|
| Proboha, RYSi, neblázněte! To, že má být JWST určen pro oblasti astrofyziky, která vás nezajímají, ještě neznamená, že je k ničemu nebo pro úzkou skupinu odborníků (nebo koho). JWST má stejné ambice na epochální objevy, jaké měl HST, který se mnohonásobně vyplatil, přestože je dražší než všechny ostatní dalekohledy světa dohromady. Kromě toho JWST není primárně určen pro pozorování exoplanet, ale pro jiné, stejně důležité věci. A ani na papíře nejsou v nejbližších desetiletích přístroje, které by ho v tom mohly zastoupit. Na tom nemění nic ani jeho současný stav, za který teleskop sám vůbec nemůže. Problémem totiž není on, ale současný chaos a byrokratický socialismus panující v NASA. [Upraveno 30.8.2011 Arccos] |
|
| nespominalo sa tu ze JWST na exoplanety pouzitelny je? To ze to nie je jeho primarna uloha neznamena ze neprinesie nejaky ten pekny objav aj na tomto poli. HST tiez nebol stavany na exoplanety, a prva priama fotka pochadza prave od neho. |
|
| A to zas ano, samozřejmě je a na jeho pozorování exoplanet se všichni těšíme, jenom to opravdu není jeho hlavní úkol. V tomto ohledu je velká škoda, že někam do nekonečna jsou odsunuty projekty jako TPF (Terrestrial Planet Finder) a hlavně TPI (Terrestrial Planet Imager), které na exoplanety specializované jsou. Konstrukčně jde o interferometry. RYS správně uvažuje, že k tomuto účelu je tato koncepce mnohem lepší. |
| 31.8.2011 - 23:38 - Machi | |
|
citace:
citace:
Žádný. Přesněji asi stejně jako u dalekohledu Herschel
phe.. (nie nad náročnosťou misie, ale nad vaším odhadom náročnosti..)
http://cs.wikipedia.org/wiki/Herschelova_vesm%C3%ADrn%C3%A1_observato%C5%99
http://cs.wikipedia.org/wiki/Planck_%28dru%C5%BEice%29
herschel má životnosť obmedzenú, výdržou chladiaceho média, na 3 až 4 roky
planck ktorí letel spolu s ním má plánovanú životnosť 1a pol roka
to naozaj vydrží bez údržby
ale Webb má mať očakávanú životnosť až 10 rokov
Přečtěte si na co jsem reagoval. O žádné náročnosti nepadlo ani slovo.
Jinak JWST má plánovanou životnost 10 let a také by ji měl vydržet bez údržby. |
|
"O žádné náročnosti nepadlo ani slovo. "
veď práve.. o ňu totiž ide..
"Jinak JWST má plánovanou životnost 10 let a také by ji měl vydržet bez údržby."
HST vydržal s údržbou už dve desaťročia..
keby to mal vydržať bez údržby, zhltlo by to rovnaké peniaze ako apollo (možno aj viac)
hm.. HST..
"Zájem o možnost pozorování pomocí Hubbleova dalekohledu je obrovský – přesahuje 6 x až 9 x reálnou časovou kapacitu dalekohledu."
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hubble%C5%AFv_vesm%C3%ADrn%C3%BD_dalekohled
myslím že s požiadavkami na pozorovací čas JWST to bude podobné, a neuspokojí ani 50% dopytu, nebude na to stačiť "kapacitne"
tak ma napadá ďalšia otázka.. prečo kurňa prakticky za tie isté prachy nepostavia hneď dva kusy?
a potom zase HST
jeho umiestnenie je síce výhodné pre servisné misie, ale práve preto že je tak nízko, poriadne mu to okresáva pozorovacie možnosti, samotná zem mu zakrýva výhľad, musí sa vyhýbať slnečnému svetlu, svetlu odrazenému od zeme, od mesiaca atď atď atď
naozaj by sa nevyplatilo, postaviť dvojča HST, poslať ho do L2 a tam k nemu posielať servisné misie? |
|
| Jsou nějaké novinky ohledně JWST? Poté, co utratili 3,5 mld. USD a mají ho skoro postavený je podle mně hloupost ho rušit. Stačí převézt peníze z SLS a může letět 2015. |
|
podľa časti kongresu je práve JWST, zbytočný požierač peňazí
a tie prostriedky chcú využiť na niečo "zmysluplnejšie, totižto SLS
to ktorí "buclík", zožerie toho druhého, je zatiaľ vo hviezdach
najhoršia možnosť by bola, keby dvaja "buclíci", spojili sily, a spolu zožrali celú nasa [Upraveno 06.9.2011 alamo] |
|
povedal by som, ze najvacsim pozieracom penazi je kongres
oni uz sa ani nesnazia nejako zakryvat, o co im v skutocnosti ide, totizto o zachovanie starych jobs spojenych so starymi technologiami, potazmo o znovuzvolenie. Nejaky JWST kontra SLS... pochybujem ze vedia co to je. Dostali instrukcie SLSano, JWSTnie, a buldozer jede... |
|
citace:
najhoršia možnosť by bola, keby dvaja "buclíci", spojili sily, a spolu zožrali celú nasa [Upraveno 06.9.2011 alamo]
Nebo nejlepší varianta... Pak by se z NASA stalo to, co tady mnoho z nás zastává neboli to že by se NASA stala skutečným výzkumákem technologii a vesmíru, a zadavatelem nebo spíše pronajimatelem nosičů.
Jinak je JWST velmi škoda, že ho nakonec stopí političtí budižkničemové, korupčníci a paraziti, budem muset spoléhat už jen na "ruské bratry" a jejich nové a plánované vesmírné observatoře. [Upraveno 06.9.2011 Conquistador] |
|
citace:
Jinak je JWST velmi škoda, že ho nakonec stopí političtí budižkničemové, korupčníci a paraziti, budem muset spoléhat už jen na "ruské bratry" a jejich nové a plánované vesmírné observatoře. [Upraveno 06.9.2011 Conquistador]
ktore stopia ruski političtí budižkničemové, korupčníci a paraziti... |
|
citace:
citace:
Jinak je JWST velmi škoda, že ho nakonec stopí političtí budižkničemové, korupčníci a paraziti, budem muset spoléhat už jen na "ruské bratry" a jejich nové a plánované vesmírné observatoře. [Upraveno 06.9.2011 Conquistador]
ktore stopia ruski političtí budižkničemové, korupčníci a paraziti...
Snad ne... to by pak bylo uplně v prd.. |
| 07.9.2011 - 00:08 - Machi | |
|
citace:
HST vydržal s údržbou už dve desaťročia..
keby to mal vydržať bez údržby, zhltlo by to rovnaké peniaze ako apollo (možno aj viac)
I HST by vydržel 10 let, kdyby to bylo požadováno a o moc více by to nestálo.
Mám vám vyjmenovat kosmické sondy, teleskopy, družice, které fungují více jak 10 let bez údržby?
Nebo jinak, když už se vůbec neobtěžujete si přečíst na co jsem reagoval. Dejte nám tu link na nějaký zdroj, kde se píše o požadavku! na údržbářské mise k JWST. |
|
| Mně spíš přijde absurdní myšlenka, že někdo věřil tomu, že nový obrovský teleskop vypuštěný a provozovaný 1,5 mil. km od Země bez obsluhy bude stát 1 nebo 2 miliardy dolarů, když už věděli, kolik stálo HST, Cassini a další projekty. V podstatě nárůst na 4 miliardy byl daný už zadáním, zbytek jsou plýtvání, zdržení a úmyslně optimistické harmonogramy - stejné problémy jako u všech současných aerokosmických projektů, o kterých referují a rozhodují manažeři v power-pointových prezentacích a ne inženýři s reálnými zkušenostmi. |
| 07.9.2011 - 10:14 - Svatopluk Klich | |
|
Ono je vpodstatě jedno, co se dělá a za kolik - jde o to, kdo na tom vydělá - a to je ten jediný a skutečný konkurenční boj ve veřejném sektoru, kde inženýři slouží jen jako dodavatelé "argumentů". Kdyby se JWST dal použít na špionáž, je nahoře už dávno.
Tak by mě zajímalo, nevíte někdo náhodou, jaké největší zrcadlo krouží kolem Země? Hubble to určitě nebude, protože se dívá špatným směrem :-) |
| 07.9.2011 - 10:56 - Machi | |
|
citace:
naozaj by sa nevyplatilo, postaviť dvojča HST, poslať ho do L2 a tam k nemu posielať servisné misie?
Něco jako dvojče HST, či přesněji následník plánováno je, ale nejsou na tento projekt peníze. Dalekohled se jmenuje THEIA a měl by průměr 4 metry.
"Tak by mě zajímalo, nevíte někdo náhodou, jaké největší zrcadlo krouží kolem Země? Hubble to určitě nebude, protože se dívá špatným směrem :-)"
Poslední americké špionážní družice řady KH mají průměr zrcadla okolo tří metrů. Může to být o pár decimetrů méně i více, ale obecně je to limitováno tím co se vejde do rakety (max. jsou 4 metry). |
|
citace:
A to zas ano, samozřejmě je a na jeho pozorování exoplanet se všichni těšíme, jenom to opravdu není jeho hlavní úkol. V tomto ohledu je velká škoda, že někam do nekonečna jsou odsunuty projekty jako TPF (Terrestrial Planet Finder) a hlavně TPI (Terrestrial Planet Imager), které na exoplanety specializované jsou. Konstrukčně jde o interferometry. RYS správně uvažuje, že k tomuto účelu je tato koncepce mnohem lepší.
Asi mi lidi nerozumeli.
Mel jsem primarne na mysli to, ze z Hubbla jsou pekne barevne obrazky pro "plebs" co svyma danema plati tento vyzkum.
Problem u JWST je, ze primarni barevne fotky nebudou (leda je pozdeji upravit do umelych barev z infra do viditelne oblasti).
Tudiz by nebylo na skodu (kvuli podpore verejnosti), aby umel i viditelne svetlo.
Me osobne je vsak jasne k cemu JWST je a osobne ho podporuji i kdyz srdicko mi tepe pro TPI sestidruzici na "perech" se spolecnym pohyblivym ohniskem.
Ono vyfotit tamni kontinent v noci s mnozstvim malejch umelejch svetelek na povrchu je jednoznacne potvrzenim, ze tam jsou mesta a tim i civilizace.
[Upraveno 07.9.2011 -=RYS=-] |
|
citace:
"O žádné náročnosti nepadlo ani slovo. "
veď práve.. o ňu totiž ide..
"Jinak JWST má plánovanou životnost 10 let a také by ji měl vydržet bez údržby."
HST vydržal s údržbou už dve desaťročia..
keby to mal vydržať bez údržby, zhltlo by to rovnaké peniaze ako apollo (možno aj viac)
hm.. HST..
"Zájem o možnost pozorování pomocí Hubbleova dalekohledu je obrovský – přesahuje 6 x až 9 x reálnou časovou kapacitu dalekohledu."
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hubble%C5%AFv_vesm%C3%ADrn%C3%BD_dalekohled
myslím že s požiadavkami na pozorovací čas JWST to bude podobné, a neuspokojí ani 50% dopytu, nebude na to stačiť "kapacitne"
tak ma napadá ďalšia otázka.. prečo kurňa prakticky za tie isté prachy nepostavia hneď dva kusy?
a potom zase HST
jeho umiestnenie je síce výhodné pre servisné misie, ale práve preto že je tak nízko, poriadne mu to okresáva pozorovacie možnosti, samotná zem mu zakrýva výhľad, musí sa vyhýbať slnečnému svetlu, svetlu odrazenému od zeme, od mesiaca atď atď atď
naozaj by sa nevyplatilo, postaviť dvojča HST, poslať ho do L2 a tam k nemu posielať servisné misie?
A co takhle udelat JSTWcku pristavaci nozicky s motory a nadrzema a nechat ho pristat na rovniku odvracene strany Mesice. Pak by bylo zamerovani naprosto presne a trvale. Ono obihat okolo L2 odebira palivo. A navic na tom Mesici by bylo jednodussi doplnovat tekute Helium. Stacilo by, aby pristala VELKA kryogeni nadrz s ochlazovacem, pripadne i minibuldozerem, ktery by pro nadrz vykopal pristavaci diru, kterou by potom zakopal (helium by se nemuselo tolik udrzovat a neunikalo by...regolit by zafungoval jako tepelny isolator) a hadici s heliem by propojil pres robonauta do boku JSTW na armaturu pro tekute chladivo.
Za 4 roky by mohla pristat jina nadrz z ktere by se to prelilo do te zasypane a pripadne by tato nadrz mohla byt budouci cast lidske stale stanice.
Chtelo by to ovsem 3 HLO satelity okolo Mesice tak 3-7000km nad povrchem pro retlanslaci. Mohli by soucasne slouzit i pro beznou reltanslaci pro celej Mesic (alespon pro zacatek).
|
|
citace:
Ono je vpodstatě jedno, co se dělá a za kolik - jde o to, kdo na tom vydělá - a to je ten jediný a skutečný konkurenční boj ve veřejném sektoru, kde inženýři slouží jen jako dodavatelé "argumentů". Kdyby se JWST dal použít na špionáž, je nahoře už dávno.
Tak by mě zajímalo, nevíte někdo náhodou, jaké největší zrcadlo krouží kolem Země? Hubble to určitě nebude, protože se dívá špatným směrem :-)
HELEL ma 420cm...s LEO 320-1200km, pry umi rozpoznat SPZ kvuli dualnimu interferometrimu ohnisku.
Ma taky nejrychlejsi prenos dat dwlink... 860mbps trvale pri akci v Ka pasmu.
|
| 07.9.2011 - 23:32 - Machi | |
|
"Problem u JWST je, ze primarni barevne fotky nebudou (leda je pozdeji upravit do umelych barev z infra do viditelne oblasti).
Tudiz by nebylo na skodu (kvuli podpore verejnosti), aby umel i viditelne svetlo."
Naprostá většina fotek z HST jsou v nepravých barvách, tzn, že tohle nepředstavuje žádný problém pro JWST.
Navíc JWST "umí" i viditelné světlo (od 500 nm).
"Me osobne je vsak jasne k cemu JWST je a osobne ho podporuji i kdyz srdicko mi tepe pro TPI sestidruzici na "perech" se spolecnym pohyblivym ohniskem. "
Obávám se, že TPI by stál minimálně 5× tolik co JWST.
"Ono vyfotit tamni kontinent v noci s mnozstvim malejch umelejch svetelek na povrchu je jednoznacne potvrzenim, ze tam jsou mesta a tim i civilizace."
Při rozlišení 500 - 5000 km/pix u nejbližších planet moc světélek neuvidíte.
". A navic na tom Mesici by bylo jednodussi doplnovat tekute Helium."
JWST nepotřebuje hélium.
"HELEL ma 420cm...s LEO 320-1200km, pry umi rozpoznat SPZ kvuli dualnimu interferometrimu ohnisku.
Ma taky nejrychlejsi prenos dat dwlink... 860mbps trvale pri akci v Ka pasmu."
Co je to HELEL?
Mimochodem u minulého příspěvku jsem zapomněl na Herschela s 3,5 metrovým zrcadlem (a Spektr-R má ještě větší zrcadlo), ale tuším, že otázka na velikost byla myšlena na teleskopy zvládající viditelné světlo či blízké IR. |
|
Je to zpravodajska druzice.
Teleskop je slozen ze dvou dilu.
Bylo to smontovano na LEO v nakladnim prostoru STS a odtud to bylo vyneseno.
Jestli se nemejlim, tak jsou 3 druzice tohoto typu s velkejma palivonadrzema.
Pokud mi pamet slouzi, tak jsem o tom cetl v BBS nekdy v roce 1997.
Byl tam popis radioveho propojeni.
Puvodne se uvazovalo o TDRSS.
Mozna, ze dnes uz to tak je.
Ten nazev HELEL je pro optickou cast druzice. Nevim jake ma oznaceni tato zpravodajska druzice.
Podle meho by to mohlo byt tak, ze 3 druzice jsou na podobne draze za sebou jako 3 vlaky za sebou na jedne koleji.
Jedine tak udrzej nonstop opticke sledovani objektu na zemi.
Mozna k systemu patri i dalsi opticke zpravodajske satelity.
|
| 08.9.2011 - 20:38 - Machi | |
|
Jediné družice pro elektrooptický průzkum vypouštěné z paluby raketoplánu byly družice projektu Misty (Advanced KH-11).
Takže to musí být ony. Pro zrcadlo platí to co už jsem psal. Tzn. průměr okolo 3 metry (odhady jsou mezi 2,4 - 4,2 metru). Váš údaj 420 cm je odvozen z teoretického maxima pro nákladový prostor raketoplánu.
Dokonce i s takovým průměrem nepřečtete SPZ. |
|
| jj Rayleighovo kriterium je potvora |
|
- Rozmer 420cm...nevim jestli kvuli nakladovemu prostoru STS, ve zprave bylo napsano, ze je to seskladane ze dvou dilu a po odtahnuti 8-15m od nakladoveho prostoru pomoci ramene se ten druhy dil (prvni je na pevno) mel priklopit a pred mechanickym stlacenim do drazek se melo dostelovat pulzrcadlo vuci tomu "pevnemu".
- To o te znacce na aute bylo se slovem "pry", v textu byla na to narazka. Chtel jsem dal osobni poznamku, ze to asi nejde kvuli optickemu omezeni, ale nenapsal jsem to, protoze jsem si nevzpomel jak se to omezeni jmenuje (Rayleighovo kriterium).
- Dalsi veci je, ze u vojenskych ci zpravodajskych misi STS se nikdo z nas nedozvi uplne presnosti, jelikoz jsou to utajovane udalosti.
Je ale faktem, ze na specializovanem HAM foru BBS packetradia se uz od roku 1984 objevuji informace, ktere jinde nejsou. Pravdepodobne je to tim, ze technici co pracuji v kosmickem prumyslu jsou z cca 5% HAMove a tak kdyz je obcas diskuze na BBS, tak clovek alespon pozna, ze danej clovek "musi" delat na kosmodromu/tovarne na rakety.
Myslim si, ze i tihle lidi si obcas potrebuji "normalne pokecat" pres BBSku o kosmonautice.
Je fakt, ze je to uz dlouho, ale na textovej udaj 420cm jsem si vzpomel. Ty BBSky (vetsinou F6FBB a BayCom BOX a DigiPoint) funguji na bazi ASCII...podobne jako telnet, ale jen rychlosti cca 0.7bps (modulacni rychlost 1k2 AFSK FM nebo 9k6 FSK FM...ve Slovinsku maj system SuperVozjel co umi i 1.2Mbps...ostatne Matjaz S52MV..myslim, uz si nevzpominam na call.. delal vyvoj tehle datovejch linku pred 20 lety i pro Slovinskou armadu) v prumeru a kdyz jste na plachetnici uprostred oceanu nebo jste na pousti, tak se da pripojit i pres kratke vlny a Z-modem ASCII terminalem s TNC.
Rayleighovo kriterium:
http://en.wikipedia.org/wiki/Rayleigh_criterion#Explanation
http://www.vutbr.cz/www_base/zav_prace_soubor_verejne.php?file_id=30603
http://apfyz.upol.cz/ucebnice/down/optmikro.pdf
[Upraveno 09.9.2011 -=RYS=-] |
| 09.9.2011 - 20:12 - Machi | |
|
"...pred mechanickym stlacenim do drazek se melo dostelovat pulzrcadlo vuci tomu "pevnemu"."
Jestli se družice skládala ze dvou dílů, je málo pravděpodobné, že zrovna zrcadlo bylo skládací. Ne že by to bylo úplně technicky nemožné (viz JWST), ale je to velmi obtížné (viz opět JWST) a navíc by takový dalekohled mohl mít ještě o něco větší průměr (až okolo 6-ti metrů).
A velký dalekohled na nízké dráze je možné vyfotografovat i malým dalekohledem s dostatečným rozlišením na přibližné určení průměru zrcadla. To například děla amatér Ralf Vandenbergh, kterému se už pár špionážních dalekohledů vyfotit podařilo - ralfvandebergh.startje.be .
Jeho snímky potvrzují odhady odborníků (fas.org, Janes, Friedmann) i zkušenějších amatérů.
Naopak některé "údaje" z literatury faktu jsou někdy úplně mimo realitu. Jako příklad uvedu Pacnera, který uváděl také myslím rozlišení malých nápisů (třeba na tancích) a přitom uvedl šířku zobrazovaného území na desítky km.
Vůbec mu nedošlo, že by taková družice musela mít lineární čidlo s milióny pixelů! Nehledě už na difrakční limit (to je ten Rayleigh).
" - Dalsi veci je, ze u vojenskych ci zpravodajskych misi STS se nikdo z nas nedozvi uplne presnosti, jelikoz jsou to utajovane udalosti.
Je ale faktem, ze na specializovanem HAM foru BBS packetradia se uz od roku 1984 objevuji informace, ktere jinde nejsou. Pravdepodobne je to tim, ze technici co pracuji v kosmickem prumyslu jsou z cca 5% HAMove a tak kdyz je obcas diskuze na BBS, tak clovek alespon pozna, ze danej clovek "musi" delat na kosmodromu/tovarne na rakety.
Myslim si, ze i tihle lidi si obcas potrebuji "normalne pokecat" pres BBSku o kosmonautice."
No tak za prozrazení utajované informace můžete v USA dostat i víc jak 20 let, takže zřejmě nic zajímavého říct nemohli.
A to se takové případy týkající se špionážních družic skutečně odehrály. Nejslavnější byl zřejmě případ, kdy byl vynesen snímek z KH-11. Od té doby je například jasné (předtím to bylo "pouze" předpokládáno odborníky), že přinejmenším první digitální družice používají lineárních čidel CCD.
Na závěr bych dodal, že rozlišení není omezeno jen difrakcí, ale i vadami dalekohledu (jen zatraceně dobré a drahé velké dalekohledy jsou tzv "diffraction limited"), zkreslením atmosférickými vlivy (snižuje rozlišení asi na ~5 cm), velkou rychlostí pohybu družice (což ale není zas až tak velký problém přes den, ale je to problém v noci) a v neposlední řadě samotnou užitečností pro špionáž (problémem může být například malý rozměr zobrazovaného území, při max. teor. rozlišení 5cm a lineárními čidly s celkem 50 000 pixely máte šířku zobrazovaného pásu jen 2,5 km).
|
|
Vypadá to, že JWST nakonec dokončen bude. Senát 14.9. schválil výdaje na dostavbu teleskopu na rok 2012 s možným startem NET 2018.
http://www.universetoday.com/88928/senate-saves-the-james-webb-space-telescope/ |
| 16.9.2011 - 10:22 - Alchymista neprihlasený | |
|
Ohľadom lineárnych detektorov na vojenských družiciach - príliš by ma neprekvapilo, keby sa v nich skutočne používali detektory s hustotou až niekoľko sto tisíc či dokonca "milion" pixelov. Sú to mimoriadne drahé hračky v cene jednej či dvoch miliárd dolárov - Hubble je podobná konštrukcia, akurát pozerá "nesprávnym smerom".
Mikroskopia v blízkom poli využíva na "prelomenie" rayleghtovho kritéria fakt, že objekt je nielen snímaný/pozorovaný, ale i osvetlovaný špeciálnym spôsobom. Podmienka špeciálneho osvetlenia sa však u diaľkového prieskumu splniť nedá. |
| 16.9.2011 - 15:28 - Machi | |
|
"Ohľadom lineárnych detektorov na vojenských družiciach - príliš by ma neprekvapilo, keby sa v nich skutočne používali detektory s hustotou až niekoľko sto tisíc či dokonca "milion" pixelov. Sú to mimoriadne drahé hračky v cene jednej či dvoch miliárd dolárov - Hubble je podobná konštrukcia, akurát pozerá "nesprávnym smerom"."
Počítám, že na dané téma budu muset napsat samostatný článek, abych ukázal, že podstatně více jak ~100 tisíc pixelů v lineárním čidle(ch) je dnes technická utopie (co se týče družicových teleskopů). Přesto pár problémů zkratkovitě, které jsou s tím spojeny - vykreslení velmi širokého zorného pole limitovaného difrakcí, šum detektorů a rozměr zobrazovaného území v ohnisku. |
|
Poměrně brzo (možná už zítra) bychom se mohli dočkat odhalení technických detailů špionážních družic KH-7 GAMBIT a KH-9 HEXAGON.
National Reconnaissance Office tuto akci připravuje k 50. výročí svého založení.
http://www.thespacereview.com/article/1927/1
http://www.nro.gov/news/press/2011/2011-08.pdf |
| 16.9.2011 - 19:04 - Machi | |
|
To je úžasné! Díky za linky.
Mimochodem autor prvního článku tam má odkaz na své předchozí příspěvky, kde popisuje program "Big Bird", doporučuju. |
|
Zeptám se asi trochu blbě, ale co vlastně brání tomu dokončit a vypustit Webb v roce 2015?
Nevěřím že by částka nutná pro start 2018 byla o tolik nižší než u roku 2015?
citace:
Vypadá to, že JWST nakonec dokončen bude. Senát 14.9. schválil výdaje na dostavbu teleskopu na rok 2012 s možným startem NET 2018.
http://www.universetoday.com/88928/senate-saves-the-james-webb-space-telescope/
|
|
