| 15.8.2001 - 20:12 - Ludek Zika | |
|
| MEK příspěvek #794 V jednom televiznim proradu jsem slysel, ze pokud by se kosmonaut ocitl ve vesmiru bez skafandru(jen triko,kalhoty atd.) neumrel by na kosmicke zareni, umrznuti ci "vyboucnutim" kvuli tlaku, ale protoze by se udusil. Zajimame, co si o tom myslite?
|
| 16.8.2001 - 23:01 - Antonín Vítek | |
|
| MEK příspěvek #795 Je tomu tak, umře ne zcela přesne na zadušení ale na nedostatek kyslíku. Při pokusech s opicemi, prováděnými koncem púadesátých let v USA (před lety astronautů) se zjhistiule, že i při tzv. exlozivní dekompresi (tj. prudkém a rychloém snížení talku (jako když prasn¨kkne stěna kosmické lodi nebo skafandr), nedojde k většímu poškození tkání.
Ale: během asi 15 až 20 sekund člověk ztratí vědomí, protože se do mozku dostane odkysličená krev.
Pokud se takový člověk (nabo opice) opět vrátí do prostoru s dostatečným tlakem kyslíku nebo vzduchu do 3 maximálně 5 minut, může to přežít vcelku bez úhony.
Ale: Pokud byl původně v prostředí s normálním složením vzduchu (80 % dusíku, 20 % kyslíku - přibližně), hrozí nebezpečí dekompresní nemoci (kesonové nemoci), tj. vyloučení bublinek dusíku v krvi, což může způsobit ucpání vlásečníc v mozku a tedy i nenapraviteln=é čkody na mozku (v podstatě jako po mozkové mrtvici).
Suma sumarum: Zůstane-li ve vakuu bez pomoci, umře na nedostatek kyslíku. Ostatní vlivy jsou buď nepodstatné, nebo vyžadují delší působení (chlad, nebo naopak tepolo, kosmické záření).
Tonda
|
| 28.8.2001 - 11:46 - Radek Valkovic | |
|
| MEK příspěvek #803 - reakce na příspěvek #795 To je zajimave, takze kdyby u Apolla doslo k nahle dekompresi, ak bz astronauti meli cas si natahnout prilbu s kyslikem, zatimco u Sojuzu 10 nebo 11 doslo k okamzitemu umrti na kesonovou nemoc? To podstatne meni muj nazor na pouziti N-O atmosfery u STS a ISS, neni to riskantnejsi a problematictejsi nez jednoducha podtlakova O-atmosfera jako u Apolla, samozrejme bez sileneho pretlakovani pri testu odpojeni, vzdyt pri kazde EVA jsou s dusikem same problemy.
|
| 28.8.2001 - 11:58 - Vaclav Maixner | |
|
| MEK příspěvek #805 - reakce na příspěvek #803 Aktivne se potapim, takze chci ke kesonovce rict jen jedno. Ne vzdy se umre, zalezi na tom, ktery organ to odnese. Muzete treba jen ochrnout. A nebo se Vam nemusi stat nic.
Naproti tomu potapeni s kyslikem ma velke riziko v tom, ze kyslik velmi rad hori a nesmite mit nic mastneho v jeho pritomnosti apod. Proto je pouziti dusiku vic jak vhodne, nebot pravdepodobnost vybuchu je rozhodne vyssi nez pravdepodobnost nahleho snizeni tlaku. Vena
|
| 28.8.2001 - 13:01 - Antonín Vítek | |
|
| MEK příspěvek #808 - reakce na příspěvek #805 Samozřejmě, že při "kesonovce" nemusí dojít hned k nehoršímu, ale dusík v krvi skutečně zvyšuje rizoko dalších komplikací ned anoxyi (odkysličení krve).
Co se týče "požární nebezpečnosti", tak viz Apollo 1 (požír na rampě). Významnější je všek parciální tlak kyslíku, který je v normálníé atmosféře přibližně 200 hPa. Pracuji-li s čistým kyslíkem ve hloubce, musím mít úměrně hloubce vyšší tlak.
Jestliže první americké kosmické lodi létaly s čistým kyslíkem v kabině, bylo to při tlaku zhruba 380 hPa, tedy necelý dvojnásobek (parciálního) tlaku na Zemi, tedy riziko požáru bylo i tam skutečně vyšší. Ale mělo to další nežádoucí účinky (např vyšší odpařování vody z těla, oxidační procesy v těle apod.) Proto se nakonec všude přešlo na normální složení vzduchu s 80 % dusíku.
|
| 28.8.2001 - 13:09 - Vaclav Maixner | |
|
| MEK příspěvek #809 - reakce na příspěvek #808 V této souvislosti mě napadá, proč se v kosmu nepoužívá směs jako v potápění, kde se část dusíku nahradí heliem, které se tolik nevychytává v tkáních jako dusík a nepůsobí pak problémy?
Vůbec jaké všechny dýchací směsy se zkoušely?
Díky, Véna
|
| 05.9.2001 - 13:13 - Radek Valkovic | |
|
| MEK příspěvek #828 - reakce na příspěvek #809 Helium se nepouziva kvuli dorozumivani, clovek potom mluvi jak Kacer Donald a neni mu rozumet, pri potapeni to nevadi, tam stejne nemuzes mluvit, ale ve vesmiru je to vazny problem. Zkouselo se i dychani kysliku s vodikem (velke riziko), ruzne kapalinove smesi (jako ve filmu Propast). Pozar Apolla 1 zpusobilo pretlakovani kabiny na 4 nasobek letoveho tlaku. Potize s EVA u ISS - neustale snizovani a zvysovani tlaku, masky s cistym kyslikem a vaha dusikovych nadrzi mi pripada jako vetsi komplikace. Tady ale rozhodla tragedie Apolla 1 a s tim se asi neda nic delat. Tz ostatni potize mi prijdou jako snadno odstranitelne dalsim vyvojem.
|
|
