|
antigravitace, warp a podobné věci co jsme viděli v kinech, asi za 50 let neuvidíme, alespoň tomu nevěřím.
ale co třeba kosmický výtah ? (ten pokud se nepletu v žádném filmu nebyl) 
nebo střílení nákladů z děla na oběžnou dráhu ?
to jsou věci, které by mohly možná kosmonautiku, trochu změnit ..
|
| 25.12.2008 - 22:45 - Adolf | |
|
citace:
Z našich pozic spíš jen vyjadřujeme svá přání, ale i to snad může přispět k ujasnění různých souvislostí, jejichž výsledkem může být osobní rozhodnutí o tom, co budeme ve svém životě podporovat. Jde o to si prostě vybrat, jak bych si v dohledné budoucnosti (ještě za svého života) představoval "stav světa" a pak se osobně pustit do jeho uskutečňování. Každý má možnost svým dílem přispět k uskutečnění i velmi velkých cílů. Formu si může také zvolit podle svého (někdo bude do příslušné oblasti investovat své peníze, někdo bude řešit příslušné technické problémy, někdo to bude prakticky realizovat, někdo to bude třeba popularizovat a někdo za to bude třeba lobovat).
No, snění o cestách na vzdálené planety má jistě svůj význam zejména pro emotivní orientaci na extropismus, technokracii, dobrodružství neomezené expanze lidských schopností a možností za každou mez. Kdybych v kosmonautice viděl jen současný orbitální průmysl či sbírání šutrů, asi by nebyla tak přitažlivá, necítit za ní tu vůni dálek budoucích kosmických obzorů.
Diskuse o tom, co bude, až budeme vysazovat osadníky na extrasolární planetu, by jistě byla velice přínosná pro vytvoření dalších námětů na sci-fi. Asi bychom k ní museli přijmout licenci, že by to byla spíš diskuse o tom, kdo uvede vtipnější pitomost. Taková ta diskuse, kde jde spíš o slovní hříčky a literární dovednost, kde bychom nic věcného nesměli brát vážně. Asi jako jsme se kdysi účastnil zaprasení Marsu.
V žádném případě by nemohlo jít o skutečně věcnou diskusi, protože to je mimo obzory našeho věcně realistického nazírání. Je fakt, že tady se bavíme hlavně o tom, jak se zorientovat v tomhle světě a podpořit své rozhodování v něm tak, abychom realisticky korigovali své vize a své působení na světě v souladu s těmito vizemi. Já osobně to vnímám víc jako orientaci na celkovou technologickou budoucnost a orientaci na technokracii jako na společenský názor než pouze na samotnou kosmonautiku.
Pokud se chceme orientovat ve svém světě tak, abychom tvořili preference pro vlastní jednání v rámci výhledu vlastních životů, je myslím 50 let tak nejdelší hranice, jakou si můžeme stanovit. Ti, kdo se auty zabývají profesionálně, se dnes orientují na auta, jaká tu budou za 10 let, a dělají dobře. Kdysi v 80. letech jsem se dostal ke článku, kde popisovali vývojové vozidlo pro budoucnost. Dal jsem to kamarádovi, který se o auta zajímal. Zeptal se mě, kdy se to bude prodávat. Řekl jsem mu, že se to prodávat nebude, ale že auta s těmito konstrukčními prvky mají jezdit tak za 10 let. Tudíž to pro něj nebyl zajímavý článek. Ale v 90. letech se najednou vozidla přesně s těmito konstrukčními prvky celosvětově objevila. Kdybych byl fanda automobilů, zajímalo by mě, jaká auta budou právě za 10 let víc než auta, co zrovna jezdí. Ti, kdo auta vyvíjí, či pro ně vytváří marketingové strategie, to dělají také tak. Právě k těmto vozům směřují jejich ambice a snahy a ty vozy výsledkem těchto ambicí a snah skutečně budou.
Svět nejbližších 50 let bude spoluvýsledkem našich ambicí a snah. Svět za 500 let pro nás ale může být určitě motivující pohádkou, ne ambicí.
 ____________________
Áda |
| 25.12.2008 - 22:58 - Lancknecht | |
|
citace:
citace:
"ale jak ekonomicky obhájíte kostel"
Já už se tu kdysi rentabilitou kostela zabýval. Ony ty kostely ve skutečnosti velice rentabilní byly. Dá se říci, že svým investorům přinášely hojnost obdobnou boží přízni, ač v tom není třeba hledat teologické vysvětlení. Ekonomické vysvětlení tu ale je.
Je to tzv. statutární statek.
Ano, jde však o typické "vysvětlení" ex-post, tudíž v praxi k ničemu. Pochybuji, že kdybyste za ekonomem přišli v době, kdy žádný kostel ještě nestál a zeptali se ho, jestli stavba chrámu je dobrý nápad, že by udělal víc než jen bezradně rozhodil rukama. Zdůrazňuji znovu, mluvím o okamžiku, kdy žádný kostel dosud nestojí, všechny se všemi (zatím neznámými) důsledky jsou pouze v představách lidí.
Vždyť ani firmy své příští kroky nezakládají na exaktních ekonomických analýzách. Jistě, svou roli v tom analýzy hrají, ale kdyby ekonomové opravdu uměli říct, co bude dobrý kšeft a co ne, už by nedělali ekonomy, nýbrž rentiéry.
Nechci nijak zpochybňovat, že je nejen dobré, ale takřka zcela nutné, aby každý záměr byl posouzen zevrubně ekonomicky, ale tady se staví vůz před koně. Ekonomie - stejně jako žádný parciální inženýrský či vědecký obor - nemůže určovat "hlavní strategické cíle". Technologové jsou fajn na taktiku, ale jako stratégové jsou nepoužitelní. |
| 26.12.2008 - 06:00 - Tuareg | |
|
Pokud budeme chtít cestovat ke hvězdám, tak je absolutní nutností
nejdřív dosáhnout na Mars.
Najít způsob efektivní dopravy a vybudovat alespoň přechodnou stanici.
Jako nejefektivnější způsob vesmírného cestování se jeví využít nějaké
nejbližší stabilní chronosynklastické infundibulum.
A to nejbližší se nachází, pokud vím, tak asi 2 hodiny cesty od Marsu.
|
| 26.12.2008 - 09:14 - Adolf | |
|
citace:
Pokud budeme chtít cestovat ke hvězdám, tak je absolutní nutností
nejdřív dosáhnout na Mars.
Absolutní nutností je to i proto, že cesta na Mars je vůči cestě ke hvězdám asi tolik, co cesta na parkoviště před barákem ku cestě na Mars. Pro toho, kdo by chtěl létat ke hvězdám, by Mars musel být malina.
____________________
Áda |
| 26.12.2008 - 10:24 - Adolf | |
|
citace:
Ano, jde však o typické "vysvětlení" ex-post, tudíž v praxi k ničemu. Pochybuji, že kdybyste za ekonomem přišli v době, kdy žádný kostel ještě nestál a zeptali se ho, jestli stavba chrámu je dobrý nápad, že by udělal víc než jen bezradně rozhodil rukama. Zdůrazňuji znovu, mluvím o okamžiku, kdy žádný kostel dosud nestojí, všechny se všemi (zatím neznámými) důsledky jsou pouze v představách lidí.
Postavit kostel je marketing. Odborník na marketing se dnes zpravidla počítá mezi ekonomy. Ovšem kdybychom chtěli být zcela pojmově purističtí, tak skoro žádní ekonomové mimo akademický sektor neexistují, neboť ekonomové se říká lidem z celé soustavy praktických oborů, pro které se předpokládá, že museli projít i ekonomickou teorií. Ekonomie je ovšem věda stejně abstraktní jako třeba mechanika a strojař musí být také mechanik. Bez mechaniky ke svým řešením nedospěje, ale dovednost zkonstruovat převodovku nebo ventil, nebo dokonce vymyslet nějaký hejbátor, který před tím svět nikdy neviděl, to je strojařina, ne mechanika, ačkoliv bez mechaniky to udělat dobře nelze. Postavit kostel je marketing, k němuž se dnes předpokládá vzdělání ekonomického směru a tvorba marketingového plánu se všemi kalkulacemi nákladů, výnosů, rentabilit, rizik se bez teoretického zázemí vytvořeného na bázi ekonomie neobejde.
Takový Gaudí byl určitě taky statik, ale říkáme o něm, že byl architekt, kterým by těžko mohl být, nebýt v přiměřené míře i statikem, stavební technologem atp.
Pokud ovšem chceme letět třebas jen skromně na Mars, neobejde se to bez spousty mechanických i ekonomických propočtů. Pokud jedny z těch propočtů nevyjdou, nikam se nepoletí. Bylo to tak i za Karla IV. s kostelem. Všechny ty smělé konstrukce nesmí spadnout a musí se uživit. Jestli je to kostel, kampaň na zavedení nových gumových medvídků na trh – „ještě gumovějších“ – sběr šutrů na Marsu, zřízení trestanecké kolonie na extrasolární planetě někde vedle Eta Cearnis.
Do vesmíru létáme a budeme létat, podle toho, jak v něm budeme schopni vytvářet investiční příležitosti, které se uživí, tedy podle ekonomických kritérií, ne podle toho, kam až jsme schopni doletět, ať to stojí, co to stojí. Tím, kdo v současnosti určí, kde je ve vzdálenějším vesmíru (Měsíc, Mars aj.) investiční bonanza, je dnes zpravidla geolog a ekonomiku nadměsíční kosmonautiky bude tedy v nejbližší době určovat převážně ekonomika geologických bádání. Tahle ekonomika se ekonomice středověkého kostela či starověkého chrámu poměrně dost podobá, jako ostatně celá kosmonautika.
____________________
Áda |
|
asi mám, poriadnu medzeru, vo vzdelaní
Tuareg:"Jako nejefektivnější způsob vesmírného cestování se jeví využít nějaké
nejbližší stabilní chronosynklastické infundibulum.
A to nejbližší se nachází, pokud vím, tak asi 2 hodiny cesty od Marsu."
jezuskote, viete niekto, čo to "chronosynklastické infundibulum", vlastne je?
a tie dve hodiny, to je myslené pre "rýchlosť svetla", alebo "galaktického času"?
|
| 26.12.2008 - 12:47 - Adolf | |
|
citace:
asi mám, poriadnu medzeru, vo vzdelaní
Jo, literárním:
No, děj je bizarní a spletitý, začíná osobou Winstona Nilese Rumfoorda, příslušníka americké společenské třídy, který při svém letu vesmírem narazil na chronosynklastické infundibulum, místo, kde se dimenze vesmíru poněkud kříží. Díky tomu, resp. spíše následkem toho se tak trochu rozprostřel vesmírem v čase a prostoru a pouze když se mu do cesty postaví vesmírné těleso, dojde k materializaci. Materializuje se i se svým psem Kazakem, na Zemi to připadá jednou za padesát devět dní. Nu a jednou je k materializaci, jinak přísně privátní, pozván Malachi Constant, nejbohatší a nejzhýčkanější miláček Štěstěny, jakého Země nosí. Rumfoord mu prozradí cosi o budoucnosti, armádě na Marsu... To jsem popsal s bídou 20 stránek z více než dvou set. Takhle to tedy nepůjde.
Kurt Vonegut jr.: Sirény z Titanu či co... 
____________________
Áda |
|
už si spomínam
to som čítal, ešte na základke
ale znechutený, som s tým v polovičke prestal
proste vtedy som s toho, nepochopil ani zbla
|
| 26.12.2008 - 13:48 - Adolf | |
|
citace:
proste vtedy som s toho, nepochopil ani zbla
Asi to taková škoda nebyla. Ale když máme létat ke hvězdám, tak se holt chronosynklastické infundibulum hodí.
Nebo budeme muset sestroji fustošlap funebrálního prigea. ____________________
Áda |
|
a čo tak " totálne nepravdepodobný pohon"?
s tým sa je možné dostať až na "koniec vesmíru"
vraj je tam bezva reštika
|
|
čo som porušil nejaké "tabu"? alebo čo?
akosi sem, nikto nič nepíše..
toto bude na dlhšie "meditovanie"
ak chcete odhadnúť kde bude kozmonautka, za 50 rokov
musíme si najprv položiť, otázku:
"kde asi tak bude, za 50 rokov, svet ako takí?"
mám na mysli ekonomiku, vzťahy v spoločnosti atď..
tento článok, aj keď je od témy veľmi vzdialený,
by do veci mohol vniesť trochu svetla:
http://sumavak.bloguje.cz/751148_item.php |
| 28.12.2008 - 18:54 - Adolf | |
|
Já myslím, že hlavní otázka ohledně kosmonautiky v nejbližším půlstoletí je ta, jestli se objeví nějaká zásadní vývojová singularita v energetice. Energetikou nemyslím výrobní odvětví elektrárenství, ale technologii uvolňování a transformace energie obecně. Jestli se energetika dostane také do takového vývoje jako mikroelektronika, kde zařízení, která se dříve nevešla ani do celých budov, jsou dnes v plátku o rozměrech dětského nehtíku. Tak proč by za historickou chvíli nemusel být Temelín v mobilu?
Když sním o budoucí kosmonautice, zamýšlím se obvykle nad tím, co se s kosmonautikou bude dít, když se takhle hne energetika? Trochu mě štve, že i kdyby k takové vývojové singularitě energetiky došlo, nevidím snadnou cestu k revoluci v kosmických pohonech. Stejně bude nejpřímější cesta letět na obrovské nádrži hnací látky, která se rozžhavuje a vyfukuje. Tedy raketa, která by byla možná dvakrát efektivnější než ta dnešní i přes tisíckrát efektivnější energetiku, protože hmotnost hnací látky by o moc menší být nemohla. Snad bychom nějakou plazmovou technologií dosáhli vyšších výtokových rychlostí. Stejně mi to ale připadá, že bychom měli se stotisíkrát efektivnější energetikou jen desetkrát lepší rakety. Prostě mě trápí, že nevidím moc přímou cestu od zázračné energetiky k zázračné kosmonautice.
 ____________________
Áda |
|
Osobně se obávám, že k nějaké podstatné miniaturizaci v oblasti energetiky nedojde. Zatím to třeba kolem termonuklární syntézy vypadá na to, že čím větší, tím jednoduší je udržet vhodné podmínky. Prostě to v malém nefunguje.
V oblasti dopravy do kosmu vidím momentálně jako nejperspektivnější kosmický výtah. Vlasně jediné, co je zásadní problém je velkovýroba nanovláken. A vzhleden k tomu, že pro superpevná nanovlákna bude kromě kosmonautiky i miliony dalších použití, tak by to ani ekonomicky nemusela být neřešitelná věc. |
|
citace:
Osobně se obávám, že k nějaké podstatné miniaturizaci v oblasti energetiky nedojde. Zatím to třeba kolem termonuklární syntézy vypadá na to, že čím větší, tím jednoduší je udržet vhodné podmínky. Prostě to v malém nefunguje.
V oblasti dopravy do kosmu vidím momentálně jako nejperspektivnější kosmický výtah. Vlasně jediné, co je zásadní problém je velkovýroba nanovláken. A vzhleden k tomu, že pro superpevná nanovlákna bude kromě kosmonautiky i miliony dalších použití, tak by to ani ekonomicky nemusela být neřešitelná věc.
až pujdou Aresy V do vyslužby, tak jako teď STS, tak jich par vyveze nahoru protiváhu s tovarnou na šňuru. Pak se třeba využije i ta případná miniaturizace energetických zdroju pro moduly co budou na tom vlákně šplhat.. |
|
na koľko je reálne, napríklad, toto?
http://www.osel.cz/index.php?clanek=2101
http://www.youtube.com/watch?v=57q3_aRiUXs
|
| 29.12.2008 - 00:19 - Adolf | |
|
citace:
Osobně se obávám, že k nějaké podstatné miniaturizaci v oblasti energetiky nedojde. Zatím to třeba kolem termonuklární syntézy vypadá na to, že čím větší, tím jednoduší je udržet vhodné podmínky. Prostě to v malém nefunguje.
Také nevím, proč by chronická slibotechna termonukleární syntéza měla být tím řešením.
Uvedu ale tolik, že když místo obrovské palivové tyče, bude palivové prachové zrnko v miniaturní kapiláře, klidně může rozžhavit vodu na přehřátou páru na rozdíl od současných atomových elektráten, aniž by se cokoliv přehřálo.
Velkou kontinuální syntézu v monstrózních magnetických polích makrospokopických cívek nikdo nezvládne. Zrnko prachu zapálené laserem do mikrotermonukleárního výbuchu, lze ale kontrolovat a exploatovat lépe.
Existují i jiné možnosti. Ale na slepou uličku Tokamaků bych vývoj budoucí možné energetiky neomezoval.
____________________
Áda |
| 29.12.2008 - 05:16 - Tuareg | |
|
No a proč se snažit teď narychlo objevovat něco nového?
Můžeme přece použít to, co už někdo před náma vyrobil a používal. Nemusíme hned vědět jak to funguje, hlavně když
to bude možné použít. Na to ostatní už nějak přijdeme.
Co tak se pustit do průzkumu pásu asteroidů? Ne jenom proletět a udělat pár obrázků. Ale podrobně prozkoumávat
a hledat. A pokud budeme dobře hledat, možná na jednom z asteroidů najdeme Gateway.
|
| 29.12.2008 - 09:50 - Adolf | |
|
citace:
A pokud budeme dobře hledat, možná na jednom z asteroidů najdeme Gateway.
To by tam mohli najít i perníkovou chaloupku. ____________________
Áda |
| 29.12.2008 - 10:18 - David Páv | |
|
citace:
Kosmický " výtah" na stacionární dráhu jak se zdá popírá zákon zachování energie. Vždyť jakékoli teleso se na orbitě drží jen díky své rychlosti a přidáme-li k němu další, jedno jakým způsobem, tak tento přídavek musí též tuto rychlost míti. Kabina stoupající počáteční rychlostí kolem středu Země o hodnotě 0,3 km/s by konečnou rychlost musela získat na úkor obíhající cílové stanice - kde je tedy úspora ?
Cílová stanice by zákonitě sestoupila na nižší dráhu, vůči zemskému povrchu by zrychlila a lano by se přetrhlo, pokud by tak ovšem neučinilo dávno před tím vlastní vahou.
Krom toho udržovat cílovou stanici v jednom bodě v gravitačním poliněkolika těles je zhola nemožné či energeticky tak náročné, že výhat ztrácí smysl.
Nebo se mýlím ?
v úvahách, které jsem kdesi kdysy četl, se hovořilo o stanici na GEO dráze, a kabel by pak pokračoval k jakémusi protizávaží.
tuším že to v sobě poskytuje výhodu, že pokud se zastaví na GEO bodě, náklad zůstavá na oběžné dráze kolem země, ovšem je možné pokračovat v jízdě dál a náklad by po opuštění výtahu získal únikovou rychlost ( možná, nevím .. ) |
| 29.12.2008 - 12:30 - Lancknecht | |
|
citace:
citace:
Krom toho udržovat cílovou stanici v jednom bodě v gravitačním poliněkolika těles je zhola nemožné či energeticky tak náročné, že výhat ztrácí smysl.
Nebo se mýlím ?
Značnou část energie získá na úkor otáčení Země. Také navíc raketa je něco jako střelec. Vystřelíme-li kulku, odnese si kulka skoro všechnu energii exploze výstřelu a ve zpětném rázu se jí střelci předá jen zlomeček. Také raketa je interakce mezi velkou hmotou rakety a maličkou hmotou vyvrhovaného plynu. Většina energie hoření se tedy přemění na kinetickou energii plynů a jen trocha na kinetickou energii rakety. To u klady a špagátu je energetická účinnost vyšší.
Krásná demonstrace, že ekonomie opravdu nelze použít na všechno. |
| 29.12.2008 - 14:12 - Petr Tomek | |
|
| Abych také něco řekl k otázce, tak si myslím, že kosmonautika za 50 let bude buď běžná, nebo bude běžná jen v pohádkách. Asi bych byl spokojený, i kdyby se podařilo postavit mnohonásobně použitelný TSTO a vrátit se na Měsíc, ale zajímavější by samozřejmě bylo kdyby došlo k nějakému dalšímu "vývoji skokem". Jenže vývoj techniky a civilizace probíhá v různých "vlnách", takže si nemůžeme být jisti, jestli třeba tenhle stav techniky nebude pro naší civilizaci na dalších 100 nebo 200 let stabilní. Podívejte se třeba na osobní dopravu. I když se vyvinulo ledacos, ve skutečnosti jsou ta auta pořád na stejném základě jako automobily z třicátých a čtyřicátých let. Jen jsou trochu doladěná a hodně odlehčená. Vlaky také neprodělaly žádný velký vývoj od doby mezi válkami. Dopravní letadla se zásadně nezměnila přes padesát let! Jenže kosmonautika na současné úrovni nemusí být udržitelná. Jsou tedy jen dvě možnosti: buď se vyvine do nové podoby, nebo se časem zredukuje do nepilotované kosmonautiky, případně zanikne. |
| 29.12.2008 - 14:33 - Hawk | |
|
citace:
Vlaky také neprodělaly žádný velký vývoj od doby mezi válkami.
Tady bych si s ohledem na maglev dovolil nesouhlasit.
I když si myslím, že vzhledem k ceně není vůči klasické kolejové dopravě zatím konkurenceschopný.
Jinak ve zrušení pilotované kosmonautiky nevěřím, podle mě bude redukovaná na samotné minimum nezbytné k přežití a k udržení kontinuity.
USA čeká to co jsme viděli v postsovětském Rusku nebo to co vidíme v Číně. |
| 29.12.2008 - 16:07 - Adolf | |
|
citace:
Abych také něco řekl k otázce, tak si myslím, že kosmonautika za 50 let bude buď běžná, nebo bude běžná jen v pohádkách.
Nedovedu si představit, že by nebyla žádná kosmonautika, leda by Zemi postihl temný věk s vývojovou regresí. Vždyť dnes bez kosmonautiky neumíme koukat ani na TV či na internet a bez GPS už pomalu netrefíme domů.
Ale možná bylo míněno využití kosmonautiky pro výzkum vzdálenějšího vesmíru. Ani v tom bych to neviděl tak katastroficky. Myslím, že poptávka od geologů na planetologický výzkum má tendenci růst a je důvod myslet si, že planetologům se jejich zájem vyplácí. Svědčí o tom vzrůstající zájem o Mars a asteroidy. Geologové myslím v současnosti ten výzkum dost chtějí, a ti nejsou ani chudí ani bez vlivu.
K některým těm úvahám o inovativních vlnách aj. Podotýkám, že daleko vyšší význam než konstrukční inovace mají technologické inovace. Je významnější, o kolik je dokonalejší současná výrobní linka, vyrábějící automobily, než rozdíl v konstrukci automobilů. Díky tomu má dnes auto každý lépe situovaný bezdomovec, zatímco auto ve 30. letech měl jen skutečně dobře situovaný člověk z vyšší třídy. Ty Sojuzy, co dnes létají do vesmíru, se asi moc neliší, od těch, které vyráběl dědeček dnešního výrobce, ale ta linka PC NC strojů, co je dělá dnes asi bude odlišná od té staroruské kovárny z 60. let. Vše, co létá do kosmu, je děsně drahé. Technologie má ale potenciál, srazit tomu cenu na desetinu, aniž by se třebas i významně měnila konstrukce. A to by pak mohlo být skutečně zajímavé, i když by to jako žádná zvláštní technická singularita nevypadalo.
____________________
Áda |
| 01.1.2009 - 23:19 - Adolf | |
|
Moc mě těší, že se tu zase objevil Sulinar.
Věřím totiž, že expanze kosmonautiky i mimo rozsah jejich současné komerční úspěšnosti bude objednána planetárními geology.
Geologie je obor, přes který pořád teče spousta prachů. Zrovna si na nedostatek prostředků nemůže stěžovat ani jejich základní a teoretický výzkum. Je to logické, pracoviště, co má vysoké citační indexy a další teoretická ocenění, mají zaručené tučné objednávky z komerce. Akademická pracoviště, která dostanou tyto objednávky, k sobě tedy přitahují i soukromé investice a nechybí jim a ani peníze z veřejných rozpočtů tam, kde je veřejná správa moudrá. Pokud se budou k výrobě trhem oceňovaných citačních indexů vyplácet cesty na Měsíc a Mars víc než laboratoře vyvolávající uměle metamorfózu hornin v subdukční zóně zemské desky, bude se létat na Měsíc a Mars, protože kosmonautika bude lepší „kostel“ zajišťující boží tedy tržní přízeň simulátor geochemického prostředí pod Mohorovičovo diskontinuem.
Tohle už naštěstí táhne kosmonautiku víc než prestižní show-busness z dob Apolla.
____________________
Áda |
|
citace:
...Ale tak monstrózní tryskové motory, jež by byly vhodné pro kosmické nosiče, nejsou k dispozici. Jejich konstrukce by byla nesmírně drahá a výrobní série asi nedostatečné, aby bylo možno dosáhnout úspor z rozsahu...Prostě reaktivní pohony dosahující vysoké účinnost v atmosféře - tryskové - jsou proti málo účinné raketě, jež nevyužívá příležitosti zvýšit hmotnost reaktivního proudu atmosférickým vzduchem, při současném stavu techniky finančně stejně nekonkurenceschopné.
Zacnem od druhej casti.
1/ To o com si rozviril debatu je prave o ucinnosti. A musel som nad tym dlho rozmyslat kym mi doslo o co ide. To ze raketove motory maju nizku ucinnost a vacsina energie odchadza v podobe stratoveho tepla a kinetickej energie vyfukovych plynov je vseobecne znama a nikto sa s Tebou o tom hadat nebude, len to napis zrozumitelne.
2/U vytahu sa mozes pohybovat s ucinnostou celkom dobre nad 90%. Takze postavit vytah na GEO by bolo super, ale neefektivne, pretoze vlastne palivo je aj napriek dnesnym cenam druhorada, mozno i tretorada zalezitost. Zaujimava je jedine z pohladu palivovych nadrzi.
3/ nejde len o velkost motora. tieto motory su tak spolahlive, ze by bolo mozne pouzit zvazky, ale nerobi sa to ani len pre male experimentalne nosice.
Hlavny problem je ze hrubka efektivnej atmosfery je mala a na dosiahnutie 1. kozmickej potrebujes stovky az tisicky km efektivnej atmosfery. Z toho vyplyva nutnost horizontalneho letu a vztlaku. A menit konstrukciu druheho a tretieho stupna je z tohto pohladu neefektivne, pre balonove nadrze takmer nemozne. Takze ak nechcu atmosfericke motory ponuknut viac ako 5-6km/s, tak nemaju zmysel. Jedine ak pre suborbitalne skoky.
Navyse motor musi byt prevadzkyschopny pre siroke spektrum vysok, lebo s rastucou rychlostou musis zmensovat hustotu atmosfery. A to tiez nie je lahky oriesok. Ale to som uz vyriesil, len nemam cas to dotiahnut |
| 02.1.2009 - 13:16 - Adolf | |
|
citace:
2/U vytahu sa mozes pohybovat s ucinnostou celkom dobre nad 90%. Takze postavit vytah na GEO by bolo super, ale neefektivne, pretoze vlastne palivo je aj napriek dnesnym cenam druhorada, mozno i tretorada zalezitost. Zaujimava je jedine z pohladu palivovych nadrzi.
3/ nejde len o velkost motora. tieto motory su tak spolahlive, ze by bolo mozne pouzit zvazky, ale nerobi sa to ani len pre male experimentalne nosice.
Hlavny problem je ze hrubka efektivnej atmosfery je mala a na dosiahnutie
U těch tryskových pohonů by musely tři stupně - kompresorový, ramjetový, scramjetový plus nakonec by musel přijtí stejně ke slovu raketový.
Jestli jsou to tryskáče nebo výtah či cokoliv jiného, nijak neplatí, že co je účinnější, je levnější. Když se letí do vesmíru, je palivo fakt docela podružnou položkou rozpočtu. A tak, pokud se nevyvine levná hypersonická aviatika vysokých tonáží k nekosmickým účelům, rakety nebudou mít konkurenci. Leda snad v jakémsi předprvním stupni, kdyby se objeviala standardně vyráběná transportní letadla s nosností stovek tun.
U výtahu lze zatím těžko o něčem uvažovat finančně. Je velice pravděpodobné, že i když jednou budou k dispozici technologie, které by ho teoreticky mohly postavit, může dlouho trvat, než budou za rozumné peníze, aby se mohl vyplatit. Předjímat ale něco u výtahu, by mohlo být docela věštění z koule. Možná nás vývoj nanotrubiček něčím překvapí a začnou být násobně pevnější za cenu bavlny. Zatím výtah u sebe vedu v kolonce realistická sci-fi vedle fúzních elektráren a jiných příslibů zářných zítřků.
____________________
Áda |
|
citace:
..U těch tryskových pohonů by musely tři stupně - kompresorový, ramjetový, scramjetový plus nakonec by musel přijtí stejně ke slovu raketový...
Ja svoju koncepciu tlacim do dvojkombinacie "raketovy" scramjet, pripadne kompresorovy/scramjet.
Moj ideal atmosferickeho motora je prazdna tenkostenna rura. A do nej tlacit horuce spaliny tak, aby sa miesali so vstupojucim vzduchom. Spaliny vsak musia pri starte dat dostatocny tah na rozhybanie a vzlet telesa. Az stredne a vysoke rychlosti by davali enormne prebytky vzduchu. |
| 02.1.2009 - 14:08 - Adolf | |
|
citace:
Moj ideal atmosferickeho motora je prazdna tenkostenna rura. A do nej tlacit horuce spaliny tak, aby sa miesali so vstupojucim vzduchom. Spaliny vsak musia pri starte dat dostatocny tah na rozhybanie a vzlet telesa. Az stredne a vysoke rychlosti by davali enormne prebytky vzduchu.
Když by mělo jí o rouru bez kompresoru, tak by asi v oblasti nízkých rychlostí pracovala jako pulsní motor. Ten by asi mohl i pracovat s vysokými přebytky vzduchu. Docela by to ale mohlo vést k nestabilitě tahu, proti které je plápolání rakety na tuhé palivo růžová vodička. Asi bych v takovém kostitřasu nechtěl sedět jako kosmonaut. ____________________
Áda |
| 06.1.2009 - 18:18 - Petr Tomek | |
|
Na motorech kombinujících princip proudového a raketového motoru, případně ještě ramjetu se v současnosti pracuje:
http://www.senkyo.co.jp/ists2008/pdf/2008-a-42.pdf
http://www.reactionengines.co.uk/images/sabre/library/sabre-nacelle.pdf
http://www.reactionengines.co.uk/downloads/Heat%20exchanger%20design%20in%20combined%20cycle%20engines%20IAC-08-C4.5.1.pdf
http://www.reactionengines.co.uk/images/sabre/library/sabre_cycle_l.jpg |
|
