|
Zveřejněno pár podrobností o testovacím letu nového nosiče Ares I-X, plánovaném na příští rok.
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/flighttests/aresIx/index.html
pro admina:
šlo by přesunout přízpěvky o Ares I z vlákna "Program Orion (CEV)" do této nitě? Díky
|
|
NASA bude zřejmě řešit problémy s vibracemi Ares I přidáním kombinace aktivního tlumiče kmitů v oblasti spodního prstence 1. stupně a přidáním pasivních tlumicích prvkův v přechodu mezi 1. a 2. stupněm. Tato kombinace by měla být schopná "ladění" na různé rozsahy frekvencí podle konfigurace užitečného zatížení a být schopná utlumit vibrace posádky na 0,25g , v případě selhání aktivního tlumení pod přípustnou mez 1g.
Předpokládaná hmotnost přidaných elementů nutných k vynesení na orbit (mass to orbit) se odhaduje na 540 - 640 kg. Mělo by se to vejít do hmotnostní rezervy na konstrukci Ares I a nijak neovlivnit konstrukci užitečného zatížení (Orion).
|
|
Obrázek plánovaných tlumicích členů pro zmírnění vibrací při činnosti motoru 1. stupně rakety Ares I :
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/thrust_oscillation.html |
|
citace:
Obrázek plánovaných tlumicích členů pro zmírnění vibrací při činnosti motoru 1. stupně rakety Ares I :
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/thrust_oscillation.html
hmmm... jestli to tak pujde dal, tak to nesprovozni ani v 2015
aby se potom nezjistilo ze bylo lepsi nechat STS 
vzdyt ty problemy napr. s vibracema uz trvaji myslim rok, a stale zadny reseni
chjo |
|
citace:
citace:
Obrázek plánovaných tlumicích členů pro zmírnění vibrací při činnosti motoru 1. stupně rakety Ares I :
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/thrust_oscillation.html
hmmm... jestli to tak pujde dal, tak to nesprovozni ani v 2015
aby se potom nezjistilo ze bylo lepsi nechat STS
vzdyt ty problemy napr. s vibracema uz trvaji myslim rok, a stale zadny reseni
chjo
Ja jsem to pochopil trochu jinak. Nasa vzala nejhorsi pripad vibrace (za uplynuly rok tento nejhorsi pripad netlumenych vibraci klesl z amplitudy 10g na 5-6g a predpokladam dalsi pokles mozna az k oscilacim pozorovanym na STS na urovni 0.1g - ikdyz ty jsou tlumeny pricnikem spojujicim SRB uvnitr ET) a nabidla mozne reseni tohoto problemu. To je presne to co se od ni ocekava v teto fazi vyvoje (PDR).
V dalsi fazi se pokusi oscilace lepe kvantifikovat (Ares 1-X, pozemni testy SRB a testy na STS) a umerne tomu prizpusobit a dopracovat navrzena reseni problemu.
Ja osobne si myslim ze ten tuned mass absorber je genialni reseni. Tudiz jim nahrazuji moje dosavadni preferovane reseni tohoto problemu pomoci pulznich motorku umistenych take na spodku SRB.
Nejlepsi na tom je, ze kdyz se ukaze ze vibrace jsou mnohem mensi problem nez se predpoklada, nebude tezke tento system proste vymazat, nebo pouzit jen jako pasivni a tim i zvysit nosnost rakety. Ostatne Mike Griffin uz v Lednu tvrdil ze tento problem se zvelicuje a ja nemam duvod neverit jednomu z nejinformovanejsich lidi v NASA.
Pro dalsi fazi projektu (CDR) to znamena ze konstrukteri horniho stupne Aresu a Orionu muzou na problem s oscilaci tahu zapomenout a pracovat s mnohem presnejsimi pozadavky (zrejmne nekde kolem 1g).
Ostatne Ares 1 ma vic nez dostatenou rezervu pro mise k ISS a Lunarni mise jsou jeste pres deset let daleko. |
|
...Nasa vzala nejhorsi pripad vibrace (za uplynuly rok tento nejhorsi pripad netlumenych vibraci klesl z amplitudy 10g na 5-6g ...
>> Jen připomínám, že se bavíme o podélných zvukových oscilacích ve směru osy rakety. Plánované snížení na 0,25g bylo přirovnáno k jízdě v autě po okrajovém "probouzecím" bílém pruhu na dálnici.
To se dá, ne?
Jde o to aby byla posádka schopná číst displaye a reagovat na nouzové stavy.
Jinak to maximum 5-6g má nastávat někde od T +110 a trvat jen několik málo vteřin.
...Nejlepsi na tom je, ze kdyz se ukaze ze vibrace jsou mnohem mensi problem nez se predpoklada, nebude tezke tento system proste vymazat, nebo pouzit jen jako pasivni a tim i zvysit nosnost rakety.
>> Přesně tak. Pasivní i aktivní tlumiče jsou koncipované jako modulární a je možné je podle potřeby a bez větších komplikací redukovat na nižší počet.
...Ostatne Ares 1 ma vic nez dostatenou rezervu pro mise k ISS a Lunarni mise jsou jeste pres deset let daleko.
>> Hmotnostní rezerva v konstrukci Ares I pro misi k ISS je v této fázi vývoje cca 3200 kg |
|
Záznam z demonstrace roborizovaného třeciho svařování prvních dílů nádrže 2. stupně Ares I.
http://www.space-multimedia.nl.eu.org/video/Constellation/replay16.php
|
|
| Nějak mne vypadlo, zda poslední navrhovaná úprava ARES 5: 6 motorů RS-68 v centrálním stupni a 5,5 segmentové boostery je přijatá jako definitivní (s nosností 71 tun na dráhu k Měsíci) a zda ARES 1 bude mít rovněž 5,5 segmentový prvý stupeň a jakou bude mít nosnost na LEO. |
|
Po ukončeném PDR (Preliminary Design Review) vstupuje projekt Ares I do fáze detailní konstrukce. Ta má být ukončena v březnu 2011 při Critical Design Review nového man-rated nosiče.
NASA prochází tímto procesem konstrukčních revizí velkého projektu po dlouhých 35-ti letech od konstrukce STS v roce 1973.
Zatím poslední zprávy předpovídají termín startu testovacího Ares I-X na červen 2009 (původně 15.4.2009).
Půjde o čtyřsegmentový SRB s hmotnostní a rozměrovou maketou 5. segmentu + 2. stupně + lodě Orion s escape systémem.
Pratt & Whitney Rocketdyne obdržela ke svému kontraktu dodatečných 20 mil USD na dalších 65 pozemních testů motoru J2-X. [Upraveno 15.9.2008 poslal pospa] |
|
citace:
Půjde o čtyřsegmentový SRB s hmotnostní a rozměrovou maketou 5. segmentu + 2. stupně + lodě Orion s escape systémem.
To mi príde ako nezmysel, dúfam, že vedia, čo robia...
Raketový motor na TPH sa musí (teda - mal by sa) odskúšať v úplnej zostave a počas celej doby činnosti.
Nedá sa urobiť niečo ako "naplniť motor do polovice", motory so štyrmi, tromi či piatimi segmentami TPH budú mať úplne rozličné charakteristiky horenia, predovšetkým rezonančné - a od toho sa odvíjajú aj vibrácie (a tie boli nedávno zdrojom problémov).
Proste množstvo paliva v motore na TPH sa nedá meniť podľa ľubovôle, pretože sa tým menia rozmery kanálu a množstvo vznikajúcich plynov pri zapálení aj pri horení. |
| 15.9.2008 - 14:28 - Mirek Pospíšil | |
|
citace:
citace:
Půjde o čtyřsegmentový SRB s hmotnostní a rozměrovou maketou 5. segmentu + 2. stupně + lodě Orion s escape systémem.
To mi príde ako nezmysel, dúfam, že vedia, čo robia...
Raketový motor na TPH sa musí (teda - mal by sa) odskúšať v úplnej zostave a počas celej doby činnosti.
Nedá sa urobiť niečo ako "naplniť motor do polovice", motory so štyrmi, tromi či piatimi segmentami TPH budú mať úplne rozličné charakteristiky horenia, predovšetkým rezonančné - a od toho sa odvíjajú aj vibrácie (a tie boli nedávno zdrojom problémov).
Proste množstvo paliva v motore na TPH sa nedá meniť podľa ľubovôle, pretože sa tým menia rozmery kanálu a množstvo vznikajúcich plynov pri zapálení aj pri horení.
Mám podobný názor, ale NASA jde na vývoj nosiče metodou step by step a nechce čekat na dokončení vývoje pětisegmentového 1. stupně.
Testovací let Ares I-X se čtyřmi segmenty má následující cíle:
- ověření nového řídícího letového systému během všech fází motorického stoupání
- charakterizovat chování 2. stupně během separace, zejména vlivy na motor J2-X
- test padákového systému pro návrat a přistání 1. stupně do moře
- demonstrace předletových procedur na zemi
Jak jsem psal o pár přízpěvků dříve, tyto fakta jsou k dispozici v dokumentu "Ares I-X Fact Sheet", dostupném zde:
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/ares/flighttests/aresIx/index.html |
|
Druhý a poslední testovací let nosiče Ares I, nazvaný Ares I-Y je plánován na rok 2012.
Při tomto letu má být poprve použito:
- pětisegmentový první stupeň SRM
- nový motor J-2X
- nový letový řídící systém
- téměř finální nová avionika |
|
citace:
citace:
Půjde o čtyřsegmentový SRB s hmotnostní a rozměrovou maketou 5. segmentu + 2. stupně + lodě Orion s escape systémem.
To mi príde ako nezmysel, dúfam, že vedia, čo robia...
Raketový motor na TPH sa musí (teda - mal by sa) odskúšať v úplnej zostave a počas celej doby činnosti.
Nedá sa urobiť niečo ako "naplniť motor do polovice", motory so štyrmi, tromi či piatimi segmentami TPH budú mať úplne rozličné charakteristiky horenia, predovšetkým rezonančné - a od toho sa odvíjajú aj vibrácie (a tie boli nedávno zdrojom problémov).
Proste množstvo paliva v motore na TPH sa nedá meniť podľa ľubovôle, pretože sa tým menia rozmery kanálu a množstvo vznikajúcich plynov pri zapálení aj pri horení.
Vsechny segmenty motoru SRB hori podobne (krome prvniho). Tedy delka horeni 4, 5, ci 5.5 segmentoveho motoru SRB je vpodstate stejna. Rozdilny je tah motoru jeho hmotnost, zrno, delka komory, hrdlo trysky atd.
Vtip je ovsem v tom, ze vhodne zvolenym hmotnostnim simulatorem Ares 1-X lze cinnost 5 segmentoveho motoru nasimulovat.
Namerene udaje z tohoto letu budou mnohem platnejsi nez jakakoliv data ziskana z STS. To umozni kalibrovat matematicke modely na konfiguraci podobne skutecnemu Aresu.
Nemyslim si ovsem ze je to nezbytne nutne. STS prece letelo poprve uplne naostro, ovsem dodatecne se prislo na nutnost dalsich uprav. S Ares 1-X lze predokladat ze tyto upravy lze provest driv.
Lze predpokladat ze se zkusenostmi ze statickych testu 4 a 5 segmentovych SRB a z letoveho testu 4 seg SRB v konfiguraci podobne Aresu lze velice presne predpovedet vlastnosti 5 seg SRB v kofiguraci pro Ares.
Vcelku jednoduchy ukol pokud uvazime ze NASA dokazala dostat STS do vesmiru hned pri prvnim testovacim startu.
Dost podstatny rozdil v porovnani s jinymi raketami. Myslim ze jsme tady uz jednou diskutovali o kompletne novych raketach, ktere dokazaly uspesne vzletnout hned na poprve a hned na orbitu (ted si ovsem nedokazu vybavit zadnou krome STS a Energie. Napriklad Saturn 5 mel treti stupen vyzkousen na Saturnu 1 a ten mel myslim nekolik pokusnych suborbitalnich letu).
Ares 1 v tomto smeru neni az tak ambiciozni. |
|
citace:
Nějak mne vypadlo, zda poslední navrhovaná úprava ARES 5: 6 motorů RS-68 v centrálním stupni a 5,5 segmentové boostery je přijatá jako definitivní (s nosností 71 tun na dráhu k Měsíci) a zda ARES 1 bude mít rovněž 5,5 segmentový prvý stupeň a jakou bude mít nosnost na LEO.
Myslim, ze Ares1 nemuze pouzit 5,5 seg SRB z nejruznejsich duvodu a zrejme to ani neni zapotrebi - jeho nosnost by mela byt dostatecna. Me by spise zajimalo jak moc podobne budou 5 a 5,5 seg verze SRB.
Obzvlaste by me zajimalo jestli budou moci pouzit stejnou trysku. Mozna ano. Prvni Aresy 1 ovsem budou letat s jinou tryskou, taky rozdilnou od 4 seg SRB. |
| 18.9.2008 - 21:38 - Jiří Hošek | |
|
citace:
Druhý a poslední testovací let nosiče Ares I, nazvaný Ares I-Y je plánován na rok 2012.
Ares I-Y byl odložen na září 2013. |
| 14.10.2008 - 13:42 - Mirek Pospíšil | |
|
Odložení servisní mise k HST na únor 2009 znamená s jistotou oddálení startu testovacího nosiče Ares 1-X.
Nebude možné stihnout všechny plánované úpravy startovací rampy 39B (10 týdnů) do původního termínu 15.4. 2009
Nový termín startu zatím není jasný, ale snad bude zpoždění kratší než 5 měsíců o které se posouvá start Atlantisu.
|
|
Zpozdeni ma vpodstate vyznam pouze pro CDR Aresu, ktery bude opet predchazet CDR Orionu.
Pokud vim tak dochazi k odsunovani PDR Orionu nekdy na pristi leto, pricemz PDR Aresu se uz uskutecnil toto leto.
CDR Aresu mel byt podle puvodniho akcelerovaneho rozvrhu nekdy v lete 2009, ale nic nebrani tomu, aby byl odsunut treba o rok nebo i vice, kdyz je jasne ze start pilotovaneho Orionu v roce 2013 padl.
Je tedy pravdepodobne, ze PDR Orionu bude v lete a CDR Aresu az po uspesnem Ares 1-X (pripadne po opakovanem Ares 1-X pokud dojde k fiasku). Ted uz opravdu neni kam spechat.
Myslim, ze provoz STS bude ukoncen nekdy v roce 2011, coz by melo poskytnout dostatek casu a penez pro uvedeni do plneho provozu nekdy v roce 2015. |
| 23.10.2008 - 11:09 - Mirek Pospíšil | |
|
Popis komponentů sestavy Ares I-X
http://www.nasa.gov/mission_pages/constellation/multimedia/aresIX_high_level.html |
| 01.11.2008 - 09:24 - jako | |
|
| Našiel som toto fórum a rád by som sa spýtal ako je riadená Ares 1 v dobe horenia prvého stupňa. V2 mala kormidlá v dýze, moderné rakety majú vychyľované motory, táto raketa to nepotrebuje? |
|
citace:
Našiel som toto fórum a rád by som sa spýtal ako je riadená Ares 1 v dobe horenia prvého stupňa. V2 mala kormidlá v dýze, moderné rakety majú vychyľované motory, táto raketa to nepotrebuje?
Nebude to podobné jako u SRB raketoplánu, výkyvnou
tryskou, nebo její částí ??
http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/srb.html#srb-tvc
ale to servo řízení bude určitě překopané ..
 |
| 02.11.2008 - 21:17 - jako | |
|
| Je to jasné, ja som myslel, že na raketopláne to zvládajú výkyvné hlavné motory. |
|
| Nikde som nenašiel, ani po stredne veľkej snahe, detaily konštrukcie výkyvnej trysky SRB a ani údaje o tom, v akom rozsahu sa dala riadiť. Má niekto nejakú vedomosť? |
|
citace:
Nikde som nenašiel, ani po stredne veľkej snahe, detaily konštrukcie výkyvnej trysky SRB a ani údaje o tom, v akom rozsahu sa dala riadiť. Má niekto nejakú vedomosť?
Podle informací z L+K 7/1981 ( http://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/sts/lk3.htm ) se tryska SRB dá vychýlit o 8° na každou stranu (tato hodnota je uvedena i na http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/srb.html ). |
| 03.11.2008 - 08:35 - David | |
|
| Mám ten dojem, že výkyvné trysky boosterů na THP měl už Titan 4C. |
|
citace:
citace:
Našiel som toto fórum a rád by som sa spýtal ako je riadená Ares 1 v dobe horenia prvého stupňa. V2 mala kormidlá v dýze, moderné rakety majú vychyľované motory, táto raketa to nepotrebuje?
Nebude to podobné jako u SRB raketoplánu, výkyvnou
tryskou, nebo její částí ??
http://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/srb.html#srb-tvc
ale to servo řízení bude určitě překopané ..
Servo? Ja myslim ze je to hydraulika pohanena hydrazinovou turbinkou. Asi docela komplikovana zalezitost. Myslim ze v soucasnosti je planovane na tom nic nemenit, protoze to funguje, ale v budoucnosti by to snad mohli nahradit elektromechanickym aktuatorem, obzvlaste kdyz je ted planovano nest extra baterie pro aktivni tlumice vibraci na Ares 1. Zdroj energie by tak mohl byt spolecny.
Na druhou stranu to znamena komplet prekopat cely system. Pokud to funguje uspokojive tak neni co resit.
Ikdyz se zase vyrojilo spousta spekulaci kolem vhodnosti TVC pro Ares 1. Myslim, ze to kritici Arese zase jen delaji z komara velblouda jako uz tolikrat pred tim. |
|
citace:
Servo? Ja myslim ze je to hydraulika pohanena hydrazinovou turbinkou.
Sorry, servo muze byt i hydraulicke, takze pochyby nad timhle terminem nejsou na miste. |
|
| http://www.nasaspaceflight.com/2008/11/ares-i-lift-off-drift-curve-tvc/ |
|
| O možných problémech Aresu-1 s vybočením při startu je něco málo česky na http://digiweb.ihned.cz/c1-29604620-nejnovejsi-obavy-nasa-nosna-raketa-ares-by-mohla-mit-problemy-uz-pri-startu . |
|
citace:
O možných problémech Aresu-1 s vybočením při startu je něco málo česky na http://digiweb.ihned.cz/c1-29604620-nejnovejsi-obavy-nasa-nosna-raketa-ares-by-mohla-mit-problemy-uz-pri-startu .
Zajimalo by me odkud ten clovek cerpal. Nejsou tam uvedeny zadne zdroje a dokonce se snad ten clanek tveri jako ze byl psan od zpravodaje v Houstonu. Treba to tak je treba ne. |
|
Docela by me zajimalo jak je tomu u jinych raket, ktere maji v tesne blizkosti ruzne veze - maji je skoro vsechny. Pokud bude problem jen pri jiznim vetru, tak je to docela dobre. Manazeri se zminili i o moznosti manevrovani proti vetru, nebo uhnuti pred vezi prave v pripade jizniho vetru. Ten fouka hlavne na jare a v lete. V zime a na podzim vane vetsinou vitr priznivy.
Pokud se tedy bude letat mesicni mise dvakrat rocne, tak by potencialni odklad kvuli vetru mohl nastat jednou rocne. Pri letech k ISS to asi bude vcelku jedno, protoze se na priznivy vitr muze pockat. Porad bude mene omezeni nez v pripade STS.
Ostatne brzy bude moznost to v realu charakterizovat pri Ares 1-X. |
