Jedná se o kosmický výtah pro dopravu mezi zhruba geostacionární drahou a Měsícem.
Představuji si to tak, že někde zhruba uprostřed přivrácené strany Měsíce by byl ukotven kabel, který by sahal zhruba ke geostacionární dráze. Tento volný konec by Zemi oběhl jednou za měsíc a odtud by kosmické vozidlo začalo po kabelu šplhat směrem k Měsíci. Mohlo by se odpojit v bodě L1, kde by mohla vzniknout stanice nebo celá kolonie stanic a nebo pokračovat dál a nakonec sestoupit až na povrch Měsíce. A zpět.
Podľa mňa nezmysel.
Orbitálna rýchlosť na GEO je cca 3km/s, "spodný koniec lana" by sa vo výške GEO pohyboval rýchlosťou len nejakých 105-110m/s, takže "zavesenie sa na lano" by bol energeticky celkom náročný manéver.
Nehovoriac už o tom, že by prakticky znemožnilo využívanie geostacionárnej dráhy.
citace:... rýchlosť na GEO je cca 3km/s, "spodný koniec lana" by sa vo výške GEO pohyboval rýchlosťou len nejakých 105-110m/s, takže "zavesenie sa na lano" by bol energeticky celkom náročný manéver. ...
Náklad by se vynesl raketou do výše nástupní stanice jen s nezbytně nutnou vodorovnou složkou rychlosti. Koncová nástupní stanice by byla při setkání v horním bodě dráhy rakety. Na stanici by se náklad připojil k solární lokomotivě, která by ho odtáhla kam třeba. Na stanici by se mohl ponechat i tepelný štít, který by byl potřeba až při návratu po odhození ze stanice dolů na Zemi.
Celkom rád by som videl nejakú serioznejšiu, alebo aspoň "amatersku" analýzu, ako by to bolo s orbitálnou stabilitou takejto konštrukcie počas obehu či niekoľkých obehov okolo Zeme.
Ono totiž z Mesiaca do L1 je to o pekný kus ďalej ako zo Zeme na GEO (cca 58k proti 36k). A bod L1 Mesiac-Zem voči povrchu Mesiaca dosť cestuje v priestore, pretože dráha Mesiacu nie je ani kruhová, ani rovníková (preto existujú librácie v dlžke a šírke) a navyše existuje aj nezanedbateľná precesia rotačnej osy Mesiaca.
No a potom cca 290 tisíc kilometrov dlhý "chvost" "voľne vysiaci" dolu ku GEO je určite z hľadiska orbitálne dynamiky chuťovka "sama o sebe", zvlášť v spojení v uvedenými pohybmi - lenže to by bolo na posúdenie možno tak pre lamida.
Takže si myslím, že takáto konštrukcia by celkom rýchlo skončila 16x omotaná okolo Mesiacu
[upraveno 21.9.2019 23:25]
citace:Celkom rád by som videl nejakú serioznejšiu, alebo aspoň "amatersku" analýzu, ako by to bolo s orbitálnou stabilitou ...
Pohyb v soustavě Země - Měsíc je nepochybně složitý. Větší zátěž zemského konce lana by se ale měla postarat o jeho stálé natažení. Podrobná analýza vlnění lana ale asi zatím není. Autoři si ovšem tyto věci nepochybně uvědomují. V kapitole C.3.1. Stabilita na straně 16 dole, viz https://arxiv.org/pdf/1908.09339.pdf se volně přeloženo píše:
Konec kosmického lana vždy do přímého směru přitahuje (napíná) gravitace Země. Jedná se ovšem o rotující soustavu a jakmile podél lana dojde k pohybu významné hmoty, tak se bude Coriolisovou silou generovat pohyb. Systém nemá žádné vlastní tlumení a vzhledem k proměnlivému napětí po celé délce lana výpočet šíření vln lana není triviální.
Bude nutné provést hloubkovou analýzu, aby bylo možné posoudit, zda by zavedení pohybu do systému mohlo vést k nestabilitě a jak to nejlépe řešit. Záleží na úrovni energie potřebné k utlumení pohybu, od vzrůstu přirozeného útlumu lana až k solárním plachetnicím nebo korekčním tryskám.
citace:Mám ještě jednu hloupou otázku, trochu mimo ISS:
Když bych měl kosmický výtah do 375 km (ISS) z vodivého materiálu. Procházely by mezi kladně nabitou ionosférou a zemským povrchem bleskové výboje?
Ano, samozřejmě by došlo ke svedení náboje. A zároveň by náboj vznikal i na vodiči třením o atmosféru apod.
Pokud se ale uvažovalo o kosmickém výtahu (to téma na náš kosmo web patří), tak většinou to byly kompozitní nevodivé materiály.
"Výťah" do výšky 375km je samozrejme NEZMYSEL.
Môžeš mať výťah na geostacionárnu dráhu, ale nižší NIE. A celá táto téma je vlastne aj o tom, prečo to tak je...
citace:Takže teoreticky by to byl špatně regulovatelný zdroj ee na Zemi.
Tvůj původní dotaz se tedy netýkal "kosmického výtahu" ale šlo Ti o to, jestli by ionosféra Země mohla sloužit jako zdroj elektrické energie pro lidstvo? Pomocí "drátu" mezi ionosférou a zemí? Možná ano. Ale proč jsi to nenapsal rovnou a jasně? Odpovědi pak samozřejmě jdou jiným směrem. Opravdu došlo (zase) k nedorozumění?
Dobrý deň.
Keď už sme po čase znova nahryzli túto tému chcem sa spýtať, či je v tejto téme za ten čas niečo nové? Teda či niekto z Vás čítal o nejakých nových materiáloch, prípadne štúdiách an tému vesmírneho výťahu? Ako táto téma je scifi a dho ešte bude, ale tá predstava je úžasná.
Všetci sa asi zhodneme, že na Zemy je to v dlhšom horizonte stopnuté materiálmi, ale moja otázka znie, čo mesiac a jeho šestinová gravitácia? Myslíte si, že už máme materiály, ktoré by dovoľovali hoc len teoreticky postaviť niečo také tam?
Na tom Měsíci to je velmi zajímavé téma. Určitě by se o tom dalo uvažovat. Bez atmosféry. Geostacionární dráha měsíce nějakých 18 000 km. Jen těžba by měla probíhat poblíž pólů, jak jsem pochopil.
Tudíž dráha stanice na konci výtahu by byla ve tvaru kružnice nad pólem. Výtah musí směřovat od středu Měsíce.
Je má úvaha správná?
citace:Teda či niekto z Vás čítal o nejakých nových materiáloch, prípadne štúdiách an tému vesmírneho výťahu?
podľa toho čo som čítal ja, tak pre mesačný výťah úplne postačujú materiály ktoré máme dnes (kevlar apod.) - pôsobiace sily sú oveľa menšie než pri zemskom výťahu. Čiže technicky je to realizovateľné už dnes.
citace:Jen těžba by měla probíhat poblíž pólů, jak jsem pochopil.
Tudíž dráha stanice na konci výtahu by byla ve tvaru kružnice nad pólem. Výtah musí směřovat od středu Měsíce.
koniec výťahu musí byť vždy nad rovníkom, ale základňa nemusí byť nutne pod rovníkom. Teoreticky by mohla byť aj na póle. Fyzikálne sily koniec lana aj tak udržia nad rovníkom.
p.s. koniec výťahu môže byť nad bodmi L1 a L2. Náklad uvoľnený z bodu L1 by odletel smerom k Zemi, náklad uvoľnený z bodu L2 by odletel smer deep-space. Zdá sa že pre akékoľvek väčšie stavanie v kozme je takýto výťah (spolu s ťažbou kovov na mesiaci) must-have [upraveno 15.1.2021 11:18]
Jen doplním, že body L1 a L2 (systému Země/Měsíc), jsou cca 60000 km daleko od Měsíce (šedesát tisíc kilometrů). Tedy dál, než je geostacionární dráha od Země (ta je cca 36000 km nad povrchem Země). Ani u Měsíce to tedy není žádná legrace, ale ano, nejpevnější a nejlehčí existující materiály už by to měly zvládnout (např. syntetické vlákno Dyneema [hustota 970 kg/m3; pevnost v tahu 3,7 GPa {potřebné minimum je cca 2,7 GPa}]).
Ahoj, děkuji za opravu.
takže k pólům by to byl šikmý výtah, neboli lanovka.
Lanovka-výtah má určitá omezení, průvěsy apod. síly působící na lano nejsou na závěr kolmé k k povrchu.
Líbí se mi ta finální tramway na obrázku (lanovka).
Také jsou na obrázku lana 2 tj 2 lanovky, což vidím také poprvé...:-)
Teď mě napadlo, tím, že tam budou lana 2, nemusí být kratší ta lanovka?
Také by to teoreticky mohlo být z vodivého lana. Jako elektrárna patrně ale ne.
[upraveno 15.1.2021 13:58]
citace: Zdá sa že pre akékoľvek väčšie stavanie v kozme je takýto výťah (spolu s ťažbou kovov na mesiaci) must-have [upraveno 15.1.2021 11:18]
ono kozmonautika sa pohne vtedy, keď si aj proEko politici ako napríklad nový prezident USA uvedomia, že presunutie ťažby nerastov a ťazký priemysel mimo Zem by bolo to najlepšie.
citace:podľa toho čo som čítal ja, tak pre mesačný výťah úplne postačujú materiály ktoré máme dnes (kevlar apod.) - pôsobiace sily sú oveľa menšie než pri zemskom výťahu. Čiže technicky je to realizovateľné už dnes.
čiže technológie sú, ide len o priority a financie
