| 21.9.2006 - 13:18 - J2930 | |
|
citace:
Polooficiální doby přistání:
Zajimava by byly i casy z pohledu posadky...vstup na pudu raketoplanu az opusteni raketoplanu. |
| 21.9.2006 - 13:27 - j2930 | |
|
citace:
Prosím, kdy vystupují kosmonauté z raketoplánu asi za dvě hod, po přistání ?
pisou: okolo 45 minut po pristani.. |
| 21.9.2006 - 13:38 - J2930 | |
|
| A post-landing news conference is planned for 8:30 a.m. |
|
| Měl bych otázku: Co všechno dělají turbočerpadla hydrauliky APU? Já vím jen, že úmožňují vychylování motorů SSME. Předem děkuji za odpověď. |
|
citace:
Měl bych otázku: Co všechno dělají turbočerpadla hydrauliky APU? Já vím jen, že úmožňují vychylování motorů SSME. Předem děkuji za odpověď.
Ten odkaz na schema APU mi nejak nefunguje, ale ocekaval bych ze hypergolicke palivo produkuje ve spalovaci komore plyn na pohon turbiny, ktera pohani cerpadla pohonnych hmot pro komoru a dale pohani generator na vyrobu elektriny. |
| 21.9.2006 - 13:58 - J2930 | |
|
| Astronauti vychazeji na pudu Floridy |
| 21.9.2006 - 14:01 - J2930 | |
|
pokud nemate rychly net, sledujte web kamery na: http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/countdown/video/video.html
|
| 21.9.2006 - 14:08 - J2930 | |
|
| Posadka je pod raketoplanem - diskutuje. |
|
citace:
Měl bych otázku: Co všechno dělají turbočerpadla hydrauliky APU? Já vím jen, že úmožňují vychylování motorů SSME. Předem děkuji za odpověď.
Jsou zdrojem tlaku pro pracovní hydrauliku pro všechny pohyblivé části raketoplánu sloužící k ovládání letu. Při startu vychylování motorů SSME, při přistání pohybují směrovým kormidlem a elevony (klapkami). |
| 21.9.2006 - 14:21 - J2930 | |
|
| posadka Atlantisu odjizdi autobusem... |
|
| Mám velice laický dotaz vzhledem k dost odborným debatám na tomto webu, možná to bude znít směšně.Pan Kolář na ČT odpoledne říkal mimo jiné, že tedy raketoplán letí atmosférou asi pod 45 stupni sklonu, že je to výhodný sklon při letu atmosf., že spodek raketoplánu se zahřívá cca na 3 000 st.C, ale proč se nezahřívá na tyto stupně celý raketoplán? Není to tím,že uvnitř u spodku jsou různá zařízení a mechanizmy, které tuto teplotu zvyšují?- Dík. |
|
citace:
citace:
Měl bych otázku: Co všechno dělají turbočerpadla hydrauliky APU? Já vím jen, že úmožňují vychylování motorů SSME. Předem děkuji za odpověď.
Jsou zdrojem tlaku pro pracovní hydrauliku pro všechny pohyblivé části raketoplánu sloužící k ovládání letu. Při startu vychylování motorů SSME, při přistání pohybují směrovým kormidlem a elevony (klapkami).
To znamena ze turbocerpadla APU pohani pres hridel i cerpadla hydrauliky? A co vyroba elektriny? Staci na to el. clanky?
|
| 21.9.2006 - 14:41 - J2930 | |
|
citace:
Mám velice laický dotaz vzhledem k dost odborným debatám na tomto webu, možná to bude znít směšně.Pan Kolář na ČT odpoledne říkal mimo jiné, že tedy raketoplán letí atmosférou asi pod 45 stupni sklonu, že je to výhodný sklon při letu atmosf., že spodek raketoplánu se zahřívá cca na 3 000 st.C, ale proč se nezahřívá na tyto stupně celý raketoplán? Není to tím,že uvnitř u spodku jsou různá zařízení a mechanizmy, které tuto teplotu zvyšují?- Dík.
Zadny odbornik nejsem, ale chapu to takto: Raketoplan se zahriva trenim o atmosferu. Naklon raketoplanu (zadek je nize) umoznuje brzdeni o atmosferu a tvar raketoplanu zpusobuje, ze obtekany vzduch zahriva prave spodek raketoplanu vice (placka), vrchni cast zustava jaksi schovana pred obtekanym vzduchem...je to jako kdyz se cyklista schovava pri jizde za kolegu pred sebou aby na nej tolik nepusobil odpor vzduchu....mene vzduchu=mensi treni=mensi zahrivani. Kdyz tak mne nekdo opravte |
|
citace:
... raketoplán letí atmosférou asi pod 45 stupni sklonu, že je to výhodný sklon při letu atmosf., že spodek raketoplánu se zahřívá cca na 3 000 st.C, ale proč se nezahřívá na tyto stupně celý raketoplán? ...
Zjednodušeně: Raketoplán letí [chcete-li: řízeně padá] v prvních fázích průletu atmosférou spodkem napřed - hodně "naplacato". Spodek je tedy nejvíce vystaven tření o vzduch, čímž se nejvíce zahřívá. Tyto části jsou obloženy černými tepelně-izolačními dlaždicemi.
Až po tomto zbrždění na nějakou "normální" rychlost už letí v normální poloze jako kluzák. Díky už relativně nízké rychlosti k významnému ohřevu od vzduchu nedochází. ____________________
--
MIZ |
| 21.9.2006 - 14:46 - J2930 | |
|
| jo a post-landing news conference uz nejaky cas bezi. ted odpovida Griffin - zvuk jaksi opet nemam... |
| 21.9.2006 - 14:53 - J2930 | |
|
Total miles:
4.9 million
a na webu http://mediaarchive.ksc.nasa.gov/search.cfm?cat=4 jsou i prvni fotky z pristani ve vysokem rozliseni... |
|
citace:
Mám velice laický dotaz vzhledem k dost odborným debatám na tomto webu, možná to bude znít směšně.Pan Kolář na ČT odpoledne říkal mimo jiné, že tedy raketoplán letí atmosférou asi pod 45 stupni sklonu, že je to výhodný sklon při letu atmosf., že spodek raketoplánu se zahřívá cca na 3 000 st.C, ale proč se nezahřívá na tyto stupně celý raketoplán? Není to tím,že uvnitř u spodku jsou různá zařízení a mechanizmy, které tuto teplotu zvyšují?- Dík.
ten sklon 45deg. je voci vodorovnej rovine a nos raketoplanu (prid) smeruje smerom hore... dosledok takehoto letu hypersonyckou rychlostou v riedkej atmosfere je vysoky ucinok areodynamickych sil a teda raketoplan velmi efektivne predava kineticku energiu atmosfere - druhy dosledok je dodatocna vztlakova sila ktora ale nema takmer nic spolocneho z klasickou stlakovou silou u lietadiel .. je to iba sila ktora znizuje klesavost raketoplanu (takze ten nepada ako tehla ale ako operena tehla  ) ... este k tomu robi to salene eSicko ... takze sa ten efekt trocha zviraznuje .. ale atmosfera je tam hore velmi riedka takze nic moc aj tak .... no ale k jadru veci ... raketoplan sa zahrieva (tak velmi) iba na miestach ktore maju sklon k vektoru rychlosti zhruba do +/-45deg ... ostatne miesta su v takom postaveni ze ich obtekajuca atmosfera ohrieva iba malo alebo su v zakrite za inymi castami raketoplanu ... najviac su zahrievane casti ako je nosova cast a predne hrany kridel ... najmenej napriklad dvere nakladoveho priestoru alebo vrchna strana kridel ... s nejakymi zariadeniami to nema vela spolocneho .... |
|
| Děkuji všem za odpovědi, samozřejmě vím, že naspodu jsou keramické destičky, ale ten náklon raketoplánu, jeho klesání po spodku včetně teploty jsem si nějak nedala dohromady.Sleduji také NASA.gov živě, takže tam ten sklon bývá také vidět.Také si dávám současně Real Time Satelit /někdo to tady v minulosti doporučoval/, jsem trochu v obraze.Díky. |
|
len bi ma zaujimalo pod akym sklonom raketoplan vlieta do atmosfery ... da sa to prepocitat z parametrov drahy .. ale ked to niekto vie z hlavi? |
|
| Dobré odpoledne, pořídil jsem asi 30-ti minutové video s vystoupení astronautů z orbiteru. Ihned to jdu sestříhat a večer to dám na FTP. |
|
citace:
ten sklon 45deg. je voci vodorovnej rovine a nos raketoplanu (prid) smeruje smerom hore... dosledok takehoto letu hypersonyckou rychlostou v riedkej atmosfere je vysoky ucinok areodynamickych sil a teda raketoplan velmi efektivne predava kineticku energiu atmosfere - druhy dosledok je dodatocna vztlakova sila ktora ale nema takmer nic spolocneho z klasickou stlakovou silou u lietadiel .. je to iba sila ktora znizuje klesavost raketoplanu (takze ten nepada ako tehla ale ako operena tehla ) ... este k tomu robi to salene eSicko ... takze sa ten efekt trocha zviraznuje .. ale atmosfera je tam hore velmi riedka takze nic moc aj tak ....
Randome mas zajimavy sklon to spise zasmodrchat. Nestacilo by rict, ze raketoplan tak proste zvysuje vztlak, aby nepadal do atmosfery prilis prudce, coz by melo za nasledek vyssi ohrev?
Pri tom "Es"icku pak proste jen otaceji spekackem aby se opekal rovnomerne. |
| 21.9.2006 - 15:20 - David Baierle | |
|
citace:
Co se týče možné kolize, tak je velice málo pravděpodobná, protože i kdyby to byla masivní tělesa (např. šroubky), tak jejich balistický koeficient bude o hodně rozdílný od raketoplánu a proto budou rychleji brzděny atmosférou, takže klesnou po dráhu raketoplánu a předhoní ho, takže ani po brzdicím manévru jim raketoplán do cesty vlétnout nemůže.
Co se vlastně stane s takovým šroubem? Ruzne male meteority a jine kosmicke smeti vleta do atmosfery vysokou rychlosti, takze trenim dosahnou vysoke teploty a obvykle beze zbytku shori jeste nez dopadnou. Takovy sroub ale zacina svou drahu tesne nad atmosferou, s nulovou nebo celkem zanedbatelnou rychlosti a jeho zrychleni je dane pouze gravitacnim pusobenim Zeme. Je potom rychlost a treni nakonec tak velke, aby sroub cestou vyparil a nespadl nekomu na hlavu? |
| 21.9.2006 - 15:20 - pista | |
|
| Nevite nekdo nahodou, odkud bere Ceska televize ty zabery NASA TV? Vim, ze se NASA TV vysila pres satelit, ktery ovsem "lezi" nad Amerikou, takze ho v Evrope nelze prijimat. CT to ma v PAL kvalite, takze to pres net neberou. Diky. |
| 21.9.2006 - 15:33 - David Baierle | |
|
citace:
Nevite nekdo nahodou, odkud bere Ceska televize ty zabery NASA TV? Vim, ze se NASA TV vysila pres satelit, ktery ovsem "lezi" nad Amerikou, takze ho v Evrope nelze prijimat. CT to ma v PAL kvalite, takze to pres net neberou. Diky.
Nepochybne satelitni retranslaci (zeme-satelit-zeme-satelit-zeme nebo zeme-satelit-satelit-zeme). |
| 21.9.2006 - 15:39 - pista | |
|
citace:
Nepochybne satelitni retranslaci (zeme-satelit-zeme-satelit-zeme nebo zeme-satelit-satelit-zeme).
To nepochybne. Ale pres jakou druzici? To by slo prece nekde najit, ne? Ale ono to nejde. Rad bych to taky prijimal. Ale zase se mi nechce verit, ze existuje nejaky firemni zpravodajsky - agenturni satelit, kde tohle vse je. To snad ne. |
|
citace:
Randome mas zajimavy sklon to spise zasmodrchat. Nestacilo by rict, ze raketoplan tak proste zvysuje vztlak, aby nepadal do atmosfery prilis prudce, coz by melo za nasledek vyssi ohrev?
Pri tom "Es"icku pak proste jen otaceji spekackem aby se opekal rovnomerne.
lenze to nieje vztlak ... nesplna to jednu z hlavnych podmienok .. raketoplan previsuje rychlost zvuku viac ako 20x (v prvotnych fazach vstupu ale bavime sa o nich!) ... ak vztlakove teleso prekona MACH1 tak prestava bit efektivnym a dochadza k strate vztlaku ... vsetku energiu na vztlak pohlti supersonicka razova vlna a teda taketo teleso nema ziaden vztlak ... ani supersonicke stihacky sa bez motora (hnacej sili) neudrzia vo vzduchu ... a ked prejdeme k hypersonickym rychlostiam tak atmosfera PHM ma taky odpor ze to sa rovno moze to teleso sa moze pohybovat rovno v betone (z toho dovodu nieje mozne ani dosahovat tieto rychlosti na HM ale iba vo velkych vyskach) .. raketoplan sa v podstate iba klze na povrchu horucej plazmy ktora vytvara akysi vankus ktory mu brani klesat viac ako v reali klesa ... ale ak by bol sklon mensi ... tento vankus by nevznikol ... a raketoplan by sa rozdzabol o povrch 100ky km od runwaye .. ak by bol sklon prilis velky ... tak by bud roztavilo tepelny stit (skor nie) alebo by sa raketoplan odrazil od atmosfery ako "zabka" (kamienok od hladiny vody) ... ale kedze uz nema dostatocnu energiu skoncil by znova v atmosfere ... kto vie ale ci by take zaobchadzanie vydrzala jeho konstrukcia... |
|
citace:
Dobré odpoledne, pořídil jsem asi 30-ti minutové video s vystoupení astronautů z orbiteru. Ihned to jdu sestříhat a večer to dám na FTP.
Omlouvám se, ale zjistil jsem že jsem zapomněl zmáčknout jiné tlačítko, takže nic   |
| 21.9.2006 - 15:42 - J2930 | |
|
Tak tohle je bomba kterou uz mozna znate...
ISS a Atlantis ze 17. zari 2006 - amatersky fotograf Thierry Legault, z webu ESA, http://www.esa.int/esaCP/SEMRHL8LURE_FeatureWeek_1.html
|
|
citace:
Co se vlastně stane s takovým šroubem? Ruzne male meteority a jine kosmicke smeti vleta do atmosfery vysokou rychlosti, takze trenim dosahnou vysoke teploty a obvykle beze zbytku shori jeste nez dopadnou. Takovy sroub ale zacina svou drahu tesne nad atmosferou, s nulovou nebo celkem zanedbatelnou rychlosti a jeho zrychleni je dane pouze gravitacnim pusobenim Zeme.
Já bych neřekl.  Já bych řekl, že ten šroub vstoupí do atmosféry rychlostí nějakých sedm a půl km/s - stejně jako orbiter / raketoplán. A stejně tak se bude zahřívat, dokonce víc díky horší aerodynamice a nulovému tepelnému ochrannému štítu. ____________________
--
MIZ |
| 21.9.2006 - 15:53 - David Baierle | |
|
citace:
Já bych neřekl. Já bych řekl, že ten šroub vstoupí do atmosféry rychlostí nějakých sedm a půl km/s - stejně jako orbiter / raketoplán. A stejně tak se bude zahřívat, dokonce víc díky horší aerodynamice a nulovému tepelnému ochrannému štítu.
No to je pravda, na to jsem zapomnel. Nicmene shori beze zbytku nebo neco dopadne na zem? |
