|
citace:
Rozhodne ovsem inflace neni neco, co se vytahlo z klobouku aby se vysvetlila izotropie mikrovlneho pozadi vesmiru. Inflaci v konecnym dusledku vyzaduje i standartni model casticovy fyziky, jako dusledek existence Higgsova pole.
A neni Higgsovo pole jen dalsi berlicka jak popsat neco o cem se toho moc nevi? Je jasne ze soucasne velmi priblizne teorie vyprodukuji spoustu artefaktu. Vysledkem je ze vesmiru chybi 90% hmoty (nebo kolik to vlastne v tuto chvili je). Temna energie, inflace ci Higgsovo pole tak mohou byt jen dusledky chyb v dnesnich teoriich.
|
| 03.12.2007 - 18:31 - Adolf | |
|
citace:
citace:
Rozhodne ovsem inflace neni neco, co se vytahlo z klobouku aby se vysvetlila izotropie mikrovlneho pozadi vesmiru. Inflaci v konecnym dusledku vyzaduje i standartni model casticovy fyziky, jako dusledek existence Higgsova pole.
A neni Higgsovo pole jen dalsi berlicka jak popsat neco o cem se toho moc nevi? Je jasne ze soucasne velmi priblizne teorie vyprodukuji spoustu artefaktu. Vysledkem je ze vesmiru chybi 90% hmoty (nebo kolik to vlastne v tuto chvili je). Temna energie, inflace ci Higgsovo pole tak mohou byt jen dusledky chyb v dnesnich teoriich.
V polovině 19. století mohla debata o éteru nebo, caloriu či jak se to jmenovalo, vypadat velmi podobně jako dnešní debata o Higgsově poli. |
| 03.12.2007 - 18:31 - ohara | |
|
Samozrejme, ze muze byt. Nicmene je soucasti teorie zvane standartni model, kterou umime pocitat silnou i slabou jadernou silu, a tahle teorie, je zatim tou nejpresnejsi vubec. Nevzpomenu si v jakym radu, ale tusim ze je overena az nekam do 10^-20. Ze tato teorie neni uplna vime, protoze napriklad neumi vypocitat hmotnosti nekterych predikovanych castic, ktere [pak musime experimentalne merit. Nicmene pokud nenajdem Higgsuv boson v ocekavanem hmotnostnim rozmezi, tak to bude mit pro casticovou fyziku vazne dusledky. Asi by se prepisovaly ucebnice.
Zatim se bez Higgsova pole neobejdeme a i teorie mimo standartni model (M-teorie, smyckova gravitace atd.) vyzaduji existenci, nejakeho pole nebo topolgie, ktere bude definovat setrvacnost. To jsme ale velmi daleko od kosmonautiky. Kazdopadne tohle je to, co me na kosmonautice zajima, vyzkum v oblasti teoreticky fyziky a priznam se, ze ja bych radsi finance videl tam, nez na mesici, nejak se mi tenhle typ vyzkumu jevi uzitecnejsi nez mesicni geologie.
Chybejici hmota je zase trosku neco jineho a nemichal bych ji s temnou energii, jde spis o nejaky druh castic ktery velmi slabe nebo vubec neinteraguje, krom interakce gravitacni (torie snaziCi se vysvetlit tuto anomalii modifikaci gravitacniho zakona, uz byly v podstate spolehlive vyvraceny). Co je to ovsem za castice nevime, kandidatu je cela rada, od tzv. superpartneru az po axiony ( ty se mezitim temer podarilo vyloucit, Italska mereni, ktery vzbudila takovy nadseni se ukazala, jako zrejme chybna, sum v aparature). |
| 03.12.2007 - 18:52 - Adolf | |
|
Už jsem si vzpomněl, nebylo to caloriom - byl to flogiston. Tak se jmenovala ta berla termodynamiky za počátku 19. století - další domnělý prvek - nositel tepla. Byl to konstrukt pomocí kterého vznikla i teorie termodynamického cyklu, koncept entropie a celá klasická termodynamika, ač my dávno víme, že nikdy neexistoval.
Tycho Brahe také nikdy nepřijal Koperníkovu spekulativní hypotézu, protože jako poctivý vědec věřil standardnímu modelu. Ne snad proto, že by to byl nějaký dogmatik, ale hlavně proto, že standardní geocentrický model té doby byl nesrovnatelně přesnější než ta Koperníkova vymyšlenost. Konec konců byl přesně kalibrována právě hlavně podle Braheho. Nakonec ale přišel nějaký Kepler, a podle Braheho kalibroval Koperníka. 
Prostě modely jsou tu na to, abychom je používali, ale bacha na to věřit jim. 
|
| 03.12.2007 - 19:02 - ohara | |
|
| Samozrejme, proto se tomu rika teorie, je to nejaka aproximace skutecnosti. Jenze my zatime nemame zadny jiny matematicky model ktery by dokazal stejne presne popsat vysledky casticovych experimentu a zaroven nevyzadoval obdobu Higgsova pole. V jistem smyslu tedy nutnost inflace-fazoveho prechou-izotropie vesmiru slouzi jako dukaz existence Higgsova pole. At uz Higgse najdou nebo ne, ceka terotickou fyziku velice pestra budoucnost v pristich 10 letech. Krom toho myslim, ze vami popsana teorie castic tepla uz v te dobe nefungovala, neumela totiz vysvetlit zareni absolutne cerneho telesa, proste doba uz byla zrala na kvantovou fyziku a kazdy pokus o klasicke vysvteleni vedl jen k dalsim paradoxum. V jistem smyslu se presne do tohoto stavu blizime, fyziku mozna ceka revoluce v nejblizsich letech. |
| 03.12.2007 - 19:13 - Adolf | |
|
citace:
Krom toho myslim, ze vami popsana teorie castic tepla uz v te dobe nefungovala, neumela totiz vysvetlit zareni absolutne cerneho telesa, proste doba uz byla zrala na kvantovou fyziku a kazdy pokus o klasicke vysvteleni vedl jen k dalsim paradoxum. V jistem smyslu se presne do tohoto stavu blizime, fyziku mozna ceka revoluce v nejblizsich letech.
V době vzniku klasické termodynamiky kralovala. Teprve později, když do toho šlápli pozdní Daltonisté - Maxwell a zejména Schrödingerův učitel Boltzman, se objevily kvalitnější teorie - tedy zejména částicové zdůvodnění termodynamiky (Daltonistické). Nebylo to moc hladké. Velmi agresivně tomu bránili Machisté - epiriokritici. Těm se zavdádění takových podivných spekulativních konstruktů jako atomy, molekuly a jiné skutečnou vědou neuchopitelné vymyšlenosti vůbec nelíbily. Chudáka Boltzmana dohnali až k sebevraždě. Stejně mu ale jeho žáci dali na náhrobek jeho slavnou rovnici S=k.ln(p). Teprve pak mohla vzniknout záhada vyzařování absolutně černého tělesa.  |
| 03.12.2007 - 21:34 - Ohara | |
|
| Myslim, ze michate fylozofii z fyzikou dohromady, na coz byvam alergicky:). Ether byl spolehlive vyvracen slavnym Michelsonovym pokusem uz v roce 1881, zavadel se protoze tehdejsi fyzika si nedovedla vysvetlit vlneni ktere by neprobihalo v nejakem mediu. Prvni teorie o zareni cerneho telesa v roce 1901 Planck, jeste ale ne pomoci diskretizace, na kterou zase poukazovaly experimenty s casticovyn charakterm zareni. To nasledovalo az po roce 1924 a Einsteinove fotoelektrickem jevu, za ktery taky dostal Nobelovu cenu. Jeste k tem phlogistonum (rovnou se priznavam, ze jsem se na to musel podivat) to mely byt castice tepla, nicmene nijak to nesouviselo s etherem a predevsim tato teorie (1667) uz opravdu nema nic spolecneho s fyzikou, spis s alchimii,neda se z ni totiz nic spocitat ani porovnat s experimentem, v te dobe jeste neexistovalo neco jako exaktni veda. |
| 03.12.2007 - 23:21 - Adolf | |
|
citace:
Myslim, ze michate fylozofii z fyzikou dohromady, na coz byvam alergicky:).
Kdepak! Nic nepletu. Mluvím o modelech. O tom, že jsou to často v podstatě astroláby. Sice velice užitečné a poskytující skutečně relevantní data o modelovaných fenoménech, ale jen proto nemusíme věřit, že pánbůh má na obloze stejná ozubená kolečka jako my v astrolábu. Mluvím o zlozvyku fyziků věřit svým modelům a konstruktům, z nichž je sestrojují, jako éter či phlogiston. I když pravda o opatrnosti bývá někdy také dost tristní. Berličky typu phlogiston dost dlouho velice účinně pomáhala budovat klasickou termodynamiku. Přísně pozitivistickými machisty zatracovaná „berlička“ toho divného daltonistického konstruktu atomu je dost funkční dodnes.
Skutečnost, že současné fyzikální modely jsou přesné třebas deset na minus dvacátou, neznamená, že v něm nejsou phlogistony a étery. Netřeba jim tak moc věřit jako chudák Bolzman, který měl přeci jen konstrukt poněkud trvanlivější než phlogiston a stejně ho obviňovali, že nevědecky zamořuje termodynamiku nadbytečnými konstrukty svých astrolábů, a když o tom zapochyboval, tak se z toho utopil. Vždyť jeho model by byl stejně vynikající, i kdyby snad ty atomy nebyly, stejně jako byl ve své době funkční phlogiston.
Ovšem, dokud neuměli teplo a teplotu interpretovat jako kinetickou energii částic, nešlo to korelovat s vyzařovaným spektrem a Planck by bez toho byl namydlenej.
Jak mám vědět, do jaké míry je inflace phlogiston či éter a do jaké míry ten nadbytečný konstrukt těch potrhlých daltonistů typu Bolzman?
|
| 04.12.2007 - 10:33 - ohara | |
|
To uz jsme skutecne na pude filozofie a debate o poznatelnosti. Uz od dob Goedela a Turinga vime ze zadnej sytem kterej je bezespornej neumoznuje sam ze sebe dokazat vsechna tvrzeni ktery v nem muzeme zkonstruovat, z toho bych se nebal odvodit, ze se principielne nemuzeme dobrat k tomu ze bychom mohli tvrdit ze tento model je absolutni pravdou. Dalsi vec je, ze uznavane fyzikalni teorie jsou takove, ktere jsou vnitrne bezesporne, davaji testovatelny vysledek a dale jsou jedinecne, pokud existuji dve teorie ktere davaji stejne vysledky, tak musi byt bud matematicky ekvivalentni, nebo rozlisitelne experimentem, tak aby mohla byt jedna z nich vyloucena jko chybna, pokud to neni mozne, pak to neni veda ale nabozenstvi Floghystony zadny terodynamicky model nedavaly, vychazely z predstavy o elementech zivlu, byla to spis konstrukce typu astrolab a hudba sfer. Takhle uz veda nastesti dlouho nefunguje (teda fyzika). |
|
| Koukám že se nám tu konečně rozjela nějaká fakt zajímavá debata... :-) |
|
| Čím více pronikáme do nitra hmoty, tím více nalézámě " prázdného " prostoru a méně hmoty. Kvarky by neměly být sférická těles, ale délkové útvary -struny-. Zdá se, že hmota je specielním druhem prostoru, který se jakoby zhušťuje ve hmotu. V okolí takto zahuštěného prostoru, je prostor jakoby řidší a vše co se tam dostane má tendenci padat do zhuštění.Tím si vysvětluji absenci gravitronů s tím, že gravitace je vlastně poruchy prostoru. Myslím, že hledat temnou hmotu či energii je zbytečné, je to prostor. Myslím, že je chybou dívat se na prostor jako na prázdnotu, jejíž jedinou vlastností je rozprostraněnost, mám zato, že prostor je zcela naplněn a je vlastně temnou hmotou či energií, jejímž specielním případem je viditelná a hmatatelná hmota. |
|
citace:
Kvarky by neměly být sférická těles, ale délkové útvary -struny-.
No, s dovolením jsem strunovou teorii pochopil malinko jinak: Struně nemůžeme přisoudit nějaký tvar, protože se už pohybujeme pod Planckovou délkou a nemáme tedy rozměr, a to v žádném směru. Elementární částice vč. kvarků jsou tvořeny strunou, kmitající v nějakém modu. Ten modus určuje, jakou částici tam pozorujeme, jaká se tam projevuje.
Neexistuje nic jako pevné sférické těleso.
citace:
Zdá se, že hmota je specielním druhem prostoru, který se jakoby zhušťuje ve hmotu. V okolí takto zahuštěného prostoru, je prostor jakoby řidší a vše co se tam dostane má tendenci padat do zhuštění.Tím si vysvětluji absenci gravitronů s tím, že gravitace je vlastně poruchy prostoru.
Ano, gravitace je porucha prostoru, způsobená přítomností hmoty. Hmota je jen forma energie.
citace:
Myslím, že hledat temnou hmotu či energii je zbytečné, je to prostor. Myslím, že je chybou dívat se na prostor jako na prázdnotu, jejíž jedinou vlastností je rozprostraněnost, mám zato, že prostor je zcela naplněn a je vlastně temnou hmotou či energií, jejímž specielním případem je viditelná a hmatatelná hmota.
Temná/Tmavá energie je zatím hypotéza, kterou máme jako berličku pro vysvětlení zrychlující se expanze vesmíru. Měla by se nacházet rovnoměrně v celém vesmíru.
Tmavá [nebaryonová] hmota se ale projevuje svou gravitací a toto její působení je pozorováno. Její rozložení ve vesmíru je podobné rozložení hmoty viditelné, tj. elektromagneticky interagující.
Prostor samozřejmě prázdný není, na mikroúrovni tam vře kvantová pěna - vznikají "z ničeho" částice a většinou zase rychle zanikají. Potvrzují to jevy kolem černých děr. ____________________
--
MIZ |
| 04.12.2007 - 13:17 - Vítězslav Novák | |
|
Oharo, neurážejte astroláb!
To byl přímo geniální přístroj a specializovaný mechanický analogový počítač. |
|
citace:
V polovině 19. století mohla debata o éteru nebo, caloriu či jak se to jmenovalo, vypadat velmi podobně jako dnešní debata o Higgsově poli.
Situácia môže byť podobná v tom, že oboje bola vo svojej dobe len teoretická konštrukcia. Ak sa však pozrieme na kvalitu týchto konštrukcií, tak sú v značne odlišných situáciách. Éter nemal žiadnu rovnicu, ktorá by popisovala jeho vlastnosti. Niečo ako éter si dokonca ani žiadna rovnica nepýtala. Potreba éteru vyplývala len zo zotrvačnosti myslenia ľudí. Stuácia s Higgsovým poľom je iná. Nutne si ho pýtajú rovnice existujúcich teórii, vieme popísať jeho vlastnosti a vieme predpovedať vlastnosti jeho elementárnej častice. Z hľadiska kozmológie je skalárne pole nevyhnutným prvkom inflačnej teórie Big Bangu. |
|
Když se tu nakously ty kvarky... teď je nejnovější hit tohleto:
http://teckacz.cz/index.php?clanekid=604
tedy nikoliv superstruny - ale teorie grup. Popravdě, přiznám se bez mučení, že je to pro mě dost španělská vesnice.
No, to už jsme od JWST odbočili docela daleko, co ? :-) |
|
citace:
Prostor samozřejmě prázdný není, na mikroúrovni tam vře kvantová pěna - vznikají "z ničeho" částice a většinou zase rychle zanikají. Potvrzují to jevy kolem černých děr.
Dokonca aj keď odmyslíme kvantovú penu, priestor nezostane prázdnym "nič". Časopriestor je veľmi zaujímavá entita. Už len tým, že reaguje na rýchlosť a zrýchlenie pozorovateľa. To, že sa menia dĺžkové miery a rýchlosť plynutia času, to nie sú len "optické klamy" pozorovateľa. Časopriestor naozaj objektívne niečo robí. Na druhej strane nelokalita kvantových javov a tiež niektoré aspekty strunovej teórie naznačujú, že priestor nie je nejaký absolútny jav, nejaké absolútne javisko, v ktorom "sa deje fyzika" ale že priestor je jedným z hercov, ktorý sám tancuje na javisku niečoho hlbšieho, čo nie je podmienené priestorom. |
|
citace:
citace:
Prostor samozřejmě prázdný není, na mikroúrovni tam vře kvantová pěna - vznikají "z ničeho" částice a většinou zase rychle zanikají. Potvrzují to jevy kolem černých děr.
Dokonca aj keď odmyslíme kvantovú penu, priestor nezostane prázdnym "nič". Časopriestor je veľmi zaujímavá entita. Už len tým, že reaguje na rýchlosť a zrýchlenie pozorovateľa. To, že sa menia dĺžkové miery a rýchlosť plynutia času, to nie sú len "optické klamy" pozorovateľa. Časopriestor naozaj objektívne niečo robí. Na druhej strane nelokalita kvantových javov a tiež niektoré aspekty strunovej teórie naznačujú, že priestor nie je nejaký absolútny jav, nejaké absolútne javisko, v ktorom "sa deje fyzika" ale že priestor je jedným z hercov, ktorý sám tancuje na javisku niečoho hlbšieho, čo nie je podmienené priestorom.
Nekdo tady prohlasil, ze nesnasi spojeni filozofie s fyzikou.
Ovsem samotna filozofie ma zasadni implikace do fyziky.
Dejme tomu ze se filozof zamysli nad fungovanim vesmiru. Pak musi dojit k zaveru, ze pravidla podle kterych se ridi vesmir musi byt pritomna v kazdem kousicku vesmiru. Tedy i v prazdnem prostoru. Prazdny prostor tedy obsahuje zasadni informace. Skoro by slo rici ze fyzikalni zakony jsou zakladni vlastnosti prostoru (vesmiru) a jednotlive realizace techto zakonu (jevy) jsou jen jistym projevem samotneho prostoru.
Fyzikove opravdu dosli ve shode s filozofy (i temi nabozenskymi) k zaveru ze prazdny vesmir - vakuum neni tak uplne prazdne a ze se v nem deje spousta zajimavych veci.
Bohuzel neni jednoduche prazdny vesmir pozorovat. Nejlepe se pozoruje ve vesmirnych dalavach pomoci vykonnych dalekohledu. Jsem presvedcen o tom, ze az lide pochopi zakonitosti prazdneho vesmiru, bude uz hrackou pochopit i vse ostatni.
Soucasna astronomie snad uz zacina chapat ze ignorovanim prazdneho prostoru se dostala do slepe ulicky.
Mozna to pochopi i kosmologie a ponekud prehodnoti svuj nahled na vznik vesmiru z niceho. |
|
citace:
Tedy i v prazdnem prostoru. Prazdny prostor tedy obsahuje zasadni informace. Skoro by slo rici ze fyzikalni zakony jsou zakladni vlastnosti prostoru (vesmiru) a jednotlive realizace techto zakonu (jevy) jsou jen jistym projevem samotneho prostoru.
No, tedy, ne že bych se chtěl hádat, ale přeci jen být fyzikální zákony mohly být spíš atributem hmoty/energie, spíše než prázdného prostoru. I samotná vzdálenost by mohla svým způsobem být atributem hmoty... |
|
citace:
citace:
Tedy i v prazdnem prostoru. Prazdny prostor tedy obsahuje zasadni informace. Skoro by slo rici ze fyzikalni zakony jsou zakladni vlastnosti prostoru (vesmiru) a jednotlive realizace techto zakonu (jevy) jsou jen jistym projevem samotneho prostoru.
No, tedy, ne že bych se chtěl hádat, ale přeci jen být fyzikální zákony mohly být spíš atributem hmoty/energie, spíše než prázdného prostoru. I samotná vzdálenost by mohla svým způsobem být atributem hmoty...
Prazdny prostor je tak trochu falesny pojem. Fyzikove to myslim nazyvaji "falesne vakuum". Prostor proste neni prazdny ikdyz tam neni zadna hmota. Vakuum ma jistou energii a protoze energie a hmota jedno jest musi mit vakuum i nejakou hmotnost.
Ledaze bychom meli takovou tu osklivou singularitu, jakou predpoklada teorie velkeho tresku. Bod s nekonecnou energii/hmotou a kolem nej jalovy prostor s nulovou energii a hmotnosti (a nutne taktez bez jakekoliv vlastnosti a informace).
Ja myslim ze ve skutecnosti je hmota jen takovy privazek prostoru, neco "vpodstate zbytecneho". Prostor si klidne vystaci jen s energii. A energie neni nic jineho nez jisty doprovodny jev prostoru. Energie je "ton", ktery se ozvyva kdyz zabrnkate na prostor. Jenomze ton hraje podle toho jak je naladena struna, ta obsahuje veskerou informaci a veskera pravidla. Ton je realizaci tech pravidel, jeden z mnoha ruznych moznych stavu struny.
Kdyz merime vzdalenost mezi zdrojem zareni a jeho prijemcem, tak merime vlastnost prostoru mezi nimi. Z rudeho posuvu se dozvidame co se deje s prostorem kterym zareni prenasejici informaci proslo. |
|
citace:
Prazdny prostor je tak trochu falesny pojem. Fyzikove to myslim nazyvaji "falesne vakuum". Prostor proste neni prazdny ikdyz tam neni zadna hmota. Vakuum ma jistou energii a protoze energie a hmota jedno jest musi mit vakuum i nejakou hmotnost.
Já bych nezaměňoval "prostor" a "vakuum". To co má nenulovou energii a tedy i hmotnost jsou částice v tom prostoru, i když třeba jen virtuální. Prostor sám o sobě jsou jen souřadnice, žádná hmotnost ani energie.
citace:
Ledaze bychom meli takovou tu osklivou singularitu, jakou predpoklada teorie velkeho tresku. Bod s nekonecnou energii/hmotou a kolem nej jalovy prostor s nulovou energii a hmotnosti (a nutne taktez bez jakekoliv vlastnosti a informace).
Žádný prostor kolem počátečního bodu, ale uvnitř něj.
Nekonečnou hmotnost/energii by ten bod měl pouze pokud by byl bezrozměrný. To ale být nemusel, mohl být velký "jen" pod Planckovou délku.
citace:
Kdyz merime vzdalenost mezi zdrojem zareni a jeho prijemcem, tak merime vlastnost prostoru mezi nimi. Z rudeho posuvu se dozvidame co se deje s prostorem kterym zareni prenasejici informaci proslo.
Prostor nemá vlastnost, nejvýše tak geometrii. Těleso s rudým posuvem se od nás vzdaluje, nemám pocit, že by to vypovídalo něco víc.
IMHO. Chudák dalekohled. ____________________
--
MIZ |
| 04.12.2007 - 17:13 - Adolf | |
|
citace:
Floghystony zadny terodynamicky model nedavaly, vychazely z predstavy o elementech zivlu, byla to spis konstrukce typu astrolab a hudba sfer. Takhle uz veda nastesti dlouho nefunguje (teda fyzika).
Klasická termodynamika s reálností phlogistonu dlouho pracovala. Dokonce i entropii v jejím klasickém pojetí s ní vymyslela. My dnes víme, že to lze interpretovat jako kinetickou energii částic látky, ale jinak s představou tepla pracujeme matematicky ekvivalentně s nimi.
Praktici v oborech, kde se staví modely kolem statistiky aj., dnes zpravidla budují modely jen tak, aby levně vysvětlili, co je pro potřebnou problemtiku relevantní s omezenou explanační silou, kde se vůbec nesnaží najít interpretaci pro spoustu svých konstruktů. Vyloženě modeláři v ekonomii, financích, sociologii aj. vytváří "astroláby", kterým nevěří, ví o nich ale jaký je jejich obor použitelnosti. Smějí se při tom fyzikům za to, že svým astrolábům věří za ulítlost do víry, stejně jako třeba vyznavačům Alláha nebo spiritismu. Celé Popperovské pojetí vědy je při tom postaveno právě na tomto konceptu a pozitivistický přístup přežívají u fyziků považují za formu předvědeckého idealismu.
Jaký je vlastně rozdíl mezi hudbou sfér, flogistonem a superstrunou?
Co je amplituda pozorovatelné jiného než upřímně přiznaný "flogiston" v modelu, bez kterého "astroláb" nepostavíme, který nám ale nestojí za náklady na explanaci, jako se to dělá ve statistickém modelu k přípravě marketingové kampaně?
Dnešní věda tvoří astroláby i s hudbou sfér, étery a flogistony ještě produktivněji než ta stará. Fyzikové při tom mají sklon k naivní víře ve své modely (astroláby) a hledání koleček svých astrolábů ve vesmíru.
|
| 04.12.2007 - 17:20 - Adolf | |
|
citace:
Éter nemal žiadnu rovnicu, ktorá by popisovala jeho vlastnosti. Niečo ako éter si dokonca ani žiadna rovnica nepýtala. Potreba éteru vyplývala len zo zotrvačnosti myslenia ľudí.
Kdepak! Fyzikové 19. století své modely měli a bez berličky éteru se jim pracovalo špatně. Dali si dost práce, aby teoreticky vypočítávali pružnost a pevnost éteru a spoustu dalších vlastností plynoucích ze základního modelu tehdejšího světa - mechaniky. Slibovali spoustu dalekosáhlých závěrů z vyřešení vlastností éteru. |
| 04.12.2007 - 17:23 - Adolf | |
|
citace:
tedy nikoliv superstruny - ale teorie grup. Popravdě, přiznám se bez mučení, že je to pro mě dost španělská vesnice.
No, to už jsme od JWST odbočili docela daleko, co ? :-)
Grupy jsou starší než ty struny a struny se podle grup kalibrují. |
| 04.12.2007 - 17:29 - Adolf | |
|
citace:
Prazdny prostor tedy obsahuje zasadni informace. Skoro by slo rici ze fyzikalni zakony jsou zakladni vlastnosti prostoru (vesmiru) a jednotlive realizace techto zakonu (jevy) jsou jen jistym projevem samotneho prostoru.
Jednou z věcí, na které se fyzikové, kosmologové a materialističtí filosofové všech odstínu shodují je, že něco jako jako prázdný prostor neexistuje. Prostor (nebo spíš časoprostor) je vždy jen vlastností hmoty. Každý kus vakua něco váží. Konec konců kolik je kde prostoru závisí na tom kolik joulů nebo ekvivalentně kg gravitačního pole tam je. |
| 04.12.2007 - 17:39 - Adolf | |
|
citace:
Já bych nezaměňoval "prostor" a "vakuum". To co má nenulovou energii a tedy i hmotnost jsou částice v tom prostoru, i když třeba jen virtuální. Prostor sám o sobě jsou jen souřadnice, žádná hmotnost ani energie.
Prostor nemá vlastnost, nejvýše tak geometrii. Těleso s rudým posuvem se od nás vzdaluje, nemám pocit, že by to vypovídalo něco víc.
IMHO. Chudák dalekohled.
Není té souřadnice bez té hmotnosti a energie. To je vlastnost té hmoty a energie. (To není můj výmysl a standardní pohled na tyhle věci už od dob starého Einsteina.)
Těleso kvůli rudému posuvu je od nás jen tak obyčejně nevzdaluje - prostor mezi námi se nafukuje a přibývá ho.
Právě díky takovým věcem - jako tyto dalekohledy - víme co to ten prostor vlastně pěkně vyvádí. Že se nejen nafukuje ale navíc, že se to zrychluje. Že Velký třesk neskončil - nýbrž trvá, a může za to asi hlavně podivné vyvádění hmot samotného vakua.
Abychom si na to udělali astroláb vyhovující těmto dalekohledům, musíme najít dost vylepšených éterů - jako třeba temnou hmotu jejíž odhadované vlastnosti počítáme stejně usilovně jako fyzikové 19. století vlastnosti svého tehdejšího éteru.
|
|
citace:
citace:
Prazdny prostor tedy obsahuje zasadni informace. Skoro by slo rici ze fyzikalni zakony jsou zakladni vlastnosti prostoru (vesmiru) a jednotlive realizace techto zakonu (jevy) jsou jen jistym projevem samotneho prostoru.
Jednou z věcí, na které se fyzikové, kosmologové a materialističtí filosofové všech odstínu shodují je, že něco jako jako prázdný prostor neexistuje. Prostor (nebo spíš časoprostor) je vždy jen vlastností hmoty. Každý kus vakua něco váží. Konec konců kolik je kde prostoru závisí na tom kolik joulů nebo ekvivalentně kg gravitačního pole tam je.
No dobre, zalezi to na uhlu pohledu. Prazdny prostor obsahujici nejakou informaci uz uplne prazdny neni. Klidne si do nej muzeme vlozit i nejakou tu virtualni castici, aby sme mu mohli pridelit nejakou tu energii. |
|
citace:
citace:
Ledaze bychom meli takovou tu osklivou singularitu, jakou predpoklada teorie velkeho tresku. Bod s nekonecnou energii/hmotou a kolem nej jalovy prostor s nulovou energii a hmotnosti (a nutne taktez bez jakekoliv vlastnosti a informace).
Žádný prostor kolem počátečního bodu, ale uvnitř něj.
Nekonečnou hmotnost/energii by ten bod měl pouze pokud by byl bezrozměrný. To ale být nemusel, mohl být velký "jen" pod Planckovou délku.citace:
Takze mame veskerou energii soustredenou na Planckove delce - tedy skorosingularitu - husta energie neni v nekonecnu, ale tech nul v exponentu je hoooodne moc.
A hned o jednu planckovu delku vedle neni nic? Hustota energie rovna nule? No fuj. Neni to o moc lepsi nez singularita v nekonecnu. Cerna dira se proti tomu chova velice slusne. Tam je hustota energie pekne spojita.
|
|
citace:
Prostor (nebo spíš časoprostor) je vždy jen vlastností hmoty
A nemuze to byt naopak? Hmota je vlastnosti casoprostoru? Ja vim ze to zavani eterem, ale co kdyz je to skutecne tak.
Vime ze hmota a energie jedno jest a ze by mezi jejimi ucinky nemel byt velky rozdil. V tomhle se docela shodnu se strunarema, kteri vsude vidi jen kmitani strun. Dosadte si za struny samotny casoprostor a vidime kolem sebe kmitani casoprostoru (energie) a jeho deformace na planckove delce (castice a hmota) a take jeho deformace na vetsi skale (silove pusobeni a zakriveni vesmiru). |
|
citace:
A nemuze to byt naopak? Hmota je vlastnosti casoprostoru?
Pokud na chvíli budeme přeci jen rozlišovat mezi 2ma "skupenstvími" hmota+energie, tak tady bych se přimlouval za to, že časoprostor tu byl dřív než hmota. Ta postupně z energie "zkondenzovala", možná díky vlastnostem časoprostoru - rozpínáním chladl.
Ale to už se začíná podobat mé neoblíbené filozofii. ____________________
--
MIZ |
|
| Koukám pánové , že tato výborná debata fakt směřuje k filozofii A můj oblíbenec Adolf má úplně opačný názor na hmotu než já |
|
