| 03.5.2011 - 16:47 - Adolf | |
|
http://www.space.com/11536-moon-microbe-mystery-solved-apollo-12.html
Záhada měsíčních mikrobů konečně vyřešena
Leonard David, SPACE.com's Space Insider Columnist
Date: 02 May 2011 Time: 07:25 AM ET
Ze Surveyor 3 byla odebrána televizní kamera s několika dalšími díly přinesena zpět na Zem k vědeckému prozkoumání. Zde po měsíci kráčející Pete Conrad z Apollo 12 zkoumá TV kameru ze Surveyoru před odpojením zařízení.
CREDIT: NASA
Velký obrázek: http://i.space.com/images/i/9358/original/apollo12-moon-surveyor-3-lander.jpg
Existoval dlouho přežívající folklór o měsíčním přistání Apolla, který se ukázal být mrtvou záležitostí: mikrobi na měsíci.
Nad měsíčním přistáním Apolla 12 s astronauty zajištěným návratem kamery, která byla součástí raného robotnického landeru NASA – sondy Surveyor 3 – se vznáší lunární záhada.
Astronauti Apolla 12 Pete Conrad a Alan Bean 19. února 1969 provedli přesné přistání na lunárním povrchu v Oceanus Procellarum – Oceánu bouří. Místo jejich přistání bylo 535 stop (163 metrů) od landeru Surveyor 3 – a byla to jen malá procházka k tomuto hardware, které v lunárním terénu měkce přistálo roky před tím 20. dubna 1967. Video o návštěvě Apolla 12 u sondy Sourveyor 3: http://i.space.com/10040-ep-3-survey-trip-surveyor-3.html
Kameru Surveyor 3 bylo pro posádku Apolla 12 snadné sebrat a odvézt ve sterilních podmínkách zpět na Zem. Když tyto součásti vědci analyzovali v čisté komoře, zjistili důkazy o mikroorganismech uvnitř kamery.
Krátce z tohoto zařízení vybrali malou kolonii běžných bakterií – Streptococus Mitis.
Astrobiologický závěr, jaký byl vyvozen z neplánovaného experimentu byl, že to vypadá, že 50 až 100 mikrobů přežilo start, drsné kosmické vakuum, tříletou expozici radiací v měsíčním prostředí, hluboké lunární zmrazení v průměru na teplotu minus 253 stupňů Celsia ani nemluvě o přístupu k živinám, vodě nebo zdroji energie. Fotky – Náš měnící se Měsíc: http://www.space.com/10419-changing-moon.html
A teď rychle k dnešku.
Kamera Surveyor 3 zobrazená s astronautem Pete Conrade a techniky v NASA Lunar Receiving Laboratory při jejich přijetí po misi Apollo 12 v listopadu 1969. Kameru zabalili pro pozdější studie včetně mikrobiálních vzorků z této kamery.
CREDIT: John Rummel/NASA
Velký obrázek: http://www.space.com/images/i/9359/original/surveyor-3-camera-pete-conrad.jpg
Malé špinavé tajemství NASA?
Tým usilovných výzkumníků se nyní hrabe v historických dokumentech – a i v nalezeném a revidovaném archivním 16 milimetrovém filmu NASA z éry Apolla – aby tento příběh objasnili.
Jak se ukázalo, existovalo malé špinavé tajemství o etiketě čisté komory v době prozkoumání kamery Surveyor 3, které vyšlo na světlo.
„Tvrzení, že mikrobi na měsíci přežili 2,5 roku bylo přinejmenším chatrné i podle standardů tehdejší doby,“ řekl John Rummel, předseda Committee on Space Research (COSPAR) Panel on Planetary Protection. „Tvrzení nikdy neprošlo oponenturou, ale i tak v tisku a na internetu od té doby přežilo. Nové žhavé objevy na měsíci: http://www.space.com/21-10-coolest-moon-discoveries.html
Tým kamery Surveyor 3 si myslel, že detekovali mikroby, kteří po ty roky žili na měsíci, „ale detekovali jen svou vlastní kontaminaci,“ řekl SPACE.com Rummel.
Bývalý činitel NASA pro ochranu planety Rummel je teď u Institute for Coastal Science & Policy at East Carolina University in Greenville, N.C.
Rummel spolu s kolegy Judith Allton z NASA’s Johnson Space Center a Donem Morrisonem bývalý vědec kosmické agentury v laboratoři přejímání z měsíce, nedávno prezentovali svůj společný článek: „Mikrobi na Měsíci? Surveyor III a poučení z něj pro budoucí mise s návratem vzorků.“
Zmrazený snímek sejmutý z digitálně přepsané verze z originálního 16 mm filmu o vzorkování mikrobů z kamery. Vyšetřovatelé stojí před stolicí s laminárním průtokem, v níž se kamera během vzorkování nacházela. Všimněte si, že mají masky a pokrývky hlavy, které jejich hlavy nekryjí kompletně, krátké rukávy se zapínáním, které nesahají pod úroveň vršku stolice (což potenciálně umožňuje, aby přes ně a dovnitř foukal vzduch) a rukavice na rukou, ale bez jakékoliv ochrany svých paží.
CREDIT: John Rummel/NASA
Velký obrázek: http://www.space.com/images/i/9360/original/apollo-12-surveyor-3-camera-sampling.jpg
Mizerné hygiena kosmické sondy
Svůj verdikt vynesli na zasedání „Důležitost misí s návraty vzorků ze Sluneční soustavy v budoucí planetární vědě,“ v březnu ve Woodlands, Texas, sponzorované NASA Planetary Science Division a Lunar and Planetary Institute.
„Kdyby se v soutěži ‚Americký idol‘ posuzovala mikrobiologie, tak by tihle hoši vypadli v prvním kole,“ napsal výzkumný tým o způsobu, jakým tým kamery Surveyor 3 zařízení tady na Zemi studoval. Nebo delikátně řečeno: „Celkové uspořádání nebudí moc důvěry z hlediska vyloučení vzniku kontaminace,“ řekl spoluautor Morrison.
Např. u účastníků provádění studie bylo zjištěno, že měli krátké rukávy, ruce měli tudíž holé. Rovněž sepnutí okraje košile byly výše než úroveň průtokové stolice … a to mohlo působit při vytažení částic z vnitřku košile, hlásí spoluautor Allton.
Výzkumníci označili i další body týkající se kontroly kontaminace.
V mluvě jednoduchých 101 mikrobiologických zásad: „Úzké osobní vztahy s vaším objektem … nejsou nezbytně dobře,“ vysvětluje výzkumný tým.
Kolem a kolem pravděpodobnost, že ke znečištění došlo při vzorkování kamery Surveyor 3 se ukázala jako velice reálná.
Vyšňořeni pro tuto příležitost! Dnes být dobře oblečen pro analýzu návratových vzorků u týmu NASA znamená lepší účinnost při detekci mikrobů při vyloučení vzájemné kontaminace.
Naučná příhoda
Rummel na druhou stranu zdůrazňuje, že dnešní metody zacházení s návratovými vzorky jsou při detekci mikrobů mnohem účinnější.
Nicméně minulý incident u Surveyor 3 zdvihá varovnou vlaječku pro budoucnost.
„Potřebujeme být o několik řádů ohledně kontroly kontaminace opatrnější, než tomu bylo u týmu kamery Surveyor 3. Pokud nebudeme, pak by na vzorky z Marsu při návratu na Zem mohly být zavlečen život, a ve všem tomto ‚šumu‘ bychom vůbec nemuseli být schopni detekovat ani život z Marsu, který bychom také přivezli,“ řekl Rummel. „Můžeme a musíme při návratové misi se vzorky z Marsu odvést lepší práci.“ ____________________
Áda |
|
| kokso, ze sterilne prostredie a chlapci tam chodia v kratkych rukavoch... |
|
Predevsim by budouci vzorky z Marsu vubec nemeli co proletet nasi atmosferou.
Meli by zustat maximalne na ISS, ale spise na Mesicni zakladne.
Jinak bychom taky mohli dopadnout jako pri Hayabuse epilogu.
http://www.thespacereview.com/article/1651/1
Alias film 28 tydnu pote.
Mozna jen sci-fi, ale co kdyz ne. Nahoda je vul. Nahoda nas muze vyhladit.
Uz pri Hayabuse to melo zustat maximalne na LEO v ISS a otevreni + vyzkum delat na ISS.
Dalsi duvod, proc udelat trvalou lidskou zakladnu na Mesici.
Pro bezpeci sveta, otevirat "konzervy" jen na Mesicni gravitacni zakladne.
|
|
| lenze ubrzdit navratove puzdro a domanevrovat ho k ISS je daleko narocnejsie nez urobit reentry druhou kozmickou. To uz mozme rovno postavit labak na marse. |
|
citace:
lenze ubrzdit navratove puzdro a domanevrovat ho k ISS je daleko narocnejsie nez urobit reentry druhou kozmickou. To uz mozme rovno postavit labak na marse.
A to by bylo vubec nejlepsi.
Nechtel bych, aby tady po ulici chodili zombici.
|
|
Rozdíl je v tom, že pro přistání na Zemi stačí odeslat od Marsu družici o váze cca 100 kg, jenže pro manévrování a přiblížení k ISS potřebujete 1000 kg - 10x větší, 5x dražší, a přitom množství dovezeného materiálu je stejné. Pro NASA je rozdíl ceny mise 3 mld. USD a 15 mld. USD klíčový.
Je pravděpodobné, že cizí bakterie se s našimi budou prostě míjet, ale je velké riziko - cizí bakterie může považovat třeba plicní sklípky nebo mozkové neurony za volně ložený stavební materiál, ze kterého bude bez obav čerpat pro svůj život nebo třeba stavět schránky - náš imunitní systém bude jen opravovat poškození, neodhalí původce jako biologickou hrozbu. Potom už jen záleží na tom, čí systém je rychlejší - pokud náš, cizí bakterie bude vytlačena, případně izolována, pokud jejich, rozpadnou se plíce nebo mozek a zemřete. Pokud ale bakterie bude životně závislá na faktoru, který tady na Zemi nenajde, zahyne a žádná hrozba se nekoná.
Každopádně je nejlepší přistávat v poušti - malé riziko kontaminace a rozptýlení i v případě nehody - a mít připravenou sekačku sedmikrásek a malou atomovku pro případ potřeby lokální desinfekce. Riziko, že narazíte na život odolný vůči jadernému výbuchu je nulová. |
| 06.5.2011 - 00:58 - Tuareg | |
|
No doufám, že nepřivezou nějakou "Andromedu".
Jaké je vůbec kritérium života? Ne "našeho" jak ho známe. Co když najdou něco, co pro nás vůbec nebude vypadat jako živé a ono nás to bude naopak považovat za parazity.
Já bych jakékoliv vzorky zvenku držel hodně daleko od Země.
|
|
| Hlavní kritérium života je rozmnožování a výměna látek s okolím (příjem živin a odvod odpadu). I když nás *něco* (imnunitní systém cizího života) bude považovat za parazity, téměř jistě nebude mít prostředky, kterými nás omezit - vůbec nás to nebude znát a evoluce potřebuje tisíce až milióny let na vývoj systémů obrany a desítky až stovky let na adaptaci. Hlavní hrozbou je podle mně nevědomé ničení. Pokud vzorky najdeme už na Marsu nebo při cestě zpátky, je izolace jasnou volbou. Obrovská výhoda pilotované výpravy je v tom, že cestou zpátky můžete opatrně, ale důkladně a hlavně dlouhodobě zkoumat vzorky, a v případě problémů loď navézt na orbitu Země a k ISS. Krátkodobé testy na povrchu při rychlé výpravě nebo automatickém sběru vzorků mají mizivou šanci život odhalit. Riskantní je právě nezjištěný život, který odhalíme až na Zemi. |
|
Harrison Schmitt, člen programu Apollo geolog a byvaly senator, prezentoval plan na tezbu He3 na Mesici
http://news.yahoo.com/s/ac/20110504/us_ac/8419965_harrison_schmitts_plan_to_solve_the_energy_problem_by_mining_the_moon |
|
citace:
Harrison Schmitt, člen programu Apollo geolog a byvaly senator, prezentoval plan na tezbu He3 na Mesici
http://news.yahoo.com/s/ac/20110504/us_ac/8419965_harrison_schmitts_plan_to_solve_the_energy_problem_by_mining_the_moon
He3 reaktor potrebuje vyssiu teplotu nez deuteriovy? Nejako mi potom unika vyhodnost pouzivania He3, okrem ekologie... Ale ak mame problem udrzat co i len vodikovu fuziu, preco sa bavime o heliovej? |
|
citace:
citace:
Harrison Schmitt, člen programu Apollo geolog a byvaly senator, prezentoval plan na tezbu He3 na Mesici
http://news.yahoo.com/s/ac/20110504/us_ac/8419965_harrison_schmitts_plan_to_solve_the_energy_problem_by_mining_the_moon
He3 reaktor potrebuje vyssiu teplotu nez deuteriovy? Nejako mi potom unika vyhodnost pouzivania He3, okrem ekologie... Ale ak mame problem udrzat co i len vodikovu fuziu, preco sa bavime o heliovej?
Potrebuje trochu vyssi teplotu, naproti tomu neprodukuje neutrony, ale protony. Diky tomu se netvori radioaktivni izotopy v reaktorove nadobe. A to muze byt dost podstatnou vyhodou ... ;o)
D-D a D-T generuji po neutronu pri reakci, tyto neutrony si odnaseji nezanedbatelnou cast energie a de-facto snizuji vyteznost reaktoru.
D-He3 generuje vysokoenergeticky proton (jadro vodiku), to muze byt vyuzito v druhe reakci - H1 + B11 = 3 He4. Produktem je jenom zareni.
Pro podrobnejsi informace ale prosim hledejte na internetu nebo se obratte na fyziky. To ja nejsem. |
|
no viete toho viac nez ja ja som si myslel ze nosicom energie pri fuzii je prave ten neutron. Cize je to ziarenie? Neutrony nechceme?
Stale je tu ale problem, ze nevieme udrzat ani tu "trosku nizsiu" teplotu. |
|
citace:
no viete toho viac nez ja ja som si myslel ze nosicom energie pri fuzii je prave ten neutron. Cize je to ziarenie? Neutrony nechceme?
Stale je tu ale problem, ze nevieme udrzat ani tu "trosku nizsiu" teplotu.
Nosicu je vice:
1. Elektromagneticke zareni
2. Castice odnasejici si cast energie
Jestli to dobre chapu, problemem pro "zpracovani" jsou jednak neutrony (jejich pohlceni materialem komory vytvori jiny, casto nestabilni izotop, material se stava radioaktvini a degraduje), pak vysokoenergeticke zareni gama. Ostatni produkty (alfa/beta)jsou nabite, tedy magneticke pole je zachyti a usmerni. Roentgenove zareni a zareni nizsich frekvenci je mozne zachytit kovy, kde se premeni v teplo.
Osobne si myslim, ze tezba He3 je mene ekonomicka nez tezba Thoria. Ale rozhodne muze mit budoucnost. |
|
