|
| Částka by nižší nebyla. Ale odsunutím se dá rozložit financování do více let. [Upraveno 20.9.2011 Arccos] |
| 20.9.2011 - 13:17 - Jan Bastecky | |
|
citace:
Částka by nižší nebyla. Ale odsunutím se dá rozložit financování do více let. [Upraveno 20.9.2011 Arccos]
... a při rozložení v čase částka naroste z důvodu delšího udržování celého výrobního aparátu. Je třeba započítat i další časově závislé vícenáklady a inflační vlivy (ale to je už jiné volební období .. ;-) ).
Nemám k dispozic přesná čísla, ale můj názor je, že je (i) finančně nejlepší je dokončit dalekohled co nejrychleji a poslat ho nahoru.
|
|
Dne 2011-11-17 proběhlo ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu Kongresu USA hlasování o rozpočtu NASA, ve kterém bylo v obou komorách odsouhlaseno obnovit financování projektu JWST v plném rozsahu, tj. na finanční rok 2012 v částce 529,6 milionu USD. Pro NASA byl odsouhlasen rozpočet v celkové výši jen 17,8 miliardy USD, což je o půl miliardy méně, než loni, takže to znamená, že kvůli JWST budou muset v NASA okleštit jiné projekty. Jinak poslední projekce ceny celého projektu JWST se už vyšplhala přes 8,8 miliardy USD.
http://blogs.scientificamerican.com/observations/2011/11/17/funds-restored-to-build-the-james-webb-space-telescope/?WT.mc_id=SA_Twitter_mdichristina
____________________
Antonín Vítek |
| 19.11.2011 - 08:37 - Svatopluk Klich | |
|
Je to zákonitý jev, na který upozorňovali liberálové již v 19.století - čím menší zájem veřejnosti o věci veřejné, čím větší přerozdělování, tím větší zneužívání veřejných prostředků a menší efektivita jejich výdajů - tečka.
|
| 19.11.2011 - 08:41 - Svatopluk Klich | |
|
Těším se, až bude JWST nahoře, ale cesta jeho vzniku je neradostná.
Dalo by se stručně shrnout, proč se dalekohled tak prodražuje?(očištěno o inflaci, samozřejmě) |
|
v jednej vete?
"pretože neexistujú prostriedky pre jeho údržbu" |
|
citace:
Těším se, až bude JWST nahoře, ale cesta jeho vzniku je neradostná.
Dalo by se stručně shrnout, proč se dalekohled tak prodražuje?(očištěno o inflaci, samozřejmě)
Uz jen to ze se musi udrzovat v provozu cely jeho tym i budouci ridici stredisko a zrejme i nejaka konzervace neco stoji.
A pak je to VYVOJ a VYZKUM neceho co proste delate poprve a NE SERIOVA treba AUT - proste ani nejvetsi genius nedokaze odhadnout dopredu vsechny mozne budouci zadrhele (problemy) pri pracich - s vyvojem mam co do cineni a tak vim o cem pisu.
Proste komercni firma bud vyvoj neceho zrusi - jakmile reknou to nemuzeme proste dovolit to dodelat nemame tolik finnanci a nebo obchodni oddeleni rekne - my to nedokazme prodat tak, aby jsme na tom neprodelali a pritom ztrata spojena se zrusenim je stale mensi nez ztrata kdyz by se to dodelalo.
A treba se nejake jiz hotove casti pokusi vyuzit v dalsim jinem treba ne tak slozitem projektu.
A vsemi neuspechy se vam zadna komercni firma nikdy verejne nepochlubi.
A v krajnim pripade firma proste a jednoduse zkrachuje a tim prijdete i o zaplacenou zalohu - v horsim pripade - aby to maskovali (a to jiz dela spise primo podvodnik od sameho zacatku) firmu prepisi nejlepe na bezdomovce.
|
|
"bez obsluhy bude stát 1 nebo 2 miliardy dolarů, když už věděli, kolik stálo HST, Cassini a další projekty. V podstatě nárůst na 4 miliardy byl daný už zadáním, zbytek jsou plýtvání, zdržení a úmyslně optimistické harmonogramy "
Je to bohuzel casto jedina moznost to podhodnotit - aby to proslo a pak doufat, ze se to proste jiz nezrusi po vsech prezentacich a proto kvuli teto nizsi nutne finnacni narocnosti jsou i ty umyslne optimisticke harmonogramy.
Proste vedi, ze jinak to proste neprojde casto vubec !!! |
| 21.11.2011 - 06:33 - David | |
|
| Nemohu si odpustit srovnání s ISS, za tu se "vyhodilo" 100 mld a je k ničemu, za to mohlo být 20-3O sond k základnímu výzkumu kosmu.Příkladně už dávno mohly být na Zemi vzorky z Marsu, či měsíců Jupitera, mohly pracovat ponorky na Evropě,či rovery na Titanu, několik dalekohledů třídy JWST,satelity Uranu,Neptunu,sondy do "ledového pásu", atd..Tak ve srovnání s cenou ISS je úplně jedno, kolik bude jakákoli sonda stát, pořád bude téměř o dva řády levnější ! |
|
| Davide, nastuduj si to: http://www.nasa.gov/mission_pages/station/research/experiments/experiments_by_name.html |
|
Tak ELT v Atacame-ESO se stavet bude.
Ted tam byla i statni navsteva.
http://www.eso.org/public/videos/eso1146a/
Princezna i pani sefova jsou docela pekne holky.
Asi ty Spanelky nejsou k "zahozeni".
Foto/video k ELT 40m zrcadlu nejvetsiho dalekohledu sveta:
http://www.eso.org/public/videos/archive/category/e-elt/
http://www.eso.org/public/images/archive/category/e-elt/
Skoda, ze ty penize nedaj do 15m hexagon-skladaciho teleskopu na odvracene strane Mesice nebo do L2 bodu.
[Upraveno 29.11.2011 -=RYS=-] |
| 29.11.2011 - 06:08 - Ervé | |
|
| Jenomže skoro 40 m teleskop E-ELT bude stát desetinu toho, co by stál 15 m v L2 a dvacetinu, co by stál 15 m na Měsíci. Navíc s teoreticky neomezenou životností. |
|
citace:
Jenomže skoro 40 m teleskop E-ELT bude stát desetinu toho, co by stál 15 m v L2 a dvacetinu, co by stál 15 m na Měsíci. Navíc s teoreticky neomezenou životností.
No vzhledem k cene E-ELT 1,1 mld. EUR, JWST pres 6,5 mld. EUR si myslim, ze by 15m dalekohled na Mesici ci v L2 stal jeste vic nez 10krat cenu E-ELT. ____________________
|
|
Je jasne, ze vice jak polovina financi se ztati v cerne dire sede ekonomiky, stejne jako u SLS atd..
Mel jsem tim na mysli to, ze by se zrcadlo stavelo nezavisle na statnich organech. Kdyz by to stavelo celosvetove "sdruzeni" astronomickych a vedeckych ustavu s tim, ze by s financema na toto vyclenenyma hospodarili oni samy a tez, ze by jim "zadna NASA" nenarizovala kterym nosicem se to bude vynaset.
Jsem presvedcen, ze by to slo vynest jednim startem FH.
A na svou pracovni drahu by se teleso mohlo dostat svepomoci pomoci iontovych motoru kombinovano s hydrazynovejma motorkama.
Postupne a po nejakem case se teleso dostane do L2 za Mesic.
Jen by to potrebovalo 2 vhodne retlanslacni telco druzice na vyssi orbite Mesice.
Pochopitelne by teleso bylo rozkladaci, asi jako JWST, ale zas az takovej cenovej rozdil ve velikosti zrcadel preci nemuze byt.
Ridici centrum seskupeni ustavu by melo hledat dodavatele nejen podle kvality, ale i podle ceny.
Neco jako v dodavatelych nosicu.... SpaceX a Sojuz-Korou jsou zatim nejlevnejsi.
A ty zrcadla + jednotlive casti sondy by umeli "levne" vyrobit ruzne firmy po svete.
|
| 30.11.2011 - 05:42 - David | |
|
| JWST je unikátní zařízení, které nikdy nebylo postaveno a pro jeho komponenty je potřeba vývoj a jeho náklady se dají jen odhadovat.Měl by mít zásadní význam pro kosmologii, naprosto nezastupitelnou.Nikdo ošem nebrání jiným kosmickým " velmocem", příkladně Rusku, nebo Číně aby nepostavily stejně výkonný přístroj v levnější variantě, pak by NASA vskutku ušetřila, neboť by mohla celý projkt zrušit. |
|
citace:
citace:
Jenomže skoro 40 m teleskop E-ELT bude stát desetinu toho, co by stál 15 m v L2 a dvacetinu, co by stál 15 m na Měsíci. Navíc s teoreticky neomezenou životností.
No vzhledem k cene E-ELT 1,1 mld. EUR, JWST pres 6,5 mld. EUR si myslim, ze by 15m dalekohled na Mesici ci v L2 stal jeste vic nez 10krat cenu E-ELT.
Elektromagneticki katapult to v budoucnosti vistreli do orbitu velmi lacine.
Lightcraft to udela lacine taky.
http://www.lightcrafttechnologies.com/media.html
http://www.eng.rpi.edu/soe/index.php/faculty/154?soeid=myrabl
Mozna ze nebude treba posilat teleskopy do vesmiru. Mam nápad
jak omezit/snížit atmosfericke problemy o 50-90%.  |
|
citace:
pak by NASA vskutku ušetřila, neboť by mohla celý projkt zrušit.
myslim, ze ak to niekto zrusi, tak to bude kongres... ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
| btw... mam otazku - momentalne je start odhadovany na rok 2018 a pplanovany nosic je stale ariane 5? ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
citace:
citace:
Jenomže skoro 40 m teleskop E-ELT bude stát desetinu toho, co by stál 15 m v L2 a dvacetinu, co by stál 15 m na Měsíci. Navíc s teoreticky neomezenou životností.
No vzhledem k cene E-ELT 1,1 mld. EUR, JWST pres 6,5 mld. EUR si myslim, ze by 15m dalekohled na Mesici ci v L2 stal jeste vic nez 10krat cenu E-ELT.
Elektromagneticki katapult to v budoucnosti vistreli do orbitu velmi lacine.
Lightcraft to udela lacine taky.
Mozna ze nebude treba posilat teleskopy do vesmiru. Mam nápad
jak omezit/snížit atmosfericke problemy o 50-90%.
Dnes jsem napsal dopis profesoru Myrabo [ http://www.eng.rpi.edu/soe/index.php/faculty/154?soeid=myrabl ]
o "naši" 10MWhr baterije ktera by mohla davat energií tomu pohonovimu laseru, vylepšeni jeho Lightcraft, i druhe vylepšovaky.
Mozna ze nebude treba posilat teleskopy do vesmiru. Mam nápad
jak omezit/snížit atmosfericke problemy o 50-90%.
|
| 30.11.2011 - 10:47 - Machi | |
|
citace:
A ty zrcadla + jednotlive casti sondy by umeli "levne" vyrobit ruzne firmy po svete.
Není moc firem po světě, které by uměly vyrobit tak velká a přesná zrcadla. Asi 5 (firem) pro pozemní dalekohledy a 2-4 (2 americké určitě, v IR jedna evropská a možná i jedna ruská (co dodává zrcadlo pro WSO)) pro kosmické.
Divil bych se, kdyby to nějaká navíc uměla udělat levně. |
|
| podľa http://msdb.gsfc.nasa.gov/change_log.php štart bude október 2018 ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
aktuálny stav jwst - prezentácia z 23.2.2012 pred Astrophysics Subcommittee patriacou pod NASA Advisory Council's Science Committee
http://science.nasa.gov/media/medialibrary/2012/02/23/Howard.pdf
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-18253444
James Webb telescope's Miri instrument flies out to US
"The Mid Infra-Red Instrument (Miri) was flown out of London Heathrow on a British Airways jet, bound for Nasa's Goddard Space Flight Center."
____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
citace:
http://www.bbc.co.uk/news/science-environment-18253444
James Webb telescope's Miri instrument flies out to US
"The Mid Infra-Red Instrument (Miri) was flown out of London Heathrow on a British Airways jet, bound for Nasa's Goddard Space Flight Center."
Miri dorazilo do Goddard Space Flight Center ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
|
zrkadlá sú hotové:
http://www.space.com/17202-nasa-james-webb-space-telescope-mirrors.html ____________________
Per aspera ad astra - 42 |
| 09.10.2012 - 08:00 - Adolf | |
|
Špióni dali NASA svoje teleskopy s 2,4 m zrcadly. Tady je to v češtině:
http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/1145-nasa-lovi-zivot-mimo-slunecni-soustavu-pomoci-tajnych-spionaznich-teleskopu
NASA jásá, tak počítám, že ty aparáty skončí v JWST. ____________________
Áda |
|
U JWST neskončí nic, takové využití to mít nemůže.
Darované přístroje jsou jenom holý hardware. Veškeré přístroje, jako třeba kamery, musí dodat NASA. Ostatně, zdá se, že v NASA zavládl kolem celého daru byrokratický chaos a zatím nikdo neví, jestli se teleskopy vůbec využijí. U zmiňované mise WFIRST dokonce někdo spočítal, že s využitím darovaných komponent bude stát 1.75 mld namísto 1.5 mld. Ano, čtete správně, ač se to příčí zdravému rozumu, je to dražší... |
| 09.10.2012 - 10:41 - Adolf | |
|
citace:
U zmiňované mise WFIRST dokonce někdo spočítal, že s využitím darovaných komponent bude stát 1.75 mld namísto 1.5 mld. Ano, čtete správně, ač se to příčí zdravému rozumu, je to dražší...
Aby to nakonec nebyl danajský dar. Chápu, že navýšení některých složek nákladů může být způsobeno vyšší hmotností a rozměry teleskopů, ale ušetří se za samotný teleskop ... ____________________
Áda |
|
| Pro mě je to taky nepochopitelné. Myslím, že s tím prostě NASA neumí správně naložit. |
|
| http://www.osel.cz/index.php?clanek=6838 |
