| 08.3.2009 - 15:37 - Jaro. | |
|
Na stránkach IKI sprístupnili prezentácie z konferencie o pristávacej sonde na Európe.
http://www.iki.rssi.ru/conf/2009elw/presentations/ |
| 04.3.2011 - 21:42 - Jan Toman | |
|
V pondělí 7. března se bude na zasedání U.S. National Academy of Sciences rozhodovat o výzkumu sluneční soustavy v příštím desetiletí. Jeden z bodů jednání bude let k Jupiteru v rámci projektu EJSM.
Vyhlídky jsou chmurné, v horším případě sondu zruší (po kolikáté už??), v lepším to osekají a přeřadí do levnějších misí.
http://www.spacenews.com/civil/110303-doubt-europa-mission.html
|
|
Zde jsou výsledky:
http://www.universetoday.com/83813/where-to-next-decadal-survey-prioritizes-future-planetary-missions/
http://www.planetary.org/blog/article/00002945/
|
|
http://www.thespacereview.com/article/1795/1
Lou Friedman v o svojom článku
A dark future for exploration
tvrdí že tak ako bol pilotovaný segment "storpédovaný" počas minulého roka, tento rok sa bude potápať robotický prieskum..
tvrdí že v ohrození je nielen sonda k európe, ale aj program ďalších merov na marse..
dôvodom má byť hlboká viera v nasa, že s výskumom treba čakať do budúcnosti, keď sa to bude všetko dať spraviť lacnejšie 
"Existuje názor, že výzkum vesmíru může počkat. Nejméně tři hlavy NASA v posledních třiceti letech radil ty z nás, v Planetární společnosti, aby "se zhluboka nadechnout" a čekat, až k technologiím, dělal to levnější letět do vesmíru. Že filozofie vedla k temné desetiletí bez průzkumu v roce 1980 (a dražší přístupu do vesmíru). "
ako to okomentovať?
keď sa pozriem na činnosť nasa, tak robí naopak.. projekty sú čoraz drahšie, a je ich menej, a čím menej toho robí tak tým je to drahšie..
výsledok "hlbokého dýchania" a ničnerobenia, je presne opačný, než vedenie nasa tvrdí že dosiahne.. [Upraveno 08.3.2011 alamo] |
|
ako trzny fundamentalista tvrdim: nech si NASA objednava sondy externe
NASA by mala vystupovat ako urad, co tu srandu plati, tak ako ESO tiez nema ambiciu byt zhotovitelom svojich teleskopov a tieto pristroje si objednava u specializovanych firiem. Castokrat ide o spickove technologie, ale to neznamena ze by si ESO mala sama brusit zrkadla... |
|
"ako trzny fundamentalista tvrdim: nech si NASA objednava sondy externe"
sondy.. sondy sa posielajú aby zistili odpovede na nejaké otázky, nasa by mala teda vysloviť "otázky", a externe si objednať "odpovede" na ne, vo verejnej súťaži, pričom konštrukcia samotnej sondy (ani nosič čo ju vynesie), by nasa nemala zaujímať ani zbla..
ale ako by vypadala, taká verejná súťaž v praxi, to si neviem predstaviť
určitým modelom by mohla byť zmluva o nákupe dát, od tímov google lunar x prize..
a ako také otázky formulovať? aby nevznikol dojem, že je dopredu požadovaná odpoveď nejakého typu..
pozrite sa napríklad na "gw", grant dostane len ten, kto potvrdí že "gw" existuje.. [Upraveno 08.3.2011 alamo] |
|
| zadanie by mohlo vyzerat nasledovne: pozadujem sondu, ktora pristane na mesiaci Europa, odoberie vzorky ladu a vykona ich analyzu. Deadline: do 2015. Prosim posielajte cenove ponuky (cena vratane nosnej rakety a operacneho timu pre celu misiu). |
| 08.3.2011 - 15:56 - Adolf | |
|
citace:
Zde jsou výsledky:
http://www.universetoday.com/83813/where-to-next-decadal-survey-prioritizes-future-planetary-missions/
http://www.planetary.org/blog/article/00002945/
Kam dále? Výhled na desetiletí dává prioritu budoucím planetárním misím
by Nancy Atkinson on March 7, 2011
Koncept roveru MAX-C pro Mars je pro NASA doporučenou prioritní misí.
Komunita planetární vědy uvolnila svůj „Dekádní výhled“ (http://www.nap.edu/catalog.php?record_id=13117 ) – soustavu doporučení a seznam očekávání od budoucích misí k výzkumu sluneční soustavy. Ale jak při své prezentaci o výhledu řekl předseda panelu Steve Squyres v pondělí pozdě odpoledne na zasedání Lunar and Planetary Science Conference, současné rozpočtové projekce NASA by mohly znamenat konec velkých misí vlajkových lodí.
„Rozpočet, se kterým jsme museli pracovat, je projekcí toho, jak může budoucí planetární výzkum vypadat, od OMB (Office of Management and Budget),” řekl Squyres. „Bude-li realizován, bude to znamenat konec programů vlajkových lodí v planetární vědě. Není to ale v žádném případě vytesáno do kamene. Tento rozpočet je prvním krokem procesu u výkonných složek vlády. Budou ještě další kroky včetně dalších složek, a při tom Kongres zodpovídá svým voličům, a to včetně nás. Takže ti z nás, které to zajímá, mají povinnost promluvit k našim poslancům a obeznámit je s tím, jaké mise bychom rádi viděli.“
Desetiletý výhled http://www.nap.edu/catalog.php?record_id=13117 je dlouhý 400 stránkový dokument podporovaný NASA, National Research Council a National Science Foundation, přenáší se Kongresem a mění v administrativě a je naším majákovým světlem, jenž nás rok za rokem vede vpřed, řekl Jim Green šéf NASA Planetary Science.
Squyres řekl, že Dekádní výhled je „mimořádnou událostí, kdy se vládní složky obrací na své voliče, aby se vyjádřili, a opravdu je poslouchají.“
Komise – tvořená planetárními vědci – celkem k detailnímu prostudování určila 25 kandidátů misí.
Ve zprávě byly doporučeny vlajkové lodi, ale s výhradou, že když na ně nebude stačit určitý rozpočet, tak se tyto mise buď pozdrží nebo zruší. A nebude-li NASA mít dost peněz nebo se nevejde do rozpočtu, bude se kosmická agentura muset nejdříve zaměřit na menší, levnější mise. Tato doporučení jsou zjevně přímým důsledkem finančních problémů s James Webb Space Telescope a s the Mars Science Laboratory Rover.
Mezi misemi nejnaléhavěji doporučovanými jako vlajkové lodi patří mise dvou roverů k Marsu ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou, vyslání roveru NASA Mars Astrobiology Explorer Cacher (MAX-C), který by mohl být i misí s návratem vzorků, a ESA’s ExoMars Rover k Rudé planetě, který by mohl pomoci určit, jak zjisti, zda planeta někdy hostila život a rovněž by mohl pomoci zodpovědět otázky o jeho geologické a klimatické historii. Podíl NASA na této společné misi by neměl přesáhnout 2,5 miliardy dolarů, což je ve skutečnosti o 1 miliardu méně než nezávislé odhady, které komise obdržela. Panel ovšem doporučil, aby obě agentury pracovaly na zlevnění těchto misí redukcí rozsahu mise a aby předložily rozpis položek, jak to udělají.
Druhé nejdůraznější doporučení pro mise vlajkových lodí je to pro ledový měsíc Jupiteru Europa a její podpovrchový oceán – ve sluneční soustavě jedno z nejslibnějších prostředí k udržení života. Ale zase NASA by mělo letět s Jupiter Europa Orbiter (JEO) jen když se rozpočet NASA pro planetární vědu navýší nebo když se rozsah mise JEO předělá na finančně dostupnější. Nezávislé odhady na to pověsily cenovku 4,7 miliardy dolarů. Komise dospěla k závěru, že nepůjdou-li náklady snížit, tak by JEO znemožnila příliš mnoho jiných důležitých misí.
„Snížení rozsahu je těžká věc,“ uvedl Squyres v závěrech své prezentace. „Vyžaduje to disciplínu, vyžaduje to zříci se svých nejmilejších nadějí na to, jaká by ta mise mohla být.“
Squyres však auditoriu připomněl dvě slavné mise s ořezaným rozsahem. Jenda mise se původně nazývala Grand Tour (Velká cesta) a skončila osekaná, protože byla celkem příliš velká, jak co se týče rozsahu tak rozpočtu. Stal se z ní Voyager a vědci vypracovali způsob, jako to udělat, aby se Velká cesta uskutečnila. Další misí byla mise VIRM k Venuši, což byla radarová a mapovací mise k Venuši, která byla příliš drahá a byla mohutně ořezaná, aby se z ní stala mise Magellan. „Jak Voyager tak Magellan revolucionalizovaly naše porozumění pěti planetám, takže i snížení rozsahu – když se udělá dobře – může vést revolučním misím.“
K dalším misím by měla patřit první hloubková zkoumání ledových planetárních gigantů – orbiter k Uranu a další k Saturnovu gejzírů plnému měsíci Enceladu.
Dekádní výhled přijímá podněty od planetárních vědců a Squyres řekl, že vědecká komunita zdůraznila důležitost menších misí – známých jako mise třídy New Frontier (Nová hranice) – které by měly být pro vědu dosažitelnější rychleji než velké vlajkové lodi. Řekli rovněž, že NASA by měla dát vysokou prioritu výzkumu a vývoji a financování technologií.
Doporučení pro mise New Frontiers pro roky 2013-2022 zahrnují misi Comet Surface Sample Return (návrat vzorků z povrchu komety) a orbiter měsíce Io, sonda doručená do atmosféry Saturnu, síť lunárních landerů a orbiterů a Lunar South Pole-Aitken Basin Sample Return (s návratem vzorku z jižního pólu z Aitkenovy pánve).
Squyres řekl, že panel byl veden k tomu, že jejich doporučení by měla být tažena vědeckými hledisky ale ty mise by rovněž měly být dosažitelné v rámci projekce rozpočtových zdrojů. Tedy nikoliv jen věda ale i náklady vědy.
„Vědecká návratnost z dolaru – rozumím tomu, že vědeckou návratnost nelze z hlediska nákladů vysoce precizně definovat,“ řekl Squyres.
Bylo doporučeno, aby další mise byly založeny na vyváženosti rozložení ve sluneční soustavě a vyváženosti velikosti misí mezi menšími a většími misemi. K dalším kritériům patřila připravenost odpovídajících technologií pro mise a dostupnost trajektorií během následujících 10 let – „Musíte být schopni se odsud tam dostat,“ řekl Squyres.
Rovněž doporučili, aby pokračovalo financování současných misí nebo aby bylo prodlouženo, včetně MESSENGER, Dawn, Kepler, GRAIL, New Horizons, Juneo, Cassini, současné marsovské mise, včetně Mars Science Laboratory a MAVEN a lunární mise LADEE.
____________________
Áda |
| 08.3.2011 - 19:36 - Jan Toman | |
|
citace:
zadanie by mohlo vyzerat nasledovne: pozadujem sondu, ktora pristane na mesiaci Europa, odoberie vzorky ladu a vykona ich analyzu. Deadline: do 2015. Prosim posielajte cenove ponuky (cena vratane nosnej rakety a operacneho timu pre celu misiu).
No jo, ale co když se sníží v průběhu stavby sondy rozpočet NASA? Bude uzavřená celá řada smluv na jednotlivé sondy s jasně definovaným plněním obo stran a najednou nebudou peníze na průběžné financování. Což povede k posunům termínů - odkladům a s tím bude spojený nárůst nákladů. A uhradit sondu jednorázově po dodání "na klíč"? Vezměte v úvahu, že stavba EJSM při odhadovaných nákladech 4mld USD má trvat minimálně osm roků.... |
|
citace:
zadanie by mohlo vyzerat nasledovne: pozadujem sondu, ktora pristane na mesiaci Europa, odoberie vzorky ladu a vykona ich analyzu. Deadline: do 2015. Prosim posielajte cenove ponuky (cena vratane nosnej rakety a operacneho timu pre celu misiu).
A co kdyz to nesplni - treba ta vase zacinajici firma - jejiz majitel ma pripraven pro pripad neuspechu kopene obcanstvi ve statu - ktere neam prave pratelske vztahy z USA a tech statu je dost - a i tech beznych neextremnich.
Proste to zas bude jen nekolik ci jeden osvedceny dodavatel. |
|
Asi teď budu mít poněkud hloupý a laický dotaz, ale nikdy jsem se po tom nepídil... Jak se financování a vývoj sond řeší nyní, když tu navrhujete řešení pomocí výběrových řízení apod. Nestaví, případně nepostavila nějaké sondy i firma Lockheed Martin, jakožto soukromá firma? Jak je na tom třeba JPL, je braná jako soukromá nebo státní?
Mám v tom trošku chaos, omlouvám se a předem děkuji za případný komentář .
[Upraveno 08.3.2011 Andy] ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
| 09.3.2011 - 07:53 - Jan Toman | |
|
Pro Andyho:
Do devadesátých let stavěla všechny sondy k planetám kalifornská JPL (= Jet Propulsion Laboratory), která funguje jako jedno ze středisek NASA. Jak to bylo v šedesátých letech se stavbou sond Ranger, Surveyor, Lunar Orbiter k Měsíci netuším.
V současné době je úspěšným dodavatelem sond JHU-APL (=Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory). JPL se účastní až závěrečných zkoušek, jinak funguje jako konzultant a dohled. Finančně jde o dodavatelský způsob, alespoň předpokládám.
Všechny velké a složité sondy se stavěly v JPL (Voyager, Galileo, Cassini, nyní Curiosity). U těchto programů je pravidlem překračování původně plánovaných nákladů, což bych viděl jako omluvitelné vzhledem k tomu, že jde skoro vždy o vývoj něčeho nového a unikátního.
Sondy k Marsu jsou financované v rámci programu Mars Exploration. ten vznikl po neúspěchu mise mars Observer a zajišťuje průběžný přísun peněz tak, aby každé dva roky mohla startovat jedna sonda. Firma Lockheed Martin figurovala jako dodavatel orbitálních sond k Marsu. Stejný způsob průběžného financování je u programů Discovery a New Frontiers. Má to ale jeden háček a to sice alespoň trochu spojité financování planetárního výzkumu jako celku.
|
|
citace:
citace:
zadanie by mohlo vyzerat nasledovne: pozadujem sondu, ktora pristane na mesiaci Europa, odoberie vzorky ladu a vykona ich analyzu. Deadline: do 2015. Prosim posielajte cenove ponuky (cena vratane nosnej rakety a operacneho timu pre celu misiu).
No jo, ale co když se sníží v průběhu stavby sondy rozpočet NASA? Bude uzavřená celá řada smluv na jednotlivé sondy s jasně definovaným plněním obo stran a najednou nebudou peníze na průběžné financování. Což povede k posunům termínů - odkladům a s tím bude spojený nárůst nákladů. A uhradit sondu jednorázově po dodání "na klíč"? Vezměte v úvahu, že stavba EJSM při odhadovaných nákladech 4mld USD má trvat minimálně osm roků....
ale ved to je bezne riziko podnikania, ked si u mna niekto objedna postavenie domu na kluc, tiez riskujem ze nebude mat peniaze. Cast sa uhradi zalohovo a cast je moje podnikatelske riziko. Takisto stat ked objednava vo verejnom tendri dialnicu, tak dodavatelia riskuju ze stat v buducnosti bude mat vysoky deficit a budu problemy so splacanim - to su bezne strasti podnikania. NASA by si mala ustrazit, aby mala rezervu na uhradu objednanych sond |
|
| Díky pane Tomane za obšírní komentář. ____________________
Andy
https://www.instagram.com/polar_andy_cz/ |
|
"ked si u mna niekto objedna postavenie domu na kluc"
Zaloha je vetsinou tak velka, aby nepodelal kdyz to proda nekumu jinemu - kdezto specialni sondu tezko proda nekomu jinemu za pro nej prijatelnou castku.
Stat a dalnice - ruceni statem pomerne dobra zaruka - a proste dlanici necha zavrenou ci zacne proste vybirat mito za prujezd dlanici - kdyz stat mu nezaplatil.
Pokud dodavatel sondu proste nevypusti - cast dannovych poplatniku si rekne - spravne, ze novy prezident finnacovani NASA a tim podle nich i zcela zbytecneho kosmickeho vyzkumu omezil jen na vylozene nezbytne minimum - zavazkum jinych statu vuci NASA aby jim dostala - ale nikoliv vsak firem. |
|
"Což povede k posunům termínů - odkladům a s tím bude spojený nárůst nákladů"
Coz muze jen potvrdit - i nas doslo k prodrazeni nekterych dopravnich staveb v 90. letech predevsim proto, ze stat nemel penize na finncovani prubeznych etap a tak se v podtate dohodl - ze zaplati navyseni prave o uroky z uveru - ktery si museli vzit - jinak by nabylo brzy ani na material , naftu a vyplaty. |
|
Ačkoliv bylo zrušení Constalation ekonomicky nevyhnutelné, přesto také v té době silně nepopulární. To že neustále existuje tlak na jejich částečnou obnovu - OrionLight, poté MPCV a SLS povede dle mého pouze k tomu, že budou zrušeny stejně, jen o málo později, i ty. SLS zřejmě nebude ani schválen a MPCV udělá pár úvodních letů, než se za pár let přijde na to, že pro cesty Země-LEO jsou možná vhodnější lehčí lodě soukromníků.
A pro lety dál zase k tomu určené lodě s habitanty LEO-interplanetary (MMSEV), nové pohony, ISRU a landery, na které by se NASA měla zaměřit co nejdříve na místo něčeho jako SLS, pokud chce opravdu dělat průzkum hlubokého vesmíru. S tím jak se to vynese na LEO by si NASA teď něměla děla dělat starosti, protože než to stačí vyvinout, bude jistě k dispozici privátní HLV. Podle někoho možná není v národním zájmu spoléhat se pouze na případný HLV soukromníků, ale lépe je se na ně raději spolehnout, než vyhodit desítky miliard za něco, co nebudem mít k čemu použít.
Konečně se ale objevuje stále více positivních zpráv, které by mohly být pro současnou NASA tou správnou a nikoliv slepou cestou.
A právě tyto technologie by měla zkoumat skupina TAAT. Pro začátek je tu 6 konceptů, které by jsme určitě očekávali: Automatický servis a dotankování satelitů, ISRU, přenos energie, fyz. pohony, palivová stanice, MMSEV - Nautilus X
http://www.livingfuture.cz/clanek.php?articleID=10370 |
| 26.10.2012 - 16:18 - dodge | |
|
LADEE - dokončena montáž přístrojů, předpokládaný start srpen 2013.
http://www.nasa.gov/centers/ames/news/releases/2012/12-76AR.html |
|
