|
V posledním čísle časopisu "Novostikosmonavtiki" je obsáhlý článek obsahující interview se současným presidentem a hlavním konstruktérem RKK Energija, kterým je Nikolaj Nikolajevič Sevatjanov, o čtyřetapovém plánu pilotovaných letů Ruska. Tento plán přepokládá 4 etapy:
1. Vývoj mnohonásobně použitelného dopravního prostředku Kliper mezi Zemí a nízkou oběžnou drahou (plus také Parom);
2. Rozvoj ekonomického využívání nízké oběžné dráhy na základě dalšího rozvoje ruského segmentu ISS
3. Zahájení pilotovaného průzkumu Měsíce, který by měl v budoucnosti vést k jeho ekonomickému využívání
4. Realizace pilotovaných expedic na Mars.
Plná ruská verze, včetně obrázků, je na diskusním fóru tohoto časopisu:
http://www.novosti-kosmonavtiki.ru/phpBB2/viewtopic.php?t=3730&start=0
anglický výcuc (pro ty, kdo neumí ruské bukvice, ale bez obrázků):
http://www.friends-partners.org/pipermail/fpspace/2006-July/020391.html
____________________
Antonín Vítek |
|
Ja myslim ze jeden z mala uzitecnych projektu by mohl byt samostatny kridlaty Klipr. Ten by vozil turisty a platici astronauty na ISS a na LEO. U tech ostatnich projektu trci velky otaznik. Naco vyvijet rovnou tri verze noveho sojuzu? Napad s Paromem se mi moc nezamlouva. Spise by mohli zvetsit Progress. O Mesici a Marsu ani nemluvim.
|
|
| Na jednu stranu tato bombastická prohlášení beru s rezervou, ale zaujal mě bod 2, protože může být sporný i ze samého technického hlediska. Rozvoj ruského segmentu může přeci narazit na konstrukční limity stanice (zatížení nosníků, příhradových konstrukcí atd.), protože rozšíření stanice si může vyžádat kromě samotných přidaných modulů i nové pole solárních článků. |
|
> rozšíření stanice si může vyžádat kromě samotných přidaných modulů i nové pole solárních článků.
Na těch obrázcích u rusky psaného textu jsou u rozšířeného ruského segmentu ISS vidět i poměrně velké dodatečné panely solárních článků. Takže s těmi většími nároky na napájení asi počítají.
Jinak prozatím bych byl rád, kdyby alespoň Kliper a rozšíření ISS dokázali realizovat. |
|
U anglického souhrnu (URL viz v mém úvodním příspěvku do této nitě), který zpracoval známý odborník Hendrix, se komentuje, že první dva body jsou ve schváleném vládním návrhu kosmického programu Rusa do roku 2015, takže pro to se rozpočtové prostředeky najdou.
K problematice rozšiřování ISS: univerzální vědecký modul byl odsouhlasen jako součást stanice všemi partnery nejméně před 6 roky!
____________________
Antonín Vítek |
|
| Jirko, opravdu si myslíš, že hlavním důvodem ISS by mělo být vozit tam zazobance, kteří už nevědí co s penězma. Cílem pilotované kosmonautiky by měl být VÝZKUM, VÝZKUM a zase VÝZKUM. Doba pro kosmickou turistiku ještě nenastala. A k tomu ruskýmu plánu. Přeji jim, aby se jim podařilo alespoň dostavit ruský segment ISS podle tohoto plánu a zrealizovat Kliper, který se mi jako koncepce líbí o hodně víc než CEV, i když je těžké tyto lodě porovnávat, vzledem k tomu, že Kliper není určen pro lety k měsíci či výhledově k Marsu. Koncepci kosmické lodě, Z které se vrací nA zem jen kabina a její znovupoužitelnost je velký otazník, považuji po raketoplánech za cestu zpět. |
|
citace:
Naco vyvijet rovnou tri verze noveho sojuzu?
Jde o tři varianty jedné nosné rakety. A kolik jich má Delta 4 nebo Atlas 5 nebo i Ariane 5?
citace:
Napad s Paromem se mi moc nezamlouva. Spise by mohli zvetsit Progress.
Koncepčně se mi líbí mnohem víc, než západoevropský ATV. Pokud se ho podaří dotáhnout do realizační fáze (prostředky by na to měly být), tak by měl jeho provoz být mnohem ekonomičtější než ATV i než Progressy a proti Progressům by měl mnohem větší nosnost. ____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Jirko, opravdu si myslíš, že hlavním důvodem ISS by mělo být vozit tam zazobance, kteří už nevědí co s penězma. Cílem pilotované kosmonautiky by měl být VÝZKUM, VÝZKUM a zase VÝZKUM.
To taky podtrhuje i Sevastjanov. Turisté jsou uváděni až naposledy, s přípodotkem "... a také turisté". Hovoří se tam však i o "placených expedicích vědeckých pracovníků s jejich experimenty", přičemž "doba jejich výcviku by nemala přesáhnout 3 měsíce". ____________________
Antonín Vítek |
|
| Lety těchto pro speciální úkol vycvičených vědeckých pracovníků mají na rozdíl od letů turistů smysl. Ulehčí to práci profesionálním kosmonautům, kteří nemohou být odborníky na vše. To učiní výzkum efektivnějším. Tato praxe se myslím u vědeckých letů raketoplánů docela osvědčila a mohla by být v určité míře uplatněna třeba i na ISS. Myslím si ale, že pro výlety turistů je ISS škoda. PS: nevíte někdo, zda bude nějaký turista na Sojuzu TMA-10? |
| 18.7.2006 - 23:04 - Luděk | |
|
| Jako turista by na Sojuzu TMA-10 měla letět buď A. Ansari(ová) (USA, narozená v Íránu) nebo C. Simonyi (USA, narozen v Maďarsku). |
|
Přečetl jsem si podrobně v ruské verzi rozhovor s ředitelem RKK Sevastjanovem. Zastavím se zatím pouze u Kliperu. Vidím tam 3 nejdůležitější momenty:
- otázka týkající se ekonomie: cena dopravy posádky i nákladu má být minimálně 3x menší než u Sojuzu.
- jednotlivé etapy zavedení systému Kliper jsou velmi zajímavé: V prvé etapě půjde o vyvinutí zcela nových integrovaných palubních systémů pro loď Sojuz (jde především o elektronické a telemetrické systémy), které budou odzkoušeny na Sojuzu a & podstatě převzaty pro Kliper, což sníží riziko při zavedení Kliperu. Modernizovaný Sojuz tak ušetří značně váhy ve prospěch užitečného zatížení, má být zaveden do služby v r. 2010 a může být připojen k ISS po dobu 360 dní. Kromě toho modernizovaný Sojuz bude využíván i pro první etapy letů k Měsíci (včetně přistání), při zesílení tepelné ochrany asi o 300 kg.
- Parom má v podstatě nahradit Progres, ale má být schopen k ISS dopravit kontejnery nebo jiné užitečné zatížení až 13 tun a také loď Kliper. Bude většinou trvale připojen k ISS a odpojovat se jen pro cestu pro náklad na nízkou LEO a zpět nebo pro zbrzdění již prázdného kontejnéru. Má mít životnost 15 roků, počet přeletů do 60, autonomní let až 180 dní, hermetizovaný prostor 26 m3, dva aktivní stykové uzly-jeden pro připojení k ISS, druhý k užitečnému nákladu. Vypuštění prvého se plánuje n r. 2009. Kontejnéry nebo jiné užitečné zatížení se budou vypouštět raketami Proton a Sojuz.
- Vlastní Kliper bude kvůli efektnějšímu využití křídlatý a přistávat na dráze, což umožní snížit potřebu tréninku a nároky na lidi dopravované k ISS. Návratový modul bude mít 3 řady po 2 sedadlech. Plánují 2 varianty Klineru: jeden má mít jednorázový obytný a motorický blok (podobně jako Sojuz), který po návratu shoří. Tato varianta je schopna sama se sestykovat s ISS. Druhá varianta Klineru bude bez tohoto bloku a bude ho nahrazovat Parom. Bude mít ale motorový úsek, který bude představovat záchranný systém při startu a využitelný v případě nutnosti i pro dovyvedení na dráhu a případně brzdící impuls. Kliper se bude vynášet raketou Sojuz 2-3, která bude mít 2 varanty nosnosti, podle varianty Klineru: 14.000 kg a 12.500 kg. Náklady na vývoj sytému včetně flotily 5 Kliperů se odhadují na 1,5 mild. USD. Předpokládá se, že při plném využití ISS s 6 lidmi ušetří Kliper-Parom cca 500 mil. USD za rok oproti současným prostředkům, takže jeho náklady se vrátí za 3-4 roky. Jelikož se bude tento systém používat i ke komerčním účelům, předpokládá se, že přinese za 15 roků ekonomický efekt 15 mild. USD.
Modul kabiny Kliper má být základem pro rozpracování nového vícenásobně využitelného systému dopravy nákladů a lidí na Měsíc, jehož vývoj se uvažuje po r. 2015 (ovšem lunární program není zatím v plánu FKA).
|
|
Perminov a YSevastjanov mají na vývoj Kliperu různé názory. Perminov upřednostňuje vývoj pilotované lodi společně s ESA (předběžná dohoda byla podle něho už dosažena), nevylučuje Kliper někdy později, zatímco Savastjanov (samozřejmě) protlačuje Kliper co nejdřív.
Jinak Sevastjanov na aerosalonu ve Farnborough dal taky interview, který uvádím v anglickém znění podle zprávy RIA:
Clipper shuttle to become operational in 2016
FARNBOROUGH. July 18 (Interfax-AVN) - The Russian Energia Rocket and Space Corporation (RKK Energia) plans to develop and test the Clipper shuttle by 2015, and field it in 2016, RKK Energia Nikolai Sevastiyanov told Interfax-Military News Agency at the ongoing Farnborough 2006 air show on Tuesday.
He pointed out that the Clipper project was one of the priorities for the corporation.
"We have outlined the stages of the Clipper program. The first stage envisions a deep modernization of the Soyuz launch vehicle by fitting it with latest-generation digital systems, which will considerably boost its capabilities. Systems, tested on the Soyuz aunch vehicle, will then be employed aboard the Clipper," Sevastiyanov said.
According to him, the Soyuz program is expected to be realized by 2010. The next stage envisions the work on the Clipper reusable spacecraft.
"We plan to develop, test, and manufacture five Clipper spacecraft by 2015, while in 2016 they will become operational," Sevastiyanov said.
He pointed out that the Clipper would reduce the cost of a space flight about three-fold.
"As far as the Soyuz launch vehicle is concerned, we are not going to give up manufacturing it. The Soyuz will be employed in the Moon exploration program starting in 2016. It will be used for space flights to the ISS and the Moon," he said.
According to him, the Clipper will be integrated into the existing space transportation system, which is of paramount importance as far as investments in the project are concerned.
Sevastiyanov noted that the Russian Federal Space Agency had announced a tender on the reusable spacecraft. "The competition is a closed one. We expect to win it, just like every other participant, including the Khrunichev Space Scientific Center and the Molniya Scientific Industrial Association. We closely cooperate with both companies," he said.
____________________
Antonín Vítek |
|
citace:
Jirko, opravdu si myslíš, že hlavním důvodem ISS by mělo být vozit tam zazobance, kteří už nevědí co s penězma. Cílem pilotované kosmonautiky by měl být VÝZKUM, VÝZKUM a zase VÝZKUM. Doba pro kosmickou turistiku ještě nenastala.
Mozna jsem to vyjadril spatne. Ja si myslim, ze Klipr by mohl dopravovat na ISS platici zakazniky a to predevsim vedce za ktere zaplati cestu (a pobyt na ISS) nejaka kosmicka agentura ci vedecka instituce, nebo i soukromnik. Napriklad CEV pro tyto cesty neni vhodny a Americane to vedi a dali to na jevo tim, ze hodlaji stanici opustit. Pro Ruskou kosmonautiku by to byl naopak velky prinos.
Co se tyce turistu, tak je mozno Klipr vyuzit taky, ale zrejme ne k ISS. Az se tam konecne rozjede vyzkum, tak tam pro ne ani misto nebude. |
|
citace:
Americane to vedi a dali to na jevo tim, ze hodlaji stanici opustit.
Myslel jsem tim NASA a jeji CEV. NASA si muze dal lety kupovat treba prave od Rusu. |
|
| Američané hodlají stanici ISS opustit ??????? |
|
citace:
citace:
Naco vyvijet rovnou tri verze noveho sojuzu?
Jde o tři varianty jedné nosné rakety. A kolik jich má Delta 4 nebo Atlas 5 nebo i Ariane 5?
Jestli jediny rozdil bude jen v poctu nulutych stupnu, tak nemam nic proti. Mel jsem ale takovy dojem ze to neni tento pripad. Jinak toho ale o Sojuzu 3 moc nevim
citace:
citace:
Napad s Paromem se mi moc nezamlouva. Spise by mohli zvetsit Progress.
Koncepčně se mi líbí mnohem víc, než západoevropský ATV. Pokud se ho podaří dotáhnout do realizační fáze (prostředky by na to měly být), tak by měl jeho provoz být mnohem ekonomičtější než ATV i než Progressy a proti Progressům by měl mnohem větší nosnost.
Je pravda ze na vyvoj ATV ESA vyhodila spoustu penez. Uvidime kolik bude stat provoz. Jinak si myslim ze ATV naopak bude lepsi nez Parom. Nejspis bude zalezet na tom, kolik udrzby bude Parom potrebovat. Je to neco zcela noveho a nevyzkouseneho. Je mozny, ze bude zapotrebi spousty let na vyzkouseni. Tou dobou kdy Parom bude operacne nasazen muze ATV uz deset let slouzit a Americani muzou vynest celou kosmickou stanici na jeden start pomoci CaLV. |
|
citace:
- otázka týkající se ekonomie: cena dopravy posádky i nákladu má být minimálně 3x menší než u Sojuzu.
Zlaty voci. Naklady na vyvoj lodi Sojuz i nosne rakety Sojuz byly uz davno amortizovany a v soucasne dobe jsou to nejspolehlivejsi co maji. Jestli dokazi vyvinout novou lod, podstatne vylepsit nosic, vyzkouset a jeste provozovat s mensimi naklady, pak vsechna cest. Jedina sance je vicenasobna pouzitelnost Kliperu. Jak uz ale vime z prikladu STS, nikdo nepozna jak je to tezke, dokud si to nezkusi.
Presto nepochybuju o tom, ze Rusove jsou schopni Kliper postavit. Jen pochybuju o tom, ze provoz bude vyrazne levnejsi nez Sojuz. |
|
| Taky jsem skeptik ohledne ambiciozního snížení nákladů u Klipperu. Co se týče Paromu, tak si myslím, že bude lepší než ATV. Rusové mají narozdíl od Evropy více zkušeností a větší invenci. Jinak jsem vážně zvědavý na první let ATV, po těch průtazích a problémech bude úspěch první mise malý zázrak. |
|
citace:
Co se týče Paromu, tak si myslím, že bude lepší než ATV.
Je otazka jak definovat co je lepsi.
Co ma vetsi nosnost?
Co je spolehlivejsi?
Co je operativnejsi?
Co je levnejsi?
Myslim ze momentalne vede fakt, ze ATV je realna lod pred zaverecnym testovanim, zatimco Parom je ve fazi studie. |
|
citace:
[
Je otazka jak definovat co je lepsi.
Co ma vetsi nosnost?
Co je spolehlivejsi?
Co je operativnejsi?
Co je levnejsi?
Myslim ze momentalne vede fakt, ze ATV je realna lod pred zaverecnym testovanim, zatimco Parom je ve fazi studie.
Ano a studie a plány vždy vypadají lépe a radostněji než tvrdá realita. Týká se to i dalšího -Clipper, návratu na Měsíc atp.
|
|
Quote: Jestli jediny rozdil bude jen v poctu nultych stupnu, tak nemam nic proti. Mel jsem ale takovy dojem ze to neni tento pripad. Jinak toho ale o Sojuzu 3 moc nevim.
---------------------------------------------------------------------------------
Sojuz bude mít vždy jen 4 postranní boostry. Podstatny rozdil Sojuzu 3 oproti Sojuz 2-3 nebo starším verzím je to, že Sojuz 3 bude mít v boosterech jednokomorové motory RD 120 .10F zděděné ze Zenitu. V centrálním stupni pak jednokomorovy motor NK-33-1 zděděné od rakety N1. Jsou to stále jedny z neefektnějších RP/LOX motorů. Ve 3. stupni pak mají být 4 motory RD 0146-E na LOX/LH2, které jsou zamýšleny také pro Angaru a Proton – M.
|
|
| Jen bych se vrátil k využití Klipperu jako hlavního prostředku k turistickým letům k ISS. Já to pokládám za skvělou věc, díky publicitě to slouží k propagaci kosmonautiky po které voláte, přibližuje to vesmír lidem (zatím těm movitějším), pomáhá k uhrazení částí nákladů na dopravu k ISS, na výcviková centra a další věci s kosmonautikou spojené. Žádná negativa mě nenapadají. |
| 19.7.2006 - 16:24 - J2930 | |
|
citace:
Jen bych se vrátil k využití Klipperu jako hlavního prostředku k turistickým letům k ISS. Já to pokládám za skvělou věc, díky publicitě to slouží k propagaci kosmonautiky po které voláte, přibližuje to vesmír lidem (zatím těm movitějším), pomáhá k uhrazení částí nákladů na dopravu k ISS, na výcviková centra a další věci s kosmonautikou spojené. Žádná negativa mě nenapadají.
Pridal bych se: a jeste se hledi na bezpecnost turisty. U profi kosmonauta (jak nekdo psal - vlastne vojaka) to neni tak jednoznacne. Vetsi procento bezpecnych navratu draheho kosmonauta tak muze byt dusledkem vyvoje bezpecneho prostredku pro turistu. A pokud bude litat vice turistu nez dosud a stoupne treba diky zvysene poptavce pocet letu za rok (i treba pro placene vedecke mise) bude tak kosmonautika ziskavat cenna data a skusenosti o moznych problematickych mistech systemu. Jinymi slovy, vice informaci pro statistiky, vetsi pravdepodobnost odhaleni dosud neznamych a nepredpokladanych chyb. |
|
Ja bych rekl, ze jemnost pristani nebude pro turistiku v pristich desetiletich klicova.
Prece jen babicky ci nemocni lide zatim do vesmiru litat nepotrebuji a zdravych zajemcu bude stale prebytek.
Nepochybuju o tom ze vyznamne procento populace je schopno prezit i extremni zatizeni pri pripadne spackanem letu a nekridlate kabiny muzou jeste dlouho slusne prosperovat.
Pokud bude na palube jedinec vycviceny v estremnich pripadech zaskocit za automatiku, tak ostatni muzou klidne upadnout do bezvedomi.
Otazka je kolik lidi bude ochotno na takove riziko pristoupit. Na druhou stranu zase kridlate kabiny maji vetsi pravdepodobnost ze se neco opravdu osklive nepovede. A Klipr nebude vyjimka.
V pristim desetileti se tedy muzeme dockat vice letu, ale i vice havarii. |
| 19.7.2006 - 17:00 - Adolf | |
|
citace:
- Náklady na vývoj sytému včetně flotily 5 Kliperů se odhadují na 1,5 mild. USD. Předpokládá se, že při plném využití ISS s 6 lidmi ušetří Kliper-Parom cca 500 mil. USD za rok oproti současným prostředkům, takže jeho náklady se vrátí za 3-4 roky. Jelikož se bude tento systém používat i ke komerčním účelům, předpokládá se, že přinese za 15 roků ekonomický efekt 15 mild. USD.
Ví někdo, co by přesně měl znamenat zde použitý výraz "ekonomický efekt". ____________________
Áda |
| 19.7.2006 - 17:45 - J2930 | |
|
citace:
V pristim desetileti se tedy muzeme dockat vice letu, ale i vice havarii.
S tim bych pocital. Pradecek automobil byl take statisticky dosti dabelskym vynalezem a je jim do dneska srovname-li to s letadly, avsak mnohem vetsi mirou je na vine ridic ci vzrustajici pocet automobilu nezli technika - statisticky. Dulezite tedy bude mnozstvi prepravenych osob na bezpecny navrat. Dokaze ted nekdo z hlavy vystrelit pocet osob kteri byli ve vesmiru lomeno pocet osob zahynuvsich pri ceste do vesmiru?
Pokud bude Kliper bezpecnejsi nez Sojuz jen dobre. Pokud bude Ares I bezpecnejsi nez Raketoplan take dobre. A v sou& slosti s tim mne napada ponekud drasticke tema: Jake procento je uspesne odstartovanych raket Hizballahu nebo Izraele? Co je jeden zachraneny kosmonaut na 250 mrtvych v novem silenem konfliktu? |
