|
Přátelé, povolme uzdu naší fantazii a zkusme se podívat do budoucna. Možná že se naše diskuse uchová a za padesát let se někdo nad tím docela pobaví nebo bude žasnout: "jak na to tenkrát přišli?"
----------------------------------------------------------------------
Pilotované lety:
Dá se čekat, že od 2015 bude létat americký Orion-Ares. Zřejmě tuto techniku budou američané používat déle než např. raketoplán (bude mít 29let používání[2010]. Orion do roku 2050?
Asi v té době(2050) se bude konstruovat něco nového - raketoplán?
U rusů by to mohlo být podobné, "Kliper" začne létat po roce 2015? a opět by měl vydržet velmi dlouho.
Stanice ISS v tu dobu nebude (vydrží do r.2040?), ale budou menší stanice Ruska a Číny, takové, aby nebyly drahé a stačily na těch pár úkolů které člověk bude potřebovat pro armádu, technický výzkum pro kosmické lety a pro poznání sama sebe.
Americká základna na Měsíci bude trvale obydlená tak od r. 2030. Netroufám si tvrdit, že na Měsíci budou vlastním úsilím Číňané či rusové. Ono se to nyní jeví jako schůdný krok, ale ekonomicky se to bude zdát núnosné. Určitě Čína svůj současný vzrůst neudrží. Spíše si tam američané ostatní velmoci pozvou k mírné spolupráci na měsíci po roce 2030.
Bude se připravovat let lidí na Mars. Možná, že bude realizován před koncem druhé padesátky!
Mars bude mít další sondy na povrchu i na orbitu. Na zemi budou vzorky hornin z Marsu, planetek i komet. Budeme mít víc sond u Venuše,Jupitera a Saturnu. Také měsíce těchto planet budou více prozkoumány.
Družice kolem Země pro nejrůznější účely - tam si netroufám nic předpovídat. Vývoj je tam velký a jde na široké frontě.
Všimněte si,jak se držím při zemi.  |
| 07.11.2007 - 09:24 - Olda | |
|
Klipr v roce 2015 považuji za příliš optimistický, vždyť se pořád kolem něj nic neděje. Bohužel. Orion vidím tak 2016 - 18, ISS těžko vydrží do roku 2040, stěží do 2030, možná i méně. Asi také moc nevěříte snílkům jako je Bigelow nabo Musk, no já taky ne. Ale za 50 let už možná nějaké soukromé lety budou reálné. Uvidíme (řekl slepej a šláp...  |
| 07.11.2007 - 09:26 - jirka44 | |
|
| Jsem svým založením pesimista (má to výhodu - veškerá překvapení mohou být jen příjemná), takže se domnívám, že po roce 2020 už na Zemi začne boj o zbytky ropy a tím pádem o holé přežití a veškeré zbytečnosti jako automobilové závody, letecká doprava a kosmický výzkum půjdou stranou. |
|
[quote
Všimněte si,jak se držím při zemi.
Jsem skeptikem, který tuší meze růstu a vyčítám si, že v této předpovědí jsem optimistou.  |
|
Nevidím žádný důvod, proč se při volném fantazírování na zdejším fóru držet nějak "při zemi", takže budu optimista
Pořád doufám, že se brzy podaří vyřešit dopravu do kosmu a zpět tak, aby byla výrazně levnější a bezpečnější, než dnes. Jak toho má být dostaženo zatím samozřejmě nevím, ale nějaké možnosti vidím třeba v kosmickém výtahu nebo v systémech s externí dodávkou energie. Předpokládám ještě další rychlý rozvoj elektroniky, multimédií, komunikací a výpočetní techniky.
Z toho pak pro rok 2057 odhaduji toto:
- státní kosmonautika funguje podobně, jako dnes a stará se o základní výzkum a průzkum na hranici neznáma:
--- velké, chytré a obratné sondy zkoumají zajímavá místa Sluneční soustavy (asteroidy, planetární měsíce, Mars, Jupiter, Saturn, Venuši)
--- pilotovaná kosmonautika je využívána v omezené míře jen na speciální úkoly (dlouhodobý výzkum na základnách, údržba)
--- vojáci sledují vše co se dá (nejen z kosmu) a mají v kosmu i "zásahové" prostředky
- komerční kosmonautika je na vzestupu:
--- v kosmu fungují desítky hotelů a rekreačních středisek pro turisty (a i to je určitý druh "kolonizace vesmíru")
--- výroba el. energie v kosmu a její doprava na Zemi je sice jen doplňkovým zdrojem, ale ve speciálních případech je použitelná a výhodná (externí napájení pro mobilní a odlehlá zařízení)
--- kosmické telekomunikace, dálkový průzkum Země a navigace si udržují svojí výhodnost a ziskovost (v řadě komerčních aplikací)
--- stavebnice malých kosmických sond se prodávají ve specializovaných prodejnách a soukromé osoby a organizace je vypouští do kosmu pro svou vlastní potřebu a pro zábavu
--- začíná se vyplácet těžba a zpracování některých surovin v kosmu (voda, kyslík, vodík, vše co je použitelné jako zdroj energie, stavební materiál nebo surovina pro drahé produkty)
--- následně se začíná vyplácet i výroba některých materiálů a výrobků v kosmu pro speciální použití (ultrapevné, ultralehké, ultračisté)
- výsledkem výše uvedených aktivit je např. že:
--- jsou detailně prozkoumány a zdokumentovány stovky asteroidů a komet, povrchy i podzemí všech planet a jejich Měsíců (ve Sluneční soustavě)
--- lidské základny (stanice) jsou na LEO, Měsíci i Marsu (nemusí být trvale obydleny)
--- tisíce lidí ročně létají komerčně do kosmu na rekreaci a za dobrodružstvím (vetšinou na LEO, ale i na Měsíc a možná i na Mars)
--- tisíce lidí a stovky organizací (školy) posílá do kosmu komerčně své sondy pro poučení i pro zábavu (soutěže, sport)
--- kdokoliv se kdykoliv může projít po povrchu libovolného tělesa ve Sluneční soustavě (ve virtuální realitě zprostředkované globální komunikační sítí, mobilními zařízeními a jejich vysokým výpočetním výkonem)
--- kdokoliv, kdykoliv a kdekoliv může v přímém přenosu (i ze záznamu) sledovat záběry z řady aktivních zařízení v kosmu (základny, družice, sondy, mobilní kamery)
Osobně věřím, že řada z těchto věcí může být dostupná i dříve, než v roce 2057.
P.S.: Tohle je perfektní téma k 50. výročí startu první družice. Snad se vyjádří víc lidí. |
|
citace:
--- stavebnice malých kosmických sond se prodávají ve specializovaných prodejnách a soukromé osoby a organizace je vypouští do kosmu pro svou vlastní potřebu a pro zábavu
A prodávají se za různé ceny různé oběžné dráhy. Možná i různé způsoby vypuštění, nejlevnější bude výstřel elmg. dělem.
____________________
--
MIZ |
| 07.11.2007 - 12:07 - jentak | |
|
| Souhlasím s panem Bejčkem, sleduji kosmonautiku 25 roků a fakticky se nic výrazného nestalo. Musíme se držet při zemi, nemysílm že se toho moc za 50 let změní. Bude dost ekologických problému na Zemi jako je dnes s válčením. Kosmonautika určitě nebude tažena nedostatkem surovin, bližší košile neš kabát, bude se investovat do fůze (iter) a obnovitelných zdrojů. Taky si nejsem jistý, jestli je udržitelné tempo růstu v číně a indii, ale pokud ano, za padesát let dvě základny na měsící americo 1/2 - evropsko 1/4 - japonská 1/4 a úzce spolupracující čínská (možná čínsko-ruská). Dvě superrakety usa/čína na vynášení velkých nákladů, stovky malých sond a velmoce předhánějící se v objevech. Zkrátka něco jako dnes, ale ve velkým. A samozdřejmě nějáké to navštívení marsu mezinárodní posádkou, ale určitě ne trvalá základna. A také pilotovaný oblet nějékého ateroidu v rámci přípravy na let k Marsu. Jinak nic nového... |
| 07.11.2007 - 17:12 - Stano | |
|
Ja som optimista, podľa mňa budú vesmírne lode s posádkou bežne lietať medzi Zemou a Mesiacom (MHD – MESAČNÁ HROMADNÁ DOPRAVA  dôchodci zdarma). 50 rokov je dosť dlhá doba na vývoj nových technológií a sám som zvedaví či sa svet vráti k super-mašinám ako sú v súčasnosti raketoplány (nuž, ale to musí zdravotníctvo hodne pokročiť inak sa budem na to dívať z dosť veľkého „nadhľadu“). Pravda je že prachy hýbu svetom alebo celým vesmírom |
|
No, řekni to asi takhle: Chci být optimista.
Myslím si, že s fosilními palivy bude opravdu časem problém, ale myslím, že i kdyby byl, tak se i za padesát let palivo pro kosmickou loď našetří.
A i kdyby se nenašetřilo, pravděpodobně už bude existovat způsob výroby podobného paliva z rostliných olejů. Navíc současné komické lodě mají tendenci se spíš zaměřovat na vodík a ten toho tolik s fosilními palivy zase společného nemá.
Jenže tohle je upřímě řečeno cesta pravěku. Jak doprava na LEO tak samotná meziplanetární doprava potřebuje injekci v podobě nějakého technického skoku.
Mohl by to být třeba "kosmický výtah" nebo něco na ten způsob.
Zkrátka potřebujeme dopravu na LEO efektivnější a dopravu Země - Měsíc rychlejší, jinak budeme i za padesát let (a možná i za sto let) tam, kde jsme.
Co se týká rozvoje kosmonautiky v nejbližších letech, tak si myslím, že jestli budou ještě státní projekty na špici, tak to bude jen díky tomu, že je k tomu soukromý sektor donutí.
Technicky jsou dnes návrhy USA i Ruska vlastně skromnější, než byly v minulém století.
|
| 07.11.2007 - 23:33 - ROBO | |
|
nepravděpodobné
- turistika ve vesmiru
- nové zdroje ( hmotné , nehmotné)
- nové materialy mají za následek spoutání energie do využitelného potencialu pro cestovani po sluneč.soustavě
- energetická nezávislost
- soukromé firmy pronikaji za sluneč.soustavu z cílem komerč.využití
- technologie na hranicích vesmírných zákonů ( objevených )
pravděpodobné
- Čína lídrem vesmírných sond ( počtem a objemem )
- Čína & USA & RUSKO převod mírového využití kosmu na vojenský
- minimální ale alespoň nějaké pokusy o komerční využití energ. a nerost. ve sluneční soustavě.
- Cenzura všeho nového nebo nově objeveného
- Minimální rozvoj a investice do vyvoje všeho / malá vědecká podpora os států
- Budeme muset čekat cca 40-50let než se na posty a rozhodovací funkce dostanou jinak myšlející osoby které z části nepravdepodobneho udelaji svuj volebni cíl :-) |
|
citace:
nepravděpodobné
- turistika ve vesmiru
Uz dnes letaji turiste do vesmiru. Proc ne za 50 let?
citace:
- nové zdroje ( hmotné , nehmotné)
Pokud se tim mysli nalezani dalsich zasob fosilnich paliv, zvysovani ucinnosti, nebo lepsi skladovani energie, tak k tomu dochazi porad a neni duvod pochybovat o tom ze k tomu bude dochazet i v budoucnu. Z meho oboru bych zminil ropne pisky ci hydraty metanu. Tam je energie na stoleti, pokud se bude jen trochu setrit. A to zrejme bude vzhledem k rostoucim cenam.
citace:
pravděpodobné
- Čína & USA & RUSKO převod mírového využití kosmu na vojenský
To jsem nepochopil, zatim to funguje tak, ze je prvne vojenske vyuziti a pak teprve mirove. Mozna ale v budoucnu dojde k militarizovani zakladny na Mesici.
citace:
- Cenzura všeho nového nebo nově objeveného
??? Neco jako kybernetika v SSSR nebo genetika pro flandaky?
citace:
- Minimální rozvoj a investice do vyvoje všeho / malá vědecká podpora os států
Neco jako dnes v CR? Porad ale existuji soukrome investice do vedy.
citace:
- Budeme muset čekat cca 40-50let než se na posty a rozhodovací funkce dostanou jinak myšlející osoby které z části nepravdepodobneho udelaji svuj volebni cíl :-)
Opet jsem asi nepochopil. Politika je uz po tisice let porad o tom stejnem. Jak uchopit moc. Odjakziva taky existovaly metody jak "politikum" branit v rozletu. Nevidim tudiz duvod proc by to za padesat let melo byt jinak.
Spis bych ocekaval nejaky zasadni valecny konflikt, ktery bude v multipolarnim svete prirozeny.
Pokud budou pouzity zbrane hromadneho niceni a dojde k vyraznemu ubytku obyvatelstva a globalnimu poklesu zivotni urovne, pak by to mohlo ovlivnit i kosmonautiku. Tezko rici v jakem smyslu.
|
|
citace:
No, řekni to asi takhle: Chci být optimista.
Myslím si, že s fosilními palivy bude opravdu časem problém, ale myslím, že i kdyby byl, tak se i za padesát let palivo pro kosmickou loď našetří.
A i kdyby se nenašetřilo, pravděpodobně už bude existovat způsob výroby podobného paliva z rostliných olejů.
Olej neni prave vhodne palivo pro raketovy motor.
citace:
Navíc současné komické lodě mají tendenci se spíš zaměřovat na vodík a ten toho tolik s fosilními palivy zase společného nemá.
Vodik se vyrabi ze zemniho plynu.
citace:
Jenže tohle je upřímě řečeno cesta pravěku. Jak doprava na LEO tak samotná meziplanetární doprava potřebuje injekci v podobě nějakého technického skoku.
Mohl by to být třeba "kosmický výtah" nebo něco na ten způsob.
Ja myslim ze 50 let je horizont, kdy by se mohly objevit technologie nezbytne pro ten vytah.
citace:
Co se týká rozvoje kosmonautiky v nejbližších letech, tak si myslím, že jestli budou ještě státní projekty na špici, tak to bude jen díky tomu, že je k tomu soukromý sektor donutí.
Problem jsou penize. Vlady davaji penize soukromym firmam, aby vyvijeli kosmicke technologie. Uz nyni napriklad sektor geostacionarnich satelitu statni zakazky nepotrebuje. Mozna ze v budoucnu se objevi dalsi mozne komercni vyuziti vesmiru.
citace:
Technicky jsou dnes návrhy USA i Ruska vlastně skromnější, než byly v minulém století.
Rekl bych ze pouze powerpointove prezentace jsou skromejsi. |
|
citace:
K.Bejček:U rusů by to mohlo být podobné, "Kliper" začne létat po roce 2015?citace:
Olda:Klipr v roce 2015 považuji za příliš optimistický, vždyť se pořád kolem něj nic neděje.
Oldo, pan Bejček nepsal "v", ale "po". |
|
Spíš než předpověď, co bude za 50 let je moje přání, aby se za 50 let (nebo raději dříve) potvrdilo že:
-- v Německu byly/nebyly koncem druhé světové války vyvinuty létajicí stroje Haunebu, umožňující létat takovou rychlostí a takovými manévry jako to čemu dnes říkáme UFO.
-- v Area 51 v USA jsou/nejsou v největším utajení držena havarovaná UFO a jejich mrtvé posádky.
-- že v padesátých letech jednali/nejednali vysocí představitelé USA (včetně prezidenta) se zástupci mimozemšťanů
Samozřejmě jsem přesvědčen, že se žádné takové události nestaly a indicie neexistují. Přál bych si ale, aby to bylo potvrzeno ne jen „zdravým rozumem“, ale relevantními, ověřitelnými údaji. Vím, že je to téměř nemožné (pustí někdo nezávislou komisi k necenzurované prohlídce všech zákoutí Area 51?) Kdyby se potvrdilo, že se něco z toho opravdu stalo, mělo by to tak zásadní a nevypočitatelný vliv na rozvoj kosmonautiky, že by naše nynější diskuze zde byla bezpředmětná. Jelikož se s pravděpodobností hraničící s jistotou takového nic neudálo, jsou všechny vize návštěvníků tohoto diskusního fóra s různou mírou pravděpodobnosti uskutečnitelné.
Jen mě mrzí, že já se toho, co bude za 50 let s určitostí nedožiju (nebo mám být rád?)
|
|
Na námitky:
citace:
Olej neni prave vhodne palivo pro raketovy motor.
Vodik se vyrabi ze zemniho plynu.
Musím říct, že olej přímo jako palivo mě zrovna nenapadl (jeho srovnání s ostatními palivy neznám), ale když se dá z přeměměných rostlinných uhlovodíků dělat bionafta, plasty a metan, tak mi nepřijde ani výroba raketového paliva příliš nepochopitelná. Spíš mi to říká něco o vaší trochu omezené fantazii, dnes jsme s organickou chemií přece jen o trochu dál. A co teprve za padesát let!
A co se týká vodíku, tak ten se dnes vyrábí také z kyseliny citronové a už před 2. světovou válkou se vyráběl pro vzducholodě z přehřáté vodní páry hnané přes rozžhavené železné piliny.
Dá se také vyrobit z metanu, což je produkt rozkladu organických uhlovodíků
Další způsoby vroby viz: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vod%C3%ADk
Jenže jak říkám, pořád jsou to tuny paliva, než se vůbec dostaneme na oběžnou dráhu! Radikální objev v dopravě na LEO si přeji, ale moc na něj v nejbližších letech nevěřím. Podobné je to i s meziplanetární a mezihvězdnou dopravou.
Docela bych si přál, aby USA opravdu nějakého ufona a jeho "talíř" měla, jenže vím, jak je to nepravděpodobné.
Takže v současnosti by mě potěšilo alespoň to kdyby v dohledné době vznikl a fungoval nějaký SSTO projekt.
Jinak docela doufám v rozoj vesmírné energetiky, ale to je ještě hodně nedořešená věc. Snad za těch padesát let?
|
|
citace:
Na námitky:
citace:
Olej neni prave vhodne palivo pro raketovy motor.
Vodik se vyrabi ze zemniho plynu.
Musím říct, že olej přímo jako palivo mě zrovna nenapadl (jeho srovnání s ostatními palivy neznám), ale když se dá z přeměměných rostlinných uhlovodíků dělat bionafta, plasty a metan, tak mi nepřijde ani výroba raketového paliva příliš nepochopitelná. Spíš mi to říká něco o vaší trochu omezené fantazii, dnes jsme s organickou chemií přece jen o trochu dál. A co teprve za padesát let!
To jiste. Lze vyrabet i zlato z olova (nebo tak neco).
Presto ale vyroba vodiku z metanu (zemni plyn) je nejlevnejsi. Navic chytrolini vymysleli, ze uhlik budou zachytavat a ukladat ho zpet do zeme cimz dosahnou "nulove" emise (a zaroven dostanou i dotace).
Pokud se konecne podari za 50 let postavit termonuklearni reaktor, pak bude mozna cenove dostupne vyrabet vodik i elektrolyzou vody.
Bionaftu a biolih lze zatim s klidnym svedomim brat jen jako jinou formu statnich subvenci zemedelcum.
|
| 08.11.2007 - 14:17 - Ervé | |
|
| 2057? Nebude SSTO, ale DSTO - dvojstupňový prostředek - první stupeň kyslík-metan(kerosen) se bude zachraňovat, druhý stupeň kyslík-vodík vynese náklad a vrátí se jen motory s řídícím systémem. Nosnost asi 12 t na LEO (pilotovaná loď, družice, nebo družice a stupeň pro vyšší dráhy/planety/planetky). O třídu vyšší nosič použije dva 1. stupně a nový 2. stupeň (opět záchrana motorů a ŘS). Na celém světě dva bloky: 1 euro-americko-japonský, 2. rusko-čínský (ostatní země podle aktuální politické orientace spolupráce buď s jedním nebo oběma bloky). Přitom ale oba bloky budou spolupracovat - dohoda o pomoci při poruše, aby při havárii jednoho typu nosiče druhý blok pomohl vynášet UZ. Každý blok má supernosič (Ares 5, rusko-čínský nosič asi 70 t na LEO - pro let na Měsíc dva starty). Soukromníci jen částečný podíl na trhu - třetí blok, nosiče do 25 t na LEO, Sea Launch? Tjuratam? Díky dohodám má každý blok jen jednu rodinu raket pro vynášení nákladů, takže úspory díky množství startů. Kosmodromy taky upraveny - Kourou pro většinu letů, Vandenberg pro starty na polární dráhy, z KSC je muzeum a soukromé starty. V Rusku starty jen z Plesecka, ostatní lety z Číny (ostrov Hainan?), Tjuratam je muzeum a soukromé starty. Stanice na LEO a Měsíci (každý blok vlastní) a Marsu (společná), trvalá posádka jen 4 osoby, výrazná automatizace. Na Měsíci a Marsu jaderné zdroje energie jako doplněk k solárním elektrárnám. Pro lety k Marsu jaderné motory. Družice výkonné, menší, autonomní. Vzorky z komet, asteroidů a Merkuru, balóny na Titanu a Venuši, miniponorky v oceánu na Europě. Solární plachetnice pro automatické mise. |
|
citace:
2057? Nebude SSTO, ale DSTO
Při současném vývoji máte tak na 90% pravdu. Chtěl jsem tím spíš postrčit diskusi tématu kombinovaných motorů. Ale asi jsem se měl zeptat přímo. Tak tedy: Myslíte si někdo, že je šance na vývoj skutečných kombinovaných motorů jako byly třeba navrhované motory Sabre pro Skylon, RB545 pro Hotol? |
| 08.11.2007 - 16:37 - ROBO | |
|
je to diskuze :-) .. nepretahuji se :-)
citace:
citace:
nepravděpodobné
- turistika ve vesmiru
Uz dnes letaji turiste do vesmiru. Proc ne za 50 let?
hmmmm ... Kolikrat jsi letel ty ? nebo kolikrat s detma poletis za 5 let ? ..
turistika je o hromadnem cestovani ... toto je experiment z rise vedy
citace:
- nové zdroje ( hmotné , nehmotné)
Pokud se tim mysli nalezani dalsich zasob fosilnich paliv, zvysovani ucinnosti, nebo lepsi skladovani energie, tak k tomu dochazi porad a neni duvod pochybovat o tom ze k tomu bude dochazet i v budoucnu. Z meho oboru bych zminil ropne pisky ci hydraty metanu. Tam je energie na stoleti, pokud se bude jen trochu setrit. A to zrejme bude vzhledem k rostoucim cenam.
hmm.. myslel jsem nové zdroje - napr H3 .. atd
dale pak ty nehmotne .. vyuziti napr fotonu , jinych zareni
citace:
pravděpodobné
- Čína & USA & RUSKO převod mírového využití kosmu na vojenský
To jsem nepochopil, zatim to funguje tak, ze je prvne vojenske vyuziti a pak teprve mirove. Mozna ale v budoucnu dojde k militarizovani zakladny na Mesici.
hmm..kdyz se podivas na stav strateg.raket a protiraketove obrany zjistis ze prevaha bude az kdyz budou nosice a obrana ve vesmiru .. viz CINA a sestreleni satelitu .... studena valka verze 2 je na spadnuti a ta bude uz 100% v kosmu.
citace:
- Cenzura všeho nového nebo nově objeveného
??? Neco jako kybernetika v SSSR nebo genetika pro flandaky?
citace:
- Minimální rozvoj a investice do vyvoje všeho / malá vědecká podpora os států
Neco jako dnes v CR? Porad ale existuji soukrome investice do vedy.
hmm .. minimalni ... a to na zaklade silne komercnich zameru.
tzn pokud soukromnik arab vynalezne cistou energii , nezavre vrty a nezacne ji zadarmo a nebo za setinu ceny prodavat
citace:
- Budeme muset čekat cca 40-50let než se na posty a rozhodovací funkce dostanou jinak myšlející osoby které z části nepravdepodobneho udelaji svuj volebni cíl :-)
Opet jsem asi nepochopil. Politika je uz po tisice let porad o tom stejnem. Jak uchopit moc. Odjakziva taky existovaly metody jak "politikum" branit v rozletu. Nevidim tudiz duvod proc by to za padesat let melo byt jinak.
Spis bych ocekaval nejaky zasadni valecny konflikt, ktery bude v multipolarnim svete prirozeny.
Pokud budou pouzity zbrane hromadneho niceni a dojde k vyraznemu ubytku obyvatelstva a globalnimu poklesu zivotni urovne, pak by to mohlo ovlivnit i kosmonautiku. Tezko rici v jakem smyslu.
hmm... zamyslet se nad tim ze za cce 50let se zmeni mysleni populace a lidi jednotlivcu ? prece jde..., branit v rozletu muzes ... treba u nas .. .
ale my netvorime "dejiny" , tvori je ti kde ty biliony dolaru jsou ... a tam branit v rozletu .? tezko ...
ja jsem napsal .. za takovych 50let budou posty obsazeny lidma ktery muzou misto valceni a cpani 1bilionu dolaru rocne vzit pulku a dat ji na vedu a na lety do vesmiru |
|
citace:
citace:
Uz dnes letaji turiste do vesmiru. Proc ne za 50 let?
hmmmm ... Kolikrat jsi letel ty ? nebo kolikrat s detma poletis za 5 let ? ..
turistika je o hromadnem cestovani ... toto je experiment z rise vedy
Mel jsem za to ze tvuj nazor je ze ani za 50 let nebude vesmirna turistika mozna.
Ja myslim ze ano. V horizontu 10 let suborbitalni a v horizontu 20 let orbitalni ve slusnem meritku (par desitek turistu rocne).
citace:
citace:
citace:
- nové zdroje ( hmotné , nehmotné)
Pokud se tim mysli nalezani dalsich zasob fosilnich paliv, zvysovani ucinnosti, nebo lepsi skladovani energie, tak k tomu dochazi porad a neni duvod pochybovat o tom ze k tomu bude dochazet i v budoucnu. Z meho oboru bych zminil ropne pisky ci hydraty metanu. Tam je energie na stoleti, pokud se bude jen trochu setrit. A to zrejme bude vzhledem k rostoucim cenam.
hmm.. myslel jsem nové zdroje - napr H3 .. atd
dale pak ty nehmotne .. vyuziti napr fotonu , jinych zareni
cili myslis ze H3 neni perspektivni. Na tohle ja osobne nemam vyhraneny nazor.
Co se tyce fotonu, tak nevim co mas na mysli.
citace:
citace:
citace:
pravděpodobné
- Čína & USA & RUSKO převod mírového využití kosmu na vojenský
To jsem nepochopil, zatim to funguje tak, ze je prvne vojenske vyuziti a pak teprve mirove. Mozna ale v budoucnu dojde k militarizovani zakladny na Mesici.
hmm..kdyz se podivas na stav strateg.raket a protiraketove obrany zjistis ze prevaha bude az kdyz budou nosice a obrana ve vesmiru .. viz CINA a sestreleni satelitu .... studena valka verze 2 je na spadnuti a ta bude uz 100% v kosmu.
Studena valka v kosmu? Ta tam zrejme uz je.
Myslim ze protiraketova obrana bude nabirat obratky, ale vzdy je relativne snazsi ji prekonat nez postavit. Tudiz Americanum bude k nicemu proti Rusum nebo Cine. Naopak proti Pakistanu nebo Iranu se bude hodit.
Nejlepsi obrana proti sestreleni satelitu zrejme bude mit vice zaloh a schopnost satelit rychle nahradit. Na tom ted pracuji americane.
citace:
ja jsem napsal .. za takovych 50let budou posty obsazeny lidma ktery muzou misto valceni a cpani 1bilionu dolaru rocne vzit pulku a dat ji na vedu a na lety do vesmiru
Aha, tudiz ocekavas ze za 50 let se bude davat vice penez na vedu a mena na zbrojeni.
Ja myslim ze je zbytecne doufat ve zmenu lidske prirozenosti, ktera se utvarela miliony let.
V teto souvislosti ocekavam, ze nepoucitelni pseudohumaniste vyvolaji dalsi globalni konflikt, pokud se nepodari diktatorum a imperialistum je zavcas vymytit.
Taky myslim ze ikdyz se najdou idealiste ochotni se vydat do vesmiru jen pro ten pocit, tak mnohem vic je lidi, kteri nehnou ani prstem pokud to neco neponese, nebo pokud to nebude nezbytne nutne.
Cili k rozvoji kosmonautiky dojde jen na zaklade vyuzitelnosti pro valku, zabavu, prumysl, nebo z hole nutnosti prezit.
Vedecke duvody budou vzdy jen okrajove pokud veda nebude spojena s jednou z vyse uvedenych moznosti.
Za padesat let by mohl byt problem s odpadky na LEO, tudiz ocekavam ze bude nutne zahajit nejaky program na cisteni LEO. |
| 08.11.2007 - 19:03 - Dodor | |
|
Já myslím že bez technologie typu Vesmírný výtah. Nebude žádný revoluční rozvoj kosmonautiky pro široké lidstvo.
Prostě dokud nebudeme mít technologii pro vynášení na LEO/GEO která není náročná na energii, lidskou práci a je prakticky bezúdržbová. Něco jako lodní doprava na začátku minulého století (po zavedení lodního šroubu a tepelného motoru).
Až jí budeme mít pak teprve začne revoluce ve vesmíru pro každého občana této planety.
|
| 08.11.2007 - 19:16 - Tlama | |
|
Když jsem byl ještě prcek, tak jsem si nedokázal představit, že dokážeme najít planety u ostatních hvězd. Proto si myslím, že v roce 2050 už budeme znát několik planet podobných Zemi. budeme vědět, že je tam moře a kontinety. Tedy ne, že bychom měli mapy, jen budeme vědět, že to tam tak je. Samozřejmě, že je najdeme soustavou interferenčních satelitů. Myslíte, že je to možné?
|
| 08.11.2007 - 21:09 - Dodor | |
|
citace:
Myslíte, že je to možné?
Možné to je a možná i dříve.
Sice NASA nedostala penize na Terrestrial Planet Finder
Ale ESA pořád plánuje misi DARWIN. Takže je tu teoretická šance že do konce příštího desetileti by jsme mohli znát planety jež mají složení atmosféry vhodné pro život.
For planet detection, the telescopes would operate in an imaging mode. To detect an Earth-like planet would require about 10 hours of observation in total, spread out over several months. Once a planet is detected, a more detailed study of its atmosphere would be made by taking an infrared spectrum of the planet. By analysing this spectrum, the chemistry of the atmosphere could be determined, and this could provide evidence for life on the planet. The presence of oxygen along with water vapor in the atmosphere would be evidence for life, as water vapor is extremely effective in reducing oxygen back to other gases. If nevertheless large amounts of oxygen exist in the atmosphere, it must be continually reproduced "artificially", i.e. via biological photosynthesis. The presence of oxygen alone could not be seen as evidence. Numerical simulations showed that under proper conditions it is possible to build up an oxygen atmosphere via photolysis of carbon dioxide. |
|
Oprašuji doma papíry a objevil jsem "plány NASA?", článek z nějakého časopisu, únor 1971.
V oblasti pilotovaných letů se psalo, že malé orbitální stanice budou postaveny v letech 1970-1975 (Skylab, rusko).
Velké pro cca 10-14 lidí v letech 1975-1980.
Raketoplány začnou létat v letech 1975-1980 (USA).
Přepravní kosmická loď - tahač mezi oběžnými drahami Země -Měsíc 1980-1990.
Při čemž se bude stavět stálá stanice na Měsíci 1980-1990.
První pilotovaná výprava na Mars bude v letech 1980-1990. Je tam uváděn nejbližší termín startu 1981!!!!
Jsou to naprosté fantazie, ti co to uváděli to možná mysleli upřímě, ale byli naprosto odtrženi od reality.
A tak dnes, kdy občas mohu číst či slyšet nějaké velmi smělé nápady a plány, jak budeme v roce 1930 na Marsu, vzpomínám na rok 1971 a tyto plány a jsem velmi, velmi skeptický.
|
|
Na technet.idnes je článek Karla Pacnera k tomuto tématu:
"Za 50 let bude stát na Měsíci hotel a lidé přistanou na Marsu"
http://technet.idnes.cz/za-50-let-bude-stat-na-mesici-hotel-a-lide-pristanou-na-marsu-pn3-/tec_vesmir.asp?c=A081031_151123_tec_vesmir_mbo
|
| 21.12.2008 - 21:16 - Adolf | |
|
citace:
Jsou to naprosté fantazie, ti co to uváděli to možná mysleli upřímě, ale byli naprosto odtrženi od reality.
Abychom k těm neúspěšným prognostikům nebyli tak nespravedliví. Nerealističtí byli. Ovšem jejich prognózy vycházely ze znalostí dosavadního vývoje kosmonautiky a odhadu technického potenciálu, jakým kosmonautika bude disponovat při dodržení dosavadních trendů tehdejšího vývoje. Kdyby kosmonautika pokračovala ve svém vývoji stejně jako v 60. letech a počátkem let 70., kdy vyvíjeli nové možnosti, co stíhali, tak by ty prognózy možná i vyšly. Lidstvo na to technický i ekonomický potenciál má, a kdyby existovala poptávka, tak se to asi realizovalo v podobném scénáři.
Ovšem taková poptávka neexistovala. Ovšem v jistém smyslu i nerealismus v tomto směru mohl být trochu pochopitelný. Kosmonautika začala jako prestižní projekt, u kterého nebyla úplně zaručená užitečnost. Ovšem, jakmile se uchytila na orbitě, začala produkovat nové investiční možnosti. Najednou bylo možno investovat do nových možností dálkového průzkumu, meteorologie, navigace, komunikace, jaké do té doby nebyly. Vznikl nový průmysl. Překročení hranic blízkého vesmíru otevřelo novou bonanzu.
V jistém smyslu tedy bylo možné očekávat, že další posun hranic přinese další bonanzy. Dobytí Měsíce ale další bonanzu nevytvořilo a původní předpoklad, že posun hranic bude znamenat nové bonanzy, o kterých dosud nevíme, se ukázal jako omyl. Proto se ukázalo jako nerealistické odhadovat vývoj kosmonautiky podle technických možností.
Kosmonautika se bude vyvíjet podle toho, jak se podaří vytvářet investiční příležitosti, které kosmonautika obslouží. Na tom lze stavět prognózu. Ale prognózuje se to o dost obtížněji než technické možnosti.
____________________
Áda |
| 22.12.2008 - 04:06 - J.Jakubse | |
|
| V roce 2057 uz budeme na 100procent ovladat antigravitaci. Neni ovsem jiste, zda-li bude timto zpusobem ekonomicke vynaset naklad do vesmiru. |
| 22.12.2008 - 07:51 - David | |
|
Vývoj probíhá v jakýchsi skocích, po každém následuje období zažití dosaženého pokroku.
Prognózy ze šedesátých a sedmdesátých let vycházely z toho, že zhruba za deset let zkoumání kosmu se postoupilo od jednoduché družice ke kosmické lodi vezoucí člověka na Měsíc a nadšenci usuzovali, že tento překotný vývoj bude postupovat do nekonečna.
Ovšem opak byl pravdou, nastala stagnace a jen vylepšování dosaženého.Pro připomínku : dle tehdejších prognóz měl člověk stát na Marsu v roce 1980 a v roce 2050 letět ve hvězdoletu k nejbližší hvězdě.
Padesát let není tak dlouhá doba jak se zdá, z této padesátky již v tomto novém století vlastně deset let uplynulo, aniž se nějak pokročilo. Pokud člověk do roku 20 opět vstoupí na Měsíc, nebude to pokrok, ale návrat na startovní čáru roku 1969 z čehož plyne, že se padesát let NIC zásadního nestalo !
Stagnace je zejména patrná v Rusku, R-7 a Sojuzy létají jako za Kololjova a NASA " oprášila" staré dobré Apollo.
|
|
citace:
Stagnace je zejména patrná v Rusku, R-7 a Sojuzy létají jako za Kololjova a NASA " oprášila" staré dobré Apollo.
Až na to že za Koroljova žádný Sojuz nevzlétl. |
|
citace:
V roce 2057 uz budeme na 100procent ovladat antigravitaci. Neni ovsem jiste, zda-li bude timto zpusobem ekonomicke vynaset naklad do vesmiru.
Můžete uvést nějaký důvěryhodný zdroj informací, ze kterého lze odvodit, že do roku 2057 budeme ovládat antigravitaci? Taky bych si přál zvládnout antigravitaci, ale nic nadějného v tomto směru jsem zatím nezaregistroval. Připomínám, že antigravitace není "levitace" v magnetickém poli, ani v proudu iontů a podobné věci. |
|
|
