|
citace:
citace:
Já bych neřekl.  Já bych řekl, že ten šroub vstoupí do atmosféry rychlostí nějakých sedm a půl km/s - stejně jako orbiter / raketoplán. A stejně tak se bude zahřívat, dokonce víc díky horší aerodynamice a nulovému tepelnému ochrannému štítu.
No to je pravda, na to jsem zapomnel.  Nicmene shori beze zbytku nebo neco dopadne na zem?
Ja myslim, ze sroubek by jeste dost dlouho obihal, protoze nema brzdici motory, takze pada jen velmi pozvolna. |
| 21.9.2006 - 16:07 - David Baierle | |
|
citace:
citace:
Nepochybne satelitni retranslaci (zeme-satelit-zeme-satelit-zeme nebo zeme-satelit-satelit-zeme).
To nepochybne. Ale pres jakou druzici? To by slo prece nekde najit, ne?
Asi by to najit slo, ale ne lehce, nejedna se o verejne dostupne vysilani.
citace:
Ale ono to nejde. Rad bych to taky prijimal. Ale zase se mi nechce verit, ze existuje nejaky firemni zpravodajsky - agenturni satelit, kde tohle vse je. To snad ne.
Primo specializovany satelit to neni, ale jsou to programy vysilane pres pronajate transpondery na "beznych" satelitech, nicmene jsou zakodovane a dekoder je pro bezneho smrtelnika nedostupny (financne i fyzicky). Vysilani ma podobu bezneho programu, existuje rozpis, co se kdy bude vysilat, televize maji k temto kanalum pristup, nepretrzite delaji zaznam a pak si vybiraji, co potrebuji a prebiraji to do sveho vysilani (obvykle za poplatek, nebo v ramci sharingu). Dale existuji kanaly na stejnem principu, na kterych se nic planovane nevysila a jsou vyhrazeny pro mimoradne, rozsahle ci dopredu tezko planovatelne udalosti, jako napr. pristani raketoplanu (nevi se presne s jistotou dopredu, kdy pristane a od kdy do kdy bude potreba delat primy prenos). Funguje to takhle uz spoustu let, ale beznemu smrtelnikovi to neni dostupne. |
|
citace:
lenze to nieje vztlak ... nesplna to jednu z hlavnych podmienok ..
Terminologicky nesouhlasim. Aerodynamicky vztlak je sila pusobici smerem vzhuru zpusobena aerodynamikou kolem pohybujiciho se telesa. Ano, mechanismus vztlaku pri hypersonickych rychlostech je podstatne jiny nez pri podzvukovych nebo malo nadzvukovych, ale porad je to vztlak, je zbytecne zavadet dalsi pojmy.
Jinak ale v zasade souhlas. |
| 21.9.2006 - 16:32 - Vítězslav Novák | |
|
| No tak šroubky shoří sichr. Shoří i podstatně větší družice. |
|
citace:
citace:
lenze to nieje vztlak ... nesplna to jednu z hlavnych podmienok ..
Terminologicky nesouhlasim. Aerodynamicky vztlak je sila pusobici smerem vzhuru zpusobena aerodynamikou kolem pohybujiciho se telesa. Ano, mechanismus vztlaku pri hypersonickych rychlostech je podstatne jiny nez pri podzvukovych nebo malo nadzvukovych, ale porad je to vztlak, je zbytecne zavadet dalsi pojmy.
Jinak ale v zasade souhlas.
no prave koli tomu som to nazval vztlak uz v prvom prispevku.. no nie?! ... a koli tomu ze to nieje uplne to iste ako pri lietadflach som tam dodal tu poznamku ... no nie?! |
|
citace:
citace:
Já bych neřekl. Já bych řekl, že ten šroub vstoupí do atmosféry rychlostí nějakých sedm a půl km/s - stejně jako orbiter / raketoplán. A stejně tak se bude zahřívat, dokonce víc díky horší aerodynamice a nulovému tepelnému ochrannému štítu.
No to je pravda, na to jsem zapomnel. Nicmene shori beze zbytku nebo neco dopadne na zem?
Myslím že shoří bezezbytku. Tak malý kousek kovu nemá šanci přežít přes 1000 st. Celsia. |
|
citace:
To znamena ze turbocerpadla APU pohani pres hridel i cerpadla hydrauliky? A co vyroba elektriny? Staci na to el. clanky?
Turbočerpadlo je soustrojí, kde na jednom hřídeli je na jedné straně pevně připojena turbina a na druhé čerpadlo. Energie pracovního plynu je z turbiny převedena na tlakovou energii kapaliny a ta pohání další prostorově vzdálené spotřebiče. Pro výrobu elektřiny se zde používají jen palivové články. Turbočerpadla jsou za letu odstavena a přesto je zajištěno stálé zásobování elektřinou, které je asi za letu třeba víc než během startu a přistání (provoz experimentů a přístrojů). Silové prvky ovládání motorů a kormidel vyžadují vyvinutí značné síly a proto je hydraulický pohon výhodnější než elektrický (nebo to alespoň před 30 lety bylo konstrukčně jednoduší). |
|
| Jak jsou vhaneny PH (pohonne hm.) do spalovaci komory APU? Tlakuji se nadrze dusikem? |
|
Ještě přípodotek k APU:
APU jsou tři kusy. Jsou v provozu během expedice 3x. Zaprvé během vzletu, kdy je jejich úkolem zásobovat hydrauliku vychylování hlavních motorů SSME. Přitom je to uděláno tak, že každé APU má "na starosti" právě jeden motor SSME. Kdyby jedna APU během vzletu vypadla, tak (pokud vím) jeden motor SSME zamrzne v neutrální poloze, ale zvýbající dva by to měly ukormidlovat. Po navedení na dráhu se všechna APU vypínají.
Za druhé se zapíná jedno APU predposlední den letu, kdy se provádějí zkoušky aerodynamických ovládacích prvků (elevony, kormidlo/aerodynamická brzda). Je to krátkodobé zapojení, pak se zase vypne.
Za třetí a naposledy se zapínají na sestup a to tak, že jedno APU se zapojí před brzdicícm manévrem, zbývající dvě se zapínají až po brzdicím manévru. Mají za úkoly:
a) převést motory SSME před vstupem do atmosféry do polohy "nahoru", aby trysky byly co nejvíce chráněny před aerodynamickým ohřevem;
b) během sestupu atmosférou slouží k ovládání aerodynamických řídicích prvků;
c) po přistání sklopí motory SSME do polohy "rain drain" (dolů).
Při tomto třetím použití stačí k plnému uspokojení všech úkolů jedno čerpadlo ze tří.
Vychylovatelné jsou také motory OMS, ale tam to zajišťují servomotory, nikoli hydraulika.
Jeslti si to pamatujíi dobře, tak maximální možný příkon palivových baterií (krátkodobý, desítky minut) je 3 x 14 kW.
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
To nepochybne. Ale pres jakou druzici? To by slo prece nekde najit, ne?
V podokně podrobných informacích o programech ESA TV je v závěru většinou odkaz na satelit EUTELSAT HOT BIRD na 13 stupních východně spolu s parametry digitálního přenosového kanálu. Nemám možnost si to ověřit, ale předpokládám, že je to kanál, kde ESA přejímá a dále šíří vysílání NASA TV. |
|
citace:
Jak jsou vhaneny PH (pohonne hm.) do spalovaci komory APU? Tlakuji se nadrze dusikem?
Tak takový znalec už nejsem. Vím, že turbiny pohání plyn z katalytického rozkladu hydrazinu a že mají výkon okolo 100 kW každá, ale tím jsem již vyzradil vše co vím. |
|
citace:
Jak jsou vhaneny PH (pohonne hm.) do spalovaci komory APU? Tlakuji se nadrze dusikem?
Nikoli, jako tlakovací plyn slouží hélium (2,6 MPa), na turbinu je přes převodovku připojeno čerpadlo paliva (je to hydrazin), které se pak pod tlakem asi 10 MPa vhání do plynového generátoru, kde se katalyticky rozkládá na dusík a vodík (dosahuje teploty asi 930 stupňů C) a tlaku 6,9 až 8,3 MPa. Odtud jde plyn do dvoustupňové turbiny s výkonem 103 kW, Výfukové plyny mají teplotu mezi 480 až 540 st. C.
Hydraulická kapalina má provozní tlak 20,7 MPa (tedy asi 200 atmosfér).
Hmotnost APU (prázdná, bez nádrží) je 39 kg. Zásaba hydrazinu pro jedno APU je 134 kg, zásoba h=lia stačí na 91 minut provozu. ____________________
Antonín Vítek |
|
Milí kolegové. Dnes jsme byli svědky další úspěšné pilotované mise při letech do vesmíru. Zdá se, že kosmická stanice bude zdárně dokončena a kosmický výzkum poběží dál. Stálo by to za to zhodnotit, současnou situaci, jak pokročila kosmonautika ve svém vývoji za uplynulá desetiletí, zejména způsob dopravy na oběžnou dráhu Země. Když sledujeme diskuse na tomto fóru i jinde a lety raketoplánu, je stále patrno, že kosmonautika je stále nákladná a nebezpečná záležitost. Američané vsadili na svůj raketoplán - jako univerzální dopravní prostředek. Dnes se ukazuje, že budou muset vyvinout bezpečnější dopravní loď a zajistit větší spolehlivost a bezpečnost kos. letu. Jak víme, nejryskantnější je start a přistání, zejména návrat do atmosféry. Fyzikální zákony prostě ošidit nejdou. Kdo jste sledovali přenos NASA TV určitě jste si všimli napětí ve tvářích lidí v řidícím středisku. A to je jen hrstka z mnoha lidí, na jejichž práci závisí úspěch celé mise. To vše stojí obrovské úsilí a hodně peněz. Mně by osobně zajímalo, za jak dlouho se podobné výpravy stanou běžnou rutinou a všední záležitosti. Slyšel jsem i názory některých odborníků, že výstavba ISS jsou zbytečně vyhozené peníze a kosmonautika by se měla ubírat trochu jiným směrem. To, zda kosmonautika jde správným směrem ukáže až budoucnost. Týto úvahy by ale byli na další diskusi. Zatím musíme být vděční za pokroky dnešní kosmonautiky a uvidíme, co bude dál.
Jinak astronautům STS 115 blahopřejeme k úspěšnému letu a budeme se těšit na zbývající starty raketoplánů.
A pro ty, kteří ještě nejsou kosmickými výpravami dostatečně nabaženi, doporučuji sledovat dnes ČT2 ve 21.40 - Bude 2001-Vesmírná odysea.
Marcel |
| 21.9.2006 - 18:35 - Pavel | |
|
| Ví někdo proč při odtahu STS z dráhy musí jet za ním nějaké speciální auta s dost silnými hadicemi či co to je. Náplně snad už odčerpali a raketoplán je snad prázdný. |
|
citace:
citace:
Jak jsou vhaneny PH (pohonne hm.) do spalovaci komory APU? Tlakuji se nadrze dusikem?
Nikoli ........................................
Dekuji, tim jsou zodpovezeny veskere moje dotazy ohledne APU. Je to docela hezka hracicka. 39kg a ma to vykOn 100 kW. |
|
citace:
Mám velice laický dotaz vzhledem k dost odborným debatám na tomto webu, možná to bude znít směšně.Pan Kolář na ČT odpoledne říkal mimo jiné, že tedy raketoplán letí atmosférou asi pod 45 stupni sklonu, že je to výhodný sklon při letu atmosf., že spodek raketoplánu se zahřívá cca na 3 000 st.C, ale proč se nezahřívá na tyto stupně celý raketoplán? Není to tím,že uvnitř u spodku jsou různá zařízení a mechanizmy, které tuto teplotu zvyšují?- Dík.
Ten úhel podélné osy raketoplánu (a Honza to říkal správně) je 40 stupňů k místní horizontále a to přibližně po dobu asi 3 minut po vstupu do atmosféry.
Trochu se uťal s těmi 3000 stupni C; ve skutečnosti nejvyšší teplota (není na spodku, ale na náběžné hraně) je pod 1300 st. C (RCC materiál snese max. 1800 st. C); těch 3000 st. C (s bídou, spíš je to míň) je v rázové vlně, tzn. dost daleko do povrchu raketoplánu. Kdyby 3000 st. se zahřály dlaždie na spodku trupu, tak jsou v tu ránu pryč, protože snesou 1300 st. C a při zhruba 1400 st. C se roztaví úplně.
(Honza se jen užekl, místo třináct set řekl tři tisíce
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Ví někdo proč při odtahu STS z dráhy musí jet za ním nějaké speciální auta s dost silnými hadicemi či co to je. Náplně snad už odčerpali a raketoplán je snad prázdný.
To je pojízdná klimatizační jednotka (chlazení elektroniky, ta není úplně vypojena a navíc teplo z tepelné ochrany pomalu "prosakuje" dovnitř do trupu).
Cituji:
A ground support equipment air-conditioning purge unit is attached to the right-hand orbiter T-0 umbilical so cool air can be directed through the orbiter's aft fuselage, payload bay, forward fuselage, wings, vertical stabilizer, and orbital maneuvering system/reaction control system pods to dissipate the heat of entry.
A second ground support equipment ground cooling unit is connected to the left-hand orbiter T-0 umbilical spacecraft Freon Coolant loops to provide cooling for the flight crew and avionics during the postlanding and system checks. The spacecraft fuel cells remain powered up at this time. The flight crew will then exit the spacecraft, and a ground crew will power down the spacecraft.
____________________
Antonín Vítek |
|
| Děkuji Luďkovi, že mě dneska informoval o průběhu návratu Atlantusu. |
| 21.9.2006 - 22:32 - Luděk | |
|
| Rádo se stalo! |
| 21.9.2006 - 23:11 - Adolf | |
|
citace:
Ja myslim, ze sroubek by jeste dost dlouho obihal, protoze nema brzdici motory, takze pada jen velmi pozvolna.
Velikost povrchu, proto i průřezu, roste s druhou mocninou rozměrů, velikost hmotnosti s třetí mocninou. Mrňavý objekt má proto větší poměr velikosti odporového průřezu k hmotnosti. Měl by tedy pasivně být zpomalován více než velký objekt. Malý objekt tedy představuje menší vrstvu od povrchu, a tedy menší čas k postupnému uhoření od pvorchu, než úplně zmizí. Úplně shoří tedy dříve. ____________________
Áda |
| 21.9.2006 - 23:26 - Adolf | |
|
citace:
Silové prvky ovládání motorů a kormidel vyžadují vyvinutí značné síly a proto je hydraulický pohon výhodnější než elektrický (nebo to alespoň před 30 lety bylo konstrukčně jednoduší).
Myslím, že hydraulické servopohony mívaly na kg hmotnosti instalace větší výkon než elektrické. Teprve, když byly vyvinuty pro tyto aktuátory elektromotory pomocí materiálů s využitím lanthanoidů, podařilo se elektrickým pohonům dosahovat vyšších specifických výkonů.
Je tu znalec problematiky, který mi tuto domněnku potvrdí nebo vyvrátí, případně jinak upřesní? ____________________
Áda |
|
citace:
citace:
Silové prvky ovládání motorů a kormidel vyžadují vyvinutí značné síly a proto je hydraulický pohon výhodnější než elektrický (nebo to alespoň před 30 lety bylo konstrukčně jednoduší).
Myslím, že hydraulické servopohony mívaly na kg hmotnosti instalace větší výkon než elektrické. Teprve, když byly vyvinuty pro tyto aktuátory elektromotory pomocí materiálů s využitím lanthanoidů, podařilo se elektrickým pohonům dosahovat vyšších specifických výkonů.
Je tu znalec problematiky, který mi tuto domněnku potvrdí nebo vyvrátí, případně jinak upřesní?
Dneska už mají některá letadla vychylování řídících ploch přímo pomocí elektrického pohonu. Nicméně stále to není běžná praxe (elektricky se často vychylují jen pomocné plochy), protože hydraulika má několik výhod:
- má větší sílu
- má větší inherentní spolehlivost: na exponovaném místě v křídle je jen jednoduchý a odolný válec. Citlivá zařízení (čerpadlo, motor) jsou schována někde vevnitř.
- hydrauliku lze dobře zálohovat: pokud odejde čerpadlo, tak můžu použít jiné (klidně i ruční pumpičku). Pokud by byl velký problém, tak můžu povolením jednoho zpětného ventilu hydrauliku odtlakovat (a řídící plochu ovládat táhlem na druhé straně). Oproti tomu při zaseknutí motoru nemůžu dělat nic. :-(
Pokud Vím, tak u raketoplánu se vedou úvahy o vylepšení systému (a dokonce jsou i hotové prototypy - už několik let se čeká na peníze). Ale vylepšení směřují k tomu, že se nahradí APU za elektrickou jednotku (baterií napájené čerpadlo hydraulické kapaliny). Vlastní ovládání řídících ploch zůstane hydraulické. Odstranil by se komplikovaný systém tlakových a toxických nádrží, který je nutno udržovat ve správné teplotě a tlaku (He, hydrazin, katalyzátor, turbína, výfuky, ohřívání, chlazení, ... komplexnost systému naznačil už p.Vítek).
zdravím
Honza
|
|
Podle CNN, viz
http://edition.cnn.com/2006/TECH/space/09/22/shuttle.astronaut.ap/index.html
během uvítací ceremonie na letišti Ellington Field v Houstonu Stefanyshyn-Piperová dvakrát zkolabovala. Lékaři usoudili, že jde o adaptační reakci na zemskou tíži po 12 dnech v beztíži. Do nemocnice nebyla převezena, ale poslána šupem domů.
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Podle CNN, viz
http://edition.cnn.com/2006/TECH/space/09/22/shuttle.astronaut.ap/index.html
během uvítací ceremonie na letišti Ellington Field v Houstonu Stefanyshyn-Piperová dvakrát zkolabovala. Lékaři usoudili, že jde o adaptační reakci na zemskou tíži po 12 dnech v beztíži. Do nemocnice nebyla převezena, ale poslána šupem domů.
No jo, "pevná" zem, to je ale šmejd. |
|
| heh ... niekto si tazko zvyka na beztiaz a niekto zasa na gravitaciu ...no lepsie ako prevracat celu misiu |
|
Měl bych otázku: Turpočerpadla hydrauliky APU jsou poháněny čím? Jak se před startem kouří z těch trubek, které jsou umístěny na tryskách motorů SSME- co to vlastně je? Mají tedy turbočerpadla APU "vlastí výfuk"- a pokud ano tak kde?
Předem děkuji za odpověď. |
|
citace:
Měl bych otázku: Turpočerpadla hydrauliky APU jsou poháněny čím? Jak se před startem kouří z těch trubek, které jsou umístěny na tryskách motorů SSME- co to vlastně je? Mají tedy turbočerpadla APU "vlastí výfuk"- a pokud ano tak kde?
Předem děkuji za odpověď.
cely cas sa to tu rozoberalo ... nedavate pozor ...
1. APU su pohanane hydrazinom ktory sa katalyticky splinuje a topom roztaca turbinu APU ...
2. vyfuk z APU je v zadnej casti trupu raketoplanu - pred smerovim kridlom ... su tri (povodne som myslel ze vyfuk je len jeden lebo to na zaberoch IR kamery nieje vydiet) a mali by mat podla vsetkeho nejaky pretlakovy ventil ktory potom vydava taky pufkajuci zvuk
3. to co vychadza z trubiek na SSME su bud splodiny z turbocerpadla alebo chladiace medium ... myslim ze helium ... toto bude vetiet 100% p. A.Vitek... |
|
citace:
citace:
Měl bych otázku: Turpočerpadla hydrauliky APU jsou poháněny čím? Jak se před startem kouří z těch trubek, které jsou umístěny na tryskách motorů SSME- co to vlastně je? Mají tedy turbočerpadla APU "vlastí výfuk"- a pokud ano tak kde?
Předem děkuji za odpověď.
cely cas sa to tu rozoberalo ... nedavate pozor ...
1. APU su pohanane hydrazinom ktory sa katalyticky splinuje a topom roztaca turbinu APU ...
2. vyfuk z APU je v zadnej casti trupu raketoplanu - pred smerovim kridlom ... su tri (povodne som myslel ze vyfuk je len jeden lebo to na zaberoch IR kamery nieje vydiet) a mali by mat podla vsetkeho nejaky pretlakovy ventil ktory potom vydava taky pufkajuci zvuk
3. to co vychadza z trubiek na SSME su bud splodiny z turbocerpadla alebo chladiace medium ... myslim ze helium ... toto bude vetiet 100% p. A.Vitek...
Děkuji za odpověď- ale chci dodat že dávám pozor- ale jde o tom že jsem to z žádných předchozích článků nepochopil. |
| 23.9.2006 - 00:57 - Blaza | |
|
citace:
Tak tohle je bomba kterou uz mozna znate...
ISS a Atlantis ze 17. zari 2006 - amatersky fotograf Thierry Legault, z webu ESA, http://www.esa.int/esaCP/SEMRHL8LURE_FeatureWeek_1.html
Prosím, řekněte mi někdo, že u nás to nebylo videt Bl |
|
citace:
Prosím, řekněte mi někdo, že u nás to nebylo videt Bl
Nebylo :) Prelety ISS "pred Sluncem" vyzaduji pomerne presne vybrane stanoviste v pasu sirokem jen par kilometru a trva to cele mene nez sekundu. Ten fotograf je machr. |
