citace:Podle toho co jsem viděl před chvílí na oficiálních stránkách IRSO by měl impaktor dopadnout na Měsíc velmi malou rychlostí a dopad by měl přežít, alespoň struktorálně, na animaci se po dopadu jen převalil a zůstal zcela nepoškozený. Připomínalo to dopad NEERu na planetku.
Nebo to chápu špatně ?
Myslim ze impactor dopadne standardni rychlosti ktera se od nej ocekava, tj. pres 2000m/s.
Když odhlédnu od lehkých nepřesností (tvrdý dopad impaktoru je trochu nadnesené označovat za "přistání"...), tak mě zaujalo, kde vzali to datum 2020 pro přistání indického kosmonauta na Měsíci :-) Ale zase když už je Čína předstihla ve vypuštění první asijské družice i prvního kosmonauta mimo Rusko/USA, tak se možná budou skutečně snažit, aby alespoň v něčem byli fakt druzí.
Jejich dvoumístný remake Gemini který chystají asi tak do 7 let (do 2014 to stihnou asi těžko) na druhou stranu bude mít výhodu v tom, že pro urychlení k Měsíci by mohl stačit menší urychlovací stupeň, než u velkých lodí (USA původně o lunární misí pomocí Gemini krátce uvažovali, a potom ji chtěli použít aspoň jako záchranný člun... Gemini tak zřejmě měla být schopná vstupu do atmosféry 2. kosmickou rychlostí...). Pokud se do toho fakt pustí, tak bych to viděl tak, že okolo roku 2020 by mohli být reálně schopní obletu Měsíce bez navedení na oběžnou dráhu (pokud tomu dají přednost před projektem nějaké vlastní stanice, a to by klidně mohli - není důvod, proč by se Indie nemohla rovnou zapojit do projektu ISS a přeskočit ta středoškolská cvičení se znovupostavením Saljutu, která chystá Čína...)
(Jsem jsem to už psal, a opakuju se, tak se omlouvám, ale vyprovokovalo mě k tomu to explicitně uvedené datum 2020 ...kdyby to nějakým zázrakem fakt stihli dřív než USA nebo Evropa/Rusové, hrozně bych jim fandil, ačkoliv jako Evropan bych měl fandit spíš "nám", tzn. ESA... :-) [Upraveno 17.11.2008 poslal xChaos]
Byly zveřejněny první detailnější snímky povrchu Měsíce ze sondy Chandrayaan-1. Jak z mapovací kamery TMC (Terrain Mapping Camera), tak i ze subsondy MIP (Moon Impact Probe) před dopadem na Měsíc. http://www.isro.org/pslv-c11/photos/moon_images.htm
Nevie náhodou niekto presné súradnice dopadu impactora? Oblast "blizko južného polárneho regionu", navyše pri súčasných znalostiach mesačného povrchu, sa mi zdá ako dost rozsiahly pojem. Alebo to nevedia určiť presne samotni Indovia?
citace:Chandrayaan-1 se v současné době přehřívá a proto jsou některé přístoje vypojeny. Návrat do normálu se plánuje na polovinu ledna příštího roku ...
Doufam ze se jim to nepo...re to by byla voda na mlýn ruznym odbornikum.Americka sonda LRO jako prvni dokaze nekdejsi pritomnost lidi na Mesici - druhy podvrh,jak tam mohli pristat kdyz to nejsou schopni ani vyfotit atd.atd.Tady by se Vlado nabazil.
09.1.2009 - 07:41 - Pepa
citace:Chandrayaan-1 se v současné době přehřívá a proto jsou některé přístoje vypojeny. Návrat do normálu se plánuje na polovinu ledna příštího roku ...
Já myslím, že je to dobré.Vždyť se jedná o jejich první sondu k Měsíci.Srovnání nutno prověst s prvními sovětskými a NASA sondami, pak je hodnocení objetivní a velmi příznivé.
Srovnávat Chandrayaan 1 s prvními lunárními sondami USA a SSSR asi dost dobře nepůjde.
Indická sonda je mezinárodní projekt s 11 přístroji na palubě a ještě zdaleka neukázala co všechno umí.
Například NASA tam má 2 kousky (Mini-SAR - Synthetic Aperture Radar a MMM - Moon Mineralogy Maper). ESA 3 přístroje, Bulharsko 1, Indie pak 5 přístrojů. http://www.isro.org/Chandrayaan/htmls/psexperiments.htm
Přístroje jsou nyní ve fázi kalibrace a svůj plný výkon prokáží až v následujících měsících.
V tomto článku http://www.spaceref.com/news/viewpr.html?pid=27389 se třeba dočtete/prohlídnete fotky jak Mini-SAR odhaluje "neviditelná" dna kráterů na pólech, která leží ve věčném stínu. Je to první možnost, kdy bude možno potvrdit/vyvrátit, že na jejich dnech se ukrývá vodní led. Vypadá to že nikolivěk.
Nevím jestli jste si všimli informace o dalším přístroji, který začal dávat nová data: evropský rentgenový spektrometr C1XS.
Během nedávné zvýšené sluneční aktivity zaznamenal 12.12.2008 rentgenový signál z oblasti nedaleko místa přistání Apolla a detekoval přítomnost hořčíku, hliníku a křemíku.
Zajímavé je, že přístroj byl schopný detekovat rentgenovou fluorescenci 20x slabší než jaké je jeho konstrukční minimum.
Nějak jsem teď ztratil přehled, ale nevíte někdo, která sonda měla letos fotografovat ta místa přistání Apolla? Neměl to být LRO?
K 40.výročí v červenci by to byl pěkný dárek...
09.2.2009 - 10:00 - Mirek Pospíšil
Tento týden se bude v indickém Bengalore konat airshow AIR INDIA 2009.
Snad ISRO při té příležitosti uvolní nově získaná data z družice.
Btw sonda nedávno překonala 100 dní trvání mise.
26.2.2009 - 08:13 - Lupe
citace:Tento týden se bude v indickém Bengalore konat airshow AIR INDIA 2009.
Snad ISRO při té příležitosti uvolní nově získaná data z družice.
Btw sonda nedávno překonala 100 dní trvání mise.
Neco noveho v cinnosti sondy.Funguje vubec?.Na jejich strankach je dost mrtvo.
citace:Tento týden se bude v indickém Bengalore konat airshow AIR INDIA 2009.
Snad ISRO při té příležitosti uvolní nově získaná data z družice.
Btw sonda nedávno překonala 100 dní trvání mise.
Neco noveho v cinnosti sondy.Funguje vubec?.Na jejich strankach je dost mrtvo.
Tady je klip na Youtube - z NDTV (New Delhi TV) reportující prvních 100 dní provozu a setkání v Bangalore . V klipu jsou fotky z impaktoru ukazující jak před dopadem rotoval. http://www.youtube.com/watch?v=-f5qLMPIfe4
(bohužel se na ftp přez firewall nedostanu. kdyby někdo z vás ty zajímavé soubory full202.pdf a full252.pdf uložil na rozumnější místo, byl bych mu vděčný. díky)
Dne 20.5.2009 ISRO oznámila zvýšení orbitální dráhy družice ze 100 km na 200 km, které mělo proběhnout o den dříve 19.5.2009.
Indové to zdůvodňují dost zajímavě tím, že vědecký program všech 11 přístrojů byl z nižší orbity již vyčerpán a z vyšší dráhy budou moci být pořízeny nová data o magnetickém poli Měsíce a širší záběry kamer.
Tak nevím. Zdá se mi, že tento manévr původně nebyl vůbec ve scénáři této mise a tuším, že by to spíš mohla být snaha o omezení nečekaného přehřívání instrumentů na palubě sondy.
Oficiální vysvětlení mi připadá trochu zvláštní...
Ředitel ISRO G.Madhavan Nair dnes (17.7.2009) oznámil médiím, že sonda během minulého měsíce přišla o hvězdné čidlo, sloužící k udržování správné orientace družice a nelze tudíž vyloučit předčasné ukončení této lunární mise.
