| 27.1.2006 - 22:04 - Adolf | |
|
Marccelino, když vzpomenu ty diskuse, jak se tu dohadují, že kdesi četli, něco o rozpočtu a jinde o harmonogramu nějakého projektu a při tom nikdo neví, jestli ten rozpočet a ten harmonogram patří k sobě ve stejné verzi projektu, tak mám velké pochybnosti, že tu někdo dost informací, aby o této otázce mohl uvažovat.
Kalkulace projektů bývají spletité a provádí se strukturální analýzou se spostou rekurentních vztahů a maticových formulí. Tady to asi nebude o tom, že na zemi je nějaká instalace představující fixní náklady a několikanásobné zvýšení počtu startů několikanásobně sníží složku průměrných fixních nákladů.
Zajímavé by při tom bylo vědět, jak je využit základní tým a základní zařízení kosmického střediska, který představuje jasné fixní (časové náklady) či o jeho kapacitu konkuruje více projektů vypouštění kosmických těles. Také jaké jsou náklady na stažení specifických týmů a zařízení, pro vypuštění třebas toho STS. Do jaké míry se projevuje, že třebas dodavatel rakety k vypuštění alokuje část svých lidí a zařízení ze svých podniků na tento let, při čemž tyto zdroje jsou stažen z jiných aktivit, čímž vzniknou náklady vzniklé ztrátou z alternativního využití.
Zajímalo by mě tedy, jestli někdo ví, jak je to s využitím týmů kmenových zaměstnanců kosmodromů, s konkurencí kosmických projektů o tyto týmy, se stahování některých týmů z jiných aktivit a s příslušnými náklady na pohotovost takových týmů jinde a na jejich alternativní využití. Počítám, že asi těžko někdo bude znát příslušná čísla, ale základní fakta o tom, kolik zabezpečovací práce dělají "kmenoví" a kolik "externisté" a jaká je konkurence vypouštění pilotovaného letu o tyto kapacity s jinými kosmickými či nekosmickými procesy, které je využívají. ____________________
Áda |
| 27.1.2006 - 22:06 - Adolf | |
|
| Marcellino4, omlouvám se za zmršení jména ve svém předchozím příspěvku. ____________________
Áda |
|
| Před dvaceti lety explodoval Challenger a defacto tak skončilo zlaté období americké pilotované kosmonautiky. NASA po této tragédii připomíná těžkopádného upoceného bojácného tvora, který neví kudy kam. Vrcholem všeho je pak Clintonova administrativa. Misto aby raketoplány začaly stavět Freedom, jsme svědky osekání tohoto projektu na Alfu, který po dalším očesání dostává název ISS, po těchto peripetiích se smysluplné využití STS-stavba orbitálních komplexů posunuje až na konec 90tých,kdy konečně začíná stavba Mezinárodní stanice. |
|
citace:
na ake minimum sa daju zrazit celkove naklady na let raketoplanu.vo vseobecnosti bol kazdy let novou vedeckou alebo technologickou misiou.ak by sa pravidelne posielali raketoplany s rovnakou ulohou stereotypne,kolko by to stalo
Úkol 1: Montáž rozmanitých zbývajících dílů ISS – hotových a připravených na KSC
Úkol 2 (zrušen v roce 2004): Pravidelné zásobovací "stereotypní" lety k ISS do roku 2020 (pouze moduly MPLM a palety ULC)
Úkol 3 (Marcellinova vize dopravy lunárních zdrojů raketoplánem z LEO na Zemi)
Proč myslíte, že by frekvence startů u úkolů 2 a 3 mohla být vyšší než u úkolu 1, a jednotkové náklady na start (bez započtení ceny užitečného zatížení) nižší? Nenapadl mě jediný rozumný důvod. |
|
| Tak Discovery prý poletí v 1.pol. května. |
|
vacsinou to tak byva v ekonomike ze to co sa produkuje masovo ma nizsiu vyrobnu cenu ako to co sa vyraba "rucne".preto ma napadlo ze stereotypne misie space shuttle by mohli viest k celkovemu znizeniu nakladov na jeden let.
mimochodom nevie niekto kolko presne stal vyvoj space shuttle a v akych rozpoctovych rokoch?kolko stoji vyroba jedneho raketoplanu?a kolko stoji ET a 4 alebo 5 segmentove SRB? ____________________
|
|
Bohuzel nemam v hlave pocitac, takze odhady jsem sice vedel, ale zapomel. Urcite je lze nekde najit. Myslim ze let 4 segmentovho SRB stoji kolem 40mil a ET taky tak nejak.
Jenomze je tady problem, ze pred 20 lety o takovem vyuziti snilo hodne lidi (napr. Artemis), ale ukazalo se ze v praxi je to nemozne. Zivot STS je pevne spjaty s ISS a Hubblem, to je to jedine co ho drzi pri zivote. Takova zivouci mrtvola.
Jakekoliv plany vyuzivajici komercne STS jsou jen intelektualnim cvicenim beze vztahu k realite. Je mi lito ze to tak musim rict.
No ona i samotna zakladna na Mesici je takovym cvicenim. V tom pripade ale asi nema smysl lamat si hlavu financovanim.
Jinak na Mars society jsou lide, kteri si tim hlavu lamou. Tam snad nejaka informace bude (samozrejme anglicky). |
|
http://www.spacedaily.com/reports/The_Moon_Program_The_NASA_Administrator_Is_Really_Planing_For.html
Na SpaceDaily známý komentátor Jeffrey F. Bell píše, že Griffin trvá na dalším letu STS-121 někdy v květnu aniž je vyřešen problém s odpadáváním isolace a to z důvodu, aby mohl po letu říci:
"I am shocked... shocked to learn that 3.5 years of work and many billions of dollars have failed to solve this grave safety defect. Clearly we cannot afford to spend more years and more billions wrestling with this flawed system. The 2010 deadline for Shuttle retirement is fast approaching, and the European and Japanese ISS research modules are nearing the end of their shelf lives. I am forced to ground the Shuttles for good -- and if the President doesn't like that decision he can fire me tomorrow and try to find someone else to run NASA."
|
|
| No já nevím. Griffin urychluje CEV, aby mohl startovat kolem roku 2011. Jestli při STS-121 budou odpadávat velké kusy izolace, shuttle patrně skončí. Ale co bude potom - CEV bude nejdřív za 5 let, ISS rozestavěná, astronauti se budou vozit v Sojuzech ? Ale kam, pokud opustí ISS ? NASA je opravdu v těžké situaci, ale až opustí STS (letos nebo do roku 2011), tak neopustí ISS, protože bez ISS nikdy NASA nedostane od Kongresu peníze na lety na Měsíc. Politicky není možné ISS opustit dřív než před prvním letem na Měsíc. Tady nám bohužel chybí informace o tom, co dělá NASA pro případ opuštění STS - jestli už má vypracované studie pro dokončení ISS pomocí klasických raket, kolik by stály úpravy modulů, montáž pohonných systémů, úpravy raket Delta 4H, možná rozjezd vývoje Atlasu 5H atd. |
|
Tak to vypada ze z Griffina se stal typicky americky politik a tedy naprosty zapornak, ktery chce znicit co se da.
Ovsem pravdou je, ze drzet STS jen pro okrasu je zbytecne. Male bububu taky nemuze uskodit.
Nakonec to mozna dapadne nejakym kompromisem. Izolace bude sem tam odpadavat dal a na STS bude litat jen pet astronautu s tim ze pokud dojde k poskozeni, tak se prazdny raketoplan pokusi o automaticke pristani (to by bez posadky nemel byt zasadni problem). Pro astronauty pak zaleti jiny raketoplan jen s piloty.
Pokud Griffin chce vyzkouset co raketoplany zvladnou a ma plan jak si poradit s pripadnymi problemy, tak je urcite lepsi se pokusit ty mise odlitat co nejdriv a drzet se planu. Temer jakykoliv plan je lepsi nez jen bezradne preslapovani na miste. |
|
Stage 2 began with a little-noticed interview with the Orlando Sentinel. Griffin stated that tests have finally revealed the true cause of the dangerous foam shedding from Shuttle fuel tanks. It now appears that the expansion of the tanks when they are drained and warmed causes the frozen foam to crack. These cracks allow air to reach the metal tank during the next filling and liquify. The liquid air rapidly boils due to aerodynamic heating during launch and blows off large chunks of foam.
Tipnete si proc stupen Saturn IVB mel izolaci LHX nadrze zevnitr. Bylo to kvuli tomuto efektu. Pri vyvoji ET zrejme predpokladali, ze to nebude vyrazny problem. Stejne to ale neni blesk z cisteho nebe.
Pokud nekdo prohlasi ze po mnoha testech prisli na to proc pena odpadava, tak asi placa blbosti pro verejnost. Vedeli to uz pred 40 lety. |
|
citace:
... prazdny raketoplan pokusi o automaticke pristani (to by bez posadky nemel byt zasadni problem). Pro astronauty pak zaleti jiny raketoplan jen s piloty.
Pochybuji, že by se někdo pouštěl do vývoje systému automatického přistání a s tím souvisejících rozsáhlých a drahých úprav, když se STS považuje za neperspektivní. To je nereálné. |
|
citace:
... prazdny raketoplan pokusi o automaticke pristani (to by bez posadky nemel byt zasadni problem). Pro astronauty pak zaleti jiny raketoplan jen s piloty.
To JE velky problem (pre americanov). Zvladli to len rusi na buranovi. |
|
Podle toho co jsem slysel by automaticky system pro pristani mel byt prakticky provozuschopny, ovsem problem je, ze neni nijak zvlast zalohovan. Tudiz pristat automaticky ano, ale bez posadky a v pripade nouze. Lepsi nez odepsat raketoplan hned.
Tuto informaci vypustil NASA insider na diskuznim foru na space.com. Muzete se tam mrknout, ale o moc vic informaci nez tlumocim tam nenajdete. Jeho nick je shuttle_guy.
Mimochedem, s posadkou na palube jaksi nedava smysl pristavat automaticky a zalohovat systemy vic nez je nutne. |
|
citace:
No já nevím. Griffin urychluje CEV, aby mohl startovat kolem roku 2011. Jestli při STS-121 budou odpadávat velké kusy izolace, shuttle patrně skončí. Ale co bude potom - CEV bude nejdřív za 5 let, ISS rozestavěná, astronauti se budou vozit v Sojuzech ? Ale kam, pokud opustí ISS ? NASA je opravdu v těžké situaci, ale až opustí STS (letos nebo do roku 2011), tak neopustí ISS, protože bez ISS nikdy NASA nedostane od Kongresu peníze na lety na Měsíc.
ISS v tomto stavu jak je vidět může fungovat dál. Zatím nikdo z kongresu nekladl podmínku dokončení ISS k zafinancování lunárního programu. NASA by případně jako odškodné za nedodržení svých závazků mohla podstoupit americkou část ISS svým partnerům, čímž by odpadly např. problémy provozování ruské kosmické turistiky, kdy NASA nechtěla pouštět turisty do své části ISS. Rusové by se stali defacto pány stanice ,splnil by se jim sen o MIRu2 a přestaly by žbrblat že tam jen "čistí záchody".
Sumasumárum díky ohromneému skluzu dostavby stanice, je ISS pro lunární program NASA nyní překážkou, ať už dokončená či ne a problémy STS vše završují. Odstoupení od dostavby ISS by výsledně NASA prospělo a to i za cenu pošramocení její pověsti.
|
|
| S tim automatickym pristanim - no, moc si nedokazu predstavit, ze by si nekdo v NASA vzal na triko nechat shuttle pristat s neodzkousenym systemem, kdyz navic hrozi, ze se rozpadne. Nejde o shuttle, ale o lidi v USA. Predstavte si, ze by se neco totalne posralo a spadl kus nekomu na hlavu (ja vim, riziko je naprosto minimalni, ale...) - to by byl ale pruuuuser (politicky). |
|
Co takhle Vandenberg? Pokud by se mel Shuttle rozpadnout tak spadne do more. Vymyslet se daji ruzne trajektorie pro ruzna zalozni letiste.
System navic neni uplne neodzkouseny. Shuttle s nim pristava pokazde. Jen asi neni dostatecne zalohovany. Prece jen je v kokpitu obvykle nekdo, kdo kouka na budiky a obcas s necim pohne. |
|
Co takhle Vandenberg?
Je zcela nevhodný pro starty STS shuttle. Poloha jako tako ,ale to velmi nestabilní počasí-prostě to shuttle nemá rád! Hodně dlouho jsem uvažoval o evakuaci posádky z orbiteru-jde to udělat jen za určitých podmínek.Především by bylo nutno konstrukčně přepracovat orbiter.,a patřičně jej i změnit. Obě věci nejsou na škodu ba naopak. Pak bych zakázal lednové starty-tady bývá pro USA fatální období  )
Daniel
|
|
| Mel jsem na mysli automaticke pristavani poskozeneho orbiteru. Kdyby pristaval v KSC tak muzou pripadne trosky neco poskodit. |
|
Tak to já bych raději volil Edwards v Californii. Vzpomen si jak přistávaly první shuttle. Vyschlé jezero má veliké prostranství. Tam by toho poničil málo. Co více i lépe by se daly sbírat trosky a později analyzovat. Evakuace posádky je ale u shuttle dost obtížná a nedotažená do konce. Je třeba však uznat fakt,že od roku 1981 se na automatickém přistání STS nic neudělalo,takže v tomto směru před rusama klobouk dolůůůůůůůůůů. Mám knížku doma od jistého p.Jenkinse,kde se popisují jednotlivé idee a návrhy jak shuttle procházel vývojem,ale v jeho případě jen na rýsovacím prkně. Jsou tam moc zajímavé a chytré věci. Pokud se vrátím s tímto ohledem na evakuaci orbiteru a potažmo i posádky, pak rozhodně mohu tvrdit,že tam na bezpečnost posádky a orbiteru jako takového je vcelku dost k zamyšlení.
Daniel
|
|
| Posádka Discovery, která má letět v květnu poprvé téměř v plné sestavě navštívila mys Canaveral a seznámila se se strojem, na kterém má letět v rámci "Crew Equipment Interface Test", který se provádí před každým letem. |
|
citace:
Mám knížku doma od jistého p.Jenkinse,kde se popisují jednotlivé idee a návrhy jak shuttle procházel vývojem,ale v jeho případě jen na rýsovacím prkně. Jsou tam moc zajímavé a chytré věci.
Tu Jenkinsonovu knihu znám ve dvou verzích. Jedna je stručná a kratší, ta druhá je podrobnější a vyšla někdy po 75. letu raketoplánu. LL |
|
Včerejší Lidové noviny přináší krátkou informaci z ČTK o budoucích letech STS.
Má být cca 17 letů. První bude odstaven Atlantis - rok 2008. Materiál z něho bude sloužit pro údržbu zbývajících dvou.
(omlouvám se,víc toho nenapíšu, noviny nemám u sebe). |
|
Dne 2006-02-24 zveřejnila plánovací komise FAWG rámcový plán startů raketoplánů i s uvedením nákladů do počátku roku 2008. Grafická karta s plánem je na adrese:
http://images.spaceref.com/news/2006/2006.02.24.fawg.1.l.jpg
Škoda jen, že je to trochu zmenšené, protože některé drobné texty se na naskenovaném grafu nedají dobře přečíst.
____________________
Antonín Vítek |
|
Tady je kompletní oficiální časový plán:
2006
1 – May 10 – STS-121 – ULF1.1 – Discovery – MPLM Leonardo
[August 4 – STS-300 – CSCS for STS-121 – Atlantis]
2 – August 28 – STS-115 – 12A – Atlantis – P3/P4
[October 28 – STS-301 – CSCS for STS-115 – Endeavour]
3 – November 16 – STS-116 – 12A.1 – Discovery – P5 & Spacehab-SM
4 – December 7 – STS-117 – 13A – Atlantis – S3/S4 (possible postponing to 2007)
2007
5 – March 15 – STS-118 – 13A.1 – Endeavour – S5 & Spacehab-SM
6 – May 3 – STS-120 – 10A – Discovery – Node 2
7 – June 14 – STS-122 – 1E – Atlantis – Columbus
8 – August 23 – STS-123 – Endeavour (possible ULF2 with MPLM Leonardo)
9 – October 11 – STS-124 – 1J – Discovery – JEM PM Kibo
10 – November 29 – STS-119 – 15A – Atlantis – S6
2008
*** 11 – February 7 – STS-125 – HST-SM4 – Endeavour
12 – April 3 – STS-126 – Discovery (possible 17A with MPLM Donatello)
13 – May 22 – STS-127 – 2J/A – Atlantis – JEM EF Kibo
14 – July 3 – STS-128 – Endeavour (possible UF3 with MPLM Donatello; the 6 person ISS crew is established with this flight)
15 – October 2 – STS-129 – Discovery (possible UF4 with Express 1 & AMS-02)
16 – December 4 – STS-130 – Endeavour (possible 19A with MPLM Donatello)
2009
17 – March 19 – STS-131 – CLF – Discovery
18 – May 14 – STS-132 – 20A & 14A – Endeavour – Node 3 & Cupola
19 – August 20 – STS-133 – CLF – Discovery
Až po let označený *** včetně se jedná o údaje FAWG, ostatní jsou z jiného webu NASA.
Jak vidíte, je v něm i let k HST!!!!!!!!
____________________
Antonín Vítek |
|
Viz též http://www.nasaspaceflight.com/content/?id=4332
Z uvedeného časového plánu vyplývá následující:
- Let č.2 a 3 jsou odloženy o 1,5 měsíce. K promítnutí tohoto skluzu do letů č. 4 a násl. dojde během letošního roku.
- Pro let č. 3 bude použit Discovery (původně Endeavour)
- Poslední díl nosníku (S6) bude připojen až po modulech Node 2 a Columbus (původně být připojen před nimi)
- Nevím, co znamená zkratka CLF u letu č. 17 a 19 (= let nejistý?) |
| 28.2.2006 - 10:26 - Peter Janeka | |
|
| Rusi si budú musieť NEP vyniesť asi sami klasickým nosičom. |
|
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=19754 - grafický přehled letu raketoplánů.
CLF (zkratka uvedená na druhém obrázku vpravo dole) - Contingency Logistic Flight - eventuální (rezervní) zásobovací let. |
|
citace:
http://www.spaceref.com/news/viewsr.html?pid=19754 - grafický přehled letu raketoplánů.
CLF (zkratka uvedená na druhém obrázku vpravo dole) - Contingency Logistic Flight - eventuální (rezervní) zásobovací let.
Zkratku CLF jsem mezitím taky rozluštil, ale děkuji.
V předchozím manifestu bylo taky 19 letů (+nejistý, nezařazený HST-SM4). Tři konkrétní mise byly nyní přepracovány:
Původně
- japonský logistický modul ELM + paleta Express 2
- 4.let modulu MPLM Donatello
- druhý let palety Express
Nyní
- HST-SM4
- dva lety CLF = eventuální (nejisté) rezervní zásobovací lety
U dalších pěti letů (č.8, 12, 14, 15 a 16) je nyní náklad označen jako "possible" (jde o logistické lety s moduly MPLM a paletou Express 1). Po dvou rezervních letech CLF se zřejmě jedná o další nejvážnější kandidáty na zrušení v případě dalších skluzů. Z tohoto důvodu dosud nejsou v plánovacím manifestu FAWG počínaje letem č.8 uvedeny náklady.
Skluzy určitě budou. Předpokládám, že letos budou maximálně tři starty, a poté maximálně pět startů ročně. Ohledně letu HST-SM4 jsem četl, že kvůli dodržení bezpečnostních požadavků musí být po celou dobu mise na druhé rampě připraven záložní raketoplán. To samozřejmě zbrzdí přípravu k dalším letům k ISS. |
|
citace:
Rusi si budú musieť NEP vyniesť asi sami klasickým nosičom.
NEP byl z manifestu NASA odstraněn již loni. Rusko již loni oznámilo, že bude od NASA požadovat kompenzace za nedodržení závazku, a že by souhlasilo s kompenzacemi v podobě dodávek energie z amerického do ruského segmentu. Uvidíme tedy, zda se NEP bude vůbec realizovat. |
