zakladal a psal ja, jen jsem si nejak nevsim, ze me to odhlasilo. |
|
Opet to napsalo Anonym i kdyz nahore mam normalne prihlasneo Deadeye. Divne.
citace:
BTW" To jsem zakladal a psal ja, jen jsem si nejak nevsim, ze me to odhlasilo.
|
|
| Bylo to dost dobré, jenom mám dojem, že ta meziplanetární loď je $ ošku moc velká, rozhodně spíš z 22. století. V 21. asi nikdo na něco takového nebude mít. Taky tam vůbec nevysvětlují technické věci, například by mě zajímalo, jaké pohonné hmoty se dají použít pro start z Venuše. Kyslíkovodíkový pohon zajistí dostatečné dv (určitě ale ne jediným stupněm), intenzivní chlazení by spotřebovalo snad polovinu obsahu nádrží, i kdyby byli dobře izolované (např. aerogelem). Jinou reálnou možností už jen zůstává jaderný motor, ale zase vodík - nutné intenzivní chlazení. Odlet z Venuše je nejtěžším úkolem kosmonautiky, myslím že dřív člověk přistane na Titanu a v ponorce prozkoumá Europu. Mars, Merkur a Měsíc je proti tomu procházka růžovým sadem. |
|
| No a nemas to nahodou nahrane? Moc bych o to stal. Fnuk jsme to jak člověk prosvihl. Co tam konkretne bylo? |
|
To je slaby odvar toho co prijde. Videl jsem jen par uryvku z tohodle serialu, kdyz ho davali na BBC.
Me osobne ponekud znechutilo pristani na Titanu a na Plutu. Zde solo kosmonautka psychicky nezvadla pristani na (myslim ze) Titanu, coz bylo obzvlast legracni. Cesta od Pluta k Zemi byla shrnuta do jedne vety, aby se divaci zbytecne nenudili nad touto okrajouvou casti mise. Jedine spestreni bylo jen setkani s kometou, coz bylo tradicne o drzku.
Osobne jsem mel ten serial za neco na zpusob priserneho filmu "Mise na Mars" a BBC v mych ocich spise poklesla, ale zase jsem ten serial nevidel cely. Mozna kdybych se dival na vsechny dily serialu "Nemocnice na kraji mesta", taky bych na nej zmenil nazor.
Pokud je mi nekdo ochoten namluvit ze (treba i za par stovek let) lide stravi roky v kosmu jen kvuli nekolika minutove prochazce na Plutu, tak bych ho nejradsi bacil. Takovyhle vtloukani bludu do hlavy sirokym masam muze kosmonautice spis jen uskodit. |
|
citace:
Odlet z Venuše je nejtěžším úkolem kosmonautiky, myslím že dřív člověk přistane na Titanu a v ponorce prozkoumá Europu. Mars, Merkur a Měsíc je proti tomu procházka růžovým sadem.
Mesic bych s Merkurem do jednoho pytle rozhodne nehazel. Snad ani ten Mars ne. Rozhodne je nejjednodussi Mesic a pak nejaky blizkozemni asteroid. |
| 18.1.2006 - 17:19 - Vítězslav Novák | |
|
Poněkud mě to zklamalo a hlavně jsem nepochopil žánr. Pokud by to mělo být něco dobrodružného, jako třeba Armageddon, tak na to tam není dost akce.
Pokud naučného, tak se člověk "doví" takové překvapivé věci, jako že na Venuši je horko a husto (ovšem skafandr kosmonauta rozhodně nenavozoval představu 300 atm) a že na Marsu je zase zima a řídko.
Na Venuši se přistávalo kvůli cca 20 minutám pobytu, instalaci kamer, které nevydržely ani po dobu pobytu (a že něco tak subtilního nevydrží, bylo jasné i netechnikovi jako jsem já) a po průletu silně turbulentní atmosférou se trefili pár kroků od Veněry.
Logika dostává na prdel. Asi by se nemělo soudit před koncem, ale pochybuju, že se scénárista mezi prvním a dalšími díly vzpamatuje. Ale ty triky a "příroda" Venuše dávají naději, že aspoň bude na co koukat. |
|
Z prvniho dilu mam velice podobne pocity. Myslim, ze to ani neni treba dale rozepisovat.
Nicmene povazuji tento serial za vyborny a to uz jenom z jednoho duvodu - propagace kosmickeho vyzkumu. Skutecne neni nic lepsiho, nez beznym divakum (a zvlaste detem) pustit do TV prave takovy, byt prehnane optimisticky, serial. Jenom houst!!! |
| 29.1.2006 - 17:04 - Anonym | |
|
citace:
No a nemas to nahodou nahrane? Moc bych o to stal. Fnuk jsme to jak člověk prosvihl. Co tam konkretne bylo?
Mam to v PC.Ak pouzivas DC++.Tak Zrno napriklad na DVD club HUBu,nebo TOOMaxx Hubu |
| 29.1.2006 - 18:01 - dodor | |
|
Vcera jsem se na to nahodou dival. Hm vypada to dobre a když člověk moc nepřemýšli tak je to super.
Sranda je když v 1 sekvenci čtou na zemi online údaje o systémech (brždění v atmosféře Jupiteru) ) A v druhé fázi říkají že přenos hlasu trvá x času.
Kde udělalí soudruzi z BBC chybu. :  |
|
citace:
Jinou reálnou možností už jen zůstává jaderný motor, ale zase vodík - nutné intenzivní chlazení. ...
Jsem zvědav, zda se konečně pohne s tím plazmovým motorem, viz
http://www.spaceflightnow.com/news/n0601/27plasmarocket/
Tam ale také bude problém minimálně uchladit ty magnety, což není první pohled snadná záležitost. LL |
|
Taky jsem se v sobotu díval. To, co mě štvalo byly umělé problémy které tam scénáristé cpou - nemožnost odebrat vzorek na Io kvůli zvýšené radiaci ? Proboha, snad by tam nejdřív poslali dva až čtyři rovery, které by to tam prošmejdily, nabrali vzorky a odvezly je k místu přistání, kde by je kosmonaut jen převzal. Vůbec nevysadili roboponorky na Europě. Člen posádky nechce chemoterapii, aby nekontaminoval systém regenerace vody. To tam jako nemají ztrojený nezávislý systém kvůli bezpečnosti ? Mohl klidně využívat jednu větev systému a ostatním nechat druhou. Už na ISS jsou na všechno dva nezávislé systémy (ruský a americký), že by u lodi vyslané na x let miliardy km nebyly ?
Co se týká Vasimru a podobných iontových motorů, myslím že jeho tah nebude stačit pro starty a přistání na tělesech s velkou přitažlivostí. Proto mluvím jen o jaderném motoru, ten takový tah dokáže poskytnout. Dá se použít jako palivo v jaderném motoru např. tekutý dusík nebo jiné látky s vyšší teplotou varu ? Voda by se asi rozkládala na vodík a kyslík, který by korodoval vnitřek motoru, ta asi použít nelze. |
|
citace:
Dá se použít jako palivo v jaderném motoru např. tekutý dusík nebo jiné látky s vyšší teplotou varu ? Voda by se asi rozkládala na vodík a kyslík, který by korodoval vnitřek motoru, ta asi použít nelze.
VASIMR je motor vhodný pro přelety mezi planetami a nejlépe ve vakuu. Co se týče jaderných motorů, i tam je řada problémů. Klasický jaderný motor s pevnou zónou by neměl mít o mnoho vyšší teplotu než chemický kyslíkovodíkový motor (problém chlazení). Finta je v tom, že se použije vodík, mající 9x menší molekulární hmotnost než voda. Proto je ( při stejné teplotě v komoře) specifický impuls 3x vyšší než u kyslíkovodíkového chemického motoru. Jsou i jiné koncepce jaderných motorů, ale zatím se s nimi nepokročilo, i když by měly mít vyšší specifický impuls. Opět problém chlazení a problémy dynamiky třeba té plynné zóny reaktoru. Při startu ze Země nepoužitelné pro únik radioaktivního materiálu. Koncepce reaktorů se ale vylepšují takže se třeba jaderného motoru nakonec dočkáme. LL |
|
Ackoliv porad trvam na tom, ze serial je skvely pro popularizaci komsonautiky, tak musim konstatovat, ze je to cim dal vetsi hovadina. Sobotni dil byl z logickeho hlediska opravdu na dne. Vzpomenu jenom fakt, ze pri navsteve Jupitera se uskutecni riskantni (a v dusledku zbytecny) vystup na Io, zatimco mnohonasobne zajimavejsi i bezpecnejsi Europ nebyla ani zminena...
Nicmene, opet a zase vyzdvihuji onu popularizaci. Jako kluk jsem cetl vetsi kraviny o kosmonautice a taky me to k probelmatice dovedlo. Tento serial ma stejnou sanci pro jine kluky. |
| 30.1.2006 - 21:15 - Adolf | |
|
citace:
Dá se použít jako palivo v jaderném motoru např. tekutý dusík nebo jiné látky s vyšší teplotou varu ? Voda by se asi rozkládala na vodík a kyslík, který by korodoval vnitřek motoru, ta asi použít nelze.
Dusíkem v jaderném zařízení by sis moc nepomohl. Molekulární dusík je velice inertní, ale vlivem ionizujícího záření se molekuly rozpadají na atomární dusík, a to je pěkně žíravá mrcha. Proto také, ačkoliv se všude jako inertní plyn používá zpravidla dusík, v jaderných zařízeních používají jinak příliš přepychové helium. ____________________
Áda |
|
citace:
Bylo to dost dobré, jenom mám dojem, že ta meziplanetární loď je trošku moc velká, rozhodně spíš z 22. století. V 21. asi nikdo na něco takového nebude mít. Taky tam vůbec nevysvětlují technické věci, například by mě zajímalo, jaké pohonné hmoty se dají použít pro start z Venuše. Kyslíkovodíkový pohon zajistí dostatečné dv (určitě ale ne jediným stupněm), intenzivní chlazení by spotřebovalo snad polovinu obsahu nádrží, i kdyby byli dobře izolované (např. aerogelem). Jinou reálnou možností už jen zůstává jaderný motor, ale zase vodík - nutné intenzivní chlazení. Odlet z Venuše je nejtěžším úkolem kosmonautiky, myslím že dřív člověk přistane na Titanu a v ponorce prozkoumá Europu. Mars, Merkur a Měsíc je proti tomu procházka růžovým sadem.
Kdysi jsem skoušel odstartovat v Orbiteru z Venuše Deltagliderem a bylo to teda fakt drsný, ta amtmosféra a gravitace byla fakt dost znát, byl sem rád, že sem se vyškrabal aspoň na nízkou nestabilní orbitu, než mi došlo palivo :-) |
|
| Vzhledem k velké hustotě atmosféry budou mít motory nízký impulz, velké budou i gravitační ztráty při startu. Start tak bude minimálně o 10% náročnější než u Země. |
| 31.1.2006 - 16:26 - nick.do | |
|
| Ja su snad blbej, nemůžu vůbec najít ten odkaz a ty programy kterejma stáhnou to bbc z inetu! to to někdo smazal? kde to sakra je ! |
|
| Nikdo nic nesmazal. Pravděpodobně máš na mysli informace z tématu "Dokumentární filmy o kosmonautice" - http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=viewthread&tid=842 |
| 31.1.2006 - 16:34 - nick.do | |
|
| Maže tady něco správce z diskuze? sem docela naštvanej, konečně rychlej net a pro chaos v diskuzi a vůbec, nemůžu nic najít... |
| 31.1.2006 - 16:37 - nick.do | |
|
| Omlouvám se... diky, ale stejně se mi nedaří jak najít starší příspěvky než těch 15 prvních. divný menu nebo sem mimo já.... |
|
> sem docela naštvanej, konečně rychlej net a pro chaos v diskuzi a vůbec, nemůžu nic najít...
Doporučuju vyzkoušet hledání ve fóru (odkaz "Hledat" v řádce pod hlavičkou fóra). Já to našel například pomocí klíčového slova "BBC" a omezení hledání na poslední měsíc.
http://www.kosmo.cz/modules.php?op=modload&name=XForum&file=misc&action=search
K seznamu starších témat se lze dostat kliknutím na název příslušného fóra (většina témat a příspěvků je ve fóru "O kosmonautice").
[Upraveno 31.1.2006 poslal ales] |
| 31.1.2006 - 22:36 - Adolf | |
|
citace:
...jaké pohonné hmoty se dají použít pro start z Venuše. Kyslíkovodíkový pohon zajistí dostatečné dv (určitě ale ne jediným stupněm), intenzivní chlazení by spotřebovalo snad polovinu obsahu nádrží, i kdyby byli dobře izolované (např. aerogelem). Jinou reálnou možností už jen zůstává jaderný motor, ale zase vodík - nutné intenzivní chlazení. Odlet z Venuše je nejtěžším úkolem kosmonautiky, myslím že dřív člověk přistane na Titanu a v ponorce prozkoumá Europu. Mars, Merkur a Měsíc je proti tomu procházka růžovým sadem.
Myslím, že chtít dělat velký průzkum Venuše s mohutným rozpočtem a velmi výkonnými nosiči, tak by nejšikovnější Venuší základnou byla vzducholoď. V tamní husté atmosféře by měla velkou nosnost a většinu zařízení základny by držela vysoko nad povrchem, kde jsou teploty zvládnutelnější. Výzkum atmosféry této planety sám o sobě musí být i dost zajímavý. Kdyby tam měl být nějaký život, tak by také nejspíš někde v mracích kyseliny sírové tak 20 km nad povrchem, kde je natolik útulno, že pozemských archeám by se tam asi líbilo.
Vzducholoď by tam pomocí jaderných zařízení vyráběla dostatek nějaké vhodné kryokapaliny, s níž by pak citlivá zařízení – v extrémních případech i člověk – mohla sestoupit na povrch. Po spotřebování kryokapaliny, což by mohla být také nějaká zátěž pro malou vzducholodičku by se to zařízení vrátilo do přívětivých výšek k mateřské vzducholodi. Na vzducholodích by mohla být i zařízení s jaderným pohonem, která by tam vyráběla paliva a okysličovadla pro návratový modul, který by startoval také tam odsud z výšky. Hlavně přípovrchová mise by měla formu flotily jaderných vzducholodí.
Co se týče odolnosti k vysoké teplotě. Teplota je tam na povrchu přeci jen nižší než v parním kotli. Naše standardní polovodičová elektronika tomu nedovede odolávat. Ostatní zařízení na to adaptovat asi není problém. Teoreticky by ale polovodičová zařízení nemusela být nijak tepelně citlivá. Když si uvědomíme, že i něco tak extrémně odolného jako turmalín je polovodič, tak u zařízení z něj by v takovém chládku jako na Venuši žádné přehřátí hrozit nemohlo. Turmalínová elektronika v současnosti myslím neexistuje ani v náznaku, ale v době, kdy by o dlouhodobé misi na Venuši bylo možno vážně uvažovat, by tomu mohlo být jinak. Venušanské Spirit a Oportunity by tedy jednou mohly mít turmalínové mozky.
____________________
Áda |
| 01.2.2006 - 06:25 - DODOR | |
|
| Opravdu docela originální nápad. A asi by byl i dobrým řešením. Má to jen malou chybičku Jak vzducholoď nebo balon postavit aniž bychom na venuši přistáli. ? |
| 01.2.2006 - 18:05 - Vítězslav Novák | |
|
Mám dojem, že to s tou vzducholodí jsem viděl v nějakém prastarém (rozuměj předplyšákovém) T-éčku. Byla dost podivná, vycházela z existence superhusté atmosféry, takže nemusela být obrovská kvůli dostatečnému vztlaku ani pavučinkovité konstrukce. Používala se nějaká těkavá kapalina, která spolu s měnitelným objemem zařizovala změnu vztlaku...
Když bude čas (a já si doma vzpomenu), tak to snad vyhrabu. Vypadalo to dost originálně a celkem fikaně. Bylo vidět, že autor není omezen viděním grafa Zeppelina. |
| 01.2.2006 - 21:51 - dodor | |
|
o využití balonů na průzkum planet bylo sepsáno hodně materiálů ať už o venuši nebo např. Jupiteru.
Ale postavit celou základnu jako balon nebo vzducholoď! O tom jsem nikdy neslyšel. Ale jak říkám jak to postavit
Maximálně jako stavebnici sestavenou z desítek modulů každy zavešený na samostatném manipulačním balonu který se po připojení ke stanici propojí do zbylých balonů. Prostě taková ISS akurát zavěšená na balonech
|
|
| Takova zakladna (nebo minimalne pripadny pilotovany pristavaci modul) by konstrukci mela konstrukci asi nejbliz k batyskafu nebo ponorce. Na povrchu Venuse je tlak odpovidajici tlaku v hloubce jednoho kilometru pod hladinou more. |
| 02.2.2006 - 06:20 - DODOR | |
|
citace:
Takova zakladna (nebo minimalne pripadny pilotovany pristavaci modul) by konstrukci mela konstrukci asi nejbliz k batyskafu nebo ponorce. Na povrchu Venuse je tlak odpovidajici tlaku v hloubce jednoho kilometru pod hladinou more.
Kolega asi myslel že by ty moduly vůbec nepřistávaly. Tzn. že by se ustálily např. v 5km nad zemí a postupně vytvořily stanici. Tím by ani nebyly vystaveny takovému tlaku.
Rozhodně zajímavy nápad a není nerealizovatelný
Ja bych vytvořil univerzální moduly (lišící se jen vnitřní výbavou). Ty bych na oběžné dráze připevnil na nosič. Třeba 4 na jeden. A vyslal je k Venuši.
Může tu dát někdo odkaz na stránky o složení atmosféry Venuše a jejich parametrech?
|
| 02.2.2006 - 09:20 - Luboš | |
|
Geoffrey A. Landis má pekný článok Colonisation of Venus, kde sú popísané celé plávajúce mestá v atmosfére, pričom rozpínaním a mršťovaním "ovzdušia" v meste sa udržuje výška v atmosfére. Už nemám adresu, kde som to stiahol, ale ak mi pošleš e-mail, pošlem ti pdf súbor. |
