|
citace:
Západní vojenští analytici jsou touto novou čínskou dovedností "mírně znepokojeni".
a kde ta fota jsou? sotva zveřejní nějaký hi-res nebo ano? a kde jste vzal to, že jsou záp.voj.anylytici znepokojeni? nebo to je joke? [Upraveno 07.10.2008 poslal dubest] |
|
něco pro pobavení: http://www.iisg.nl/~landsberger/csp.html
taky mám někde plakát s čínským SaturnemV:) a dokonce s Hubblem:) tady je aspoň Shuttlecopy.........haha doufám, že Vás seriozní badatele tohle moc nevyruší |
|
citace:
citace: zatial su cinania vo faze kopirovania cudzich technologii. Neviem ako dlho chcu touto cestou kracat (hlavne pri ich schopnosti skopirovat uplne vsetko), ale akonahle zacne cina vyvijat nove technologie vo vlastnej rezii, zrejme vznikne nova velmoc. Maju lacnu pracovnu silu, maju financie, maju vzdelanych ludi, a technologicky (rozumej hospodarsky) rozvoj nie je duseny vsadepritomnymi odbormi a socialnymi narokmi tak ako v europe
pozor na ně! už dávno nejsou jen ve fázi levné pracovní síly a kopírování cizích technologií.
Oni sami jsou nositelem technologického vývoje.
Například téměř veškeré komerční IT se v číně nejen vyrábí ale i vyvýjí. Když si koupíte cokoliv od HP, Apple, Acer, atd je to vyrobeno na 99% v čínské firmě a z 60% v Číně i vyvynuté.
... a to je fakt, né spekulace. V jedné takové pracuju...
" 60% v Číně i vyvynuté"
Tak bych vubec netvrdil - mozna jen u par firem - vyvojova strediska jsou stale v Zapadni Evrope i v USA vim o cem mluvim ve vyvoji pracuji jenze prave v Evrope.
A jinak ta Evropska ci Americka firma co to tam vyrabi ruci za kvalitu - narozil od ryze Cinske znacky - pozuivaji se ty nejlevnejsi soucastky co sezenou ve svete a podminzuji i velkost potrebnych chladicu - takze cele se t prehriva - jezne to potreuji - vydrzi to sotva zarucni lhutu.
Mozna ta jednodusi cast vyvoje ano - ale zbytek je jinde.. |
|
citace:
citace:
Západní vojenští analytici jsou touto novou čínskou dovedností "mírně znepokojeni".
a kde ta fota jsou? sotva zveřejní nějaký hi-res nebo ano? a kde jste vzal to, že jsou záp.voj.anylytici znepokojeni? nebo to je joke? [Upraveno 07.10.2008 poslal dubest]
Joke to nebyl; o "mírném znepokojení" se můžete dočíst například tady:
http://www.spacedaily.com/reports/Analysis_China_space_launch_raises_fears_999.html
jde o to, že Čína je teď schopná z vypuštěného tělesa odpojit jeho část - subsatelit (třeba i vojenský) a je schopná s ním úspěšně manévrovat. To může mít i vojenské využití.
Poté, co v lednu 2007 Čína sestřelila svůj meteo-satelit vlastní antiraketou, je to další úspěšný krok Číny k samostatnému vojenskému pronikání do vesmíru.
Neplynou z toho zatím přímé hrozby, ale je to pro Západ jak jsem psal "mírně znepokojující". |
|
citace: něco pro pobavení: http://www.iisg.nl/~landsberger/csp.html
To je docela nechutný, ty děti, propaganda...  ____________________ ____________________
Zbyšek Prágr
http://zlutykvet.cz |
| 08.10.2008 - 10:47 - Ohara | |
|
| Pripomelo mi to moji sbirku kosmonautickej znamek, hlavne ty sovetsky. I kdyz ty nase byly taky husty. |
|
ještě pár krátkých zpráv CCTV-9 o subsatelitu BX-1:
http://v.cctv.com/html/worldwidewatch/2008/10/worldwidewatch_300_20081006_2.shtml
http://v.cctv.com/html/worldwidewatch/2008/10/worldwidewatch_300_20081007_16.shtml
http://v.cctv.com/html/worldwidewatch/2008/10/worldwidewatch_300_20081002_5.shtml
|
| 08.10.2008 - 17:15 - Vítězslav Novák | |
|
Nerozumím té stabilní dráze kolem orbitálního modulu. Přece modul nemůže mít takovou přitažlivost, aby si subsatelit udržel, nota bene na LEO. A nebo jo???
To pořád motoricky manévruje? |
|
| To sotva, skôr je veľmi podobnej dráhe a tá má taký tvar, že počas jedného obletu Zeme urobí subsatelit aj jeden "oblet" okolo servisného modulu |
|
| Určitě je to tak, jak píše Alchymista. Jde o dvě nezávislé dráhy se stejnou dobou oběhu. Nejnázornější je to pro situaci, kdy jedna dráha je kruhová a druhá je eliptická (prigeum má níže a apogeum výše než je kruhová dráha). Z pohledu tělesa na kruhové dráze (orbitální modul) tedy těleso na eliptické dráze (BX-1) vždy "podletí" pod modulem v perigeu (kde má vyšší rychlost), před modulem vystoupá k apogeu (kde má nižší rychlost), zde se postupně dostane za modul, za ním klesne k perigeu a tak pořád dokola. Všechno samozřejmě v hladkých křivkách. Kružnice kolem modulu to asi nebude, ale i "šiška" se dá považovat za dráhu "kolem" modulu. Manévrování přitom není nutné (kromě případných drobných korekcí). |
|
Presne takhle obletava raketoplan stanici nez se definitivne rozlouci a nabere vlastni drahu. Manevr pouze zmeni excentricitu drahy.
____________________ Antonín Vítek |
|
http://www.spacedaily.com/reports/China_Sets_Sights_On_First_Space_Station_999.html
Docela zajímavé úvahy: v článku se uvažuje o tom, že Číňani zřejmě v případě první nepilotované lodi připojené k chystané kosmické mikrostanici Tiangong 1 (což bude jejichž příští start, pomocí stejné rakety jako Shenzou) hodlají testovat maximální výdrž lodi Shenzhou: pokud se pokusí o svůj první dlouhodobý let, tak je skutečně poměrně logické nejprve poslat jednu loď, která nahoru vynesla dodatečné zásoby, a na oběžné dráze potom čekala celkem třeba 6 měsíců, v nepilotovaném režimu dolů - a pak teprve zavelet kosmonautům, že je bezpečné tam těch 6 měsíců zůstat... docela logické, ne ?
V zásadě tím dalším krokem se vrhnou do fáze experimentů s malými kosmickými stanicemi, kterou USA i Rusko v 60. letech sice nejdříve plánovali - ale pak přešli rovnou k větším projektům (20 - 100t). V podstatě žádná takováhle malá "stanice 1. generace" nakonec v 60.letech neletěla. Přitom něco takového se dá podniknout relativně nízkonákladově.. a v kombinaci třeba s nafukovacími moduly to bude určitě řešení třeba pro kosmickou turistiku... |
|
Podle zdroje http://www.livescience.com/blogs/author/leonarddavid/ proletěl minisatelit BX-1, kroužící spolu s orbitálním modulem na orbitu se sklonem 42,4°, ve vzdálenosti pouze 25 km od ISS (sklon 51,6°). Sama Shenzhou-7 se údajně v jednu chvíli dostala na vzdálenost 46 km od stanice !
Jestli to číňani dělají nevědomky, je to trestuhodný hazard.
Pokud o tom dopředu věděli, je otázkou, co má tato demonstrace sblížení znamenat?
Neprůhlednost čínských kosmických aktivit stále trvá. |
|
citace: Podle zdroje http://www.livescience.com/blogs/author/leonarddavid/ proletěl minisatelit BX-1, kroužící spolu s orbitálním modulem na orbitu se sklonem 42,4°, ve vzdálenosti pouze 25 km od ISS (sklon 51,6°). Sama Shenzhou-7 se údajně v jednu chvíli dostala na vzdálenost 46 km od stanice !
Jestli to číňani dělají nevědomky, je to trestuhodný hazard.
Pokud o tom dopředu věděli, je otázkou, co má tato demonstrace sblížení znamenat?
Neprůhlednost čínských kosmických aktivit stále trvá.
Tak ma pri tom napada otazka, kolko je tam hore miesta a aka je pravdepodobnost blizkeho stretnutia? BX-1 je hore asi dlhsie ako dva dni... Nemala sa mu naopak vyhybat, resp. nevliezla mu do cesty ISS?
Za aky cas sa opat stretnu na vzdialenost najviac 50km, ak nezmenia drahy? |
|
Brian Weeden (bývalý důstojník US Air Force pro ICBN a kosmické sledování) je toho názoru, že činnost minisatelitu BX-1 je zkouškou a demonstrací čínských schopností vyvynout vojenské inspekční družice (podobně jako americký XSS-11), či přímo antisatelit ASAT.
Problémem je, že veškeré pokročilé kosmické aktivity se dají vždy obhajovat mírovým účelem, ale jsou velmi užitečné i pro vojáky. A to platí samozřejmě pro obě (všechny) strany.
USA oficiálně prohlašuje, že žádný závod v kosmickém zbrojení neexistuje, totéž Čína, Rusko, atd. Ovšem nikdo neříká, že by nevyvvíjel technologie, které by šly v kosmu vojensky velmi rychle využít.
http://www.thespacereview.com/article/1235/1
|
|
citace: Brian Weeden (bývalý důstojník US Air Force pro ICBN a kosmické sledování) je toho názoru, že činnost minisatelitu BX-1 je zkouškou a demonstrací čínských schopností vyvynout vojenské inspekční družice (podobně jako americký XSS-11), či přímo antisatelit ASAT.
Problémem je, že veškeré pokročilé kosmické aktivity se dají vždy obhajovat mírovým účelem, ale jsou velmi užitečné i pro vojáky. A to platí samozřejmě pro obě (všechny) strany.
USA oficiálně prohlašuje, že žádný závod v kosmickém zbrojení neexistuje, totéž Čína, Rusko, atd. Ovšem nikdo neříká, že by nevyvvíjel technologie, které by šly v kosmu vojensky velmi rychle využít.
Takze taky "transfromer"?
Kolko mini meteosatelitov, pripadne pozorovacich na zachranu velrib je mozne previest "v pripade potreby" na koliznu drahu so strategickymi satelitmi?
|
|
Jestli tady nekdo nedela z komara velblouda. Satelity lze snadno znicit uz dnes. Staci poslat satelitu pozdrav laserovym paprskem a znicit napriklad jeho LCD cip.
Naco napadne posilat inspekcni satelity k cizim satelitum, kdyz takovy satelit lze "lehce" a naprosto legalne vyfotit primo z obezne drahy a ze vsech stran? Dochazi ke spouste priblizeni na par desitek km a z takove vzdalenosti lze dobrym objektivem poridit fotky s velmi dobrym rozlisenim.
Inspekcni satelit je dobry jen k opravam a zasobovani vlastnich satelitu.
Navic takove priblizeni k cizimu satelitu neni vubec jednoduche a lze velice tezko utajit (obzvlaste pred americany, kteri LEO sleduji velice bedlive). Pokud by se to proflaklo, pak by to mohlo mit vazne politicke dusledky. |
|
citace: Jestli tady nekdo nedela z komara velblouda. Satelity lze snadno znicit uz dnes. Staci poslat satelitu pozdrav laserovym paprskem a znicit napriklad jeho LCD cip.
Jestli on to nebude CCD chip, potvurka.
|
| 23.10.2008 - 13:34 - Ervé | |
|
| Rozptyl laseru v atmosféře výrazně snižuje možnost poškození nebo zničení družic navigačních (18 000 km nad Zemí) a geostacionárních (36 000 km - komunikační a DSP), rozptyl na tuto vzdálenost už je takový, že laser by musel být gigantický. |
| 23.10.2008 - 13:56 - Mirek Pospíšil | |
|
citace: Rozptyl laseru v atmosféře výrazně snižuje možnost poškození nebo zničení družic navigačních (18 000 km nad Zemí) a geostacionárních (36 000 km - komunikační a DSP), rozptyl na tuto vzdálenost už je takový, že laser by musel být gigantický.
Tak mně napadá, jak by potom mohli japonci počítat s realizací dodávky X MW energie pomocí laseru na plošinu, pohybující se na kosmickém výtahu nad LEO?
viz třeba: http://en.wikipedia.org/wiki/Space_elevator |
|
citace: Rozptyl laseru v atmosféře výrazně snižuje možnost poškození nebo zničení družic navigačních (18 000 km nad Zemí) a geostacionárních (36 000 km - komunikační a DSP), rozptyl na tuto vzdálenost už je takový, že laser by musel být gigantický.
Jaky vykon je nutne na zniceni CCD pres jeho optiku? Myslim ze Slunecni vykon u Zeme je kolem 1.4kW/m2 a spolehlive dokaze znicit opticke senzory s vetsi sbernou plochou. Myslim, ze existuje spousta vojenskych laseru o vykonu kolem 100kW. Ty samozrejme soustreduji paprsek do velmi maleho prurezu, ale diky rozptylu ma paprsek ve vetsi vzdalenosti mnohem vetsi prurez. Myslim ze napriklad LRO bude pouzivat signal z pozemniho laseru k urceni sve polohy. Prurez tohoto parpsku jsem z predpokladane presnosti urcovani polohy odhadem urcil na nekolik desitek metru (mozna je ten odhad ale spatny - treba nekdo vi lepsi udaj). Mozna je to presne tech deset metru. To je 80m2 s hustotou vykonu 1.25kW/m2 u Mesice. Navic lze pouzit takovou frekvenci svetla, na kterou jsou CCD chipy obzvlast nachylne, nebo ji nema odfiltrovanou.
Treba takovy ABL s vykonem 1MW, adaptivni optikou a letici ve vysce 10km to dokaze naprosto hrave. Znici nejen optiku, ale rovnou cely satelit. Myslim ale ze to nebude zasadni problem ani pro Rusy nebo Cinany.
Staci pouze prilakat hladove oko spionazniho satelitu a bliknout mu do ocicka. Kdo vi jestli to neni bezna praxe. Spionazni satelit by si pak musel davat dobry pozor na to kam kouka. |
|
citace:
citace: Rozptyl laseru v atmosféře výrazně snižuje možnost poškození nebo zničení družic navigačních (18 000 km nad Zemí) a geostacionárních (36 000 km - komunikační a DSP), rozptyl na tuto vzdálenost už je takový, že laser by musel být gigantický.
Tak mně napadá, jak by potom mohli japonci počítat s realizací dodávky X MW energie pomocí laseru na plošinu, pohybující se na kosmickém výtahu nad LEO?
Kedysi som si nahrubo prepocitaval efektivitu "odovzdavacej stanice" pre kozmicke lode.
Prvy laser samozrejme umiestneny na Zemi, druhy laser zaveseny na stanici vo vyskach cca 25-35km udrziavanej elektroturbinami, kable po ceste odlahcovane balonmi. (tato vyska uz hodne usetri.) Alternativne som este uvazoval s tretim stupnom, so sadou orbitalnych laserov.
Btw. rozptyl som ciastocne uvazoval eliminovat velkostou zberaca. |
| 23.10.2008 - 18:14 - Ohara | |
|
| Ono velmi zalezi na typu laseru-vlnove delce na ktere bude pracovat, dneska kdy je uz mozne konstruovat lasey s promenlivou vlnovou delkou, je mozne najit frekvence,na kterych bude utlum a rozptyl v atmosfere pomerne maly. |
| 23.10.2008 - 21:42 - Radek Šmarda | |
|
„Staci pouze prilakat hladove oko spionazniho satelitu a bliknout mu do ocicka. Kdo vi jestli to neni bezna praxe“
Není to běžná praxe. Narušování činnosti národních technických prostředků kontroly (mezi ně patří i průzkumné družice, ale třeba RL včasné výstrahy, průzkumné RL….) zakazuje hned několik smluv o omezení zbrojení. Signatáři některé ze smluv sou prakticky všechny státy, jenž by toho byly schopny. Tyto prostředky slouží jako kontrolní systém těchto smluv.
|
| 24.10.2008 - 08:05 - Ervé | |
|
| Přesně tak, jakmile někdo vyřídí americké, ruské nebo čínské satelity, riskuje, že to cílová země bude považovat za oslepení před jaderným útokem a udeří na původce jako první. |
|
citace: Přesně tak, jakmile někdo vyřídí americké, ruské nebo čínské satelity, riskuje, že to cílová země bude považovat za oslepení před jaderným útokem a udeří na původce jako první.
Počkat.. udeří, ale na koho ? Co když satelity budou vyřazeny během některého z mnoha přeletů nad mezinárodními vodami ? Pak nebude moc jasné, kdo je vyřadil ? |
| 27.10.2008 - 10:52 - Ervé | |
|
| O hrozbě laserů se ví už dlouho, je pravděpodobné, že klíčové satelity jsou vybaveny odolnými detektory ("černými skříňkami"), které jsou schopné odeslat na zem informace o čase a směru útoku v případě, že vlastní družice je zničena. Reálně neexistuje tolik zemí s laserovou technikou "nepřátelských" vůči USA. Kdyby nyní došlo k takovému útoku, byla by podezřelá jen Čína a Rusko. Japonci, Izrael, Evropa nemají důvod. Čína ani Rusko takovou techniku nedodají Iránu nebo Sýrii, protože kdyby ti zaútočili, USA by mohli vymazat Čínu dřív, než by zjistili, že ji vlastní i někdo jiný, pokud by bylo podezřelé Rusko, embargo na dovoz čehokoliv z Ruska a zmrazení všech financí v mezinárodních bankách by Rusko položilo. Takové zbraně se prostě neprodávají. Utajeně se dá vyřadit jeden dva satelity, pokud by jich bylo víc, je nemožné masivní útok utajit. |
|
Prave kvuli moznostem laserovych zbrani povazuju nejake male satelity "pruzkumniky" a ostatni antisatelitni zbrane za malo ucinne a zastarale.
Niceni jen jednoho ci dvou satelitu mezi hlavnimi mocnostmi nema z vojenskeho hlediska smysl. Ucinne by bylo pouze masivni niceni satelitu protivnika. Ovsem uz zniceni jednoho satelitu by melo stejne nasledky jako zniceni cizi lodi v mezinarodnich vodach (po podobnem incidentu vyhlasili USA valku Nemecku).
Byl by to urcite vhodny a relativne levny typ zbrane pro druholigove mocnosti typu Iran. Technologie urcite neni tak nedostupna. A par vystraznych bliknuti by americany radne vystrasilo. |
|
VIDEO: Výstup čínských kosmonautů do vesmírů mohl být podvod
http://www.novinky.cz/clanek/160888-video-vystup-cinskych-kosmonautu-do-vesmiru-mohl-byt-podvod.html |
|
blub, blub, blubbb.. "bublina"
trapas, atrapas, atrapa, "atrapistan" [Upraveno 09.2.2009 poslal alamo] |