|
citace:
Co se týče veličiny „yaw“, je to možno považovat za angle of attack , nebo u STS to bude znamenat něco trochu jiného?
Ne, není to úhel náběhu (angle of attack), ale vztahuje se to (diferenciálně) vůči osám svázaným s inerciálním vztažnou soustavou navigačního systému raketoplánu.
To je běžné u všech (amerických) nosičů. |
|
| O letu raketoplánu se má rozhodnout v pátek, píše o tom dnešní Právo. Takže držme palečky ať dostanou zelenou. |
|
Řekl bych , že termín 13.července 2005 má tak úspěch 50:50. Ostatně v Právu, které bylo vzpomenuto se hovoří o termínu od 13-30.července. Spíše bych počítal s tím posledním termínem. Líbil se mi výrok jednoho z managerů Return to space flight....to světlo na konci tunelu není protijedoucí vlak. Chtěl tím zřejmě říci ,že daný okamžik se skutečně reálně přibližuje.....a snad se to i podaří. Takže i já držím palce at se dílo podaří a průsery se vypaří.
Daniel |
|
STS-114 Trajectory
http://www.spaceflightnow.com/shuttle/sts114/fdf/114trajectory.html |
|
Zkusil jsme z těch dat vytvořit graf ... a je tam opět "vlnka" ... 
V rychlosti raketoplánu je započten i vliv rotace Země. |
|
citace:
Řekl bych , že termín 13.července 2005 má tak úspěch 50:50. Ostatně v Právu, které bylo vzpomenuto se hovoří o termínu od 13-30.července.
Stále je jako CÍLOVÉ DATUM stanoven 13. červenec. Startovní okno, dané podmínkami osvětelení během vzletu z Floridy a odhození ET na suborbitální dráze je 12.-31. července včetně.
Objevily se zprávy, že teď je tento termín ohrožován nepřízní počasí. Závisí to na vývoj trajektorii hurikánu Dennis, který svým východním okrajem může zasáhnout Cape Canaveral a případně zastavit na den-dva předstartovní přípravy. V současné době je nad Mexickým zálivem (US Hurricane Center report, dnes 2005-06-08 v 06:00 UT: REPEATING THE 2 AM EDT POSITION...20.3 N... 78.5 W. MOVEMENT TOWARD...NORTHWEST NEAR 15 MPH. MAXIMUM SUSTAINED WINDS...135 MPH. MINIMUM CENTRAL PRESSURE... 955 MB.) Je pravděpodbné, že vítr nad kosmodromem dosáhne rychlosti 80 km/h, což by tak moc nevadilo.
|
|
citace:
Ikdyz jsem vzdy preferoval inline konfiguraci, tak se te myslenky nyni vzdavam.
http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1040
|
|
K dané problematice existuje i web http://www.safesimplesoon.com/default.htm , možné varianty odvozených raket jsou pak zde - http://www.safesimplesoon.com/nextstep.htm
 |
|
Zatim je vse GO FOR LAUNCH ve stredu 13. cervence.
Hurikan Dennis by se mel podle poslednich predpovedi dostat nejblize KSC komplexu v sobotu 5 hodin odpoledne - asi 270 mil (cca 430km)
vice zde
http://spaceflightnow.com/shuttle/sts114/status.html
Abych rekl pravdu, nikdy jsem si nepral vice, aby hurikan zasahnul Louisianu a vyhnul se Floride, nez dnes... Ja vim... jsem hrozny clovke ... 
V nedeli letim do Orlanda a snad vse vyjde podle planu. Vim, ze se chlubim, ale ty NASA VIP listky v ruce krasne hreji ...
Mame se tam potkat i s posadkou, ktera ma letet pristim Shuttlem... tak vam od nich zkusim zjistit neco vic ohledne te "vlnky"
|
|
citace:
K dané problematice existuje i web http://www.safesimplesoon.com/default.htm , možné varianty odvozených raket jsou pak zde - http://www.safesimplesoon.com/nextstep.htm
Miroslav Káňa Posláno 08.7.2005 - 12:21"
Zaujali ma tie vývojové varianty raketoplánu, hlavne návrat ku klasickej rakete, takže raketoplán bol omyl. Je niečo z navrhovaných častí, ktoré sa dostanú na obežnú dráhu viackrát použiteľné, napríklad motory? Ostatné časti budú z hľadiska viacnásobnej použiteľnosti na tom asi rovnako ako jestvujúce.
|
|
| Těžký nosič podporuju, ale ten SRB/CEV se mi nezdá - proč vyvíjet další typ rakety, když už mají Deltu 4 a Atlas 5. Levnější asi nebude a má zbytečně velkou nosnost. |
|
| SRB ma myslim tu vyhodu, ze uz je "man-rated" a tim odpadne znacna cast testu, ktere by se u Atlasu nebo Delty musely delat, nez by na ne posadili lidi. |
|
citace:
SRB ma myslim tu vyhodu, ze uz je "man-rated" a tim odpadne znacna cast testu, ktere by se u Atlasu nebo Delty musely delat, nez by na ne posadili lidi.
Ja myslim, ze je tam jeste jeden podstatny problem (ktery uz tady nekdo zminil): jednodussi vyjednavani s dodavateli. V souvislosti s ukoncenim provozu raketoplanu totiz obrovske mnozstvi firem prijde o zakazky, ktere jim byly ruznym zpusobem prislibeny nebo uz dokonce nasmlouvany. Pokud jim bude nabidnuta "nahradni" zakazka, jiste se radi vzdaji bez penalizace te stavajici ve prospech budouci (dlouhodobejsi).
Vezmete si treba, ze v cervnu 2002 (pul roku pred Columbii) objednala NASA celkem 35 ks nadrze ET u firmy Lockeed Martin. A ze i nejoptimistictejsi letove rady nyni hovori o 28ti startech (ale Griffin mluvi o poctu mezi 15ti a 23mi). Nad tim nikdo nemavne rukou: nevadi, radi udelame o tolik a tolik procent nadrzi mene. Proto je potreba nabidnout nahradni program - a ten derivat raketoplanu nabizi. Holt je treba uvazovat nejen technicky a ekonomicky, ale i politicky (resp. diplomaticky). Ja vim, ze se tomu nekomu nemusi libit - ale me by se taky nelibilo, kdyby si nekdo u me objednal zakazku a v polovine mi rekl, ze ji neodebere a nezaplati. ____________________
Tomas Pribyl |
|
| Povie mi niekto, ktoré časti navrhovaných vývojových variant sú viacnásobne použiteľné? To bol predsa hlavný dôvod vzniku raketoplánu. |
|
SRB.
Jinak nic, vícenásobná použitelnost je efektivní při více než asi 10 startech ročně. |
| 19.7.2005 - 10:15 - Vítězslav Novák | |
|
Vícenásobná použitelnost se ukázala být příliš drahá. Rozhodně s technologií 70. let, ale nejsem si jistý, že dnes je to nějak výrazně výhodnější.
Prostě se ukázalo, že jednorázově použitelné prostředky se dají vyrábět tak levněji, že výhodu znovupoužitelnosti ekonomicky přebijí. Plus mohou být bezpečnější. U Challengeru selhal znovupoužitelný SRB, který musel po použití projít něčím víc než generálkou a u Columbie opět znovupoužitelný tepelný štít. Pokud si správně pamatuju, tak Kliper má dostávat štít pokaždé nový. |
|
Podrobnosti k nejnovějším scénářům NASA na redukci počtu letů raketoplánů:
NASA and White House Discuss Early Shuttle Fleet Retirement
Frank Sietzen, Jr. and Keith L.Cowing
July 13, 2005
http://www.spaceref.com/news/viewnews.html?id=1048
Výtah z článku:
Under one scenario being studied, a Shuttle orbiter (Discovery) would be retired in 2007. The remaining two Shuttles would fly three times in 2007 and 2008. One of the two remaining Shuttles would then be retired in late 2009 leaving a single Shuttle on flight status in 2010 when it too would be retired.
Another Shuttle manifest being looked at would yield only 12 to 15 total remaining flights including the STS-114 mission. |
| 19.7.2005 - 10:33 - Vítězslav Novák | |
|
| Co se týče použití komponent Delt nebo Atlasů pro lety s lidmi, obávám se, že by netačily "jenom" testy (jakkoli náročné). Když projektujete cosi, na jehož fungování závisí lidské životy, od počátku s tím počítáte a musíte použít součástky, které jsou k tomu určené nebo je k tomu účelu vyvinete. Poruchovost musí být řádově jiná, než když jde jenom o materiální prostředky. Zrovna tak se víc zálohuje, systémy se zdvojují až znásobují, prostě zadání je od začátku, ještě před první čárou na pauzáku/displeji jiné. Pochybuji, že by rakety k tomu neurčené byly takto vyprojektovány. To by bylo zbytečně drahé. |
|
citace:
Povie mi niekto, ktoré časti navrhovaných vývojových variant sú viacnásobne použiteľné? To bol predsa hlavný dôvod vzniku raketoplánu.
Nebyl to hlavni duvod - hlavnim duvodem bylo snizeni ceny za dopravu nakladu do vesmiru. Vicenasobna pouzitelnost mela byt jen prostredkem k dosazeni tohoto cile. ____________________
Tomas Pribyl |
|
To je mi jasné. Položím otázku inak. Čo je na vývojových variantách raketoplánu odlišné od existujúcich nosičov, čo výrazne zníži cenu za dopravu nákladov do vesmíru? Zdá sa mi, že pôjde len o pokračovanie vývoja nosičov s ľudskou posádkou, ktorý bol prerušený po Saturne 5.
Návrat družíc z obežnej dráhy asi tiež nebude možný. Jednostupňový, viacnásobne použiteľný nosič o ktorom sa hovorilo je reálne riešenie?
|
|
citace:
To je mi jasné. Položím otázku inak. Čo je na vývojových variantách raketoplánu odlišné od existujúcich nosičov, čo výrazne zníži cenu za dopravu nákladov do vesmíru?
Pak je vam jasne i to, ze v zadani novych americkych programu zadne snizeni ceny za dopravu nakladu do vesmiru neni. Mate pravdu v tom, ze pujde o pokracovani vyvoje.
citace:
Návrat družíc z obežnej dráhy asi tiež nebude možný.
Nebude. Myslim, ze neco podobneho ani neni potreba.
citace:
Jednostupňový, viacnásobne použiteľný nosič o ktorom sa hovorilo je reálne riešenie?
Osobne si myslim, ze na podobny prostredek jeste nedozrala doba (ac by uz asi v nasich technickych, technologickych i ekonomickych moznostech byl - ale nekolikastupnove jednorazove prostedky zatim vycahzeji lepe). A trochu rouhacsky si myslim, ze zatim ani potreba neni. ____________________
Tomas Pribyl |
|
| Ďakujem za informácie. |
|
citace:
Zkusil jsme z těch dat vytvořit graf ... a je tam opět "vlnka" ...
V rychlosti raketoplánu je započten i vliv rotace Země.
A neni tam vlnovka. Podle me ta vlnovka je vysledek pohybu raketoplanu po tecne vuci zemskemu povrchu. Tedy jde vlastne o vyuziti gravitacniho zrychleni pro dosazeni vyssi tecne slozky rychlosti. Tedy jeste jinak. Pokud osu X u tohoto grafu ohnu podle zakryveni Zeme, taxe ta vlnovka zmeni temer na primku... |
|
> Pokud osu X u tohoto grafu ohnu podle zakryveni Zeme, taxe ta vlnovka zmeni temer na primku...
Nene, výška v grafu je samozřejmě udávaná vzhledem k nejbližšímu povrchu, takže už respektuje zakřivení Země. Podívej se na starší příspěvky v tomto tématu a snad to bude jasnější.
P.S.: Ten Mirkovo graf je udělán na základě času od startu, zatímco některé dřívější grafy tu byly na základě vzdálenosti od startu, takže se trochu liší. |
|
citace:
> Pokud osu X u tohoto grafu ohnu podle zakryveni Zeme, taxe ta vlnovka zmeni temer na primku...
Nene, výška v grafu je samozřejmě udávaná vzhledem k nejbližšímu povrchu, takže už respektuje zakřivení Země. Podívej se na starší příspěvky v tomto tématu a snad to bude jasnější.
P.S.: Ten Mirkovo graf je udělán na základě času od startu, zatímco některé dřívější grafy tu byly na základě vzdálenosti od startu, takže se trochu liší.
No prave ze je udavana vzhledem k nejblizsimu povrchu. Tedy mereno od raketoplanu smerem ke stredu Zeme - takze kopiruje zakriveni. pokud se tedy pohybuje raketoplan po tecne k Zemi, po vyneseni vysek nad Zemi do grafu, ktery ma osu X jako primku se tato tecna trajektorie prohne a v grafu vznikne vlnovka.... Zkuste si nakreslit kruznici a nad ni primku a pak zmerit vysku nekolika bodu nad kruznici smerem ke stredu a vynest to do gtrafu..... |
|
> Zkuste si nakreslit kruznici a nad ni primku ...
Aha, už chápu, co chceš říct. Že zhruba od T+6:30 letí raketoplán po absolutní přímce, což se v grafu projeví tím prohnutím. Tak s tím souhlasím a omlouvám se za nepochopení.
Že by měl let po přímce nějakou výhodu proti letu po balistické křivce? Možné to je. |
|
Pro pohyb po primce musi byt ve vesmiru opravdu padny duvod. Ja mam porad tu predstavu ze ta vlnka je tam kvuli nasmerovani ET do dopadove oblasti - aby se raketoplan dostal na drahu s nizkym perigeem.
Kdyz jsem uvazoval ze tu vlnku zapricinuje zakriveni Zeme, tak jsem uvazoval ze raketoplan startuje v prvni fazi kolmo a pak se vpodstate prevrati na zada, urychluje se horizontalne a ve vertikalnim smeru vpodstate pada volnym padem. Pak by tam vlnka vznikla pri dosazeni a prekroceni orbitalni rychlosti.
To je ale blbost. Orbitalni rychlost je dosazena az za tou vlnkou.
Mozna je tam i aktivni zmena smeru samotneho raketoplanu. Raketoplan prece nemuze stoupat pri horizontalnim vektoru tahu, pokud nedosahl alespon orbitalni rychlosti. Sice jsme se shodli ze horizontalni tah a nulova kobra je nejvyhodnejsi. Ovsem tady zrejme dochazi k tomu, ze raketoplan ciste horizontalni tah (minimalne v prvni a posledni fazi letu)nema. Cili pusobi tam i vertikalni slozka od motoru, ktera zezacatku nese raketoplan vzhuru, pak zpomaluje jeho pad a ke konci s postupnym zvysovanim akcelerace (a rychlejsim "uhybanim" zeme diky jejimu zakriveni) tato vertikalni slozka tahu zapricini zvetsovani vysky. |
|
citace:
...... Orbitalni rychlost je dosazena az za tou vlnkou.....
Ano to je dle me predstavy v poradku. Ta vlnka ma dle meho stejny efekt jako cyklista kdyz jede z kopce. Pokud jeste k tomu slape tak vyrazne zrychli a neni pro nej problem se vysplhat na protikopec, ktery je vyssi. Dle meho nazoru raketoplan nejprve dosahne vysky kde uz ho neovlivnuje odpor vzduchu a pak pouzije manevr "zdanlive vlnky" pro dosazeni orbitalni rychlosti (a jeste o trochu vic) aby se vysplhal na vyssi drahu. |
|
Při letu STS-119 (15A) by měl být poprvé použit systém Station-Shuttle Power Transfer System (SSPTS), který umožní delší pobyty raketoplánů u ISS. V současné době může být raketoplán připojen 6 až 8 dní, se systémem SSPTS by to mělo být 9 až 12 dní ...
http://www.space.com/spacenews/businessmonday_050718.html
http://www.boeing.com/ids/allsystemsgo/issues/vol3/num2/story14.html
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=10776 |
|
Ješte to hodím sem:
Tak jestli to není kachna:
NASA kvůli závadě na Discovery ukončila lety raketoplánů
http://www.novinky.cz/zahranicni/61728-nasa-kvuli-zavade-na-discovery-ukoncila-lety-raketoplanu.html |
