| 07.9.2006 - 10:02 - Vítězslav Novák | |
|
Nějak nerozumím - to tam je na každou fázi jedna baterie? Nechci se tvářit jako znalec, jak se v elektrice objevily -ance (tedy u střídavého), vypínal jsem - ale k čemu by byly zbývající funkční fáze u trojfázového motoru? Nejde spíš o to, že ty baterky se částečně zálohují a dohromady dodávají proud pro měniče na ty tři fáze? Tím pádem dvě baterky to ještě utáhnou, ale jedna už stěží... Tomu bych rozuměl.
Ale jak říkám - tohle je hodně mimo mé znalosti.
To stálé posouvání startu je celkem nepříjemná věc, zmeškání okna horší. A jak sleduju zprávy v českých médiích a reakce na ně, už se z toho stala rutina a nuda, nuda... Škoda že z odsouvání a ne ze startů. |
|
| Proč by muselo dojít ke skluzu STS-116, kdyby Atlantis startoval v říjnu? Mě to z laického pohledu nepřijde nutný, jeho příprava může dál probíhat, druhá rampa (39A? teď si nejsem jistý ) je volná, přijde mi, že je času dost i kdyby Atlantis startoval v říjnu. Mylím, že zkrácená mise se startem v sobotu by byla lepší řešení než start koncem října, dva ze trojice Lopez-Alegria, Ťurin a Reiter by určitě ten třetí výstup zvládli, vždyť ruční zachycení Intelsatu taky astronauti před tím na Zemi netrénovali a šli rovnou na věc. A nemohl by Sojuz odstartovat o den dýl a přistát ve stejný den, jak bylo plánováno? Předání ISS by se jistě dalo uspíšit... |
| 07.9.2006 - 10:28 - Jirka I | |
|
| Teď mě napadá, jak je to vlastně s pozorováním STS při nočním startu? Vzhledem k tomu, že SRB produkují poměrně dost světla bych čekal, že možnost detekce odpadlé pěny bude sice výrazně horší, ale ne nemožná. Otázka je, zda-li dokáží pozemní kamery sledovat ET i přes "oslňující" světlo SRB. Možná by měly více šancí kamery přímo na STS... Uvolnili se od Columbie nějaké lepší informace o pozorováni STS zezhora, tedy ze špionážních družic? Má k nim NASA přístup? |
|
citace:
Nějak nerozumím - to tam je na každou fázi jedna baterie? Nechci se tvářit jako znalec, jak se v elektrice objevily -ance (tedy u střídavého), vypínal jsem - ale k čemu by byly zbývající funkční fáze u trojfázového motoru? Nejde spíš o to, že ty baterky se částečně zálohují a dohromady dodávají proud pro měniče na ty tři fáze? Tím pádem dvě baterky to ještě utáhnou, ale jedna už stěží... Tomu bych rozuměl.
Ale jak říkám - tohle je hodně mimo mé znalosti.
To stálé posouvání startu je celkem nepříjemná věc, zmeškání okna horší. A jak sleduju zprávy v českých médiích a reakce na ně, už se z toho stala rutina a nuda, nuda... Škoda že z odsouvání a ne ze startů.
Z toho co napsal p. Vitek jsem pochopil, ze problem je v tom elektrickem motoru, ne v palivovych clancich ci zasobovani trifazovym proudem.
V momente kdy motor chlazeni vypadne, tak se palivovy clanek prehreje a tudiz se musi vypnout. Hrozi pak nedostatek elektriny pro orbiter a musi se pristat predcasne. |
|
citace:
Teď mě napadá, jak je to vlastně s pozorováním STS při nočním startu? Vzhledem k tomu, že SRB produkují poměrně dost světla bych čekal, že možnost detekce odpadlé pěny bude sice výrazně horší, ale ne nemožná. Otázka je, zda-li dokáží pozemní kamery sledovat ET i přes "oslňující" světlo SRB.
Ja bych rekl ze v noci proste neni dost svetla na spatreni tech ulomku ani ze zeme ani z kamer na ET.
Nevim jak moc se pokrocilo s radarovym sledovanim - to jedine pry davalo sanci na nocni start.
Navic ET musi byt osvetlena i pri oddeleni po ukonceni cinnosti hlavnich motoru. |
|
citace:
Teď mě napadá, jak je to vlastně s pozorováním STS při nočním startu? Vzhledem k tomu, že SRB produkují poměrně dost světla bych čekal, že možnost detekce odpadlé pěny bude sice výrazně horší, ale ne nemožná. Otázka je, zda-li dokáží pozemní kamery sledovat ET i přes "oslňující" světlo SRB. Možná by měly více šancí kamery přímo na STS... Uvolnili se od Columbie nějaké lepší informace o pozorováni STS zezhora, tedy ze špionážních družic? Má k nim NASA přístup?
To nejde, tak to prostě nefunguje, protože nádrž ET se odhazuje mnohem později, než motory SRB.
SBR jsou pomocné startovací motory a odhazují se chvilku po startu, zatímco raketoplán ještě "jede" na palivo z nádrže. Vlastní nádrž se odhazuje až zhruba po obletu půlky zeměkoule (a to je ten okamžik, kdy na to musí být vidět).
Obávám se, že špionážní družice nemají potřebné rozlišení, ani správné dráhy pro tento úkol. (podrobnosti jsou asi mimo tento článek - podívejte se třeba na Wikipedii a nechte si vyhledat například KH-11)
zdravím
Honza
|
|
Oddelenie ET nastáva len asi 1500 km od miesta štartu - to bych takmer nazval kontinentálny šelf Severnej Ameriky (zhruba na polceste medzi Bermudami a Bostonom).
Ako dlho po oddelení začnú nádrž fotiť (zrejme najprv musia spraviť ďalší roll-manéver), to neviem, ani to, ako sa potom vyvíja ich vzájomná vzdialenosť. |
|
| K tomu focení ET-proč se vlastně provádí?Má to nějaký smysluplný důvod,nebo sou to jen "fotky do galerie" :-).Díky |
|
> K tomu focení ET-proč se vlastně provádí?Má to nějaký smysluplný důvod,nebo sou to jen "fotky do galerie" :-)
Dříve bylo asi hlavním důvodem focení ET zjistit, co a odkud (případně) odpadlo během vzletu, aby bylo možno lépe zhodnotit možnost (případného) poškození raketoplánu (družicového stupně).
Osobně si myslím, že raketoplán je dnes už dostatečně vybaven na to, aby optické sledování vzletu ani snímkování ET nebylo potřebné. Raketoplán má např. v náběžných hranách otřesové snímače a na oběžné dráze se provádí velmi důkladná kontrola celé jeho tepelné ochrany jak senzory na konci tyče OBSS, tak i snímkováním z ISS při příletu. Případné poškození by tedy zřejmě bylo zjištěno i bez sledování vzletu a focení ET.
Ovšem (jak už tu myslím dříve zmiňoval A.Vítek) při tomto letu (STS-115) NASA (zatím) ještě CHCE prověřit co a jak při vzletu odpadává z ET, aby se ujistila, že po úpravách už z ET neodpadává skoro nic, nebo jen úlomky, které nemohou raketoplán poškodit (to bylo cílem úprav izolace ET, které se u STS-114 nepovedly a jedno prověření při úspěšném letu STS-121 se NASA zdá pravděpodobně nedostatečné). |
|
citace:
Ovšem (jak už ty myslím dříve zmiňoval A.Vítek) při tomto letu (STS-115) NASA (zatím) ještě CHCE prověřit co a jak při vzletu odpadává z ET, aby se ujistila, že po úpravách už z ET neodpadává skoro nic, nebo jen úlomky, které nemohou raketoplán poškodit (to bylo cílem úprav izolace ET, které se u STS-114 nepovedly a jedno prověření při úspěšném letu STS-121 se NASA zdá pravděpodobně nedostatečné).
Aleši, je to přesně tak. Navíc je třeba si uvědomit, že při tomto letu bude poprvé použita ET, u které byly značným způsobem překonstruovány tzv. "frost ramps", tj. úchytky potrubí, které běží po povrchu nádrže. To na půlnoční tiskové konferenci zdůrazňovali.
____________________
Antonín Vítek |
|
BTW, McCain byl proto, vykašlat se na omezení na noc, ale Hale a ostatní manažeři ho zatím přehlasovali.
____________________
Antonín Vítek |
|
| Děkuji za objasnění.Nezbývá než držet palce |
|
| Nevím, jestli to tady už nebylo zmíněno, ale mohl by raketoplán přistávat předčasně, např. kvůli potížím s bateriemi i s tím 17 tunovým nákladem, co nyní poveze na ISS? Pokud vím, z oběžné dráhy dolů bylo jakési omezení nosnosti oproti maximální nahoru... |
|
//BTW, McCain byl proto, vykašlat se na omezení na noc, ale Hale a ostatní manažeři ho zatím přehlasovali.
Nechápu čím argumentovali, povrch raketoplánu se stejně opět kontroluje na orbitu. A kdyby nedejbože došlo k neštěstí,nemají snímky za dne smysl ani z hlediska analýzy, proč analyzovat systém,který by šel definitivně do kytek. |
|
Na tiskovce - bTW, právě na NASA TV běžíé replay tiskovky z dnešní půlnoci - to explicitně neříkali, ale je to někde kolem 20 tun. Ještě si to věřím.
____________________
Antonín Vítek |
|
| Pardon nepřečetl jsem si hlouběji diskusu a nevšiml jsem si ,že na můj předchozí dotaz se už odpovědělo. |
|
citace:
Nevím, jestli to tady už nebylo zmíněno, ale mohl by raketoplán přistávat předčasně, např. kvůli potížím s bateriemi i s tím 17 tunovým nákladem, co nyní poveze na ISS? Pokud vím, z oběžné dráhy dolů bylo jakési omezení nosnosti oproti maximální nahoru...
Pristat by musel, nic jineho by mu asi nezbyvalo (snad krome "vyklopeni" nakladu na neplanovanou obeznou drahu, ale to by asi nebylo nutne). Ostatne, kdyby raketoplan nouzove pristaval napr. v prubehu neuspesneho pokusu o vzlet (manevr RTLS, Return-To-Launch-Site, nebo TAL, Trans-Atlantic-Abort, ci AOA, Abort-Once-Around), tak by taky musel nouzove sednout s plnym nakladem... ____________________
Tomas Pribyl |
|
citace:
Nechápu čím argumentovali, povrch raketoplánu se stejně opět kontroluje na orbitu. A kdyby nedejbože došlo k neštěstí,nemají snímky za dne smysl ani z hlediska analýzy, proč analyzovat systém,který by šel definitivně do kytek.
Ja osobne si myslim, ze je dobre vedet ODKUD pripadne poskozeni povrchu raketoplanu prislo. Tedy kde presne odpadl (a jak velky) kus izolace z ET - uz jen pro budouci pouceni...
A system nejde do kytek, protoze bude zit dal v podobe Aresu-I a -V. Uz z toho duvodu je dobre znat slabiny soucasnych komponent. ____________________
Tomas Pribyl |
|
Oficiální hodnoty přistávací hmotnosti celého raketoplánu jsou:
normální (plánované) přistání na konci mise maximálně 230000 lb (104,3 tuny)
nouzové přistání např. při přerušeném startu maximálně 240000 lb (108,8 tuny)
Při spotřebování všech pohonných látek ale s P3/P4 konstrukcí by byla přistávací hmotnost Atlantis při letu STS-115 234664 lb (106,4 tuny), tedy v rámci povolených tolerací pro nouzové přistání, v okamžiku startu (včetně všech pohonných látek pro OMS atd.) je 269840 lb (122,4 tuny), tedy víc než povoleno. Ale počítá se s tím, že se rychle vypustí pohonné látky pro OMS ještě před přistáním.
[Upraveno 07.9.2006 poslal avitek] ____________________
Antonín Vítek |
|
Ještě doplnění:
Maximální množství pohonných látek pro OMS: 47750 lb (21,7 tuny)
Maximální množství pro RCS: 7280 lb (3,3 tuny)
Ne při každé misi je tankováno plné množství. Optimalizuje se to, takže nevím, kolik je na STS-115. ____________________
Antonín Vítek |
|
//Ovšem (jak už tu myslím dříve zmiňoval A.Vítek) při tomto letu (STS-115) NASA (zatím) ještě CHCE prověřit co a jak při vzletu odpadává z ET, aby se ujistila, že po úpravách už z ET neodpadává skoro nic, nebo jen úlomky, které nemohou raketoplán poškodit (to bylo cílem úprav izolace ET, které se u STS-114 nepovedly a jedno prověření při úspěšném letu STS-121 se NASA zdá pravděpodobně nedostatečné). //
Ale nic nebrání tomu, aby toto provedla při PŘÍŠTÍM startu za dne.
Pokud budou potíže při nynějším startu a dojde k poškození orbiteru, tak se na to přijde na oběžné dráze snímkování nesnímkování. |
|
| Jde o to,že pokud se poškození zjistí,žádný blízký příští start asi nebude.Jak by bylo možné udělat opatření proti tomu,když by nevěděli odkud se vlastně poškození vzalo? |
|
citace:
Jde o to,že pokud se poškození zjistí,žádný blízký příští start asi nebude.Jak by bylo možné udělat opatření proti tomu,když by nevěděli odkud se vlastně poškození vzalo?
Další start STS-116 Discovery je už plánován bez ohledu na den nebo noc při startu a to na 2006-12-14. Jde totiž o to, že v zimě na severní polokouli prakticky neexistují rozumně dlouhá startovní okna ve dne, kde beta úhel je akcepotvatelný pro let raketoplánu v připojení k ISS. Takže veškeré úvahy zde činěné jsou dělány bez znalosti souvislostí.
V prosinci podmínky beta a start za denního světla SPLŃUJE JEDINÝ DEN A TO 2006-12-23!!!!!!!!!!!!!!
____________________
Antonín Vítek |
|
bylo to spíš myšleno na to,že pokud by došlo k nějakému většímu poškození raketoplánu,obávám se že by byl zrušen i následující start.Je to jen moje domněnka,vím že to není v mých rukou  |
| 07.9.2006 - 22:09 - Blaza | |
|
Tak jsem si udelal graf zavislosti vysky a pretizeni na case a vyslo to, co jsem kdysi videl v L+K od pana Vitka.
gymvr.cz/binfo/2006/vyska a G.jpg
Rozdil profilu letu s 57ti stupni a 28,5 stupni bude asi maly ...
|
| 07.9.2006 - 22:17 - anonim | |
|
citace:
Tak jsem si udelal graf zavislosti vysky a pretizeni na case a vyslo to, co jsem kdysi videl v L+K od pana Vitka.
gymvr.cz/binfo/2006/vyska a G.jpg
Rozdil profilu letu s 57ti stupni a 28,5 stupni bude asi maly ...
Podle čeho jsi počital to přetížení? Z jakýho důvodu dojde k tak nejvyšímu přetížení až ve výšce 100km? |
|
citace:
Podle čeho jsi počital to přetížení? Z jakýho důvodu dojde k tak nejvyšímu přetížení až ve výšce 100km?
F=m.a ---> a=F/m
Hmotnost m klesá, jak se spotřebovávají pohonné létky a ož do okamžiku, kdy a = 3g se nechávají jet motory na plný výkon, tzn. F se nemění. Tak a (zrychlení) musí stoupat. Po dosažení a=3g se začnou motory SSME přiškrcovat a jejich tah se snižuje, aby už pretížení nerostlo.
____________________
Antonín Vítek |
|
Tiskovka MMT bude ne dříve než ve 24:00 SELČ.
____________________
Antonín Vítek |
|
| Tiskovka začala, zítra to zkusí, a schválili i možnost vzkusti start v sobotu, ale to je ten uplně nejposlednější termín. ____________________
Antonín Vítek |
|
Plnění nádrže ET už bylo zahájeno, tak připomínám plán pro dnešní zajímavější akce přenášené NASA TV (8.9.2006):
SELČ ..... Akce
11:30:00 Začátek televizního přenosu
13:21:00 Posádka obléká skafandry
13:45:00 T-3 h. Obnovení odpočítávání
13:50:00 Odjezd posádky z budovy O&CB (Operations and Checkout Building)
14:20:00 Nástup posádky do raketoplánu
15:35:00 Uzavření vstupního průlezu
16:10:00 Vyklizení "bílého pokoje"
16:25:00 T-20 min. Začátek desetiminutového přerušení odpočítávání
16:27:00 Brífink ředitele NASA pro předstartovní testy
16:35:00 T-20 min. Obnovení odpočítávání
16:46:00 T-9 min. Začátek prosledního přerušení odpočítávání
16:56:37 Ředitel NASA pro předstartovní zkoušky ověřuje připravenost raketoplánu ke startu
17:31:37 T-9 min. Obnovení odpočítávání
17:33:07 Odsunutí přístupového můstku od raketoplánu
17:36:42 Zkoušky ovládání aerodynamických řídicích ploch
17:37:07 Zkoušky ovládání vychylování hlavních motorů SSME
17:38:37 Uzavření přileb skafandrů
17:40:30 Zážeh hlavních motorů SSME (T-6,6 sekund)
17:40:37 Zážeh motorů SRB (START)
(průběh vzletu pokud k němu dojde)
17:40:47 Začátek rotačního manévru (roll)
17:40:55 Konec rotačního manévru
17:41:17 Snížení tahu motorů SSME na 67% pro omezení aerodynamického zatížení (throttle down)
17:41:26 Maximální aerodynamické namáhání (Max Q)
17:41:31 Zvýšení tahu motorů SSME na 104% (throttle up)
17:42:42 Odhození motorů SRB (SRB separation)
17:42:52 Zážeh manévrovacích motorů OMS pro usnadnění stoupání
17:44.26 Konec možnosti návratu na místo startu (negative return)
17:45:43 Konec pomocného hoření motorů OMS (po 2 minutách a 52 sekundách chodu)
17:46:24 Začátek otáčení raketoplánu do polohy "nad" nádrží ET (roll to heads up)
17:48:00 Začátek snižování tahu motorů SSME pro omezení přetížení na 3 G
17:49:01 Konec chodu motorů SSME (MECO) [dosažena základní suborbitální přechodová dráha]
17:49:30 Odhození nádrže ET [čas je přibližně, mým odhadem - A.H.]
18:19:00 Manévr OMS-2 pro zvýšení perigea [dosažena základní stabilní oběžná dráha]
(podle http://www.cbsnews.com/network/news/space/current.html )
[Upraveno 08.9.2006 poslal ales] |
