|
""But we must also go beyond ISS. The existence of future exploration programs cannot be traded against sustenance of the ISS on an 'either-or' basis"
http://www.spaceflightnow.com/news/n0909/15augustine/
Why "must"? Budeme radi, kdy potencial ISS vubec vyuzijem. Na LEO nas ceka jeste plno vedecke prace, takze realisticky neni duvod honit se za drahe penize dale. |
|
citace:
Why "must"? Budeme radi, kdy potencial ISS vubec vyuzijem. Na LEO nas ceka jeste plno vedecke prace, takze realisticky neni duvod honit se za drahe penize dale.
To je obměna argumentace odpůrců kosmonautiky jako takové. - "Tady na Zemi toho máto ještě tolik co udělat, tak na co se draze hrabat do kosmu?"
ISS je využívání investičních příležitostí, kterou někdo rizikovou investicí do jejího vytvoření připravil. Nyní by se do ní mělo investovat tolik, kolik je rentabilní, jako v každém jiném oboru podnikání. Investovat by měl ten, komu to vytváří výnosy. Nemusí to být nutně NASA. To by v tom mělo být spíš podpůrná služba této nájemné nemovitosti - ISS.
Prachy na využití investičních příležitostí, které ISS nabízí, by se neměly brát z rozpočtu na vytváření nových takových příležitostí. NASA by takové příležitosti měla vytvářet jako developer budující nové komerční nemovitosti využitelné investory. Jejich využití by měl investovat nájemce.
Pokud je ISS skutečně rentabilní a nabízí daleko větší příležitost rentabilně investovat, než je v současnosti využívána, tak to není důvod vzít prachy z tvorby nových takových příležitostí, ale důvod k tomu pustit do ISS i jiné investory, které na využití jejího potenciálu investiční sílu mají. Pokud by snad takoví neexistovali, tak je tvrzení o nevyužití potenciálu LEO kec.
Osobně si myslím, že to kec není a opravdu potenciálu LEO využito není. Ale to jen vypovídá o tom, že současný systém financování kosmických aktivit se přežil a institucionální paradigma s monopolní zpolitizovanou NASA je archaický relikt 60. a 70. let minulého století.
|
|
citace:
To je obměna argumentace odpůrců kosmonautiky jako takové. - "Tady na Zemi toho máto ještě tolik co udělat, tak na co se draze hrabat do kosmu?"
Ne tak docela, pokud zůstaneme delší dobu na LEO, tak se nic vážného nestane, protože infrastruktura pro pilotovanou kosmonautiku zůstane zachována.
Naopak nevidím přínos v tom dostat se za každou cenu na Měsíc při nedostatečném finančním krytí. Při stávajících finančních potížích asi už nikdo plány na stálou lunární základnu nebere vážně. A vyvíjet ARES 5 a připravovat věci kolem kvůli pár návštěvám nemá smysl ani z vědeckého hlediska, protože žádné nové revoluční technologie s v něm nepoužívají.
Při současném rozpočtu je vážně lepší se vrátit z Měsíce k přízemějším cílům - jaderný pohon, solární plachetnice a intenzivní využívaní ISS, experimenty s "nafukovadly" atd. A myslím, že to tak nakonec dopadne, kromě výše uvedeného pochybuji že nějaký US prezident obhají financování lunárního dobrodružství, když se stát topí v dluzích. |
|
| Na LEO jsme už 35 let. Po dokončení ISS je prostě čas vyrazit dál, pokud bude málo peněz, tak pomalu, ale nemůžeme stagnovat, nejbližší další cíl je Měsíc. |
|
Problém je že s malým rozpočtem lze ambicioznější pilotované projekty realizovat dost těžko a ve výsledku to vyjde dráže. Je např. levnější, bezpečnější a efektivnější provozovat stálou lunární základnu(což vyžaduje vysoké počáteční náklady) s dobrými LSS a s výměnnou posádky 1x do roka než posílat na Měsíc lidi 4x do roka na pártýdenní misi.
|
| 18.9.2009 - 12:09 - David | |
|
Faktem je, že jediný objetivní důvod pro let na Měsíc a ev. stálou základnu, je realizace pokroku v technologiích, jimž " plazení" po LEO není výzvou.
Další důvody, zejména vědecké, vojenské či zpravodajské zcela odpadly.Kdysi byly představy, že na Měsíci budou stát výkonné radioteleskopy a dalekohledy, jimž nebude překážkou atmosféra a které dohlédnou až na samý okraj Vesmíru. Dnes tyto vize realizují levnějí a snadněji automatické sondy. Totéž platí pro zpravodajské a vojenské účely, či dálkový průzkum Země, zdrojů, či počasí.
Také exploatace Měsíce za účelem těžby surovin či výroba pohonných hmot pro rakety letící dále do vzdálených oblastí Sluneční soustavy je energeticky nevýhodná.
Politický důvod též neexituje, neb není nikdo kdo by se na Měsíc, krom USA, skutečně, ne jen chvástáním, chystal.
Ani důvod lidské expanze či dobývání není, již tam bylo dvanáct lidí a vydávat horentní sumy na zisk třináctého v pořadí a navíc se čtyřicetiletým zpožděním za prvním, je též poněkud směšné.
Že se člověk na Měsíc vrátí, je jisté, ale není jisté kdy, podle toho, jak se věc vyvíjí jsou na místě obavy, že se tak nestane k padesátému výročí " malého kroku...", ale k výročí možná až třícifernému.
Bohužel pro ty starší, které může utěšit jen to, že tehdy " u toho" byli, na rozdíl od mladších, kteří to znají jen jako součást historie a navíc se je snaží mást zlovolní podívíni popírači. |
| 18.9.2009 - 12:50 - JirkaSalek | |
|
citace:
citace:
To je obměna argumentace odpůrců kosmonautiky jako takové. - "Tady na Zemi toho máto ještě tolik co udělat, tak na co se draze hrabat do kosmu?"
Ne tak docela, pokud zůstaneme delší dobu na LEO, tak se nic vážného nestane, protože infrastruktura pro pilotovanou kosmonautiku zůstane zachována.
Nezustane. Pokud se projekt Mesic ulozi k ledu, tak to bude znamenat minimalne likvidaci kapacit NASA na vyvoj a provoz velkych raket. Obama se prokazuje jako velky nepritel raket a supermodernich vojenskych projektu. Myslet si ze se je lehce podari obnovit jestli budou zapotrebi je omyl.
citace:
Naopak nevidím přínos v tom dostat se za každou cenu na Měsíc při nedostatečném finančním krytí. Při stávajících finančních potížích asi už nikdo plány na stálou lunární základnu nebere vážně. A vyvíjet ARES 5 a připravovat věci kolem kvůli pár návštěvám nemá smysl ani z vědeckého hlediska, protože žádné nové revoluční technologie s v něm nepoužívají.
Pokud se vyvine Ares 1, tak zustane zachovana veskera potrebna technologie a infrastruktura pro Ares V az bude zapotrebi.
Amerika muze byt behem par let z krize venku. Uvidime jak moc je Obama zadluzi.
citace:
Při současném rozpočtu je vážně lepší se vrátit z Měsíce k přízemějším cílům - jaderný pohon, solární plachetnice
To ovsem nejsou prizemnejsi cile, ale vyzkum do "supliku". Kam se s touto technologii poleti a jaky bude prinos? Vetsi nez lety na Mesic?
a intenzivní využívaní ISS ...
Po dostavbe ISS staci k jejimu intenzivnimu vyuzivani 4 Sojuzy rocne a zasobovaci lode, ktere jsou uz dnes k dispozici + COTS.
Na to staci NASA polovicni rozpocet, zbytek se muze dat na socialni davky pro nezamestnane inzenyry. |
|
citace:
Nezustane. Pokud se projekt Mesic ulozi k ledu, tak to bude znamenat minimalne likvidaci kapacit NASA na vyvoj a provoz velkych raket.
Pokud se nezmeni rozpocet stejne tyto kapacity nebudou potrebovat. A jsou vubec nejake vhodne provozni kapacity pro ARES? Protoze je otazka kolik infrastruktury z STS by se pro ARES V dalo vyuzit.
citace:
To ovsem nejsou prizemnejsi cile, ale vyzkum do "supliku". Kam se s touto technologii poleti a jaky bude prinos? Vetsi nez lety na Mesic?
Proc do supliku? A co bezpilotni mise? Jaderny pohon pokladam rozhodne za prinosnejsi nez renesanci Apolla.
citace:
Po dostavbe ISS staci k jejimu intenzivnimu vyuzivani 4 Sojuzy rocne a zasobovaci lode, ktere jsou uz dnes k dispozici + COTS.
Vzhledem k rozpoctu to mozna bude tak akorat.
citace:
Na to staci NASA polovicni rozpocet, zbytek se muze dat na socialni davky pro nezamestnane inzenyry.
Asi mas o inzenyrech NASA dobre mineni, kdyz jim prorokujes pracak...
|
| 18.9.2009 - 13:42 - JirkaSalek | |
|
citace:
Faktem je, že jediný objetivní důvod pro let na Měsíc a ev. stálou základnu, je realizace pokroku v technologiích, jimž " plazení" po LEO není výzvou.
Další důvody, zejména vědecké, vojenské či zpravodajské zcela odpadly.Kdysi byly představy, že na Měsíci budou stát výkonné radioteleskopy a dalekohledy, jimž nebude překážkou atmosféra a které dohlédnou až na samý okraj Vesmíru. Dnes tyto vize realizují levnějí a snadněji automatické sondy.
Nemyslim si ze by byl z tohoto pohledu Mesic opravdu tak nezajimavy. Teleskopy na Mesici asi stale maji priznivce, obzvalste pokud by byly za humny od lunarni zakladny.
citace:
Že se člověk na Měsíc vrátí, je jisté, ale není jisté kdy, podle toho, jak se věc vyvíjí jsou na místě obavy, že se tak nestane k padesátému výročí " malého kroku...", ale k výročí možná až třícifernému.
Bohužel pro ty starší, které může utěšit jen to, že tehdy " u toho" byli, na rozdíl od mladších, kteří to znají jen jako součást historie a navíc se je snaží mást zlovolní podívíni popírači.
Vyslat sondu k Mesici dnes zvladne kazda stredne velka mocnost, ktera se o to pokusi. Prista na mesici je narocnejsi, ale mozna to behem par dekad dokaze i nejaky bohaty nadsenec. Tipuji tedy ze nejpozdeji k tricifernemu vyroci Apolla se o pristani na Mesic pokusi zastupce soukromeho kapitalu. Samozrejem ze predpokladem zustava aby soukromy kapital dobyl LEO. Cim min tam budou zavazet narodni kosmicke agentury, tim drive se toho dockame. |
| 18.9.2009 - 13:55 - JirkaSalek | |
|
citace:
citace:
Nezustane. Pokud se projekt Mesic ulozi k ledu, tak to bude znamenat minimalne likvidaci kapacit NASA na vyvoj a provoz velkych raket.
Pokud se nezmeni rozpocet stejne tyto kapacity nebudou potrebovat. A jsou vubec nejake vhodne provozni kapacity pro ARES? Protoze je otazka kolik infrastruktury z STS by se pro ARES V dalo vyuzit.
citace:
Provozni kapacity pro Ares? Napriklad MSFC, MAF nebo KSC.
citace:
citace:
To ovsem nejsou prizemnejsi cile, ale vyzkum do "supliku". Kam se s touto technologii poleti a jaky bude prinos? Vetsi nez lety na Mesic?
Proc do supliku? A co bezpilotni mise? Jaderny pohon pokladam rozhodne za prinosnejsi nez renesanci Apolla.
Kam se poleti, jaky to bude mit prinos a v jakem casovem horizontu?
citace:
citace:
Po dostavbe ISS staci k jejimu intenzivnimu vyuzivani 4 Sojuzy rocne a zasobovaci lode, ktere jsou uz dnes k dispozici + COTS.
Vzhledem k rozpoctu to mozna bude tak akorat.
V dnesnim rozpoctu je stale cca 3mld na STS a 3mld na Cx. Pokud se da 1mld na komercni dopravu k ISS, tak ma NASA 5mld prebytecnych.
citace:
citace:
Na to staci NASA polovicni rozpocet, zbytek se muze dat na socialni davky pro nezamestnane inzenyry.
Asi mas o inzenyrech NASA dobre mineni, kdyz jim prorokujes pracak...
To neni jen NASA, ale i kontraktori. Vzhledem ke skrtum ve vojenskem rozpoctu, MDA, koncicim STS a mozna zrusenem Cx tak mas potencialne hodne nezamestnanych raketaku. Mnohem vic mezi kontraktory nez u NASA. |
| 08.10.2009 - 11:33 - Mirek Pospíšil | |
|
Obama včera naznačil podporu navýšení rozpočtu NASA.
Na R&D projekty jde v USA momentálně 2,4% HDP a uvažuje o zvýšení až na 3% HDP.
http://www.spaceflightnow.com/news/n0910/07obama/#
... vypadá to jako celkem pozitivní signál |
| 08.10.2009 - 14:09 - David | |
|
| S názorem, že během několika dekád nějaký bohatý nadšenec zvládne postavit nosič a kosmickou loď na Měsíc, pokud tomu dobře rozumím, nelze nejen souhlasit, ale je nutno se mu i podivit. Vždyť během několika dekád to nezvládnou ani kosmické velmoci typu Ruska, Číny či Indie a USA kdoví jestli ! Maximálně by si mohl zaplatit křeslo v kosmické lodi, postavené některým z jmenovaných států, ale americká to asi nebude, USA se asi nesníží k žebrotě, že by prodávaly kosmické lety " turistům". |
|
citace:
S názorem, že během několika dekád nějaký bohatý nadšenec zvládne postavit nosič a kosmickou loď na Měsíc, ...
1/ Jirka nehovori exaktne o pilotovanej misii, to tam nejak nevidim
2/ nazov Google Lunar X-Prize asi pocujes prvy krat.
3/ Ja v tom nejaky extra problem nevidim.
-dostanes sa tam s niecim malym
-dostanes sa tam a spat s niecim malym
-dostanes sa tam a spat s niecim velkym
-dostanes sa tam a spat s niecim velkym bezpecne
-strcis do toho niecoho velkeho "bezpecneho" jedneho cloveka.
Skor vidim problem v dovode na utopenie takeho mnozstva penazi. |
|
Mozno Adolf by vedel poradit metodiku odhadu,
ale porovnanim realizovaneho projektu odhadujem, ze vyvinut, pristat na Mesiaci a vratit sa neprekroci pre jednomiestnu lod 12mld dolarov.
A tym disponuje viac ako 50 ludi na svete. Niektori i nasobne. |
| 08.10.2009 - 18:30 - asija | |
|
| Lenže to boli doláre z roku 1960-1970, takže "trochu" silnejšia ako tie dnešné. |
|
citace:
Lenže to boli doláre z roku 1960-1970, takže "trochu" silnejšia ako tie dnešné.
Apollo ale bolo cca 25 mld vtedajsich, cize 120mld dnesnych?
dnes ma byt o triedu vyssi projekt Constelacion vyprojektovany a otestovany za 40mld a to s vyhladom na Mars.
(dufam ze internet neklame  )
A ja pozadujem nie system o stupen vyssi, ale o pol stupna nizsi ako Saturn.
uz len system 6x Proton nebude stat ani len 1mld. a to je na orbite cely komplet. pre let k Mesiacu a spat aj pre troch.
Dnes je kozmonautika niekde inde, ako ked bola v plienkach a aj ak by ste hned tvrdili, ze treba 25 mld aj tak mame tusim 30 ludi na svete.
|
| 09.10.2009 - 07:41 - David | |
|
| TO bych chtěl opravdu zažít " 6xProton ", to by bylo jako montovat auto den před dovolenou z náhradních dílů. |
|
Včera byla zveřejněna kompletní zpráva Augustinovy komise - http://www.nasa.gov/offices/hsf/meetings/10_22_pressconference.html
PDF - 157 stran, 7,7 MB - http://www.nasa.gov/pdf/396093main_HSF_Cmte_FinalReport.pdf |
|
Závěry Augustinovy komise jsou nesmírně zajímavé v rozboru vhodných nosičů pro program Constallation. Komise v podstatě posuzovala 4 varinty:
A: Nosič přímo odvozený od SST, ale in line uspořádání (nazývaný také Jupiter): 2 stávající 4-segmentové SRB, stávající 8,3 metrový ET a 3 až 4 motory SSME pod nádrží, J2X motor v 2. stupni. Celkově pro let na Měsíc nutné 2 nosiče s celkovou kapacitou na LEO 180-200 MT
B: Nosič ARES V Lite: 5-ti segmentové SRB současně vyvíjené pro ARES 1, 5x RS 68, 1 x J2X.
Pro let na Měsíc jsou nutné 2 starty, celková kapacita na LEO 280 tun.
C: ARES 1 + ARES V: U Ares V: 5,5 – segmentové SRB, 6x RS 68, 1x J2X, ET o průměru 10m, celková kapacita na LEO je 185 tun
D: Super těžký nosič odvozený od ELLV Atlas 5 (Atlas 5 Phase 2 Super Heavy). Nosnost na LEO 75 tun. Má mít 3 moduly v 1 stupni ale o průměru 5 m, vyráběné na stejných zařízení jako Delta 4 Heavy, každý modul 2 motory RD 180 (později ekvivalenty vyráběné přímo v US), v druhém stupni 4x RL10 (z Centaur). Pro let na Měsíc nutné 3 starty, celková kapacita na LEO 225 tun.
Zdá se, že Augustinova komise dává přednost variantě B před C, neboť má mnohem větší reservu nosnosti, údajně stejné provozní náklady jako C a dokonce v sólo letu na Měsíc s kargem uvádí stejnou nosnost. Hlavní přednost je, že by se zastavil vývoj ARES 1, dosavadní výsledky vývoje 5-segm. SRB použity, mohlo by se hned začít s vývojem super těžkého nosiče. ARES 1+ Orion by byl pro lety na LEO příliš drahý, vhodnější je podporovat privátní aktivity.
Variantu D považuje komise za pravděpodobně nejefektivnější z dlouhodobého hlediska. Znamenala by však revoluci pro NASA, podstatné omezení její činnosti v oblasti návrhu nosičů, značné snížení nebo převedení jejich výrobního, obslužného, technického, administrativního aparátu a tím velké finanční úspory a rovněž úsporu ve vývojových s provozních nákladech.
Dle mého názoru by nosič s kapacitou 75 tun našel uplatnění i v komerčním a vědeckém sektoru na LEO, NASA by se zbavila SRB a obrovských H2 nádrží, ovšem infrastruktura vyvinutá pro SST by se musela značně předělat.
|
| 24.10.2009 - 19:30 - David | |
|
Pokud ná nová kosmická loď USA sloužit k letům na LEO i případně kMěsíci či Marsu, pak by měla být v tomto smyslu univerzální a to je pro ni nosič Ares-1.
Protože spojování velkých těles na LEO není žádný problém, je zajímavá i varianta D, navíc umožňuje i jednosměrnou bezpilotní dopravu na Měsíc. |
| 25.10.2009 - 07:47 - Jiří Hošek | |
|
citace:
Pokud ná nová kosmická loď USA sloužit k letům na LEO i případně kMěsíci či Marsu, pak by měla být v tomto smyslu univerzální a to je pro ni nosič Ares-1.
Davide, ale jediným cílem na LEO je "hladová zeď" ISS. |
|
Domnívám se, že by US kosmonautika velmi potřebovala osvobodit se od dědictví STS, především od SRB a ohromných nádrží H2/O2, které např. u ARES V, včetně 6 motorů RS 68 budou mít prázdnou hmotu min. 60.000 kg a tato mrtvá hmota získá téměř kruhovou rychlost, což jsou obrovské ztráty.
Využití 3 - modulového Super Heavy EELV o nosnosti 75 tun na LEO umožní v jenom startu vynést Orion + Altair (celkem 72 tun), ještě mít reservu 3 tuny. V dalších 2 startech by byl vynesen na LEO 2-stupňový EDS, který by měl velkou reservu, takže jeho druhý stupeň by mohl navíc i zbrzdit komplex na LLO, nebo dokonce ještě provézt hlavní zbrzdění při přistání Altairu na Měsíci (crash stage). To by podstatně zvedlo hmotu carga, kterou by mohl Altair dopravit na Měsíc. Další možná varianta je jednostupňový EDS s přečerpáním paliva na LEO.
Není však vyloučeno, že místo 2 posledních startů by byl postaven jeden 5- modulový S.H. EELV, který by měl nosnost na LEO cca 130 tun (silnější než Saturn 5) a ten by dopravil jednostupňový EDS a stále by komplex měl větší kapacitu, než ARES 1 + ARES 5. Navíc 1- modulový S.H. EELV by snadno dopravil na LEO Orion s odlehčeným servisním modulem např. pro lety k ISS, čímž by vznikl jednotný a moderní dopravní systém s velkou perspektivou a pružností využití o nosnosti na LEO cca 22MT, 75MT a 130 MT.
Vývojové náklady by nebyly velké – všechny motory existují, US mají kompletní konstrukční a technologickou dokumentaci na RD 180, z ní lze vyjí pro návrh vlastního LOX/RP motoru v budoucnu. Motory RL10 nebo J2X existují. Výrobní technologie na nádrže o dia 5 m existuje. Celý návrh, výroba a obsluha nových raket by byla převedena na privátní firmy, vznikly by velké úspory v NASA, řada infrastruktury pro STS je po úpravě využitelná – montážní budova, dopravník … Ovšem takový systém by našel jen velkou antipatii u NASA, neboť jim podstatně omezí pracovní místa.
|
|
Uvidíme, pro co se Obama nakonec rozhodne - chybí 3 mld. USD ročně, je navrhováno, aby se kosmos privatizoval a kosmonauty by vynášely soukromé firmy - NASA i státní kasa USA by pak ušetřila. Viz. odkaz
http://www.novinky.cz/veda-skoly/182457-privatizace-dobyvani-vesmiru-ma-vyresit-nedostatek-penez-pro-nasa.html |
|
| no ono v NASA ani tak nejde o najefektivnejsie riesenia, ale skor o tie pracovne miesta, fleky, pripadne obcas politicke gesta... Tak preto Ares1 a AresV, a nie super heavy EELV |
| 25.10.2009 - 14:39 - Hawk | |
|
citace:
Domnívám se, že by US kosmonautika velmi potřebovala osvobodit se od dědictví STS
Osvobodit znamená výrazně snížit finanční náklady na start. Jsem vážně zvědav na konečnou cenu Aresu I za start. Otázka je co bylo více problémové zda STS nebo samotná NASA.
citace:
Celý návrh, výroba a obsluha nových raket by byla převedena na privátní firmy
To ale znamená mít dostatek zakázek pro dané firmy. Firmám se přeci nemůže vyplatit udržovat celou výrobní infrastrukturu kvulí 2 startům za rok. |
|
citace:
...To ale znamená mít dostatek zakázek pro dané firmy. Firmám se přeci nemůže vyplatit udržovat celou výrobní infrastrukturu kvulí 2 startům za rok.
to je len otazka ceny a jej tvorby. |
| 25.10.2009 - 15:00 - David | |
|
| K atributům supervelmoci se patří mít pilotovanou kosmickou loď. Je úplně jedno k čemu slouží,dovolím si jen připomenout nedávné nedšení nad nad čínským " máváním", tak proč být přehnaně nároční k USA. |
| 25.10.2009 - 15:05 - Hawk | |
|
citace:
citace:
...To ale znamená mít dostatek zakázek pro dané firmy. Firmám se přeci nemůže vyplatit udržovat celou výrobní infrastrukturu kvulí 2 startům za rok.
to je len otazka ceny a jej tvorby.
A pro tvorbu ceny nejsou náklady na výrobu stěžejní? |
|
Quote: To ale znamená mít dostatek zakázek pro dané firmy. Firmám se přeci nemůže vyplatit udržovat celou výrobní infrastrukturu kvulí 2 startům za rok.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Nezapomínejme, že firmy vyrábějící EELVs, především Lockhed Martin s Atlas 5 mají značné komerční a vojenské zakázky a výrobní zařízení na 5-metrový průměr nádrží má fy Boeing u Delta 4. Takže náklady se dají dost zprůměrovat. |
|
citace:
Závěry Augustinovy komise jsou nesmírně zajímavé v rozboru vhodných nosičů pro program Constallation. Komise v podstatě posuzovala 4 varinty:
A: Nosič přímo odvozený od SST, ale in line uspořádání (nazývaný také Jupiter): 2 stávající 4-segmentové SRB, stávající 8,3 metrový ET a 3 až 4 motory SSME pod nádrží, J2X motor v 2. stupni. Celkově pro let na Měsíc nutné 2 nosiče s celkovou kapacitou na LEO 180-200 MT
B: Nosič ARES V Lite: 5-ti segmentové SRB současně vyvíjené pro ARES 1, 5x RS 68, 1 x J2X.
Pro let na Měsíc jsou nutné 2 starty, celková kapacita na LEO 280 tun.
C: ARES 1 + ARES V: U Ares V: 5,5 – segmentové SRB, 6x RS 68, 1x J2X, ET o průměru 10m, celková kapacita na LEO je 185 tun
D: Super těžký nosič odvozený od ELLV Atlas 5 (Atlas 5 Phase 2 Super Heavy). Nosnost na LEO 75 tun. Má mít 3 moduly v 1 stupni ale o průměru 5 m, vyráběné na stejných zařízení jako Delta 4 Heavy, každý modul 2 motory RD 180 (později ekvivalenty vyráběné přímo v US), v druhém stupni 4x RL10 (z Centaur). Pro let na Měsíc nutné 3 starty, celková kapacita na LEO 225 tun.
Zdá se, že Augustinova komise dává přednost variantě B před C, neboť má mnohem větší reservu nosnosti, údajně stejné provozní náklady jako C a dokonce v sólo letu na Měsíc s kargem uvádí stejnou nosnost. Hlavní přednost je, že by se zastavil vývoj ARES 1, dosavadní výsledky vývoje 5-segm. SRB použity, mohlo by se hned začít s vývojem super těžkého nosiče. ARES 1+ Orion by byl pro lety na LEO příliš drahý, vhodnější je podporovat privátní aktivity.
Variantu D považuje komise za pravděpodobně nejefektivnější z dlouhodobého hlediska. Znamenala by však revoluci pro NASA, podstatné omezení její činnosti v oblasti návrhu nosičů, značné snížení nebo převedení jejich výrobního, obslužného, technického, administrativního aparátu a tím velké finanční úspory a rovněž úsporu ve vývojových s provozních nákladech.
Dle mého názoru by nosič s kapacitou 75 tun našel uplatnění i v komerčním a vědeckém sektoru na LEO, NASA by se zbavila SRB a obrovských H2 nádrží, ovšem infrastruktura vyvinutá pro SST by se musela značně předělat.
Je dobre, ze je z ceho vybirat. Jeste lepsi bude, jestli se najdou penize, aby bylo z ceho financovat...
Mohl-li demokrat Obama nalit stovky mld dolaru do sanace bank, mohl by najit nejake drobne na financovani programu, ktery bude generovat zakazky pro spoustu firem. Uvidime. |
|
