|
citace:
Dobrá, tak na Zemi se to zatím udělat nedá. Na Měsíc by dnešní materiály nestačily?
Nemyslím, že je smysluplný výtah na Měsíci. Myslím, že tam je lepší postavit elmag. prak (resp. kolejnici  ) |
| 27.5.2004 - 02:54 - Anonym | |
|
citace:
citace:
Dobrá, tak na Zemi se to zatím udělat nedá. Na Měsíc by dnešní materiály nestačily?
Nemyslím, že je smysluplný výtah na Měsíci. Myslím, že tam je lepší postavit elmag. prak (resp. kolejnici )
Nemyslím že je smysluplný elmag. prak, musel by být velký a to je vysoké riziko že do něj padne kdejaký šutr. |
|
Mno, on by ten vesmírný výtah byl MNOHEM větší než nějaký elmag. prak :-) A navíc když vám něco žuchne na kolejnici praku, zastavíte provoz a opravíte to. Pokud vám něco žuchne na lano výtahu a přeruší ho....část pod přerušením se postará obyvatelům rovníku a ohňostroj a část nad přerušením se vydá nedobrovolně zkoumat daleký vesmír :-))
Myslím že tetnto argument není na místě. |
| 30.6.2004 - 18:55 - Mariner | |
|
http://www.transhumanismus.cz/blog.php?time=040705#445
http://www.transhumanismus.cz/blog.php?time=040705#455
http://www.transhumanismus.cz/blog.php?time=040705#460 |
|
| Trochu moc optimistické, nejsou vůbec vyřešeny problémy s družicemi na nižších drahách, náklady jsou podhodnoceny a časový plán taky neodpovídá realitě. Vývojová fáze v podstatě ještě nezačala, takže bych spíš uvítal reálné peníze uvolněné na vývoj a výrobu nanotrubiček. Na druhou stranu je dobře, že se toto téma objevuje v médiích, tak to postupně přestane být sci-fi nebo teoretický výzkum. |
|
http://liftport.com/research3.php
Because of conservation of angular momentum, payloads going up the elevator will pull it down.
When an elevator ascends the ribbon, it must be accelerated eastward because the Earth's rotation represents a larger eastward velocity the higher you go. The required eastward force on the ascending elevator would have to be provided by a corresponding westward force on the ribbon, possibly requiring rockets at intervals along the cable.
If you go through the math quantitatively, the angular momentum for the climbers requires a few newtons of force over the one-week travel time, and we do that easily with our many tons of material in the anchor and the counterweight. The additional angular momentum will eventually be recovered from that of the entire Earth.
The quantities really are tiny, but just to be complete, a climber going up pushes the entire elevator slightly to the east, causing it to lean. However, the ribbon recovers for the same reason that it stays up in the first place. Centripetal acceleration is acting on the counterweight pulling it outward, and the lost angular momentum is replaced very quickly (essentially as fast as it is lost). The ribbon will never lose enough angular momentum to even deflect a single degree, let alone fall. The extra angular momentum is stolen from the Earth's rotation; we will have to worry about this effect slowing down the Earth and making the day longer if we ever decide to ship Australia into space. |
|
Zdravím Vás, ode dneška probíhá v Hradci Králové (8-11. listopad) filmový festival TECHFILM. Dnes byl promítán jediný film o kosmonautice: "Výtah do vesmíru.", je dánský s anglickými titulky. Trvá 28 min.
První třetina hovoří a ukazuje počátky kosmonautiky od Godarda přes Koroljova a Brauna a končí u sputniků. Druhá část se hodně věnuje raketě Sojuz (Vostok), konstrukce, spolehlivost, dílny, rampa atp. Třetí část -hovor šéfa kosm. pracoviště (dánského) o cenách a končí se animací a základními informacemi o kosmickém výtahu, který bude možný z uhlíkových nanovláken. České tlumočení, jak je zvykem, je mizerné. S filmem jsem spokojen.
Filmy lze zapůjčit do 30. května 2005 na adrese:
Krátký Film Praha, a.s. -Infor Film Servis
Luděk Procházka
Kříženeckého nám. 1079/5b
152 53 PRAHA 5 - Barrandov
tel. 267091314
email: prochazka@kratkyfilm.com |
| 15.11.2004 - 23:11 - Honza Mocek | |
|
Na měsíci nikdo výtah nepostaví, protože by se tam nejdřív musel dostat. Apollo bylo hodně minimalistické...
Jinak taková myšlenka naráží na tyto výhody a nevýhody:
Poměr potřebné pevnosti použitého materiálu je cca 1:200 ve prospěch měsíce vůči zemi.
Výška na stacionární dráhu je skoro stejná: (!!!) 42 000 km od středu tělesa (Měsíc má výrazně nižší gravitaci, ale zase rotuje pomaleji).
Díky pomalejší rotaci by tak byl měsíční výtah delší, protože nestačí jít na stac. dráhu, ale co nejdál za ní. Např. pokud protizávaží má vážit stejně jako vlákno, tak u Země musíme do 90400 km, a u Měsíce až 165000 km od povrchu.
Navíc v takových vzdálenostech bude rušení Měsíčního výtahu Zemí mnohem větší než naopak. |
|
| A co kdyby vytah u Mesice nebyl spusten az na povrch ale letel kousek nad povrchem. Naklad by odstartoval a pristal na zavesene plosine, ktera by zrovna preletavala nad zakladnou. Pak by po lane vysplhal nahoru a tam by pomoci odstredive sily opustil obeznou drahu Mesice. Nebylo by potreba tolik paliva na start a pristani na Mesici.. |
| 29.11.2004 - 09:50 - Mariner | |
|
citace:
Na měsíci nikdo výtah nepostaví, protože by se tam nejdřív musel dostat. Apollo bylo hodně minimalistické...
Lunární výtah jako prototyp vesmírného výtahu pro Zemi
http://www.transhumanismus.cz/blog.php?time=041129#1131 |
|
| Kazdopadne by na vytahu musely byt nejake motory (treba iontove), ktere by dodavaly lanu energii odebiranou nakladem (aby naklad dosahl orbitalni rychlosti). Porad je ale problem s prekazenim lana na obezne draze. Jeden mikrometeroid a jeden konec lana pada k zemi a druhy odleta do vesmiru :-) Proto se vytahu asi hned tak nedockame. |
|
| V pripade Lunarniho vytahu konstrukce z http://www.transhumanismus.cz/blog.php?time=041129#1131 by to mozna bylo i realizovatelne. Byl tady nejaky dalsi odkaz, ze by sla energie odebirana nakladem doplnovat jen z rotace Zeme ci Mesice (pres kotvu) a energie protizavazi by se doplnovala pusobenim odstredive sily (taky pres kotvu). Tim bych si ale nebyl tak jisty. Konec koncu by to spravil snad i ten jeden iontovej motor. |
|
jak tak čtu zdejšé diskuzi pak se nemohu ubránit tomu abych vám sdělil následující. V nedávném Valmezském semináři kosmonautiky,který jste všichni měli možnost navštívit,by jste měli příležitost si poslechnout dost fundovanou a fakty podpořenou přednášku na téma výtah. V současné a v budoucno řádově dobrách 50-100 let nic nesvědčé pro realizaci tohoto výtahu. Rozhodně já se svými 40ti lety nebudu již mezi živými.
Fundovanou přednášku vedl pan prof.Ing. Jan Kusák CSc. Ze svého zaměstnání a zalíbení balistik jako řemen a já jej přirovnávám k českému von Braunovi. Vše lze spočítat a dokázat co vše musí doslova tikat ,aby zmíněný výtah fungoval. Nedovedete si snad ani sami představit kolik jevů a událostí na lano výtahu působí a jak prozatím tedy na zmínění odstup let ve vývoji technologií nás dělí od přního svezení po této vindě.Neříkám a ani nepíši že to snad nepůjde a ani neosuzuji a nesměju se z vašeho optimizmu, ale podstatně zestárnete,že si o tomto výtahu budete moci přečíst ,že funguje.
Daniel Lazecký
|
| 30.11.2004 - 15:22 - Ervé | |
|
| Největším problémem při stavbě vesmírného výtahu je nutný předchozí úklid smetí a družic na orbitě Země. Z toho důvodu je u Země realizace v příštích 30 letech vyloučena. Ostatní problémy zmíněné panem Kusákem jsou řešitelné a u Měsíce se většinou nevyskytují (počasí, Van Allenovy pásy). U Měsíce může vesmírný výtah z bodu L1 vzniknout už za 15 let. Za 5-10 let totiž výroba nanotrubiček pro nevesmírné aplikace (mosty, letadla, počítače, pancéřování pro vojáky, padáky), všechno placené soukromě průmyslovými giganty dosáhne desítek, možná stovek (tisíců?) kilometrů a potom už by to nemusel být nijak náročný problém. V tomto oboru se za posledních 5 let uskutečnilo mnoho převratných objevů, a na jejich hodnocení je příliš brzy. |
|
| Nedá mi, abych znovu nezopakoval svůj starší příspěvek. Na Měsíci se výrazně více vyplatí magnetické dělo, než nějaký výtah. Jednak stačí výrazně menší rychlost, než první kosmická - takže i stačí výrazně kratší dráha, druhak může být většina tunelu pod povrchem a tím výrazně chráněná proti meteoritům. Do třetice se myslím, že náročnost výtahu je v tom, že ještě nejsou ani technologie, kterými to jde, ale tunel a nebo prak se dá postavit již teď ... V. |
|
citace:
Nedá mi, abych znovu nezopakoval svůj starší příspěvek. Na Měsíci se výrazně více vyplatí magnetické dělo, než nějaký výtah. Jednak stačí výrazně menší rychlost, než první kosmická - takže i stačí výrazně kratší dráha, druhak může být většina tunelu pod povrchem a tím výrazně chráněná proti meteoritům. Do třetice se myslím, že náročnost výtahu je v tom, že ještě nejsou ani technologie, kterými to jde, ale tunel a nebo prak se dá postavit již teď ... V.
A hlavne tam neni atmosfera!!! Tu bych videl jako uplne jevetsi problem u elektromagnetickeho dela. |
| 30.11.2004 - 18:44 - Vítězslav Novák | |
|
Atmosféra je největší problém u jakéhokoli děla. Kdysi, v dobách, kdy se ještě nevědělo, že kosmonautům se bude říkat ůkosmonauti" vyšla knížka, která rozebírala různé možnosti letu do kosmu. Včetně děl a elektromagnetických urychlovačů. Na Zemi nic z toho nešlo, protože když dostatečně urychlíte, tak po opuštění hlavně narazíte na vzduch stlačený na beton.
To elmag dělo na Měsíci bych dokonce viděl ani ne pod povrchem - vžduť by stačilo něco jako kolejnice a cívky kus od sebe, případně dráha s lineárním motorem. To je vyzkoušené na Zemi, byť ne při takových rychlostech. Magnetické bezdotykové zavěšení je taky ověřené. Elektřiny bude dost, Sluníčko svítí furt, samá výhoda. |
| 01.12.2004 - 09:42 - Mariner | |
|
citace:
Fundovanou přednášku vedl pan prof.Ing. Jan Kusák CSc. Ze svého zaměstnání a zalíbení balistik jako řemen a já jej přirovnávám k českému von Braunovi. Vše lze spočítat a dokázat co vše musí doslova tikat ,aby zmíněný výtah fungoval.
Ne každý může bohužel navštěvovat valmezské semináře. Prof. Kusák měl k přednášce jistě nejaké materiály a bylo by skvělé, kdyby je někde publikoval - nejlépe na Internetu, aby se o jeho argumentech dalo diskutovat.
Mimochodem bylo by jistě zajímavé zjistit "co vše musí doslova tikat", aby vzlétla 747 nebo aby nabootovalo PC.
A právě lunární výtah je zajímavou příležitostí k otestování konceptu ve snadnějších podmínkách. Oproti EMG urychlovači je výstavba lunárního výtahu IMHO daleko jednodušší. Zatímco urychlovač by vyžadoval práci minimálně robotů na povrchu Měsíce, velká část výstavby výtahu se odehrává ve volném kosmu prostým odvíjením kabelu.
|
|
| V souvislosti s výtahem p. profesor jistě mluvil o nanotrubičkách a jejich fascinujících vlastnostech (mimo jiné vysokém Youngově modulu). Jejich aplikací se jistě dožijeme, i když třeba nikoliv konstrukce výtahu s lany vyrobenými z nanotrubiček. Jednoduché nanotrubičky (tj. není jich několik do sebe zasunutých) se již se umí vyrobit v délce až 4 cm a jistě se bude pokračovat v technologii jejich prodlužování. LL |
|
A právě lunární výtah je zajímavou příležitostí k otestování konceptu ve snadnějších podmínkách. Oproti EMG urychlovači je výstavba lunárního výtahu IMHO daleko jednodušší. Zatímco urychlovač by vyžadoval práci minimálně robotů na povrchu Měsíce, velká část výstavby výtahu se odehrává ve volném kosmu prostým odvíjením kabelu.
Promin, ale to je podle meho uplna blbost, kosmicky vytah je podle meho tak velka vyzva, ze i na Mesici by to byl neuskutecnitelnej projekt jeste hodne dlouho.
Navic si musime uvedomit, proc vlastne koncepce vytahu vznikla. Trosku prehnane bych rekl, ze vlastne proto, ze na Zemi nejde pouzit elmg. delo.
Opravdu, kdyz se nad tim zamyslite, delo je idealni, staci vam jedno zarizeni dole na zemi, jede to na elektrinu, pohonna jednotka zustava dole, coz je genialni, protoze tu pohanet nemusite, a v pripade, ze dopravujete jen naklad to dokonce muze mit i pomerne male rozmery.
Na Zemi elmg. delo pouzit kvuli atmosfere nejde, tak se vymyslel vytah.
Jake vyhody by vlastne vytah proti delu mel? Ani pri nejlepsi vuli me nic nenapada.
Jinak pan Novak ma pravdu s tema kolejnicema, pamatjuju, ze sem to takhle videl v Pacnerovi, snad i nekde jinde. |
| 01.12.2004 - 16:11 - Ervé | |
|
| Jenomže ta kolejnice, elektromotory, cívky, zdroje energie a údržba toho všeho váží mnoho desítek tun, které musíte dopravit na povrch Měsíce. Výtah nedopravujete na povrch Měsíce, ale jen do bodu L1. Na samotný povrch Měsíce se moc vozit nemusí. Tím nechci říkat, že výtah je mnohem lepší než dělo, ale je to prostě další reálný způsob, se kterým se dělo bude posuzovat a hodnotit. |
|
citace:
Jenomže ta kolejnice, elektromotory, cívky, zdroje energie a údržba toho všeho váží mnoho desítek tun, které musíte dopravit na povrch Měsíce. Výtah nedopravujete na povrch Měsíce, ale jen do bodu L1. Na samotný povrch Měsíce se moc vozit nemusí. Tím nechci říkat, že výtah je mnohem lepší než dělo, ale je to prostě další reálný způsob, se kterým se dělo bude posuzovat a hodnotit.
bohuzel o tom nevim az zas tak tolik abych to mohl posoudit opravdu exakne, al le neverim, ze vytah muze byt vyhodnejsi. Ze tam bude lano a potom se bude neco vytahovat, to je jenom ten nejzakladnejsi princip, urcite bude muste byt nejake zakotvovaci yarizeni na Mesici, lano bude mit pudobenim ruznych vlivu tendenci se vychylovat, takze nejaky motor tam pobezi stale, nevim jak moc to je prozkoumano meteoroidy, aspno male poskozeni urcite neustale vznikat budou a lano se tedy bude muset udrzovat... podle clanku na transhumanizmus bude muset byt velmi dlouhe na obe strany, takze bude spotreba materialu velka i pri male tloustce a hlavne bude extremni pozadavky na kvalitu.
Navic stejne nebude rozhodujici rozdil par tisic tun, aby se vyplatilo takove veci stavet /i delo samozrejme/ bude muset byt doprva obrovska, takze to podle meho nebude hrat takovou roli. A hlavne si myslim, ze se v te dobe stejne bud potrebne zarizeni vyrabet na Mesici /nebo aspon vetsina/, pak se nutnost neco dopravovat nahoru naopka zmeni v nevyhodu
Ale mezitim mi doslo, ze delo ma jednu obrovskou vyhodu: pri trose dobre vule se da postavit i tak, aby se dalo nejakym smerem presmerovavat /byt asi bude rozmene/, u vytahu si to nedonedokazu moc predstavit, jak by to fungovalo.
Co se mi al elibi hodne je princip predvani hybnosti mezi telesy na ruznych obeznych drahach pomoci lana, tahle idea se mi libi hodne. |
|
Pokud už vznikne ta potřeba, dopravovat z Měsíce na oběžnou dráhu materiál v "množství větším než malém", tak to už zřejmě na Měsíci bude muset fungovat nějaký průmysl, co bude ten materiál vyrábět nebo těžit.
Pak je ovšem otázka, jaké budou požadavky na dopravu toho materiálu -jaké maximální zrychlení vydrží, na jaký typ oběžné dráhy bude dopravován, jak často bude muset být odesílán na oběžnou dráhu, jak dlouhá bude moci být doba od přijetí požadavku na vyslání do uskutečnění, jakou maximální či minimální hmotnost bude mít atd. Pak také budou hrát velkou roli energetické a ekonomické nároky na jednotlivé typy dopravy.
Výtah - pokud se podaří vytvořit materiál, který umožní jeho stavbu, pak bude asi technologicky a cenově dostupnější (pokud do ceny výtahu nebudeme počítat vývoj materiálu na lano - zřejmě nanotrubičky). Omezení vidím v rychlosti a množství dopravovaného materiálu, a to jen do jednoho konkrétního místa (například L1). Výhodou může být malé zrychlení při dopravě.
Dělo - potřeba mnoha pomocných zařízení na povrchu Měsíce (elektrárny, výroba materiálů pro stavbu, lidské základny, ... ). Finanční náklady tak budou zřejmě vyšší, ale to by zase mohlo být vykompenzováno vyšší "nosnou" kapacitou děla (hmotnost materiálu, frekvence vypouštění).
BTW : Má někdo z vás odkaz na nějakou literaturu, kde by bylo nějakým způsobem odhadnuta či spočítána délka takovéhoto elmag. urychlovače ?
Netroufal bych si tedy říct, co bude výhodnější. Bude záležet hlavně na tom, co a jak bude potřeba dopravovat ...
|
|
citace:
Pokud už vznikne ta potřeba, dopravovat z Měsíce na oběžnou dráhu materiál v "množství větším než malém", tak to už zřejmě na Měsíci bude muset fungovat nějaký průmysl, co bude ten materiál vyrábět nebo těžit.
Souhlas, to bezpochyby.
Pak je ovšem otázka, jaké budou požadavky na dopravu toho materiálu -jaké maximální zrychlení vydrží, na jaký typ oběžné dráhy bude dopravován, jak často bude muset být odesílán na oběžnou dráhu, jak dlouhá bude moci být doba od přijetí požadavku na vyslání do uskutečnění, jakou maximální či minimální hmotnost bude mít atd. Pak také budou hrát velkou roli energetické a ekonomické nároky na jednotlivé typy dopravy.
CO SEM SE TAK DIVAL
http://camelot.lf2.cuni.cz/pavelkoz/fyziologie/hampl/teach_mat/extremy/extr_st2.htm#pretizeni
TAK 1OG BY MELO BYT V POHODE PRO CLOVEKA /POKUD SE PAMATUJU, NEJVIC PREZIL 22 G, OVSEM NEPAMATJU SE JAKOU DOBU TO PRETIZENI TRVALO/, NEZIVY NAKLAD PODLE ME VICEMENE NEOMEZENE, MOZNA S VYJIMKOU CITLIVEJSICH PRISTROJU, ALE TAM SE SNAD NECO VYMYSLI
NEBO TECH PAR PRISTROJU SE DOPRAVI DRAZ JHINYM ZPUSOBEM. PODLE MEHO BUDE ROZHODUJICI CENA, I KDYZ SE NAKLADY SNIZI VELMI PODSTATNE, PORAD BUDE LEVNEJSI PROSTE POCKAT. BUDE SNAHA PODSTAVIT NECO, CO BY PRACOVALO LEVNE A SNAHA MIT TO PORAD VYRIZENY, POKUD SE BUDOU PREPRAVOVAT SUROVINY /IZOTOP HELIA NEVIM KOLIKÚ/, TAK SPIS BUDE SNAHA MIT REZERVY NA YEMI NEBO NEKDE, NEZ ZBYTECNE STAVET KAPACITZ, CO SE NEVYUZIJOU.
Výtah - pokud se podaří vytvořit materiál, který umožní jeho stavbu, pak bude asi technologicky a cenově dostupnější (pokud do ceny výtahu nebudeme počítat vývoj materiálu na lano - zřejmě nanotrubičky). Omezení vidím v rychlosti a množství dopravovaného materiálu, a to jen do jednoho konkrétního místa (například L1). Výhodou může být malé zrychlení při dopravě.
DROBNA VYHODA MUZE BYT, ZE NEBUDE DOCHAZET K TAKOVEMU PRETIZENI, ALE TA J EPODLE MEHO NEPATRNA.
Dělo - potřeba mnoha pomocných zařízení na povrchu Měsíce (elektrárny, výroba materiálů pro stavbu, lidské základny, ... ). Finanční náklady tak budou zřejmě vyšší, ale to by zase mohlo být vykompenzováno vyšší "nosnou" kapacitou děla (hmotnost materiálu, frekvence vypouštění).
NEJSEM SI JISTEJ JESTLI NAKLADY NA DELO BUDOU VYSSI, KDYZ TAK O TOM PREMEJLSIM, TAK TECHNOLOGIE DELA JE VLASTNE ZVLADNUTA, ALE I KDYZ DO VYTAHU NEZPAOCTEM ENAKLADY NA NANOTRUBICKY, URCITE TAM BUDE POTREBA SPOUSTA DALSICH FUGLU
BTW : Má někdo z vás odkaz na nějakou literaturu, kde by bylo nějakým způsobem odhadnuta či spočítána délka takovéhoto elmag. urychlovače ?
NECO JE URCITE V "MESTA V KOSMU" A "POLIDSTENA GALAXIE" OD PACNERA, K EXISTUJE BROZURKA "OSDILI LIDTSVO VESMIR?", ALE UZ SI NEPAMATUJU, KDO JI NAPSAL.
NECO SE MUZEME POKUDSIT SPOCITAT STREDOSKOLSKOU FYZIKOU. PA
UNIKOVA RYCHLOST Z MESICE: 2,4 KM./S 10 G = ZRYCHLENI /a/ 0,1 km/s
cas zrychlovani potom bude
t = 24 s
draha S je pak
s=0,5at.t nebo(1/2at2)
s=0,5 x 0,1 x 24 x 24 = 0,05 x 576 = 28,8 km
Potrebujeme 28,8 km pokud nejvyssi pripustne zrychleni bude 10 G, ovsem pro naklad muzeme treba taky mit 100 G a neuselo by to vadit a pak nam budou stacit 3 km. Je to i tak moc, ale je ot min nez 50 000 Km.)
Mozna by vic vydrzel i clovek, chtelo by to zjistit nejenom jake G clovek vydrzi /bezne/, ale taky po jakou dobu.
Netroufal bych si tedy říct, co bude výhodnější. Bude záležet hlavně na tom, co a jak bude potřeba dopravovat ...
Polde meho by se to delo mozna dalo postavit i dneska, i kdyz by nalady byly enormni, ale vytah podle meho ne.
|
| 07.12.2004 - 14:11 - Mariner | |
|
Tak mě napadá - zásadní výhoda výtahu proti EMG urychlovači:
výtahem se dá cestovat i dolů.
Jinak si myslím, že oba projekty by s dostatečným financováním byly realizovatelné se současnou technologií (na Měsíci pochopitelně). |
| 07.12.2004 - 14:51 - Anonym | |
|
| Pokud si dobre vzpominam, tak knizka Osidli lidstvo vesmir? je od Dietera Hermanna, nekdy z poloviny osmdesatych let tusim, proste ze stejne doby jako knihy od Pacnera. |
| 07.12.2004 - 16:31 - Ervé | |
|
Tak jsem se díval a je to hrozné - 28,8 km dlouhá přesná dráha s elmotory atd.. Stálé přetížení působící na cvičeného člověka (zdravotní úroveň kosmonaut nebo vojenský pilot, takže méně než 0,1% populace) po dobu 30-40 s je tak 5-6 g tedy 50-60 m/s2, tedy 40 s, takže katapult má 48 km. Jenomže už tak za 5 let bude výroba nanotrubiček na takové úrovni, že bude možné o výtahu uvažovat. Nosnost bude nízká, ale pro vynášení ledu (elektrolýzou ve stanici v L1 měněný H2 a O2, vzorků atd.) to bude stačit a pilotované lety mohou být realizovány LEMy, které můžete do L1 vynášet prázdné 4 t komplet, takže jediným letem Ariane 5 ECA vynesete DVA.
Pro dopravu ledu z pólu na rovník (místo ukotvení výtahu) je nejefektivnější použít upravený kanón ráže 203 až 406 mm, který s dostatečnou přesností dopraví 100-1200 kg ledu k rovníku, tam stačí led chytat do sítí ? |
|
Když jsem to četl, tak mě napadlo, jestli 5-6g zrychlení vydrží člověk, který pobýval delší dobu (rok apod.) v šestinové měsíční gravitaci.
Jinak si ale nemyslím, že elmg. dráha musí být klasická, tj. kolejnička, lineární magnety atd... Dokážu si představit i zařízení ve formě praku, tj. nikoliv magnet, ale roztahování lanem (pak už potřebujeme "jen" 50km lana ... )
A nebo další princip, "proskakování hořícím kruhem". Po úsecích cca. 200metrů mít cívku se závity, loď by měla "vodící" tyč dlouhou tak 150-200m, na ní magnety a prostě bych těmi prstenci simuloval dlouhou cívku ... (tj. na 40km potřebuji 200prstenců, řekněme jeden tak 20tun, a je to reálné ...). To by mohlo mít velký význam už i při kratší trati (úspora paliva, doprava na Měsíci) atd. Dokonce by se to dalo využít i pro přistávání a snžování rychlosti ...
Tak jsem se nějak rozvášnil, ale zní mi to pěkně
Véna |
|
A co na Mesici udelat vytah bez lana? Obrovsky supravodivy selenoid o prumeru nekolik set metru ci kilometru zakopeme kolmo do zeme a po jeho zapojeni muzeme vytlacit na obeznou drahu rotujici magneticky disk, ci ho zase zbrzdit a privedst zpet na povrch. No dobre je to konstrukcni silenost. Navic by to bylo dobre u teles s rychlejsi rotaci a mensi pritazlivosti nez Mesic...  |
|
Když už se zde mluví o kosmickém výtahu, řada postřehů a nápadů je ve zprávě NASA/CP-2000-210429: Space Elevators – An Advanced Earth – Space Infrastructure for the New Millenium (autor D. V. Smitherman, Jr.), kterou lze nalézt na adrese:
http://flightprojects.msfc.nasa.gov/pdf_files/elevator.pdf
LL
|
|
