|
Space Shuttle Discovery's launch is targeted for July 1 in a launch window that extends to July 19. The STS-121 mission will visit the International Space Station and continue evaluating new shuttle safety improvements. At least two spacewalks are planned during the 12-day mission, which also includes repair work to the station.
Mám pocit, že v následujících týdnech bude tohle téma celkem aktuální. |
|
Plán při startu 1.7.2006
Start STS-121 01.07.06 19:48:00 UTC
Připojen k ISS 03.07.06 15:24:00 UTC
Začátek EVA-1 05.07.06 14:23:00 UTC
Začátek EVA-2 07.07.06 13:53:00 UTC
Odpojení od ISS 11.07.06 11:42:00 UTC
Brzdicí manévr 13.07.06 13:43:00 UTC
Přistání 13.07.06 14:45:00 UTC
Není jisté, zda se bude startovat 1.7., protože podmínky pro osvětlení ET při jejím odhození nad Atlantikem nejsou dobré. O den později je to lepší, ale teprve od 5.7. jsou zcela dobré. Management teď jedná o posunutí data startu.
Předběžná startovní okna 1.-19.7.2006 (všechny časy jsou UTC)
Datum---------Startovní okno
----------------Začátek--Střed----Konec
01.07.2006 19:45:00 19:48:15 19:53:15
02.07.2006 19:20:44 19:25:44 19:30:44
03.07.2006 18:55:25 19:00:25 19:05:24
04.07.2006 18:32:52 18:37:52 18:42:52
05.07.2006 18:07:10 18:12:10 18:17:09
06.07.2006 17:44:38 17:49:38 17:54:38
07.07.2006 17:18:56 17:23:56 17:28:55
08.07.2006 16:56:23 17:01:23 17:06:23
09.07.2006 16:30:41 16:35:41 28:40:40
10.07.2006 16:08:09 16:13:09 28:18:08
11.07.2006 15:42:26 15:47:26 27:52:26
12.07.2006 15:19:54 15:24:54 27:29:54
13.07.2006 14:54:12 14:59:12 27:04:11
14.07.2006 14:31:40 14:36:40 26:41:39
15.07.2006 14:05:57 14:10:57 26:15:56
16.07.2006 13:43:25 13:48:25 25:53:25
17.07.2006 13:17:43 13:22:43 25:27:42
18.07.2006 12:55:10 13:00:10 25:05:10
19.07.2006 12:29:28 12:34:28 24:39:27
Start je plánován tak, aby vzlet byl pokud možno v okamžiku označeném "Střed". Tehdy prochází rovina dráhy ISS přesně místem startu.
Převod na středoevropský letní čas: UTC + 2 hodiny
[Upraveno 15.6.2006 poslal avitek] ____________________
Antonín Vítek |
|
Poslední události v rámci příprav STS-121:
13.6. - Celá posádka přiletěla na Floridu z Houstonu (Odklad proti předpokladům o den, kvůli tropické bouři "Alberto")
14.6. - Nácvík bezpečnostních postupů na rampě a evakuaci raketoplánu a rampy v případě nebezpečí
Dnes (15.6.) - Zkušební odpočítávání TCDT za účasti posádky
Plán na nejbližší dny:
16.-17.6. - Zasedání managementu v rámci zhodnocení připravenosti ke startu (FRR - Flight Readiness Review), na němž bude definitivně rozhodnuto o datu startu (viz předchozí příspěvek AV) ____________________
Antonín Vítek |
|
| Na zasedání FRR bylo rozhodnuto jako cílové datum pro start raketoplánu Discovery k misi STS-121 potvrdit 1. červenec 2006. Problém s osvětlením ET pro jeho snimkování a natáčení na video po jeho odhození byl sice potvrzen, ale není považován za tak významný, aby se kvůli tomu start odkládal. ____________________
Antonín Vítek |
|
> ... bylo rozhodnuto jako cílové datum pro start raketoplánu Discovery k misi STS-121 potvrdit 1. červenec 2006
Myslím, že pokud by raketoplán skutečně odstartoval už 1.7.2006, mohl by být z ČR pozorovatelný jeho přelet už na prvním oběhu, tedy včetně oddělené nádrže ET (která zanikne po dalším cca půl oběhu). Přelet by měl nastat cca 20 minut po startu, tedy 1.7.2006 kolem 22:10 SELČ. Ještě při startu 2.7.2006 by přelet v cca 21:45 SELČ mohl být solidně viditelný. Od 3.7.2006 už bude při přeletech asi moc světla ze zapadajícího Slunce.
Tak jsem zvědav, jestli se raketoplánu podaří odstartovat v prvních dvou možných dnech a jestli bude v tu dobu u nás dostatečně jasno. |
| 18.6.2006 - 23:41 - SOrli | |
|
Ahoj,
chtěl bych se zeptat, jestli by bylo možné najít takový start raketoplánu na snímku z meteorologických družic.
Pořizují obrázky ve všech možných spektrech každých 15 minut. Tak mne napadlo jestli by se třeba stopa po letu raketoplánu nedala najít třeba na nějakém infračerveném snímku.
Se omlouvám za bjbej dotaz ;-) Nevím jak rychle se v atmosféře taková stopa "rozplyne", ale při těch časech startovních oken sem si říkal, že když ten meteosatelit udělá snímek tak 5 - 10 minut po startu tak by možná mohlo být něco vidět.
Standa
|
|
> ... jestli by bylo možné najít takový start raketoplánu na snímku z meteorologických družic.
Po kratším hledání jsem na Internetu našel pár snímků z družic GOES, ale není to nic moc výrazného.
http://goes.gsfc.nasa.gov/pub/goes/970701.s94plume.gif
http://www.cira.colostate.edu/special/SnapShots/shuttle.htm
http://www.cira.colostate.edu/special/SnapShots/images/shuttl4.gif |
|
Ta nádrž zhoří zcela? Já jen, abych věděl jestli si mám roztáhnout deštník...:)
citace:
> ... bylo rozhodnuto jako cílové datum pro start raketoplánu Discovery k misi STS-121 potvrdit 1. červenec 2006
Myslím, že pokud by raketoplán skutečně odstartoval už 1.7.2006, mohl by být z ČR pozorovatelný jeho přelet už na prvním oběhu, tedy včetně oddělené nádrže ET (která zanikne po dalším cca půl oběhu). Přelet by měl nastat cca 20 minut po startu, tedy 1.7.2006 kolem 22:10 SELČ. Ještě při startu 2.7.2006 by přelet v cca 21:45 SELČ mohl být solidně viditelný. Od 3.7.2006 už bude při přeletech asi moc světla ze zapadajícího Slunce.
Tak jsem zvědav, jestli se raketoplánu podaří odstartovat v prvních dvou možných dnech a jestli bude v tu dobu u nás dostatečně jasno.
|
|
| Jaký denní režim má vlastně "obecná" posádka raketoplánu několik posledních dní před startem? |
|
Upřesnění startovních oken (posun 1. července o 22 sekund). Časy jsou UTC. Význam sloupců viz nahoře:
01.07.2006 19:43:37 19:48:37 19:53:37
02.07.2006 19:21:05 19:26:05 19:31:05
03.07.2006 18:55:23 19:00:23 19:05:23
04.07.2006 18:32:51 18:37:51 18:42:51
05.07.2006 18:07:09 18:12:09 18:17:09
06.07.2006 17:44:37 17:49:37 17:54:37
07.07.2006 17:18:55 17:23:55 17:28:55
08.07.2006 16:56:23 17:01:23 17:06:23
09.07.2006 16:30:41 16:35:41 16:40:41
10.07.2006 16:08:09 16:13:09 16:18:09
11.07.2006 15:42:27 15:47:27 15:52:27
12.07.2006 15:19:55 15:24:55 15:29:55
13.07.2006 14:54:12 14:59:12 15:04:12
14.07.2006 14:31:41 14:36:41 14:41:41
15.07.2006 14:05:58 14:10:58 14:15:58
16.07.2006 13:43:27 13:48:27 13:53:27
17.07.2006 13:17:44 13:22:44 13:27:44
18.07.2006 12:55:13 13:00:13 13:05:13
19.07.2006 12:29:30 12:34:30 12:39:30
____________________
Antonín Vítek |
|
Podle článků na SpaceFlightNow.com při FRR dva technici byli pro "no-go" ke startu STS-121 protože mají stále velké obavy z možného odpadávání úlomků pěny z ET (z oblasti "ice-frost" ramp které nesou kabeláž a potrubí na povrchu ET). Nakonec ale všichni podepsali dokument FRR se souhlasem ke startu, protože nebezpečí prý hrozí jen raketoplánu, ale ne posádce (ta by při problémech zůstala na ISS). Startovat by se mělo přesto, že systém snad byl dokonce formálně klasifikován v kategorii "unacceptable risk".
Připadá mi to jako docela velký hazard se zbytkem programu STS a ISS. Vám ostatním ne? Osobně bych raději počkal a s "ice-frost" rampami se ještě pokusil něco udělat. Myslím, že pokud by při startu STS-121 zase odpadl nějaký větší kus z ET, tak může být problém pokračovat v dalších letech STS. Po roce odkladů od STS-114 mi výsledek zatím nepřipadá moc přesvědčivý. No, uvidíme. Snad se při STS-121 nic nestane a raketoplány budou moci dolétat se ctí.
http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts121/060620cofr/
http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts121/060621nogovotes/
[Upraveno 22.6.2006 poslal ales] |
|
| je otázkou zda zda se dále pokoušet to vylepšit nebo to zahodit a začít znovu. Pokud vědí, že jsou někde na této hranici, buď to takhle pude nebo je to stejně na nic, asi to musí zkusit. |
|
citace:
.....při FRR dva technici byli pro "no-go" ke startu STS-121 protože mají stále velké obavy ......Startovat by se mělo přesto, že systém snad byl dokonce formálně klasifikován v kategorii "unacceptable risk".
Připadá mi to jako docela velký hazard se zbytkem programu STS a ISS. Vám ostatním ne?
______________________________________________________________________
Připadá mi to nebezpečné, ta izolace na té "nebezpečné" rampě na ET je hlavně potřebná pro dobu tankování když raketoplán stojí a čeká na start, že?
Co ji destruovat - řízeně (na drobné kousky), v okamžiku pár vteřin po startu?Pak už není třeba. Studovalo se tato možnost? |
|
citace:
Připadá mi to jako docela velký hazard se zbytkem programu STS a ISS. Vám ostatním ne?
Trosku me takovyto nazor prekvapuje. Zvlaste od stareho matadora. NASA s takovymto rizikem a snad jeste vetsim odletala pres sto misi. Proste to riziko podcenili. Na opacnou stranu opravdu vazne odpadnuti peny s vaznymi nasledky vzniklo jen pri jednom startu z vice nez 100. Pokud se bude cekat dalsi rok nebo dva na lepsi reseni spadle z nebe, tak to zbasti spousty miliard a raketoplan stejne muze spadnout kvuli uplne jinemu problemu.
Pokud jsou si jisti, ze ten problem maji pod kontrolou a ze pravdepodobnost katastrofy tam sice je, ale realtivne mala, tak si myslim ze je spravne letat dal a soubezne pracovat na vylepseni.
Jako dostatecne opatreni bych videl moznost zachrany posadky a v pripade poskozeni raketoplanu pokus o jeho automaticke pristani v pousti na zapadnim pobrezi.
Pokud by doslo ke ztrate raketoplanu, pak by na radu prislo rozhodnuti jestli program zabalit nebo ne. Ale jak dobre vime kdyby jsou chyby. Pokud nekdo chce mit jistotu, ze ke ztrate raketopanu nedojde, tak je nejlepsi moznosti neletat vubec a prachy dat na chude. |
|
| Nemuzu si pomoct, ale mam takovy pocit, ze pokud pri letu z nadrze ET zas neco upadne, tak to bude z jineho mista, nez z te problematicke rampy. A zase se bude mohutne spekulovat, co s tim, protoze "tady se problem necekal". Program STS je posledni dobou ponekud tragikomicky. |
|
Pokus o odstraneni frost ramp dopadl spatne. Problem se jeste zhorsil. Docela bych NASA veril ze neni vubec jednoduche ten problem vyresit. Ostatne o tom problemu vedeli uz pri konstrukci tretiho stupne Saturnu IVB, kdy kvuli tomu radsi zvolili izolaci zvnitrku.
|
|
> NASA s takovymto rizikem a snad jeste vetsim odletala pres sto misi.
Naprosto souhlasím. Věřím že STS létat může. Proto za stávající situace považuju za rozumné řešení jasně říct, že lze létat i s odpadávající pěnou, protože je to jen malé a zvládnutelné riziko. Vadí mi, že NASA musí budoucnost STS stavět na "neodpadávání" pěny z ET (slibuje to) a přitom někteří její technici předem možnost odpadávání připouští. To je prostě podle mne nevhodný rozpor. Kdyby se už teď lidem vysvětlilo, že lze létat i s odpadávající pěnou, tak by podle mne vzrostla šance na další létání raketoplánu (a dostavění ISS) do roku 2010. [Upraveno 22.6.2006 poslal ales] |
|
citace:
Kdyby se už teď lidem vysvětlilo, že lze létat i s odpadávající pěnou, tak by podle mne vzrostla šance na další létání raketoplánu (a dostavění ISS) do roku 2010.
No prave. Jedna z veci, ktere ocenuju na ruskem pristupu ke kosmonautice je, ze (i ted, kdyz vozi turisty) Rusove netvrdi, ze muzou zarucit naprostou bezpecnost kosmickeho letu. Riziko tu je vzdy a u pilotovane kosmonautiky je nutne pocitat i s katastrofickymi scenari. V Americe je to ale asi politicky nekorektni takto jasne priznat a tak se NASA musi naprosto zbytecne placat ve svych vlastnich slibech. |
| 22.6.2006 - 16:11 - J2930 | |
|
vlastne ani nevim proc by pena odpadavat nemela, tedy alespon proc by nemelo byt zvysene riziko odpadavani vzhledem k technologii 
ne ze bych o tom neco vedel...chtelo by to nejakej plastik z vice homogenniho materialu...asi
ale je to kus
    
ze stranek http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/search.cfm?cat=115
v L verzi opravdu lahudkove detaily povrhu, je nekde neco lepsiho?
napr.:
http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/detail.cfm?mediaid=28909
http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/detail.cfm?mediaid=28354 |
| 23.6.2006 - 18:45 - Vítězslav Novák | |
|
citace:
No prave. Jedna z veci, ktere ocenuju na ruskem pristupu ke kosmonautice je, ze (i ted, kdyz vozi turisty) Rusove netvrdi, ze muzou zarucit naprostou bezpecnost kosmickeho letu. Riziko tu je vzdy a u pilotovane kosmonautiky je nutne pocitat i s katastrofickymi scenari. V Americe je to ale asi politicky nekorektni takto jasne priznat a tak se NASA musi naprosto zbytecne placat ve svych vlastnich slibech.
Přesně tak! Kosmonautika je jedno z nejtěžších a nenebezpečnějších povolání na světě a kosmonauti to vědí. S tím rizikem do toho šli. Absolutní bezpečí je nesmysl, absolutní spolehlivost taky. Často demagogická figura odpůrců čehokoli. Absolutní jistotu máme v jediném - že jednou umřeme.
Pokud se bude zase o rok odkládat start kvůli několika odpadlým kusům pěny nebo kvůli vylezlým vycpávkám mezi dlaždičkami, tak se může STS rovnou zabalit.
A obávám se, že cokoli, jakákoli pilotovaná kosmonautika v zemích, jež něco podobného vyžadují. |
| 24.6.2006 - 06:24 - Adolf | |
|
Kosmonaut byl přeci v dobách normální kosmonautiky pojímán jako hrdina - voják v bojové misi. Právně měl i toto postavení. Když hrdina pro nás zahyne, tak ho s patosem a rádi oplakáme a s hnusem se odvrátíme od zbabělého défétisty, který zapochybuje o smylu obětování hrdinů.
Přd mnoha lety jsem někde četl jakousi škálu, kolik stojí záchrana jednoho života v US v různých hospodářských oborech. Záchrana života horníka, jejichž ztráty řijímá veřejnost se stoickým klidem, moc nestála. Záchrana života jaderného energetika byla nesmyslně drahá, protože tento sektor je pod bedlivou kontrolou atomofobisty vystrašené veřejnosti.
Kdo sedne do kosmického dopravního prostředku, je profík v dobrovolné bojové misi jako voják v Iráku. Zcela přirozeně bývali kosmonauti svým právním postavením vojáky. Veškerá investice do mise kosmického dopravního prostředku musí být zabezpečena podle standardních zásad risk managementu - tedy vlastně pojištění - jak je to se všemi ostatními podniky. Bylo by finančním zločinem, mrháním veřejnými prostředky a podporou monopolních pijavic, kdyby z nějakých divných "svatých" důvodů byla chráněna investice do kosmické mise více než normálně výnosná aktivita.
Dost se nás zabije v běžné silniční dopravě a záchrana každého života navíc v dopravním systému je děsně drahá. Je naprosto absurdní, aby záchrana jednoho dalšího člověka na silnicích během denodenní cesty astronauta do práce stála víc než záchrana jednoho dalšího kosmonauta během pilotovaných misí do vesmíru. Kdo to chce, je buď zbabělý defétista nebo loupežník s preferenčním postavením ve státních zakázkách, který proto tyje z veřejných peněz. To riziko podstupují kosmonauti, kteří považují za čest, že mohou jít za svůj žold do tohoto boje. Samozvané poručníkovství nad přijetím rizika ze strany kosmonautů je zhruba stejný zločin jako poručníkovství nás všech ze strany Jihočeských macech.
Uhyňte samozvaní poručníci méně čestně než kosmičtí hrdinové!
|
|
Jenom drobnou připomínku k haváriím Challengeru a Columbie.
V případě Challengeru šlo přes skutečnou nižší spolehlivost těsnění mezi segmenty SRB o toto: Management NASA o tomto nedostatku věděl, ale z důvodu úspory směšných 5 mln. USD za den zpoždění startu bohapustě riskoval se životy astronautů a se svěřenými hodnotami (SS, TDRS,IUS, Spartan). Další tlak byl veden z důvodu nabitého plánu startů a zpožďování se za ním. V lednu 1986 letěla Columbia, která měla letět v roce 1985. Tato tragédie byla způsobena americkým stylem řízení "dokud není průšvih je všechno v nejlepším pořádku" a proto se startovalo i když přes noc mrzlo a o vlivu teploty na elasticitu izolací v SRB se vědělo.
V případě Columbie a vlastně potenciálně všech SS šlo opět o "úsporu", tentokráte při zkouškách prvků tepelné ochrany na náběžných hranách křídel SS. Tyto zkoušky, protože se vědělo že pěna bude odpadávat, se prováděly do určitého momentu síly nárazu. Poté bylo prohlášeno, že tato hmota je prakticky nerozbitná (ušetřily se náklady na pokračování těchto zkoušek). Tyto testy byly dokončeny až po havárii SS Columbia, kde se zjistilo, že prohlášení o nerozbitnosti těchto profilů bylo lživé. O tom, že zkoušky nebyly O.K. vedení NASA vědělo a jelo na risk.
Podle mého názoru by měli být pracovníci této organizace potrestáni za něco jako obecné ohrožení s následkem smrti a velkých materiálních škod. V US podmínkách by se už z vězení nedostali. A k nim by měli přisednout i členové vlád a kongresu, kteří svými krátkozrakými rozhodnutími k dané situaci také přispěli. |
| 25.6.2006 - 00:48 - Adolf | |
|
citace:
Podle mého názoru by měli být pracovníci této organizace potrestáni za něco jako obecné ohrožení s následkem smrti a velkých materiálních škod. V US podmínkách by se už z vězení nedostali. A k nim by měli přisednout i členové vlád a kongresu, kteří svými krátkozrakými rozhodnutími k dané situaci také přispěli.
Já bych tyhle dva případy docela rozlišil. U Challengeru šlo jasně o nedbalost. Technici jasně věděli, že takto vychladlé těsnění nebude moci plnit svou úlohu, a svůj poznatek předali jako námitku vedení. Na manažerské úrovni se bez přiměřených důvodů rozhodli doporučení techniků ignorovat jako bezdůvodné plašení – aspoň tak to bylo na úrovni Thiocolu. Techniky pak vlastně překvapilo, že k výbuchu nedošlo už dřív.
U Columbie nedošlo k měření rizikového faktoru, který už mnoho let podstupovali, aniž by se něco stalo. Byl zde tedy důvod domnívat se, že tento faktor není tak nebezpečný a nebylo zde jednoznačné varování z pozitivních zjištění, byť i proto, že nebyla provedena potřebná měření. Tady šlo o rozhodování na základě faktické naivity. Tato naivita je bohužel rozumně nevyloučitelná a je jistě přítomna i ve spoustě jiných nebezpečí, která naštěstí neznáme, protože ještě nezpůsobila neštěstí.
Co se týče nepotrestání managementu Thiocolu, považuji to za povážlivě podivné. Vezměme si např. případy, kdy byli v US odsouzeni vysocí manageři společností, které měly české filiálky, za úmyslný trestný čin podvodu jen proto, že převzali do konsolidovaných účetních uzávěrek údaje z českých účetních výkazů, které vznikly podle méně opatrných českých účetních standardů, aniž by měli výrazné signály o nebezpečí použití těchto údajů. Na druhou stranu vlastně proaktivní ignorování pokřiku technických expertů ohledně těsnění Challengeru zůstalo opominuto, ačkoliv způsobilo dost významnou katastrofu.
|
|
U Columbie nedošlo k měření rizikového faktoru, který už mnoho let podstupovali, aniž by se něco stalo. Byl zde tedy důvod domnívat se, že tento faktor není tak nebezpečný a nebylo zde jednoznačné varování z pozitivních zjištění, byť i proto, že nebyla provedena potřebná měření. Tady šlo o rozhodování na základě faktické naivity. Tato naivita je bohužel rozumně nevyloučitelná a je jistě přítomna i ve spoustě jiných nebezpečí, která naštěstí neznáme, protože ještě nezpůsobila neštěstí.
Podle mých informací nešlo o neměření, ale o předčasné ukončení zkoušek s tím, že tento materiál je nerozbitný (jde o jiný materiál, než je na ostatních místech tepelné ochrany SS). Toto nebezpečí nehrozilo jenom při letu Columbie, ale při všech startech SS, akorát STS-107 měla smůlu, že se pěnový úlumek s odpovídající energií trefil právě do náběžné hrany. |
|
Prohlášení techniků, kteří nesouhlasili na FRR se startem 1. července:
The following is a statement from NASA Chief Safety and Mission Assurance Officer Bryan O'Connor and Chief Engineer Chris Scolese on decision to launch the Space Shuttle Discovery in July, despite reservations:
"Crew safety is our first and most important concern. We believe that our crew can safely return from this mission.
"We both feel that there remain issues with the orbiter -- there is the potential that foam may come off at time of launch. That's why we feel we should redesign the ice/frost ramp before we fly this mission. We do not feel, however, that these issues are a threat to safe return of the crew. We have openly discussed our position in the Flight Readiness Review -- open communication is how we work at NASA. The Flight Readiness Review board and the administrator have heard all the different engineering positions, including ours, and have made an informed decision and the agency is accepting this risk with its eyes wide open."
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
vlastne ani nevim proc by pena odpadavat nemela, tedy alespon proc by nemelo byt zvysene riziko odpadavani vzhledem k technologii
Ja myslim ze je to systemova chyba. 100% zabranit odpadavani peny nejde. System by tedy mel byt nastaven tak, aby to nevadilo. System tak zatim nastaven neni a je pravdepodobne ze v blizke dobe ani nebude. Proto prislo spravne rozhodnuti system casem zrusit a do te doby prijmout riziko. To je politicke rozhodnuti, jasne jak facka. |
| 26.6.2006 - 12:34 - J2930 | |
|
citace:
a je jistě přítomna i ve spoustě jiných nebezpečí, která naštěstí neznáme, protože ještě nezpůsobila neštěstí.
hovorime stale o kosmonautice?
Je to tak, ze bezpecnost jednotlivych tech. oboru dokazeme pohlidat nebo vycislit miru rizika, kdezto v kosmonautice jakozto kompilatu technicky nejvyspelejsich metod miru rizika a mozne faktory riziko ovlivnujici vycislit nedokazeme? Pak je to jen sileny experiment jeste silenejsich vedcu v tlaku politicke show.
Odpadavani peny je primerene riziko vzhledem k tomu proc tam ta pena je. A znova opakuji, nevim proc by pena odpadavat nemela vzhledem k technologii a velikosti plochy technologii pokryte. Je to ale kosmonautika? Zvlaste kdyz se konkurence takoveho strasaku - kosmickeho sotka - bat nemusi. Samozrejme nevylucuje se ani na ruske strane nahoda, lajdactvi, uspory... Ale prime riziko takoveho rozsahu (a jak je videt asi neresitelne) neexistuje. Nebo ano? Ptam se jako laik... |
|
citace:
...
Je to tak, ze bezpecnost jednotlivych tech. oboru dokazeme pohlidat nebo vycislit miru rizika, kdezto v kosmonautice jakozto kompilatu technicky nejvyspelejsich metod miru rizika a mozne faktory riziko ovlivnujici vycislit nedokazeme? Pak je to jen sileny experiment jeste silenejsich vedcu v tlaku politicke show.
...
Je si třeba uvědomit, že v kosmonautice všeobecně a při letech raketoplánů speciálně, se pohybujeme v oblasti malých čísel pro spolehlivou statistickou analýzu. Nadto, jak už bylo zmíněno, v průběhu času se řada prvků sestavy STS měnila a tak se nám statistický vzorek ještě zmenšuje, resp. stává nehomogenním.
Podívejme se jen na výsledky průzkumů před volbami, kdy vzorky lidí byly řádově 10x větší (okolo 1000 respondentů) a jak se výsledky od jednotlivých agentur (udělané prakticky současně) od sebe lišily a nakonec se lišily i od konečného výsledku voleb...
____________________
Antonín Vítek |
|
Zajimave forum o Buranu
http://forum.nasaspaceflight.com/forums/thread-view.asp?tid=636&start=61
Jeste zajimavejsi info
http://www.nasaspaceflight.com/content/?id=4582
Proc to sem davam?
STS-121 by mel byt schopen automatickeho pristani.
Buran byl zrejme pri pristani navaden dalkove, navic mela byt pry pri pristani vazne poskozena tepelna ochrana a dokonce snad i drak Buranu.
To jsme uz tady na foru parkrat diskutovali. |
| 28.6.2006 - 16:19 - Peter Janeka | |
|
>>>>>
Proc to sem davam?
STS-121 by mel byt schopen automatickeho pristani.
Buran byl zrejme pri pristani navaden dalkove, navic mela byt pry pri pristani vazne poskozena tepelna ochrana a dokonce snad i drak Buranu.
To jsme uz tady na foru parkrat diskutovali.
Najskor si precitajte stranku www.buran.ru, je tam presne popisany system a algoritmus riadenia pristavacieho manevru. (Ti, co nevedia po rusky maju proste smolu).
Odvodzovat poskodenie draku orbitera od jeho jedineho startu a pristatia je dost pritiahnute za vlasy - nemyslite?? Dalsie lety a dostavba dalsich orbiterov sa proste nekonala, lebo neboli peniaze ani dengi. |
